Nepříznivý vývoj materiálových,
ale i finančních a mzdových nákladů
se projevuje v neplnění plánovaných
záměrů v tvorbě zisku, přičemž
je třeba zdůraznit, že v minulém roce
nebyl splněn ani snížený úkol
plánu. To má negativní vliv na rovnováhu
finančního hospodaření podnikové
sféry, kde dosáhla platební neschopnost 48
mld. Kčs (zejména v průmyslu a ve stavebnictví)
a užití finančních zdrojů překročilo
jejich tvorbu o 3,5 mld. Kčs. Kromě nedostatečné
tvorby zdrojů zde má hlavní vliv nepříznivý
vývoj v oblasti zásob, kde v odvětvích
průmyslu a stavebnictví nejen že nebyl splněn
plánovaný úkol ve zrychlení jejich
startu, ale doba obratu zásob se zpomalila.
Organizace na nedostatek vytvářených vlastních
finančních zdrojů nereagovaly úměrným
snižováním svých potřeb. Naopak
řada organizací nakupovala zásoby a prováděla
investiční výstavbu ve větším
rozsahu. U nadplánovaných zásob se to týká
podniků: Kablo Kladno - 223 mil. Kčs, Kablo Bratislava
- 112 mil. Kčs, Tatra Kopřivnice - 165 mil. Kčs,
ZVL Kysucké Nové Město - 35 mil. Kčs,
a řady dalších podle údajů Státní
banky československé.
To nasvědčuje tomu, že současné
hodnotové a finanční nástroje nepůsobí
na změny přístupu podniků. Negativně
rovněž působí skutečnost, že
momentem realizace výroby nadále zůstává
okamžik vyskladnění a ne přijetí
finanční úhrady na běžném
účtu podniku.
Soudruh ministr Žák ve svém vystoupení
konstatoval, že ke zlepšení vývoje v oblasti
zásob byla přijata řada opatření.
Nutno říci, že zatím nebyla příliš
účinná a výbory sněmoven je
hodnotí jen jako dílčí operativní
zásah; jsou toho názoru, že zásadní
řešení musí spočívat v
komplexním působení důrazných
systémových opatření.
V práci výborů pro plán a rozpočet
- novým pohledem na hodnocení podniků a celé
hospodářské sféry je sledování
úrovně jejich hospodaření, což
by mělo s přechodem na nový hospodářský
mechanismus získávat stále větší
význam. Závažným poznatkem z minulého
roku je skutečnost, že 531 organizace, tj. 27 % z
celkového počtu ústředně řízených
organizací, zhoršilo svou celkovou úroveň
hospodaření proti předcházejícímu
roku. Účinnost opatření přijatých
v resortech a VHJ na základě usnesení vlády
ČSSR číslo 125/1987 ke státnímu
závěrečnému účtu za
rok 1986 tedy nebyla příliš účinná,
protože u řady organizací se zhoršila
rentabilita výrobních fondů, zvýšily
se celkové náklady a u 40 % organizací poklesl
zisk pod úroveň dosaženou v roce 1986.
V těchto výsledcích se jednotlivé
resorty podílejí diferencovaně, největší
problémy se koncentrují do ministerstev průmyslu
ČSR a SSR a do bývalého ministerstva všeobecného
strojírenství. Uvedené výsledky ukazují
na nízkou úroveň řízení
a plánování, zejména malou důslednost
při kontrole přijímaných rozhodnutí
a vyvozování patřičných závěrů.
To se týká všech stupňů řízení,
od centrálních orgánů přes
VHJ až po podniky.
Přes tyto skutečnosti výbory konstatují,
že výsledky rozvoje národního hospodářství
a plnění prováděcích plánů
v prvních dvou letech 8. pětiletého plánu
ukazují, že ve srovnání se 7. pětiletým
plánem dochází k určitému zlepšení
vývoje ekonomiky na řadě úseků,
že se v podstatě realizují základní
záměry v konečném užití
vytvářených zdrojů, zejména
v osobní a společenské spotřebě
a v zásadě se daří zabezpečovat
i sociální program vytyčený XVII.
sjezdem KSČ. Přitom však i přes řadu
přijatých opatření ke zlepšení
stavu a vývoje ekonomiky se zatím nedaří
překonat některé negativní tendence.
