III
Zvláštní část
Zásada č. 19
Zákon ve zvláštní části vymezí jednotlivé skutkové podstaty přestupků v členění podle těchto základních druhů:
a) přestupky proti zájmům republiky,
b) přestupky proti pořádku ve státní správě,
c) přestupky proti veřejnému pořádku,
d) přestupky proti socialistickému soužití občanů,
e) přestupky proti majetku.
Přestupky jsou členěny podle druhů chráněných zájmů.
Skutkové podstaty přestupů se stanoví specifikovaně s uvedením druhů trestů, které lze za přestupky uložit. U jednotlivých přestupků je výslovně uvedeno, v kterých případech lze uložit pokutu vyšší než 1000 Kčs s uvedením maximální hranice přípustného rozpětí.
Zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, obsahuje v podstatě jen zákonné znaky přestupků, nediferencuje mezi jednotlivými přestupky a stanoví za ně stejné sankce. Vyšší stupeň specifikace a podrobnější vymezení skutkových podstat přestupků bude výrazem a současně i předpokladem důslednějšího uplatňování zásady socialistické zákonnosti. Diferenciace trestů umožní spravedlivější a účinnější ukládání trestů, zejména pokud byl zvýšenou měrou porušen nebo ohrožen chráněný zájem.
Skutkové podstaty přestupků vytvořené k postihu protispolečenských jednání dosud postihovaných podle trestního zákona nebo zákona č. 150/1969 Sb., o přečinech, jsou do návrhu zásad zákona zařazeny takto:
1. jednání, která byla dosud postihována jako opuštění republiky podle § 109 tr. zák., pokud nebudou nadále stíhána jako trestný čin, a vniknutí na území republiky podle § 110 tr. zák. jako přestupek proti zájmům republiky (zásada č. 20);
2. jednání, která byla dosud postihována jako trestný čin opilství podle § 201 tr. zák., pokud nebudou nadále stíhána jako trestný čin, jako přestupek na úseku ochrany před alkoholismem a jinými návykovými látkami (zásada č. 21, II. písm. L) nebo jako přestupek na úseku dopravy a silničního hospodářství, byl-li spáchán porušením dopravních předpisů (zásada č. 21, II. písm. B);
3. jednání, která byla dosud postihována jako přečin pytláctví podle § 4 zákona o přečinech, jako přestupek na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství (zásada č. 21, II. písm. Z);
4. jednání, která byla dosud postihována jako přečin proti zájmům socialistické společnosti v oblasti styku s cizinou podle § 5 písm. d) zákona o přečinech, jako přestupek na úseku bezpečnostní správy (zásada č. 21, II. písm. A);
5. jednání, která byla dosud postihována jako přečin proti socialistickému soužití podle § 9 zákona o přečinech
- odst. 1 písm. a) jako přestupek proti socialistickému soužití občanů (zásada č. 23),
- odst. 1 písm. b) a odst. 2 jako přestupek na úseku ochrany před alkoholismem a jinými návykovými látkami (zásada č. 21, II. písm. L),
- odst. 3 jako přestupek na úseku zdravotnictví (zásada č. 21, II. písm. v).
Dosavadní přečin proti zájmům socialistické společnosti v oblasti styku s cizinou podle § 5 písm. b) zákona o přečinech nelze převést do zákona ČNR o přestupcích; jde o porušení celních předpisů postižitelné už nyní podle celního zákona č. 44/1974 Sb. jako celní přestupek s maximální výší pokuty do 5 000 Kčs.
Úprava se nedotkne ustanovení o skutkových podstatách přestupků obsažených v zákoně č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství, v zákoně ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat, v celním zákoně č. 44/1974 Sb., ve stavebním zákoně č. 50/1976 Sb., v zákoně ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v zákoně ČNR č. 65/1986 Sb., kterým byl novelizován zákon o státní ochraně přírody, v zákoně ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, a v zákoně č. 87/1987 Sb., o veterinární péči.
Zásada č. 20
Přestupky proti zájmům republiky
Přestupkem je
a) opuštění území republiky bez povolení,
b) zdržování se československého občana v zahraničí bez povolení,
c) vniknutí osoby, která není československým občanem, na území republiky.
Přestupkem je též pokus, organizování, návod a pomoc k jednáním uvedeným pod písm. a) až c). K odpovědnosti za přestupek proti zájmům republiky je třeba úmyslného zavinění.
