- 98 -
Zákon č. 63/1978 Sb. vytvořil právní předpoklady pro
realizaci obsahové a organizační přestavby přípravy mláde-
že pro dělnická povolání, která umožňuje připravovat bu-
doucí dělníky na uplatnění v podmínkách vědeckotechnické
revoluce a rozvinutě socialistické společnosti.
V současné době po skončení povinně školní docházky
v základní devítileté škole odchází do pracovního poměru
v ČSSR 1, 45 % populačního ročníku, což je asi 3 500 děti.
Předpokládá se, že přibližně stejný počet dětí, na které
se vztahuje desetiletá povinná školní docházka, dokonči
tuto docházku ve středním odborném učilišti, pokud ji některé
z nich nedokončí v základní škole.
Protože sít středních odborných učilišť bude v roce
1984 obsahovat více než 800 středních odborných učilišť,
bude tedy na jedno učiliště z důvodu zavedení povinné
desetileté školní docházky přijímáno navíc průměrně 4-5
žáků.
Protože na každém středním odborném učilišti je větší
množství učebních a studijních oborů a přijímání žáků je
regulováno s ohledem na vytváření tříd pro teoretické vy-
učování a skupin pro odborný výcvik, nebude mít zavedení
povinné desetileté školní docházky ve středních odborných
učilištích téměř žádný ekonomický dopad.
Organizační přestavba přípravy mládeže na dělnická
povoláni zajišťuje podmínky ke splnění obsahové přestavby
v novém druhu střední školy - ve středním odborném učiliš-
ti /§ 6 zákona č. 63/1978 Sb. /.
- 99 -
síť středních odborných učilišť v ČSSR tvoří 884 střed-
ní odborná učiliště /v ČSR 611, v SSR 273/, z toho komplexní
přípravu zajišťuje 737 středních odborných učilišť /v ČSR
514, v SSR 223/ a pouze teoretickou přípravu 147 středních
odborných učilišť /v ČSR 97 a v SSR 50/. Tuto síť doplňuje
937 středisek praktického vyučováni /v ČSR 515 a v SSR 422/.
Kromě toho se v ČSSR v současné době připravuje na děl-
nická povoláni 0, 1 % žáků a učňů ve čtyřech odborných uči-
lištích /v ČSR 2 a v SSR 2/. Předpokládá se, že od školního
roku 1983/84 bude příprava mládeže na dělnická povoláni pro-
bíhat pouze ve středních odborných učilistích.
K 15. dubnu 1983 mají ústřední orgány a krajské národní
výbory k řešení problematiky přípravy svých budoucích dělní-
ků v plánech 7. pětiletky celkem na investice 4 482, 4 mi-
liónů Kčs, z toho v ČSR 2 853, 8 a v SSR 1 628, 6 miliónů Kčs.
Některé resorty a národní výbory sdělily, že při zabezpe-
čováni výchovy ve středních odborných učilištích budou nuceny
použit provizórii a obdobných cest, které se užívaly a uží-
vají v ostatních druzích škol, a to v souvislosti s demo-
grafickým vývojem, kapacitami a kádry, které při výkyvech
počtu žáků a studentů zůstávají relativně konstantní. Ne-
dostatek učeben bude řešen využíváním kapacit ostatních
středních odborných učilišť 1 jiných škol v místě a v pří-
padě nutnosti i zaváděním dvousměnného provozu. Také nedosta-
tek pracovních míst bude řešen zaváděním druhých směn. Chy-
bějící kapacity v domovech mládeže budou získány ve spolu-
práci středních odborných učilišť z různých míst včetně
přesunu části žáků, využíváním ubytovacích kapacit ostatních
- 100 -
škol, zvyšováním počtu lůžek v domovech mládeže i za cenu
snižování dosavadní úrovně z pohledu pedagogických a hygienic-
kých norem a v případě nezbytnosti i dojížděním žáků do
středních odborných učilišť ze vzdálenějších míst. Všechny
tyto prostředky k řešení situace byly při výchově dělnické
mládeže využívány po celou dobu institucionální výchovy, tedy
od roku 1945. Obdobně se postupuje v oblasti gymnázií, střed-
ních odborných škol i škol vysokých.
