Řešení stavu zastarávání
výrobní základny i rizikových pracovišť
je většinou spojováno s většími
nároky na investiční prostředky. To
však zřejmě není schůdná
cesta, protože musíme odpovědět, na
úkor čeho přerozdělovat.
Zásady přestavby hospodářského
mechanismu, se kterými jsme vyjádřili souhlas,
jsou jednoznačné - rozdělit můžeme
jen tolik, na kolik si vyděláme. Východisko
proto musíme hledat ve změnách struktury
výrobních programů a v dalším
využití vědy a techniky. Uplatňování
vědeckotechnického rozvoje v hutnictví, strojírenství
a elektrotechnickém průmyslu je stále ještě
nedostatečné a bohužel často málo
účinné. Přes všechna opatření
se stále nedaří zavádět urychleně
výsledky vědy a techniky do výroby. Příčin
je celá řada, do určité míry
objektivních, ale i subjektivních.
V prvé řadě jde o to, že udržování
potřebné technické úrovně výrobků
v celém současném sortimentu československého
strojírenství a elektrotechnické výroby
značně tříští síly
na vědeckovýzkumné a vývojové
základně i v hmotných zdrojích na
příliš mnoho úkolů. Přitom
kvalita kteréhokoli výrobku je zpravidla podmíněna
i dostupností kvalitních materiálů
a kompletačních prvků. Objektivně
je třeba rozvojové programy, obory a výrobky
zabezpečovat komplexně, a to ve všech oblastech.
Tento přístup se podle mého názoru
výrazně neprojevil v programovém prohlášení
vlády.
Je nízká účinnost a efektivnost práce
vědeckovýzkumné základny. Pravidla
pro její činnost musí působit stejně
tvrdě jako ve výrobní sféře.
Proto bude třeba komplexně posoudit účelnost
a strukturu současné výzkumné a vývojové
základny a přijmout konkrétní závěry
k její struktuře a bezprostředně ji
orientovat na rozhodující úkoly technického
rozvoje.
Stejně tak bude nezbytné, aby vláda rozhodla
o útlumových programech a soustředění
sil na rozvojové programy.
Rychlejší realizace výsledků vědeckotechnického
rozvoje vyžaduje plně docenit úlohu předvýrobních
etap zejména konstrukčních prací a
technologické přípravy výroby. Na
těchto úsecích se ve většině
strojírenských a elektrotechnických podniků
v důsledku dlouhodobého podceňování
předvýrobních etap vytvořil neuspokojivý
stav. Podíl tvůrčích konstruktérů
a technologů ve strojírenství na celkovém
počtu pracovníků se v letech 1960 až
1985 snížil z 8,5 % na 5,1 %.
Změny stavu musí samozřejmě zajišťovat
nové státní podniky, ale vláda k tomu
musí vytvářet vnější podmínky
a odpovídající pravidla, která zejména
napomohou ke zvýšení přitažlivosti
práce a ke stabilizaci výkonných tvůrčích
pracovníků v této oblasti.
Soudružky a soudruzi, nyní bych chtěl vyjádřit
několik poznámek k přestavbě výrobní
základny našeho průmyslu. Už v úvodu
jsem uvedl určité údaje pro to, aby vynikla
potřeba budovat v novém resortu hutnictví,
strojírenství a elektrotechniky podniky silné,
schopné vyrovnat se s potřebami naší
země i s úkoly vlastního rozvoje. Bude potřebné,
aby tyto organizace byly schopné soustředit dostatek
finančních, hmotných i vědeckotechnických
zdrojů k rozvoji jednotlivých vybraných oborů
a odvětví na vysoké vědeckotechnické
úrovni srovnatelné s předními světovými
výrobci. Tyto organizace by měly mít možnost
koncentrovat velké prostředky na výrobkové
a technické inovace i na řešení modernizace
zaostávající výrobní technické
základny i sociálních a zdravotních
podmínek pracujících. Na to však nestačí
jen vlastní organizační uspořádání
výrobní základny, ale musíme ekonomickými
pravidly umožnit - a to podtrhuji - novým státním
podnikům vytvářet k tomu zdroje a prostředky.
To musíme zajistit případně i úpravami
státního rozpočtu.
