Úspěšně pokračuje z československé
strany realizace opatření stockholmské konference,
jak jsem vás informoval na 6. společné schůzi
obou sněmoven. V březnu letošního roku
přijali pozorovatelé z 22 států pozvání
na společné cvičení Střední
skupiny sovětských vojsk a Československé
lidové armády. Z československých
sdělovacích prostředků jste se mohli
dozvědět, že se pozorovatelé pozitivně
vyjadřovali k podmínkám, které pro
ně byly vytvořeny.
Další cvičení podléhající
notifikaci i pozvání vojenských pozorovatelů
v tomto roce budou v souladu s předloženými
plány včas oznámeny a se stejnou důsledností
zabezpečeny, aby Československá socialistická
republika, která v této oblasti jako první
evropský stát začala realizovat závěry
stockholmské konference, byla i nadále příkladem
v přístupu a plnění těchto
závazků.
Vedle těchto pozitivních stránek v upevňování
důvěry a bezpečnosti v Evropě by bylo
nesprávné nevidět, že rozhodující
a trvalý obrat v mezinárodní situaci ještě
nenastal. Některé západní státy
si například i nadále ponechávají
ve svých vojensko-strategických koncepcích
takové názory, které zdůvodňují
použití jaderných zbraní jako první,
když se budou domnívat, že to je pro ně
účelné.
I nadále předpokládají uplatňovat
své základní vojenské doktríny
- doktrínu pružné reakce a realistického
odstrašování - které jsou založeny
na další výstavbě jak konvenčních,
tak jaderných ozbrojených sil. Jak se uvádí
v Deklaraci vedoucích představitelů států
Severoatlantického paktu z 2. a 3. března t. r.,
je nutno ozbrojené síly dále modernizovat
a proto ještě před likvidací dvou kategorií
jaderných zbraní jsou některými vojenskými
představiteli paktu zvažovány možnosti
a doporučována kompenzační opatření.
Nezmenšuje se nikterak intenzita jimi prováděných
cvičení, včetně výcviku s raketami
PERSHING 2 a řízenými střelami s plochou
dráhou letu, které by po ratifikaci měly
být zlikvidovány. Svědčí o
tom například i rozsah pozemních cvičení
plánovaných v provedení v rámci NATO
v letošním roce. Zatímco počty cvičení
Severoatlantického paktu a Varšavské smlouvy
jsou přibližně stejné, doba trvání
cvičení Severoatlantického paktu je dvojnásobná,
stejně jako celkový počet vyváděných
vojsk. Jestliže vezmeme v úvahu počty sil koncentrovaných
v jednom období na rozhodujících směrech
při provádění těchto cvičení
- včetně prostoru proti naší republice
- je to dokonce pětinásobně více ve
prospěch Severoatlantického paktu.
Hovořím o těchto skutečnostech, aniž
bych chtěl snižovat zásluhy i druhé
strany na všem pozitivním, co bylo dosaženo.
Myslím si však, že část našich
občanů si vytváří iluze o mírumilovnosti
některých konzervativních a reakčních
kruhů v západních státech. Je třeba
posuzovat situaci více podle uskutečněných
činů než podle opakovaných slibů.
Pacifismus řešení problémů nepřispívá
a není východiskem z toho, co nás neuspokojuje.
Vznik obou světových válek (jak ukazuje historie)
jde na účet někoho jiného než
socialistických států.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, jsem přesvědčen,
že Československé socialistické republiky
k procesu upevňování míru v Evropě,
a proto doporučuji s ním souhlasit.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji poslanci Vackovi za jeho vystoupení.
Další písemné přihlášky
do rozpravy jsme neobdrželi. Ptám se, zda se hlásí
ještě někdo z vás do rozpravy. (Nikdo
se nehlásil.) Není tomu tak.
Prohlašuji rozpravu k tomuto bodu za skončenou.
Žádá o závěrečné
slovo ministr zahraničních věcí ČSSR
soudruh Chňoupek? (Nežádá.) Nežádá.
Žádají o závěrečné
slovo společní zpravodajové? (Nežádají.)
Nežádají.
Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
V zasedacím sále je přítomno 176 poslanců
Sněmovny lidu, 64 poslanci Sněmovny národů
zvolení v České socialistické republice
a 69 poslanců Sněmovny národů zvolených
ve Slovenské socialistické republice. Obě
sněmovny jsou usnášení schopné.
V parlamentním tisku 59 se navrhuje usnesení, kterým
se doporučuje souhlasit s projednávanou Dohodou
a úmluvou.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem usnesení, nechť
zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Poslanci Sněmovny lidu návrh usnesení schválili
jednomyslně.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů.
