Soudružky a soudruzi poslanci, v příštích
dnech uvítáme v Praze generálního
tajemníka ÚV KSSS soudruha Michaila Gorbačova.
Jeho příjezd je očekáván širokou
československou veřejností s nebývalým
zájmem a jsme si jisti, že srdečné přijetí
bude potvrzením hloubky citu, jež k Sovětskému
svazu, k našemu největšímu spojenci a
k našemu osvoboditeli, chováme. Návštěva
určitě dále rozšíří
obzor našeho bratrství, utuží stranické
a státní svazky, jakož i podnítí
i obsah příští spolupráce.
Všechno to kvalitativně nové, co v naší
moderní historii ovlivnilo a také nakonec určilo
další cestu Československa a jeho pracujícího
lidu a co nás proto zcela zákonitě a v každém
ohledu přivedlo po bok Sovětského svazu,
to všechno si znovu uvědomujeme právě
v roce 70. výročí Velkého října.
Není pro nás pouhým připomenutím
velikých myšlenek, ale příkazem více
a lépe pracovat pro nejlepší řád
světa. Vždyť nemůžeme důstojněji
oslavit toto jubileum než úsilím o dynamický,
závěru 20. století odpovídající
rozvoj naší socialistické společnosti.
Směry tohoto vývoje projednal a určil XVII.
sjezd naší komunistické strany. Při
uskutečňování jeho závěrů
chceme využít všech cenných podnětů
a zkušeností, které přinesl XXVII. sjezd
KSSS a lednové zasedání jejího ústředního
výboru. Jak bylo zdůrazněno na posledním
zasedání ÚV KSČ, jedině tento
kurs nám umožní úspěšně
zabezpečit další dynamický rozvoj naší
společnosti.
Z předložené zprávy vyplývá,
co všechno je před námi a na co hodláme
soustředit naše společné síly.
Chtěl bych vás ujistit, vážené
soudružky a soudruzi poslanci, že federální
vláda učiní vše potřebné
pro to, aby v duchu nových požadavků dostála
svým závazkům zakotveným v jejím
programu na toto volební období v zájmu rozvoje
naší krásné vlasti - Československé
socialistické republiky. (Potlesk.)
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu
Štrougalovi.
Soudružky a soudruzi, předsednictva obou sněmoven
doporučují, abychom zvolili komisi, která
by připravila návrh usnesení Federálního
shromáždění k projednávanému
bodu.
Za Sněmovnu lidu jsou do komise navrhováni poslanci:
Alois Hůla, Drahomíra Chodurová, Alexander
Sommer a Valja Stýblová.
Za Sněmovnu národů poslanci: Irena Horečná,
Helena Ivaničová, Drahoslav Křenek a Václav
Štáfek.
Jsou k návrhům na složení komisí
nějaké připomínky? (Nebyly.) Nejsou.
Můžeme tedy o návrhu hlasovat. Podle stavu
na počítači jsou obě Sněmovny
usnášení schopné.
Nejdříve prosím, aby se vyjádřili
poslanci Sněmovny národů.
Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva
na složení návrhové komise? (Hlasuje
se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Sněmovna národů návrh schválila.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem svého předsednictva
na složení návrhové komise? (Hlasuje
se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Také Sněmovna lidu návrh schválila.
Komise pro vypracování návrhu byla oběma
sněmovnami schválena.
Soudružky a soudruzi poslanci, nyní se seznámíme
s výsledkem volby místopředsedy Federálního
shromáždění ČSSR.
Prosím předsedu volební komise Sněmovny
lidu poslance Josefa Krylla, aby podal zprávu o výsledku
volby.
Předseda volební komise SL poslanec J. Kryll:
Vážené soudružky poslankyně,
vážení soudruzi poslanci, volební komise
Sněmovny lidu po sečtení hlasů k volbě
místopředsedy Federálního shromáždění
sděluje, že navržený kandidát poslanec
Ján Janík byl zvolen jednomyslně.
Protokol o volbě bude součástí zápisu
z této schůze.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kryllovi.
Prosím poslance Turošíka, předsedu volební
komise Sněmovny národů.
