Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Druhý príklad je z mladého, ani nie tri roky samostatne pracujúceho podniku - Závod valivých ložísk Kolárovo, ktorý ešte zápasí s plnením plánu výroby a ekonomickými ukazovateľmi, ale už hľadá svoje perspektívne miesto v medzinárodnej deľbe práce. Našiel ho vo výrobnej kooperácii a špecializácii so závodom na výrobu motocyklov v Rige v Sovieskom zväze, s ktorým už v tomto roku bude spoločne zabezpečovať výrobu nového typu malolitrážnych motocyklov Stella. Uvedený motocykel bude obohacovať sortiment týchto obľúbených prostriedkov v Sovietskom zväze i u nás. Iniciatíva oboch podnikov sa stretla s plnou podporou svojich ministerstiev.

Chcel by som súčasne zdôrazniť, že tento náležitý prístup k rozvoju priamych vzťahov treba v budúcom období podporiť a ešte viacej rozvinúť. Veď sú prínosom pre obe ekonomiky. Zároveň je potrebné ďalej postúpiť s úpravou niektorých právnych noriem, smerníc, a tak vytvoriť priestor pre nadväzovanie priamych vzťahov v podnikovej sfére. Na druhej strane však treba zabrániť takým prejavom, keď sa pod rúškom priamych vzťahov zakrývajú rôzne prejavy chytračenia podnikov a podniky si vymieňajú hotové výrobky, ktoré by inak nedostali na vnútornom trhu.

Kritériom pri rozhodovaní o priamych vzťahoch zostáva predovšetkým širšia a vzájomná ekonomická výhodnosť, dosiahnutie lepších efektov pre národné hospodárstvo a spoločnosť, prirodzene iba v ekonomicky samostatnom rozhodovaní podnikov.

K tomu je však potrebné racionalizovať hodnotové vzťahy vnútorné a kontraktné ceny, devízové kurzy atď. Z vystúpenia súdruha Štrougala vyplýva, že vláda chce postupovať práve touto cestou. V tejto súvislosti pozitívne oceňujeme nedávno podpísanú dohodu medzi ČSSR a Sovietskym zväzom o využívaní národných mien pri zúčtovaní priamych vzťahov podnikov.

Riešením uvedených, ale i ďalších námetov a pripomienok, ktoré sa stále častejšie ozývajú na rôznych fórach, by sa vytvorili širšie možnosti pre ďalšie prehĺbenie spolupráce medzi našimi krajinami. Preto musí byť úlohou všetkých zainteresovaných orgánov a organizácií vytvárať čo najširšie predpoklady pre našu účasť v medzinárodnej deľbe práce a mať záujem na tom, aby si spolupráca so Sovietskym zväzom udržala príkladnú úroveň, takú, ktorá by dokumentovala prednosti spolupráce našich dvoch socialistických krajín.

Prestavba hospodárskeho mechanizmu, ktorá dynamicky prebieha i na pôde Federálneho zhromaždenia prijímaním príslušných zákonov, využitie špičkových technologických vedomostí a skúseností, najnovších výsledkov vedy a techniky, poznatkov z efektívnej organizácie a riadenia výrobných a kooperačných procesov, potreba rozvoja modernej štruktúry našej ekonomickej základne a zlepšovanie zásobovania, to všetko si žiada, aby sme všestrannú spoluprácu so Sovietskym zväzom využívali ako určujúci prvok v plnení úloh nášho sociálno-ekonomického programu.

K tomu musí byť zameraná práca všetkých zodpovedných orgánov. Za našu významnú politickú úlohu považujem všestranne podporiť vládu a účinne jej napomáhať pri uskutočňovaní zámerov stanovených 7. a 9. zasadaním Ústredného výboru Komunistickej strany Československa v praktickom živote.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Hlaváčovi. Slovo má poslanec Procházka, připraví se poslanec Češka.

Poslanec SL F. Procházka: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, otázky spojené s přestavbou hospodářského mechanismu jsou v pracovních kolektivech zemědělských a potravinářských podniků vysoce aktuální. Vždyť do komplexního uplatnění přestavby v zemědělsko-potravinářském komplexu od 1. ledna 1989, tak jak to uložilo 7. zasedání ÚV KSČ, zbývá necelých osm měsíců. Tuto dobu je třeba využít pro dokončení příprav v centru, ale zejména v podnicích a pracovních kolektivech.

