Česká národní rada 1986 – 1990

Jakým způsobem tento kruh na jedné stran rostoucích nároků na prostředky výdajů ve zdravotnictví a na druhé straně stagnující situace ve zdravotnictví řešit?

Jistě, mnozí často poukazují na to, že ve zdravotnictví se musí odhalit vlastní rezervy. Ověřil jsem si však, že na otázku jaké, že jsou to rezervy?, odpovědět mnozí funkcionáři kvalifikovaně neznají, přestože tuto argumentaci velice často používají. Je potřebné zdůraznit, že zdravotníci a vedení resortu zná rezervy a těmito se jistě bude zabývat. Mám na mysli například rozbujelou administrativu, racionální uspořádání sítě zdravotnických zařízení, účelné rozmístění a využívání techniky a kádrů, nadměrnou tendenci k institucionalizaci péče, což je v rozporu se světovými trendy apod.

Je potřebné však zdůraznit, aby těmto skutečnostem nebylo dáváno většího ekonomického významu, nežli ve skutečnosti mají. Jsem přesvědčen, že i při radikální minimalizaci uvedených jevů se ekonomická situace zdravotnictví a sociální péče podstatnějším způsobem nemůže změnit.

Jestliže bychom uvažovali ve starých dimenzích, museli bychom se smířit s konstatováním, že můžeme mít zdravotnictví pouze takové, jaké máme zdroje, jakou produktivitu práce, jak výkonnou ekonomiku. Je-li produktivita práce u nás průměrná, tedy i úroveň nevýrobní sféry bude průměrná. To je jistě realistické hodnocení, ale život ukazuje, že jak pacient, tak zdravotník toto vysvětlení nepřijímají. Oba se shodují v tom, že chtějí mít lepší zdravotní a sociální péči.

V současné době tedy dle našeho názoru nezbývá, než hledat nové netradiční formy financování zdravotnictví. Pokud hovořím o netradičních formách mám na mysli netradiční z pohledu uplynulých 40 let. Je nezbytné se rázně rozejít s mylným a široce rozšířeným mýtem o bezplatnosti našeho zdravotnictví. K ekonomizaci zdravotnických služeb může dojít spoluúčastí občana na jejich financování. Tato spoluúčast již nyní existuje, a to v podobě daně ze mzdy. Není však zřejmá a zcela se vytrácí její příznivý vliv na ekonomizaci vztahů ve zdravotnictví, což je podle mne důležité. O ekonomické náročnosti jednotlivých úkonů ve zdravotnictví v současné době prakticky nic neví nemocný, a bohužel i velmi často zdravotnický pracovník. Tuto situaci je potřebné odstranit.

Zásadně je však potřebné říci, že v této době nemůže být příkře opuštěn dosavadní princip našeho tak zvaného bezplatného zdravotnictví u základní zdravotní péče, a to do té doby, dokud nebude konstituován princip jiný. Pro naše podmínky se jeví optimální použít systém nemocenských pojišťoven, tak jak tyto systémy dobře fungují například ve Skandinávských zemích, pochopitelně s přihlédnutím k našim specifickým podmínkám.

Tyto uvedené skutečnosti však podle mého názoru nevylučují již v blízké budoucnosti zavést některé zdravotnické služby jako placené nebo částečně placené. Půjde pochopitelně o služby nad rámec základní zdravotní péče. To je potřebné zdůraznit a rozptýlit tím obavy některých spoluobčanů, že nebudou mít na zaplacení svého lékaře. I tyto obavy se rozšiřují a v podstatě destabilizují veřejné mínění.

Jaké to budou tyto částečně placené zdravotnické služby? Na to dá odpověď rozpracovaný akční program ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky. Na tomto dokumentu se intenzívně pracuje, je shromážděno velké množství často protichůdných námětů. Tyto náměty přicházejí nejenom na resort, ale i na půdu zdravotního a sociálního výboru České národní rady. Je nutno však říci, že ne všechny je možné akceptovat.

Mnohým je společné to, že chápou problematiku zdravotnictví a sociální péče z úzkého pohledu bez vazby na úroveň a možnosti ekonomiky, rozvojové záměry ekonomiky, politické reality apod. Jakékoliv unáhlené kroky při tvorbě tohoto dokumentu nejsou dle našeho názoru na místě. Budou vypracována variantní řešení a ta budou předložena k diskusi. Varianty budou variantami kompromisními, ne všem požadavkům bude moci být vyhověno.

