Výbory pre poľnohospodárstvo a výživu
ocenili, že aj v tomto roku, a tým aj od začiatku
8. päťročnice, bude v rozhodujúcom objemovom
ukazovateli poľnohospodárskej výroby splnená
plánovaná úroveň.
Výsledky však napriek tomu nie sú jednoznačné.
Chcel by som uviesť, že napríklad v rastlinnej
výrobe sa šľachtenie, a tým i pestovanie
v posledných rokoch sústredilo na síce výnosnejšie,
ale menej akostné - väčšinou kŕmne
- odrody. A dôsledok? Za posledné tri roky zastúpenie
potravinárskych odrôd pšenice pokleslo z dvoch
tretín na polovicu. Často diskutovanou otázkou
sú aj nákupné ceny. Majú iste svoj
vplyv hlavne pri kompenzácii našich výnosov
u potravinárskych odrôd. Pokiaľ však
bude platiť prežité hodnotenie poľnohospodárskej
výroby podľa toho, koľko čo sype, budú
družstvá radšej vyrábať tony, a nie
kvalitu.
Stredom pozornosti tiež zostáva trvalé prekračovanie
plánovaného objemu investičnej výstavby
v polnohospodárstve. Dôležite však je,
že nie sú prekračované úlohy
v plánovanej rozostavanosti a že sa nedarí
uvádzať kapacity do prevádzky včas.
Najnáročnejšou úlohou 8. päťročnice
v poľnohospodárstve je postupné znižovanie
nákladovosti výroby, sprevádzené poklesom
štátnych dotácií, vrátane znižovania
dotácií k cenám poľnohospodárskych
výrobkov.
Súčasťou ďalšieho rozvoja socialistickej
demokracie a prestavby ekonomického mechanizmu je uplatňovanie
leninskej zásady otvorenej informovanosti tlačou,
rozhlasom a televíziou. Vo výboroch bolo konštatované,
že zostáva trvalý nedostatok novinového.
papiera na vydávanie denníkov a ďalších
časopisov. Pretože ide o otázku politického
významu, upozornili Výbory pre kultúru a
výchovu príslušných členov vlády
na nevyhnutnosť zásadného riešenia tejto
situácie.
Ja by som k tomu len dodal, že by sa mala, podľa môjho
názoru, uskutočniť previerka účelnosti
vydávania radu časopisov, brožúr a inej
tlače, ktoré často nespĺňajú
požiadavky na žiadúcu úroveň a
v mnohých prípadoch ani o ne nie je zodpovedajúci
záujem.
Myšlienky prestavby a intenzifikácie prenikajú
i do oblastí zdanlivo vzdialených. Rokovanie Zahraničných
výborov poukázalo na potrebu dôslednej kontroly
hlavne výdavkov v devízovej oblasti. Okrem výdavkov
spojených s udržiavaním našich zastupiteľských
úradov ide o hodnotenie prínosu z členstva
v medzinárodných organizáciách a inštitúciách.
Špecifickou oblasťou sú výdavky na obranu
a bezpečnosť štátu, ktoré rozpočet
plne zabezpečuje. Výbory ocenili, že pri plnom
zabezpečení výcviku bola poskytnutá
účinná pomoc národnému hospodárstvu,
kde pri rôznych výpomociach bola využitá
pomoc vojakov v rámci dobrovoľných pracovných
brigád.
Pri prerokúvaní prikázaných kapitol
sústredili Výbory ústavnoprávne svoju
pozornosť na právne a legislatívne aspekty
pripravovanej prestavby ekonomického mechanizmu.
Súdružky, súdruhovia! Návrh štátneho
rozpočtu bude klásť vysoké nároky
na jeho zabezpečenie. Svojím zameraním sa
opiera o presadenie procesu intenzifikácie a jeho splnenie
bude rozhodujúcim momentom pre plnenie úloh celej
päťročnice. Zároveň je predpokladom
i na zabezpečenie sociálnych úloh v rozvoji
našej socialistickej spoločnosti.