Kdo souhlasí s návrhem usnesení? (Hlasuje
se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Také poslanci Sněmovny národů schválili
jednomyslně návrh usnesení.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
Československé socialistické republiky souhlasí
s Dohodou mezi Československou socialistickou republikou,
Svazem sovětských socialistických republik
a Německou demokratickou republikou o inspekcích
v souvislosti se Smlouvou mezi Svazem sovětských
socialistických republik a Spojenými státy
americkými o likvidaci jejich raket středního
doletu a kratšího doletu, podepsanou v Berlíně
dne 11. prosince 1987, a úmluvou sjednanou výměnou
nót mezi Československou socialistickou republikou
a Spojenými státy americkými o inspekcích
na území Československé socialistické
republiky ze dne 18. prosince 1987 a 4. ledna 1988.
Dále máme na programu
Návrh odůvodní ministr hutnictví a
těžkého strojírenství ČSSR
soudruh Eduard Saul. Prosím, aby se ujal slova.
Ministr hutnictví a těžkého strojírenství
ČSSR E. Saul: Vážený soudruhu generální
tajemníku, vážený soudruhu předsedo,
vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, vážení hosté, v rámci
spolupráce socialistických států v
Radě vzájemné hospodářské
pomoci se v ČSSR projednal návrh účasti
na společných akcích v oblasti mezinárodní
spolupráce.
Okruh této mezinárodní spolupráce
se v současné době rozšiřuje
na využívání nerostného bohatství
dna světového oceánu. Z obrovského
surovinového bohatství mořského dna
mají v současnosti největší praktický
význam železomanganové konkrece, uložené
na mořském dnu. Zejména jde o oblasti Tichého
a Indického oceánu, které obsahují
kromě železa a manganu řadu dalších
kovů, jako je nikl, kobalt, měď, molybden,
titan a další důležité prvky.
Úsilí o ovládnutí těchto nerostných
zdrojů světových oceánů se
projevilo již v 70. letech, kdy vzniklo více národních
a nadnárodních společností a konsorcií
ve vyspělých kapitalistických zemích,
zaměřených na tuto činnost. Vycházeje
ze zásady, že bohatství mořského
dna je společným majetkem všeho lidstva a ve
snaze, aby toto bohatství mohlo být využíváno
spravedlivě a rovnoprávně všemi zeměmi,
ať pobřežními či vnitrozemskými,
přistoupila Organizace spojených národů
v 70. letech ke sjednání Úmluvy o mořském
právu, na jejímž základě byla
zřízena přípravná komise mezinárodního
orgánu pro mořské dno a Mezinárodní
tribunál pro mořské právo.
V září 1986 bylo jednáním v
Přípravné komisi Mezinárodního
orgánu pro mořské dno a Mezinárodního
tribunálu pro mořské právo dosaženo
toho, že skupina socialistických států
východní Evropy má právo podat před
vstupem Úmluvy OSN o mořském právu
v platnost svoji přihlášku k registraci o přidělení
těžební oblasti za podmínek průkopnických
investorů.
V souladu s těmito mezinárodními úmluvami
byla v Radě vzájemné hospodářské
pomoci po řadě jednání připravena
Dohoda o vytvoření společné organizace
zainteresovaných členských států
RVHP "Interokeanmetall" pro vyhledávání,
průzkum a přípravu průmyslového
využití železomanganových konkrecí.
Zřizovací dokumenty společné organizace
Interokeanmetall byly podepsány v sídle RVHP v Moskvě
27. dubna 1987 zástupci Bulharské lidové
republiky, Vietnamské socialistické republiky, Německé
demokratické republiky, Kubánské republiky,
Polské lidové republiky, Svazu sovětských
socialistických republik a Československé
socialistické republiky, přičemž zřizovací
dokumenty umožňují i dalším státům
dodatečný vstup do společné organizace.
Dohoda o zřízení společné organizace
Interokeanmetall obsahuje potřebné výsady
a imunity, charakteristické pro mezinárodní
ekonomické organizace.
Sídlem organizace Interokeanmetall je město Štětín
v Polské lidové republice a jejími řídícími
orgány jsou Rada, Ředitelství a Revizní
komise. Společná organizace má charakter
právnické osoby státu sídla a týž
charakter budou mít její pobočky, které
mohou být zřízeny na území
všech států smluvních stran.
K plnění svých úkolů bude Interokeanmetall
vytvářet vlastní materiálně
technickou a vědeckovýzkumnou základnu i
technické prostředky pro těžbu a zpracování
železomanganových konkrecí. Činnost
Interokeanmetallu je naplánována do tří
etap a cílem první etapy je vyhledávání
perspektivních oblastí mořského dna
pro následný výzkum a průmyslové
využití železomanganových konkrecí
a podání přihlášky Mezinárodnímu
orgánu pro mořské právo k přidělení
patřičné oblasti. Náplní druhé
a třetí etapy je pokračování
výzkumných prací ve volném moři,
vývoj technických prostředků k těžbě
a výstavba zpracovatelského komplexu.