Dle legislativního pořádku vlády ČR bude tento dokument projednán dle našich informací ve vládě v měsíci květnu či červnu t. r. s předpokladem zahájení realizace v podzimních měsících tohoto roku. V některých kruzích však lze cítit netrpělivost a změny by se chtěly rychleji, než je možné. přesto se domníváme, že některé zcela nadbytečné, například administrativní, úkony by bylo možné odbourat ihned.

Uvedený časový rozvrh přípravy dokumentu je dle našeho názoru minimálním časem k přípravě tak závažného dokumentu.

V tomto smyslu budou i poslanci - členové zdravotního a sociálního výboru České národní rady ve svých volebních i obvodech informovat své voliče.

Děkuji. i

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Hovořil poslanec MUDr. Domas. Slovo má poslanec Tvrdoň, připraví se poslanec Lom.

Poslanec Čeněk Tvrdoň: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení přátelé, rád bych se ve stručnosti vrátil k minulému plenárnímu zasedání k vystoupení pana předsedy vlády pana dr. Petra Pitharta. Mně osobně se jeho projev líbil a zaráží mě, že tato zpráva o české státnosti nebyla v plném znění publikována v tisku. Voliči z mého obvodu číslo 171 - zastupuji Krnov, se dotazují, jestli není možné, aby takto podstatné zprávy v současné době nebylo možné dostat do novin, aby byl přehled o práci České národní rady i o práci české vlády.

Nyní bych měl dva dotazy k členům vlády. Dotaz k ministru školství, mládeže a tělovýchovy: Jak se ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bude snažit vyřešit problematiku učitelů a aprobací ruštiny? Co mám na mysli? Je všeobecně známo, že počet podaných žádostí na rekvalifikaci této aprobace je mnohonásobně vyšší než počet, který mohou pedagogické fakulty přijmout. Na dnešním semináři ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier řekl, že budou na naše území vysláni učitelé angličtiny z Kanady.

Proto se ptám, jestli si je budou moci volat i jednotlivé obce, anebo budou ministerstvem dosazováni. Domnívám se, že by bylo možné, aby vyučovali anglický jazyk i soukromí učitelé a v případě jednotných osnov pro Pedagogické fakulty i pro soukromé učitele angličtiny se ptám, jestli by to finančně zabezpečoval národní výbor nebo ministerstvo školství.

Druhý dotaz mám k ministru životního prostředí, který tady není. Ale byl bych rád, aby to bylo zaevidováno. zda už se projednávalo využití hydrometalurgického závodu v Bruntálu, a pokud ano, tak jaká jsou navrhovaná řešení?

Nyní bych ve stručnosti v krátkosti řekl pár slov o dnešním jednání. Slyšeli jsme zcela obsáhlou neradostnou zprávu, ale zato zcela pravdivou, od předsedy vlády. Všechny nahromaděné problémy z různých odvětví se mohou seřadit na startovní čáru. Které oblasti však v současné revoluční době máme dát přednost? Osobně se domnívám, že to jsou všechno problémy tzv. spojené nádoby. Zastávám názor, že by se urychleně mělo preferovat životní prostředí a výživa obyvatel.

Již bylo řečeno, že naše strava je velmi špatná. Teď co vám řeknu zde, sem asi nepatří. Ale sám jsem prodělal léčebnou kůru z nádorového onemocnění, léčil jsem ji ve Výzkumném ústavu klinické a experimentální onkologie v Brně. Mohu vám říci, že jsem přišel na racionální stravu. Všem vám to doporučuji, protože nežijeme proto, abychom jedli, ale jíme proto, abychom žili.

Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Tvrdoňovi. Hovoří poslanec Petr Lom a připraví se po přestávce poslanec Škoda.

Poslanec Petr Lom: Jmenuji se Petr Lom, volební obvod číslo 9, Praha 4. Poslanec Občanského fóra.

Pane předsedo, vážení hosté, dámy a pánové, setrvačnost je jev nikoliv fyzikální. po naší revoluci se musíme vypořádat i s určitou setrvačností při realizaci investičních záměrů.