Za přestupek lze uložit pokutu do 20 000 Kčs.
Z novelizace trestního zákona vyplývá, že místo dosavadních trestných činů opuštění republiky podle § 109 tr. zák. a vniknutí na území republiky podle § 110 tr. zák. bude vytvořena nová skutková podstata trestného činu nedovoleného překročení státní hranice, podle něhož budou postihovány jen případy kvalifikovaného nezákonného opuštění republiky a kvalifikovaného vniknutí na její území. V ostatních případech půjde o přestupky proti zájmům republiky. Vzhledem k jejich závažnosti se stanoví horní hranice pokuty 20 000 Kčs.
Při formulaci přestupku pod písm. b) se vychází z toho, že jde o trvací delikt.
Zpráva o výsledku projednání návrhu zásad novelizace trestního práva hmotného předpokládá, že tyto přestupky budou projednávat orgány pasů a víz. Působnost těchto orgánů však může zakotvit pouze zákon Federálního shromáždění.
Zásada č. 21
Přestupkem proti pořádku ve státní správě je především porušení povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy, včetně obecně závazných nařízení národních výborů, pokud se tím narušuje nebo ohrožuje výkon státní správy.
Tyto přestupky se člení na přestupky vyskytující se na více úsecích státní správy a na přestupky, k nimž dochází na jednotlivých úsecích státní správy.
I. Přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy jsou:
a) neoprávněné odstranění, zničení nebo porušení úřední uzávěry nebo úřední značky,
b) úmyslné uvedení nesprávných nebo neúplných údajů před orgány státní správy,
c) nesplnění oznamovací povinnosti vůči orgánu státní správy nebo úmyslné uvedení nepravdivého či neúplného údaje při plnění této povinnosti,
d) nevedení nebo nesprávné vedení předepsané evidence nebo předepsaných záznamů nebo nepodání předepsaného přiznání, vyúčtování nebo hlášení,
e) úmyslné neoprávněné odstranění, zničení, poškození nebo pozměnění obsahu veřejné vyhlášky,
f) neoprávněné zhotovení reprodukcí cenin a neoprávněné zhotovení nebo uvedení do oběhu předmětů, které by mohly být zaměněny s ceninami nebo razítky státních orgánů a socialistických organizací bez úmyslu obohatit se nebo padělat veřejnou listinu nebo uvedené předměty,
g) porušení zákonem uložené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti.
h) úmyslné podání nepravdivé nebo neúplné svědecké výpovědi nebo úmyslné uvedení nepravdivých údajů v čestném prohlášení ve správním řízení anebo úmyslné podání nepravdivé nebo neúplné výpovědi před orgánem SNB při objasňování přestupku osobou, která není podezřelá z přestupku,
ch) úmyslné vydávání se za veřejného činitele, zejména neoprávněným použitím zvláštního anebo nepravého průkazu, odznaku nebo jiného podobného označení (pásky, stejnokrojové součásti apod.),
i) úmyslné pozměnění obsahu dokladů nebo informací sloužících k řízení, plánování, kontrole nebo k tvorbě cen anebo úmyslné poškození nebo zničení takových dokladů.
Za přestupek lze uložit pokutu do 5 000 Kčs a zákaz činnosti do 1 roku za jednání uvedená pod písm. d), g) a i).
II. Přestupky proti pořádku ve státní správě se vyskytují dále na těchto úsecích státní správy:
A. na úseku bezpečnostní správy,
B. na úseku dopravy a silničního hospodářství,
C. na úseku energetiky, teplárenství a plynárenství,
D. na úseku financí, československé měny a devizového hospodářství,
E. na úseku geodézie a kartografie,
F. na úseku geologie,
G. na úseku hospodaření s byty a místnostmi nesloužícími k bydlení,
H. na úseku hospodářského podnikání, obchodu, služeb a cestovního ruchu,
CH. na úseku hospodářských styků se zahraničím,
I. na úseku kultury, tisku a informací,
J. na úseku lesního hospodářství,
K. na úseku obrany Československé socialistické republiky,
L. na úseku ochrany před alkoholismem a jinými návykovými látkami,
M. na úseku ochrany a správy státních hranic,
N. na úseku ochrany a využití nerostného bohatství,
O. na úseku používání výbušnin,
P. na úseku práce a sociálních věcí,
R. na úseku spojů,
S. na úseku školství a výchovy mládeže,
T. na úseku vodního hospodářství,
U. na úseku všeobecné vnitřní správy,
V. na úseku zdravotnictví,
Z. na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství.
V zákoně budou uvedeny pouze ty skutkové podstaty přestupků, za něž bude možno uložit pokutu vyšší než 1 000 Kčs, popřípadě zákaz činnosti, a dále skutkové podstaty přestupků, k nimž dojde protiprávním jednáním, aniž by došlo k porušení právní povinnosti uvedené ve zvláštních předpisech.
