Česká národní rada 1986 – 1990

Pan poslanec Anděl měl dále na mne dotaz, jak bude zajištěna výuka dějepisu na základních a středních školách, tak, aby vycházela z pravdivých údajů a skutečností o naší a světové historii.

Výklad dějepisného kursu, uskutečňovaného v 5. až 8. ročníku, a to na základní škole, končí rokem 1945. Zpracování nových učebnic dějepisu je vázáno nejen na připravovaný projekt výchovně vzdělávací soustavy, ale i na nové, objektivní zhodnocení dějin Československa, tedy na výsledky práce historické vědy. Nicméně MŠMT zakupuje jíž nyní pro školní knihovny publikace podávající pravdivější a objektivnější obraz našich i světových dějin, např. samizdatovou učebnici pro gymnázia, a to od docenta Hájka a spolupracovníků nazvanou Křižovatky 20. století, dále prof. Mencla a spolupracovníků nazvanou T. G. Masaryk a vznik ČSR, která je vydána v edici Slovo k historii v nakladatelství Melantrich.

Náhradou za učebnice dějepisu v gymnáziích, středních odborných školách a středních odborných učilišť se bude používat prozatímní učební text Svět a Československo ve 20. století autorů M. Hájka a spolupracovníků.

Pro školní knihovny všech druhů středních škol zabezpečuje ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČSR titul Křižovatky 20. století - Světlo na bílá místa v nejnovějších dějinách autorů V. Mencl a kolektiv. Do školních knihoven je již dodán titul T. G. Masaryk a vznik ČSR a dále je v nich k dispozici titul R. Kvačka A změněn svět - a připravuje se vydání titulu od téhož autora Českou národní minul ostí.

Chtěl bych dále upozornit, že Komenium připravilo ve spolupráci s Čs. filmovým ústavem Praha ke 140. výročí narození T. G. Masaryka školní film President T. G. Masaryk, dále nabízí na pomoc učitelům základních škol publikaci T. G. Masaryk s obrazovou přílohou a dále se připravují další tituly učebních pomůcek.

Chtěl bych říci, že se jedná o velkou řadu titulů - uvedl bych Paloušův Čas výchovy, Kaplanovo Československo v letech 1945 až 1953, 1953 až 1968, od Rumla Díra v hlavě od Palouše Návrat Komenského, od Patočky Studie k dějinám filosofie, I. a II. díl, atd., nechci vás zdržovat, pokud máte zájem, jsem k dispozici tyto věcí vám sdělit.

Pokud se zde mluvilo o pracovnících, kterým by mělo být umožněno bez omezení 22 tis. Kčs pro důchod pracovat, je třeba zapsat do této skupiny i pedagogy. Víme, že nám učí ve školách velké množství neaprobovaných pedagogů, např. v Praze, a přitom jenom v ČKD pracuje přes 300 aprobovaných učitelů. Proč? Zřejmě tam mají vyšší platy a lepší zajištění. Tato situace je velmi vážná a velká feminizace, která ve školství je, je nepochybně v důsledku platových otázek. Pan předseda vlády vás na to upozornil. Uvědomíme-li si, že nejvyšší plat, který může učitel dosáhnout, je lehce pod průměrem výdělku v Československu, tak víme jak tato skupina našich pracovníků je vlastně finančně podhodnocena. Chceme-li školství zlepšit, budeme muset zvyšovat platy, ale také umožnit učitelům pracovat bez omezení těch 22 tis. Kčs. Myslím také, že pro pedagogický proces není dobré, že když začne učit jeden důchodce a po dosažení 22 tis. Kčs přeruší výuku a potom vyučuje další učitel tutéž třídu. To jistě k pedagogickému procesu vzdělávacímu nepřispívá.

Pan poslanec Němčík uvedl, že v Československu je malý počet kvalifikovaných sociálních pracovníků. Doporučuje, aby se vláda České republiky zabývala touto otázkou a vytvořila systém sociálního školství. Zatím o výuku v této oblasti se starají střední školy sociálně právní v pomaturitním studiu. Vysokoškolské vzdělání mohou získat na filosofických fakultách UK v Praze a Olomouci ve studiu oboru 75 - 22 - 8 "Výchova a vzdělávání dospělých", kde se určitý malý počet zaměřuje na sociálně právní problematiku a v oboru "Právo".