Všechny ústřední orgány, v jejichž působnosti je připravo-
vána mládež na dělnická povolání, a krajské národní výbory mi-
nisterstvům školství písemně sdělily, že v oboru své působ-
nosti zajistí k 1. září 1984 povinnou desetiletou školní
docházku. Vzhledem k tomu, že v roce 1984 nedojde ke zvýšeni
počtu žáků a budou dokončeny započaté investiční akce, re-
konstrukce, přístavby apod., bude povinná desetiletá školní
docházka zajištěna v kvantitativně i kvalitativně příznivějších
podmínkách ve srovnání se stavem k 31. 12. 1982.
Nároky na kapacity sítě středních odborných učilišť
a středisek praktického vyučování ovlivní v dalších letech
demografické faktory /četnost příslušných populačních ročníků/
a určí je vývoj zdrojů dělnického dorostu při projednávání
plánu kvalifikovaných pracovníků ve vládách republik. V roce
1984 dochází k poklesu počtu přijímaných žáků do středních
odborných učilišť, od roku 1985 k nárůstu. Tyto faktory však
nejsou důsledkem desetileté povinné školní docházky.
- 101 -
|
Počty žáků I. ročníků středních odborných učilišť /1980-1990/: |
|||||||
|
skutečnost |
plén na |
7. 5LP |
náv |
rh |
|||
|
plánu na |
8. 5LP |
||||||
|
1980 |
1901 |
1982 |
1983 |
1984 |
1985 |
1990 |
|
|
ČSSR |
137 266 |
145 514 |
147 682 |
143 055 |
129 600 |
135 000 |
163 850 |
|
ČSR |
90 528 |
93. 390 |
94 219 |
90 765 |
83 300 |
88 200 |
107 400 |
|
SSR |
46 738 |
51 624 |
53 463 |
52 290 |
46 300 |
46 800 |
56 450 |
K předpokládanému poklesu žáků v roce 1984 a 1985 dochází
z toho důvodu, že nastupuji nižší populační ročníky a také
proto, že do středních odborných učilišť budou přijímání jen
absolventi 8. ročníku základní školy - v předcházejících letech
byli přijímáni žáci 9. ročníku základní devítileté školy a část
žáků i z 8. ročníku základní devítileté školy.
Postupně se daří zvyšovat podíl plně kvalifikovaných
pedagogických pracovníků, vedoucích pracovníků, učitelů
a mistrů odborné výchovy. Byly zřízeny doplňující formy stu-
dia pro učitele působící ve středních odborných učilištích
a rozšířily se možnosti doplňováni kvalifikace pro mistry
odborné výchovy a vychovatele.
b/ Na úseku gymnázii se v návaznosti na ukončené ověřováni na
základní škole začal od školního roku 1979/80 ověřovat nový
obsah všech vyučovacích předmětů gymnázia. K prohlubování
polytechnického charakteru vyučování již v současném období
a k zajištění plynulého přechodu na nový obsah od roku 1984
byla přijata opatření posilující matematicko-přírodovědný
- 102 -
základ gymnázia. Ověřování nového učebního plánu gymnázia
ve školním roce 1980/81 ve vybraných třídách 2. ročníku vcelku
prokázalo, že nové pojetí výchovy a vzdělávání odpovídá poža-
davkům stanoveným dokumentem. Polytechnický charakter gymná-
zia pozitivně ovlivňujme zavedení předmětů odborné přípravy,
které v obsahu gymnaziálního vzděláni zahrnuji složku vzdě-
láni odborného. Zavádění odborné přípravy do gymnázií postu-
puje podle schváleného harmonogramu. Ve školním roce 1982/83
se již na 188 školách v ČSR a 119 školách v SSR vyučuje
počínaje I. ročníkem základům odborné přípravy. Její výuka
přispívá k postupnému zvyšování počtu absolventů hlásících
se ke studiu na vysoké školy technického, ekonomického a ze-
mědělského směru /v průměru 60 - 65 % těchto absolventů/.
