Především bych chtěl navázat
na diskusní příspěvek soudruha poslance
Jirečka a na nynější diskusní
příspěvek soudruha poslance Marka. Jde totiž
o závažnost výchovy v rodině a vůbec
existence rodiny. Vícekrát už bylo zdůrazněno,
že spořádaná rodina je základem
naší socialistické společnosti. Zajišťuje
řádnou výchovu dětí, které
se v takové rodině po uzavření manželství
narodí. Proto je třeba za společensky nežádoucí
jev považovat značný počet rozvodů,
a to i manželství, v nichž jsou nezletilé
děti. Při výkonu soudního dozoru vedeme
soudy k tomu, aby využívaly všech dostupných
prostředků a usilovaly o to, aby k rozvodu manželství
s dětmi nemuselo dojít. Ovšem v okamžiku,
kdy přicházejí tito manželé před
soud, obvykle bývá rozvrat mezi nimi tak hluboký,
že veškeré prostředky směřující
k záchraně selhávají. I když
více než čtvrtina rozvodových návrhů
končí před soudy zamítnutím
návrhu nebo jiným způsobem než výrokem
o zrušení manželství rozvodem, ukazuje
se, že soudy jsou až posledním článkem,
který může působit na odstranění
rozvratu. Nepochybně podle našeho názoru daleko
účinnějším je včasné
působení na odstranění nebo oslabení
příčin rozvratu manželství a
vliv na upevnění morálky nezbytné
pro trvalé a harmonické manželství.
Tady připadá velká úloha občanským
a pracovním kolektivům i jednotlivcům žijícím
v bezprostředním okolí takových manželů,
aby svým působením se snažili pozitivně
ovlivnit jejich jednání a chování
a tak napomohli k odstranění příčin
narušení vztahů mezi manžely. Opomíjet
nelze z tohoto hlediska ani činnost předmanželských
a manželských poraden i výchovu mladé
generace k manželství a odpovědnému
rodičovství.
Pokud jde o otázky mládeže. Nejvyšší
soud ČSR upravuje postup soudů ve věcech
mládeže a vůbec ve věcech mladé
generace svou směrnicí, která rozpracovává
závěry plenárního zasedání
ÚV KSČ z července 1973, závěry,
které jsou stále aktuální. Odpovědnost
soudů za plnění těchto úkolů
zdůraznila i směrnice o soudním dozoru po
XVII. sjezdu KSČ.
I v diskusi zde už padla otázka významu výchovy
mladé generace. Chtěl bych upozornit na to - a sjezd
to podtrhl - že určitá část mladých
se chová v rozporu se socialistickou morálkou a
normami společnosti. Jednou z příčin
tohoto stavu je i špatný příklad dospělých.
Soudy se setkávají s případy, kdy
výchova nezletilých dětí je ohrožena
a někdy již i značně narušena.
Proto je zapotřebí zvýšit výchovné
úsilí, aby se takovým případům
předcházelo. Je třeba vyžadovat na všech
orgánech, společenských organizacích
i občanech, aby závadné chování
dětí i rodičů bylo signalizováno
soudům, aby již v zárodcích mohly spolu
s dalšími orgány, především
orgány NV, prošetřit poměry v rodině
a včas učinit potřebná výchovná
opatření, která soudům zákon
o rodině svěřuje. Skutečností
je - a na to upozornil ve své zpravodajské zprávě
soudruh poslanec Mečl - že zatím naráží
tato snaha soudů na nedostatečnou kapacitu a obtížnou
realizaci ústavní výchovy.
V některých případech u jednotlivých
mladých lidí dochází k trestné
činnosti. Jde o poměrně malý počet
lidí, ovšem nemůžeme přesto tento
stav přecházet. Mnohdy ovšem majetková
trestná činnost, kdy škody nepřesahují
obvykle 1500 Kčs, svědčí o bezohlednosti
a zavrženíhodném vztahu k cizímu majetku
a hodnotám. Je to např. vykrádání
telefonních automatů, ničení dopravních
značek, vloupání do rekreačních
chat za účelem získání trochu
jídla apod.
Soudruh Marek zde upozorňoval na nutnost boje proti negativním
jevům ve spojitosti s bojem proti příčinám
těchto negativních jevů. K tomu vedeme i
soudy, aby zejména v trestných případech
mladistvých zjišťovaly okolnosti, které
vedly k trestné činnosti. A mohu konstatovat, že
právě v trestních věcech mladistvých
jsou lépe než u zletilých pachatelů
všemi orgány činnými v trestním
řízení tyto příčiny
a okolnosti, které vedly ke spáchání
trestného činu, pečlivě zjišťovány.