K největším nedostatkům a odchylkám
dochází především při
prosazování rozhodujících záměrů
intenzifikace ekonomiky a při zabezpečování
růstu její efektivnosti. To se souhrnně projevuje
v neplnění plánované dynamiky růstu
a objemu vytvořeného národního důchodu.
Neplnění plánovaných záměrů
v intenzifikaci ekonomiky je do značné míry
způsobeno nedostatky v uplatňování
výsledků vědeckotechnického rozvoje
ve výrobě, ve zvyšování technicko-ekonomické
úrovně a kvality vyráběné produkce
a v inovační aktivitě.
Efektivnost výroby je ovlivněna rovněž
některými odchylkami ve vývoji její
struktury oproti předpokladům plánu. V souvislosti
s nedostatečným zabezpečováním
úkolů ve snižování energetické
a materiálové náročnosti výroby
a se snahou vyrovnat výpadky ve vývozu zpracovatelských
odvětví vývozem výrobků na
nižším stupni zpracování, je přírůstku
výroby dosahováno při vyšším
podílu odvětví náročných
na materiálové a palivoenergetické zdroje
než předpokládal plán.
Zatímco 8. pětiletý plán předpokládal,
že na celkovém přírůstku hrubé
průmyslové výroby v roce 1987 proti roku
1985 se bude podílet přírůstek výroby
v odvětví paliv a energetiky, hutnictví,
chemického průmyslu a výroby stavebních
hmot cca 20 % - činil podíl těchto odvětví
podle předběžných výsledků
za rok 1987 cca 35 %.
K dalším odchylkám proti záměrům
8. pětiletky dochází ve vnějších
ekonomických vztazích, a to jak z objektivních
příčin, tak i v důsledku stále
nedostatečného přizpůsobování
čs. ekonomiky potřebám zahraničního
obchodu. Ve vztahu k nesocialistickým s tátům
nejsou plněny plánované úkoly zejména
ve struktuře vývozu a v jeho efektivnosti. Roste
dovozní náročnost a není plněno
plánované inkaso z rozvojových zemí.
V důsledku toho se zvyšuje napjatost mezi zdroji a
potřebami volnoměnových prostředků.
Výpadky v tvorbě zdrojů se zatím nepřenášejí
přímo do vnitřního užití
a jsou ze značné části kryty z rezerv,
vytvořených na úrovni národního
hospodářství. Tyto možnosti jsou však
omezené a je proto nanejvýš nutné v
souladu se závěry 7. a 9. plenárního
zasedání ÚV KSČ vycházet i
ve zbývajících letech této pětiletky
ze základních záměrů hospodářské
politiky vytyčené XVII. sjezdem KSČ.
V současné době se rovněž vyvíjí
neuspokojivě situace na vnitřním trhu, kde
se ve srovnání s minulými léty zhoršilo
zásobování některými druhy
zboží. Vláda ČSSR přijala v květnu
t. r. celý komplex opatření ke stabilizaci
na vnitřním trhu včetně rozhodnutí
o posílení dodávek zboží z dovozu.
Naši občané toto opatření jistě
uvítají, neboť by mělo přinést
zpestření nabídky zboží na trhu
i určité řešení situace pokud
jde o nedostatkové výrobky. Jistě to přivítalo
i ministerstvo financí, neboť z jeho hlediska to znamená
zvýšení výnosu daně z obratu.
Musíme však v této souvislosti požadovat,
aby i naši výrobci, dodavatelé zboží
pro vnitřní trh, plnili své úkoly,
zvláště proto, že z jejich strany plán
dodávek nebyl v minulém roce plněn. Jestliže
musíme určité zboží dovážet
proto, že někdo nesplnil své úkoly,
pak celá ekonomika je ochuzena o devizové prostředky,
které mohly být použity vhodnějším
způsobem. Kromě toho je zřejmé, že
formou nadplánovaných dovozů nemůžeme
trvale řešit situaci na našem vnitřním
trhu.