Na jednotlivých úsecích státní správy budou dále uvedeny tyto skutkové podstaty přestupků převzaté z trestního zákona a zákona č. 150/1969 Sb., o přečinech:
a) na úseku bezpečnostní správy porušení předpisů o cestovních dokladech nebo o podmínkách pobytu v cizině závažnějším způsobem, zejména vylákáním cestovního dokladu nebo výjezdní doložky na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo nedodržením bez závažných důvodů časové nebo územní platnosti cestovního dokladu nebo výjezdní doložky;
b) na úseku dopravy a silničního hospodářství porušení zákazu řídit dopravní prostředek po požití alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky, která může snížit schopnost k řízení dopravního prostředku, mohl-li být ohrožen život nebo zdraví lidí nebo způsobena značná škoda na majetku;
c) na úseku ochrany před alkoholismem a jinými návykovými látkami porušení zákazu požívat alkoholické nápoje nebo jiné návykové látky za situace, kdy ten, kdo takový prostředek požije, vykonává nebo ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohl ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek, nejde-li o přestupek pod písm. b);
d) na úseku ochrany před alkoholismem a jinými návykovými látkami umožnění požívat alkoholické nápoje nebo jiné návykové látky nezletilým osobám a ohrožení tím jejich tělesného nebo mravního vývoje;
e) na úseku zdravotnictví padělání lékařského předpisu nebo pozměnění jeho obsahu v úmyslu, aby ho bylo použito jako pravého, nebo užití padělaného předpisu jako pravého anebo poskytnutí tiskopisu lékařského předpisu jinému v úmyslu, aby ho bylo použito k padělání, nebo odcizení či jinak neoprávněné získání tiskopisu v témže úmyslu;
f) na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství úmyslné neoprávněné zasahování do práva myslivosti nebo do výkonu rybářského práva anebo úmyslné lovení zvěře nebo chytání ryb v době hájení.
Přestupkem je též pokus, návod a pomoc k jednáním uvedeným pod písm. a) až f). K odpovědnosti za tyto přestupky je třeba úmyslného zavinění a lze za ně uložit pokutu až do 10 000 Kčs. Za přestupky pod písm. b) až f) lze uložit zákaz činnosti do 2 let.
U přestupků proti pořádku ve státní správě vyskytujících se na více úsecích státní správy jde zejména o porušení povinností většinou pořádkové nebo evidenční povahy, která se v různých obdobách vyskytují ve všech nebo v několika správních odvětvích. Proto jsou také voleny obecnější formulace.
Porušení zákonem uložené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti přichází v úvahu např. při neoprávněném sdělení zdravotního stavu, nedbání poštovního nebo telekomunikačního tajemství, nedodržování anonymity vkladů, zneužití individuálních údajů ze statistických zjišťování.
Pokud jde o přestupky na jednotlivých úsecích státní správy, nepočítá se s tím, že by v přestupkovém zákoně byly formulovány všechny v úvahu přicházející skutkové podstaty přestupků. Tyto přestupky totiž v naprosto převažující míře vznikají porušením konkrétních povinností zakotvených ve zvláštních právních předpisech vydávaných pro jednotlivá správní odvětví a úprava těchto povinností podléhá poměrně rychlým změnám. Proto budou formulovány jen zvláštní skutkové podstaty přestupků vzniklé jiným protiprávním jednáním, které ohrožuje chod státní správy na jednotlivých jejich úsecích, než je porušení stanovené povinnosti Formulace konkrétních skutkových podstat těchto přestupků, jakož i vytipování přestupků, za něž bude možno na jednotlivých úsecích státní správy uložit pokutu do 5 000 Kčs, popřípadě zákaz činnosti, bude provedena až v průběhu přípravy paragrafovaného znění zákona ve spolupráci s resorty a krajskými národními výbory (NVP).
Nejsou přejímány ty skutkové podstaty přestupků, které jsou již zakotveny ve zvláštních zákonech, jako je tomu např. ve stavebním zákoně, v zákoně ČNR o státní památkové péči, v zákoně o státní ochraně přírody a v zákoně ČNR o požární ochraně.
