Česká národní rada 1986 – 1990

Nyní přejdu od úvodu k faktům, aby bylo zřejmé, proč tento úvod. Myslím si, že bychom měli jako poslanecký orgán vytvořit skutečně demokratickou formu, která bude díky své stranické strukturovatelnosti schopna ze všech hledisek posoudit projednávané otázky, a to ve struktuře jednotlivých stranických pohledů, ale s jediným společným cílem: Prospět občanům tohoto státu bez zbytečného jitření sporů.

Přirovnávám toto dění ke sportovnímu mužstvu. Aby bylo mužstvo skutečně neporazitelné, musí využívat výrazných individuálních schopností a rozdílností jednotlivců ve prospěch celku při vzájemném tolerantním přístupů k sobě navzájem a s pomocí jeden druhému. Tato pomoc musí spočívat ve společném úsilí za skutečně lepší ekonomické, sociální a další postavení pracujících. Kdo jste se věnoval sportu, uznáte, že takové mužstvo pod dobrým trenérským vedením - tedy naší vládou a panem prezidentem není možné porazit. Srovnejte však životní realitu s právě řečeným a pokuste si představit vyhlídky, které by nás čekaly, kdybychom pokračovali v osočování bez nutné spolupráce.

Tolik k první části mého vystoupení. V další části bych se chtěl omezit na úspornější formu.

V oblasti jihu Moravy a dalších částech - jak tu zaznělo už minule - nepříjemně pociťujeme počínání turistů z Rakouska. Občané poukazují na hromadné vykupování zboží, které zatím ještě máme na vnitřním trhu. Jedná se o mléčné výrobky, jako máslo, uzeniny, maso, drůbež, průmyslové zboží, zvláště nářadí, oděvy, pohonné hmoty apod. Okresní noviny toto charakterizovaly jako "nájezdy vyhladovělých sousedů".

Ve značné míře se jedná o potraviny i jiné zboží, které je dotováno státem a pro naše sousedy se stává, a to nejen díky této dotaci, ale i díky nedobrému kursu a poměru příjmů, velmi výhodným zdrojem nákupů.

Pokud se neprovede urychleně opatření, bude situace na vnitřním trhu kritická a projeví se pochopitelně nespokojeností občanů. Řešit tuto situaci odbouráním státních dotací a úpravou cen není v dohledné době reálné pro vazbu na další oblasti, jako mzdy, sociální dávky a důchody. Velmi rychle a účinně lze negativním projevům zamezit především vydáním celního předpisu, který by výrazně omezil vývoz určitého zboží co do jeho množství.

Jsem si vědom, že ani toto opatření nemůže být konečné. V návaznosti na ně musí přijít nutně změna směnného kursu šilinku a koruny. Při porovnání výdělků v obou zemích i při srovnání příjmů na kupní sílu obyvatel a produktivitu práce se jeví jako reálné měnit šilink za 1 korunu, čímž by mohlo být dosaženo oboustranné spokojenosti, ale je to skutečně jen kompromis. Především by se to projevilo i v pohonných hmotách.

V této souvislosti prosím o předložení podmínek a možností, za kterých by bylo možné a reálné tohoto stavu dosáhnout. Při takových opatřeních je vyloučena nutnost dalekosáhlých cenových a sociálních změn ze strany naší vlády - jedná se o jednu jedinou změnu, a to o změnu přístupu k práci.

V návaznosti na předchozí bod se chci zastavit naopak také u počínání československých turistů v zahraničí.

Víme, že jisté potíže - a to především s nenechavostí se projevily i při nákupních cestách do Maďarska a nyní se tyto negativní jevy opakují i v Rakousku. Nemnohdy jsou se shovívavou přihlížející účastí obsluh v obchodech přehlíženy.

Myslím si, že díky listopadovému demokratizačnímu procesu stoupla prestiž naší republiky ve světě. proto bychom si neměli nechat snižovat tuto prestiž občany, kteří nejsou ochotni přestat okrádat i za hranicemi státu. Proto si dovoluji navrhnout k posouzení toto. Vydat příslušný předpis, který by - po dohodě s našimi sousedy - umožňoval po přichycení našeho státního příslušníka při krádeži nebo úmyslném poškozování cizího majetku dočasně nebo trvale odejmout cestovní pas pro poškozování dobrého jména a zájmů Československa v zahraničí.

V další části bych se chtěl zastavit u problematiky, která trápí velkou řadu podniků. Jedná se o spolu související dvě otázky.

Velmi aktuální je snižování administrativy a využití uvolněných pracovních sil v oblasti služeb a ve výrobě. Poslední radikální akce byla bohužel necitlivá a neúčinná. Výsledek, který vidíme kolem sebe, nebyl jen snahou zaměstnat lidi, ale je též výsledkem složitého informačního systému, který je nutné zrekonstruovat a maximálně zefektivnit.