U absolventů odcházejících přímo do praxe nebyly problémy
s jejich uplatněním.
Ve školním roce 1981/82 bylo v ČSR 211 gymnázii s 95 657
žáky, v SSR 125 gymnázii s 53 553 žáky. Do I. ročníku bylo
přijato v ČSR ze základních devítiletých škol celkem 24 311
žáků, což činí 15, 1 % ze zdrojů rozmisťovaného dorostu, v SSR
13 144 žáků, tj. 14, 7 %.
c/ Na úseku středních odborných škol uložilo předsednictvo
ÚV KSČ soustavně zvyšovat úroveň výchovy a vzdělávání ve
všeobecně vzdělávací 1 odborné složce, zdokonalovat obsah
a metody praktické přípravy, ověřovat nové pojetí přípravy
středních odborných pracovníků, připravit podmínky pro jeho
postupné zavádění od školního roku 1984/85 a upravit učební
program pro absolventy 8. ročníků základní devítileté školy. -
- 103 -
Ve školním roce 1980/81 byl ukončen první sled ověřo-
vání nového pojetí ve vybraných studijních oborech včetně
nového pojetí maturitních zkoušek. Výsledky ukazují celkové
zlepšení připravenosti žáků po stránce teoretická i praktic-
ké.
Byly dopracovány profily absolventů středních odbor-
ných škol podle nové koncepce a návrh nové soustavy studij-
ních oborů.
Ve školním roce 1981/82 bylo v ČSR 373 středních od-
borných škol /z toho 54 středních zdravotnických škol/
s počtem 158 873 žáků /z toho 18 782 na středních zdravot-
nických školách/. V SSR bylo 181 středních odborných škol
/z toho 23 středních zdravotnických škol/ s počtem 85 260
žáků /z toho 9 945 na středních zdravotnických školách/.
Do I. ročníku bylo přijato ze ZDŠ v ČSR 36 799 žáků, což
činí 22, 9 % ze zdrojů rozmisťovaného dorostu, v SSR 19 614
žáků, což činí 21, 9 %.
4. Na úseku přípravy a dalšího vzdělávání učitelů uložilo před-
sednictvo ŮV KSČ realizovat postupně od škol. roku 1976/77
nové pojetí přípravy a dalšího vzděláváni učitelů základ-
ních a středních škol tak, aby učitelé zvládli náročné
úkoly dalšího rozvoje čs. výchovně vzdělávací soustavy.
Od školního roku 1976/77 začala na pedagogických fa-
kultách čtyřletá příprava učitelů 1. stupně základní školy
a 1. stupně škol pro mládež vyžadující zvláštní péči podle
jednotných, celostátně platných pedagogických dokumentů.
První absolventi nastoupili do praxe 1. 9. 1980.
- 104 -
O rok později začala příprava učitelů všeobecně vzdě-
lávacích předmětů pro 5. -12. ročníky v pětiletém integro-
vaném studiu na fakultách připravujících učitele, příprava
učitelů pro mládež vyžadující zvláštní péči a příprava vy-
chovatelů; Takto široce koncipované profily absolventů za-
jišťují jejich lepší připravenost i možnost uplatnění ve
školní praxi. Hlavní důraz se klade na nové pojetí výchovně
vzdělávací práce, na uplatňování progresivních metod výcho-
vy a vzděláváni, na těsnější sepětí školy se životem spo-
lečnosti při soustavném zkvalitňování komunistické výchovy.
Byla posilněna pedagogicko-psychologická a odborná složka
přípravy a společensko-politické praxe.
