FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1983
IV. volební období
96
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé
socialistické republiky k souhlasu Smlouva mezi Českoslo-
venskou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou
republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních,
podepsaná v Praze dne 12. října 1982
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socia-
listické republiky souhlasí se Smlouvou mezi
Československou socialistickou republikou a
Vietnamskou socialistickou republikou o právní
pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsa-
nou v Praze dne 12. října 1982.
Důvodová zpráva
Současný stav čs. -vietnamských vztahů je výrazně
pozitivně ovlivněn oboustranným zájmem na rozšíření a
kvalitativním prohloubení dynamicky se rozvíjející spo-
lupráce založené na zásadách marxismu-leninismu a so-
cialistického internacionalismu. Existující úzké bra-
trské vztahy přátelství, spolupráce a vzájemné pomoci
jsou zdůrazňovány i častými kontakty na vysoké politic-
ké úrovni, jakým byla např. návštěva čs. vrcholné stra-
nické a vládní delegace ve Vietnamské socialistické re-
publice, při které byl podepsán i nejvýznamnější poli-
tický dokument mezi oběma státy - Smlouva o přátelství
a spolupráci mezi československou socialistickou republi-
kou a Vietnamskou socialistickou republikou /Hanoj,
14. února 1980/.
Smlouva o přátelství a spolupráci znamenala význam-
ný mezník ve vývoji vzájemných vztahů obou států. Po-
tvrdila jejich upřímný zájem na zachování míru a bezpeč-
nosti, další všestranný rozvoj bratrských vztahů mezi
všemi státy socialistického společenství, jakož i zájem
na rozvoji trvalého přátelství, solidarity a bratrské
vzájemné pomoci ve všech oblastech života národů obou
států.
- 2 -
Od sjednání této smlouvy dochází k zřetelnému rozši-
řování vzájemných kontaktů, přičemž existující spolupráce
se i po obsahové stránce výrazně prohlubuje.
Bohatost a různorodost existující spolupráce se pře-
náší i do kontaktů mezi občany a právnickými osobami obou
států, které spolu vstupují při různých příležitostech do
rozmanitých soukromoprávních vztahů. Vzhledem k jejich
současnému rozsahu a předpokládané perspektivě byla dne
12. října 1982 v Praze podepsána Smlouva mezi ČSSR a VSR
o právní pomoci ve věcech občanských a trestních /dále
jen "smlouva"/.
Smlouva má 81 článků rozdělených do čtyř částí. Část
I obsahuje obecná ustanovení, část II upravuje věci občan-
ské, část III věci trestní a část IV obsahuje závěrečná
ustanovení.
V obecných ustanoveních je upraven rozsah smlouvy a
základní otázky poskytování právní pomoci společné pro
další části smlouvy.
V obsahově nejvýznamnějším ustanovení této části -
v článku 1 - se řeší vzájemné postavení občanů a právnic-
kých osob obou smluvních stran. Uvedené ustanovení přizná-
vá ve věcech osobních a majetkových občanům a právnickým
osobám jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany
rovné postavení s občany a právnickými osobami této smluvní
strany. Na základě tohoto ustanovení se jim zaručují stejná
práva a stejná právní ochrana. Realizace uvedeného národní-
ho režimu je procesně garantována i zabezpečením jejich
volného přístupu k soudům a jiným státním orgánům druhé
smluvní strany.
Pro ulehčení a urychlení styků mezi oběma státy smlou-
vy zakotvuje přímý styk ústředních justičních orgánů /čl. 3/.
- 3 -
Část II upravuje věci občanskoprávní, pod kterými se
rozumějí i věci rodinné a pracovní, zejména základní otáz-
ky mezinárodního práva soukromého a procesního, a to koli-
zi právních řádů a uznávání a výkon rozhodnutí. Jednotlivé
případy střetu právních řádů, ke kterým dochází při vzniku,
změně nebo zániku právních vztahů mezi občany a právnický-
mi osobami smluvních stran /čl. 15 - 41/, řeší smlouva
stanovením kolizních kritérií, která odkazují na právní
řád příslušné smluvní strany. Kolizní kritéria uvedená
v jednotlivých normách odpovídají obecně uznávaným zásadám
mezinárodního práva soukromého, respektují zvláštnosti
právních řádů obou států a jsou v souladu s jejich smluvní
praxí /přijatá kolizní kritéria jsou obdobná těm, která
ČSSR dohodla při sjednávání smluv o právní pomoci s jinými
socialistickými státy/.
