Soudružky a soudruzi poslanci, návrh státních
rozpočtů a rozpočtů národních
výborů na rok 1988 finančně zabezpečuje
realizaci stanovených záměrů v růstu
životní úrovně našeho lidu. Neinvestiční
rozpočtové výdaje na sociální
a kulturní rozvoj mají v roce 1988 dosáhnout
celkové výše 178,3 mld. Kčs, tj. o 4,1
% více než v letošním roce. V absolutním
vyjádření to představuje zvýšení
výdajů o 7 mld. Kčs. V tomto růstu
se promítají v letošním roce již
uskutečněná sociální opatření,
dále platové úpravy především
ve školství a ku zabezpečení, která
mají být realizována od 1. října
příštího roku.
Více než polovina rozpočtových prostředků
plánovaných na tyto účely - téměř
94 mld. Kčs - je určena do oblasti sociálního
zabezpečení. V plánovaných výdajích
na důchodové zabezpečení je zapracována
úprava nejnižších důchodů,
které jsou jediným zdrojem příjmu,
uskutečněná k 1. 10. letošního
roku. Ve výdajích na nemocenské pojištění
jsou promítnuta opatření provedená
od 1. července letošního roku ve prospěch
rodin s dětmi, týkající se zvýšení
mateřského příspěvku, prodloužení
doby jeho výplaty a prodloužení doby poskytování
podpory při ošetřování člena
rodiny. Současně byly upraveny podmínky pro
poskytování půjček mladým manželům.
Spolu s připravovanou druhou etapou úprav důchodového
zabezpečení od 1. října 1988 se tak
zajišťují opatření k realizaci
závěrů XVII. sjezdu strany v sociální
oblasti, vyplývající z usnesení předsednictva
ústředního výboru Komunistické
strany Československa, vlády Československé
socialistické republiky, předsednictva Ústřední
rady odborů a předsednictva ústředního
výboru Socialistického svazu mládeže
z dubna tohoto roku.
Národní výbory rozpočtují na
příští rok v oblasti sociálního
zabezpečení téměř 7 mld. Kčs,
tj. o 4,7 % více ve srovnání s rokem 1987.
V rámci těchto prostředků je zabezpečena
úprava stravovacích norem v domovech důchodců
a opatření na úseku dietního stravování.
Na školství bude v příštím
roce vynaloženo 29,4 mld. Kčs neinvestičních
prostředků, což ve srovnání s
rokem 1987 představuje zvýšení cca o
4 %. V této částce jsou zahrnuty celoroční
dopady realizovaných platových úprav u učitelů
všech stupňů škol ve výši
555 mil. Kčs. Návrh rozpočtu plně
zabezpečuje profinancování plánovaných
úkolů školství v návaznosti na
úkoly státního plánu.
Neinvestiční výdaje na zdravotnictví
se zvyšují o 5,4 % a dosáhnou téměř
30,5 mld. Kčs. Vysoké tempo růstu výdajů
je jako každoročně ovlivněno především
značnou dynamikou výdajů na léky a
speciální zdravotnický materiál, které
vzrostou o 8 %, tj. o 651 mil. Kčs a jejích celkový
objem dosáhne téměř 9 mld. Kčs.
V rozpočtu jsou zabezpečeny prostředky na
plánovaný růst výkonů, zejména
zvýšení počtu lůžek v nemocnicích,
a to o 1673 a zvýšení počtu lékařských
míst v ambulantní péči o 343 míst.
Neinvestiční výdaje na kulturu se zvyšují
o 3 %, celková částka dosáhne 5,3
mld. Kčs.
Rozpočtové výdaje na bytovou výstavbu
a bytové hospodářství přesáhnou
29 mld. Kčs. Přestože se rozsah bytové
výstavby v roce 1988 proti roku 1987 zvyšuje a celkově
má být dokončeno 97 647 bytů, snižují
se v důsledku změny struktury forem bytové
výstavby celkové výdaje státního
rozpočtu do této oblasti. Příčinou
je zvýšení podílu družstevní
bytové výstavby, u níž se ze
státního rozpočtu poskytuje příspěvek
pouze na část celkových nákladů.