Dalším z hlavních úkolů přestavby je dořešit přípravu
učitelů odborných předmětů na středních školách včetně gym-
názii. Dosud učitelé odborných předmětů a mistři odborné
výchovy, kteří přicházeli do škol přímo z praxe, získávali
pedagogickou kvalifikaci doplňkovým pedagogickým studiem
na vysokých školách technického, zemědělského a uměleckého
směru. Náročnost odborné přípravy na středních školách však
vyžaduje, aby příprava těchto učitelů byla založena na
odbornosti získané na vysokých školách příslušného zaměře-
ní a ve vyšších ročnicích organicky doplněna pedagogicko-
-psychologickou složkou přípravy. Od školního roku 1981/82
se zřídilo studium učitelství v příslušných studijních
oborech. Na vysokých školách ekonomických studium učitelů
ekonomických předmětů začalo již v roce 1976.
- 105 -
5. Základní devítiletá škola zanikne ke dni 31. 8. 1984. Po-
čínaje školním rokem 1977/78 byl zajišťován plynulý přechod
žáků z osmých ročníků základních devítiletých škol na střed-
ní školy a zařízení pro přípravu mládeže na dělnická povo-
láni. Přechod těchto žáků je patrný z níže uvedeného přehle-
du, ve kterém jsou vyjádřeny i předpoklady plynulosti pře-
chodu žáků z osných ročníků základních devítiletých škol
na období do konce školního roku 1983/84 a dále pak přechod
žáků základních škol do konce školního roku 1987/83.
Podrobnosti jsou patrný z následujícího přehledu:
- 106 -
Podíl žáků z populačního ročníka 14-letých do středních škol
|
Školní |
14-letí do střed- |
Gymnázia |
Střední odb. |
Z toho |
Střední odb. |
Z toho |
||||||
|
Počet žáků |
podíl |
Počet |
podíl |
Počet |
podíl |
Počet |
podíl xx) |
Počet |
podíl |
Počet žáků xx) |
||
|
i |
||||||||||||
|
1977 ČSR |
18 645 |
13, 0 |
12 003 |
8, 3 |
4 825 |
- |
2 001 |
1, 4 |
2 001 1, 4 |
|||
|
1978 SSR |
13 653 |
17, 8 |
6 485 |
8, 5 |
2 413 |
3, 1 |
- |
- |
4 785 |
6, 3 |
1 129 |
1, 5 |
|
1978 ČSR |
29 351 |
19, 8 |
14 913 |
10, 0 |
7 729 |
5, 2 |
637 |
0, 4 |
6 815 |
4, 6 |
2 £53 |
1, 9 |
|
1979 SSR |
15 036 |
19, 3 |
8 370 |
10, 8 |
4 135 |
5, 3 |
201 |
0, 3 |
2 525 |
3, 2 |
1 681 |
2, 1 |
|
1979 SSR |
45 420 |
31, 9 |
18 020 |
12, 7 |
10 720 |
7, 5 |
838 |
0, 6 |
10 680 |
11, 7 |
3 614 |
2, 5 |
|
1980 SSR |
25 653 |
33, 3 |
9 670 |
12, 7 |
6 242 |
8, 2 |
923 |
1, 2 |
9 746 |
12, 8 |
2 750 |
3, 6 |
|
1980 ČSR |
60 136 |
44, l |
18 935 |
13, 9 |
14 774 |
10, 8 |
1 322 |
1, 0 |
26 426 |
19, 4 |
3 964 |
2, 9 |
|
l981 SSR |
32 280 |
43, 9 |
10 745 |
14, 6 |
7 689 |