Dovolte, abych byl konkrétní a stručný. Hovořím nyní o pražském zdravotnictví. Od poválečných let Prahou obchází strašidlo. Říká se mu generel a má věčný život. Generel je představa o investiční výstavbě ve zdravotnictví na území hlavního města Prahy. Představa velmi chudičká se skromnou perspektivou, spočívající v nesmělých záměrech tu postavit jeden pavilón či tam zrekonstruovat jinou budovu. Přesto není tento generel, ač tisíckrát diskutovaný a schvalovaný, plněn. vyznačuje se stále opakovanými typickými skluzy do dalších a dalších pětiletek, desetiletek a bůhví jakých kolikaletek.

Někdy z něho několikrát schválená investice prostě tiše vymizí a stejně tak nenápadně v něm zaujme místo zcela jiný investiční záměr, nikdy nediskutovaný a obecně neschválený. A tak byla - jeden příklad za mnohé - zařazena dodatečně do generelu výstavba úzce specializovaného pavilónu s 20 lůžky za 39 miliónů korun a vyškrtnuta generální rekonstrukce havarijní nemocniční budovy základního lékařského oboru s 200 lůžky. Na obojí pravděpodobné peníze nebyly.

osobní známosti s přáteli starých pořádků v době jejich slávy mnohdy byly rozhodující pro zařazení té či oné investice do pověstného generelu, který ve své současné podobě setrvačností přežil do naší doby. Na tomto místě není čas a prostor pro podrobnější rozbor, ale domnívám se, že je nutné pražský generel nejen zrevidovat, ale i doplnit.

Současný generel je nevyhovující po mnoha stránkách, nejen pro nevyváženost perspektivní investiční politiky. Jeho rekonstrukce však musí být vyňata z výlučné pravomoci několika úředníků či funkcionářů. Musí se na ní podílet také odborná veřejnost, odborné společnosti, kterých se to týká, Teprve pak může být - a s prioritou, kterou jsem již na tomto místě pro zdravotnictví požadoval - generel urychleně realizován včetně výstavby velkých nemocničních celků, jakými budou satelitní nemocnice Košík v Praze 4 a nemocnice na Proseku.

Děkuji.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji panu poslanci Lomovi. vyhlašuji přestávku, přerušuji jednání. Sejdeme se zde v 17.50 hodin.

(Po přestávce.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Vážené poslankyně, vážení poslanci, budeme pokračovat v přerušeném jednání.

Hovořit bude dr. Škoda, s faktickou poznámkou se přihlásil poslanec Hájek.

Poslanec Jiří Hájek: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci!

Jsem poslanec Hájek, volební obvod č. 70, jsem bezpartijní.

Mám faktickou poznámku k tomu, jak je zde vedeno jednání. Vždycky jsem se domníval, že Česká národní rada je tělesem pracovním, nikoli literárním. Mnoho příspěvků, které zde byly řečeny, bylo podstatných, ale toho důležitého - ve srovnání s časem, který zde trávíme - bylo jako šafránu. Vzhledem k délce příspěvků některé podstatné věci opravdu zanikají.

Myslím si, že nemá smysl, abychom zde mnohomluvně a mnohoslovně souhlasili s vystoupením pana předsedy vlády, protože přece víme, že s ním souhlasíme všichni, protože je pravdivé. Myslím si, že bylo tak dokonalé, že není třeba se k němu dál vyjadřovat a dále ho rozmělňovat.

Lapidárně řečeno - pan předseda vlády tady řekne, že situace je zoufalá, a k tomu vystoupí 10 poslanců, aby řeklo, že u nich je právě nejzoufalejší. (Potlesk.)

Dále - mnohonásobně nabádáme ministry, aby se starali o své resorty a své resorty sledovali. přitom je nám jasné, že to je jejich profese a že jsou to lidé, kteří nemají jiný zájem, než tyto resorty dostat na patřičnou úroveň.

Uvádíme zde příklady, které už byly řečeny mnohokrát, kdyby říkal každý takové příklady, budeme zde týden.

Mluvíme zde např. o problémech různých obcí a měst. Ale ty problémy jsou všude. V současné době v Československu není místo, kde by problémy nebyly. Nemá smysl je tady evokovat všechny. Zdržujeme tím nejen vládu, ale i sami sebe. Mohli bychom za tu dobu udělat spoustu důležité práce.

Dále si myslím, že by se zde mělo mluvit konkrétně, telegraficky a stručně, bez jakýchkoli dlouhých záležitostí, jako je tomu třeba v polském sejmu. proč připravené příspěvky sáhodlouhé?

