Česká národní rada 1986 – 1990

Úvodem bych chtěl zdůraznit, že k porušování zákonnosti dochází už při jejich formování. V právním řádu jsou stanoveny postupy, jejichž cílem je včas existující rozpory mezi dodavateli a odběrateli odhalit a vyřešit je dříve, než nastane období realizace plánu. V řadě případů však ani podniky, ani řídící orgány podle těchto právních pravidel nepostupují. Rozpory, které jsou známé již v období přípravy plánu, jsou mnohdy řešeny teprve v době, kdy již má být vyráběno a dodáváno a mnohé rozpory nejsou vyřešeny vůbec. To nutně vyvolává nedostatky ve fungování dodavatelsko-odběratelských vztahů.

Bylo by však nesprávné poruchy v dodavatelsko-odběratelských vztazích pokládat jen za důsledek porušování zákonnosti. Příčiny jsou daleko hlubší a mají kořen ve věcných otázkách ekonomiky. Dosavadní ekonomické nástroje prozatím nijak citelně nenutí výrobce, aby se v celé řadě případů příliš zajímal o potřeby odběratelů a snažil se o jejich uspokojení. Přesto však k mnohým kritizovaným nedostatkům by v současné době nemuselo vůbec docházet, kdyby organizace a orgány řízení důsledně plnily to, co jim právní předpisy ukládají.

Arbitrážní orgány, až na výjimky, nemohou svým rozhodnutím nahrazovat činnost řídících orgánů a řešit věcné problémy ekonomiky. Uzavírají smlouvy tam, kde to stanoví právní předpisy, pokud je organizace neuzavřou dobrovolně. Zjištěné nesprávnosti postupně signalizují příslušným orgánům řízení. Otevřeně je však třeba říci, že i když v jednotlivých případech dojde k rozhodnutí arbitráže - už o tom zde byla zmínka - k nápravě vždy dochází v období, kdy vzniklé poruchy narušily hladký průběh fungování dodavatelsko-odběratelských vztahů. Soudruh generální prokurátor již ve svém vystoupení konstatoval, jak závazné negativní důsledky má nerespektování právních předpisů v oblasti investiční výstavby.

Arbitrážní orgány opakovaně zjišťují, že v rozporu s právní úpravou řídící orgány schvalují mnohdy přípravnou a projektovou dokumentaci se závadami, které znemožňují řádné a včasné formování závazkových vztahů mezi investorem a ostatními účastníky investiční výstavby. Ve schválené dokumentaci často nejsou vyřešeny rozpory v plánu organizace výstavby, včas nebývají určeni rozhodující dodavatelé a poddodavatelé. To vede k prodlužování termínů dokončení výstavby a k prodražování staveb.

Arbitrážní orgány v takovýchto případech uzavírají smlouvy tam, kde to stav dokumentace umožní. Ani zde však nemohou nahrazovat nečinnost nebo vleklé řešení rozporů řídícími hospodářskými orgány. Prováděné signalizace v jednotlivých případech vedou sice k nápravě, avšak k té dojde až v době, kdy již dodávky měly být realizovány.

Soudružky a soudruzi, problematickou je sféra dodávek náhradních dílů. Novela hospodářského zákoníku zavedla pro dodavatele povinnost uzavírat smlouvy na dodávky náhradních dílů pro jimi vyráběné finální výrobky. Jsme si plně vědomi, že uzavřením smluv na dodávku náhradních dílů, byť i rozhodnutím arbitráže, nebude ještě dostatečný počet náhradních dílů zabezpečen. Máme však za to, že včasným projednáním potřeb náhradních dílů ze strany odběratelů s příslušnými dodavateli a i využíváním právem daných možností domáhat se uzavření smlouvy byl by vytvářen potřebný tlak na tyto dodavatele. Co je však, soudružky a soudruzi, překvapující - to je fakt, že se setkáváme s poměrně malým počtem případů, kdy odběratelé si dodávky náhradních dílů vynucují, ačkoliv stížnosti na tuto produkci jsou poměrně časté. Jednostranně a v rozporu s právními předpisy někdy přistupují podniky i orgány hospodářského řízení k úpravám výrobních programů. Snaha je po zúžení vyráběného sortimentu výrobků a po specializaci, která přináší potřebný efekt při zvyšování produktivity práce a při snižování vlastních nákladů, bývá někdy realizována jen z hlediska podnikových nebo resortních zájmů bez přihlédnutí k ohrožení úkolů celého řetězce odběratelských organizací.