Často jde o výrazné nedostatky v rodinné
výchově. Mnohdy mladistvý pachatel pochází
z neúplných rodin nebo z rozvrácených
rodin. Ale jde i o nedostatky ve výchovných zařízeních,
internátech, v pracovních kolektivech apod., o tom
už zde byla rovněž řeč.
Nejzávažnějším jevem, který
negativně ovlivňuje zdravý vývoj mládeže,
jsou trestné činy proti rodině a mládeži,
které Nejvyšší soud ČSR pravidelně
hodnotí z hlediska soudní praxe při postihu
takových pachatelů. Nejčastěji jde
o trestné činy zanedbání povinné
výživy (otcové přestanou platit, ač
pro to nemají důvody) a trestný čin
ohrožení mravní výchovy mládeže.
Počet těchto trestných činů
před soudy se poněkud zvýšil, nepochybně
v důsledku větší aktivity bezpečnostních
orgánů a jiných orgánů a organizací,
ale i v důsledku toho, že se objevuje i nová
forma páchání posléze uvedeného
trestného činu spočívající
ve svádění mladistvých k požívání
drog.
Jednání XVII. sjezdu KSČ položilo prvořadý
důraz na intenzívní a bezporuchový
vývoj ekonomiky. Tomu musí odpovídat i úroveň
ochrany, kterou našemu hospodářství
a majetku v socialistickém vlastnictví poskytují
předpisy trestního, občanského i pracovního
práva, a účinnost opatření,
která soudy v rámci své pravomoci mohou činit
k potlačování neoprávněného
majetkového prospěchu z nepoctivých zdrojů
při realizaci zásad Dopisu předsednictva
ÚV KSČ k prohloubení účinnosti
boje proti porušování zásad socialistické
zákonnosti, morálky a disciplíny.
Nejvyšší soud ČSR k tomuto dopisu a k
provedení usnesení vlády ČSR č.
13 z 19. ledna 1983 vydal realizační opatření
pro oblast rozhodovací činnosti soudů. Soudy
byly orientovány na úplné využívání
všech prostředků sloužících
k postihu protispolečenského jednání,
spočívajícího v neoprávněném
obohacování jednotlivců na úkor společnosti
a k odčerpání jejich neoprávněného
majetkového prospěchu.
Na úseku trestního soudnictví se uvedené
opatření týkalo především
rozhodování soudů o hospodářských
trestných činech. Hospodářská
kriminalita pro svou činnost i závažnost materiálních
a často i morálních následků
představuje vážné narušování
ekonomických základů společnosti i
právního vědomí občanů.
Nejvyšší soud proto vede soudy, aby o těchto
trestných činech rozhodovaly s potřebnou
kvalitou a rychlostí a tím poskytovaly společnosti
účinnou ochranu před pachateli těchto
trestných činů. Vedeme soudy k využívání
všech příslušných druhů
trestů i celého rozpětí trestních
sazeb. V souladu s těmito požadavky jsou ukládány
nepodmíněné tresty odnětí svobody,
především recidivistům a pachatelům
závažnější trestné činnosti,
zejména v případech rozkrádání
majetku v socialistickém vlastnictví. Kladný
vliv našeho opatření se projevil širším
využíváním peněžitých
trestů a postupným zvyšováním
jejich průměrné výše při
přísném zachovávání
principu diferenciace a individualizace. Pachatelům nejzávažnějších
trestných činů rozkrádání
je ukládán i trest propadnutí majetku. Praxe
soudů se v důsledku našeho dlouhodobého
úsilí zlepšila také v tom, že již
v trestním řízení se častěji
rozhoduje o náhradě škody způsobené
trestným činem.
Mimořádně škodlivým jevem je
úplatkářství, které je současně
zdrojem neoprávněného obohacování
pachatelů trestného činu přijímání
úplatků. Opatření Nejvyššího
soudu ČSR k realizaci Dopisu předsednictva ÚV
KSČ a směrnice o úkolech soudního
dozoru se proto výslovně týkají i
této problematiky, zdůrazňují především
nezbytnost ukládání peněžitých
trestů, resp. i jiných trestů majetkové
povahy a dále ukládání zákazu
činnosti. Problémem však zůstává,
že přes určité zvýšení
v posledních letech jsou před soudy stíhány
případy úplatkářství
pouze v malém počtu, který zjevně
neodpovídá skutečnému rozsahu, v němž
se tato trestná činnost vyskytuje, a že navíc
jsou stíhány spíše méně
závažné případy. Souvisí
to s obtížnou odhalitelností těchto
trestných činů a s obtížným
zjišťováním objektivní pravdy v
těchto věcech.