Na úhradu ztráty podniků bytového
hospodářství se počítá
celkem s 5,6 mld. Kčs, tj. o 1,3 % více než
v rozpočtu na rok 1987.
Významnou měrou se na zabezpečování
životní úrovně pracujících
a jejich rodinných příslušníků
podílejí i finanční zdroje organizací,
ať už jde o fondy kulturních a sociálních
potřeb či o podnikovou společenskou spotřebu
hrazenou z nákladů a zisku. Také v této
oblasti je však nezbytné brát v úvahu
reálné možnosti naší ekonomiky,
ale zejména uplatňovat zásadu, že z
nákladů podniků by měly být
hrazeny především ty výdaje na reprodukci
pracovní síly, které jsou bezprostředně
spjaty s pracovním procesem. Na druhé straně
výdaje rozšiřující de facto kolektivní
možnosti konečné spotřeby zejména
v oblastech kulturní, rekreační, zájmové
a sportovní činnosti by měly být spojeny
s kolektivní hmotnou zainteresovaností na dosahovaných
hospodářských výsledcích. Proto
bylo v letošním roce zpřísněno
financování výdajů na opravy a údržbu
kulturních, rekreačních a sportovních
zařízení, které již nejsou hrazeny
z nákladů hospodářských organizací,
ale z disponibilního zisku.
Zvyšování společenské spotřeby
obyvatelstva je podmíněno každodenní
poctivou prací každého občana našeho
státu. Přitom cesta ke zkvalitnění
a zlepšení služeb v této oblasti nevede
jen přes neustálý růst výdajů,
ale rovněž přes efektivní a hospodárné
využívání vynakládaných
prostředků. V tomto směru bude v příštím
roce rozpočtových a příspěvkových
organizací ve školství, zdravotnictví
a kultuře uplatněn experiment k ověření
nového systému plánování, financování
a hmotné zainteresovanosti. Vycházíme z toho,
že některé prvky samofinancování
a stimulace je třeba postupně uplatnit i v rozpočtové
sféře.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vypracování návrhu státního
rozpočtu na rok 1988 bylo vzhledem k nižší
dynamice hospodářského rozvoje oproti původním
předpokladům pětiletky mnohem obtížnější
než v předcházejících letech.
Ve srovnání s úkoly rozpočtového
výhledu pro rok 1988 je celkový objem rozpočtových
příjmů a výdajů, zapracovaný
v návrhu rozpočtu na příští
rok, nižší téměř o 10 mld.
Kčs. V tomto rozdílu se promítá především
dosavadní neuspokojivé plnění plánované
tvorby finančních zdrojů, zejména
zisku a daně z obratu. Tuto situaci bylo nutno řešit
nejen tlakem na mobilizaci rezerv a minimalizaci výpadků
v tvorbě finančních zdrojů, ale i
nezbytným snížením původně
předpokládaných rozpočtových
výdajů. Přistoupilo se především
ke krácení objemu investic v rozsahu více
než 7 mld. Kčs. Přitom nešlo o pouhou
restrikci rozpočtových výdajů, ale
i o zvýšení tlaku na jejich hospodárnější
využívání a zejména pak o prosazení
aktivního vlivu financí na hmotné proporce
státního plánu směrem k posílení
rovnovážnosti ekonomického vývoje, a
tím i zabezpečení vyrovnanosti státního
rozpočtu.
Rozpočtové hospodaření příštího
roku i přes provedené korekce bude probíhat
v podmínkách značného napětí
mezi příjmy a výdaji. Za hlavní rizika
finančního a rozpočtového hospodaření
považujeme případné neplnění
úkolů ve snižování nákladů,
zejména materiálových, a z toho vyplývající
ohrožení plánu tvorby zisku.
