Domnívám se, že k tomuto porušování
často a již dlouhodobě vytváříme,
i když nechtěně, předpoklady mj. v tom,
že máme řadu zákonů, usnesení
vlády a dalších předpisů, které
se nedodržují. Je to obecně známo, často
se to překrývá výjimkami a nebo se
nad tím doslova pouze přimhouří oči.
Závažné je, že tyto jevy se již staly
jakousi trvalou součástí naší
práce. Slovně je odsuzujeme, ale v praxi je nedokážeme
důsledně likvidovat. I když nechceme, přece
si na ně "zvykáme".
Říká se, že nejlepší školou
je sám život. V tomto případě
to ovšem dobrá škola není. Konkrétně
bych mohl hovořit např. k otázce ochrany
socialistického majetku a péči o něj.
Na způsobu realizace mnohých investičních
akcí, zejména pak u komplexní bytové
výstavby, je možné dokladovat nejen nežádoucí
ekonomické dopady, ale i morální škody,
které současná praxe působí.
Požadavek na zkrácení lhůty výstavby,
na její komplexnost a kvalitu nemá jenom ekonomickou
podstatu. Obyvatelé mnoha sídlišť v Praze,
ale i na Kladně a jinde musí např. řadu
let žít v provizorních a nedostavěných
částech měst. Proč? Protože komplexní
bytová výstavba neprobíhá především
s ohledem na lidi, pro které má být určena
a kterým má sloužit. Je výslednicí
řady vlivů ze strany investora, projektanta a dodavatele.
Jak se zdá, každý z nich má však
základní a konečný cíl, tedy
spokojenost obyvatel, až na posledním místě.
Negativní důsledky takového stavu dokumentoval
konkrétně příklad z výstavby
Jižního města zde v Praze uveřejněný
pod názvem "Čekání na rozhodný
krok" v Rudém právu 20. října
t. r. Podrobné příklady bych mohl uvést
i od nás z Kladna.
Zmiňuji se o tom proto, že si "zvykáme",
ať chceme nebo ne, na nepořádek, na to, že
stále prodlužovanou stavební činností
se zbytečně narušují a někdy
i znehodnocují již hotová díla, že
existují dlouhodobé stavby, kde se nikdo k péči
hospodáře o vybudované dílo nehlásí
apod. To negativně působí na vědomí
lidí a ve svých důsledcích vede k
jejich lhostejnosti. Obyvatel, který má takové
jevy každý den před očima, to ovšem
změnit nemůže.
Tato situace signalizuje potřebu energičtěji
a důsledněji řešit příčiny
nežádoucího stavu. Domníváme
se, že by se každý tím nejúčinnějším
způsobem, odpovídajícím zastávanému
postavení, měl snažit o to, aby v naší
společnosti jednoznačně v podvědomí
lidí převládl názor, že za každé
porušení zákona bude vždy následovat
trest, bez ohledu na to, o koho jde.
Právě vědomí neodvratnosti je velice
důležité a není už potom tak rozhodující
výše trestu, i když i ta hraje samozřejmě
roli. Proto je naléhavě třeba se vracet k
Dopisu ústředního výboru KSČ
z roku 1983, netrpět rozpory mezi slovy a činy a
praktickými kroky naplňovat jeho obsah. Předpokladem
efektivnosti naší snahy ovšem je věcně
a pravdivě se dívat na realitu.
Naše společnost není imunní proti negativním
jevům. Je však třeba proti nim energicky bojovat.
A právě proto, že jde o socialistickou společnost,
má objektivní podmínky pro úspěšné
řešení těchto problémů.
V čele této snahy ovšem musí stát
především pracovníci odpovědní
za řízení příslušných
oblastí našeho života. Ti nesmí zavírat
oči před skutečností a dívat
se kolem sebe jen z pohledu toho, co by si přáli,
nebo co je pro posuzování jejich postavení
dobré. V tom je jejich odpovědnost vůči
společnosti. Pokud tomu tak není, potom by orgány,
jako je např. prokuratura, měly mít možnost
účinněji zasahovat k zjednání
nápravy nežádoucího stavu.
Soudružky a soudruzi poslanci, proto také jsme ve
výboru pro plán a rozpočet podpořili
návrhy, které jsou obsaženy v písemné
zprávě generálního prokurátora.
Mimo jiné i to, aby byla zákonnou formou zakotvena
povinnost občana prokazovat při vysokých
příjmech jejich zákonný původ.