10, 5 |
1 393 |
1, 9 |
13 846 |
18, 8 |
2 673 |
3, 5 |
|
l98l ČSR |
84 335 |
62, 9 |
20 726 |
15, 5 |
20 515 |
15, 3 |
2 261 |
1, 7 |
43 034 |
32, 1 |
4 669 |
3, 5 |
|
l987 SSR |
43 301 |
58, 5 |
10 917 |
14, 7 |
11 061 |
14, 9 |
1 780 |
2, 4 |
21 323 |
28, 9 |
3 019 |
4, 1 |
|
1982 ČSR |
109 810 |
82, 3 |
25 170 |
18, 9 |
29 800 |
22, 3 |
3 852 |
2, 9 |
54 840 |
41, 1 |
6 829 |
5, 1 |
|
1983 SSR |
59 070 |
80, 4 |
9 915 |
13, 5 |
15 480 |
21, 1 |
2 290 |
3, 1 |
33 675 |
45, 8 |
4 830 |
6, 5 |
|
1983 ČSR |
137 557 |
100, 0X) |
25 173 |
18, 3 |
34 389 |
25, 0 |
5 365 |
3, 9 |
77 995 |
56, 7 |
8 941 |
6, 5 |
|
1984 SSR |
74 410 |
100, 0 |
11 425 |
15, 4 |
17 435 |
23, 4 |
2 430 |
3, 3 |
45 550 |
61, 2 |
5 220 |
7, 1 |
|
1984 ČSR |
142 809 |
100, 0 |
25 134 |
17, 6 |
33 703 |
23, 6 |
5 570 |
3, 9 |
83 972 |
58, 8 |
11 557 |
8, 1 |
|
1985 SSR |
76 600 |
100, 0 |
12 750 |
16, 6 |
17 550 |
22, 9 |
2 680 |
3, 5 |
46 300 |
60, 5 |
6 000 |
7, 6 |
|
1985 ČSR |
148 568 |
100, 0 |
24 958 |
16, 8 |
36 251 |
24, 4 |
5 794 |
3, 9 |
87 358 |
58, 8 |
11 885 |
8, 0 |
|
1985 ČSR |
78 800 |
100, 0 |
13 250 |
16, 0 |
18 750 |
23, 8 |
2 730 |
3, 5 |
46 800 |
59, 4 |
6 200 |
7, 9 |
|
1986 ČSR |
l57 791 |
100, 0 |
25 35l |
16, 7 |
37 081 |
23, 5 |
3, 9 |
94 359 |
59, 8 |
12 623 |
8, 0 |
|
|
1987 SSR |
83 250 |
100, 0 |
13 500 |
16, 2 |
20 200 |
24, 4 |
2 800 |
3, 4 |
49 450 |
59, 4 |
6 560 |
7, 8 |
|
1987 ČSR 1988 SSR |
174 901 |
100, 0 |
29 034 |
16, 6 |
41 277 |
23, 6 |
6 471 |
3, 7 |
104 590 |
59, 8 |
13 992 |
8, 0 |
|
1988 SSR |
58 250 |
100, 0 |
14 300 |
16, 2 |
21 500 |
24, 4 |
2 800 |
3, 2 |
52 450 |
59, 4 |
7 000 |
7, 9 |
x)
Od školního roku 1983/84 nejsou v populačním ročníku zahrnuti nevzdělatelní, kteří činí cca 1, 3 %
xx) Podíl z celkového počtu 14-letých
- 107 -
6. Obsahová přestavba rozvoje čs. výchovně vzdělávací soustavy
si vyžádala oproti rozpočtu na léta 1976 - 1980, schválené -
ho před přijetím dokumentu o dalším rozvoji čs. výchovně
vzdělávací soustavy, vyšší neinvestiční výdaje ze státní-
ho rozpočtu o 2/4 mld. Kčs a z toho připadlo na ČSR 1/6 mld.
Kčs a na SSR 0/8 mld. Kčs.
Zvýšené výdaje období let 1975 - 1980 byly potřebné pře-
devším na zabezpečení nových druhů učebních pomůcek, učebnic
a školních potřeb, jejichž potřeba vyplývá z nového obsahu
vyučováni a výchovy na všech druzích a typech škol a školských
zařízeni. Zvýšené výdaje si též vyžádala modernizace budov
škol a školských zařízení a jejich vnitřního vybaveni.
