Obdobná je situace i na úseku sociálních
věcí, včetně sociální
péče. Souhlasím s tím, že odvětví
zdravotnictví a odvětví sociálních
věcí, musí úzce spolupracovat, ale
zároveň je třeba poukázat na to, že
jsou samostatnými odvětvími se vším,
co k tomu náleží. Je proto logické,
aby působily vzhledem ke svému poslání
zcela samostatně.
Pojem zdravotně sociální péče,
který dnes občas slyšíme, je nesmysl.
Sociální péči garantují územní
orgány - národní výbory, pouze malá
část je zabezpečována územními
ústavy sociálních služeb. Prioritním
úkolem sociální péče však
zůstává práce v terénu, která
musí být dobudována a posílena včetně
účasti dobrovolných a církevních
organizací. Z psychologického hlediska i z hlediska
profesní deformace je zajímavý přístup
rozhodující většiny zdravotníků
k této problematice. Většina z nich totiž
z neznalosti pojmů "sociální zabezpečení"
a "sociální péče" práci
tohoto odvětví nedoceňuje. A konečně
stav ústavů sociální péče,
nedávno připomenutý televizním seriálem,
je sám o sobě rukavicí vhozenou do tváře
nám všem, kteří se dnes snažíme
o odstranění nebo o opravu chyb minulých.
Občané dnes očekávají od nás,
od svých poslanců, od svých vlád odpovídající
změny. Je třeba, abychom jejich důvěru
nezklamali a vytvořili všechny legislativní
a další předpoklady pro řešení
nedostatků, které minulý režim nebyl
schopen nebo přímo nechtěl řešit.
Dobrým počinkem by mohlo být opětovné
vytvoření republikového ústředního
orgánu práce a sociálních věcí,
pověřeného řešením otázek,
které jsem se pokusil ve svém vystoupení.
nastínit. Jen pro zajímavost, pokud jsem dobře
informován, slovenská vláda, Slovenská
národní rada již návrh tohoto rozdělení
zpracovává. Kromě toho si myslím,
že i zdravotnictví a jeho stav vyžaduje vlastní
republikový řídící orgán.
(Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Němčíkovi, dále
má slovo poslanec Vysloužil.
Poslanec Rostislav Vysloužil: Vážený
pane předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, před několika
dny jsme dostali do rukou návrh zákona Federálního
shromáždění o volbách do Federálního
shromáždění. V mém volebním
obvodě a nejen v něm - zavládla velká
nespokojenost s navrhovaným rozdělení území
do volebních krajů. Struktura navržených
volebních krajů respektuje zřejmě
pouze jedno hledisko a to pokud možno přibližně
stejný počet voličů. Z pohledu spádovosti,
přirozených hranic i historického vývoje
jsou však těžkopádnými a zcela
nepřirozenými organismy. S takovým
rozdělením území, byť třeba
jen pro účel voleb, nelze souhlasit, neboť
je úplně nelogické, zvláště
pro Moravu. Mimo jiné tím bylo rozděleno
i území, na němž žije většina
občanů polské národnosti a jsou to
i jiné problémy.
Domnívám se, že je třeba vycházet
z předpokládaného budoucího správního
rozdělení území na oblasti. Pro tento
případ by bylo vhodné uvažovat s rozdělením
Moravy na 4 oblasti kolem spádových míst
Ostravy, Olomouce, Brna a Zlína s přibližně
stejným počtem voličů nad 700 tisíc.
A podobně velké volební kraje by měly
obvody v Čechách. Celý okres Šumperk
by pak měl zcela logicky patřit do volebního
kraje Olomouc, což jako názor všech správních
orgánů a politických sil okresu zvlášť
zdůrazňuji.
Celou otázku správního rozdělení
území republiky bych navrhoval řešit
v -souladu s požadavky Společnosti pro Moravu a Slezsko,
která - mezi jinými - požaduje obnovení
historických hranic mezi Čechami a Moravou a teprve
potom by mělo následovat rozdělení
na správní oblasti shodné s volebními
kraji. Tento problém by měli naši odborníci
v oblasti legislativy a práva vyřešit prioritně
a odstranit tak základní nespravedlnost vůči
Moravě z minulých let.
Pokud by mělo zůstat území ČSR
rozděleno jen na navrhovaných 8 volebních
krajů, pak navrhuji, aby okresy Šumperk a Přerov
byly začleněny do volebního kraje Olomouc
a okresy Frýdek-Místek a Vsetín začleněny
do volebního kraje Ostrava, čímž by
se zachoval původně navrhovaný počet
voličů mezi 900 tisíc a 1 miliónem.
Žádám tímto předsednictvo ČNR,
aby tento požadavek přeneslo na předsednictvo
Federálního shromáždění
v dohodě s ním, aby došlo k novému správnímu
rozdělení dle mého návrhu. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Vysloužilovi za jeho podnětné
připomínky, které bereme a kterými
se budeme zabývat.