Případy neoprávněného majetkového
prospěchu získaného z nepoctivých
zdrojů jsou však postihovány též
v občanském soudním řízení.
Jde o takové případy, kdy pachatel získává
prospěch způsobem, který je v rozporu se
socialistickou morálkou a je tedy prospěchem z nepoctivých
zdrojů.
Vítáme, že stále častěji
je využíváno oprávnění
prokurátora navrhnout připadnutí plnění
státu, a to zejména v souvislosti s majetkem získaným
uvedeným způsobem občany.
Ani zde ovšem nelze výskyt těchto negativních
jevů řešit jenom trestním postihem nebo
občansko-právním postihem, ale jde především
o odstranění nedostatků umožňujících
takovou trestnou činnost nebo neoprávněné
obohacování jednotlivců. Soudy jsou proto
vedeny, aby zkoumaly a zjišťovaly příčiny
takové protizákonné činnosti a aby
nedostatky v činnosti jiných orgánů,
které takový postup jednotlivců umožňují,
signalizovaly příslušným organizacím
nebo jejich nadřízeným organizacím
a vyžadovaly také zprávy o opatřeních,
která byla učiněna k odstranění
takových nedostatků.
Dovolte mi ještě, soudružky a soudruzi, abych
se stručně zmínil o dvou příčinách
kriminality a jiných negativních jevů. Je
to především nadměrné požívání
alkoholu, které nejen nepříznivě ovlivňuje
rodinné vztahy a výchovu dětí, ale
zůstává i nadále závažným
faktorem nepříznivě ovlivňujícím
stav a vývoj kriminality. V dlouhodobém průměru
se jedna čtvrtina všech odsouzených dopouští
trestné činnosti pod vlivem alkoholu. U některých
trestných činů je tento podíl ještě
vyšší, např. u výtržnictví
přes 70 %, u rvaček a znásilnění
přes 50 %, u úmyslného ublížení
na zdraví přes 40 %.
Soudy ovšem mnohem častěji než v minulých
letech zjišťují u těchto pachatelů
podmínky pro uložení ochranného protialkoholního
léčení a ukládají je z větší
části v ambulantní formě vzhledem
k četným problémům s realizací
léčení formou ústavní. Ukazuje
se také, že u řady odsouzených osob
výkon ochranného léčení ambulantní
formou neplní svůj účel a požívání
alkoholických nápojů u nich pokračuje.
Nezbývá než uložit ochranné léčení
opakovaně.
V posledních letech se dostaly před soud i případy
týkající se trestné činnosti
spočívající v přípravě,
přechovávání a užívání
různých omamných látek. Za trestný
čin nedovolené výroby a držení
omamných prostředků a jedů jsou ukládány
ve vyšší míře nepodmíněné
tresty odnětí svobody, zejména jde-li o recidivisty
nebo o pachatele, kteří kromě tohoto trestného
činu se dopustili také dalších trestných
činů, zejména ohrožování
mravní výchovy mládeže. U více
než poloviny pachatelů, kteří také
sami omamné prostředky užívali, soudy
ukládají ochranné léčení
pokud byla lékařsky zjištěna chorobná
závislost na těchto prostředcích.
Soudružky a soudruzi, poznatky Nejvyššího
soudu ČSR svědčí o tom, že soudy
vykonaly velký kus práce - o množství
této práce hovořil ve svém diskusním
vystoupením soudruh ministr Kašpar. My však nemůžeme
být spokojeni - a tak to samozřejmě v lidské
činnosti bývá - s každým jednotlivým
rozhodnutím, se způsobem a včasností
projednání každé jednotlivé věci,
s činností a plněním úkolů
každého jednotlivého soudce. Proto metoda kritické
náročnosti musí být trvalým
rysem řídící činnosti, a tedy
i soudního dozoru, s cílem pozvednout úroveň
práce všech soudců a státních
notářů na vyšší stupeň.
Za tím účelem Nejvyšší soud
ČSR stále hodnotí účinnost
používání forem a metod výkonu
soudního dozoru a usiluje o jejich zdokonalování.
Základním principem v této činnosti
je uplatňování vedoucí úlohy
KSČ a důsledná realizace právní
politiky strany.
Pozornost věnujeme rovněž otázkám
etiky práce každého soudce a státního
notáře, energicky vystupujeme proti projevům
nezdravé nadřazenosti vůči účastníkům
řízení i byrokratickému přístupu
k občanům a dbáme o vysokou kulturnost soudního
jednání a jednání státního
notářství.