Sám osobně, protože žiji jenom z toho,
co si svou prací vydělám, nevidím
v takovém požadavku žádnou složitost.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Františku Hofmanovi. Slovo má ministr spravedlnosti
ČSR Antonín Kašpar, připraví
se poslanec Jiří Paslawski.
Ministr spravedlnosti ČSR Antonín Kašpar:
Vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky a soudruzi poslanci, upevňování
zákonnosti, rozvoj demokracie, zdokonalování
právního řádu je předmětem
soustavné pozornosti vlády ČSR.
Jde o to poskytnout plnou podporu poctivé, iniciativní
a tvořivé práci, zabezpečit ochranu
práv občanů a jejich právní
jistoty. Spokojenost, jistota a perspektiva lidí je základem
jejich pracovní a politické aktivity. Proto usilujeme
o to, aby se důsledně postupovalo proti všem,
kdo poškozují zájmy společnosti a práva
občanů, proti projevům neoprávněného
obohacování, šizení spotřebitelů,
úplatkářství a dalším
protispolečenským jevům.
Vláda věnuje soustavnou pozornost zvyšování
úrovně právního řádu.
Cílem je zkvalitnit přípravu návrhů
zákonů tak, aby náš právní
řád odpovídal objektivním potřebám
společenského vývoje, aby byl přehledný
a srozumitelný. Sjezd naší strany upozornil
na nezbytnost očistit právní řád
od neúměrného počtu různých
směrnic a předpisů nižší
právní síly, které ho činí
nepřehledným a mnohdy působí spíše
jako brzda. Vláda uložila všem resortům
provést v oboru své působnosti prověrku
aktuálnosti a účinnosti resortních
právních předpisů a jiných
směrnic a instrukcí týkajících
se především národních výborů.
Hlavním cílem prověrky bylo dosáhnout
výrazné redukce předpisů, zpřehlednit
právní řád a zjednodušit jeho
aplikaci v práci národních výborů.
S výsledky této prověrky zatím spokojeni
nejsme, neboť k výraznějšímu omezení
resortních předpisů nedošlo. Z prověřených
více než 2600 předpisů navrhly centrální
orgány ke zrušení, případně
k novelizaci pouze 307 předpisů. Lepší
je situace u národních výborů, kde
ze 4685 obecně závazných nařízení
národních výborů bylo dosud určeno
ke zrušení nebo k novelizaci zhruba 22 % a z 900 vnitřních
normativních aktů jsou navrhovány ke zrušení
prakticky 2/3. Proto budeme v prověrkách právních
předpisů pokračovat i v dalších
letech.
Plnění úkolů politiky KSČ vyžaduje,
aby právo jako významný nástroj řízení
socialistické společnosti a zejména jeho
aplikace výrazněji ovlivňovaly postoje občanů
i činnost socialistických organizací a napomáhaly
při odstraňování všech překážek,
které brání důsledné realizaci
společenského rozvoje. Cílem je, aby co nejvíce
lidí dobrovolně a uvědoměle dodržovalo
zákony a plnilo své povinnosti v duchu jednoty práv
a povinností. Proti těm, kteří zákony
a předpisy porušují, se musí uplatnit
postih v souladu se zásadou, že žádné
porušení práva nesmí zůstat nepostižené.
Vždy však je třeba vážit míru
postihu a pečlivě zkoumat, jaké výchovné
opatření použít.
Vláda se stavem socialistické zákonnosti
zabývá pravidelně a v současné
době od orgánů bezpečnosti, prokuratury
a soudů očekává důsledné
prosazování zásady socialistické spravedlnosti.
Vyžaduje od nich, aby byly garanty spravedlivého rozhodování,
jednotného výkladu a uskutečňování
právního řádu na celém území,
stejné spravedlnosti v každém kraji, okrese
a místě.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat
kriminalitě jako nejzávažnější
formě porušování zákonnosti.
Zpráva generálního prokurátora o stavu
zákonnosti ukazuje základní problémy
kriminality v naší společnosti a správně
orientuje pozornost na odstranění příčin
a podmínek trestné činnosti. Zvlášť
vyzvedá ochranu ekonomiky a do popředí staví
důrazný postih a odčerpání
neoprávněného majetkového prospěchu
s tím, že boj s těmito jevy musí být
věcí celé společnosti, neboť
jinak nemá naději na úspěch.