Vládny návrh tohto zákona bol prerokovaný
na spoločnej schôdzi Výborov pre plán
a rozpočet a Ústavnoprávnych výborov
za účasti pozvaných poslancov ostatných
výborov. V priebehu tohto rokovania podporili poslanci
predložený vládny návrh a odporučili
jeho prijatie na dnešnom rokovaní. Preto môžem
i ja ako spoločný spravodajca výborov Snemovne
národov odporučiť prijatie vládneho
návrhu zákona o štátnom rozpočte
československej federácie na rok 1988, uvedený
v parlamentnej tlači č. 48.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci
Csémimu. Do rozpravy se k projednávanému
bodu zatím písemně přihlásili
poslanci: Havlíček, Stránská, Štafa,
Rábel, Španiel, Andrejová, Mráz, Malíková,
Slavětínský a Stütz.
Zahajuji tímto rozpravu a uděluji slovo poslanci
Havlíčkovi.
Poslanec SL J. Havlíček: Vážené
soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, dovolte mi,
abych se při dnešním projednávání
státního rozpočtu zmínil ve svém
vystoupení o jednom úseku, který není
vždy na pořadu tohoto shromáždění.
Budu mluvit o problematice nákladovosti ve službách
a jejího snížení s ohledem na dotace,
které vláda poskytuje. Mám na mysli placené
služby. V okrese Česká Lípa, v mém
volebním obvodu, je poskytováno 66 druhů
služeb ve 300 provozovnách. Samozřejmě
není služba jako služba. Některé
potřebujeme pravidelně a často - jako jsou
čistírny oděvů, prádelny, holičství,
kadeřnictví, správkárny obuvi, opravy
chladniček, praček, a některé jenom
náhodně - např. sklenáře, když
rozbijeme okno, nebo krejčí, když si roztrhneme
sako či sukni anebo také opravy takových
elektrospotřebičů, které slouží
celá léta, neboť byly vyrobeny kvalitně.
Řadu let byly tyto služby sice levné a ztrátové,
ale těžko dostupné vzhledem k dlouhým
dodacím lhůtám. V tom přece jen nastaly
výrazné změny. U řady služeb
jsou už krátké dodací lhůty a
také jejich kvalita vzrostla. Vzrostly také ale
ceny služeb. Dnes už začíná občan
zvažovat, zda se mu vyplatí službu využít.
Máme už i takové případy, například
krejčovství, kde ceny za ušití nových
obleků jsou ve vztahu k cenám konfekce neúměrně
vysoké a projevuje se zde, i přes volné kapacity,
nezájem občanů.
Cenová politika v této oblasti stojí vůbec
za zmínku. Celá léta jsme jí věnovali
malou pozornost - přesněji řečeno
ty centrální orgány, které ceny určují.
Teprve v roce 1982 došlo k úpravám cen. Jejich
stanovení vycházelo z nutných nákladů
vydávaných na služby a byly stanoveny jako
maximální, tzn. nepřekročitelné.
Mohly se však pohybovat směrem dolů. O tom
rozhodovaly a rozhodují řídící
národní výbory. To je správné,
protože národní výbory mohou podle místních
podmínek vhodně reagovat a také to tak dělají.
Tak např. v Severočeském kraji, po vybavení
měřícími přístroji,
vytvořením gesce náhradních dílů
a materiálů, ceny za opravy radiotelevizní
služby byly sníženy o 10 %. Postup zajisté
následování hodný ve všech ostatních
službách. Mohly by být úpravy i v cenách
sezónních služeb, jako je čištění
kožichů, stanů atd. za nižší
"sezónní ceny". To využívají
v Renotexu v Teplicích.
Byly připomínky k tomu, že v každém
kraji nebo každém okrese budou rozdílné
ceny, a že tedy dojde k přesunu poskytování
služeb tam, kde budou ceny výhodné. Praxe však
ukazuje, že tomu tak není. Český člověk
si dovede velmi dobře spočítat, zda se mu
vyplatí jet třeba 50 km za službami, které
může mít i ve svém městě,
byť za vyšší cenu.