Protiprávní jednání, která byla dosud stíhána jako přečiny a trestné činy, jsou formulována samostatně.
Zásada č. 22
Přestupky proti veřejnému pořádku Přestupkem je
a) vzbuzování veřejného pohoršení,
b) rušení nočního klidu,
c) porušení podmínek stanovených na ochranu veřejného pořádku ve veřejných tělovýchovných, sportovních nebo kulturních podnicích nebo v místnostech určených k rekreaci a turistice nebo lidové zábavě,
d) poškozování, znečišťování nebo zabrání veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu nebo veřejně prospěšného zařízení nebo označení,
e) úmyslné nepřístojné chování na místě veřejnosti přístupném,
f) úmyslné neuposlechnutí výzvy veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci,
g) organizování zakázaného nebo neohlášeného veřejného shromáždění, manifestace nebo průvodu (dále jen "veřejné shromáždění"), účast na takovém veřejném shromáždění nebo neuposlechnutí výzvy na jeho rozpuštění nebo opuštění nebo v souvislosti s ním jiné porušování veřejného pořádku,
h) jiné jednání spočívající v porušení povinnosti nebo zákazu stanovených v obecně závazných právních předpisech, včetně obecně závazných nařízení národních výborů, pokud se jimi ohrožuje nebo narušuje veřejný pořádek.
Za přestupek lze uložit pokutu do 5 000 Kčs za jednání uvedená pod písm. a) až f), pokutu do 10 000 Kčs za jednání pod písm. g).
Chráněným objektem je tu především veřejný pořádek.
Přestupky spočívající v drobném poškozování nebo znečišťování veřejného prostranství a veřejně přístupných objektů nebo veřejně prospěšných zařízení a označení mají společný znak v tom, že ačkoliv se dotýkají majetku v socialistickém vlastnictví, nemíří k jeho zkrácení nebo poškození, nýbrž proti zájmu veřejnosti na nerušeném užívání veřejných prostranství, zařízení a podobných hodnot. Jde o ochranu před projevy vandalismu, zlomyslnosti, nekázně, neúcty k veřejně prospěšné práci spoluobčanů, které spočívají v ničení a poškozování veřejného osvětlení, veřejné zeleně, orientačních tabulí, přístřešků zastávek veřejné hromadné dopravy, turistických cest, veřejných telefonních automatů, laviček v parcích, zařízení plováren, parkovišť, hřišť, tábořišť atd. Při postihu takových jednání nehraje rozhodující úlohu výše škody, pokud ovšem škoda zřejmě nepřevýšila hranici rozhodnou pro kvalifikaci jednání jako trestného činu nebo přečinu; škoda je tu vedlejším výsledkem jednání pachatele.
Pod písm. g) se přebírá skutková podstata přestupku proti opatřením k upevnění veřejného pořádku založená v zákonném opatření předsednictva ČNR ze dne 17. února 1989.
Obdobně jako u přestupků proti pořádku ve státní správě je pamatováno na postih dalších jednání proti veřejnému pořádku, pro která nebudou vytvořeny samostatné skutkové podstaty přestupků.
Zásada č. 23
Přestupky proti socialistickému soužití občanů
Přestupkem je
a) úmyslné narušování socialistického soužití občanů nepravdivým obviněním z přestupku, vyhrožováním újmou na zdraví, pomlouváním, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním, obtěžováním hlukem, setrváváním v bytě jiného bez jeho souhlasu, rušením poslechu televize nebo rozhlasu anebo drobným ublížením na zdraví; přestupkem je též pokus o takové jednání,
b) uvedení nesprávných nebo neúplných údaje před socialistickými organizacemi v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch nebi jinou výhodu,
c) urážka na cti,
d) drobné ublížení na zdraví z nedbalosti,
e) úmyslné drobné poškození cizích práv nemajetkové povahy a jiná jednání proti pravidlům socialistického soužití, pokud se jimi porušují uvedená práva.
Za přestupek lze uložit:
a) pokutu do 5000 Kčs za jednání uvedená pod písm. a), e);
b) pokutu do 10 000 Kčs za jednání uvedené pod písm. a), pokud se pachatel dopustil jednání obdobné povahy v posledním roce.