Také v justici naše ministerstvo i Nejvyšší
soud ČSR kladou důraz na další upevňování
zákonnosti. Pozornost věnují především
kvalitě rozhodování, která je nedílnou
součástí práce soudů, především
rychlosti řízení i preventivně výchovného
působení na občany.
V posledních letech byla důsledná pozornost
věnována zejména rychlosti vazebního
řízení v souladu s požadavkem, aby osobní
svoboda obviněného před jeho odsouzením
byla omezena jen v odůvodněných případech
a na dobu co nejkratší. Můžeme konstatovat,
že okresní soudy již pracují bez vazeb
dlouhodobějších a zkrátila se i délka
vazeb v agendě první stolice krajských soudů,
kde jsou nejzávažnější věci
a tudíž i nejobtížnější.
poznatky odvolacích senátů krajských
soudů, Nejvyššího soudu ČSR i kontrolních
orgánů ministerstva spravedlnosti svědčí
o tom, že rozhodování soudů z hlediska
kvality má vzestupnou úroveň. Je zde však
řada rezerv. Cestu ke zvyšování kvality
práce vidíme i v důslednější
vzájemné prověrce postupu v přípravném
i soudním řízení. Vedeme soudy k tomu,
aby důsledně posuzovaly odůvodněnost
postavení obviněného před soud, důvodnost
vazeb apod. Stejnou náročnost očekáváme
od prokurátorů vůči soudům.
Důsledná vzájemná prověrka
činnosti orgánů bezpečnosti, prokuratury
a soudu může podstatněji ovlivnit kvalitu práce,
přispět k upevnění zákonnosti
v trestním řízení.
Důležité úkoly pro soudy i další
orgány vyplývají z dopisu PÚV KSČ
k prohloubení boje proti porušování
zákonnosti, morálky a disciplíny. Vláda
ČSR pravidelně hodnotí výsledky plnění
přijatého souboru opatření, kterým
byly uloženy resortům konkrétní úkoly
při postihování případů
neoprávněného obohacování a
postihu majetku a majetkového prospěchu z nepoctivých
zdrojů. Přes celou řadu přijatých
opatření k upevňování zákonnosti,
prohloubení kontroly a zvyšování hospodárnosti
se však stále nedaří v celé šíři
čelit vzniku a trvání některých
negativních jevů. Usnesením vlády
ČSSR i usnesením vlády ČSR z letošního
roku bylo nutno konstatovat, že v praxi stále přetrvává
řada kritizovaných negativních jevů,
že v řadě organizací dochází
k získávání neoprávněného
osobního prospěchu a obohacování na
úkor majetku nás všech, nehospodárnostem,
porušování zákonnosti, kázně
a morálky. Předsednictvo ÚV KSČ na
svém zasedání v červenci letošního
roku znovu zdůraznilo aktuálnost tohoto dopisu a
připravují se opatření, aby úkoly
stanovené usnesením vlády byly důsledněji
plněny.
Při ukládání trestů je rozhodující
pozornost zaměřena na docílení účelu
trestu především tresty nespojenými
s odnětím svobody. Zhruba 30 % odsouzených
osob jsou ukládány tresty odnětí svobody
podmíněně odložené a 22 % tvoří
podíl uložených trestů nápravného
opatření.
Důrazný je postih pachatelů závažných
trestných činů, trestných činů
rozkrádání majetku v socialistickém
vlastnictví, násilných trestných činů
a všech deliktů spáchaných recidivisty.
Orientujeme soudy k tomu, aby svou činností rozhodněji
přispívaly k upevňování pořádku,
kázně a disciplíny.
Soudy více než v minulosti ukládají
tresty majetkové povahy, zejména tresty peněžité,
které slouží především k
odčerpání neoprávněného
majetkového prospěchu. Nesmí jít jen
o symbolickou represi, ale o postih, který je v plném
souladu se zákonným účelem trestu.
Z toho důvodu se také v připravované
novele trestně-právních předpisů
počítá se zvýšením horní
hranice tohoto trestu, a to na dvojnásobek. Ke změně
dojde i při vymáhání tohoto trestu
tak, že pokud odsouzený nezaplatí, odpyká
bez dalšího trest odnětí svobody určený
jako trest náhradní. To bude brzdou pro snahy zašantročit
získaný neoprávněný prospěch
a účel trestu fakticky mařit jeho dlouhodobým
splácením.