Hlavní tíha v současné době leží na podnicích, které pod tlakem občanských fór, odborových organizací a rad pracovních kolektivů hledají rezervy. Říkat, že rezervy nejsou, je bláhovost. Rezervy jsou všude. Bohužel i v ostatních kategoriích pracovníků, kterých je nepoměrně víc.

Přesto si myslím, že bychom měli začít právě s administrativou. Snažení podniků je však nutno vyjít vstříc s iniciativou. Je třeba přehodnotit informační systém od centrálních orgánů směrem dolů. i v naší poslanecké práci. pro pochopení si dovolím předložit jeden velice zjednodušený příklad, abychom si dobře rozuměli.

Zdaňování mezd probíhá v osmi stupních. Jen tato činnost zaměstnává v každém velice podprůměrném podniku jednu mzdovou účetní, a to nehovořím o problémech s kontrolou, zařazováním do stupňů a s následným příp. škodním řízením při zjišťování rozdílů. - Vidíte, to je jedna taková agenda a zaměstnává spoustu lidí. přitom její sociální prospěšnost je stejně pochybná, protože mladí lidé, kteří před uzavřením manželství potřebují tak říkajíc něco do začátku, mají bohužel daně nejvyšší.

Žádoucí sociální diferenciaci by bylo možno řešit samostatnou sociální dávkou a v případě potřeby - tak, jak je to doposud, přídavky na děti apod. - a vlastní daň ze mzdy by mohla být odváděna podnikem procentní částkou z vyplacených mezd a platy pracovníků by pro zjednodušení měly pochopitelně probíhat ve formě čisté mzdy. - Tolik mé smělé doporučení v této oblasti.

Jistě se vám mé vystoupení zdá zdlouhavé, promiňte mi. Nechci však mít pocit, že jsem účastníkem vrcholného jednání a nesnažil jsem se učinit nic pro to, aby se řešily alespoň některé problémy existující kolem nás.

Nabyl jsem dojmu, že 24 hodin denně začíná být málo pro úspěšné zvládnutí - jak jsme to charakterizovali - ekonomického startu.

Když jsem se dostal do oblasti zákonných ustanovení, která je třeba pro praxi zjednodušit, aby byly vytvořeny objektivní předpoklady ke skutečně podloženému snižování administrativy, pak se nemohu nezmínit o jejich vazbě na uplatňování výpočetní techniky. Nechci polemizovat o úrovni technické ani programové, ale o vytváření předpokladů k úspěšnému využití výpočetní techniky.

Základním předpokladem je mít zařízení. To snad bude v brzké době vyřešeno.

Velkou bolestí jsou však předpisy, a to především ty, které je nutno prostřednictvím výpočetní techniky dodržovat. Tyto předpisy se příliš často a zásadně mění a jejich algoritmizovatelnost, čili chápejme tento výraz jako stanovení přesného postupu zpracování - je velice náročná.

Ve vazbě na to si dovoluji navrhnout, aby byly nově vydávané předpisy raději méně právnicky "ohýbatelné", ale za to snadněji přizpůsobitelné automatizovanému zpracování, čehož by bylo možné dosáhnout např. konzultací s příslušnými odborníky před jejich konečnou úpravou.

Tím jsem naplnil další bod z těch, se kterými jsem se chtěl s vámi podělit. Nechci vás zdržovat ani napínat a proto se jedná již jen o jeden bod, kterým bych chtěl faktickou část svého vystoupení ukončit.

(Předseda ČNR Šafařík upozorňuje poslance Otrubu, že překročil stanovenou řečnickou lhůtu. Po souhlasu poslanců mu byla povolena ještě minuta k dokončení příspěvku.)

Děkuji vám.

V návaznosti na předložený stav našeho hospodářství se chci zmínit ještě o jednom návrhu, který by mohl přispět k vybudování lepších pozic ekonomiky. Oč mi jde?

O provádění velmi důsledného schvalování výroby čehokoli, včetně obalů, z hlediska uzavřenosti výrobního procesu, včetně odpadu. Konkrétně se jedná o to, aby byla povolena výroba jen za předpokladu praktického zabezpečení tohoto uzavřeného procesu výroby.

Myslím si, že především sběr druhotných surovin Pro novou výrobu nebo ekologicky nezávadný způsob jeho likvidace, pokud jsou pro opětovnou výrobu nepoužitelné, jsou nezbytné, rozhodující pro danou etapu. Jen tak lze snížit ekologicky již tak velice výrazné zatížení naší čs. krajiny.

Vážený pane předsedo České národní rady, poslanci a poslankyně!

Chci se ještě jednou omluvit za délku svého vystoupení, což jsem již udělal.