U urážky na cti se předpokládá možnost smíru. Přestupkem narušování socialistického soužití občanů budou i jednání, která byla dosud postihována jako přečin podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona o přečinech.
Příkladem urážky na cti mohou být slovní útoky, urážlivé skutky, nepravdivé obvinění z nečestného jednání apod.
Přísnější postih za přestupky uvedené pod písm. a) se předpokládá u opakovaných jednání během jednoho roku bez zřetele na to, zda přestupkové řízení za předchozí jednání bylo skončeno.
Zásada č. 24
Přestupky proti majetku
Přestupkem je
a) úmyslné poškození majetku v socialistickém nebo jiném vlastnictví krádeží, zpronevěrou, podvodem, zatajením nálezu, lichvou nebo neoprávněným užíváním nebo ničením věci z takového majetku nebo porušením povinnosti při jeho správě anebo zmaření uplatnění nebo vymáhání pohledávky občana nebo socialistické organizace, pokud škoda nepřevyšuje částka 500 Kčs, nebo pokus o taková jednání nebo návod či pomoc k nim,
b) poškození majetku v socialistickém vlastnictví z nedbalosti způsobem svědčícím o neodpovědném postoji k cizímu majetku, pokud škoda nepřevyšuje částku 1 000 Kčs.
Za přestupek lze uložit pokutu do 5 000 Kčs.
Podle této zásady je chráněn každý majetek, ať je v socialistickém nebo jiném vlastnictví, proti úmyslnému poškozování. Přestupkem bude jen takové protiprávní jednání, které nedosahuje intenzity trestného činu nebo přečinu.
Na rozdíl od dosavadního stavu, kdy hranice mezi přestupkem proti socialistickému soužití podle § 19 zák. č. 60/1961 Sb. spáchaným drobným poškozováním majetku na jedné straně a skutkovou podstatou majetkových trestných činů a přečinů na straně druhé odvisela zcela od judikatury, bylo rozhodnuto stanovit v zákoně o přestupcích pevné peněžní hranice způsobené škody za tím účelem, aby praxe nebyla odkázána jedině na stanovisko Nejvyššího soudu.
Předpokládá se, že drobná úmyslná protiprávní jednání proti majetku a drobná nedbalostní jednání proti majetku v socialistickém vlastnictví budou i nadále projednávána národními výbory nákladního stupně.
IV
Řízení o přestupcích
Zásada č. 25
Pokud v dalších zásadách nebo ve zvláštních zákonech není stanoveno jinak, postupuje se v řízení o přestupcích podle správního řádu.
Řízení o přestupcích směřuje k tomu, aby se objektivně zjistilo, zda oznámené jednání je přestupkem a kdo je spáchal, a aby se na základě zjištěného skutkového stavu vydalo rozhodnutí o přestupku.
Pro řízení o přestupcích platí obecné předpisy o správním řízení (zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení), pokud v následujících zásadách není stanoveno nebo z nich nevyplývá něco jiného. Navržené zásady obsahují proto některá specifická ustanovení o řízení o přestupcích. Rovněž se respektují jiné způsoby projednávání přestupků, pokud je stanoví zvláštní zákony.
Zásada č. 26
Přestupky se projednávají z úřední povinnosti.
Přestupky ublížení na zdraví a přestupky proti majetku mezi osobami blízkými, jakož i přestupky urážky na cti se však projednávají jen na návrh postiženého.
Zakotvuje se tu zásada, podle níž se přestupky projednávají v obecném zájmu z úřední povinnosti. Obecný zájem tu zastupuje sám správní orgán příslušný k projednání přestupku a rozhodnutí o něm; tento orgán buď přestupek zjistí při plnění svých úkolů nebo obdrží oznámení o jednání zakládajícím přestupek. Výjimkou jsou vedle přestupků urážky na cti jen majetkové delikty a ublížení na zdraví, pokud postiženými jsou osoby blízké (§ 89 odst. 7 tr. zák. a § 116 o. z.).
Zásada č. 27
Přestupky zásadně projednávají národní výbory.
Útvary Sboru národní bezpečnosti projednávají z přestupků na úseku dopravy a silničního hospodářství, z přestupků proti majetku a z přestupků proti socialistickému soužití občanů přestupky, pokud jsou spáchány porušením pravidel silničního provozu, a rozhodují o nich v prvním stupni v okresech, a pokud jde o přestupky, za které lze uložit pokutu pouze do 1 000 Kčs, i v obvodech, pokud jsou jimi též objasňovány.