Předpokládáme, že na podkladě nového vysokoškolského zákona půjde o zřízení nižšího gradu v tzv. tříletém studiu a chtěli bychom také v rámci tohoto tříletého studia zaměřit některou fakultu na oblast sociální, zdravotní a sociálně právní.

V současné době střední odborné školství uplatňuje návrh na zrušení pomaturitního studia na střední škole sociálně právní v Praze a jeho nahrazení prvním stupněm vysokoškolského vzdělání.

O novele zákona 29/84 jsem již mluvil - na to měla dotaz paní poslankyně Röschová.

Pan poslanec Kovalčuk mluvil o administrativních zábranách při vydávání děl autorů v oblasti společenských věd a politologie. Chtěl bych říci, že ze strany ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy žádné zábrany neexistují, nakladatelství mohou tato díla zařadit do svých edičních plánů bez omezení. Titul Otázky demokracie od dr. Čermáka - podle informací, které jsem dostal od dr. Horákové, šéfredaktorky SPN, nikdo nedal podnět k vydání výše uvedeného titulu, pokud by měl být vysokoškolskou učebnicí a zařazen do edičního plánu, je třeba, aby jej některá vysoká škola zařadila do svého plánu a potom se stane garantem za vydání takovéto knihy.

Když již mluvíme o učebnicích, chtěl bych se ještě zmínit o svízelné situací, která vznikne vzhledem ke stavu našeho polygrafického průmyslu. Abychom tyto těžkosti obešli, uvažujeme zatím o možnosti zřízení vlastní tiskárny, která by pomohla k tomu, abychom mohli zásobovat školy novými tituly.

Ještě byl na mne vznesen od pana poslance Roty dotaz o uspořádání masových tělovýchovných vystoupení v budoucnosti. Domnívám se, že tento dotaz byl přednesen v předstihu. Asi těžko se mohu vyjádřit k němu zcela definitivně, protože víme, že se u nás obnovuje sokolské hnutí, které jistě bude mít zájem o masová tělovýchovná vystoupení, o masové tělovýchovné slavnosti. Domníváme se nicméně, že jakékoliv takové slavnosti musí být výsledkem a vyvrcholením soustavné dobrovolné tělovýchovné činnosti, dobrovolného zájmu účastníků, jako forma náplně volného času. Přitom je vždy nezbytné důsledně sledovat nejvyšší kulturnost a přiměřenost vynakládaných prostředků. Podle podmínek je možné počítat i s podílem škol - víte, že např. v minulosti bývaly velmi úspěšně pořádány středoškolské hry. Nedomníváme se, že vysokoškolští studenti by měli zájem o takovéto vystoupení, neboť byli vždy orientováni spíše na sportovní soutěže. Odpovídající formou by mohly být i československé nebo mezinárodní olympiády. Pokud by měli zájem o nějaké navrhované nebo podiové vystoupení, rádi k tomu poskytneme veškerou pomoc.

Mám zde ještě dotaz od poslankyně Dondové ke sklizni chmele. Tento dotaz je částečně směrovaný na pana ministra zemědělství. Chtěl bych říci, že nemám pocit, že moje ministerstvo je v pozici, že by mohlo studentům něco nařizovat. Myslím, že můžeme dát možnosti, pokud studenti mají dobrovolný zájem se těchto brigád zúčastnit. Chápu celou problematiku pěstování chmele, ale je třeba se o to postarat ještě z jiných hledisek, než jenom řešením formací studentských brigád. Nařizování z naší strany by asi narazilo na velký odpor a proto zemědělské podniky by měly vstoupit v jednání s příslušnými školami a snažit se, aby na bázi dobrovolnosti jim studenti přišli pomoci. My, jako ministerstvo nebudeme těmto věcem bránit, ale je třeba, aby zemědělské podniky si to vyřídily samy zejména s vysokými školami - je třeba, aby vzhledem k akademickým svobodám jednaly s nimi přímo.