V předstihu jsme měli možnost seznámit se s pracovní verzí jedné z rozhodujících právních norem přestavby hospodářského mechanismu - návrhem zákona o zemědělském družstevnictví. Skupina poslanců posoudila návrh zákona na jednáních pracovních komisí, navrhla upřesnění právní úpravy principů družstevní demokracie, předmětu hospodářské činnosti, družstevních fondů, členského poměru apod. Předkladatelé tyto návrhy v zásadě akceptovali, takže vládní návrh zákona o zemědělském družstevnictví již v sobě odráží účast poslanců. Myslím, že tato úzká spolupráce poslanců a ústředního orgánu přispěla ke kvalitě návrhu této právní normy a současně přinese i úroveň jejího projednávání. Poslanci se tedy stali bezprostředními spolutvůrci návrhu zákona.

Federální ministerstvo zemědělství a výživy, osobně soudruh ministr Toman, pravidelně informuje výbory pro zemědělství a výživu obou sněmoven o přípravě přestavby. Máme tak možnost seznámit se se stavem prací, ale současně také přispět svými názory a praktickými zkušenostmi k úspěšnému postupu prací. Vzhledem k tomu, že tato problematika je velmi živá, chtěl bych zaujmout stanovisko k některým závažným otázkám.

Snad nejvíce je zemědělskou veřejností diskutována otázka nové kategorizace zemědělských podniků, tedy jejich zařazení do produkčně ekonomických skupin. Je to pochopitelné, vždyť zařazení rozhodne o významných ekonomických otázkách - o výši daně z pozemků a sazbě diferenciálních příplatků. Změna zařazení dostává zcela konkrétní podobu statisíců, ale i miliónů korun. Je proto zájem vedení podniku o tyto otázky pochopitelný.

Příprava a projednávání zařazení probíhá již řadu měsíců a stále ještě není ukončeno. Zemědělskou výrobu ovlivňuje celá řada faktorů. Jejich kořeny i intenzita působení je však různá. Je proto v současné době těžké stanovit absolutně objektivní metodu posouzení výrobních a ekonomických podmínek jednotlivých zemědělských podniků, avšak v zájmu dalších prací na přestavbě bude nezbytné co nejdříve diskuse kolem principu kategorizace uzavřít.

Při přípravě hospodářského mechanismu se v ekonomických nástrojích pro zemědělství vychází z jednotných principů platných pro celé národní hospodářství. Uplatňuje se 4,5 % míra zisku k výrobním fondům, 50 % daň z objemu mezd a odměn i 50 % daň ze zisku. Pokládám to za správné mimo jiné i proto, aby mohly skončit diskuse o ekonomickém zvýhodňování zemědělství, o úrovni jeho efektivnosti apod. Zemědělci se nebojí těchto podmínek, protože od vzniku jednotných zemědělských družstev pracují v klimatu chozrasčotu a samofinancování, a proto pokud zůstává zachován vztah ke státnímu rozpočtu, dochází pouze ke spravedlivějšímu ohodnocení aktivity a schopnosti jednotlivých podniků.

Ze zkušeností minulých období však vidím jedno nebezpečí. Rozhodující ekonomické nástroje, především nákupní ceny, jsou na určité období stanoveny jako pevné. Na jedné straně je vytvářena jistota cen zemědělských výrobků, na straně druhé však chybí odpovídající zabezpečení proti vlivu růstu cen vstupů a ten není malý. Tak například porovnáme-li cenové relace roku 1987 s průměrem let 1961, 1965, pak ve srovnatelných ukazatelích stoupla cena traktoru o 185 %, sklizňové mlátičky o 75 % a třířádkového vyoravače cukrovky o 278 %.

V rozporu s těmito fakty jsou však cenové indexy Federálního statistického úřadu, které žádné enormní nárůsty cen traktorů, zemědělských strojů, agrochemikálií a dalších zemědělských potřeb neukazují. To je však spíš vlivem použité statistické metody než cenové stability. I dílčí inovace se většinou promítnou do značného růstu cen. Cenové zvýhodnění při ocenění výrobku zaplatí spotřebitel, ale cenové znevýhodnění při nižších parametrech se odbytových cen nedotkne. To se mně nezdá logické.