Jiné správní orgány projednávají přestupky, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.
Působnost ve věcech přestupků vykonávají především národní výbory vzhledem k tomu, že ve svých územních obvodech vykonávají státní správu v převážné většině odvětví (úseků). Proto jim přísluší, aby též zabezpečovaly veřejný pořádek projednáváním přestupků.
Podle § 4 písm. k) zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, při uskutečňování svého poslání Sbor národní bezpečnosti odhaluje přestupky, které podle zvláštních předpisů též objasňuje, a pokud zákon stanoví, rozhoduje o nich. Zákonem se dosud rozumí zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně § 29 a § 31 tohoto zákona. Poněvadž tento zákon bude zrušen, je třeba působnost útvarů Sboru národní bezpečnosti k projednání přestupků nově založit. Projednávání přestupků spáchaných porušením pravidel silničního provozu náleží do působnosti orgánů SNB v působnosti ministerstva vnitra a životního prostředí ČSR, a to na základě zákona č. 128/1970 Sb., o vymezení působnosti ČSSR ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti.
Počítá se s tím, že i nadále budou některé druhy přestupků projednávat celnice a finanční správy. Příslušnost celnic k projednávání přestupků je zakotvena v celním zákoně č. 44/1974 Sb. a v zákoně č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství. Příslušnost finančních správ k projednávání přestupků je založena zákonem ČNR č. 33/1970 Sb., o finančních správách. Předpokládá se dále, že federálním zákonem bude svěřeno orgánům SNB v působnosti federálního ministerstva vnitra projednávání přestupků proti zájmům republiky a přestupků na úseku bezpečnostní správy spáchaných porušením předpisů o cestovních dokladech nebo porušením podmínek pobytu v cizině a pobytu cizinců na území ČSSR.
Zásada č. 28
Místní národní výbory projednávají přestupy proti veřejnému pořádku, přestupky proti socialistickému soužití občanů, přestupky proti majetku a přestupky, jimiž byly porušeny povinnosti ve věcech, které spravují. Ostatní přestupky projednávají prvoinstančně okresní národní výbory.
Národní výbory mohou k projednávání přestupků zřizovat správní komise. Správní komise jednají a rozhodují v tříčlenném složení a usnášejí se většinou hlasů.
Navrhované řešení vychází z působnosti místních národních výborů v oblasti výkonu státní správy a z účelu decentralizace státní správy a místní národní výbory a přejímá proto v podstatě dosavadní zákonnou úpravu věcné příslušnosti místních národních výborů a ostatních národních výborů základního stupně k projednávání přestupků.
Tak jako dosud budou přestupky projednávat v souladu s § 6 správního řádu ty orgány národního výboru, v jejichž oboru působnosti k přestupkům došlo. Pokud půjde o přestupky v oboru státní správy, které nepatří do působnosti národního výboru, určí národní výbor i nadále svůj orgán, který tyto přestupky bude projednávat.
Tam, kde jsou zřízeny újezdní úřady (zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech), vykonávají tyto úřady působnost místních národních výborů i ve věcech přestupků.
Pokud jde o zřizování správních komisi k projednávání přestupků, budou je moci zřizovat všechny místní národní výbory. Podle § 57 odst. 2 zákona o národních výborech je předsedou správní komise vždy poslanec národního výboru.
Zásada č. 29
Přestupek projedná správní orgán, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán.
Místně příslušný správní orgán může k usnadnění projednání přestupku nebo z jiného důležitého důvodu i bez souhlasu občana obviněného z přestupku (dále jen "obviněný z přestupku") nebo dalších účastníků řízení postoupit projednání přestupku jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, v jehož územním obvodu má obviněný z přestupku trvalý pobyt nebo pracoviště. Správní orgán, jemuž byl přestupek postoupen, je povinen jej vyřídit.
Přestupek, který spáchal československý občan, popřípadě jiný obyvatel Československé socialistické republiky v cizině, projedná správní orgán, v jehož územním obvodu má obviněný z přestupku trvalý pobyt.
Místní příslušnost k řízení o přestupcích se stanoví podle dosavadní právní úpravy, která se v praxi osvědčila.
I nadále se umožňuje postoupit projednání přestupku jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, v jehož územním obvodu má obviněný z přestupku trvalý pobyt nebo pracoviště, přičemž na rozdíl od správního řádu se nebude vyžadovat souhlas obviněného z přestupku ani správního orgánu, kterému se věc postupuje.