Značný stupeň těchto rizik potvrzuje
i stav zabezpečení úkolů státního
plánu na příští rok v plánech
hospodářských organizací, který
je zatím značně neuspokojivý. Federální
vláda tuto situaci v současném období
posuzuje s tím, že návrhy na opatření
projedná počátkem příštího
roku. Již nyní lze však reálně
předpokládat, že bude nezbytné přistoupit
v některých oblastech k úpravám státního
plánu. Při řešení těchto
problémů budeme volit takový postup, aby
dopady z úpravy plánu nenarušily vyrovnanost
státního rozpočtu.
Z celkové charakteristiky přípravy a zabezpečení
státního plánu a rozpočtu na příští
rok vyplývá, že plnění stanovených
úkolů bude mimořádně náročné.
To vyžaduje orientovat úsilí centrálních
orgánů, všech VHJ a podniků především
na překonávání nedostatků ve
své vlastní práci, na maximální
využití všech dostupných rezerv, upevňování
kázně a pořádku. Současně
však musíme vystupňovat úsilí
o tvůrčí rozpracování, konkretizaci
a důsledné zabezpečení prací
na přestavbě hospodářského
mechanismu, jejíž realizace je základním
východiskem pro uskutečnění strategie
urychlení sociálně ekonomického rozvoje
naší socialistické společnosti.
V rámci prací na přestavbě hospodářského
mechanismu v současném období rozpracováváme
celý komplex opatření i ve finanční
oblasti, a to ať už na úseku státního
rozpočtu či podnikových financí.
Intenzívně pracujeme na zdokonalení finančního
a rozpočtového plánování s
cílem dosáhnout výrazného zvýšení
jeho aktivního působení na ostatní
části komplexního státního
plánu. Připravujeme návrhy na uplatnění
dlouhodobých normativních vztahů při
rozdělování a užití finančních
zdrojů. Dokončujeme návrhy legislativních
úprav nové odvodové, daňové
a dotační soustavy zabezpečující
odstranění nežádoucího přerozdělování
finančních zdrojů uskutečňovaného
prostřednictvím státního rozpočtu
i v rámci chozrasčotní sféry. Ve spolupráci
s ministerstvy financí republik a vybranými KNV
posuzujeme náměty na zvýšení
soběstačnosti jednotlivých článků
rozpočtové soustavy ve směru posílení
vlastní příjmové základny státních
rozpočtů republik i rozpočtů národních
výborů.
V souvislosti s úkoly vytyčenými ve zdokonalování
socialistické ekonomické integrace přecházíme
do další etapy prací na přestavbě
devizově finančního mechanismu členských
států RVHP. Spolu se zainteresovanými členskými
státy, a nutno zdůraznit, že především
se Sovětským svazem, připravujeme soubor
opatření k využití národních
měn při vzájemném zúčtování
pohledávek a závazků plynoucích z
přímých vztahů a společné
výrobní a vědeckotechnické činnosti.
Řada připravovaných opatření,
zejména pokud jde o soustavu odvodů do státního
rozpočtu a financování rozvoje, se ověřuje
v rámci Komplexního experimentu zvýšení
samostatnosti a odpovědnosti hospodářských
organizací za efektivní rozvoj.
V rámci opatření federální
vlády ke zvýšení jakosti produkce bude
počátkem příštího roku
zaveden dodatkový odvod do státního rozpočtu
ve výši ztrát způsobených nejakostní
výrobou. Současně bylo vládou uloženo
důsledněji analyzovat příčiny
ztrát z nejakostní výroby a závěry
z těchto analýz uplatnit jako významné
kritérium při hodnocení výsledků
hospodářské činnosti organizací.
Velkou pozornost věnujeme rovněž snižování
administrativní náročnosti řízení.