Dohoda o zřízení společné organizace
Interokeanmetall je závažným národohospodářským
činem, který směřuje k perspektivnímu
zajištění deficitních kovů pro
budoucnost našeho národního hospodářství.
Jedná se o akci s delší ekonomickou návratností,
pro budoucnost však velmi významnou, která
umožní našemu státu přístup
k získání podílu na využívání
nerostného bohatství dna volných světových
moří.
Vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté, poněvadž Dohoda o vytvoření
společné organizace Interokeanmetall má podle
československých právních předpisů
charakter dohody prezidentské, je třeba v souladu
s článkem 36 odstavcem 3 ústavního
zákona o československé federaci, aby před
ratifikací prezidentem Československé socialistické
republiky s ní vyslovilo souhlas Federální
shromáždění.
Jménem vlády Československé socialistické
republiky doporučuji, aby Federální shromáždění
tento souhlas vyslovilo.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji soudruhu ministrovi Saulovi.
Návrh projednaly výbory ústavně právní,
zahraniční, pro plán a rozpočet a
pro průmysl, dopravu a obchod obou sněmoven.
Prosím společného zpravodaje výborů
Sněmovny lidu poslance Svěrčinu, aby přednesl
zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
O. Svěrčina: Vážený soudruhu
generální tajemníku ústředního
výboru Komunistické strany Československa,
vážený soudruhu předsedo Federálního
shromáždění, soudružky a soudruzi
poslanci, skutečnost, že na dně světových
moří a oceánů se nachází
obrovské množství železomanganových
rud obsahujících kromě těchto dvou
hlavních kovů také ekonomicky zajímavé
množství niklu, mědi, kobaltu a některých
jiných kovů, je známa více než
100 let. Množství těchto kovů se odhaduje
na stovky miliard tun. Československo zabezpečuje
potřebu těchto kovů dovozem a je tedy přirozené,
že se spolu s ostatními socialistickými státy
hlásí o právo podílet se na těžbě
a využití těchto mořských surovin.
Nejde o úkol jednoduchý. Je technicky velmi složitý
a vyžaduje zcela novou těžební techniku
vyrobenou většinou z odolných, netradičních
materiálů. Na plnění tohoto úkolu
síly naší země nestačí
a proto byla k tomuto účelu vytvořena společná
organizace Interokeanmetall. Pro zajímavost uvádím,
že ČSSR se na průzkumu nerostných zdrojů
mořského dna nepodílí poprvé.
Již od roku 1972 jsme aktivním účastníkem
mezinárodní organizace členských zemí
RVHP pro vědeckotechnickou spolupráci Intermorgeo.
V jejím rámci byly zorganizovány četné
mořské expedice a byl prováděn průzkum
nerostných zdrojů v příbřežních
oblastech Bulharska a Kuby a rovněž průzkum
rud v Tichém oceánu. V československých
institucích byly vyvinuty a vyrobeny například
měřicí přístroje a odběrová
vzorkovací zařízení pro mořský
geologický průzkum.
Naši účast v rámci Interokeanmetallu
umožnila nová kodifikace mořského práva
přijatá III. konferencí OSN o mořském
právu v roce 1982 - tzv. Úmluva o mořském
právu. Rád bych zde zdůraznil, že této
úmluvy bylo dosaženo díky dlouhodobému
a mimořádnému úsilí socialistických
a rozvojových zemí. Dřívější
mořské právo totiž zvýhodňovalo
průmyslově vyspělé kapitalistické
země, které vzhledem ke svému technologickému
předstihu měly veškeré předpoklady
k ovládnutí mořských nerostných
zdrojů. Připomínám, že svou hospodářskou
sílu a technologický předstih také
náležitě využívají a v žádném
případě úmluvu nepodporují.
Vedoucí západní země dokonce podepsaly
vlastní dohodu.
Z celkové plochy moří a oceánů
získaly přímořské státy
veškerá ekonomická práva asi na 40 %
plochy, zbytek je tzv. "společné dědictví
lidstva", na kterém se spolu s ostatními socialistickými
zeměmi plným právem chceme a musíme
podílet. Chtěl bych rovněž zdůraznit
politický aspekt celé záležitosti: těžebních
území na volném moři nebude neomezený
počet, bude jich jenom několik. Právo na
těžební území již uplatnil
a získal Sovětský svaz, druhé těžební
území může získat Interokeanmetall.
To je maximum, kterého mohou socialistické země
společně dosáhnout.