Dovolte mi na tomto místě uvést jeden příklad
opačného působení stimulů ve
výrobní hospodářské jednotce
hutnictví železa. Při překročení
plánu zisku o 350 mil. Kčs zůstalo výrobní
hospodářské jednotce po přerozdělovacím
procesu 40 mil. Kčs, tedy něco přes 10 %.
Jaká je tedy stimulace? Tento příklad, myslím,
plasticky ukazuje nezbytnost pečlivého zvažování
dopadu jednotlivých opatření.
Centrum bude muset zajistit novým státním
podnikům určitou jistotu dlouhodobé platnosti
pravidel, tedy upevnit důvěru v nástroje,
aby se neopakovalo například - jak mě informovali
z výrobní hospodářské jednotky
Sigma - že během tří měsíců
experimentu už zažili tři změny pravidel.
Vážené soudružky, soudruzi, hovořím-li
o dalším rozvoji, o modernizaci výrobní
základny, pokládám za nezbytné poukázat
na potřebu komplexnosti řešení ještě
z jiného, a to celospolečenského hlediska.
Nemůžeme modernizovat a prokazovat pro podniky jen
dílčí úspory či nižší
náklady bez ohledu na důsledky, zejména dopad
na životní prostředí a pracovní
podmínky lidí. Měl jsem možnost, jako
host odborové ústředny IG Metall, navštívit
v Diesburgu podnik Thüssen, kde jsem se seznámil mimo
jiné s komplexním využitím tepla, plynu
a úletu, tedy odpadu ze dvou čtyřistatunových
kyslíkových konvertorů. Využitím
tepla je vytápěno 30 tis. bytových jednotek,
konvertorový plyn je využíván jako topný
plyn a úlety pevných částí
jsou briketovány a dál využívány.
Z komínů vychází skutečně
nepatrná pára, podstatně se zlepšilo
životní prostředí proti předchozímu
období.
Je úkolem vlády - podle mého názoru
- aby v tomto směru stimulovala komplexnost investování
a modernizace, kterou budou provádět státní
podniky.
Soudružky a soudruzi, na závěr mi dovolte,
abych vyjádřil souhlas a podporu vládnímu
prohlášení, ale zároveň vyjádřil
naději, že v práci vlády budou využity
i náměty a připomínky, které
jsem uvedl. Děkuji.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Trejbalovi,
prosím poslance Medeho.
Poslanec SN G. Mede: Vážený súdruh
generálny tajomník, vážený súdruh
prezident, vážený súdruh predseda Federálneho
zhromaždenia, súdružky a súdruhovia, intenzifikácia
národného hospodárstva je tiež - a možno,
že predovšetkým - dosiahnutie štrukturálnych
zmien v rade oblastí týkajúcich sa výroby,
zamestnanosti, technickej a technologickej inovácie. To
všetko vyúsťuje v tie smery odbytu vyrábanej
produkcie, ktoré v čo najväčšej
miere prispievajú k zabezpečeniu potrieb spoločnosti
a k tvorbe národného dôchodku.
Jedným z najdôležitejších nástrojov
k dosiahnutiu uvedených cieľov je koncepčne
a dôsledne riadená investičná politika,
kombinovaná s účelne vybranými útlmovými
programami. I keď problémy investičnej výstavby
sú všeobecne známe stále nenachádzame
potrebný liek na odstránenie príčin
opakujúcich sa nedostatkov.
Ako sme už niekoľkokrát tu, na pôde Federálneho
zhromaždenia konštatovali, investičnú
výstavbu už dlhší čas charakterizuje
vysoký podieľ stavebných investícií
v porovnaní so strojnými investíciami, nehovoriac
o nedostatočnom podiele rekonštrukcií a modernizácií.
Okrem toho nadmerná je rozostavanosť, ktorá
sa však naďalej zvyšuje. Podľa údajov
Federálneho štatistického úradu limit
rozpočtových nákladov novozačatých
stavieb, ktorý bol v roku 1987 dokonca vyšší
o jednu tretinu oproti roku 1986, sa v minulom roku ešte
prekročil o ďalších 14 %. Nedokončená
výstavba sa pritom zvýšila o 10 %. Zostatky
rozpočtových nákladov rozostavaných
stavieb oproti výslednému stavu v roku 1986 vzrástli
o 15 %.