Dále diskutuje poslanec Vondráček.
Poslanec Josef Vondráček: Vážený
pane předsedo, vážené paní poslankyně,
vážení páni poslanci, měl bych
požadavek k ministru školství. V oblasti školství
se připravují podstatné změny, a to
jak u základních, středních, učňovských
i vysokých škol. Většina změn má
vstoupit v platnost již od 1. září letošního
roku. Jde o změny, které podstatně změní
strukturu i obsah školské soustavy. Hovoří
se o tom, že mají být opět deváté
třídy, že mají být osmiletá
gymnázia apod. Ministerstvu školství dochází
stovky námětů ze škol i od veřejnosti.
Ministr školství i jeho náměstci informují
různá shromáždění o předpokládaných
záměrech ministerstva školství, ale
všechno jde mimo výbor pro školství a
vědu České národní rady. Poslanci
tohoto výboru nejsou informováni o záměrech
ministerstva školství a myslím tedy, že
tento stav není normální. Vždyť
ani my, členové tohoto výboru, nejsme schopni
voličům podat základní informace v
této oblasti.
Obracím se proto na ministra školství s požadavkem
na informovanost výboru České národní
rady pro školství a vědu o záměrech
ministerstva školství v oblasti škol všech
stupňů a s tím, aby o nových věcech,
které mají zásadní význam,
které ministerstvo školství připravuje,
byl vždy informován výbor České
národní rady pro školství a vědu,
abychom my, ve výboru, jenom neregistrovali to, co ministerstvo
již rozhodlo. Děkuji. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Vondráčkovi. Hovořit
bude poslanec Jurásek, připraví se poslanec
Valtr.
Poslanec Vítězslav Jurásek: Vážený
pane předsedo, vážené dámy, vážení
pánové poslanci, dostal jsem jeden z prvních
úkolů ve svém volebním obvodu v Karlových
Varech, abych na plnou hubu zařval o pomoc. Proč
o pomoc?
Žádáme vládu o ustavení komise
pro vypracování návrhu komplexního
řešení problematiky Karlových Varů.
Světové lázně Karlovy Vary již
dávno nemají právo používat označení
světových lázní a navíc životní
prostředí v Karlových Varech se zhoršuje
takovou měrou a takovým tempem, že dnes se
děti ze škol z Karlových Varů odvážejí
za zdravím do škol v přírodě.
Žádáme přiznání statutu
lázeňského města vyňatého
z řízení územních orgánů
a přímo řízeného vládou.
Je v zájmu nejen obyvatel Karlových Varů,
ale celé republiky, aby lázeňskému
městu Karlovým Varům se dostalo tohoto uznání
a takového postavení v rámci celé
republiky. Děkuji. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Juráskovi, hovořit bude poslanec
Valtr, připraví se poslankyně Lišková.
Poslanec Vlastislav Valtr: Vážený pane
předsedo, vážené paní poslankyně,
vážení páni poslanci, jak již bylo
dnes řečeno, vlády intenzívně
připravují rozpočty. Chtěl bych upozornit
na dvě záležitosti, které mohou jejich
čerpání a stabilitu ovlivnit.
Za první jde o přežívající
relikt stalinismu Národní fronty, ještě
nedávno panující prostřednictvím
KSČ nad politickými stranami a společenskými
organizacemi, dnes bezradnou a nezaměstnanou, avšak
čerpající státní rozpočet
řádově ve stamiliónech. Navrhuji,
aby do vyřešení bylo využito lidských
i materiálových kapacit Národní
fronty jako servisu politickým stranám a hnutím
ve volbách.
Druhou záležitostí je civilní obrana,
která čerpá z národního hospodářství
řádově miliardy. Přitom tyto velké
obnosy jsou nedostatečné ke krytí potřeb,
které by byly skutečně efektivní a
na úrovni ostatních vyspělých zemí.
Vzniká otázka, zda dosavadní polovičatá
opatření mají smysl a nejsou obrovským
plýtváním financemi jinde tak potřebnými.
Mám za to, že vládě schází
koncepce civilní obrany, která by odpovídala
současným mezinárodním podmínkám
a jejich vývoji.
Dovolte, abych se vyjádřil k projevu poslance Adámka.
Lépe se nám poslouchají podobná slova
z úst pana Pitharta než když je říká
zástupce té strany, která do nedávné
doby neměla naprosto žádné skrupule,
pokud šlo o zneužívání moci.
Vážení poslanci a paní poslankyně,
státní orgány jsou dnes a denně zasypávány
požadavky. Všichni volají - dejte nám.