Dosažený stupeň rozvoje naší společnosti
umožňuje, aby část společensky
méně závažných jednání
byla vyřizována mimosoudně v jednodušším
a účinnějším řízení.
Návrh připravované novelizace předpokládá,
že většina přečinů a několik
vybraných trestných činů, jejichž
společenská nebezpečnost nevyžaduje
soudní postih, budou kvalifikovány jako přestupky
a budou o nich rozhodovat komise národních výborů.
Celní přestupky budou projednávat celní
orgány a trestné činy opilství dopravní
inspektoráty VB. Dosavadní přečin
proti pracovní kázni bude vyřizován
přímo na závodech jako porušení
pracovní kázně podle zákoníku
práce. K zajištění účinnějšího
postihu těchto přestupků se navrhují
podstatně citelnější sankce majetkové
povahy (pokuta až do výše 20 000 Kčs,
propadnutí věci, zákaz činnosti až
na 2 roky apod.). Činnost tohoto druhu spáchaná
recidivisty bude i nadále před řádnými
soudy.
Tyto legislativní záměry jsou součástí
přípravy širší novely trestního
práva hmotného a procesního. Cílem
navrhovaných úprav je přizpůsobit
právní stav v této oblasti současným
společenským podmínkám a reagovat
i na vývoj v nejbližší budoucnosti. Toho
se chce dosáhnout jednak stanovením správné
míry trestní represe podle rozsahu a intenzity celkové
kriminality i jejích jednotlivých druhů tak,
aby boj proti ní byl v zájmu ochrany společnosti
co nejúčinnější, jednak zjednodušením
a zrychlením trestního řízení,
aby pachatelé trestné činnosti byli postaveni
před soud v co nejkratší době a zvýšil
se tak i účinek ukládaných trestů.
Připravovaný návrh předpokládá
hlubší diferenciaci trestní represe. Chceme
samozřejmě i do budoucna postihovat daleko přísněji
případy recidivy a případy závažné
kriminality. Na nové společenské podmínky
návrh reaguje i vytvářením nových
skutkových podstat trestných činů.
Jde především o rozšíření
postihu toxikomanie a jednání s ní souvisejících,
o ochranu životního prostředí před
činy, které je narušují nebo poškozují,
o zavedení speciálního postihu vandalismu
a vytvoření zvláštních skutkových
podstat trestných činů v oblasti dopravy,
samozřejmě se změnami skutkových podstat
hospodářských trestných činů
v souladu s přestavbou naší ekonomiky.
Příprava novely trestního řádu
sleduje podstatné zjednodušení dnes poměrně
složité úpravy tzv. předsoudního
stadia trestního řízení, upuštění
od některých formálních náležitostí,
které nejsou nezbytné z hlediska zjištění
skutečného stavu věci a zákonných
práv na obhajobu, prohloubení účasti
pracujících na trestním řízení,
podrobnější stanovení podmínek,
za kterých se provádějí důkazy
a přesnější úpravu zákonných
podmínek vazby. Zrušení kategorie přečinů
umožňuje zjednodušit přípravné
řízení tak, že bude mít nadále
jen dvě formy - vyhledávání nebo vyšetřování,
což posílí garance zachování
zákonnosti mj. i tím, že dozor prokurátora
bude zahrnovat všechny oblasti přípravného
řízení.
Soudružky a soudruzi, také v oblasti občanskoprávní,
tj. ve vztazích mezi občany navzájem a mezi
občany a organizacemi, stále zjišťujeme
řadu poruchových jevů. Za poslední
léta jsme u soudů zaznamenali dosti výrazný
nárůst občanskoprávních sporů
(od roku 1980 o 35 %). Jde zejména o spory ze služeb,
které představují za rok 1986 39,5 % agendy,
spory bytové 18,2 %, spory pracovněprávní
11,8 %. Hlavní příčinou nárůstu
je nekázeň a malá disciplinovanost občanů,
kteří neplní své závazky, ale
také problémy v kvalitě a rychlosti prováděných
služeb. Promítají se zde rovněž
problémy v práci hospodářských
organizací.
Trvajícím nárůstem občanskoprávních
sporů a z něho vyplývajícími
negativními jevy se zabýval stranický orgán
i naše vláda. Bylo zdůrazněno, že
růst občanskoprávních sporů
je nežádoucí jev, kterému je třeba
čelit. Přijatá opatření směřují
především k předcházení
konfliktům v těchto vztazích, zejména
mezi organizacemi a občany, případně
k řešení již vzniklých sporů
mimosoudní cestou. V plnění těchto
usnesení je však řada mezer a předpokládané
účinky se dosud výrazně neprojevily.