V letech 1981 a 1982 bylo z celkových rozpočtových pro-
středků kapitoly školství ČSSR na financováni nejdůležitějších
výdajů obsahové a organizační přestavby základních a středních
škol použito 1 570 mil. Kčs. Z toho připadalo na modernizaci
|
objektů a jejich vybavení |
780 mil. Kčs |
|
na učební pomůcky |
340 mil. Kčs |
|
na učebnice a školní potřeby |
450 mil. Kčs |
V rozpočtech na rok 1983 je na tyto potřeby zajištěno
v rámci ČSSR 900 mil. Kčs. V letech 1984 a 1985 si vyžádají
uvedené výdaje 1 980 mil. Kčs; jejich výše postupně roste
z těchto důvodů:
- vlivem demografického vývoje vzroste počet žáků základních
škol v ČSSR o 156 tisíc,
- 108 -
- ceny učebnic, školních potřeb a učebních pomůcek rostou
jednak vlivem růstu nákladů potřebných k jejich výrobě,
jednak z důvodů přechodu obsahové přestavby z vyšších roč-
níků základních škol do středních škol, u nichž jsou tyto
potřeby nákladnější,
- vzhledem k nižším objemům investic je v rámci modernizace
nutno zachovat v provozu veškeré domovní fondy škol a škol-
ských zařízení k zajištění jejich zvýšených výkonů.
Z tohoto důvodu bude třeba uvedené potřeby řešit ve
spolupráci s ministerstvy financi a národními výbory v ročních
rozpočtech na léta 1984 a 1985.
Nezávisle ha dokumentu o dalším rozvoji čs. výchovně
vzdělávací soustavy bude třeba v 8. pětiletce zajistit větší-
mu počtu žáků výchovu a vzděláváni ve středních školách. Proti
roku 1985 se v nich zvýši počet žáků v r. 1990 o 160 tisíc,
z toho ve středních odborných učilištích o 85 tisíc, v gymná-
ziích o 27 tisíc a ve středních odborných školách o 48 tisíc.
Krone toho bude v nich probíhat obsahová přestavba. Na učeb-
nice, učební pomůcky, školní potřeby a na modernizaci objektů
a jejich vybavení bude třeba zajistit přednostně v rámci
objemů finančních prostředků na školství cca 7 100 mil. Kčs.
Více než polovinu těchto prostředků bude nutno použit k řeše-
ni nedostatku učeben v gymnáziích a na středních odborných
Školách modernizaci, přístavbami, nástavbami a na vybaveni
uvolňovaných učeben základních škol, v nichž v tomto období
bude postupně klesat počet žáků.
- 109 -
Tyto finanční potřeby budou uplatněny ministerstvy škol-
ství ČSR a SSR při přípravě direktiv pro sestavení návrhů
plánů hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na 8. pětiletku.
Navrhovaná právní úprava nevyvolá zvýšenou administra-
tivní náročnost proti současnosti. V souladu s usnesením vlád
se počítá s tím, že souběžně s přípravou paragrafovaného
znění zákona bude během roku 1983 prováděna prověrka aktuál-
nosti a účinnosti platných školských právních předpisů, tý-
kajících se národních výborů s cílem dosáhnout podstatné re-
dukce a zjednodušení těchto předpisů. Tento proces bude spojen
s připravovanou právní úpravou v částech prováděcích předpi-
sů podle zmocnění a přitom bude též sledován cil zjednodušení
administrativní náročnosti.
IV.