Málo slyšíme, co kdo pro panstvím stalinismu
vykrvácenou republiku může udělat. Máme
dva velké nepřátele - neostalinismus a partikularismus.
Děkuji vám za pozornost. Nedejme jim šanci.
(Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Valtrovi. Slovo má poslankyně
Lišková, připraví se poslanec Kříž.
Poslankyně Eva Lišková: Vážený
pane předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, obracejí se na mne
učitelé základních a středních
škol i část rodičovské veřejnosti,
abych zde tlumočila jejich názor a stanovisko k
novelizaci zákona č. 29/1984 Sb.
Učitelé především protestují,
že zákon nebyl zatím předložen
k veřejné diskusi a že neměli možnost
se k němu vyjádřit.
Všichni shodně žádají devítiletou
povinnou školní docházku na základní
škole. Jsou přesvědčeni, že devět
let povinné školní docházky je třeba
rozčlenit na 5 let (nikoli 4) prvního stupně
a 4 roky stupně druhého. Teprve 5 let prvního
stupně základní školy může
zajistit trvalejší upevnění znalostí,
dovedností a návyků, na kterých lze
stavět další vzdělávání.
Učitelé budoucích osmiletých gymnázií
žádají, aby do prvního ročníku
těchto škol přicházely děti až
po absolvování páté třídy
základní školy s tím, aby byla zajištěna
maximální prostupnost mezi druhým stupněm
základní školy a prvními čtyřmi
ročníky osmiletých gymnázií.
Na ostatní typy středních škol by měly
odcházet děti po absolvováni deváté
třídy základní školy a případně
i některé děti ze čtvrtého
ročníku osmiletých gymnázií.
Budou to děti stejně staré a budou mít
ukončené a ucelené základní
vzdělání.
Snahu řešit tento problém posunutím
věkové hranice pro přijímání
dětí na základní školy do první
třídy z 1. září na 31. květen
považují učitelé za snahu nevhodnou,
protože se tím vlastně neřeší
nic. Do vzdělávacího procesu jenom vstoupí
děti v průměru o pár měsíců
starší, ale jeden rok vyučování
tak přece nelze nahradit.
Řešení, které předkládám,
není vůbec nové, ale je dlouholetou praxí
v minulosti ověřené.
Všichni moji voliči, a já také, se domnívám,
že už nikdy nesmíme experimentovat s celou generací
nebo dokonce generacemi našeho národa. Žádám
proto, aby mé připomínky byly posouzeny s
největší vážností. Děkuji.
(Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslankyni Liškové. Hovořit bude
poslanec Kříž, připraví se poslanec
Holomek.
Poslanec Karel Kříž: Vážený
pane předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, dovolte mi jenom dvě
stručné poznámky, které mě
napadly při studiu vládního programu.
Ve vládním programu je poznámka o prohloubení
české státnosti. To je přirozeně
potřeba uvítat. Ovšem poněkud mě
tam chybí postižení a řešení
problému moravské a slezské autenticity.
A to, že moravské a slezské sebevědomí
narůstá den ode dne, můžeme všichni
dobře cítit. Domnívám se, že
k tomuto problému je třeba okamžitě
a otevřeně přistoupit.
To řešení by mělo být provedeno
i na rovině republikové symboliky. Vedle českého
lva by se tedy měla objevit i moravská a slezská
orlice. Ale to už se děje, jak můžeme
zjistit z návrhů poslanců České
národní rady, který jsme dostali právě
na stůl. To je třeba uvítat.
Myslím si, že po těch všech osvětlujících
diskusích a připomínkách bychom měli
přijímat jen takové zákony, které
nebudou zdrojem nesvárů a pocitů frustrace
pro některé části naší
země.
Druhá připomínka je konkrétnější
a vychází z podnětů z obvodu,
který zastupuji. Na Sedlčansku jsou naštěstí
ještě docela zdravé lesy, ale těží
se i tam - i o tom byla dopoledne řeč ve vystoupení
jednoho kolegy. Dřevo se stále ještě
exportuje. I o tom je řeč ve vládním
programu - o nutnosti omezit export. Ve vládním
programu je také zmínka o tom, že je potřeba
podporovat zpracování surovin, a tudíž
i dřeva, v našich domácích výrobách.
Uvedl bych zase takový krátký příklad
ze svého obvodu, z mé domovské obce. V Kosově
Hoře je velice podnikavé JZD. V kooperaci s jednou
italskou firmou zavádí výrobu zahradního
nábytku a nábytku pro děti. Ale s vypětím
všech sil si zajišťuje právě to dřevo,
které tam kolem nás roste a na pilách je
zpracováváno. Naráží na problém
různých limitů, přídělů
apod. Proto si myslím, že když už máme
připravené podniky, které hodlají
dřevo zpracovávat, tak jak to je v intencích
vládního programu, měly by mít tyto
podniky zajištěny k surovině přístup.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Křížovi, slovo má
poslanec Holomek, připraví se poslanec Dohnal.