Základním cílem těchto ustanovení je jednoznačně sta-
novit pro jednotlivé druhy právních vztahů rozhodné právo
a tím posílit právní jistotu jejich účastníků.
Pro řešení případných rozporů mezi účastníky právních
vztahů je obvykle každá kolizní norma doplněna o procesně
právní ustanovení určující smluvní stranu, jejíž orgán je
oprávněn o věci rozhodnout.
Kromě stanovení rozhodného práva právní jistotu obča-
nů a právnických osob výrazně posílí i úprava uznávání a
výkonu rozhodnutí /čl. 46 - 55/. V uvedených ustanoveních
se smluvní strany zavazují, že uznají a vykonají rozhodnutí
o občanskoprávních nárocích majetkové povahy, včetně trest-
ních rozhodnutí v části výroku, ve kterém se přiznává nárok
na náhradu škody.
Vzhledem k tomu, že VSR není smluvní stranou mnohostran-
né Úmluvy o řešení občanskoprávních sporů vznikajících ze
vztahů hospodářské a vědeckotechnické spolupráce v rozhod-
- 4 -
čím řízení /Moskva, 26. května 1972/, v kapitole o uznání
a výkonu rozhodnutí se upravují i podmínky-uznávání a vý-
konu rozhodnutí rozhodčích orgánů.
Podmínky uznávání a výkonu rozhodnutí o občanskopráv-
ních nárocích majetkové povahy, totožné s podmínkami pro
uznání rozhodnutí o osobním stavu, vychází ze základních
zásad občanského práva procesního /čl. 47 odst. 1 písm. a
- e/, přičemž předpokládají i respektování širších státních
zájmů, včetně dodržování základních zásad právního řádu
příslušného státu /čl. 47 odst. 1 písm. f/.
V části III jsou upraveny věci trestní. Základem této
části je zejména úprava nejdůležitějších forem trestně právní
spolupráce smluvních stran, a to převzetí trestního stíhání
a vydávání.
Převzetí trestního stíhání /čl. 59 - 60/ obsahuje zá-
vazek smluvních stran převzít trestní stíhání vlastních
občanů, kteří se dopustili soudně trestného činu na území
druhé smluvní strany. Tento závazek však přesahuje zásadu
oboustranné soudní trestnosti, protože v souladu s čs. záj-
my uplatňovanými v současných jednáních o smlouvách o právní
pomoci zahrnuje převzetí trestního stíhání i za taková po-
rušení právního řádu, za která ve státě, kde se skutek stal,
ukládají tresty soudy, zatímco podle právního řádu dožáda-
ného státu se jedná o čin, který postihují jiné orgány
/např. národní výbory v přestupkovém řízení/. Tímto rozší-
řením trestně právní spolupráce na věci, které se v dožá-
daném státě kvalifikují jako přestupky, se výrazně posílí
socialistická zákonnost v státě, kde se uvedené skutky kva-
lifikují jako trestné činy nebo přečiny.
Vydání pachatelů /čl. 61 - 75/ k provedení trestního
stíhání nebo k výkonu trestu představuje konkretizaci obecné
povinnosti každého státu přispívat k potírání zločinnosti.
- 5 -
Vychází z obecně uznávané zásady mezinárodního práva
o oboustranné trestnosti, kterou doplňuje o stanovení
minimální výměry trestní sazby při vydávání k provedení
trestního stíhání, resp. o stanovení minimální výměry
trestu při vydávání k výkonu trestu. Důvody pro odmítnu-
tí vydání /státní občanství dožádané strany, vyžádané
osoby, teritoriální působnost dožádané strany, nepřípust-
nost trestního stíhání, zánik trestnosti nebo trestu apod. /
představují minimum obecně uznávaných důvodů zakotvených
ve smlouvách o právní pomoci.
