Česká národní rada 1986 – 1990

Soudružky a soudruzi, v úvodu svého vystoupení jsem uvedla důvody, které vedly ke zpracování vládního návrhu zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech. Upozornila jsem dále na způsob řešení některých zásadních úprav, jejich předpokládaný přínos i na některé náměty do budoucna.

Ve všech výborech České národní rady jsme se shodli na tom, že předložený vládní návrh v zásadních rysech vytváří základní předpoklady pro rozvinutí činnosti národních výborů v procesu současné přestavby naší společnosti. Doporučuji proto, abychom vládní návrh zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech, schválili ve znění společné zprávy výborů České národní rady. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji soudružce Jarošové.

Do diskuse se přihlásili poslanci Miroslav Šenkýř a Josef Mečl. Prosím poslance Miroslava Šenkýře, aby se ujal slova.

Poslanec Miroslav Šenkýř: Vážený soudruhu předsedo, vážení poslanci, projednáváme novelu zákona o národních výborech. Dovolte mi k předloženému návrhu říci několik poznámek.

Národní výbory od roku 1945 vždy představovaly a představují i dnes v období výstavby rozvinuté socialistické společnosti jeden ze základních pilířů našeho politického systému.

Také právní úprava jejich postavení vyjadřovala vždy historicky konkrétní formy demokracie, ověřené praktickou činností a možnostmi zapojování co největšího počtu občanů do správy a řízení státu. Vytvářela také základní podmínky pro uplatnění celospolečenských úkolů a současně potřeb občanů v územních obvodech národních výborů.

Právě odpovědnost národních výborů za komplexní rozvoj území a tím i za řešení potřeb občanů a organizací a rozvíjení socialistické demokracie, nabývají mimořádného významu po 7. plénu ÚV KSČ z minulého roku a v současném období přípravy a zabezpečování přestavby hospodářského mechanismu.

Proto je předkládaný návrh novely zákona o národních výborech potřebný. Tato právní úprava pomáhá vytvářet předpoklady k tomu, aby se i národní výbory staly aktivními subjekty přestavby a Posuzovaly jako orgány státní moci úkoly přestavby nejen ve svém hospodářství, ale v rámci komplexního rozvoje svého území vůbec. Víme, že v současných podmínkách řada základních předpisů, které obsahově budou do značné míry ovlivňovat činnost národních výborů především v řízení jejich hospodářství, je ještě ve stádiu legislativních příprav.

Musíme se smířit s tím, že na ekonomické vazby se stále čeká. Může být tedy zatím dílčí úpravou jen zčásti naplňován požadavek na vymezení funkcí, působnosti vnitřních a vnějších vztahů národních výborů ve vazbě na důsledné uplatnění územního aspektu a komplexnosti v řízení hospodářského a sociálního rozvoje území v podmínkách přestavby. Je dobré, že právě v této době, kdy náš právní řád doznává značných změn, se v nových předpisech tyto principy přece jenom postupně prosazují. Je tomu tak například i v návrhu novely zákoníku práce (povinnost podniků starat se o předškolní zařízení a další opatření ke zlepšení podmínek pro pracující ženy apod.). Návrh novely zákona o národních výborech je v souladu s realizací strategie ekonomicko-sociálního rozvoje naší společnosti.

Navrhovaná úprava vnáší do činnosti národních výborů výraznější rysy socialistické samosprávy. Tyto prvky bude třeba v praktické činnosti dále rozvíjet a uplatňovat v každodenní práci volených orgánů národních výborů a za účinné pomoci orgánů a organizací sdružených v Národní frontě dosáhnout výrazného obratu jak v informovanosti občanů o práci národních výborů, tak i v jejich přímé účasti na správě a řízení. Bude třeba dosáhnout toho, aby nejen aktivy národních výborů, ale také organizace sdružené v Národní frontě iniciativně rozšiřovaly svůj podíl na uplatňování nových prvků socialistické demokracie, ať už při veřejném projednávání základních úkolů, nebo při informování pracujících na závodech o práci národního výboru. Tady budou národní výbory a jejich poslanci počítat s pomocí především organizací ROH a SSM.

Plně je třeba podpořit a v praktické činnosti národních výborů všech stupňů důsledně naplňovat zásady promítnuté do návrhu novely zákona o národních výborech, které sledují další posílení samostatnosti a odpovědnosti národních výborů, zejména na základním stupni. víme, a politickými orgány bylo v poslední době několikrát zdůrazněno, že musí být v náležitém pořádku základní podmínky života a práce lidí v obcích a městech, mají-li národní výbory jako celek splnit náročné úkoly, které vyplývají ze závěrů XVII. sjezdu KSČ a přestavby naší společnosti. Jinými slovy při dobudování místních a městských národních výborů jako základního článku v soustavě národních výborů a přenášení další pravomoci a odpovědnosti se musíme oprostit od zbytečných obav a opatrnictví, že místní a městské národní výbory nezvládnou větší podíl na výkonu státní správy. Naše zkušenosti ukazují, že tam, kde byla pravomoc přenesena z vyšších stupňů, nedošlo ke zhoršení úrovně výkonu státní správy.

