V tomto směru považujeme za správné,
že byla přijata opatření jednorázově
snižující stavy zásob ke konci roku
1988. Dlouhodobě nepříznivé tendence
ve vývoji zásob bude však nezbytné řešit
nejen těmito jednorázovými zásahy,
ale i systémovými opatřeními zlepšujícími
fungování celého hospodářského
mechanismu.
Nespokojenost se současným stavem vyjádřily
výbory ve svém usnesení při projednávání
kapitoly Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj. Poukázaly zejména
na nepříznivý vývoj v plnění
výzkumných a vývojových úkolů,
kde v roce 1986 bylo ukončeno pouze 11,5 % a v roce 1988
se předpokládá ukončit 25 % z celkově
řešených úkolů. Tyto údaje
odpovídají řešitelským lhůtám,
v průměru 4-8 let. Avšak ani ze strany ostatních
centrálních orgánů není vědeckotechnické
politice věnována potřebná pozornost.
V roce 1988 bude moci být do státního plánu
technického rozvoje zařazeno pouze 7 nových
úkolů, protože u 45 úkolů vyplývajících
z 8. pětiletky nezajistily příslušné
ústřední orgány řádnou
přípravu, potřebnou plánovou dokumentaci,
případně materiálové krytí
výzkumu nebo odbytové zajištění
realizačních výstupů.
Výbory proto požadují podrobnější
informaci o nezařazených úkolech včetně
zodpovědnosti za vzniklé ztráty a budou posuzovat
i aktivitu Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj při předcházení
a odstraňování těchto nedostatků.
Souhrnně lze konstatovat, že v této oblasti
chybí základní jednotící realizační
linie, která by sledovala ve všech fázích
tohoto procesu konečný cíl.
Na XVII. sjezdu Komunistické strany Československa
ve zprávě soudruh Husák řekl (cituji):
"Na rozvoj vědy a výzkumu jsme vynakládali
a budeme i v budoucnu vynakládat značné prostředky,
které jsou relativně srovnatelné s vyspělými
zeměmi. Je naléhavé, aby byly efektivně
využívány. Bude třeba komplexně
posoudit účelnost a strukturu pracovišť
základního a aplikovaného výzkumu
a jejich efektivnost." (Konec citátu.)
Jak uvedl soudruh ministr Žák, v návrhu plánu
na rok 1988 je celkový objem výroby z realizace
cca o 1 mld. Kčs nižší než stanovil
8. pětiletý plán. A to z důvodů,
že u některých úkolů se
realizační výstupy přesouvají
do dalších let a mnohé byly zrušeny. To
ve svém důsledku znamená neplnění
úkolu XVII. sjezdu KSČ a zpomaluje to návratnost
prostředků vynaložených na výzkum
a vývoj.
Mám proto otázku pro místopředsedu
vlády Československé socialistické
republiky a předsedu Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj soudruha Obzinu: "Jaká
aktivní opatření uplatní Státní
komise k odstranění těchto nedostatků,
ke zlepšení celkového stavu, a tím i
k efektivní návratnosti vložených finančních
prostředků do této oblasti?"
Výbory dále doporučily zvážit
potřebu požadovaného zvýšení
počtu vědeckovýzkumných pracovníků
v ČSSR v roce 1988 o 3000 osob. Dále doporučily
zhodnotit účelnost značného počtu
různých výzkumných organizací,
jejich dosahovanou produktivitu a kvalifikační skladbu
stávajících pracovníků, která
podle dosud dosahovaných výsledků a potřeby
urychleného uplatnění vědy a techniky
v praxi není zcela uspokojivá. Při zadávání
a řešení vědeckovýzkumných
úkolů více využívat spolupráci
a kapacity vysokých škol. Jde, vážené
soudružky a soudruzi, v podstatě o úkoly uložené
5. plénem ústředního výboru
Komunistické strany Československa. Výbory
je připomínají z důvodů, aby
byly důsledněji plněny.
Plán investiční výstavby na rok 1988
předpokládá výraznou změnu
struktury investiční výstavby ve prospěch
strojů a zařízení, růst podílu
modernizačních akcí, zvyšování
efektivnosti připravovaných investic.
V této souvislosti je třeba ocenit, že v předloženém
návrhu rozpočtu se v oblasti investic posiluje úloha
vlastních finančních zdrojů podniku
a klesá objem rozpočtových dotací
na investice. Podobně u neinvestičních dotací
se prosazuje jejich minimální růst ve srovnání
s rokem 1987 a zrušení nebo omezení některých
neúčelných dotací.