Uvedené "instituty společně vytvářejí dostatečné práv-
ní předpoklady pro rychlý a účinný postih pachatelů, kteří
se po spáchání společensky nebezpečného činu nacházejí na
území druhé smluvní strany.
Čl. 76 - 79 upravují další formy trestněprávní spolu-
práce smluvních stran, a to převoz osob, které vydal třetí
stát, vydání věcí a oznamování odsouzení.
Část IV /závěrečná ustanovení/ obsahuje obvyklé člán-
ky o ratifikaci a nabytí, době platnosti a výpovědi smlou-
vy.
Po nabytí své platnosti smlouva výrazně zjednoduší
a urychlí právní styk obou států a zvýší právní ochranu
občanů a právnických osob.
Sjednání smlouvy si nevyžaduje změn v čs. právním
řádu a nedotýká se závazků z jiných mezinárodních smluv,
kterými je ČSSR vázána. Její provádění nebude mít vliv
na státní rozpočet ani na plán pracovních sil.
- 6 -
Vzhledem k tomu, že jde o mezinárodní smlouvu politické
povahy, která se navíc dotýká problematiky upravené čs. zákony,
předkládá se podle čl. 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
o československé federaci, Federálnímu shromáždění ČSSR k vyslo-
vení souhlasu.
V Praze dne 12. května 1983
Předseda vlády ČSSR:
v z. Rohlíček v. r.
Smlouva
mezi Československou socialistickou republikou a Vietnam-
skou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech
občanských a trestních
Československá socialistická republika a Vietnamská
socialistická republika vedeny přáním dále rozvíjet bratr-
ské vztahy mezi národy obou států v souladu se Smlouvou
o přátelství a spolupráci mezi ČSSR a VSR ze dne 14. úno-
ra 1980 a usnadnit právní vztahy mezi oběma státy ve vě-
cech občanských, rodinných a trestních se rozhodly uzavřít
tuto smlouvu. Za tím účelem jmenovali svými zmocněnci:
Prezident Československé socialistické republiky:
Antonína Kašpara, ministra spravedlnosti
České socialistické republiky,
Předseda Státní rady Vietnamské socialistické republiky:
Phan Hiena, ministra spravedlnosti
Vietnamské socialistické republiky,
kteří po vzájemné výměně plných mocí, jež byly shledány
v dobré a náležité formě, se dohodli takto:
- 2 -
Část I
Všeobecná ustanovení
Článek 1
Právní ochrana
/1/ Občané jedné smluvní strany požívají na území dru-
hé smluvní strany stejných práv a stejné právní ochrany
ve věcech osobních a majetkových jako její vlastní občané.
/2/ Ve smyslu ustanovení odstavce 1 tohoto článku ma-
jí občané jedné smluvní strany volný přístup k soudům a
dalším orgánům druhé smluvní strany příslušným ve věcech
občanských a trestních a jsou oprávnění u těchto orgánů
podávat návrhy, aby chránili svá osobní a majetková práva.
/3/ Občanskými věcmi uvedenými v této smlouvě se ro-
zumějí i věci rodinné a pracovní.
/4/ Ustanovení této smlouvy o občanech smluvních
stran se vztahují i na právnické osoby obou smluvních stran,
Článek 2
Právní pomoc
/1/ Soudy, prokuratury a jiné orgány obou smluvních
stran činné ve věcech občanských a trestních /dále jen
"justiční orgány"/ si vzájemně poskytují právní pomoc za
podmínek stanovených v této smlouvě.
/2/ Justiční orgány si navzájem poskytují právní po-
moc výkonem různých úkonů, zejména výslechem svědků, účast-
níků, obviněných nebo jiných osob, prováděním znaleckých
důkazů, sepisováním, zasíláním a doručováním písemností.
- 3 -
Článek 3
Způsob styku
/1/ Pokud tato smlouva nestanoví jinak, justiční or-
gány smluvních stran se stýkají prostřednictvím ústředních
orgánů.
