Soudruhu předsedo, chci na závěr vyjádřit
podporu a souhlas se zprávou přednesenou soudruhem
Bohuslavem Chňoupkem k zásadním otázkám
československé zahraniční politiky.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Štěpánovi.
Prosím poslance Šípka, připraví
se poslanec Josef Říman.
Poslanec SL V. Šípek: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
vážení hosté. Zpráva federálního
ministra zahraničních věcí k zásadním
otázkám naší zahraniční
politiky je odrazem společného úsilí,
které naše země spolu se Sovětským
svazem a ostatními zeměmi socialistického
společenství vede za posílení míru
a bezpečnosti v dnešním světě.
Chtěl bych s ní vyslovit souhlas. Ve svém
vystoupení bych chtěl zvlášť ocenit
fakt, že jde o skutečně všelidovou, demokratickou
a veřejnou politiku, na níž se podílejí
široké lidové masy. Zahraniční
politika, jak bylo uvedeno ve zprávě, už zdaleka
není jen doménou profesionálních diplomatů,
ale stále více do ní vstupuje široká
veřejnost.
I my v krajích a okresech výrazně pociťujeme,
jak rok od roku roste intenzita zahraničních kontaktů,
podíl společenských organizací i pracovních
kolektivů na formování i realizaci zahraniční
politiky. Dovolte mi v této souvislosti uvést některé
poznatky a zkušenosti z našeho Severočeského
kraje.
Máme v kraji dlouholeté družební styky
s Vladimirskou oblastí ve Svazu sovětských
socialistických republik, krajem Karl-Marx-Stadt v Německé
demokratické republice, vojvodstvím Plock v Polské
lidové republice a od minulého roku i s provincií
Jižní Pchjongan v Korejské lidově demokratické
republice. Donedávna byl naším družebním
partnerem i okruh Šumen v Bulharské lidové
republice, kde však v důsledku administrativní
reorganizace bude třeba nyní další vztahy
nově upravit.
Všechny tyto družební styky mají v kraji
poměrně velkou tradici a širokou základnu.
Podílejí se na nich nejen stranické a státní
orgány, ale i společenské organizace sdružené
v Národní frontě a stále více
samotné pracovní kolektivy. Rozvíjejí
se rok od roku a stávají se nedílnou součástí
života kraje.
V poslední době se aktivně rozvíjejí
naše kontakty i mimo rámec socialistických
zemí. Od roku 1984 máme po linii krajského
národního výboru družební styky
s hrabstvím Northumberland ve Velké Británii.
Městský národní výbor v Bílině
udržuje po řadu let přátelské
kontakty s městem Alés ve Francii, Městský
národní výbor Jablonec a Městský
národní výbor Žatec s městy Ronse
a Poperinge v Belgii, Městský národní
výbor Liberec s městem Port ve Finsku. Připravujeme
navázání kontaktů s Maasbree v Nizozemí,
Ptolemais a Vyron v Řecku, Muscatine ve státu Iova
ve Spojených státech amerických a další.
Zde získáváme první zkušenosti
a kontakty. Dochází nejen k návštěvám
veřejných činitelů měst, ale
i k výměně dětí, sportovců
i kulturních souborů.
Nepodceňujeme tyto družební kontakty s městy
ze západních zemí. Jejich pozitivní
přínos vidíme v tom, že přispívají
k upevnění míru a k vzájemnému
porozumění, ale i k pravdivému poznání
života a práce lidu v socialistickém Československu.
Příkladem či prototypem pro rozvíjení
družebních vztahů je naše družební
spolupráce s vladimirskou oblastí, která
loni vstoupila do třetího desetiletí. Podílejí
se na ní všechny okresy, téměř
všechna města, a více než sto pracovních
kolektivů celého kraje.
Po počáteční etapě vzájemného
poznávání, kdy jsme o sobě navzájem
téměř nic nevěděli, rozmach
vzájemných styků, jejich rozšiřování
a prohlubování od 70. let nejen na úrovni
kraje, ale i okresů a měst značně
vzrostl. Dostalo se mu i symbolických vyjádření
v názvech ulic a veřejných budov, takže
dnes máme v kraji nejen Vladimirskou, Vjaznickou, Kovrovskou,
Alexandrovskou či Gus-Chrustalnou ulici, ale i Suzdalské
náměstí, kino Kolčugino i hotely Vladimir
a Murom.
Rok od roku se rozšiřuje výměnná
pionýrská rekreace, vznikají kluby internacionálního
přátelství, kluby přátel ruského
jazyka. Široce se rozvíjí socialistické
soutěžení kolektivů o čestný
titul československo-sovětského přátelství.