Tomuto požadavku odpovídá i návrh úpravy vztahů národních výborů k neřízeným podnikům a organizacím v předloženém návrhu. I když je tu podnikům a organizacím ukládána povinnost podílet se na komplexním, ekonomickém a sociálním rozvoji územních obvodů národních výborů, na tvorbě a ochraně životního prostředí na straně jedné a národním výborům je dávána pravomoc stanovit podíl těchto organizací v rozsahu vymezeném zvláštními předpisy na straně druhé, budou národní výbory i nadále vycházet především z osvědčených forem vzájemných dohod a spolupráce a teprve tam, kde vzniknou v praxi potíže (a zřejmě jich nebude málo), budou používat k zabezpečení celospolečenských zájmů opatření jako orgány státní moci.

Vycházíme z přesvědčení, že čím větší bude samostatnost podniků, tím větší bude také potřeba jejich sepětí s národním výborem - vždyť přitom půjde o řešení služeb zdravotnictví, předškolní výchovy dětí, řešení bytových otázek, rozvoj kultury, sportu a dalších otázek, které nepochybně budou také vytvářet podmínky pro dobrou práci státních podniků a družstevních organizací.

Víme, že národními výbory neřízené organizace se iniciativně, dobrovolně nepřikloní ke svým povinnostem při zabezpečování komplexního rozvoje území, ochrany životního prostředí. Tady bude třeba, aby národní výbory vedle využívání ekonomických nástrojů navázaly na dobré zkušenosti v práci s aktivy ředitelských rad a podobných i dočasných aktivů a s jejich pomocí připravovaly potřebná opatření. V tomto směru budou potřebovat podporu ostatních státních, ústředních orgánů i pomoc nás poslanců zákonodárných sborů.

V praktické činnost národních výborů a ostatních státních orgánů, podniků a organizací bude nutné prosazovat zásadu, že tyto a ostatní navrhované změny tvoří s platným textem zákona nedílný celek. Jen v tomto komplexu může navrhovaná úprava plnit stanovené cíle.

Příprava schválení návrhu zákona je náročná a odpovědná práce, jeho plnění a v tomto případě také využívání všech pravomocí je a bude i nadále nesmírně náročné. Přiznejme, že se i dnes vždy nedaří naplňovat všechny pravomoce národních výborů podle platné úpravy, např. uplatňování práv poslance národního výboru, řešení připomínek, rozšiřování socialistické demokracie při přípravě jednání volených orgánů, budování ekonomické základny především MěNV. Jinými slovy, je třeba, aby se národní výbory naučily využívat své působnosti a zákonem daných pravomocí, všech ustanovení pro zlepšování vnitřních a vnějších vztahů, pro jejich uplatnění volily vhodné formy a metody práce. Současně s tím, ale je třeba řešit příčiny tam, kde využívání pravomocí má rezervy. Tady by měly pomáhat především národní výbory vyšších stupňů základnímu článku a stejnou pomoc očekávají národní výbory i od ministerstev a ústředních orgánů státní správy.

Předložený návrh novely zákona o národních výborech nemůžeme přeceňovat ani podcenit. Je to důležitý krok k úpravě vztahů při uskutečňování přestavby v podmínkách národních výborů. Uvedení navržených změn do života nelze odkládat. Bude třeba, stejně jako u ostatních základních zákonných předpisů, které již byly nebo budou schváleny, dostat je do vědomí široké veřejnosti. Novela zákona o národních výborech se dotýká nejen národních výborů, ale i společenských organizací Národní fronty, podniků a závodů v příslušném území. Tomu musí odpovídat i podíl všech těch, kterým je zákon určen, na jeho uvedení do života. Myslím, že i sdělovací prostředky by mohly v tomto sehrát významnou úlohu. Doporučuji vládní návrh zákona schválit. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Šenkýřovi a prosím poslance Josefa Mečla, aby se ujal slova.

Poslanec Josef Mečl: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi, dovolte mi několik poznámek k projednávanému návrhu zákona.

Podle důvodové zprávy se návrh zákona o národních výborech týká prohloubení socialistické demokracie a demokratického centralismu a právního zabezpečení přestavby hospodářského mechanismu v činnosti národních výborů. Problematika je o to složitější, že novelizovaná i nová ustanovení zákona vycházejí z přestavbové koncepce, která je však v mnohém odlišná od koncepce, na níž je dosavadní zákon o národních výborech vybudován.