/2/ Pro účely této smlouvy se ústředními orgány rozumí:
a/ na straně Československé socialistická republiky:
- Generální prokuratura Československé socialistické republiky
- ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky
- ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky
b/ na straně Vietnamské socialistické republiky:
- Nejvyšší lidová prokuratura,
-ministerstvo spravedlnosti Vietnamské socialistické republi-
ky.
Článek 4
Jazyk
Pokud není v této smlouvě stanoveno jinak, orgány
smluvních stran používají při vzájemném styku při provádě-
ní této smlouvy svých úředních jazyků nebo ruského jazyka.
Článek 5
Dožádání
/1/ Pokud není v této smlouvě stanoveno jinak, právní
pomoc se poskytuje na základě dožádání podle právního řádu
toho státu, v němž se poskytuje.
/2/ Dožádání a písemnosti k němu připojené musí být
příslušným orgánem podepsány a orazítkovány. Má-li být k pí-
semnosti připojen překlad, musí být ověřen k tomu oprávně-
ným tlumočníkem nebo státním orgánem nebo diplomatickou mi-
sí nebo konzulárním úřadem jedné ze smluvních stran.
- 4 -
/3/ Při vzájemné právní pomoci mohou orgány smluvních
stran používat vlastních tiskopisů.
/4/ Dožádání musí obsahovat:
a/ označení dožadujícího justičního orgánu,
b/ označení dožádaného justičního orgánu,
c/ přesné označení věci, v níž se právní pomoc žádá,
s uvedením předmětu a účelu dožádání a údajů potřebných
pro jeho vyřízení,
d/ jména, příjmení, občanství, bydliště, stav a zaměst-
nání nebo povolání účastníků, obviněných, obžalovaných, od-
souzených, svědků, popřípadě poškozených,
e/ jména a příjmení a adresy právních zástupců, byli-li
ustanoveni.
/5/ Dožádání o doručení musí obsahovat kromě údajů uve-
dených v odstavci 4 tohoto článku přesnou adresu adresáta
a označení písemností, jež mají být doručeny.
/6/ Je-li žádáno o provedení výslechu, dožádání musí
obsahovat také otázky, která mají být položeny.
/7/ Dožádání v trestních věcech musí obsahovat též
právní označení a popis spáchaného činu a podle možnosti
data narození obviněných a jména jejich rodičů.
Článek 6
Vyřízení dožádání
/1/ Při vyřizování dožádání se postupuje podle člán-
ku 5 odst. 1 této smlouvy. Na žádost dožadujícího orgá-
nu může být dožádání vyřízené způsobem uvedeným v dožádání,
pokud to není v rozporu s právním řádem dožádaného státu.
/2/ Dožádaný justiční orgán včas sdělí dožadujícímu
justičnímu orgánu, na jeho žádost, místo a čas vyřízení
dožádání.
- 5 -
/3/ Není-li dožádaný orgán příslušný k vyřízení do-
žádání, postoupí je bezodkladně příslušnému orgánu.
/4/ Jestliže dožádání nemohlo být vyřízeno, dožá-
daný orgán písemnosti vrátí a sdělí příčiny, které zabrá-
nily vyřízení dožádání.
/5/ Jestliže není známa přesná adresa osoby uvedené
v dožádání, učiní orgán dožádané strany opatření ke zjiš-
tění místa jejího pobytu.
Článek 7
Doručování písemností
/1/ Písemnosti z oblasti občanského práva, jež mají
být doručeny osobám, které mají bydliště na území druhé
smluvní strany, se připojují k žádosti o doručení ve dvou
vyhotoveních.
/2/ Jestliže písemnost, jež má být doručena, není vy-
hotovena v jazyce dožádané smluvní strany nebo k ní není
připojen překlad do tohoto jazyka, dožádaný orgán doručí
písemnost adresátovi pouze, je-li ochoten ji dobrovolně
přijmout.
/3/ Doklad o doručení se pořídí podle předpisů o do-
ručování dožádané smluvní strany. V dokladu musí být uve-
deno místo, datum a způsob doručení.
/4/ Jestliže písemnost nelze na uvedené adrese doru-
čit, učiní dožádaný orgán opatření ke zjištění místa po-
bytu adresáta. Nemůže-li adresu zjistit, uvědomí o tom
dožadující orgán a současně písemnost vrátí.