Závažný význam mají hospodářské spory, jejichž předmětem je vypořádání práv z odpovědnosti za vady. O této otázce se rovněž již zmínil soudruh generální prokurátor ve své zprávě.

Podíl těchto reklamačních sporů představuje v posledních obdobích zhruba 13 % celkového rozsahu rozhodovací agendy arbitráže. Z tohoto údaje nelze však dospět k závěru, že dodavatelé věnují kvalitě dodávek náležitou pozornost, nebo že i odběratelé při uplatňování svých práv z odpovědnosti za vady jim dodaných výrobků, prací a služeb postupují důsledně. Podle poznatků arbitrážních orgánů je skutečností pravý opak. Je totiž nepochybné, že mnohé nekvalitní dodávky jsou realizovány, a to ke škodě jak samotných odběratelů, tak i celé společnosti, aniž se arbitráž jimi a jejich nepříznivými důsledky mohla ve sporech věcně zabývat. Je tomu tak proto, že oprávněné organizace, tedy odběratelé, svých práv vůči dodavatelům nevyužívají a neuplatňují je včas u arbitráže. To pochopitelně neznamená, že máme málo sporů, ale důslednějším postupem odběratelů by byl daleko více respektován zájem samotného spotřebitele. Čili je to citlivá politická otázka.

Jaké prostředky, soudružky a soudruzi, v tomto směru arbitráž používá nebo může používat?

Jedním z důležitých nástrojů působících na zvyšování účinnosti hospodářských smluv a majetkových sankcí jsou odvody do státního rozpočtu, které orgány hospodářské arbitráže ukládají, zjistí-li při projednávání sporu, že organizace neúčtují a včas nevymáhají majetkové sankce. K prvnímu pololetí letošního roku byl odvod uložen ve 43 případech. K upevňování socialistické zákonnosti v hospodářsko-právních vztazích přispívají dále i hospodářské pokuty, které arbitráž ukládá v případech, kdy organizace se dopouštějí v zákoně taxativně stanovených závažných protispolečenských jednání. V poslední době byly uloženy hospodářské pokuty v pěti případech v celkové výši 2 470 000 Kčs. Ovšem i tady otázka možností, kdy arbitráž může zasáhnout, je především věcí oprávněné organizace. Podle mého názoru proto ani tato opatření nejsou příliš pro národní hospodářství a pro zlepšení daného stavu dostačující a dost důsledná.

Soudružky a soudruzi, v zájmu posilování hospodářské kázně a upevňování socialistické zákonnosti dohodla Státní arbitráž ČSR s Generální prokuraturou ČSR zásady součinnosti orgánů hospodářské arbitráže s orgány prokuratury. při hodnocení této součinnosti za minulá období bylo konstatováno, že orgány prokuratury využily podkladů ze strany arbitrážních orgánů v 1500 případech. Forma spolupráce arbitráže s prokuraturou se nadále prohlubuje a rozvíjí, přičemž zvláštní pozornost je věnována především těm případům, kdy vyvstalo důvodné podezření z trestných činů nebo přečinů jednotlivých pracovníků socialistických organizací, nebo kdy je třeba zajistit, aby organizace uplatňovaly vůči svým pracovníkům odpovědnost za vzniklou škodu. K upevnění státní a smluvní disciplíny je zaměřena též dohoda o vzájemné spolupráci uzavřená mezi Státní arbitráží ČSR a Výborem lidové kontroly ČSR. Také tato spolupráce se dále prohlubuje a rozvíjí s cílem odstraňovat přetrvávající aktuální poruchy v hospodářských vztazích mezi socialistickými organizacemi.

Soudružky a soudruzi, arbitrážní orgány postupují, v mezích své pravomoci, důsledně a nekompromisně, mohou však vyvozovat potřebný tlak prakticky jen v těch případech, které jsou jim předloženy k rozhodnutí. Přitom počet arbitrážních sporů neustále vzrůstá. Tak např. za I. až III. čtvrtletí letošního roku bylo v ČSR zahájeno celkem 32 992 sporů, což představuje zvýšení oproti stejnému období loňského roku o 8821 případů. Přitom před arbitrážní orgány se dostává jen část poruch, jež ve vztazích mezi podniky vznikají. Tento vzestupný trend sporů jde však již nad rámec současného stavu pracovníků a materiálně technického zabezpečení.