K dnešnímu dni jich je v kraji přes 1100. Své
ovoce začíná přinášet
spolupráce podniků a závodů nejrůznějších
výrobních odvětví. Tak tomu je například
u Kovohutí S. M. Kirova v Povrlech s Elektromontem ve Vladimiru,
ústecké Sigmy s vladimirským závodem
Avtopribor, Severky Cvikov s textilním kombinátem
III. internacionály v Karabanovu, ale i u státního
statku Lovosice a sovchozu Krasnoselskij v okrese Jurijev Polskij,
STS v Žatci a Selchoztěchniky v Suzdalu či
mosteckých a muromských železničářů
a řady dalších.
Konkrétní výsledky přináší
i dlouholetá spolupráce a soutěživost
kotlářů a svářečů
závodu Ferox Děčín s vladimirským
závodem Rudý říjen v Kiržači.
Symbolem poctivé práce a novátorství
se stalo společné úsilí textilaček
Rimmy Gavrilovové z Vjaznik a Marie Štmákové
z Varnsdorfu o předčasné splnění
úkolů plánu, které dalo podnět
k rozvoji této formy pracovní iniciativy stovkám
dalších pracujících v našem kraji.
Obdobně můžeme hovořit o uplatňování
Zlobinovy metody hrdinou socialistické práce soudruhem
Františkem Tyšerem z Pozemních staveb Teplice,
nebo o kolektivu soudruha Kociána z Dolu prezident Gottwald,
který jako první v republice uplatnil tuto metodu
v hornictví.
O prosazování vyšších forem výměny
zkušeností v hospodářské sféře
svědčí i zřizování kabinetů
sovětských zkušeností ke zvyšování
jakosti výroby. Téměř desetiletá
práce těchto kabinetů v součinnosti
s československou vědeckotechnickou společností
formou přednášek, seminářů
a konzultací sovětských a našich odborníků,
přispívá k organizovaněji rozšiřovanému
poznání o pokrokových metodách rozvoje
technologie výroby a jejího řízení.
Významnou úlohu v rozvíjejících
se družebních vztazích plní Svaz československo-sovětského
přátelství. Nejenže se podílí
na tom, aby osvědčené sovětské
zkušenosti z rozvoje hospodářského i
kulturního a celkového společenského
života pronikaly do vědomí pracujících
a mládeže, ale současně pomáhá
rozvíjet a upevňovat citové pouto našich
lidí k Vladimircům a k celé velké
zemi Sovětů.
Rozvinula se také všestranná spolupráce
mládeže Severočeského kraje s Vladimirskou
oblastí. Mladé lidi našich krajů spojují
společné cíle a zájmy. Přátelské
vztahy spojené s výměnou zkušeností
navázaly mnohé mládežnické kolektivy
v družebních okresech v průmyslových
a zemědělských závodech. Rozvíjí
se spolupráce našich nejmladších - Pionýrské
organizace Socialistického svazu mládeže s
vladimirskou Pionýrskou organizací Komsomolu. Svoje
schopnosti nejednou na společných závodech
poměřovali sportovci, umělecké kolektivy
často vystupují před publikem, které
je vítá s otevřeným srdcem. Studenti
středních škol, žáci odborných
učilišť i vysokoškoláci již
pravidelně rozšiřují své znalosti
v učebnách svých družebních partnerů,
soutěží spolu ve znalostech a dovednostech,
pedagogové si vyměňují zkušenosti
při výchově mladé generace. Každý
rok několik stovek pionýrů tráví
prázdniny v severočeských i vladimirských
táborech.
Již téměř dvacetiletou tradici má
každoroční výměna mezinárodních
studentských brigád obou krajin. Společná
práce, studium i rekreace jsou tou nejúčinnější
školou internacionalismu. Družební styky mladé
generace se rozrůstají a košatí v mohutný
strom přátelství a spolupráce.
Významné místo v naší dlouhodobé
družbě mají Dny přátelství
uskutečňované v pětiletých
intervalech od roku 1978. Přes svou sváteční
atmosféru jsou příležitostí k
hodnocení i silným impulsem k prohloubení
spolupráce ve všech oblastech života obyvatel
Severočeského kraje a Vladimirské oblasti.
Velkou zásluhu na rozvoji družebních vztahů
mají i kolektivy redakcí Průboje a krajského
vysílání Československého rozhlasu.