Každá služba, aby byla atraktivní, přitažlivá,
musí být prováděna rychle, ale za
dostupné ceny. Tento požadavek bude mít stále
větší význam v nynější
přestavbě ekonomického mechanismu. Je pravda,
že byly poskytovány služby tzv. expresní
- do pěti dnů, tří dnů nebo
24 hodin, či na počkání. Pochopitelně
za rychlost a kvalitu práce jsme ochotni všichni připlatit.
Jenže v rozumné výši. U nás v kraji
ve 22 provozovnách se zavedla služba expresního
čištění a žehlení plisovaných
sukní. Pro ženy jistě přitažlivá
služba. Vyčištěnou a vyžehlenou sukni
mohly již druhý den nosit. Jenže cena 64 Kčs
se ženám nezdá - sami uznáte, že
je přemrštěná.
Už jsem se zmínil, že mají nadřízené
národní výbory v daném rozmezí
stanovovat ceny služeb, a to na základě podrobného
průzkumu v konkrétní oblasti. To je správné
a v rámci experimentu by se měla jejich pravomoc
ještě rozšířit. Jsme však
toho názoru, že do poskytování služeb
a do jejich cen by měly zasahovat přímo ty
národní výbory, které služby
poskytují i ty národní výbory, na
jejichž správním území jsou služby
poskytovány. Bude třeba také zvážit,
zda by k rozvoji iniciativy a podnikavosti neprospělo,
aby ceny některých druhů služeb určovaly
podniky samy - samozřejmě pod kontrolou národního
výboru.
Z hlediska rozpočtu by cenová politika a tvorba
cen, jak jsem se o ní zmínil, měla založit
tendenci ke snižování ztrátovosti služeb
a k jejich rentabilitě a tedy i ke snižování
nároků na státní rozpočet.
To je pozitivní.
Na druhé straně, vážené soudružky
a soudruzi, je třeba říci, že tvorba
cen sama o sobě nezabezpečí potřebný
rozsah a kvalitu služeb. K tomu je třeba vybavit služby
moderními kapacitami, stroji a zařízeními,
které umožní práce ve službách
mechanizovat a tím je urychlit a zkvalitnit. Zde jsme v
uplynulých obdobích velmi mnoho zanedbali. V roce
1985 dosáhly základní prostředky ve
službách v ČSR 15 mld. Kčs v pořizovací
hodnotě, ale 30 % z nich je již plně odepsaných
a nevyřízených. O jejich morálním
zaostávání nemá cenu mluvit. Jak tato
situace vznikla? Jednak - a to je známé - nebyly
často přiděleny dostatečné
prostředky na investice. Hlavní nedostatek podle
mého názoru však je, že se v ČSSR
většina zařízení potřebného
pro služby nevyrábí a jsme závislí
na dovozu. A ta zařízení, která se
u nás vyrábějí, mají
nesmyslně dlouhé dodací lhůty: 3 až
4 roky.
Domnívám se, že u dovozu se ukázala
nedůslednost v centrálním plánování
a řízení. Výrobky, které se
v rámci specializace vypustily z výroby, anebo které
nebyly u nás vyráběny, měly být
závaznými mezistátními dohodami zajišťovány
v zahraničí - a to se nestalo. Bez chyby zde ovšem
nejsou ani národní výbory, které řídí
organizace služeb a také podniky služeb samotné.
Ty nepečovaly odpovědně o reprodukci základních
fondů a málo využívají fondu
oprav a modernizace.
Jaké je řešení v současné
době? Při zavádění experimentu
do závodů, zejména do strojírenství,
otevírá se řada možností pro
atraktivní programy výroby strojů, zařízení
a nářadí pro služby. Nezmínil
jsem se na počátku o dalších významných
službách, a to opravách bytového fondu.
Zde se právě využívá stále
ještě nejvíce, nadsazeně řečeno,
sekera, motyka, pilka, dláto, ale málo ručních
elektrických nástrojů a zařízení,
která urychlují práci a také umožňují
vyšší kvalitu. Zatím zastaralý
způsob oprav domovních objektů nepřitahuje
nové mladé pracovníky. A je jich opravdu
v této profesi zapotřebí. Nastupující
generace je technickou generací, která chce ovládat
techniku, novou techniku a ne pracovat postaru.