Proto by bylo podle mého názoru správné, aby se usnesení z dnešního plenárního zasedání ČNR zabývalo i otázkami vytvářet příznivé podmínky pro kádrové a materiálně technické zabezpečení orgánů Státní arbitráže ČSR.

Soudružky a soudruzi, je žádoucí, aby se všechny vztahy mezi hospodářskými organizacemi utvářely a realizovaly v mezích právního řádu a aby v činnosti socialistických organizací byla zákonnost nejen proklamována, ale každodenně respektována. Jde o to, aby socialistické organizace i orgány hospodářského řízení znaly svá práva i povinnosti, aby je důsledně využívaly a nepřipouštěly jejich deformace, přehlížení a zneužívání.

Arbitrážní orgány v ČSR proto pokládají ze jeden ze svých významných úkolů i do budoucna prohlubovat a dále rozvíjet preventivní činnost s cílevědomým působením i prostřednictvím aktivu hospodářských právníků při jednotlivých arbitrážních orgánech, kde jde o kolektiv zhruba 760 pracovníků, k tomu, aby principy právní úpravy se dostaly do povědomí nejen právníků, ale všech hospodářských pracovníků, zejména pracovníků řídících.

Jsem přesvědčen, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, že takto soustředěným působením je možno dosáhnout ve vztazích mezi socialistickými organizacemi podstatného zlepšení a že upevněním socialistické zákonnosti v naší ekonomice lze výrazně přispět k dosažení těch cílů, které jsou sledovány i v etapě přestavby našeho hospodářského mechanismu, tedy v etapě, která je v poslední době na prvním místě pozornosti celé naší veřejnosti. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji soudruhu Krpatovi. Slovo má poslankyně Alena Hanzlová, připraví se poslanec Josef Meier.

Poslankyně Alena Hanzlová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, před dvěma roky jsem vystoupila na schůzi České národní rady v rozpravě ke zprávě Nejvyššího soudu ČSR o stavu socialistické zákonnosti a zabývala se problémy týkajícími se mládeže. Dovolte mi, abych se těmito problémy zabývala i dnes.

Každý z nás si jistě vzpomíná na letošní návštěvu Michaila Gorbačova v Československu. Při procházce po pražské pěší zóně byl on a členové jeho doprovodu doslova neseni na vlnách přátelství a nadšení. A byli to zejména mladí lidé, kteří se drali kupředu, aby mu byli co nejblíže. Stejně tak má každý z nás v paměti nedávné nejvyšší rokování našich mládežníků, vyznačující se zápalem pro věc a chutí řešit problémy dneška i budoucnosti. To je jedna část mládeže. Máme však i mládež, naštěstí se jedná o výjimky, která podléhá drogám, dopouští se trestných činů a jiného protispolečenského jednání včetně vzrůstajícího vandalismu, jak se o tom také zmínil soudruh Husák na jednání sjezdu SSM. I to je část naší mládeže.

Máme však i mládež, která nepatří ani do jedné z uvedených kategorií, mládež, která se sice nedopouští trestných činů, ale na druhé straně její vztah k hodnotám naší společnosti je spíše vlažný, řekla bych - nijaký.

Jestliže se však naši mladí nechovají vždy podle našich představ, jestli máme někdy pocit, že část z nich se jen tak potuluje životem od diskotéky k diskotéce, z kina do kina, aniž by v něco velkého věřila a hlavně o to usilovala, je to jen jejich chyba? Můžeme my, více či méně starší, jednoznačně říci, že se chováme vždy tak, aby mládež jednala dle našich představ? Nenutíme ji někdy svým vlastním chováním plným nezdravých kompromisů, neschopnosti říci to pravé slovo v pravý čas, k tomu, že pochybují o nás a vědomě si z nás nechtějí brát příklad? Krátce řečeno, to, aby nás mladí pochopili, to, aby jednali v duchu našich představ, je závislé ha jejich výchově. Na naší IX. celostátní konferenci jsme se i my, příslušníci Čs. strany socialistické, nemohli vyhnout tak významnému problému, jako je výchova mládeže. Domnívám se, že musíme více poskytovat mladým lidem nejen základní vědomosti a nejen znalosti metod, jak je rozšiřovat, ale také a především umění poznat jací jsou. Za nanejvýš žádoucí považujeme také prohloubení výuky českých i československých dějin, zeměpisu, literatury i českého jazyka jako jednu z důležitých cest posilování národního uvědomění a humanistického základu posilování politického uvědomění.