/5/ Na žádost dožadujícího orgánu zařídí dožádaný or-
gán v mezích předpisů platných na území dožádané smluvní
strany, aby písemnost byla doručena adresátu do vlastních
rukou.
- 6 -
Článek 8
Doručování vlastním občanům
Smluvní strany mohou doručovat písemnosti vlastním
občanům také prostřednictvím svých diplomatických misí ne-
bo konzulárních úřadů. V tomto případě nelze použít donu-
covací prostředky.
Článek 9
Ochrana svědků a znalců
/1/ Svědek nebo znalec, který má bydliště na území jed-
né smluvní strany, není povinen se na předvolání orgánu
druhé smluvní strany dostavit. Předvolání proto nesmí obsa-
hovat žádné pohrůžky použití donucovacích opatření pro pří-
pad nedostavení se.
/2/ Svědek nebo znalec, který má bydliště na území
jedné smluvní strany a který se dostavil na předvolání k jus-
tičnímu orgánu druhé smluvní strany, nesmí být bez ohledu
na své státní občanství trestně stíhán ani podroben omezení
osobní svobody za čin, který spáchal před překročením hra-
nic dožadující smluvní strany, nelze na něm vykonat trest
za takový čin uložený ani nemůže být trestně stíhán nebo
podroben omezení osobní svobody v souvislosti s předmětem
řízení.
/3/ Svědek nebo znalec pozbude ochrany uvedené v od-
stavci 2 tohoto článku, jestliže neopustí území dožadující
smluvní strany do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo sděleno, že
jeho přítomnost není již nutná. Do této lhůty se nezapočí-
tává doba, během které svědek nebo znalec nemohl opustit
území dožadující smluvní strany z důvodů na něm nezávislých.
/4/ Předvolané osoby mají nárok na náhradu svých vý-
dajů na cestu a pobyt a ušlého výdělku. Znalci mají kro-
mě toho nárok na vyplacení znalečného. V předvolání bude
uveden druh náhrady, na kterou mají zmíněné osoby nárok;
- 7 -
na jejich žádost jim bude vyplacena záloha na krytí pří-
slušných výdajů.
/5/ Je-li osoba předvolaná jako svědek ve vazbě na vize-
mi dožádané smluvní strany, mohou orgány této smluvní stra-
ny, uvedené v článku 3 odst. 2 této smlouvy zařídit je-
jí dopravení na území dožadující smluvní strany pod podmín-
kou, že tam bude nadále držena ve vazbě a po skončení výsle-
chu bezodkladně vrácena.
Článek 10
Náklady právní pomoci
/1/ Každá smluvní strana nese náklady právní pomoci,
které vznikly na jejím území.
/2/ Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán ozná-
mí výši vzniklých nakladů. Jestli tyto náklady budou uhra-
zeny, zůstanou dožadující smluvní straně.
Článek 11
Zjišťování adres
Příslušné orgány smluvních stran si vzájemně pomáhají
při zjišťování adres osob, zdržujících se na jejich území,
je-li toho třeba k uplatnění práv jejich občanů.
Článek 12
Právní informace
Ústřední orgány obou smluvních stran si na žádost za-
sílají informace o právních předpisech, které platí nebo
platily na vizemi jejich států, spolu s jejich zněním, jakož
i informace o právních otázkách a o právní praxi.
- 3 -
Článek 13
Platnost listin
/1/ Listiny vydané nebo ověřené příslušnými orgány
ve stanovené formě na území jedné smluvní strany mohou být
použity bez dalšího ověření na území druhé smluvní strany.
Totéž platí také pro podpisy na jiných listinách ověřené
podle právních předpisů na území jedné ze smluvních stran.
/2/ Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se vztahuje
také na opisy a překlady listin, které byly ověřeny pří-
slušným orgánem.
/3/ Listiny, které jsou na území jedné smluvní strany
považovány za veřejné, mají povahu veřejných listin i na
území druhé smluvní strany.