Tak jako v ostatních odvětvích národního hospodářství, i v zemědělství je snaha docilovat nejmenší spotřeby pohonných hmot. Proto poslanci se zájmem sledovali, jak postupuje příprava na výrobu traktoru třetí unifikované řady, kde dochází k nižší měrné spotřebě pohonných hmot.

Na základě poznatků, které jsem získal v podniku Zetor Brno se dá konstatovat, že existují sice usnesení předsednictva vlády Československé socialistické republiky z let 1978, 1980, 1981 a 1985 o dalším rozvoji podniku a výrobě traktorů, ale žádné z těchto usnesení však nebylo splněno beze zbytku. Teprve když vstoupily do řešení tohoto problému stranické orgány v čele s Městským výborem Komunistické strany Československa v Brně, v situaci nastal obrat. Podle informací z generálního ředitelství Agrozetu Brno probíhá v současnosti montáž prototypové série a za předpokladu, že všichni dodavatelé technologií splní závazky, ke kterým je vláda svými usneseními zavázala, můžeme očekávat, že sériová výroba bude zahájena místo v roce 1986, jak uložilo předsednictvo vlády Československé socialistické republiky usnesením číslo 212 z 10. prosince 1981, teprve v roce 1990.

Nebylo by tedy vhodné v příštím období více vyžadovat důslednosti a odpovědnosti resortů za plnění usnesení vlád, než veškeré problémy uzavírat dalšími usneseními?

Vážené soudružky a soudruzi, při realizaci přestavby hospodářského mechanismu podstatně stoupne úloha dodavatelsko-odběratelských vztahů a hospodářských smluv. Nevím, zda zemědělské podniky budou rovnocennými partnery se svými dodavateli. V mnoha případech se zavazujeme dodat zemědělské produkty, např. obilí, cukrovku, maso apod. v přesně vymezené kvalitě a čase. Na druhé straně však při podpisu smluv, např. na dodávky hnojiv, uzavíráme smlouvy pouze na čisté živiny, neboť sortiment, formu a kvalitu hnojiv nám nikdo nezaručí a zemědělské podniky jsou odkázány na vůli výrobců a dodavatelů.

V mém volebním obvodu na okrese Třebíč je průmyslových hnojiv v poslední době dostatek. Velmi nepříznivá situace je však zejména v sortimentu dusíkatých a fosforečných hnojiv. Pociťujeme citelný nedostatek kapalného dusíkatého hnojiva DAM 390, kdy optimální potřeba 3000 tun čistých živin je kryta pouze z jedné třetiny až jedné poloviny a rozdíl je kryt zvýšenými dodávkami síranu a močoviny. Rychle rozpustné formy dusíkatých hnojiv však působí negativně. Výskyt dusičnanů v pitné vodě představuje v současné době závažný zdravotní a hygienický problém přesto, že zemědělské podniky dodržují systém hospodaření a hnojení v ochranných pásmech zdrojů pitné vody. Přitom se v Československé socialistické republice používá v průměru jen kolem 130 kg čistých dusíkatých živin na 1 ha orné půdy, zatímco např. v Anglii 230 kg, v Belgii 240 kg a v Holandsku dokonce kolem 550 kg, a to bez podstatných negativních důsledků.

Je třeba i u nás více vyrábět a používat pomalu rozpustné formy hnojiv, ze kterých mohou rostliny čerpat více živin s menším nebezpečím úniku do spodních vrstev.

Značné problémy při skladování a aplikaci působí dodávky hnojiv z dovozu v době mimo aplikační sezónu. Např. dusičnan amonný je dodáván ve druhém pololetí roku pro aplikaci na jaře příštího roku, a tím dochází k tvrdnutí a znehodnocení. U fosforečných hnojiv se zvyšují dodávky nízkoobsahových superfosfátů a tím jsou skladovací kapacity nedostatečné a nedokonalá aplikace vyžaduje mnoho pojezdů, což se projevuje ve zvýšené spotřebě nafty na 1 ha zemědělské půdy.

Vážené soudružky a soudruzi, v minulém období se v procesu intenzifikace výroby potravin osvědčily kooperace a integrace jako metody propojování zájmů a koncentrace sil a prostředků k realizaci zásadních změn. V první etapě se kooperace a integrace začaly prosazovat především uvnitř odvětví zemědělství a později se postupně rozšiřují do celého zemědělskopotravinářského komplexu jako propojování sil mezi zemědělskými a potravinářskými podniky.