Toto hospodárenie svedčí o tom, že centrálne
prvky riadenia investícií sa stali protirečivými.
Kým sa centrum na jednej strane snaží o skracovanie
limitných lehô t výstavby velkých stavieb
o 20 %, aby dosiahlo znižovanie rozostavanosti, na
druhej strane sa dopustilo veľkého kompromisu pri
povoľovaní začatia nových stavieb aj
s nevyhovujúcou štruktúrou. Pritom splnenie
kritérií efektívnosti má byť
podmienkou pre zaradenie každej investície do investičného
plánu, či realizácie, alebo financovania.
Nikto z nás asi nepochopí prečo nie je táto
podmienka dôsledne plnená.
Ako príklad chcem uviesť výsledky analýzy
pripravovaných výrobných stavieb pre 8. päťročnicu
v odvetviach, ktoré sú riadené vládou
Slovenskej socialistickej republiky. Z výrobných
stavieb má iba 39 % výrobných procesov špičkovú
úroveň, 50 % je nad súčasným
priemerom odboru a 11 % dosahuje len štandardnú úroveň.
Je potrebné, aby sme sa zamysleli nad tým, že
približne 60 % stavieb po dokončení svojou
technickou úrovňou nebude vyhovovať, budú
morálne zastaralé. Čím viac stavieb
začneme budovať na doterajšej technickej a technologickej
úrovni a naviac pri súčasnom stave rozostavanosti,
tým viac prispejeme k zvyšovaniu počtu neefektívnych
stavieb, ktoré budú pre národné hospodárstvo
nerentabilné. Nemôžeme započať investičné
akcie s predstavou, že sa už len nejako dokončia.
Investori, ktorí väčšinou majú
obavy z tvorby investičných zdrojov v budúcich
nových ekonomických podmienkach, takto mylne rozmyšľajú
a celkove sa im to aj žiaľ, doposiaľ darí.
Nová vláda, ktorá má pracovať
v nových ekonomických podmienkach má na úseku
investícií vytvorené veľmi nepriaznivé
podmienky. Bez prehodnotenia v poslednom čase započatých
investícií sa urýchlovanie štrukturálnych
zmien v národnom hospodárstve stane veľmi problematickým.
V novom Hospodárskom zákonníku sa predpokladá,
že budeme riešiť postavenie jednotlivých
účastníkov výstavby tak, aby investor
získal určujúce postavenie. Žiada sa
aj zdokonalenie systému sankciovania dodávateľa.
Môžeme však už teraz povedať, že
bez rázneho zabezpečenie nápravy v rozostavanosti
zo strany novej vláky zamýšľané
úpravy v praxi nebudú fungovať. Chcem tu pripomenúť
myšlienku súdruha Štrougala z minulého
roku: Ak sa nevytvorí rovnováha medzi odberateľom
a dodávateľom v investičnej výstavbe,
potom nám už predpisy veľmi nepomôžu.
Zvlášť nepriaznivé následky má
popísaný jav i z hľadiska vážneho
ohrozenia oblastného rozvoja. Napríklad v roku 1987-88
sa v mojom volebnom obvode v okrese Rimavská Sobota nezačala
ani jedna akcia z p rijatého uznesenia slovenskej vlády
č. 214/1987 zameraná na zabezpečenie sociálneho
a ekonomického rozvoja okresov Čadca, Rimavská
Sobota a Veľký Krtíš. A čo je horšie,
zaradenie akcií do vykonávacích plánov
ďalších rokov či päťročnice
napriek veľkej snahe sa nedarí.
Súdružky a súdruhovia, dovoľte mi, aby
som spomenul niektoré špecifiká aj komplexnej
bytovej výstavby. Priemerná doba výstavby
v tejto oblasti je 9 rokov. To svedčí tiež
o vysokej rozostavanosti. Okrem toho komplexnú bytovú
výstavbu charakterizuje v poslednom čase nekomplexnosť.