Čili jinak řečeno - přes logickou potřebu růstu technického vzdělání - je zároveň zapotřebí pečovat o žádoucí proporcionalitu humanistického vzdělání, které vždy bylo základem formování společenských názorů i hodnot.

Projednáváme dnes stav socialistické zákonnosti a chtěla bych se v tomto smyslu zabývat i kriminalitou mládeže. Je důležité, že po každoročním růstu od roku 1980 do roku 1984 udržuje se kriminalita na úrovni tohoto posledního roku. Určitým kladem, který však nelze přeceňovat, je skutečnost, že ve srovnání s rokem 1977 došlo v roce 1986 k poklesu podílu pachatelů věkové kategorie mladých lidí do 29 let na celkovém počtu všech známých pachatelů trestných činů a přečinů z 54,6 % na 50 %. Ovšem na druhé straně se počet mladistvých pachatelů, tj. pachatelů od 15 do 18 let věku v období od roku 1977 do roku 1986 zvýšil o plných 41,7 %, i když je třeba vidět, že tento nárůst byl ovlivněn i početností ročníků, které dozrály do tohoto věku. Pokud jde o charakter trestné činnosti, je bohužel trestná činnost provázena vzrůstající bezohledností, surovostí i skupinovým charakterem páchání. Jen tento krátký pohled nám ukazuje, že dosažený stav kriminality mládeže nás nemůže nechat na pokoji a že již přijatá opatření je třeba daleko důsledněji uvádět do praxe.

Hovořila jsem o problematice výchovy a ráda bych se nyní zastavila u některých otázek právní výchovy či spíše právního vědomí. V souvislosti s přípravou svého vystoupení jsem se seznámila se zajímavou prací doc. dr. Jany Slunéčkové o právním vědomí a i když jsem ji pochopitelně - jako laik - nestudovala v celé komplexnosti, zaujaly mě údaje charakterizující znalost naší mládeže o právním řádu. Upozorňuji, že údaje byly získány u 445 vysokoškolských studentů různých fakult University Karlovy. Zastavme se u jejich znalostí o institucích našeho politického systému. Otázku, které politické strany působí v ČSSR, zodpovědělo z celkového počtu, znovu opakuji, 445 vysokoškolských studentů, pouze 13,3 %. Jen pro zajímavost: studenti pedagogické fakultury, připravující se na obor občanská nauka, zodpověděli tuto otázku správně v 23,5 %, tedy sice v počtu vyšším než byl celkový průměr, ale na studenty, kteří později budou vysvětlovat tyto otázky žákům, se mi to zdá málo. O mnoho lepší nebyla ani situace ohledně znalosti o zákonodárných sborech v ČSSR. Pouze 30 % z celkového počtu vědělo, že existují 3 zákonodárné sbory, tedy Federální shromáždění a Česká a Slovenská národní rada. A znovu, jen pro zajímavost: znalost studentů pedagogické fakulty s aprobací občanská nauka byla ještě slabší, než v předchozím případě a otázku zodpovědělo správně pouze 21,6 % dotázaných. Tato čísla odkrývají hlubokou neznalost a měli bychom se zamyslet nad úrovní naší právní výchovy, ale i nad účinností propagandy našich sdělovacích prostředků ohledně institucí našeho politického systému.

Autorka se ve své práci zabývala též úrovní znalosti v oblasti trestního práva. Některé údaje ukazují opět až neuvěřitelnou neznalost. Kupříkladu, když se měli dotázaní rozhodnout, zda je či není trestným činem jednání spočívající v tom, že někdo věnuje láhev skotské whisky obvodnímu lékaři ve spojitosti s prodloužením pracovní neschopnosti, pouze 52 % si uvědomovalo, že se jedná o trestný čin podplácení. Ještě hůře řešili otázku, zda je či není trestné ponechat si nalezenou peněženku s částkou 500 Kčs. 72 % dotázaných v tom neshledávalo nic protizákonného.