Předseda volební komise SN poslanec J. Turošík:
Vážený súdruh generálny tajomník
ÚV KSČ a prezident Československej socialistickej
republiky, vážený súdruh predseda Federálneho
zhromaždenia, súdružky a súdruhovia poslanci,
vážení hostia. Volebná komisia po sčítaní
hlasov k voľbe podpredsedu Federálneho zhromaždenia
oznamuje, že navrhnutý kandidát poslanec Ján
Janík bol zvolený jednomyseľne.
Protokol o voľbe bude súčasťou zápisu
z tej to schôdze. Ďakujem vám za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci
Turošíkovi. Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, konstatuji, že obě sněmovny
zvolily jednomyslně místopředsedou Federálního
shromáždění předsedu Sněmovny
národů soudruha Jána Janíka.
Dovolte mi, abych i vaším jménem blahopřál
soudruhu Janíkovi ke zvolení do této funkce.
Přejeme mu pevné zdraví a mnoho pracovních
úspěchů. (Potlesk.)
Do rozpravy k projednávanému bodu se zatím
přihlásilo 14 poslanců. Jsou to: Slavoj Brokeš,
Jozef Svorský, Jan Hlavačka, Marián Štefánik,
Božena Kocinová, Alojz Čmelo, Josef Černík,
Jaroslav Kalkus, Vladimír Hajko, Marie Řehková,
Dobromila Vávrová, Věroslav Vondrouš,
Eva Silvanová a Karel Rusov.
Ve smyslu § 12 odst. 4 zákona o jednacím řádu
Federálního shromáždění
navrhuji, aby sněmovny stanovily řečnickou
lhůtu maximálně 15 minut.
Jsou k tomuto návrhu nějaké připomínky?
(Nebyly.) Nejsou.
Doporučuji, aby o tomto návrhu hlasovaly obě
sněmovny aklamací současně. Má
proti tomuto návrhu na způsob hlasování
někdo námitky? (Námitky nebyly.)
Soudružky a soudruzi, kdo souhlasí s tímto
návrhem? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Návrh je schválen, maximální řečnická
lhůta je 15 minut.
Prosím, aby se slova ujal první řečník
v rozpravě poslanec Brokeš. Připraví
se poslanec Dvorský.
Poslanec SL S. Brokeš: Vážený soudruhu
generální tajemníku ÚV KSČ
a prezidente republiky, vážený soudruhu předsedo
Federálního shromáždění,
soudružky a soudruzi poslanci! V programovém prohlášení
vlády i při jiných příležitostech
bylo již vícekrát prokázáno,
že dosavadní principy mechanismu řízení
národního hospodářství neodpovídají
nárokům na jeho úlohu při zabezpečování
cílových záměrů sociálního
a ekonomického rozvoje naší země. V
minulém týdnu to zdůraznilo pro oblast prosazování
vědeckotechnického pokroku do praxe 5. zasedání
ÚV KSČ.
Zkušenosti z loňska i letošní jsou zatím
obdobné. Ukazují, že hodnocení provedené
na 4. zasedání ÚV KSČ je ve shodě
s názory lidí ze závodů, což
je pochopitelné, protože právě tam se
v nejsyrovější podobě projevují
dopady nedostatků v řídícím
mechanismu. Ty v konečném důsledku ovlivňují
myšlení, přístupy a tedy i jednání
lidí.
Mám ve svém volebním obvodě tři
závody, výrobce kapesníků Milety Hořice.
Patří pod bavlnářský průmysl.
V posledních třech letech se zde stalo pravidlem,
že hospodářský plán předávaný
podniku se tak říkaje nedožil v původní
podobě konce roku. Na začátku byl rozporován,
ke konci tzv. upravován. To do myšlení lidí
vlastně přinášelo hořkou zkušenost,
že o splnění úkolů a tím
i o výsledných prémiích ani tak nerozhodují
v konečném důsledku pracovní kolektivy,
jako někdo za stolem na generálním ředitelství.
A tak se vlastně psalo rovnítko mezi značným
rozsahem přesčasů a desítkami sobot
tkadlen, bojujících za plán, a aktem změny
plánu.
Opakování popsaných situací má
negativní vliv na stabilitu pracovníků.
Za nejzávžnější dopad dosavadního
mechanismu považuji oslabení vědomí,
že pracovník by měl být hospodářem
a nejen vykonavatelem, byť třeba vysoce kvalifikovaným,
vůle nadřízeného, a že vedoucí
nemůže být jen popoháněčem.