Novela je přijímána v období, které lze charakterizovat jako počátek hospodářské přestavby. V souladu s návrhy zákona o státním podniku a zákonů o družstvech a se schválenou Směrnicí k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu, budou národní výbory, jak už o tom hovořil soudruh ministr, novelou zbaveny určitých administrativních nástrojů. Současně však ještě nejsou vybavovány odpovídajícími ekonomickými nástroji. Přitom se přijetím této novely ani problematika všech administrativních metod ve sféře působnosti národních výborů beze zbytku neřeší. Novela sice zruší administrativní pravomoc národních výborů uložit organizacím povinnost uzavřít smlouvu o sdružení prostředků a činností, ale nemůže zrušit vyhlášku ministerstev financí č. 151/1978 Sb., která administrativně podvazuje možnosti sdružování jak národních výborů, tak i organizací. K odstranění administrativních metod řízení totiž nestačí změnit zákonnou úpravu, ale je také potřebné souběžně a včas zrušit stávající prováděcí úpravy, platné prováděcí předpisy.

Pro zabezpečování komplexního rozvoje území bude mít značný význam způsob realizace a využívání pravomoci národních výborů vydávat závazná stanoviska k lokalizaci investic. Protože jen investiční akce vysokého řádu budou financovány státem a obsaženy ve státním plánu, jen v těchto případech budou odpovídající nároky na územní technickou a občanskou vybavenost i nadále zajišťovány rovněž úkoly a limity státního plánu a rozpočtu shora. Otázky uspokojení nároků, vyvolávané investičními záměry podniků, budou muset být řešeny ve vztazích mezi samotnými národními výbory a podniky. Národní výbory budou muset v určitých případech vázat svůj souhlas na podmínku, že se podnik bude přiměřeně podílet na zajištění odpovídající vybavenosti území v terciární sféře. Využívání této pravomoci je potřebné proto, aby se při rozmisťování výrobních sil využíval aglomerační efekt, určovaný hlavně místními bilancemi pracovních sil, kapacitou územní infrastruktury i některými ekologickými podmínkami.

Jestliže národním výborům přísluší pravomoc zaujímat stanoviska k investičním záměrům v územních obvodech, je třeba se podle mého názoru zamyslet nad otázkou způsobu projednávání investičních záměrů, které budou financovány státem a budou podstatně ovlivňovat rozvoj národního hospodářství v pětiletých i delších cyklech. Domnívám se, že v případě takových investic, akcí, které kladou mimořádné nároky na státní rozpočet, jsou umístěny v ČSR a mají závažné ekologické důsledky, by napříště podklady měly být posuzovány také v nejvyšších zastupitelských orgánech, tedy i v České národní radě.

Návrh novely neřeší otázky ekonomické a finanční samostatnosti národních výborů. V důvodové zprávě se počítá s další novelizací zákona o národních výborech v souvislosti s novými připravovanými zákony o národohospodářském plánování, s přípravou rozpočtových a jiných pravidel.

Ústavně právní výbor ČNR nicméně doporučil rozšířit návrh již této novely alespoň o ustanovení, které lze realizovat již nyní a které má omezit přerozdělovací procesy ve finančním hospodaření národních výborů. Jde o ustanovení, že přebytky hospodaření národního výboru se mu ponechávají k využití pro další rozvoj územního obvodu.

Redistribuce přebytků hospodaření oslabuje zájem národních výborů o tvorbu zdrojů a jejich efektivní vynakládání v delším časovém rozvrhu.

Navrhované ustanovení bude zatím jen krokem k řešení, který předpokládá Směrnice k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu. Tímto ustanovením se jen zčásti řeší otázka odstranění existujícího přerozdělování. Teprve realizace zásady obsažené ve Směrnici k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu, podle které mají být národním výborům globální dotace určeny v pětiletém výhledu, umožní odstranit i tuto, do určité míry skrytou formu přerozdělování.

Z dalších změn provedených v návrhu novely je třeba upozornit na zmocnění pro vládu ČSR, aby mohla nařízením upravit zřizování a postavení drobných provozoven národních výborů jako právnických osob.

V souladu s principy přestavby hospodářského mechanismu je totiž žádoucí, aby národní výbory jako místní orgány neměly bezprostředně též funkce a úkoly podnikového charakteru. Novou úpravou bude možno přiznat drobným provozovnám právní subjektivitu, takže pak budou v právních vztazích vystupovat svým jménem a samy ponesou majetkovou a jinou právní odpovědnost. Bude přitom možné zajistit jejich potřebnou hospodářskou a finanční samostatnost, bez které je obtížené v nich důsledně uplatňovat chozrasčot.