Víme, že finanční soustava je v současné
době pod palbou kritiky neúměrného
rozsahu předpisů, směrnic a nařízení.
Tuto situaci ve spolupráci s aktivem vybraných pracovníků
výrobních hospodářských jednotek,
krajských národních výborů
i podniků analyzujeme. V současné době
je ve finanční oblasti připraveno ke zrušení
16 předpisů. V rámci přestavby hospodářského
mechanismu se připravuje úprava 25 klíčových
finančních předpisů, z toho 9 zákonů,
3 nařízení vlády a 13 vyhlášek.
Novelizace těchto předpisů umožní
jejich podstatné zjednodušení a též
radikální snížení počtu
navazujících finančních norem.
Jestliže s velkou naléhavostí stavíme
otázku hospodárného využívání
a snižování objemu prostředků
poskytovaných ze státního rozpočtu
do chozrasčotní sféry, o to rozhodněji
musíme přistoupit k vypracování a
realizaci programu zásadních úsporných
opatření v administrativě a státní
správě. V tomto směru vláda uložila
připravit již pro příští
rok příslušné návrhy.
Soudružky a soudruzi poslanci, dynamické změny
v ekonomických podmínkách se stávají
běžnou součástí života společnosti.
Téměř denně se setkáváme
s novými poznatky, výrobními a pracovními
postupy. Toto vše nás neustále nutí
hledat nové, lepší a účinnější
metody rozvíjení ekonomiky, jejího řízení
a usměrňování. Musíme podrobovat
nekompromisní kritice metody své vlastní
práce a postavit je na výši doby i úkolů,
které nás čekají.
Jsme si plně vědomi, že tyto požadavky
platí i na práci celé finanční
soustavy. Při plnění úkolů
státního rozpočtu v roce 1988 nechceme jít
pouze cestou prosazování úzkých fiskálních
zájmů, ale chceme vytvářet již
nyní náročné prostředí
v celé ekonomice. Některé podniky a instituce
si příliš zvykly obrazně řečeno
"natahovat" ruku. Říkáme otevřeně,
že s tím je třeba skoncovat. Prostřednictvím
náročné finanční politiky máme
příležitost již dnes připravovat
a doslova vychovávat podniky k adaptaci na budoucí
náročné podmínky nového hospodářského
mechanismu.
Změny přístupů, které chceme
postupně uplatňovat ve finanční politice,
z nás v žádném případě
nesnímají odpovědnost za vývoj rozpočtového
hospodaření. Zásadu vyrovnanosti rozpočtových
příjmů a výdajů však chceme
naplnit novým obsahem - na jedné straně těsněji
semknout státní rozpočet s vývojem
ekonomiky, ale současně na straně druhé
minimalizovat rizika propadu v tvorbě rozpočtových
příjmů stanovením tvrdých rozpočtových
omezení a jejich důsledným prosazováním.
Změnit musíme nejen náš přístup
k podnikové a rozpočtové sféře,
ale i k široké veřejnosti, a to v nejobecnějším
slova smyslu. Neměnnou zásadou naší
práce se musí stát srozumitelnost, věcnost
a otevřenost. To je i jedna z cest, jak přispívat
k upevňování důvěry obyvatelstva
ve finance a naši měnu.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
návrh státního rozpočtu na rok 1988
i návrhy jeho jednotlivých kapitol byly podrobně
projednány v příslušných orgánech
Federálního shromáždění.
Při tomto projednávání se výrazně
projevila snaha iniciativně přispět k řešení
řady důležitých otázek finančního
a rozpočtového hospodaření v souvislosti
se zajištěním dalšího rozvoje celého
našeho národního hospodářství.
Chtěl bych vám při této příležitosti
poděkovat, soudružky a soudruzi poslanci, za váš
tvůrčí a aktivní přístup,
podněty a kritické připomínky k naší
práci.