Je. třeba, aby pracující znal, uměl,
ale také chtěl; pak mechanismus řízení
prokáže svou životnost.
Principiální změny obsažené v
zásadách přestavby mechanismu národního
hospodářství jsou základem procesu,
který bude složitý a náročný
právě proto, že jde o přestavbu principiální.
S postupujícím časem se stále více
o zásadách mluví, diskutuje, a zdaleka ne
již jen převážně ve špičkách
řídících štábů.
Myslím, že je to dobře, i když bude třeba
dát pronikání jejich podstaty do vědomí
lidí více organizovanosti a kvalifikovanosti. Jde
totiž o to, aby se maximální podíl zveřejněných
zásad mohl co nejdříve uplatnit ve změnách
přístupu k současným i nejbližším
hospodářským úkolům.
Železná košile setrvačnosti myšlení
má velmi tuhou životnost. Je nezbytné, abychom
i my, poslanci, všude tam, kde působíme, aktivně
odváděli odpovídající podíl
k pochopení a pronikání smyslu zásad
do postojů i práce lidí, vysvětlovali,
že půjde o tvrdší a náročnější
podmínky hospodaření, které však
přinesou žádoucí ovoce. Přitom
platí - čím více pořádku,
kázně a organizovanosti nyní tím lepší
vstupní předpoklady pro přestavbu.
V programovém prohlášení vlády
bylo řečeno, že budou přijímána
bezprostřední opatření pro účinnější
fungování mechanismu řízení
ještě v 8. pětiletce, ale současně
se připraví přestavba soustavy řízení
po roce 1990.
Vydanými zásadami vláda začíná
toto předsevzetí plnit. Práce na konkretizaci
musí intenzívně pokračovat nejen teoretickým
dojasněním, ale zejména maximálním
zužitkováním poznatků získaných
z realizace komplexního experimentu zvýšení
samostatnosti a odpovědnosti hospodářských
organizací za efektivní rozvoj.
Máme v okrese také podnik, který zahájí
experiment. Jde o výrobce zemědělských
strojů Agrozet Jičín. Při rozhovorech
s jeho vedoucími pracovníky jsem měl pocit,
že v počátcích převažuje
tak říkaje kalkulační přístup,
neboli přepočítává se současnost
a dosavadní návyky na nové nástroje.
To lze jistě dosti přesně, chybějí
však prakticky úplně představy o tom,
co změny vyvolají v myšlení a motivaci
pracovních kolektivů. Asi nebudeme řídící
pracovníky za takové úvahy odsuzovat, je
však velmi aktuální, aby především
tuto oblast domysleli co nejkomplexněji ještě
před zahájením experimentu. Život pak
zřejmě ještě mnohé zkoriguje.
Mezi hospodářskými pracovníky je živý
zájem o to, jak bude zvládnuto právě
přechodové období od dnešního
do cílového stavu, nebo - jak to někteří
nazývají - jaká bude startovní čára,
zda jednotná nebo s hendikepy známými z atletiky.
Lze jen souhlasit s názorem, který uvedl na celostátním
aktivu v lednu s. Štrougal, že zvládnutí
přechodu ekonomiky na nové podmínky bude
tím nejsložitějším, co nás
čeká.
Jak si ověřuji ze svého volebního
obvodu, bude právě výchozí základna
velmi diferencovaná podle odvětví, VHJ i
podniků.
Stejně závažné je, aby se při
přípravě přestavby kromě zvládnutí
přechodného období dobře promyslelo
řešení značného rozsahu věcných
problémů. Ty existují už dnes, nové
by mohly vznikat jednostranným chápáním
vyšší svěřené pravomoci
podniků. Mám na mysli věcnou vyváženost
potřeb a jejich krytí. Jinými slovy, aby
při úsilí o čistý důchod
podniků živelně nevymizely pro vnitřní
trh ani pro výrobní spotřebu některé
výrobky.
Nad čím lze už nyní aktivně přemýšlet,
co připravovat, případně co realizovat
ze zásad? Vyberu jen dvě. Vezměme např.
tu, která uvádí, že principy
demokratického centralismu je třeba rozpracovat
v řízení uvnitř organizací.
Moderním a účinným prvkem je brigádní
forma organizace práce a odměňování.