Drobné provozovny národních výborů zůstanou organizačními jednotkami příslušných národních výborů. To umožní uplatnit v jejich činnosti zvláštnosti, které budou spočívat v krajně jednoduché úpravě způsobu hospodaření, včetně finančních vztahů i organizační struktury.

Jak říkal ministr vnitra a životního prostředí, přestavba v oblasti národních výborů nekončí, nevyčerpává se dnes přijímanou novelou. Musí být výsledkem promyšleného, politicky založeného koncepčního řešení, nově formulujícího postavení a úlohy národních výborů. Komplexní reforma nemůže být již dost dobře uskutečněna cestou dílčích novelizací. Bude nutné, jak o tom hovořila místopředsedkyně soudružka Jarošová, připravit a přijmout nový zákon o národních výborech.

Ke klíčovým otázkám přípravy komplexně nové právní úpravy národních výborů bude patřit problematika socialistické místní samosprávy. Jestliže zákon o státním podniku zavádí samosprávu v podniku, tím spíše ji musí upravit a zajistit zákon o národních výborech ve městech a obcích. Problematiku místní socialistické samosprávy je zapotřebí všestranně rozpracovat. Samospráva se musí opírat o podstatné rozšíření ekonomické a finanční samostatnosti národních výborů ve městech a obcích. V souvislosti s rozvinutím samosprávného charakteru národních výborů, s jeho ekonomickým i právním zajištěním, je třeba posoudit i možnost a potřebu zavedení komunálního vlastnictví ve městech a obcích.

Pro zajištění socialistické místní samosprávy bude potřeba nově koncipovat samostatnou působnost národních výborů, kterou zná již dnes platný zákon.

Rozvinutí forem místní socialistické samosprávy bude úzce souviset s rozvojem socialistické demokracie a prohlubováním demokratického centralismu. Je nemyslitelné bez souběžného rozvíjení forem politické a právní odpovědnosti. Zdaleka nejde jen o odpovědnost nižších orgánů vůči orgánům vyšším. V současné etapě našeho vývoje jde zejména o odpovědnost aparátu národních výborů vůči voleným orgánům, radám národních výborů, vůči plenárním zasedáním atd.

Je nutné dořešit i otázky právní odpovědnosti, jako je odpovědnost za nezákonné a nesprávné rozhodnutí, za nedodržení správního příslibu, za porušení subjektivních práv a zákonem chráněných zájmů občanů i organizací. Národní výbory, hospodářské a společenské organizace i občané musí mít jasno v otázkách svých práv a povinností. Nelze připustit, aby rychle se střídající resortní instrukce podstatně měnily zákonem stanovené postavení, úlohu a funkci místních orgánů státní moci a správy. Je nutné základní vztahy stabilizovat a odpovídajícím legislativním způsobem je zajistit.

Uvedené otázky jistě nevyčerpávají problematiku spojenou s pracemi na novém zákoně o národních výborech. I v této oblasti vývoj naší společnosti nastoluje nové problémy, které vyžadují nové přístupy a nová řešení. Ta už nelze vměstnat do stávající koncepce výstavby národních výborů s příslušným rozdělením kompetencí, převážně upravených ve značném množství zákonů a prováděcích předpisů. Napříště by těžiště veškeré právní úpravy postavení národních výborů mělo být v zákoně o národních výborech. Ten by se měl stát kodexem upravujícím opravdu všechny důležité otázky činnosti a působnosti národních výborů. Děkuji za pozornost. (potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Josefu Mečlovi.

Soudružky a soudruzi poslanci, přeje si ještě někdo hovořit k této problematice? Není tomu tak.

Přeje si vystoupit někdo z členů vlády? Ne.

Končím tedy rozpravu. Přeje si ještě vystoupit společná zpravodajka výborů České národní rady? Ne.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Doporučuji opět hlasovat o celém návrhu najednou. Jsou k tomuto způsobu hlasování nějaké připomínky? Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech podle sněmovnímu tisku 71 ve znění společné zprávy výborů České národní rady obsažené ve sněmovním tisku 72, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Schválením tohoto zákona jsme projednali čtvrtý bod našeho pořadu.

Soudružky a soudruzi, předsednictvo doporučuje nyní, abychom přerušili naše jednání. Protože máme časový skluz a nechtěli bychom zítra být pod časovou tísní, doporučujeme, abychom zítra zahájili jednání v 8.30 hodin. Jsou námitky? Nejsou.

Končím tedy dnešní jednání a zítra budeme pokračovat od 8.30 hodin pátým bodem našeho pořadu.