Ve společných rozhovorech s vladimirskými
soudruhy jsme se shodli, že těžiště
další spolupráce je třeba posunout do
ještě intenzívnější vzájemně
prospěšné výměny politických,
ekonomických, technických a jiných zkušeností,
více se od sebe vzájemně učit a efektivněji
využívat získané poznatky. Jde zejména
o to, abychom vzájemné vztahy orientovali na těsnější
spolupráci našich předních odborníků
při řešení úkolů dalšího
rozvoje výroby, na rychlejší navazování
přímých vztahů. Zkušenosti, které
máme, nám ukazují, že lidé při
řešení společných problémů
a úkolů nacházejí tolik potřebná
řešení, nové přístupy,
ale i úplněji a rychleji chápou velikost
společenské přestavby a úkolů
z ní vyplývajících, nezbytnost a internacionální
charakter toho, oč dnes v Sovětském svazu
i u nás usilujeme.
Využívat sovětské zkušenosti neznamená
v žádném případě mechanické
kopírování, ale cílevědomě
a tvořivě přijímat z otevřené
dlaně sovětských přátel to,
co je pro nás v našich podmínkách nejprospěšnější.
Jestliže však dojdeme k závěru, že
to či ono je z našeho hlediska skutečně
prospěšné, pak - a v tom jsme s vladimirskými
soudruhy zajedno - nestačí šíření
těchto zkušeností ponechat na náhodě
a živelnosti, na ochotě či neochotě
jednotlivců nebo kolektivů. Dobré a užitečné
zkušenosti je potřeba propagovat, rozšiřovat
a zavádět do života organizovaně a důsledně
nejen na jednom pracovišti, ale všude, kde jsou pro
to příhodné podmínky. A právě
zde máme velké rezervy, které musíme
v příštím období více
využít pro urychlení našeho politického,
ekonomického a sociálního rozvoje. Těžiště
naší spolupráce musíme přenést
do ještě intenzívnější vzájemně
prospěšné výměny a osvojování
nejprogresivnějších zkušeností,
důsledně zajistit pracovní a věcný
obsah vzájemných setkání a výměn,
více se od sebe navzájem učit a efektivněji
využívat vše, co se u jednoho z nás plně
osvědčilo a co může při správné
aplikaci urychlit postup i jinde.
V plodné spolupráci spočívá
jedna z nejefektivnějších cest urychlování
hospodářského a sociálního
rozvoje v našich zemích při plnění
úkolů vytyčených XXVII. sjezdem Komunistické
strany Sovětského svazu a XVII. sjezdem Komunistické
strany Československa. Aktivní rámec k tomu
vytvářejí. společná jednání
našich nejvyšších. stranických a
státních představitelů. Naše
styky nesporně přispívají i k prohlubování
našich znalostí o leninském kursu přestavby
všech sfér života sovětské společnosti.
Stávají se však i manifestací podpory
velké mírové ofenzívě, cílevědomě
rozvíjené Sovětským svazem, jeho komunistickou
stranou a osobně generálním tajemníkem
ústředního výboru Komunistické
strany Sovětského svazu soudruhem Michailem Gorbačovem.
Znovu to v minulých dnech přesvědčivě
potvrdily veřejné manifestace na počest 70.
výročí Velké říjnové
socialistické revoluce jak v krajském městě
Ústí nad Labem - jeho část patří
do mého volebního obvodu - tak i ve všech okresních
městech a dalších místech Severočeského
kraje. Desetitisíce lidí na nich vyjádřily
podporu důsledné mírové politice Sovětského
svazu, naší republiky, zemí socialistického
společenství i svoji radost nad tím, že
první krok z odzbrojení je - jak bylo oznámeno
- na dosah ruky. Vidí v tom povzbuzení pro své
další úsilí v boji za mír a odvrácení
jaderné katastrofy.
Soudružky a soudruzi, na závěr mi dovolte jednu
poznámku na okraj. Pracující našeho
kraje přivítají, že ve vystoupení
ministra zahraničních věcí ČSSR
soudruha Chňoupka byla zdůrazněna nezbytnost
mezinárodní spolupráce při řešení
otázek souvisejících s kvalitou životního
prostředí. Jde o problematiku, která je právě
pro nás na severu Čech vysoce aktuální.
Otázkami ekologické odpovědnosti jsme se
zabývali na nedávném zasedání
krajského výboru strany. Vůbec poprvé
jsme přistoupili k této problematice tak komplexně
a všestranně, přičemž jsme si plně
uvědomili, že komplexní a důsledné
řešení rozporů mezi přírodou
a dalším rozvojem společnosti nemůže
být dnes jen místní a regionální
záležitost.