Zatím se rozvíjí nedostatečně,
leckde stagnuje, nebo trvají rozpaky, zvláště
tam, kde prvotní nejsnáze mobilizovatelné
rezervy zhospodárnění byly odhaleny a využity.
Je zde třeba více úsilí vedoucích
hospodářských pracovníků a
ROH. Dost často je příznačné,
že brigádní forma je spíše zaváděna
pod tlakem zvnějšku než pochopením jejího
přínosu pro intenzifikaci zevnitř. Příčina
je hlavně v obavách vedoucích hospodářských
pracovníků, zda se dokáží postarat
o stabilitu podmínek pro práci kolektivu. Vždyť
se tím vlastně především oni
sami dostávají pod denní a ještě
intenzívnější kontrolu lidí.
Nebo třeba důslednější využití
principu rozdělování a odměňování
podle konečných výsledků práce
na úrovni hospodářské organizace,
pracovního kolektivu a jednotlivců. Argumentujeme
pro ně už dlouho, ale výsledek neodpovídá
ani představám nahoře, ani lidí na
dílnách a dalších pracovištích.
Na mnoha místech se, abych tak řekl, vnitřně
ví, že pracovníci, tedy i dělníci,
pobírají část fakticky nevydělaných
peněz. Napovrch to ale vyplývá spíše
ojediněle a zejména bez závěrů
v praxi.
Mechanismus tady musí mnoho ovlivnit, ale nemůže
nahradit řídící pracovníky
nebo vnitřní sílu pracovního kolektivu,
jeho schopnost podívat se pravdě do očí,
jak se kdo podílí na výsledku, ale také
na odměňování za něj. Není
to také u nás leckdy tak jak to v sovětské
Pravdě nedávno vyjádřil jeden čtenář?
Píše: "Jestliže někteří
dříve nepracovali, protože věděli,
že stejně víc nedostanou, teď nepracují,
protože vědí, že stejně své
dostanou."
Mnoho inspirujícího a neváhám říci
až vzrušujícího pro hledání
cest proniknutí přestavby mechanismu řízení
do pracovních kolektivů obsahuje nedávno
zveřejněný návrh zákona o státním
podniku v SSSR. Na sjezdu sovětských odborů
generální tajemník ÚV KSSS uvedl,
že je v něm v podstatě zakotvena ideologie
nového způsobu řízení. Návrh
vyvolal pochopitelný zájem. Srovnává
se. Odpovídá na mnoho otázek, které
si klademe. Z podnětu ÚV naší strany
se připravujeme i u nás. Nepochybně se setká
s velkým ohlasem. Z návrhu ocituji část
jednoho ustanovení. Cituji: "Nejdůležitějším
směrem činnosti podniku je provádění
aktivní sociální politiky jako účinného
prostředku zvyšování efektivnosti výroby,
růstu pracovní a společenské aktivity
pracovníků."
Mohli bychom snést příklady kladné
i záporné už z dosavadní praxe, jak
zde zaznívá i pro naše poměry hluboká
pravda, která je vlastně návodem k jednání.
Důležité je, aby svůj podíl našel
ředitel podniku, závodu, mistr. Krátce každý
na úrovni své působnosti. Podle mého
názoru takový pohled musí být u
nás atributem nového myšlení hospodářských
kádrů. Ostatně nové myšlení,
přístupy, zejména jim odpovídající
jednání řídících hospodářských
kádrů, jsou kategorickým požadavkem
současnosti a blízké budoucnosti. O nich
ale nesvědčí například takový
jev, jako je pokračující nerovnoměrnost
výroby uvnitř roku, měsíce, týdne.
Porovnali jsme na okrese Jičín objem průmyslové
výroby vždy na přelomu roku. Loni byla lednová
výroba nižší o 9 % než v předchozím
prosinci, z toho v nejvýznamnějším podniku
Agrozet o 22 %. Letos v lednu je rozdíl více než
dvojnásobný. Vynořuje se samozřejmě
řada otázek. Jedna z nich je, nakolik je únosné,
že vedoucí hospodářští pracovníci
se řídí filosofií "prosincem
vše končí, lednem začínáme
znovu". Na druhé straně, není to také
otázka kapacitních možností podniků?