Jaký je tedy vztah ke státnímu rozpočtu?
Myslím, že investiční prostředky
na rozšíření základních
fondů pro služby a na modernizaci stávajících
základních fondů služeb si nestačí
podniky služeb ani v rámci přestavby a zvýšení
pravomoci a zodpovědnosti vyprodukovat. Bude třeba
- pokud se týká investic i nadále počítat
s dotacemi ze státního rozpočtu.
Dalším faktorem, soudružky a soudruzi, který
nepříznivě ovlivňuje nákladovost
služeb, je nepřiměřená správní
a výrobní režie. Správní režie,
jak sami víte, je ovlivňována velmi vysokou
administrativní náročností, vyplývající
z velkého počtu zákonů, předpisů,
nařízení či výkaznictví
a několikeré podřízenosti. Zda předpisy
a nařízení jsou z centra či z dalších
nadřízených článků organizacím
služeb, to ponechávám úvaze těm,
kteří za to zodpovídají. Sám
jsem měl možnost vidět rozbor hospodaření,
kde se vyskytovalo 250 údajů, a to po ohlášení
ministerstva vnitra, že značně snižuje
potřebné údaje pro statistiku.
Pokud se týká výrobní režie,
je ovlivňována řadou problémů.
Plánovací systém ukládá vzestup
výroby a tedy logicky z toho mělo vyplynout to,
že i materiálové vstupy by se měly přiměřeně
zvýšit. Jenže limity materiálu nejsou.
Kam se poděly? Státní plánovací
komise říká: my máme plán materiálově
pokrýt; a krajský národní výbor
říká: co jsme dostali, to rozdělujeme.
Výsledek je nakonec takový, že materiál
se musí pracně zajišťovat z různých
náhradních zdrojů. Materiály, které
jsou bilancovány ve státním plánu,
nedostáváme v bilanci přiděleny a
tak si je musíme "shánět". Mnohdy
se nám to daří, zejména když
máme otevřenou ruku, ale na úkor těch,
kteří bilanci mají. To není naše
chyba, ale chyba těch, kteří bilanci dělají
a s námi nepočítají, s naší
prací však ano. A tak přímo plánují
disproporce.
U těch materiálů, které nejsou bilancovány,
je situace lepší, tam jednáme přímo
s výrobcem. Při tomto shánění
se však zvyšují nároky na dopravu. Pak
se nám protočí panenky nad fakturou, kde
v závěru vyčíslené ceny se
objeví režijní přirážka
ve výši např. 454 %. A občane plať!
Soudružky a soudruzi, ve svém vystoupení jsem
upozornil na některé z řady problémů,
které nepříznivě působí
na nákladovost poskytovaných služeb. Tyto problémy
stále ovlivňují státní rozpočet
dotacemi a budou ho nadále ovlivňovat, neboť
nemáme kouzelný proutek, abychom jeho mávnutím
okamžitě vybavili veškeré provozovny moderními
stroji, ale i dobrou organizací a kvalifikovanými
kádry. Ale bude na resortech a ústředních
orgánech jak dlouho bude nutno služby dotovat a v
jakém rozsahu.
Je cílem nás všech, aby služby opravdu
sloužily, a to s co největší efektivností,
aby se vyrovnaly poskytovaným službám v řadě
vyspělých průmyslových zemí
ve světě. Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Havlíčkovi.
Prosím poslankyni Stránskou. Připraví
se poslanec Štafa.
Poslankyně SL J. Stránská: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, struktura, ale i celkový objem
příjmů a výdajů státního
rozpočtu bude v dalších letech nepochybně
ovlivňována i postupem přestavby hospodářského
mechanismu.
První praktické poznatky a zkušenosti k těmto
změnám napoví do určité míry
i výsledky experimentů, které se postupně
zavádějí v podnicích a výrobních
hospodářských jednotkách. Chtěla
bych proto hovořit o prvních poznatcích z
experimentujících organizací. Jsou z mého
volebního obvodu a je to koncern Jablonecká bižutérie
v Jablonci nad Nisou. Nejde o podnik, jedná se o výrobní
hospodářskou jednotku koncernového typu,
ve které je sdruženo šest výrobních
podniků a další účelové
organizace. Výroba koncernu je více než z poloviny
vyvážena zejména do nesocialistických
zemí a z jedné čtvrtiny dodávána
na vnitřní trh.