Závěrem mi dovolte zprostředkovaný vzkaz z obvodu, který zní asi takto: "Diskuse, kterou vedete o formě státního znaku, vlajce a pečeti není v současné době rozhodující problematikou, rozhodující je ekonomika daného podniku a státu a z ní vyplývající sociální jistoty pracujících." - Tak tedy stručně charakterizovali občané tuto otázku. Já ji rozšířím jen o jedno.

Uvedenou strohou větu doplním o to, že občany Moravy tak dalece a hluboce nezajímá zásadní zvýrazněné rovnoprávnosti na státních znacích, ale v rozdělování vytvořených hodnot, ve mzdové a sociální oblasti. Myslím, že určitá část prostředků by měla být uvolněna pro celorepublikové úkoly - třeba 20 % -, ale zbývající část by měla zůstat pro potřeby daného regionu. Obdobným způsobme by se dalo postupovat i celostátně.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Otrubovi. Hovoří poslanec Mikan.

Poslanec Vladimír Mikan: Jsem z Jičína, volební obvod 107, občanské fórum.

Pan předseda vlády poukázal mimo jiné na těžkou situaci našeho zdravotnictví. Zmíním se o jedné z možností vedoucích ke zlepšení.

Pracující důchodci i ve zdravotnictví jsou limitováni ve výplatě důchodu výdělkem 22 tisíc korun ročně. Někteří z nich dokonce pokračují v práci i po překročení této hranice, pracují tedy zdarma.

V našem jičínském okrese, ale i jinde, se bez důchodců, zejména lékařů, nelze obejít při zabezpečování zdravotní péče. Jen v některých obvodech jsou udělány výjimky, kde toto omezení výdělkem neplatí.

Je třeba, aby se ministerstvo zdravotnictví a federální ministerstvo práce a sociálních věcí touto situací zabývaly a zvážily obecné zrušení omezujícího limitu výdělků 22 tisíc korun pro výplaty důchodcům.

Bude to možná námět i pro jiné obory, protože kvalitní i práci i našich důchodců potřebujeme a budeme potřebovat.

V nových podmínkách organizace samy jistě nejlépe zváží potřebu práce důchodců. Nezanedbatelný je jistě i dopad na zlepšení sociálního stavu důchodců.

Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci i Mikanovi. Hovořit bude poslanec Štěpánek, připraví se poslanec Pecina.

Poslanec Vratislav Štěpánek: Pane předsedo, vážené poslankyně a vážení poslanci, podíl na jistém pomíjení etických norem našeho národa, o němž se zmínil pan předseda vlády, měla jistě vědomá izolace křesťanských ideálů, jež v uplynulých letech byly zcela záměrně limitovány do prostoru i křesťanských chrámů a do tzv. péče o náboženské uspokojování potřeb věřících občanů naší země.

Jistě lze přiznat, že i za těchto ztížených podmínek bylo možno vyučovat náboženství na školách, bylo možno kázat slovo Boží v chrámech, ale byla na druhé straně omezena péče, která je vlastní všem křesťanským církvím o slabé, nemocné a postižené v nemocnicích, v ústavech sociální péče apod. Myslím, že církve za těchto ztížených podmínek plnily poslání dané jim Bohem.

Nepochybuji o tom, že zpráva o stavu, podaná panem předsedou vlády, vyústí zcela nepochybně i v perspektivě, v níž ideje hlásané křesťanským poselstvím budou součástí etických norem, které dávají předpoklady čistoty vztahů mezi lidmi, a to jak v rodinách, tak v práci, tak i ve společnosti.

Nepochybuji také o tom, že vláda ČR si je také dobře vědoma historických kořenů, z nichž tento národ vychází a jejichž kulturní, etické a nepochybně i politické zdroje vyrůstaly přece z křesťanských tradic.

A nepochybuji také o tom, že i když můžete namítnout, že tato činnost nepřináší tomuto národu finanční efekty, posléze přináší právě v tom, že vytváří takové vztahy, kde lidé jsou k sobě laskaví, kde dovedou mít úctu k poctivé práci, kde jsou svědomití.

Právě v této budově byl zvolen hlavou státu muž, který dobře věděl o studnici zdravé vody pro tento národ. Nemám rád jednoduchá hesla, ale chci se zmínit o tom, které tento muž vždycky hlásal. Jeho heslem bylo: Ježíš, ne Cézar.

Nepochybuji tedy o tom, že vláda České republiky i v této oblasti bude dbát na to, že církve jsou připravené v této oblasti ve všem pomáhat.