Poslanec Karel Holomek: Pane předsedo, vážené
paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi,
abych při této příležitosti pronesl
několik slov k rómské problematice. Jsem
zástupcem jisté části Brna, ale i
Rómů v českých zemích, v Čechách
i na Moravě.
V usnesení vlády ČSR z 29. 11. 1989 č.
294 se konstatovalo ke zprávě o stavu a řešení
problematiky romského obyvatelstva v České
socialistické republice, že proces společenské
integrace romského obyvatelstva neprobíhá
v souladu s potřebami a možnostmi společnosti.
Já se plně za toto stanovisko stavím také.
Rómové, kteří se poprvé objevili
v tomto evropském prostoru, byli na počátku,
ale zcela jistě již v polovině XV. století
vždy nevítanými hosty. Byli nevítanými
hosty v Rakousko-Uherské monarchii, ale i za první
republiky, byli nevítanými hosty i v uplynulých
40 letech v naší zemi a jsou nevítanými
hosty i dnes.
Mám zprávy, že se na Slovensku dokonce vyskytují
určité příznaky pogromů a že
státní orgány a do jisté míry
i občanská fóra nejsou schopny tomuto stavu
čelit.
byl bych neobjektivní a nespravedlivý, kdybych řekl,
že v uplynulých 40 letech vláda nebo ostatní
orgány se nesnažily tento velice citlivý a
povážlivý sociální problém
řešit. Řešily jej však pouze tak,
jak jim to umožňoval sešněrovaný
totalitní stalinský systém a představy
a názory tomuto systému vlastní. Nikdy nebyl
brán v úvahu vážně názor
Rómů samých, nikdy nebyly vytvořeny
týmy odborníků, které by se fundovaně
a od základů, to je zkoumáním příčin
nezdravých jevů, zabývaly.
Proto také řešení těchto problémů
nepokročilo tak, jak bychom si představovali a jak
bychom také předpokládali na základně
vynaložených prostředků.
Výsledkem romské občanské iniciativy,
která je, to jsem zapomněl říci, odnoží
Občanského fóra a pracující
na půdě OF od prvních okamžiků,
je vytváření předpokladů a
možností pro vznik politické strany Rómů,
jejíž pracovní název je Romský
demokratický kongres s výrazným programem
sociálním a vzdělávacím.
Věřím, že tato strana s celostátní
působností, protože jsme se dokázali
sjednotit i se Slováky, se stane vážným
a významným partnerem pro všechny státní
orgány při projednávání romské
problematiky.
A ještě jedna vážná připomínka.
Byla zde řeč o lásce a tolerantnosti mezi
lidmi. Rád bych položil řečnickou otázku:
Nebylo by dobré podporovat tento do jisté míry
blahosklonný a přívětivý stav
i mezi romským a neromským obyvatelstvem, pomoci
jim dostat se na úroveň celé společnosti?
Vždyť romská otázka není jen otázkou
úzké etnické menšiny, jak se mnozí
domnívají. Je to problém celé společnosti,
protože úroveň společnosti se měří
podle nejníže položených vrstev. V tomto
směru nás všechny očekává
velká a nesmírně obtížná
práce. Děkuji vám. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Holomkovi. Jako poslední písemně
přihlášený poslanec vystoupí
poslanec Dohnal, uděluji mu slovo.
Poslanec Vojtěch Dohnal: Vážené
dámy, vážení pánové, jsem
tajemníkem MNV v Turnově a budu hovořit o
neschopnosti či neochotě Veřejné bezpečnosti
zajišťovat veřejný pořádek.
V sobotu 10. února dopoledne mě informovali občané
našeho města v mém bydlišti, že na
náměstí je hrubým způsobem
narušován veřejný pořádek.
Na místě jsem zjistil, že skupina asi 10 opilců
a jejich společnice se mezi sebou perou, obtěžují
občany, brání průjezdu aut, rozbíjejí
lahve od vína a piva, převrátili obrovský
dekorační květináč s hlínou,
jeden pobíhá oblečen pouze v trenýrkách.
Proto jsem v 10.50 hod. telefonicky po svém představení
požádal službu konajícího důstojníka
Okresní správy VB v Semilech o zjednání
pořádku. Ten mi pravil, že o výtržnosti
již delší dobu ví, že však proti
tak velké skupině opilců nemůže
VB zasáhnout, neboť na to nemají dostatek příslušníků.
Mám se prý obrátit na oddělení
místní VB v Turnově, což jsme telefonicky
okamžitě udělal. Příslušník
VB mi sdělil, že o tom vědí a že
již dávají dohromady po domovech příslušníky
na zásah.