K tomu pochopitelně vedeme i nižší články
soudního dozoru, tj. krajské soudy a předsedy
okresních soudů, kteří právě
na základě znalostí kvality jednotlivých
pracovníků mohou volit konkrétnější
a diferencované prostředky k odstraňování
zjištěných nedostatků a tak přispívat
ke zvyšování úrovně práce
celé justice, což je cílem zásadní
politické směrnice prosazované v rámci
soudního dozoru Nejvyšším soudem České
socialistické republiky. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
předsedovi Nejvyššího soudu České
socialistické republiky Karlu Kejzlarovi za vystoupení
a přerušuji nyní jednání na polední
přestávku. Další jednání
zahájíme ve 14.25 hodin. V diskusi bude pokračovat
poslanec Čestmír Adam a dále se připraví
poslanec Jan Škrobánek.
Předseda ČNR Josef Kempný: Soudružky
a soudruzi, budeme pokračovat v přerušeném
jednání. Jako první po přestávce
v rozpravě vystoupí poslanec Čestmír
Adam, připraví se poslanec Jan Škrobánek.
Poslanec Čestmír Adam: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi, výbor pro obchod, služby a dopravu na
své 11. a 12. schůzi projednal nejen zprávu
generálního prokurátora naší
republiky o celkovém stavu dodržování
socialistické zákonnosti, ale i zprávy ministrů
obchodu a vnitra o ochraně majetku a poznatcích
z vyřizování stížností.
Jsme zneklidněni nejen zjištěnými škodami
a počty osob stíhaných pro porušování
zákonů, ale veškerou protispolečenskou
činností, i když nebyla podchycena a i když
nepředstavuje porušení platných zákonů.
Přitom nejde jen o rozkrádání a ničení
národního majetku, ale i o neochotu se podřizovat
a dodržovat kázeň ve výrobě,
v obci, v dopravě, ale i v rodině a o chamtivou
touhu po majetku, která se nezastavuje ani před
podvody a okrádáním lidí, podniků
a státu.
Ale vzrušení, pohoršení a odsouzení
nám nepomohou, nenajdeme-li proveditelný způsob,
jak se s těmito zápornými jevy vypořádat.
A na to jsme se v našem výboru zaměřili.
Podle nás je třeba rozebrat příčiny,
nalézt způsoby jejich odstranění a
vypracovat dlouhodobý podrobný postup při
předcházení činům, které
naší společnosti škodí. Vycházíme
z toho, že pro uskutečnění závěrů
stanovených XVII. sjezdem KSČ na poli rozvoje hospodářství
a prohlubování demokracie jsou důležité
také nehmotné hodnoty, jako je např. výrobní
a provozní zkušenost kolektivů pracovníků
výroby, obchodu a služeb a především
obecná a bezpodmínečná kázeň
a vysoká úroveň mravního uvědomění.
Koneckonců právě ta nám pomohla ubránit
se proti nacistům a ta byla také hlavní hnací
silou v období kladení základů socialistické
společnosti a její průmyslové základny.
Vždyť socialismus je přece vyšší
stupeň společenského řádu,
je to vyšší společenský řád,
mravnější.
Budeme muset umět formulovat soubor mravních pravidel
socialistické společnosti a z toho vyplývajících
pravidel chování a požadovat a vynucovat, aby
rodina, škola i společenské organizace vychovávaly
k jejich osvojení a dodržování děti
a mládež, počínaje mateřskou
školou a pak dospělé po celý život
počínaje výkonem vojenské služby.
Budeme muset učit mnohé mladé rodiče
umění vychovávat děti, neboť
velká část mladých lidí to
nezná a neumí. Není totiž myslitelné,
aby ve věku vysokého uplatnění vědy
a techniky, kterých lze rafinovaně zneužívat
proti jednotlivcům i proti celé společnosti,
děti sice ovládaly práci s počítači,
ale nevěděly, že se nesmí lhát
a krást, co je to národní majetek, aby nevěděly,
že mají povinnosti vůči rodičům,
sourozencům, spolužákům, spolupracovníkům
a sousedům a vůči celé své
socialistické vlasti, aby nevěděly, že
musí dodržovat pravidla slušného chování,
socialistické mravní zásady a socialistický
právní řád.
A pak musíme dodržování všech těchto
pravidel učinit jedním z hlavních hodnotících
měřítek každého občana
bez jakýchkoliv výjimek a uplatňovat zásadu,
že veřejně činní a vedoucí
pracovníci v oblasti hospodářství
musí být příkladem dodržování
těchto pravidel, aby se zakořenilo vědomí,
že je lepší přijít o majetek než
o čest, stanovit pravidlo, že narušování
těchto pravidel bere člověku mravní
oprávnění být veřejně
činný a zastávat činnosti ve vedení
lidí. Přitom musíme prosazovat poznání,
že cílem a smyslem činnosti člověka
není hromadit majetek a mít moc nad spoluobčany,
že štěstí člověka je v poctivé
práci a v poctivém přístupu k lidem
a ke svým povinnostem a že tedy štěstí
je v uznání čestnosti a jeho zásluh
o lidi a společnost.