Omlouvám se váženým poslankyním a poslancům, že jsem neodpověděl na některé dotazy ze včerejška, protože je třeba, abychom věci promysleli. Např. otázka pana poslance Bendy, jak budou financovány církevní školy, žádá větší úvahu a na to bych nechtěl nyní dávat odpověď bez dodatečného prodiskutování se všemi zainteresovanými. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji ministru školství, mládeže a tělovýchovy Adamovi za jeho vystoupení. Z členů vlády se ještě přihlásil ministr zdravotnictví a sociálních věcí pan Klener a předseda vlády pan Pithart.

My nyní přerušíme naše jednání na 20 minut. Doporučil bych zároveň, zda-li by bylo možné některé dotazy nebo písemně podané přihlášky spojené s příslušnými problémy vyřešit konzultací s příslušnými resortními ministry. Ani já, ani pan předseda ČNR nechce samozřejmě omezovat právo vystoupení poslanců, ale myslím, že bychom měli mít na zřeteli včerejší zprávu, kterou přednesl předseda vlády pan dr. Pithart, kterou bychom měli podpořit - to jsme udělali ve všech vystoupeních včera - a měli bychom na tomto základě vyslovit plnou důvěru vládě.

Dovolil bych si ještě poznámku ke konkrétnímu návrhu pana posl. Juráska. Doporučoval bych, abychom i v tomto směru dali vládě i určitou volnost - doporučoval bych, aby pan posl. Jurásek konzultoval tuto záležitost s předsedou vlády. Česká národní rada může vládě ukládat, ale neměli bychom vládu omezovat, jaký styl práce přijme pro řešení konkrétních úkolů. Myslím, že nikdo z poslanců nepochybuje o nutnosti řešit problematiku lázeňství Karlových Var apod., ale máme za to, že bychom učinili něco, co by rozvinulo celou vlnu vládních komisí. Tyto komise v minulosti byly, byly znakem totalitního systému a mám pocit, že toho moc nevyřešily. Proto bych doporučoval, aby vláda v tomto konkrétním případě Českou národní radu informovala jaké cesty zvolila k tomu, aby se k cíli, o kterém mluvil pan poslanec Jurásek, dospělo, ale žádal bych, aby pan poslanec Jurásek konzultoval tuto záležitost s předsedou vlády a pak zvážil svůj návrh na usnesení v tomto směru.

Přerušuji nyní jednání na 20 minut.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Zahajuji přerušené jednání. Prosím, uklidněte se. Děkuji. O slovo se přihlásil pan ministr Klener. Pane ministře, máte slovo.

Ministr Pavel Klener: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mé vystoupení bude krátké, protože budu reagovat jen na některé podněty. K odpovědi na jiné podněty je třeba si připravit podstatnější podklady a číselné údaje.

Také bych chtěl poděkovat panu poslanci Juráskovi, protože mi páni ministři sdělili, že tady hovořil o zřízení lázeňského státního podniku Bristol.

Jenom jednou větou bych chtěl říci, že skutečně ministerstvo zvažovalo všechny možné alternativy a rozhodlo se pro státní podnik, který považovalo za nejracionálnější řešení z pohledu zdravotnictví jako celku.

Pan poslanec Hubálek mě žádal, abych zde poslance informoval o tom, jak to bylo s nevyřízeným dopisem. Ověřil jsem si, že skutečně na ministerstvo zdravotnictví přišel 10. prosince dopis pana poslance, který byl předán k vyřízení tehdejšímu prvnímu náměstkovi a bohužel, vyřízen nebyl. Ale pana poslance mohu ujistit, že tento náměstek už na ministerstvu zdravotnictví v této funkci nepracuje. A pokud jsem se dověděl, žádost pana poslance pak byla vyřízena, jak to pan poslanec říkal, panem dr. Poláčkem.

K panu poslanci Škodovi - jak je připraveno ministerstvo zdravotnictví řešit nejpalčivější problémy zdravotnictví.