K tomu poznámka: je pozoruhodné, jakou intenzívní
aktivitu vyvíjejí před koncem roku i generální
ředitelství, takže se vyřeší
nakonec leccos z toho, co bylo během roku takzvaně
nepřekonatelné. Takové praktiky mají
své politické a sociální důsledky.
Lidé se k nim právem stavějí kriticky,
dožadují se - často marně - nápravy.
Argumentují neutěšeným vztahem odběratelsko-dodavatelských
vztahů a považují je mnohdy za trochu jednostranné,
i když v nich spočívá část
věcných příčin, které
musí být řešeny. Ale schopnost zvládat
takové potíže koneckonců rozlišuje
kvalitu vedoucích hospodářských pracovníků.
Je nesporné, že postupná přestavba je
podmíněna přestavbou myšlení
lidí, a to nejen v hospodářské sféře.
Zde je však nejnaléhavější. V kursu
na efektivnost nemůžeme vystačit např.
s názory, že dosahujeme výsledků lepších
než loni nebo v průměru posledních let.
Kritériem musí být uspokojování
potřeb, nejen plněním ukazatelů.
Soudružky a soudruzi, je třeba podpořit nedávná
opatření federální vlády k
podstatnému zkvalitnění jakosti čs.
produkce. Ani jejich uvedení do praktického života
zřejmě nebude jednorázové. Vždyť
kvalita je nejobjektivnějším odrazem vědeckotechnického
pokroku úrovně řízení, organizace
a kultury práce, celkové disciplíny. Proto
je žádoucí obrat rovněž podmíněn
změnou myšlení, náročností
k sobě i těm, kteří navazují
v pracovním a výrobním procesu. Bude při
důsledném uplatnění vyvolávat
mnohokrát dusno ze strany jednotlivců i kolektivů,
ale jen do té doby dokud se lidi na vlastní materiální
i morální zkušenosti nepřesvědčí,
že jinak nelze obstát. Oceňujeme, že v
Agrozetu Jičín, o němž jsem se už
zmiňoval, začíná vedení ROH
rozvíjet dvě soutěže v zájmu
kvality. První je pro montážní dělníky
"za čest tovární značky",
druhou pro provoz výroby vložených válců
motorů "ručím za svou práci".
Osud soutěží je však v tom, nakolik se
stanou vlastní dělníkům, jejich prestiží.
Při oceňování významu zmíněných
forem socialistické soutěže musí být
rozhodujícím činitelem náročné
vnitřní řízení, vysoká
odpovědnost hospodářských pracovníků
dovedená do citelné materiální zainteresovanosti
v jednotě s vytvářením politické
a morální atmosféry nesmiřitelné
s nekvalitní prací.
Myslet ponovu, to znamená vypořádat se s
dlouhodobým návykem bojovat za měkký
plán v zájmu příznivého hodnocení.
Skutečný život vyžaduje něco jiného.
Neskrývá se jen v ukazatelích byť byly
více než stoprocentní. Nově myslet znamená
v hospodářství měřit své
záměry a pak i výsledky světovými
výsledky. Nezastírat problémy, hledat jejich
příčiny a řešit je. Soudruh Gorbačov
vyslovil koncentrovaně podmínku pro realizaci vytyčených
cílů takto: "Když se nezměníme
my sami, jsem hluboce přesvědčen, že
nezměníme ani hospodářství,
ani náš společný život." V
tom je myslím závažnost, šířka
i hloubka procesu, do kterého jsme vstoupili.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Brokešovi.
Slovo má poslanec Dvorský, připraví
se poslanec Hlavačka.
Poslanec SN J. Dvorský: Vážené
súdružky poslankyne, vážení súdruhovia
poslanci, činnosť a výsledky v ktorejkoľvek
oblasti dnes nemôžeme posudzovať samostatne, izolovane,
odtrhnute od toho, čo vyjadruje základný
charakter našej prelomovej doby, od stratégie urýchlenia
a z nej vyplývajúcich nárokov i požiadaviek.
Preto pri hodnotení či vytyčovaní
podielu prostriedkov hromadnej informácie a propagandy,
ako aj kultúrnych zariadení na formovaní
a upevňovaní socialistického vedomia pracujúcich,
predovšetkým mládeže, je potrebné
hovoriť v širších súvislostiach.