Jménem vlády Československé socialistické
republiky navrhuji, aby Federální shromáždění
schválilo předložený návrh zákona
o státním rozpočtu československé
federace na rok 1988.
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Žákovi.
Vládní návrh zákona o státním
rozpočtu československé federace projednaly
výbory ústavně právní a výbory
pro plán a rozpočet obou sněmoven za účasti
delegovaných poslanců z ostatních výborů.
Prosím společného zpravodaje výborů
Sněmovny lidu soudruha Aloise Hůlu, aby přednesl
zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
A. Hůla: Vážený soudruhu generální
tajemníku a prezidente republiky, vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, vážení hosté, z
podkladů předložených Federálnímu
shromáždění i z výkladu
ministra financí Československé socialistické
republiky soudruha Žáka vyplývá, že
vypracování návrhu státního
rozpočtu na rok 1988 představovalo velmi složitý
a odpovědný úkol. Na jedné straně
bylo třeba respektovat záměry 8. pětiletého
plánu a rozpočtového výhledu pro tento
rok, které se opírají o dynamickou a efektivní
tvorbu zdrojů a jejich užití na nezbytné
společenské potřeby ve výrobní
i v nevýrobní sféře. Na druhé
straně se v národním hospodářství
prohlubují tendence, kdy úkoly jsou sice plněny
a někdy i překračovány. Nejsou
však plněny kvalitativní ukazatele plánu,
nerealizuje se předpokládaná míra
intenzifikace, především relativní snižování
nákladů a tvorba zisku zaostává za
úkoly plánu.
I za této situace v návrhu rozpočtu jsou
finančně kryty úkoly státního
prováděcího plánu na rok 1988, jsou
zajištěny prostředky pro realizaci opatření
v sociální a mzdové oblasti, a to při
dosažení vyrovnanosti rozpočtových příjmů
a výdajů. Chci zdůraznit, že tato vyrovnanost
se opírá o mobilizační úkoly
v tvorbě finančních zdrojů, zejména
zisku a daně z obratu, a o určité krácení
finančních potřeb ve srovnání
s pětiletkou, např. ve snižování
objemu investic a dalších opatření.
Náročnost úkolů roku 1988 musíme
posuzovat i z hlediska plnění úkolů
plánu a rozpočtu v letošním roce. Při
řadě jednání ve výborech obou
sněmoven Federálního shromáždění
bylo v usneseních výborů konstatováno,
že se od počátku letošního roku
neplní plánované úkoly v oblasti nákladů,
tvorby zisku, v odvodech z hospodářského
výsledku do státního rozpočtu, výnosů
daně z obratu, vývoji zásob v průmyslu
a stavebnictví, v efektivnosti vývozu do nesocialistických
zemí. Jednotlivé resorty však nepřijaly
dosti účinná opatření k nápravě
a málo využily i doporučení jednotlivých
výborů.
Uvedené neplnění úkolů je hlavní
příčinou napětí v rozpočtovém
hospodaření, k jehož řešení
přijala vláda Československé socialistické
republiky řadu opatření, mimo jiné
i omezení vybraných neinvestičních
výdajů rozpočtové sféry a dotací
poskytovaných hospodářským a družstevním
organizacím. Jestliže se i přes přijatá
opatření nedaří v letošním
roce nahradit výpadky zejména v tvorbě finančních
zdrojů, je nutno otevřeně říci,
že budou úkoly příštího
roku o to náročnější.
Za hlavní rizika finančního a rozpočtového
hospodaření v roce 1988 je třeba považovat
plnění úkolů v oblasti nákladů,
zejména nákladů materiálových
a finančních, zisku a daně z obratu. Sem
je nezbytné soustředit pozornost resortů,
hospodářských orgánů všech
stupňů, které musejí považovat
plnění kvalitativních úkolů
plánu za svou prvořadou povinnost. Jen tak lze vytvořit
potřebné finanční zdroje v podnikové
sféře i ve státním rozpočtu
pro financování plánovaných potřeb,
přičemž se musí důsledně
uplatňovat zásada, že míra uspokojování
potřeb každého podniku, kolektivu i jednotlivce
musí být závislá na jím vytvořených
zdrojích.