Napríklad v 6. päťročnici nie je zabezpečená
likvidácia odpadových vôd z 202 tis. bytov,
rastie rozdiel medzi rozsahom komplexnej bytovej výstavby
a prostriedkami na technickú vybavenosť, teda sa zhoršuje
životné prostredie.
Tiež s kvalitou bytov sú značné problémy.
Už v roku 1982 sa zaviedol v stavebníctve komplexný
systém riadenia akosti. Kontrola zo strany Výboru
ľudovej kontroly ukázala, že tieto úlohy
sa plnia nedostatočne a oneskorene. Napríklad v
42 bytových jednotkách v Krásne nad Kysucou,
ktorého dodávateľom boli Pozemné stavby,
n. p. Žilina, sa pri preberaní vyše 200 miestností
zistilo v každom byte 20-30 chýb. Pritom tento objekt
zaradila preberajúca komisia do prvého stupňa
akosti.
V niektorých prípadoch narazíme i na hrubé
nedostatky v riadení, ktoré potom priamo ovplyvňujú
investičnú výstavbu. Napríklad vývoj
produktivity práce k priemerným zárobkom
je v stavebníctve už dlhotrvajúcim nepriaznivým
javom. Môj volebný obvod je južná časť
Rimavskosobotského a Lučeneckého okresu kde
veľká časť mužov v produktívnom
veku pracuje v stavebníctve. Na základe uskuto čneného
individuálneho prieskumu medzi nimi sa dá povedať,
že v sedemdesiatych rokoch boli viac zaplatené pracovné
čaty s dobrými výkonmi. Dnes, pri raste primerných
miezd v stavebníctve na sumu okolo 3300 Kčs, príjem
dobrým pracovníkov na stavbách klesol, pričom
sa príjmy priemerných a zlých pracovníkov
naopak zvýšili.
Na nesprávne riadenú väzbu miezd a produktivity
práce ukazuje aj priebeh výkonov v prvom kvartáli
tohto roka. Počasie bolo priaznivé, takže veľký
počet stavebných organizácií už
v januári mohol vysoko prekročiť stavebné
úlohy. Mzdy však nemohli čerpať adekvátne
k výkonom, pretože čerpanie miezd pri prekročení
plánu upravuje predpis. Chýbalo pružné
reagovanie centra. Takto si nové myslenie v období
prestavby skutočne nemožno predstavovať.
Nedarí sa nám však ani zabezpečiť
uvádzanie nových kapacít do prevádzky
v termíne a podľa projektovaných parametrov.
V roku 1987 bolo dané do skúšobnej prevádzky
len 82 kapacít zo 100 stanovených ako záväzné
úlohy štátneho plánu.
Zda sa, že ani prerokúvanie na pôde najvyššieho
zastupiteľského orgánu - teda tu, vo Federálnom
zhromaždení, nepomáha túto situáciu
riešiť. Pred rokom na 3. schôdzi Snemovni národov
upozornila poslankyňa súdružka Ivaničová
na hroziace nesplnenie dôležitej úlohy štátneho
cieľového programu 02 - výstavby závodu
na minerálne vlákna v IZOMATe Nová Baňa.
Pritom nás informovala, že bola ubezpečená
zo strany troch ministerstiev a naviac zo strany Štátnej
komisie pre vedeckotechnický a investičný
rozvoj, že vec je v poriadku. Dnes sa ukazuje, že tomu
tak nie je. Overoval som si pri poslaneckom prieskume, ako vyzerá
situácia na mieste. Zistil som, že projektované
začatie skúšobnej prevádzky bolo už
odsunuté z októbra 1987 na apríl tohto roku.
V skutočnosti bude však výroba otvorená
až v júni. Ide teda o stratu 9 mesiacov, obrazne povedané
takmer o 100 mil. Kčs výroby.
Hovoríme o kázni a disciplíne vo výrobe.
Uvedené nedostatky ukazujú na potrebu zvýšenia
kázne a disciplíny tak na podnikovej úrovni,
ako aj v samotnom centre.
Súdruhovia a súdružky, budeme vytvárať
podmienky pre zmenu hospodárskeho mechanizmu, budeme prijímať
rad nových zákonov. To je jedna vec. 7. a 9. plénum
Ústredného výboru Komunistickej strany Československa
však ukázalo na rozhodujúce predpoklady - to
je nevyhnutnosť zmeny myslenia, zmeny v prístupoch,
zmeny v osobnej angažovanosti každého občana.