Ministerstvo není připraveno, ministerstvo už začalo řešit. Není to ale věc jednoduchá. Předpokládáme, že pro vytvoření nového modelu zdravotní péče u nás by měla být určující dlouhodobá perspektiva - vstup do sjednocené Evropy.

V jednotlivých evropských zemích probíhají nyní reformy zdravotnictví a my se snažíme připravit takový model zdravotnictví, který by se těmto modelům evropských zemí co nejvíce přibližoval.

Zabýváme se problémem financování zdravotnictví, resp. komplexní péče o zdraví obyvatelstva. Zjevně se nebude řešit jen v rámci resortu zdravotnictví a sociálních věcí. Financování zdravotnictví má však pro struktury a funkce systému klíčový význam. Museli jsme proto se seznámit s možnými způsoby financování v několika variantách a použít je jako východiska.

Do jaké míry se způsob financování podobá nebo liší od modelu, který vzniká na úrovni federální vlády jako součást celého modelu sociálního zabezpečení, nelze v současné době v této fázi prací příliš přesně odhadnout. Pokud je nám známo, orientuje se federální ministerstvo práce a sociálních věcí na Skandinávii, na skandinávské zkušenosti. Definitivní koncepci našeho zdravotnictví bude, samozřejmě, nutné sladit s modelem financování této oblasti, který je zpracováván federálním ministerstvem.

Za třetí, územní organizace a řízení zdravotnictví. To je dnes svázáno s územním uspořádáním státní správy.

Je zřejmé, že dojde k přechodu na dvoustupňový systém územního uspořádání s tím, že definitivní struktura bude ustavena asi během dvou až tří let.

Položili jsme si otázku, zda by nebylo možné přejít na oblastní uspořádání zdravotnictví již dříve, vytvořením tzv. přirozených spádových oblastí. Domníváme se, že ano, protože nepředpokládáme, že by bylo nutné v budoucnu dosáhnout naprostého překrytí správních a zdravotnických oblastí.

Na ministerstvu zdravotnictví pracuje několik týmů odborníků, kteří zpracovávají podněty, docházející od občanských iniciativ, zdravotníků a ze zdravotnických zařízení. Tyto týmy zpracovaly také a analyzovaly modely zdravotnických systémů vyspělých evropských států. Není to práce jednoduchá, protože když posuzujeme připomínky, a ty jsou někdy obsaženy na jedné stránce, někdy to je celý obsáhlý materiál, tak posuzovány samy o sobě přinášejí mnoho podnětných návrhů a zdají se smysluplné. Když přečtete materiály jiné, zdají se smysluplné, ale navrhují naprosto opačné řešení. Najít syntézu nebo vypracovat syntézu těchto návrhů, je velice obtížné. Toto týmy odborníků připraví. Máme to dokonce termínované. Některá dílčí řešení jsou již zpracována. Dáváme je k oponentuře sboru pro reformu, který jsem jmenoval jako svůj poradní orgán a ten je složen z pracovníků terénu, a to nejen lékařů. A hlavně - tento poradní orgán je zastoupen představiteli nejrůznějších regionálních oblastí, protože se domníváme, že vytvoření určité koncepce pouze na základě materiálů od zeleného stolu by stejně bylo potom zdravotnickou veřejností kritizováno. Čili - první takovou oponenturu provádíme už sami na ministerstvu tímto poradním sborem. Mimo to jsme v kontaktu se slovenským ministerstvem zdravotnictví. Právě v tomto týdnu máme dvoudenní jednání na úrovni ministrů a náměstků a vedoucích sekretariátů, kde ty připravené koncepce chceme sladit.

Kromě toho bych chtěl informovat, že už jsme některá opatření, která lze provést, okamžitě učinili, především jsem vydal příkaz k odstranění některých byrokratických opatření, seznam různých tiskopisů, které bylo nutné v minulosti vyplňovat, se vyplňovat nebude. Příkaz vyjde v plném znění tomto týdnu ve Zdravotnických novinách.

Dále byl připraven návrh na zjednodušení vystavování pracovní neschopnosti. V těchto týdnech probíhá oponentura, protože vystavování pracovní neschopnosti není jen otázkou ministerstva zdravotnictví. Musí se k tomu vyjádřit i ministerstvo práce a sociálních věcí.