Naproti tomu se zvyšuje podpora výroby progresívních
výrobků, např. součástkové
základny elektrotechnického průmyslu. V programu
omezování nežádoucích rozpočtových
dotací, které v řadě případů
zakrývají výsledky špatného hospodaření
a přerozdělují prostředky od lépe
hospodařících organizací ve prospěch
horších organizací, je žádoucí
pokračovat i v dalších letech.
Výbory připomínají, že k tomu
je nezbytné využít komplexní přestavbu
velkoobchodních a nákupních cen připravovanou
k 1. 1. 1989. Důraznou pozornost ze strany resortů
a jimi řízených orgánů je třeba
věnovat zejména prověrkám ztrátovosti
organizací a vypracování programů
na její odstranění nebo minimalizaci konkrét.
ním opatřením ke zlepšení situace
v zaostávajících organizacích.
Hospodárnost je nezbytné posílit i v rozpočtové
sféře a proto výbory očekávají,
že v tomto směru zapůsobí opatření
připravovaná v oblasti plánování,
financování a hmotné zainteresovanosti rozpočtových
a příspěvkových organizací.
Experimentálně se tato opatření budou
ověřovat od 1. ledna příštího
roku ve vybraných organizacích, přičemž
hmotná zainteresovanost by měla působit zejména
ve směru úspor na výdajích, resp.
zvyšování příjmů za poskytované
služby.
V oblasti řízení se výbory zajímaly
o metodiku rozpisu státního plánu na resortech,
a to z podkladů Federálního statistického
úřadu. Tak příkladně u ústředně
plánovaného průmyslu (bez KNV) byly v rozpisu
plánu zjištěny u upravených vlastních
výkonů, mzdových prostředků
a průměrných měsíčních
mezd na pracovníka za I. až III. čtvrtletí
t. r. značné rozdíly mezi hospodářskými
plány organizací a úkoly státního
plánu. Hospodářské organizace rozepsaly
u upravených vlastních výkonů proti
státnímu plánu nižší objemy,
ale u mzdových prostředků a průměrných
měsíčních mezd plán podstatně
vyšší.
Výbory jsou toho názoru, že především
je třeba změnit dosavadní převažující
setrvačný přístup na všech stupních
řízení při projednávání
a rozpisu plánu a pak zajistit jeho důsledné
plnění. Již mnohokráte i opakovaně
byla vládou ČSSR uložena rozsáhlá
opatření a úkoly zejména k dosažení
kvalitativních změn v tvorbě i užití
zdrojů národního hospodářství.
V převážné většině
úkoly jsou plněny formálně. Nejsou
vyvozovány patřičné závěry
z neplnění úkolů. Řada resortů
i v průběhu roku předkládá
požadavky na změkčení úkolů
plánu, nebo dodatečné požadavky především
na dovozy z kapitalistických států na mzdy,
investice, suroviny, materiály apod. To snižuje úroveň
plánovací disciplíny.
Při svých jednáních výbory
zdůraznily, že jedním z nejzávažnějších
úkolů finanční soustavy v příštím
roce i v letech následujících je náročné
rozpracování Komplexního dokumentu pro přestavbu
hospodářského mechanismu ČSSR do finančních
předpisů a jejich uvedení do života.
To bude vyžadovat koordinovaný postup všech orgánů
finanční soustavy i jejich úzké vazby
na ostatní hospodářské orgány,
přičemž nelze zapomenout ani na důležitý
aspekt snižování administrativní náročnosti
řízení.
Soudružky a soudruzi poslanci, stejně jako v předchozích
letech pětiletky, respektuje návrh státního
plánu na rok 1988 prioritní úkoly v užití
národního důchodu, které pro tuto
oblast stanovil XVII. sjezd KSČ a v souladu s ním
i 8. pětiletý plán.
Neplněním záměrů pětiletky
ve vývoji efektivnosti se snížila v letech
1986-1987 část plánované tvorby národního
důchodu. To vyžaduje, aby počínaje rokem
1988 byly důsledky neplnění plánu
již promítány i do odpovídajícího
snížení objemu vnitřního užití
národního důchodu. V souvislosti s tím
se ve srovnání s pětiletkou snižuje
celkový objem investic a počítá se
se snížením přírůstku
zásob. Dále se snižují proti pětiletému
plánu výdaje státního rozpočtu
zahrnované do společenské spotřeby,
které se netýkají životní úrovně
obyvatelstva a dotace hospodářským a příspěvkovým
organizacím. Tímto řešením se
vyrovnávají v souhrnných proporcích
národohospodářského plánu hmotné
i finanční vztahy.