Myslím si, že způsob, jakým je zde jednání vedeno, je velice nekonstruktivní, nepružný. Byl jsem u zrodu studentské stávky a u zrodu občanského fóra a myslím si, že kdybychom bývali takto nekonstruktivně postupovali, tak nás ještě dnes diriguje ÚV KSČ.

Připadá mi, že tady pohřbíváme starý systém, starý režim, i ale jsme tady jako na pohřbu, na kterém nestačí, aby promluvil jenom farář a všichni příbuzní, ale jako na pohřbu, kde je nutné, aby mluvili všichni přítomní za každou cenu.

Nezlobte se, ale mám tu jeden konkrétní dotaz - co se zde dnes konkrétního projednalo a řešilo?

Děkuji. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Přesto, že vám poslanci dávají za pravdu bouřlivým potleskem, musím říci, že jsme parlament a jak říká mpř. FS Jičínský - nemůžeme omezovat poslance a poslankyně v tom, co považují za nutné říci.

Nyní hovoří poslanec Škoda, připraví se poslanec Krátký.

Poslanec Vladimír Škoda: Vážený pane předsedo, dámy a pánové!

Už tu bylo dneska hodně hovořeno o školství. Dovolte mi jenom jednu krátkou faktickou připomínku k problému školství.

Hovoříme o různých typech škol, ale zapomněli jsme na jeden typ školy, a to jsou lidové školy umění. V současné době je situace taková, že jsou řazeny fakticky na úroveň školní družiny - odpolední, nebojím se to říci, odkládání dětí, ale oficiálně je to školské zařízení.

Tím se zapomnělo, že by lidová škola umění měla vychovávat talenty pro uměleckou činnost, i když většinou amatérskou. Je to asi důsledek toho, že se naše školství příliš neúčelně orientovalo na technickou stránku vzdělání, aniž by akcentovalo tu stránku umělecko-citovou. A to samozřejmě pak má své vazby na citovou deprivaci mládeže, vzrůst agresivity atd., ale o tom nechci hovořit.

Chtěl bych jenom upozornit, že toto základní umělecké školství není toho času dobře technicky zajištěno, a to jak personálně, tak co do budov a hlavně - pokud jde o hudební obory - z hlediska hudebních nástrojů. My je vyvážíme do celého světa, jak praví reklamní slogan, ale nástroj pro výuku svého dítěte nekoupíte. A stejně tak to vypadá s notovým materiálem.

Čili je potřeba, aby ministerstvo školství udělalo náležité kroky k tomu, aby lidové školy umění byly považovány za součást základního školství - snad by neškodila i změna názvu na "základní umělecká škola" - a aby se všechny čtyři obory školství uměleckého základního mohly náležitě rozvíjet.

Jinak problémy jsou tam stejné jako ve všech školských zařízeních - feminizace, nízké platové ohodnocení -, které ovšem v lidových školách umění vedou k tomu, že učitelé se nevěnují plně výuce, ale učitelé hudebního oboru mnohdy večer hrají v různých zařízeních, aby si zvýšili životní úroveň a nemyslí tak kvalitně na školu. Tolik k lidovým školám umění.

Další složka školství, která zase je pro děti méně talentované, ale proto bychom na ni neměli zapomínat, jsou zvláštní školy, popř. školy pomocné, a to pro děti, které zvládají ještě méně.

Není tady dobrá návaznost na učňovské školství a vůbec kádrové, prostorové podmínky a náhled na tyto školy ve společnosti jsou takové podivné.

Se zvláštními školami souvisí jeden zajímavý jev. Jsme asi jedním z mála států, který děti pro neznalost vyučovacího jazyka přeřazuje do zvláštních škol. Mám tady na mysli děti buď cikánského původu nebo cikánské národnosti, jmenujme to, jak chceme, ale fakt je, že ti prvňáčci neznají pořádně česky či slovensky, nestačí sledovat vyučování a jsou šmahem posíláni do zvláštních škol. Ne všude a ne všichni, ale mnohdy opravdu je neznalost vyučovacího jazyka důvodem k tomu, aby dítě bylo zařazeno do zvláštní školy.

Dávám k úvaze, zda je v jejich mateřštině nevyučovat alespoň první dva ročníky základní školy a um nit tak těm dětem, které nemají vadu intelektu, ale pouze znají vyučovací jazyk, aby se v životě uplatnily.

To je všechno, co jsem chtěl říci, děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Škodovi, hovoří poslanec Jiří Krátký, připraví se poslankyně Sobotová.