Plán na rok 1988 požaduje v kvalitativních
parametrech zastavit dosavadní nepříznivé
tendence vývoje. Podívejme se blíže
na některé zásadní příčiny
neplnění úkolů v tomto roce, které
bychom neměli opakovat a na které výbory
sněmoven upozornily a žádaly nápravu
při projednávání rozpočtových
kapitol na rok 1988.
Překračování materiálových
nákladů: zde nebyla důsledně realizována
opatření vlády ke zhospodárnění,
zvláště pomocí limitů, norem
a normativů. Dokládá to skutečnost,
že podle zpráv resortů o výsledcích
prověrky norem spotřeby surovin, materiálů,
paliv a energií na rok 1987 bylo z celkového počtu
2143 prověřovaných norem zpevněno
pouze 501 norem - tj. 23,4 %. Beze změny zůstalo
907 norem, tj. 42,3 % a 735 norem, tedy více než 34
% bylo změkčeno.
Proto dosud nedoceněný význam ověřovaných
progresívních technických norem, ale i vliv
strukturálních odchylek je jedním z důvodů
vyššího požadavku na zajištění
surovinového a materiálního krytí
výroby. S takovýmto postupem nelze nadále
souhlasit.
To má vliv na další zásadní problém,
kterým jsou dodavatelskoodběratelské vztahy.
V důsledku odchylného vývoje oproti pětiletce
dochází ke značným poruchám
těchto vztahů. Neplnění plánu
ve struktuře a sortimentu, nedodržování
stanovených úkolů v racionalizaci spotřeby
a v úsporách základních energetických
a materiálových vstupů, neplnění
záměrů ve struktuře výroby,
ve výrobě bez žádoucího užití
a kvality, ve včasném dokončení staveb
a včasném náběhu výroby na
nových kapacitách, neúměrný
růst zásob a neplnění úkolů
ve snižování rozestavěnosti. Určitý
vliv má i značná kumulace velkých
investičních celků, které jsou mimořádně
náročné na materiálové vstupy
i pracovní síly. To vše vyúsťuje
k porušování kooperačních a subdodavatelských
vztahů, působí na nedostatky v materiálně
technickém zásobování výroby
a ve svých důsledcích vede k narušování
plynulosti celého reprodukčního procesu.
Snaha o řešení problémů a nedostatků
na tomto úseku se pak zpravidla promítá ve
stupňování na dovozy z nesocialistických
zemí, které jsou omezené z důvodu
nedostatečného plnění záměrů
plánu ve výrobě.
Mimořádně složitá situace je
v oblasti zásob, tak jak o tom hovořil ministr s.
Žák, kde se skutečný vývoj zejména
v odvětví průmyslu a stavebnictví
výrazně rozchází se záměry
plánů. Ze struktury přírůstku
zásob, ve které převažuje podíl
zásob materiálů a nedokončené
výroby, lze usuzovat, že základní příčinou
růstu zásob a nadplánovaného umrtvování
prostředků je nesladěnost dodávek,
zejména v sortimentním členění
a z hlediska místa i času jejich užití
a opožďování investiční
výstavby, která má za následek ponechávání
produkce u spotřebitelů podstatně déle
než se původně plánem očekávalo.
Na rozdíl od průmyslu a stavebnictví dochází
u organizací vnitřního obchodu k určitému
poklesu stavu zásob místo plánovaného
zvýšení. To však nelze hodnotit pozitivně,
neboť se v tom odráží neuspokojivé
plnění dodávek pro vnitřní
obchod, především nedostatkových druzích
a v potřebném sortimentu, zejména ve strojírenských
výrobcích dlouhodobého užití.