Chci se zmínit velice stručně také ještě jako poslanec České národní rady - jmenuji se Vratislav Štěpánek, za obvod Holešov - o vesničkách SOS. Mám ve svém obvodě jednu tuto vesničku - Chvalčov. Domnívám se, že bude třeba velice pečlivě zvážit, jakým směrem budeme dále v oblasti péče o opuštěné děti postupovat. Zda budováním vesniček SOS, jak se o tom v poslední době hovoří, anebo budováním, resp. zakupováním jednotlivých domů uprostřed měst a vesnic.

Mám dojem, že pak dojde k integraci v této oblasti naší péče o děti. Zatím z Chvalčova jsou signály, že dětské vesničce se nepodařilo z jakýchkoli důvodů integrovat do života obce a stala se do jisté míry cizím živlem v této obci.

Prosím tedy pana ministra zdravotnictví a sociálních věcí, aby těmto otázkám byla věnována vážná péče. Děkuji.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Hovoří poslanec Martin Pecina. Připraví se poslanec Hrabaň.

Poslanec Martin Pecina: Pane předsedo, dámy a pánové, jmenuji se Martin Pecina, volební obvod číslo 34, OF.

Slyšel jsem po mnoha letech z úst pana dr. Pitharta skutečnou diagnózu srdce Evropy. Jestliže řeknu, že nebyla radostná, je to jen velmi mírné. Z vašich úst zaznělo mnoho závažných připomínek. přesto mi dovolte, abych se zmínil ještě o jednom konkrétním případu, který však lze aplikovat na celé území našeho státu.

Po číslem 34 byla v roce 1863 vydána vládní vyhláška o náhradě škod způsobených exhalacemi socialistickým zemědělským a lesním organizacím. Podle ustanovení této vyhlášky "průmyslový podnik, který způsobil exhalacemi škodu socialistické zemědělské nebo lesní organizaci, je povinen škodu nahradit bez zřetele na zavinění".

Po vydání této vyhlášky se dlouhá léta nedělo vůbec nic. První, kdo na ni zareagoval, byly Státní lesy a na základě metodiky vypracované Lesoprojektem a respektované orgány hospodářské arbitráže začaly uplatňovat náhradu škody u jednotlivých emitantů. K uplatňování náhrady škody bylo tedy i nutné určit, zda k poškození došlo, jaká je jeho výše vyjádřená v penězích, a jak se na této škodě podílejí jednotliví emitanti. V úvahu bylo vzato také tzv. imisní pozadí, to i znamená exhalace, které k nám přicházejí ze zahraničí.

Celá tato agenda byla vypracována pro jednu ze složek plynných exhalací, a to pro kysličník siřičitý. Byl to jediný i plyn, který bylo možno tehdy u nás monitorovat a zjistit jeho okamžité množství i dlouhodobé průměry.

V roce 1982 vydalo ministerstvo zemědělství a výživy ČSR pod číslem 35 Metodické pokyny o uplatňování škod způsobených průmyslovými exhalacemi na zemědělské výrobě organizacím odvětví zemědělství v působnosti ministerstva zemědělství a výživy ČSR.

V těchto pokynech stanovilo ministerstvo zemědělství a výživy taxativní metodu stanovení výše škody, která spočívá v zařazení pozemků do tzv. imisních zón a stanovení procenta snížení výnosu v těchto zónách a vyjmenovalo zemědělské plodiny, kterých se to týká.

Výši škody většinou zemědělským organizacím formou znaleckého posudku stanovují znalci. V současné době působí v ČSR tři znalci. Do škod se kromě polních plodin započítává také škoda způsobená údajně živočišné výrobě, dále náhrady za dokupovaná krmiva a zpětné dodávky cukru a ovoce.

Exhalující organizace jsou tedy nuceny na základě arbitrážních rozhodnutí, která jim ukládají povinnost hradit stanovenou škodu, platit za kompletní rostlinnou a živočišnou produkci, a to ve výši stanovené pouze metodickým pokynem, tedy předpisem bez jakékoli právní síly, který ale respektuje hospodářská arbitráž, dále na základě stanoviska výzkumného ústavu a stanoviska znalců o výši škod na krmivech a dalších položkách

Paradoxem je, že exhalanti platí za existenci každé dojnice v imisní zóně, každého vepře, koně, prasnice, ale za to, že v těchže zónách pracují také lidé, o tom pokyny ani právní předpis neříká nic. Totéž platí o drobných pěstitelích zeleniny.

Podíl jednotlivých exhalantů na vzniklé škodě, tj. určení konkrétní částky, kterou každý z nich zemědělské organizaci proplácí, případně je na ni žalován, určuje znaleckým posudkem další znalec. Sám autor říká, že jeho metoda pracuje s přesností 20 %, nicméně podíl je stanovován s přesností na desetinu procenta. Z celkové škody, stanovené jak jsem již uvedl, provádí se odpočet na zahraniční vlivy a drobné místní zdroje, ze zbytku potom je stanovován podíl jednotlivých exhalantů.