V oponentním řízení je i novelizace předpisů o konkursním řízení.

Další zajímavá informace - jednali jsme opakovaně s ministerstvem národní obrany, a to velice úspěšně. A je téměř jisté, že civilní zdravotnictví převezme řadu vojenských objektů pro civilní účely. Jednal jsem také s generálem Dbalým, náčelníkem vojenské nemocnice v Praze, se kterým je dohodnuto, že i část tohoto zařízení bude k dispozici k civilním účelům.

V připomínce pana poslance Škody byla ještě zmínka o tom, že by byla vhodná svobodná volba lékaře. S touto možností, samozřejmě, počítáme, ale nebude to jako obecný princip, protože by to vedlo k zahlcení jedněch a k nečinnosti druhých, nehledě k tomu, že každý lékař je vázán na určitý komplement. Došlo by k zahlcení i těch komplementárních služeb.

Na druhé straně si ale uvědomujeme, že základním předpokladem úspěšné léčby je vzájemná důvěra mezi lékařem a pacientem, proto tuto možnost svobodné volby lékaře ponecháme. Bude pravděpodobně řešena tak, že v rámci určitého spádového území bude pacient mít možnost podat si žádost o změnu svého lékaře, a to bez udání důvodu. A tudíž, v případech, kdy mu nebude jeho obvodní lékař vyhovovat, by si mohl pacient lékaře změnit.

Nechci zdržovat, protože těch problémů, které se řeší, je skutečně mnoho. My se chystáme, protože informovanost veřejností je nedostatečná, ačkoli se o ni všemožně snažíme, zejména ve zdravotnických kruzích, vydat soubor opatření, která se řeší nebo už byla vyřešena, aby si široká veřejnost nemyslela, že na ministerstvu zahálíme.

Chtěl jsem ještě reagovat na připomínku pana posl. Adama o systému pojišťování. Uvědomujeme si, že systémy pojišťování jsou spojeny se zaváděním určitého byrokratického aparátu a proto jsme se nerozhodli zda bude pojišťovací systém zaváděn - pravděpodobně ano, ale z analýz pojišťovacích systémů i skandinávských zemí vyplývá, že tyto pojišťovací systémy přinášejí s sebou celou řadu nevýhod.

Chtěl bych ale reagovat na poznámku pana posl. Adama, komu má sloužit k volebnímu vítězství. Chtěl bych ho ujistit, že na ministerstvu zdravotnictví a já osobně sleduji těmito reformami nikoliv nějaký cíl volebního vítězství, ale cíl zlepšit naše zdravotnictví. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji panu ministru Klenerovi. Hlásí se ještě někdo z členů vlády o slovo? (Nikdo se nehlásil.)

Slovo má pan předseda vlády Pithart.

Předseda vlády Petr Pithart: Vážený pane předsedo, vážená Česká národní rado, odpovím na stížnost paní poslankyně Němcové. Také česká vláda se skutečně ocitla několikrát v situaci, kde se musela doprošovat, aby denní tisk uveřejnil některé důležité texty a přitom jsme málokdy uspěli, takže jsme si plně vědomi neúnosného stavu.

Před několika týdny jsem uložil úřadu vlády, aby hledal nějaké řešení, které se v tuto chvíli již rýsuje. Samozřejmě, že vládní deník je optimum nedosažitelné, ale vládní týdeník, kterému pro tuto chvíli říkáme - jako pracovní název - Česká politika - začne vycházet velmi brzy. Bude obsahovat ve své první části významné projevy, nejen naše, ale i vaše. Hovořil jsem již o tom s panem předsedou Šafaříkem, že tento týdeník bude vydáván Českou národní radou spolu s vládou. Ve své prvé části bude obsahovat dokumenty, usnesení, závěry, důležité projevy a ve své druhé části, která bude podle obsahu první větší nebo menší, bude obsahovat politologickou, právnickou, historickou publicistiku, takže první část bude striktně objektivní, vládní, druhá bude otevřená, pluralistická.