Po osvobození a při budování socialismu
jsme ani nedocenili význam společenského
dozoru a opatření vedoucích k vynucení
dodržování zákonů a stanovených
pravidel k plnění usnesení a úkolů.
Asi bez velkých zábran jsme zrušili sbory stráže
pořádku v obcích a městech a na nikoho
jsme jejich úkoly nepřenesli. A tak zmizel veřejný
dozor z ulice i z polností, v dopravních prostředcích
zmizeli průvodčí, kteří se
také starali o veřejný pořádek.
V dopravních prostředcích dnes obsazují
děti, mladí a zdraví místa vyhražena
invalidům, nemocným a starým lidem a těžko
se daří sjednávat v dopravních prostředcích
pořádek. Zatímco venkovští hospodáři
odjakživa a také za pomoci stráže chránili
úrodu na polích, loukách, v sadech i v lese,
dnes si beztrestně výletníci usednou nebo
i lehnou do obilí, v lesích se bez povolení
kácí stromy, lidé si jezdí do sadů
a alejí natrhat ovoce a dnes jezdí dokonce auty.
Nedostatek dozoru vede často k šizení na váze
už ve výrobě, k odesílání
neúplných zásilek, ke zhoršování
jakosti, k vykazování nepravdivých údajů.
A nemají-li v prodejně dost pracovníků
na řádnou přejímku zboží
- a leckde, jak víte, nemají - vznikají manka,
která musí pracovnice prodejen zaplatit, což
nakonec vede k tomu, že práci v prodejnách
opouštějí.
Řada lidí i veřejných činitelů
vidí, že někteří lidé
si pořizují majetky, na něž si nemohli
vydělat prací, a přece se jim jejich nepoctivost
nezatrhne. Poctivost, spravedlnost a čestnost vyžadují,
aby se důsledně bojovalo proti jejich porušování,
a to i v obecných opatřeních i v soustavě
odměňování, zdaňování
atd. Samozřejmě musíme být zásadoví.
Nelze jedněm pracovníkům platit za každou
přesčasovou hodinu mzdu s přesčasovým
příplatkem a jiným pracovníkům,
např. pracovníkům v nočních
a nedělních službách v lékárnách
a ve zdravotnictví dávat třeba jenom 8 Kčs
za hodinu, což je méně než jejich základní
hodinová mzda.
Zejména pracovníci národních výborů
a veřejných úřadů musí
být příkladem citlivého vztahu k lidem
a důsledného uplatňování socialistických
pravidel mravnosti, čestnosti, spravedlnosti, poctivosti.
A myslíme si, že by pracovníci těchto
veřejných institucí také měli
skládat služební slib, vždyť slib
skládají také všichni poslanci - od
místních národních výborů
po zákonodárné sbory.
Veřejný dozor a schopnost zjistit každé
porušení zákona a spravedlivě je postihnout
bezprostředně po činu jsou důležitým
výchovným opatřením. Musíme
se smířit s tím, že inspekce veřejného
pořádku nenahradila a ani nahradit nemohla bývalou
obecní a městskou stráž veřejného
pořádku a že řešení této
otázky musí být založeno na vydání
zákona, na zajištění rozpočtových
prostředků i příslušných
pracovníků. Přimlouvám se za obnovu
oněch pouličních přivolávacích
zařízení, která v Praze dlouho byla,
která by měla být umístěna
např. v pražském metru, aby se občan
mohl dovolat pomoci příslušníků
Veřejné bezpečnosti. Je samozřejmé,
že na tyto úkoly musí být Veřejná
bezpečnost, prokuratury, soudy i advokacie vybaveny tak,
aby mohly řádně, plně a pohotově
konat své povinnosti, aby každý řádný
občan v nich viděl záštitu bezpečnosti
své osoby i svého osobního poctivě
nabytého majetku i ochranu celospolečenských
zájmů, aby se nemusel bát ani shovívavosti
vůči přestupníkům, ani nespravedlivého
postihu. Podle názorů mých voličů
i přestupky by měly být stíhány
soudy, neboť soudy u nás mají větší
vážnost než komise národních výborů.
Tyto komise by se měly zaměřit na postihování
porušení v oblasti správního práva.