Pri plnení záverov XVII. zjazdu, pri zabezpečovaní
cieľov nášho sociálno-ekonomického
rozvoja preto nemožno uľahčovať nikomu.
Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Medemu.
Po přestávce jako první vystoupí v
pokračující rozpravě poslanec Jiří
Neubert.
V jednání budeme pokračovat ve 13.30 hodin.
Prosím vás, soudružky a soudruzi, o dochvilnost.
(Jednání přerušeno v 11.57 hodin.)
(Jednání opět zahájeno ve 13.30 hodin.)
Předseda FS A. Indra: Soudružky poslankyně,
soudruzi poslanci, budeme pokračovat v rozpravě
k vládnímu prohlášení. Slovo
má poslanec Jiří Neubert, připraví
se místopředseda Federálního shromáždění
Bohuslav Kučera.
Poslanec SL J. Neubert: Vážený soudruhu
generální tajemníku, vážený
soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci.
Je nesporné, že nová vláda Československé
socialistické republiky začíná svou
činnost v mimořádně složitém
a náročném období, kdy z iniciativy
a pod vedením Komunistické strany Československa
přistupujeme k realizaci programu, jehož smyslem je
na základě komplexní přestavby společnosti,
zejména pak jejího hospodářského
mechanismu, důsledného rozvoje socialistické
demokracie a principu socialistické samosprávy zabezpečit
urychlení sociálně ekonomického rozvoje
společnosti, dosáhnout vyšší dynamiky
a nové kvality rozvoje socialismu v naší vlasti.
Z tohoto zorného úhlu přistupují i
poslanci - funkcionáři Ústřední
rady odborů k programovému prohlášení
vlády, přednesenému jejím předsedou
soudruhem Lubomírem Štrougalem. Myslíme si,
že programové prohlášení vlády
svým obsahem v zásadě reaguje na úkoly
současné etapy vývoje naší společnosti,
vyjadřuje v koncentrované podobě přání
a zájem drtivé většiny našich pracujících,
aby záměry přestavby byly důsledně
uváděny do života. Vyjádření
podpory Odborů nové vládě a jejímu
programovému prohlášení je pro to tímto
očekáváním doprovázeno.
Cíle, které vláda vytyčuje ve svém
programovém prohlášení, jsou svou náročností
a rozsahem skutečně mimořádné
a jejich realizace vedle vlastní činnosti vlády
je podmíněna aktivní účastí
širokých mas pracujících. V pomoci dosáhnout
naplnění těchto požadavků spatřujeme
i hlavní smysl činnosti Odborů v nastávajícím
období. Pracující však nejsou pouze
hlavním aktérem přestavby, ale i pozorným,
a nutno říci, že velmi kritickým posuzovatelem
jejího postupu ve všech oblastech našeho hospodářského
a společenského života. Myslím, že
z tohoto hlediska ocení sebekritický přístup
vlády, zvláště budou-li rychleji řešeny
kritizované nedostatky.
Z tohoto hlediska je nesporně oprávněný
požadavek, aby v duchu zásad přestavby byly
urychleně a v novém pojetí zformovány
centrální orgány, zjednodušena a zracionalizována
celá řídící sféra, stručně
řečeno, aby centrální řídící
sféra aktivně napomáhala řešit
uspořádání a vytvořit podmínky
- a to ne jenom v oblasti legislativní - pro fungování
základního článku národního
hospodářství, tj. budoucích státních
podniků. I když je zřejmé, že značná
část našich současných problémů
a nedostatků má svůj základ v přežitém
hospodářském mechanismu, přece jenom
mnohé nedostatky, projevující se kupříkladu
v neprovázanosti plánu, v nedostatečném
materiálně technickém zabezpečení
výroby, v neodůvodněně pozdním
schvalování plánů mnohým podnikům,
jak jsme toho svědky i v letošním roce, mají
převážně subjektivní příčiny
a podílí se na nich jak podniková řídící
sféra, tak řídící a plánovací
centrum.