Zásada č. 30
Jestliže se obviněný z přestupku dopustil více přestupků, které je příslušný projednávat týž orgán, projednají se tyto přestupky ve společném řízení.
Společné řízení se koná též proti všem obviněným z přestupků, jejichž přestupky spolu souvisejí a jsou projednávány týmž orgánem. K urychlení řízení nebo z jiného důležitého důvodu lze řízení proti některému obviněnému z přestupku vyloučit ze společného řízení.
Za účelem zjednodušení a urychlení projednání přestupku se zavádí společné řízení o všech přestupcích, které projednává týž orgán.
Společné řízení se koná za téže podmínky o přestupcích všech obviněných z přestupku, pokud tyto přestupky spolu souvisejí.
Praxe poukazuje na potřebu a účelnost takového řešení.
Zásada č. 31
Státní orgány poskytují správním orgánům při projednávání přestupků všestrannou pomoc a podporu. Oznamují jim přestupky, o kterých se dozví při výkonu své pravomoci.
Národní výbory mohou požádat příslušný útvar Sboru národní bezpečnosti o došetření skutečností nezbytných pro projednávání přestupků, pokud to nemohou provést vlastními nebo jinými prostředky.
Stanoví se povinnost státních orgánů napomáhat při projednávání přestupků, zejména oznamovat přestupky, nejsou-li samy příslušny k jejich projednávání.
Pokud jde o součinnost útvarů Sboru národní bezpečnosti s národními výbory, navazuje se na ustanovení § 6 odst. 4 zákona o národních výborech. Podrobnější úpravu obsahuje nařízení vlády ČSR č. 18/1975 Sb., kterým se podrobněji vymezuje součinnost útvarů veřejné bezpečnosti a národních výborů při ochraně veřejného pořádku. Vychází se tedy z dosud platného právního stavu.
Zásada č. 32
Podkladem pro zahájení řízení o přestupku je oznámení státního orgánu o přestupku nebo záznam o přestupku nebo návrh postiženého u přestupků, které se stíhají jen na návrh. Podkladem pro zahájení řízení o přestupku, za který lze podle tohoto zákona uložit pokutu vyšší než 5 000 Kčs, je návrh útvaru Sboru národní bezpečnosti, který věc objasňoval. Podkladem může být též postoupení věci orgánem činným v trestním řízení.
Záznam o přestupku zpracují správní orgány samy, jestliže podezření z přestupku zjistily při plnění svých úkolů nebo jestliže po přešetření podání občana či organizace zjistily, že informace o přestupku odpovídá skutečnosti. Návrh útvaru Sboru národní bezpečnosti o přestupku obsahuje označení podezřelého z přestupku, popis jednání zakládajícího přestupek a důkazy, které podezření odůvodňují.
Pokud návrh útvaru Sboru národní bezpečnosti na zahájení řízení není úplný, může národní výbor požádat o jeho doplnění.
Správní orgán, jestliže věc neodloží nebo nepostoupí, zahájí řízení o přestupku bezodkladně, nejpozději do 30 dnů.
V zásadě se upravuje otázka zahájení řízení o přestupku tím, že se potřebným způsobem modifikuje ustanovení § 18 správního řádu. Za přestupky podle tohoto zákona, za něž lze uložit pokutu vyšší než 5 000 Kčs, může být jejich projednání zahájeno jen na základě návrhu útvaru SNB.
Zásada č. 33
Přestupky, za které bude možno podle tohoto zákona uložit pokutu vyšší než 5 000 Kčs, objasňují útvary Sboru národní bezpečnosti.
Útvary Sboru národní bezpečnosti při převzetí oznámení o přestupcích, které objasňují, jsou povinny oznamovatele poučit o odpovědnosti za vědomě nepravdivé nebo neúplné vysvětlení a nejpozději do jednoho měsíce od oznámení jej vyrozumět o učiněných opatřeních, jestliže o to požádá.
Útvary Sboru národní bezpečnosti jsou při objasňování přestupku oprávněny vyžadovat opis rejstříku trestů, odborné vyjádření od příslušných orgánů, provedení zkoušky krve nebo jiného podobného úkonu lékařem, včetně prohlídky těla, nebo odborným zdravotnickým pracovníkem, jestliže je bezpodmínečně nutné zjistit, zda jsou na těle stopy nebo následky činu.