Výchovně vzdělávací soustava v československé socialistic-
ké republice si za uplynulých třicet osm let od osvobozeni
Československa a od převzetí moci dělnickou třídou vyžádala
několik legislativně právních zásadních úprav. K nejzávaž-
nějším z nich došlo přijetím zákona č. 95/1948 Sb., o základ-
ní úpravě jednotného Školství /školský zákon/. K dalším změ-
nám v soustavě došlo zákonem č. 31/1953 Sb., o Školské sousta-
vě a vzdělávání učitelů. Tento zákon byl nahrazen právní
úpravou, která se uskutečnila zákonem č. 186/1960 Sb., o sou-
stavě výchovy a vzdělávání /školský zákon/, školský zákon byl
- 110 -
nepřímo novelizován zákonem č. 168/1968 Sb., o gymnáziích.
Před účinnosti školského zákona byl přijat zákon č. 89/1958
Sb. o výchově dorostu k povolání v učebním poměru /učňovský
zákon/.
Systém výchovy a vzděláváni dospělých je zahrnut do sou-
stavy výchovy a vzděláváni a rámcově je upraven zákonem č.
186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání /školský zákon/.
Vycházejíce z dokumentu zákonodárné orgány Československé
socialistické republiky, České socialistické republiky a Slo-
venské socialistické republiky v roce 1978 projednaly a schvá-
lily školské zákony, které představuji vstup do nové etapy
vývoje našeho školství.
Federální shromáždění Československé socialistické repub-
liky dne 21. června 1978 přijalo a schválilo ústavní zákon
2. 62/1978 Sb., kterým se mění článek 24 odst. 2 Ústavy Česko-
slovenské socialistické republiky, a zákon č. 63/1978 Sb.,
o opatřeních v soustavě základních a středních škol. Školská
soustava byla vybudována v souladu s čl. 24 odst. 2 Ústavy
Československé socialistické republiky a podle zákona č. 186/
1960 Sb., o soustavě výchovy a vzděláváni. Ústavní zákon
č. 62/1978 Sb. vytvořil ústavně právní předpoklady pro reali-
zaci dokumentu a pro vydáni základních zákonných úprav, které
vytvářejí všechny další potřebné právní podmínky pro současnou
etapu realizace tohoto dokumentu.
Česká národní rada dne 26. června 1978 v návaznosti na
tyto zákony projednala a schválila zákon č. 76/1978 Sb.,
o školských zařízeních a zákon č. 77/1978 Sb., o státní správě
- 111 -
ve školství. Slovenské národní rada dne 27. června 1978 pro-
jednala a schválila zákon č. 78/1978 Sb. / o školských zaří-
zeních a zákon č. 79/1978 Sb., o státní správě ve školství.
Školské zákony nabyly účinnosti dnem 1. září 1978.
Od 1. září 1978 není již ustanovení o délce povinné škol-
ní docházky součásti Ústavy Československé socialistické re-
publiky/ ale úprava této otázky se ponechává zákonu Federální-
ho shromáždění, čimž byly vytvořeny předpoklady pro postupně
zavádění desetileté povinné školní docházky.
Hlavním posláním zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních
v soustavě základních a středních škol, bylo vytvořit všechny
potřebné právní nástroje pro to, aby se mohla plně realizo-
vat základní škola s novým obsahem, která má osm ročníků, aby
se umožnil přechod žáků osmých ročníků dosavadní základní
devítileté školy na všechny druhy středních škol, aby se mohla
postupně podle vytvářených podmínek zřizovat střední odborná
učiliště a aby se umožnilo mládeži, která se připravuje na
dělnická povolání, dosáhnout úplného středního vzdělání.
Do jednotné školské soustavy československé socialistické
republiky, stanovené zákonem č. 186/1960 Sb., o soustavě vý-
chovy a vzdělávání, se zákonem č. 63/1978 Sb., o opatřeních
v soustavě základních a středních škol, zařadily nové druhy
škol, jimiž jsou základní škola a střední odborné učiliště.
Dále se stanovila délka povinného vzdělávání a povinné školní
docházky i způsob jejího plnění a stupně vzdělání získávaného
žáky.
Protože se nová struktura a nový obsah výchovy a vzdělá-
váni zavádí postupně a přechod z devítiletého cyklu základní