Plně se zajišťují úkoly v osobní
spotřebě. K usměrnění vývoje
osobní spotřeby je třeba využít
ekonomických metod, a to zpřísněním
závislosti mzdových prostředků na
upravených vlastních výkonech při
tvorbě plánů i při realizaci a důsledným
uplatněním celkové mzdy a odměnyna
zásluhách a výsledcích práce.
Na základě toho je plán v užití
národního důchodu v souladu se záměry
pětiletky především na udržení
dynamiky růstu osobní spotřeby na úrovni
předpokládané pětiletkou a jejím
hmotném zabezpečení.
Závěrem chci zdůraznit, že i přes
existující problémy v národním
hospodářství a ve finančním
vývoji je v předloženém návrhu
rozpočtu na rok 1988 zřejmé úsilí
o jejich řešení, o posílení aktivní
úlohy finančních nástrojů a
státního rozpočtu při zvyšování
efektivnosti naší ekonomiky. Proto doporučuji,
jako společný zpravodaj výborů Sněmovny
lidu, aby Sněmovna lidu schválila předložený
návrh zákona o státním rozpočtu
československé federace na rok 1988.
Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji společnému
zpravodaji výborů Sněmovny lidu poslanci
Hůlovi. Slovo má společný zpravodaj
výborů Sněmovny národů poslanec
J. Csémi.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Csémi: Vážený súdruh
generálny tajomník a prezident Československej
socialistickej republiky, vážený súdruh
predseda, vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, stratégia urýchlenia rozvoja socialistickej
spoločnosti, prijatá na XVII. zjazde KSČ,
vyžaduje nekompromisnú, radikálnu zmenu v ďalšom
vývoji našej ekonomiky. Prvýkrát v dejinách
bol namiesto proklamatívnych požiadaviek zabudovaný
priamo do päťročného plánu základný
intenzifikačný vzťah predstihu rastu národného
dôchodku pred rastom výroby. Výsledky prvých
dvoch rokov však nie sú uspokojivé. Príčiny
boli analyzované na 4. a 5. pléne ÚV KSČ
a v priebehu roku niekoľkokrát i vláda ČSSR
prijala patričné závery. Všetky objektívne
a subjektívne dôvody majú však nakoniec
jedného spoločného menovateľa, a to
človeka.
To, do akej miery sa nám podarí rozvinúť
iniciatívu každého jednotlivca, bude určovať
aj stupeň úspešnosti splnenia úloh XVII.
zjazdu KSČ. V tom vidíme hlavný predpoklad
realizácie prestavby ekonomického mechanizmu, spojenej
s dalším rozvojom socialistickej demokracie.
Príkladom môže byť práve skončená
diskusia k návrhom zákonov o štátnom
podniku a o družstevníctve. Záujem našich
občanov, ich iniciatívne pripomienky a snaha nájsť
efektívne riešenie boli mimoriadne a plne potvrdili
politický význam toho, že sa strana radí
o závažných politických problémoch.
Velký ohlas v diskusii mala práve myšlienka
socialistickej samosprávy pracovného kolektívu.
V princípe bola prijímaná kladne. Otázniky
vznikajú pri jej konkrétnej realizácii. Poznáme
naše vlastné negatívne skúsenosti z
rokov 1968-1969. Táto myšlienka by mala byť ďalej
rozvíjaná, pretože ide o realizáciu
jedného z cieľových princípov komunistickej
spoločnosti, a to o komunistickú samosprávu.
Je zrejmé, že konkrétne formy samosprávy
v podnikoch bude potrebné stále overovať a
zdokonaľovať.
V prípravnom období, počínajúc
už budúcim rokom, má dôjsť, okrem
iného, k zmenám organizačnej štruktúry
výrobnotechnickej základne. K tejto problematike
sa vyjadrili občania z našich volebných obvodov
dosť jednoznačne. Prevažovala obava, že
dolerajší stredný článok riadenia,
a to VHJ a ich generálne riaditeľstvá, bude
v podstate zachovaný pod pláštikom štátneho
podniku alebo združenia. Tým by zrejme bol narušený
nielen princíp dvojstupňového riadenia, ale
zároveň by nedošlo k žiadúcej zmene
celkovej štruktúry národného hospodárstva
v zmysle efektívneho využitia i malých a stredných
podnikov.