Jak všichni víme, mezi nejdůležitější
zásady experimentu, které jsou konečně
obsaženy i v samotném názvu, patří
zvýšená samostatnost v rozhodování
a řízení a zvýšená odpovědnost
za efektivní rozvoj, spočívající
v plnění závazných odvodů společnosti
a hlavně v úkolu naplnit potřebné
fondy.
Lze konstatovat, že uplatnění experimentu v
rámci koncernu Jablonecká bižutérie
se v těchto rozhodujících oblastech projevuje
pozitivně. Jsou plněny jak závazné
úkoly a normativy, tak i ostatní objemové
a kvalitativní ukazatele výroby a odbytu. Velmi
příznivých výsledků je dosahováno
v plnění zisku a efektivnosti vývozu. Je
vysoce překračován zisk, který je
o 20 % vyšší než v minulém roce.
Lepší než plánovaná je dosahovaná
efektivnost při vývozu jak do socialistických,
tak i do nesocialistických zemí. Ani vnitřní
trh není šizen, plán bude překročen
zhruba o 100 mil. Kčs, tj. o 10 %.
Tyto pozitivní výsledky celého koncernu vytvářejí
tak podmínky pro zvyšování průměrných
výdělků zaměstnanců. Výrobní
hospodářská jednotka si musela vytvořit
nové vztahy s podniky zahraničního obchodu
Jablonex a Skloexport jako hlavními vývozci zboží.
Organizace musely plně propojit své plány.
Pro obě je závazný plán vývozu
do socialistických zemí v objemu, zatímco
u vývozu do nesocialistických zemí je závazné
dosažené inkaso v PZO Jablonex a normativ devizového
inkasa pro koncern Jablonecká bižutérie. Ukazuje
se, že je potřeba dosáhnout takového
stavu, že podnik zahraničního obchodu je povinen
prodat sjednané zboží na zahraničních
trzích a kromě toho podávat podrobné
informace o situaci na zahraničních trzích,
o nových možnostech exportu a určovat, co je
třeba dodávat z výroby a výroba je
povinna tyto požadavky operativně zajišťovat.
Musel být konkrétně stanoven celý
průběh přípravy zboží
pro export i manipulaci se získanými prostředky,
a to velmi pohotově. Znamenalo to například
ve všech útvarech PZO Jablonex zajistit plnou zastupitelnost
všech pracovníků, aby případná
nemoc nebo dovolená nemohla zpomalit oběh podkladů
nebo rozhodnutí. Každý den a někdy i
několik hodin zpoždění už znamená
ztráty a postihuje jednoznačně organizaci
i konkrétní viníky. To vyvolalo významnou
změnu v organizaci práce PZO a v pohotovosti. Obdobně
ve výrobě musely být zkráceny průběžné
doby v jednotlivých fázích výroby,
protože celková doba od výroby až po dodání
zákazníkovi je limitována dodacími
lhůtami konkurence. Myslím, že bylo moudře
doceněno spojení odborníků a výroby
a odborníků ze zahraničního obchodu.
Ve výrobě se osvědčily brigádní
formy organizace práce a odměňování.
Proto se rozhodlo o jejich rozšiřování,
ovšem jen na ty útvary, které už mají
rozpracována pravidla chozrasčotního řízení.
Musím připomenout i některé nepříznivé
poznatky, jako především neuspokojivou situaci
v dodavatelsko-odběratelských vztazích, jejich
nespolehlivost, zejména v dodacích lhůtách.
Myslím, že tento problém se dal čekat,
protože dodavatelé jsou vlastně organizace,
které pracují ještě postaru, podle dosavadních
pravidel. Jenom si nejsem jista, až budou všichni pracovat
podle pravidel komplexního experimentu, zda nebude, alespoň
zpočátku, situace ještě horší,
když si v podstatě každý bude mít
možnost vybírat ty zakázky, které přinesou
největší zisk. Správnou odpověď
na tuto otázku je třeba dát co nejdříve.