Přestavba hospodářského mechanismu však vyžaduje jít ještě dál. Zvláštnosti produkce potravin, především biologický charakter výroby, výkyvy ve sklizni, malá skladovatelnost zemědělských výrobků a jiné přímo volají po co nejtěsnějším ekonomickém a organizačním propojení produkce surovin a jejím zpracování. Tedy po přechodu od kooperace a integrace ke kombinování výrob, k zemědělsko potravinářským, případně i zemědělsko průmyslovým kombinátům. Lze očekávat, že se tato forma projeví v rozhodujících ekonomických přínosech. Ve vyšším stupni využití surovin, v optimálnějším využití pracovníků, v růstu produktivity práce, zkrátka ve zvýšení efektivnosti výroby jako celku.

Kombinátní forma však vyžaduje i odpovídající předpoklady v mechanismu řízení. V zájmu jednotného ekonomického klimatu a vyloučení i případných spekulací by tímto základním předpokladem mělo být sjednocení nástrojů mechanismu řízení navazujících odvětví. Jde zejména o takové zásadní principy, jako např. propojení cenových okruhů, jednotnou daňovou a odvodovou politiku apod. Z informací, které máme, je zřejmé, že z různých příčin se ne ve všech případech záměr propojování nástrojů daří.

V nejbližších týdnech bychom např. měli projednávat zákon o zemědělské dani. Bylo by prospěšné, kdyby konstrukce daní byla shodná pro celý zemědělsko potravinářský komplex, a to i v takových otázkách, jako je nezdanitelné minimum. Zde nejde o zvýhodňování zemědělské výroby, ale o respektování vysoké rizikovosti výroby, která se promítá i do tvorby hospodářských výsledků jak zemědělských, tak i navazujících zpracovatelských podniků.

Jak jsem již na začátku svého vystoupení uvedl, měli jsme možnost seznámit se se stavem prací na přípravě přestavby. Poněvadž zemědělství a potravinářský průmysl přejde na novou soustavu o rok dříve, tedy již od 1. 1. 1989, chtěl bych požádat soudruha ministra Tomana, aby v krátkosti informoval poslance, jak postupuje příprava ekonomických nástrojů pro přestavbu v zemědělsko potravinářském komplexu.

Pozorně jsem sledoval výklad soudruha Štrougala a jsem přesvědčen, že vytyčené zásady, směry a opatření povedou k úspěšnému splnění našeho společného cíle.

Programové prohlášení federální vlády podpoříme nejen slovy, ale i poctivou prací.

Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Procházkovi, prosím poslance Češku, připraví se místopředseda Federálního shromáždění Zbyněk Žalman.

Poslanec SL Z. Češka: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, Komunistická strana Československa věnuje soustavnou pozornost otázkám rozvoje socialistické demokracie ve všech jejích aspektech, počínaje aktivizací všech složek našeho politického systému, přes zapojování pracujících do řízení státu a společnosti, rozvoj jejich aktivity a iniciativy, až po formování základů socialistické samosprávy lidu v leninském pojetí.

Projevuje se to i v programovém prohlášení vlády, které nám bylo předloženo. Také naše Federální shromáždění musí v tomto směru hledat nové cesty za aktivní účasti všech nás - jeho poslanců.

Nelze jen pasívně vyčkávat, až se přestavba v oblasti národního hospodářství jaksi "automaticky" promítne do oblasti politického systému. Aktivní úloha nadstavby se musí projevit v tom, že rozvoj a prohlubování socialistické demokracie, aktivizace lidského činitele, půjde ruku v ruce s uvedenými procesy v oblasti národního hospodářství a někde je bude předbíhat.

Federální shromáždění jako nejvyšší orgán státní moci a jediný zákonodárný sbor čs. federace bude muset v tomto procesu komplexní přestavby naší společnosti sehrát významnou, i když nelehkou úlohu. Jeho úkolem je dát přestavbě pevný právní základ a zapojit socialistické právo, celý jeho účinný potenciál, plně do jejích služeb. Socialistické právo je velkou sociální hodnotou naší společnosti a nástrojem realizace politiky KSČ, stejně tak jako zájmů všech pracujících. Tím, že ve spolupráci s vládou Československé socialistické republiky dáme linii přestavby právní, a to zdůrazňuji - zákonný - podklad, vytvoříme významné předpoklady jejího naplnění. Jsme si plně vědomi toho, že socialistická demokracie a samospráva nejsou anarchií, ale že se mohou rozvíjet jen na pevné půdě zákona.