Článek 14
Odmítnutí právní pomoci
Poskytnutí právní pomoci podle této smlouvy může být
odmítnuto, jestliže dožádaná smluvní strana má za to, že
poskytnutím právní pomoci by byla porušena její svrchova-
nost nebo bezpečnost nebo kdyby bylo v rozporu se základní-
mi zásadami jejího právního řádu.
Část II
Věci občanské
Kapitola 1
Věci osobního stavu
Článek 15
Způsobilost k právům a k právním úkonům -
/1/ Způsobilost občanů každé ze smluvních stran k právům
- 9 -
a k právním úkonům se řídí právním řádem smluvní strany,
jejímž občanem je tato osoba.
/2/ Způsobilost právnické osoby se řídí právním řá-
dem smluvní strany, podle kterého vznikla.
Článek 16
Zbavení a omezení způsobilosti k právním
úkonům
/1/ Pokud tato smlouva nestanoví jinak, ke zbavení ne-
bo omezení způsobilosti k právním úkonům je příslušný jus-
tiční orgán smluvní strany, jejímž občanem je osoba, o je-
jíž způsobilosti se má rozhodnout.
/2/ Zjistí-li justiční orgán jedné smluvní strany, že
u občana druhé smluvní strany, který má bydliště na jejím
území, jsou dány důvody pro zbavení nebo omezení způsobilos-
ti k právním úkonům, oznámí to příslušnému justičnímu orgá-
nu druhé smluvní strany. To platí i v případě, kdy justič-
ní orgán přijme dočasná opatření potřebná k ochraně této
osoby nebo jejího majetku.
/3/ Pokud justiční orgán druhé smluvní strany, jemuž
byly skutečnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku ozná-
meny, nezahájí sám potřebné řízení do tří měsíců nebo po-
kud se v této lhůtě nevyjádří, řízení o z'bavení nebo omeze-
ní způsobilosti k právním úkonům provede justiční orgán
smluvní strany, na jejímž území má osoba, o jejíž způsobi-
losti se má rozhodnout, bydliště. Rozhodnutí bude zasláno
příslušnému justičnímu orgánu druhé smluvní strany.
/4/ Jestliže se řízení koná před justičním orgánem
příslušným podle předchozího odstavce, o zbavení nebo ome-
zení způsobilosti k právním úkonům je možné rozhodnout
pouze z důvodů stanovených právními řády obou smluvních
stran.
- 10 -
/5/ Ustanovení tohoto článku budou použita i v přípa-
dě vrácení nebo změny způsobilosti k právním úkonům.
Článek 17
/1/ K prohlášení osoby za mrtvou je příslušný justič-
ní orgán smluvní strany, jejímž občanem byla tato osoba
v době, kdy podle posledních zpráv byla ještě naživu.
/2/ Justiční orgány jedné smluvní strany mohou pro-
hlásit za mrtvého, jakož i stanovit den smrti občana druhé
smluvní strany na návrh osob, které žijí na Uzemí této
smluvní strany, prokáží-li právní zájem v souladu s práv-
ním řádem této smluvní strany.
/3/ V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto
článku se budou justiční orgány smluvní strany řídit práv-
ním řádem svého státu.
/4/ Rozhodnutí vynesená podle odstavce 2 tohoto článku
mají právní následky pouze na území té smluvní strany, je-
jíž justiční orgány je vynesly.
Kapitola 2
Věci rodinné
článek 18
Uzavření manželství
/1/ Při uzavření manželství osobami, z kterých jedna
je občanem jedné smluvní strany a druhá občanem druhé smluv-
ní strany, podmínky uzavření manželství se pro každou z nich
řídí právním řádem té smluvní strany, které jsou občany.
Ohledně okolností vylučujících manželství musí být dodrženy
kromě toho i požadavky právního řádu smluvní strany, na je-
jímž území se manželství uzavírá.
- 11 -
/2/ Forma uzavření manželství se řídí právním řádem
té smluvní strany, na jejímž území se manželství uzavírá.
/3/ Forma uzavření manželství před představitelem
diplomatické mise nebo konzulárního úřadu, který je k to-
mu zmocněn jedním ze smluvních států, se řídí právním řá-
dem tohoto státu.
/4/ K platnosti sňatku mezi občany smluvních stran se
vždy vyžaduje zachování občanské formy.