Rozpory v dodavatelsko-odběratelských vztazích,
které výrobní hospodářské
jednotky nevyřešily, řešilo i tady centrum.
Soudruzi z experimentující výrobní
hospodářské jednotky samozřejmě
nebyli spokojeni, když nadřízený orgán
tyto rozpory řešil tím, že jim doporučil,
aby si chybějící materiál a další
potřeby nakoupili za vlastní devizové prostředky
ze zahraničí. Je divné začít
dovážet to, co můžeme vyrobit doma, ale
zdá se, že právě s takovými případy
budeme i v budoucnu muset zápolit.
Dalším problémem, který se teď
výrazněji než kdy jindy projevil, je zdlouhavý
byrokratický proces u dovozu potřebných
materiálů, strojů a zařízení,
který podle dosavadní příslušnosti
zajišťují různé podniky zahraničního
obchodu. Jako příklad soudruzi uváděli,
že k zefektivnění řízení
administrativních prací, a tím úsporám
pracovních sil potřebují počítače.
Bude trvat několik let než je dovezou, i když
si koncern svým vývozem vytvořil potřebné
devizové prostředky. Ty jsou však blokovány
u obchodní banky. Je zřejmé, že
celý složitý systém při schvalování
a zajišťování dovozu tak, jak je dnes
praktikován, se musí změnit. Jinak by se
stal velkou překážkou. Stejně tak podstatně
operativněji musí pracovat i podnik zahraničního
obchodu. Snad tomu také napomůže i přijaté
rozhodnutí, že výrobní podnik si bude
moci vybrat organizaci zahraničního obchodu, které
svěří prodej nebo nákup v zahraničí.
Při zavádění experimentu do života
bylo také zřejmé, že nebude možno
respektovat všechny stávající předpisy
a počítalo se obecně, že bude nutno
povolit různé výjimky. Dosavadní poznatky
však ukazují na to, že centrální
orgány velmi byrokraticky a zdlouhavě jednají
o požadovaných výjimkách. I když
je zpravidla nakonec povolí, ztracený čas
se už nedá nahradit. Snad i z toho je třeba
pro práci centrálních orgánů
vyvodit poučení a v těchto případech
počítat čas k vyřízení
na hodiny nebo několik málo dnů.
Mezi činiteli, které rozhodují o osudu experimentu,
jsou pochopitelně lidé. Byla jsem ujištěna,
že došlo k posílení zainteresovanosti
a zájmu hospodářských pracovníků
i dělníků na plnění vývozních
úkolů jako prvořadém zdroji zisku.
Zatím málo se mluví o uvědomělém
zájmu na zabezpečování celospolečenských
potřeb, a to je škoda.
Chtěla jsem si sama alespoň částečně
ověřit, jak je to s aktivitou a účastí
pracujících na experimentu. Proto jsem se setkala
s pracujícími závodu 5 Bižutérie
v Jablonci nad Nisou, kteří pracují brigádní
formou práce a odměňování.
Čtyři kolektivy pracují touto formou již
od roku 1985 a postupně se připojovaly další,
takže dnes je to již 13 kolektivů.
Jak sami hodnotí svoje výsledky? Celkově
se snížila přesčasová práce,
zejména v galvanisovně, kde byl stav velmi špatný.
Snížila se i absence, vzrostla produktivita práce
i kvalita výroby a vzrostly průměrné
mzdy. Došlo k mnohem větší diferenciaci
odměn než dříve. Odměny navrhuje
mistr a projednává s radou kolektivu. Proti očekávání
nejsou odměny zdrojem rozporů, ale naopak to utužuje
kolektiv. Problém, který pracovníky dříve
nezajímal, ale dnes kolektiv trápí, jsou
odchody zkušených pracovníků a přijímání
nezapracovaných. Protože jsou to kolektivy převážně
ženské, jsou to odchody žen, které jdou
na mateřskou dovolenou nebo plnit svoje poslání
k rodině. To je ovšem problém celospolečenský,
který je třeba řešit citlivě
nejen v pracovním kolektivu.