Podle § 4 písm. k) zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, při uskutečňování svého poslání Sbor národní bezpečnosti odhaluje přestupky, které podle zvláštních předpisů též objasňuje. Takovým zvláštním předpisem je i připravovaný zákon o přestupcích, a proto se v něm upravuje i otázka objasňování přestupků.
Při objasňování přestupků budou útvary Sboru národní bezpečnosti využívat především oprávnění stanovených zákonem o Sboru národní bezpečnosti. Půjde zejména o požadování vysvětlení, předvolání, předvedení (§ 19), zajištění osob narušujících veřejný pořádek (§ 23) a odnětí věci (§ 31).
Tato oprávnění však nebudou vždy dostatečná k účinnému objasňování přestupků vytvořených ze stávajících trestných činů a přečinů. Je proto třeba vybavit příslušníky Sboru národní bezpečnosti dalšími nezbytnými oprávněními. I při využívání těchto oprávnění budou příslušníci Sboru národní bezpečnosti v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona o Sboru národní bezpečnosti povinni dbát cti, vážnosti a důstojnosti občanů i své vlastní a usilovat o to, aby občanům v souvislosti s touto činností nevznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu prováděného opatření. Vyžádání provedení zkoušky krve a úkonů souvisících s prohlídkou těla je nezbytné vzhledem k přesunu některých protiprávních jednání postihovaných dosud jako trestný čin opilství podle § 201 tr. zák. mezi přestupky.
Zásada č. 34
Správní orgán, aniž řízení zahájí, věc odloží, jestliže osoba podezřelá z přestupku
a) požívá výsady a imunity podle mezinárodního práva nebo požívá osobní osvobození,
b) v době spáchání přestupku nedovršila 15. rok svého věku, nebo trpěla duševní poruchou, pro niž nemohla rozpoznat protiprávnost svého jednání nebo ovládat své jednání,
c) zemřela před zahájením řízení.
Správní orgán věc rovněž odloží, jestliže o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto soudem v trestním řízení nebo jiným správním orgánem anebo v blokovém řízení, jakož i v případě, jestliže o skutku již bylo rozhodnuto v kárném nebo disciplinárním řízení a uložené opatření považuje za postačující.
Stejně se postupuje, jestliže trestnost pře stupku zanikla (zásada č. 18).
Rozhodnutí o odložení přestupkové věci se nevydává. O odložení se vyrozumí poškozený, pokud uplatnil nárok na náhradu škody.
Zavedením institutu odložení věci se sleduje racionalizace postupu správních orgánů. Hlavní podstata tohoto institutu spočívá v odstranění zbytečně formálního postupu.
Zásada č. 35
Správní orgán nezahájí řízení o přestupku nebo zahájené řízení přeruší, vyjde-li najevo, že o témže skutku se koná trestní stíhání pro trestný čin nebo přečin anebo řízení u jiného příslušného správního orgánu.
Domnívá-li se správní orgán, že skutek je trestným činem nebo přečinem, postoupí věc prokurátorovi.
Zásada pamatuje na případy, kdy vzniknou pochybnosti, zda jednání není trestným činem nebo přečinem, stejně jako na případy, kdy je zjištěno, že pro skutek, který měl být projednán jako přestupek, už bylo zahájeno trestní stíhání. Jde o zvláštní postup skončení řízení. Příslušnost prokurátora, kterému se věc postupuje, vyplývá z § 30 a násl. zákona o prokuratuře.
Zásada č. 36
Občan se považuje za obviněného z přestupku, jakmile správní orgán učinil vůči němu první procesní úkon. Na obviněného z přestupku se hledí, jako by byl nevinen, pokud o jeho vině nebylo rozhodnuto pravomocným rozhodnutím.
Obviněný z přestupku má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti a důkazy na svou obhajobu, podávat návrhy a odvolat se proti rozhodnutí o přestupku. K výpovědi ani k přiznání nesmí být donucován.
Vysvětluje se pojem obviněného z přestupku a stanoví se jeho základní práva v řízení o přestupku.
Ve vztahu k obviněnému z přestupku se uplatňuje zásada socialistické zákonnosti a zásada presumpce neviny obviněného z přestupku. Dosavadní právní úprava projednáváni přestupků používá termínu "občan, který se dopustil přestupku", což není úplné ani přesné, neboť tento termín je v rozporu se zásadou presumpce neviny.
Prvním úkonem v řízení o přestupku zahájeném z úřední moci je zpravidla předvolání k ústnímu jednání.