Změny v oblasti našeho právního řádu kladou a budou klást značné nároky na činnost nejvyšších státních orgánů čs. federace. Z tohoto hlediska je dnešní projednávání programového prohlášení vlády Československé socialistické republiky aktem závažného státně politického dosahu. Podle mého názoru tím vlastně v ústavně politické rovině přistupujeme k naplňování linie komplexní přestavby naší společnosti.

Tato linie se tak stává závazným programem pro všechny subjekty na všech úrovních, po celé ose řízení.

Tím, že dnes Federální shromáždění - jak jsem přesvědčen schválí předložené programové prohlášení vlády Československé socialistické republiky, bere na sebe - jako představitel všeho našeho pracujícího lidu - zároveň závazek a státně politickou odpovědnost za jeho realizaci, a to především cestou odpovědného výkonu svých kontrolních pravomocí.

Proto také budou v nastávajícím období v centru pozornosti nás poslanců, a především členů ústavně právních výborů, takové úkoly, jaké představuje zajištění souladu práva s rozvojem společenských vztahů, se zájmy pracujících a s nejnovějšími výsledky vědy.

S ohledem na rozvoj samosprávy a její povahu budeme muset ještě více než v minulosti dbát na to, aby zákony byly srozumitelné, používaly jednotnou terminologii, aby byl zajištěn vnitřní i vnější vzájemný soulad zákonů a tím vytvořeny předpoklady jejich relativně dlouhodobé aplikace.

Odpovědnost Federálního shromáždění je tu nabíledni. Svědčí o tom zkušenosti nás poslanců z činnosti ve volebních obvodech. Stejně jako já jste se jistě všichni na předvolebních shromážděních i během výkonu své poslanecké funkce setkali jak se souhlasnými vyjádřeními ke konkrétní zákonné úpravě, tak s kritickými připomínkami. Přestože většina návrhů nových federálních zákonů je předkládána vládou Československé socialistické republiky, činí občané - a to právem - odpovědným za kvalitu zákonů orgán, který tyto zákony schvaluje, a to je právě Federální shromáždění. Je proto žádoucí, aby vláda předkládala návrhy nových zákonů v potřebné kvalitě a natolik včas, aby poslanci měli dostatek příležitosti k získání názorů svých voličů, ale i národních výborů a jiných státních orgánů i hospodářských a společenských organizací ve svých volebních obvodech stran chystané zákonné úpravy. Nelze říci, že bychom v uvedeném směru zaznamenali v minulém období vždy jen dobré zkušenosti. Naproti tomu nelze neocenit úsilí vlády o včasné plnění rozsáhlého legislativního programu týkajícího se přeměny hospodářského mechanismu, jak o něm dopoledne hovořil předseda vlády soudruh Štrougal ve vládním prohlášení. Zejména jsme kladně přijali, že poslancům bylo umožněno zúčastnit se legislativního procesu ještě před předložením vládních návrhů nových zákonů Federálnímu shromáždění.

Je potěšitelné, že našim občanům není otázka zákonů a jejích kvality lhostejná. Vždyť součástí prohlubování socialistického právního vědomí občanů je právě jejich úcta k zákonům, přesvědčení, že jsou to jejich zákony, a že je třeba je také důsledně dodržovat. Veřejné diskuse k návrhům zákonů o státním podniku a o družstevnictví ukázaly živý zájem veřejnosti o navrhovanou právní úpravu a bude tomu tak nepochybně i pokud jde o veřejnou diskusi k novelizaci zákoníku práce. A jsou to právě též připomínky občanů, které napomáhají konečné úpravě zákonů tak, aby byly společností přijaty s plným porozuměním. Proto je také třeba na připomínky občanů citlivě reagovat. Veřejná diskuse ostatně poskytuje i poslancům širší prostor pro přípravu na projednávání vládních návrhů nových zvláště závažných zákonů. V současné době je ovšem nezbytné věnovat prvořadou pozornost zákonům, souvisejícím s přestavbou hospodářského mechanismu, ale stranou nesmějí zůstat ani podněty občanů k právní úpravě bydlení, boje proti alkoholismu a jiným toxikomániím, ochrany ovzduší atd.