Široká mezinárodní spolupráce,
jednotné a plánovité akce ve světovém
měřítku jsou v této oblasti dnes nezbytností.
Lidé v našem kraji proto vítají československou
iniciativu předloženou na půdě 42. zasedání
Valného shromáždění Organizace
spojených národů i dohody uzavřené
v této oblasti mezi naší vládou a vládou
Severního Porýní-Vestfálska. Jde o
správné kroky. To však na druhé straně
vůbec neznamená, že se spoléháme,
že za nás problémy vyřeší
někdo jiný. Jsme si vědomi, že k tomuto
řešení musí aktivně přispět
každý. Hledat a nacházet cesty, jak životní
prostředí zlepšit, aby naše příroda
zůstala uchována i pro příští
generace. Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Šípkovi.
Prosím poslance Josefa Římana, připraví
se poslanec Trávníček.
Poslanec SN J. Říman: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
dovolte, abych ke zprávě ministra zahraničních
věcí přidal ještě aspekt vědeckých
zahraničních styků Československé
akademie věd a Slovenské akademie věd.
XVII. sjezd naší strany přinesl také
zásadně nové úkoly pro práci
československé vědecké základny,
které se dotýkají všech funkcí
Československé akademie věd, mezinárodní
styky nevyjímaje. Ty tvoří výraznou
komponentu práce naší vědy, neboť
účinné styky s celosvětovou vědou
jsou dnes předpokladem úspěšné
kompetice mezi socialismem a kapitalismem. Také na tomto
úseku mezinárodní spolupráce je nezbytné
nové aktivity uskutečňovat daleko promyšleněji,
účelověji a diferencovaněji než
dosud, nejen z hlediska potřeb státní mezinárodní
politiky, ale také s důrazným akcentem právě
na potřeby státní vědní politiky.
Schválená Koncepce vědeckých styků
Československé akademie věd se zahraničím
na léta 1986 až 1990 respektuje Program rozvoje a
uplatnění československé vědy
v podmínkách Československé akademie
věd a Slovenské akademie věd v 8. pětiletce
s výhledem do roku 2000 a z něho vyplývající
Plán akčních opatření Československé
akademie věd na 8. pětiletku, který aplikuje
zejména závěry 5. zasedání
ústředního výboru Komunistické
strany Československa.
Můžeme dnes konstatovat, že Československá
akademie věd a Slovenská akademie věd, která
je její integrální součástí,
plní plánované úkoly dobře,
zejména v oblasti integrované mezinárodní
spolupráce socialistických zemí. Soustředěnou
pozornost věnujeme v posledních dvou letech zejména
zapojení pracovišť Československé
akademie věd a Slovenské akademie věd v rámci
Komplexního programu vědeckotechnického pokroku
členských států Rady vzájemné
hospodářské pomoci do roku 2000.
Průběh a výsledky za rok 1986 a také
za rok 1987 indikují trvající pozitivní
posun zejména v oblasti prohloubení forem socialistické
integrace i pokrok v uplatňování účelové
vědní zahraniční politiky vůči
vědeckým institucím kapitalistických
zemí a vůči rozvojovým zemím.
Rozsah a velikost mezinárodní spolupráce
obou akademií dokumentuje celkový objem vyslaných
a přijatých osob v roce 1986, což bylo 11 670
lidí. Z toho styky se socialistickými zeměmi
tvoří 74,5 %, s kapitalistickými zeměmi
24 % a s rozvojovými zeměmi 1,5 %.
V současném období vystupují do popředí
otázky kvalitativního prohlubování
a zefektivňování vědecké spolupráce
cestou důsledné priorizace a diferenciace. Zahraniční
vědecké styky ČSAV a SAV se za celé
minulé období soustřeďují na
úzkou spolupráci se zeměmi socialistického
společenství, zejména výrazněji
než kdykoliv předtím s vědou Sovětského
svazu. Především se plně rozvíjí
spolupráce v rámci Komplexního programu vědeckotechnického
pokroku do roku 2000, která již také přináší
v tomto roce první konkrétní kvalitní
výsledky, o kterých jsem právě dnes
obšírně informoval na Valném shromáždění
členů ČSAV. Parametry řešení
jednotlivých úkolů a problémů
jsou velmi náročné a můžeme se
zde uplatnit jen badatelským úsilím nejvyšší
kvality.