Na druhej strane však nesmie ísť o likvidáciu
velkých výrobných celkov za každú
cenu. Treba objektívne a individuálne posúdiť,
čo je z hľadiska spoločenskej deľby práce
a efektívnej organizácie výroby pre spoločnosť
najvýhodnejšie. Súčasný stav
totiž nerešpektuje optimálnu väzbu medzi
stupňami formálnej organizačnej koncentrácie
a skutočnej koncentrácie výroby. Znamená
to, že v súčasnosti je veľkosť organizačného
celku daná viac firemným štítom než
jeho hospodárskymi, technickými výsledkami
alebo výsledkami na zahraničných trhoch.
S týmto súvisí aj potreba zmeny postavenia
podnikov zahraničného obchodu v štruktúre
národného hospodárstva. Základom zostáva
pojatie štátneho monopolu zahraničného
obchodu a nutnosť jeho presadenia. To však nemožno
stotožňovať so súčasným
organizačným monopolom doterajších organizácií
zahraničného obchodu.
Súdružky, súdruhovia, možno jednoznačne
konštatovať, že zásady prestavby boli všeobecne
prijaté a podporované. Ich realizácia sa
však opiera o splnenie úloh 8. päťročného
plánu, ktorého základné úlohy
boli stanovené na XVII. zjazde KSČ a ktorý
sa stal základom aj pre predložený vládny
návrh zákona o štátnom rozpočte
na rok 1988. Predsedníctvo Snemovne národov prikázalo
jeho prerokovanie vo Výboroch pre plán a rozpočet
a v ústavnoprávnom. Súčasne prikázalo
prerokovať jednotlivé kapitoly štátneho
rozpočtu v príslušných výboroch
snemovne. Dovoľte mi preto, aby som vám ako spoločný
spravodajca výborov Snemovne národov podal správu
o priebehu a výsledku uskutočnených rokovaní.
Jedným z kľúčových predpokladov
ďalšieho úspešného rozvoja našej
ekonomiky je dosahovanie vyššieho stupňa uplatnenia
vedy a techniky vo výrobnej praxi. Výbory pre plán
a rozpočet sa preto v tejto súvislosti zoznámili
s podmienkami a s výsledkami dosiahnutými v tejto
oblasti nielen pri rokovaniach vo výboroch, ale i priamo
na niektorých pracoviskách Československej
akadémie vied, konkrétne v Mikrobiologickom ústave
a v Ústave makromolekulárnej chémie, preto
sa môžem so závermi uvedenými v spravodajskej
správe s. Hůlu plne stotožniť a chcem
len dodať, že výsledky sociologického
prieskumu ukázali, že reálna veľkosť
nášho vedeckotechnického potenciálu
nepresahuje 50 tisíc pracovníkov z celkove vykazovaných
takmer 200 tisíc, jeho súčasťou je neúmerne
veľký počet pomocného personálu.
Ďalej chýba, podľa môjho názoru,
vo väčšine prípadov nadväznosť
dlhodobého zamerania vedeckovýskumnej základne
na programové rozhodnutie v štátnej hospodárskej
politike.
Súdružky a súdruhovia! Prerokúvanie
problematiky rozhodujúcich prierezových orgánov
sa sústredilo na realizáciu postupných krokov
hospodárskeho mechanizmu. Základný ekonomický
význam bude mať cenová prestavba veľkoobchodných
a nákupných cien k 1. 1. 1989. V tejto súvislosti
výbory upozornili na nutnosť overiť vplyv cenovej
prestavby na štrukturálne zmeny sortimentu výroby.
Neplnenie úloh 8. päťročnice v nákladovosti
výroby môže mať diferencovaný vplyv
na skutočnú výšku rentability jednotlivých
výrobkov. S prípravou na systém samofinancovania,
navyše uplatňovaný z časti už v
komplexnom experimente, môžu vznikať tlaky na
obmedzovanie nevýhodných výrobkov bez ohľadu
na spoločenskú potrebu. V tomto smere nebudú
ušetrené ani smery použitia produkcie.
Vážnou prekážkou v plynulom financovaní
chodu našej ekonomiky je vzrastajúca platobná
neschopnosť podnikov. Bolo konštatované, že
základnou príčinou je neplnenie kvalitatívnych
ukazovateľov plánu. Výbory však poukázali
na často subjektívne prístupy k stanoveniu
týchto úloh už zo strany centra alebo VHJ.
Akonáhle takáto úloha presahuje reálne
možnosti, prestáva byť mobilizujúcou.