Je třeba uvést, že plnění Úmluvy
o mořském právu bude řídit
Mezinárodní organizace pro mořské
dno se sídlem na Jamajce. Nemohu opomenout ani skutečnost,
že tato úmluva zatím nevstoupila v platnost,
které nabude až po uložení šedesáté
ratifikační listiny. Úmluvu dosud ratifikovaly
34 státy a Rada OSN pro Namíbii. ČSSR podepsala
úmluvu 10. prosince 1982, ale dosud ji neratifikovala.
V souvislosti s naší účastí na
tomto, lze říci, velkorysém podniku, který
lze téměř srovnávat s kosmickým
výzkumem, může vzniknout mnoho různých
myšlenek. Hospodářský přínos
československé účasti v této
nové společné organizaci členských
zemí RVHP je zřejmý, ale nelze zakrýt,
že se - pokud jde o průmyslové využívání
surovin - projeví až kolem roku 2000, spíš
po roce 2000. Velmi významný však může
být přínos technický - moderní
zařízení, netradiční materiály
a nové metody. Pokud jsem informován, naši
odborníci usilují o získání
kontraktu na výzkum a provozní ověření
technologie pro úpravu suroviny a hlavně na vývoj
a výrobu těžebního zařízení.
Přirozeně, že přitom bychom úzce
spolupracovali s některými zeměmi RVHP.
Soudružky a soudruzi poslanci, doporučuji vyslovit
souhlas s předloženým vládním
návrhem na československou spoluúčast
v organizaci Interokeanmetall.
Děkuji vám.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji poslanci Svěrčinovi. Nyní
má slovo společný zpravodaj výborů
Sněmovny národů poslanec Passia.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
D. Passia: Vážený súdruh generálny
tajomník, vážený súdruh predseda,
vážené súdružky poslankyne, vážení
súdruhovia poslanci, dovoľte mi, aby som sa pripojil
k záverom, ktoré tuná uviedol spoločný
spravodajca výborov Snemovne ľudu poslanec Svěrčina
a aby som uviedol niekoľko vecných poznámok.
Všestranná spolupráca s bratskými štátmi
socialistického spoločenstva je jedným zo
základov socialistického budovania našej krajiny,
najmä prehlbovanie socialistickej ekonomickej integrácie
má pre našu republiku zásadný význam.
Môžeme preto uvítať, že náš
štát prehĺbi doterajšiu ekonomickú
integráciu v oblasti medzinárodnej hospodárskej
a vedeckotechnickej spolupráce i na úsek využívania
nerastného bohatstva zo dna morí a oceánov,
najmä Tichého a Indického oceánu. Ťažba
nerastov z morského dna je umožňovaná
stále sa zdokonaľujúcimi vedeckými poznatkami
o jeho podobe a obsahu, ako i technickými prostriedkami
dobývaniu jeho bohatstva. Podľa materiálov
Organizácie spojených národov, prerokúvaných
na III. konferencii OSN o morskom práve, s ktorým
som sa pri príprave na dnešné rokovanie oboznámil,
intenzívny prieskum uskutočňovaný
v posledných rokoch, mnoho odhalil o rozsahu a umiestnení
nádejných nálezísk.
Československá socialistická republika spolu
s ďalšími štátmi socialistického
spoločenstva sa dohodli o spoločnom získaní
a využití nerastného bohatstva železomanganových
rúd zo dna morí a oceánov za hranicami právomoci
pobrežných štátov, v súlade s ustanoveniami
Dohovoru Organizácie spojených národov o
morskom práve. Zmluvné strany sú presvedčené,
a zakotvili to taktiež do zmluvy, že spoločné
vyhľadávanie, prieskum a príprava priemyselného
využitia železomanganových konkrécií
ďalej prehĺbi bratské vzťahy štátov
socialistického spoločenstva a prispeje k užšiemu
zopätiu ich ekonomík. Ekonomickým prínosom
pre Československú socialistickú republiku
bude perspektívne zabezpečenie potrebných
surovinových zdrojov pre naše národné
hospodárstvo.
Výbory Snemovne národov, ktoré Dohodu prerokúvali,
došli k záveru, že jej hospodársky a politický
význam si zasluhuje, aby dohodnuté závery
boli realizované.
Ako spoločný spravodajca výborov Ústavnoprávneho
a Zahraničného navrhujem Snemovni národov
vysloviť súhlas s Dohodou o vytvorení spoločnej
organizácie "Interokeanmetall" pre vyhľadávanie,
prieskum a prípravu priemyselného využitia
železomanganových konkrécií, podpísanú
v Moskve dňa 27. apríla 1987.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji poslanci Passiovi. Do rozpravy se k tomuto bodu
písemně nikdo nepřihlásil.
Můžeme přistoupit k hlasování.
V zasedací síni se stav nezměnil, obě
sněmovny jsou usnášení schopné.