Všichni víme, že v trestním právu platí zásada "neznalost zákona neomlouvá". O to závažnější je, jestliže právní vědomí je tak nízké, a to u části mládeže, u které by - s ohledem na její vzdělání - mělo být nejvyšší.

Kromě výchovy a právní výchovy má značný význam i správné využití volného času. Když jsem se seznamovala s těmito otázkami ve svém svitavském okrese, dospěla jsem k názoru, že za poslední dva roky se změnila řada věcí z hlediska používaných forem, ať již jde o klubovou činnost či o spolupráci SSM a ROH. Dalším impulsem by měla být konkretizace usnesení IV. sjezdu SSM. Kladem je dále zintenzívnění letní aktivity 14 až 16 leté mládeže, kdy se loni v okrese uskutečnilo 13 turnusů, letos již 23. Stálým problémem však zůstává pedagogický dozor z řad učitelů, neboť zajišťování dozoru studenty pedagogických škol není nejvýhodnější. Pokud jde o činnost pionýrských oddílů, na jedné straně je kladem, že všechny mají své patronátní organizace, které jim vypomáhají kádrově, finančně, ale i organizačně. Avšak na druhé straně se stále vyskytují problémy s uvolňováním pionýrských vedoucích ze zaměstnání, i když zde v poslední době nastal také určitý pozitivní posun. Zlepšení situace však nenastalo ve společenském a finančním ohodnocení skupinových vedoucích. Problémy jsou ale často i jiného rázu: na okrese jsou kupříkladu stanice mladých přírodovědců a mladých techniků, ale i když už tyto stanice mají potřebné finanční prostředky, mají zase problémy, co za ně koupit. Například nemůže se zakoupit počítač, protože ho nelze prodávat na fakturu, nelze koupit potřebný materiál pro modeláře, protože prostě není k dostání. Je tedy vidět, že problémy stále jsou a musíme hledat účinnější metody k vytvoření podmínek pro správné a hodnotné využití volného času.

Soudružky a soudruzi, je samozřejmě nemožné se v krátkém diskusním příspěvku zabývat všemi problémy spojenými s touto problematikou. Chtěla jsem, aby z mé úvahy vyznělo, že se více musíme zamýšlet nad tím, jak pomoci mládeži aktivně a smysluplně se zařadit do života. Říkám-li, že se musíme více zamyslet, nemám tím na mysli, že bychom snad měli více omlouvat jejich výstřelky či protispolečenské chování. Musíme si však být vědomi, že trestní represe by měla být až tou poslední formou výchovy a ideálním stavem je situace, aby nikdy - zejména u mladých lidí - nemusela nastoupit. A o to se musíme společně přičinit. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslankyni Aleně Hanzlové. Slovo má poslanec Josef Meier, připraví se poslankyně Mária Koudelová.

Poslanec Josef Meier: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, pravidelné projednávání otázek socialistické zákonnosti nám umožňuje porovnávat vývojové trendy ve všech těch částech, které do této oblasti lze zahrnout. Současně lze přesněji sledovat i vytváření podmínek pro uplatňování příslušných zákonných a jiných legislativních norem, a co je nejdůležitější, také sílu působícího právního vědomí našich občanů.

Z těchto hledisek jsme se především zamýšleli ve výboru nad bezpečností práce v zemědělství, potravinářském průmyslu lesním a vodním hospodářství.

Ukazuje se, že v oblasti zemědělství a výživy je nejvíce smrtelných úrazů ze všech resortů naší ekonomiky. Přesto, že v počtu úrazů nastal pokles proti minulosti, tento stav nás vedl k vážnému zamyšlení. Tyto smutné skutečnosti samozřejmě mají celou řadu příčin od zastaralé techniky až po roztříštěná pracoviště, nevhodné pracovní ochranné pomůcky, jejich nedostatek atd. Jedna věc se však zdá nejzávažnější, a to je, že pracovníci v těchto případech podceňují nebezpečí, které jim hrozí z nedodržování zásad bezpečnosti práce.