Podobný vplyv má i neplnenie stanoveného
limitu zásob, preto bolo odporučené Federálnemu
ministerstvu financií, Štátnej banke československej,
Federálnemu cenovému úradu pripraviť
včas, v nadväznosti na prestavbu veľkoobchodných
a nákupných cien, aj riešenie platobnej a dôchodkovej
situácie podnikov, v ktorých hrozí stratovosť
výroby, a tým prechod na platobnú neschopnosť.
Pri rozpočte kapitoly zahraničného obchodu
výbory pre priemysel, dopravu a obchod konštatovali,
že napriek každoročne prijímaným
opatreniam stále klesá efektívnosť zahraničnej
obchodnej meny. Poslanci preto žiadali o zhodnotenie, ktoré
konkrétne opatrenia sa ukázali nereálne alebo
neúčinné. Zodpovedajúca pozornosť
bola tiež venovaná cestovnému ruchu, ako málo
využívanému zdroju devízových
prostriedkov. Výbory požadovali vysvetliť a odôvodniť
koncepciu rozvoja cestovného ruchu, najmä z hľadiska
zahraničného obchodu.
Pri kapitole Federálneho ministerstva elektrotechnického
priemyslu konštatovali, že plánovaný rozvoj
výroby elektrotechnických súčiastok
nebude pokrývať potreby národného hospodárstva.
Požadovali, aby zabezpečenie potreby súčiastok
a uzlov elektrotechniky bolo znovu posúdené a doriešené.
Výbory ďalej upozornili, že napriek ich uzneseniu
z novembra minulého roku sa zabezpečenie surovín,
materiálu a subdodávok pre elektrotechniku, najmä
však materiálov a polotovarov špecifických
vlastností, nestalo predmetom náležitej pozornosri
príslušných rezortov ani vlády natoľko,
aby došlo k zlepšeniu. Ani zásobovanie vnútorného
trhu výrobkami elektrotechnického priemyslu nie
je zďaleka uspokojivé. Na rozdiel od stanoviska Federálneho
ministerstva elektrotechnického priemyslu, považujú
výbory za neuspokojivé aj pokrývanie potrieb
národného hospodárstva žiarovkami a
ďalšími zdrojmi svetla.
Pri prerokúvaní rozpočtu kapitoly Federálneho
ministerstva všeobecného strojárstva požadovali
poslanci vysvetlenie neplánovaného nárastu
zásob a zaujímali sa aj o konkrétne opatrenia
na ich efektívne využitie. Pozastavili sa nad zlým
využívaním investičných prostriedkov
v pražskej Pragovke pri modernizácii a prestavbe.
Vzali na vedomie, že sa zabezpečuje náprava
a že z Pragovky bude vybudovaný moderný vzorový
závod na výrobu prevodoviek. Poslanci ďalej
poukázali na nezabezpečenie niektorých kooperačných
a kompletačných dodávok pre nový osobný
automobil Škoda.
Stanovisko Federálneho ministerstva palív a energetiky
k zabezpečeniu zimného obdobia palivami pre obyvateľstvo
považovali výbory za príliš optimistické,
neúmerné skutočnej situácii vo volebných
obvodoch. Podľa našich poznatkov nebola otázka
do dnešného dňa uspokojivo vyriešená.
Z prerokovania kapitoly ministerstva práce a sociálnych
vecí vyplynula požiadavka, aby rozdeľovanie dôchodku
organizácií, najmä miezd, závislých
od ich vlastných hospodárskych výsledkov,
bolo bezprostrednejšie a účinnejšie spájané
s rozdeľovaním fondu spoločenskej spotreby,
najmä v oblasti zdravotníctva, rekreácie, školstva,
dôchodkového a nemocenského zabezpečenia.
To sa týka aj zabezpečovania reštrukturalizácie
a rekvalifikácie pracovných síl, sociálnych
výhod na úseku pracovnej doby, dovolenky a rozvíjanie
ďalších prvkov sociálneho programu. Vzájomné
proporcie a formy odmien podľa práce, sociálnych
príjmov a výhod, je nutné zdokonaliť
najmä s ohľadom na dosiahnutý stupeň rozvoja
životnej úrovne, mzdovej diferenciácie a zmien
v štruktúre záujmu pracujúcich. Výbory
pre sociálnu politiku preto zvlášť zdôraznili,
že sa musí zabezpečiť účinnejší
vplyv celého sociálneho programu na intenzifikáciu
československej ekonomiky.