Článek 19
Osobní a majetkové vztahy manželů
/1/ Jestliže oba manželé jsou občany jedné smluvní
strany a mají bydliště na území druhé smluvní strany, je-
jich osobní a majetkové vztahy se řídí právním řádem smluv-
ní strany, jejímiž jsou občany.
/2/ Jestliže jeden z manželů má bydliště na území jed-
né smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany a
oba dva manželé jsou občany téže smluvní strany, řídí se je-
jich osobní a majetkové vztahy právním řádem smluvní stra-
ny/ jejímiž jsou občany.
/3/ Jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní
strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se jejich
osobní a majetkové vztahy právním řádem smluvní strany,
na jejímž území mají nebo měli svoje poslední společné bydliš-
tě.
/4/ Neměli-li manželé, na něž se vztahuje ustanovení
odstavce 3, společné bydliště na území žádné ze smluvních
stran, řídí se jejich osobní a majetkové vztahy právním řá-
dem smluvní strany, jejímuž soudu byl podán návrh.
/5/ Justiční orgány smluvní strany, jejímiž jsou ob-
čany oba manželé, jsou příslušné k rozhodování o jejich
osobních a majetkových vztazích. V případě, že v době za-
hájení řízení mají manželé svoje bydliště na území druhé
- 12 -
smluvní strany, jsou příslušné také orgány této smluvní
strany.
/6/ Jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluv-
ní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, potom pří-
slušné justiční orgány smluvní strany, na jejímž území mají nebo
měli poslední společné bydliště, jsou příslušné k rozhodo-
vání o osobních a majetkových vztazích těchto manželů.
Pokud manželé neměli společné bydliště, příslušné jsou or-
gány obou smluvních stran.
Článek 20
Rozvod
/1/ Rozvod se řídí právním řádem smluvní strany, je-
jímiž občany jsou oba manželé v době podání návrhu na za-
hájení řízení.
/2/ Jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní
strany a druhý občanem druhé smluvní strany, justiční or-
gán, u něhož probíhá rozvodové řízení, rozhoduje podle práv-
ního řádu svého státu.
/3/ K řízení o rozvodu podle odstavce 1 tohoto článku
je příslušný justiční orgán té smluvní strany, jejímiž
občany jsou oba manželé v době podání návrhu. Jestliže v do-
bě podání návrhu na rozvod mají oba manželé bydliště na úze-
mí druhé smluvní strany, je příslušný také justiční orgán
této smluvní strany.
/4/ V případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je
příslušný justiční orgán smluvní strany, na jejímž území
mají nebo měli oba manželé poslední společné bydliště.
Jestliže jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní
strany a druhý na území druhé smluvní strany, jsou přísluš-
né justiční orgány obou smluvních stran.
- 13 -
Článek 21
Neplatnost manželství
/1/ Určení, zda tu manželství je nebo není a prohlá-
šení manželství za neplatné se řídí právním řádem smluv-
ní strany, který v souladu s článkem 18 této smlouvy byl
použit při uzavření manželství.
/2/ Příslušnost orgánu se řídí ustanovením článku 20
této smlouvy.
Článek 22
Právní vztahy mezi rodiči a dětmi
/1/ Uznání, popření nebo zjištění otcovství se řídí
právním řádem smluvní strany, jejímž občanem bylo dítě
v době narození.
/2/ Pokud jde o formu uznání otcovství, postačí, je-li
vyhověno právnímu řádu smluvní strany, na jejímž území
k uznání otcovství dochází.
/3/ Právní vztahy mezi rodiči a dětmi se řídí právním
řádem smluvní strany, jejímž je dítě občanem.
/4/ Jak justiční orgány smluvní strany, jejímž obča-
nem je dítě, tak justiční orgány smluvní strany, na
jejímž území má bydliště, jsou příslušné k rozhodování
o vztazích uvedených v předchozích odstavcích tohoto člán-
ku.
Vyživovací povinnost
Článek 23
/1/ Vyživovací povinnost mezi rodiči a dětmi se řídí
právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je osoba ma-
jící nárok na výživné.