Pro naši vědu však v tomto případě
jde o jedinečnou příležitost k tomu,
aby znásobila své síly prostřednictvím
mezinárodní spolupráce, a aby tím
tak přispěla nejen k vědeckotechnickému
pokroku ČSSR, ale socialistického společenství
jako celku.
Ústavy ČSAV a SAV se podílejí na řešení
42 hlavních úkolů, což představuje
40 % z celkové československé účasti
na hlavních úkolech komplexního programu
vědeckotechnického pokroku.
Vedle komplexního programu vědeckotechnického
pokroku zemí do roku 2000 zůstává
pro ČSAV a SAV nadále velkou prioritou program Interkosmos.
Oceňujeme velkou a nenahraditelnou pomoc, kterou po 20
let poskytuje Sovětský svaz také naší
zemi v kosmickém výzkumu. Bez této pomoci
by se československá věda nikdy nemohla účastnit
tak nákladného, a dnes tak perspektivního
a také společensky, strategicky významného
výzkumu. Proto ČSAV a SAV dohromady vyčleňují
ze svého rozpočtu značné prostředky
na tento výzkum, celkem 10 % devizových prostředků.
Bez možnosti spolupráce se Spojeným ústavem
jaderných výzkumů v Dubně by v Československu
rozvoj jaderné fyziky a obecně fyzikálních
oborů nebyl možný. Společným
využíváním unikátních
gigantických zařízení - urychlovačů,
reaktorů i výpočetní techniky jsou
teoreticky, ale zejména experimentálně řešeny
problémy struktury hmoty, struktur atomové stavby
kapalin, kovů, biologických preparátů
atd. V devíti laboratořích dnes dlouhodobě
pracuje 90 československých vědců
a další stovky jsou vysílány ke kratším
i delším studijním pobytům.
S otázkami povýšení kvality a výslednosti
naší vědy úzce souvisí zvýšení
efektivnosti mezinárodní spolupráce jak ve
zmíněných oblastech, tak ve dvoustranné
a mnohostranné spolupráci s Akademií věd
Sovětského svazu a ostatních akademií,
která je jednou z nejdůležitějších
a nejrozsáhlejších. Postupně dochází
k jejímu celkovému zefektivnění, zejména
v relaci s Akademií věd SSSR a s Akademií
věd NDR při realizaci vytypovaných prioritních
vědních úkolů.
V souladu se strategickou koncepcí urychlení sociálně
ekonomického rozvoje dvoustranná československo-sovětská
spolupráce ve společenských vědách
se prohlubuje především při řešení
otázek přestavby hospodářského
mechanismu a zapojení československé ekonomiky
do procesu mezinárodní socialistické integrace
a na úseku prognostické činnosti, zejména
s vědou Sovětského svazu.
Nově jsou založeny výzkumy vztahující
se k přestavbě politického systému
a k zabezpečení všestranného rozvoje
člověka. Programy této spolupráce
jsou zaměřeny na důslednější
propojení společných výzkumů
s programátorskou a plánovací činností
stranických a státních orgánů
obou zemí.
Stykům s vědeckými institucemi rozvojových
zemí je věnována soustavná politická
i odborná pozornost.
Při uplatňování diferencovaného
přístupu ČSAV a SAV uskutečňuje
vědeckou spolupráci na základě přímých
dvoustranných ujednání s vědeckými
institucemi rozvojových zemí nebo příslušných
článků prováděcích protokolů
ke kulturním dohodám, vysílá experty
prostřednictvím Polytechny a v rámci mezinárodních
vládních i nevládních organizací.
Z hlediska teritoriálního zaměření
je věnována zvýšená pozornost
zejména zemím socialistické orientace a zemím
československého přednostního zájmu.
Dosavadní průběh styků ČSAV
a SAV s partnerskými institucemi v rozvojových zemích
přinesl četné konkrétní vědecké
výsledky. Z politického hlediska přispěl
k prohloubení vzájemného poznání,
k propagaci ČSSR a myšlenek našeho socialistického
systému v zemích Asie, Afriky a Latinské
Ameriky a představovaly také přínos
k pomoci těmto zemím při upevňování
jejich politické a ekonomické nezávislosti.
Ve vztahu ke kapitalistickým státům zůstává
hlavním úkolem zajišťovat návratnost
přísně účelových informačních
a kooperačních kontaktů s vybranými,
strategicky důležitými úseky vědy
kapitalistických států ve prospěch
zvýšení účinnosti práce
na našich výzkumných úkolech a na úkolech
prioritních programů státního plánu
základního výzkumu a Komplexního programu
vědeckotechnického pokroku.