Občané často vyslovují nespokojenost
s rychlostí vyřizování svých
soudních sporů a musím konstatovat, že
i my s rychlostí řízení v této
oblasti spokojeni nejsme. Vedle objektivních příčin,
jako je rychlejší nárůst soudní
agendy než nárůst počtu pracovníků,
spočívá jedna z příčin
v tom, že často v soudním řízení
řešíme nejen složité, ale i velmi
jednoduché věci. Neplacení nájemného,
neplacení poplatků ze zapůjčení
televizoru, nezaplacení 100+1 Kčs černého
pasažéra v hromadné dopravě je vymáháno
stejně složitě jako může být
řešena náhrada škody až do 5000 Kčs.
Proto vedle dalších opatření organizačních
uvažujeme i o legislativních námětech
na další zjednodušení řízení
v těchto vpravdě bagatelních věcech
tak, aby pouhé podání u soudu bylo dokladem
k provedení srážky ze mzdy. Pochopitelně
pouze v případě, že dlužník
nevznese námitky k soudu. To by umožnilo rychle řešit
věci jednoduché a urychlit vyřízení
věcí složitých.
V popředí naší pozornost bude i nadále
upevňování rodinných vztahů
a péče o výchovu a výživu dětí.
XVII. sjezd KSČ postavil problematiku rodiny do popředí
s tím, že pevná rodina patří
k významným oporám společnosti. Zájem
společnosti na upevňování rodiny vyžaduje
vedle zabezpečování materiální
základny soustředit se na výchovu občanů
k manželství a rodičovství. Hlavní
úlohu v této oblasti musí sehrát především
výchova v rodině, ve škole, ale i ovzduší
na pracovištích a ve společnosti.
Upevnění rodiny, zabezpečení řádné
výchovy a výživy dětí věnují
stálou pozornost i orgány národních
výborů. U všech okresních národních
výborů jsou ustaveny manželské a předmanželské
poradny, které ovlivňují výchovu k
manželství a rodičovství. Dosavadní
úsilí však nestačí. Jak ukazují
údaje, počet návrhů na rozvod manželství
se stále zvyšuje. V roce 1986 bylo podáno 41
209 těchto návrhů a jen za I. pololetí
letošního roku 21 617 návrhů.
Od soudů požadujeme, aby nedávaly průchod
lehkomyslnému vztahu k manželství a rodině
a aby manželství rozvedly jen tehdy, jsou-li splněny
všechny zákonné podmínky. O odpovědném
přístupu k plnění tohoto úkolu
svědčí skutečnost, že podíl
případů, kdy manželství bylo
rozvedeno, se snižuje. V roce 1970 činil 90 %, v roce
1986 již pouze 75 %. To svědčí o daleko
citlivějším postupu soudů. Alarmující
je však skutečnost, že v 72 % rozvedených
manželství byly nezletilé děti. Ročně
projednáváme před soudy problémy týkající
se téměř 120 000 dětí.
Působení soudu na usmíření
manželů bývá málo úspěšné
proto, že manželství je již značně
rozvráceno. Významnou povinností soudu proto
musí být postarat se o dobré podmínky
pro výchovu a výživu dětí po
rozvodu. Ochrana jejich zájmů vyžaduje, aby
soudy v úzké spolupráci s orgány péče
o rodinu a děti národních výborů
odpovědně rozhodovaly, komu bude dítě
dáno do výchovy a aby výrok o výživném
vyjadřoval i právo dítěte podílet
se na životní úrovni rodičů.
A zde se budeme muset vážně zamyslet i nad
dosavadní právní úpravou, zda umožňuje
skutečně optimální ochranu práv
dětí v případě rozvodu jejich
rodičů. Vždyť úprava poměrů,
jako je otázka majetku, bytu, opakované projednávání
výchovy a výživy se prakticky děje až
po rozvodu. Chceme tedy, aby tento problém byl řešen
nově legislativně tak, aby lidé před
rozvodem si řádně upravili své vztahy
majetkové, bytové, výchovné atd.,
abychom tak zabezpečili klidné prostředí
pro výchovu a výživu nezletilých dětí.