Soudružky a soudruzi poslanci, výbory pro plán
a rozpočet obou sněmoven na květnových
schůzích vedle projednávání
kapitol ke státnímu závěrečnému
účtu za rok 1987 také podrobně projednávaly
situaci v plnění volebních programů
Národní fronty za období 1986-1987. Projednáváme-li
dnes výsledky hospodaření státního
rozpočtu, myslím, že je třeba zmínit
se v této souvislosti i o jejich finančním
zajištění.
Jedním z úseků, kde národní
výbory dosahují již tradičně
výborných výsledků, je akce "Z".
Odráží se v ní bezprostředně
nejen organizátorská schopnost a iniciativa národních
výborů, ale také svědomitost občanů
a jejich zájem řešit místní potřeby
a problémy. Není pochyb o tom, že právě
zásluhou akce "Z" se podařilo vyřešit
mnoho vážných problémů a úzkých
profilů naší společnosti s poměrně
dobrou hospodárností a s poměrně velmi
krátkými termíny. Z doplňkového
nástroje státního plánu se akce "Z"
postupně stala nezbytnou součástí
tohoto plánu a princip svépomoci ustoupil v 8. pětiletém
plánu poněkud do pozadí. Dokladem nového
pojetí akce "Z" jsou zásady schválené
vládou ČSSR v rámci přípravy
volebních programů Národní fronty,
které zaměřují akci "Z"
na náročné úkoly ekologického
charakteru, na výstavbu nemocničních zařízení
pro dlouhodobě nemocné, domovů důchodců,
zdravotnických středisek a středně
odborných učilišť.
Vzhledem k značnému zájmu našich občanů
o opatření k zlepšení životního
prostředí se ptám místopředsedy
vlády ČSSR a předsedy Státní
komise pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj s. Obziny: "Jak jsou využívány
finanční prostředky a plněny úkoly
vytyčené XVII. sjezdem KSČ a 8. pětiletým
plánem v oblasti ekologie a jaký je výhled
do konce této pětiletky? "
Zaměření investiční části
akce "Z" v 8. pětiletce přináší
zvýšené nároky i na finanční
účast při její realizaci. Podíl
finančních nákladů na celkové
hodnotě díla může nyní činit
80 % na kraj (předtím 70 %), u některých
staveb výjimečně 90 % i více. Přitom
je známo, že i po zahrnutí akce "Z"
do státního plánu je její financování
prováděno i nadále z doplňkových
zdrojů národních výborů a u
vybraných staveb v případě mimořádně
naléhavé potřeby také podílovou
účastí státního rozpočtu.
Ve výborech obou sněmoven byl vysloven námět,
aby banka poskytovala na nákup stavebního materiálu
(cement, vápno atd.) již před zahájením
výstavby v akci "Z" finanční prostředky,
neboť zejména v zimním období je příhodná
doba k těmto nákupům.
Vzhledem k napjaté situaci ve státních rozpočtech
musí národní výbory zaměřit
svoji pozornost na další tvorbu doplňkových
zdrojů, které představují především
fond rezerv a rozvoje, sdružené prostředky,
doplňkové příjmy a úvěr.
Jak ukazují výsledky hospodaření národních
výborů za rok 1987, začínají
se příznivě vyvíjet sdružené
prostředky. Kladně se zde projevuje zvýšená
pravomoc národních výborů při
zajišťování komplexního sociálního
a ekonomického rozvoje jimi spravovaných území.
Vydatná možnost rozšíření
doplňkových zdrojů se ukazuje i na úseku
doplňkových příjmů - např.
důsledným odprodejem různých objektů
budovaných v akcích "Z" hospodářským
organizacím a družstvům. Národní
výbory na Slovensku z tohoto titulu vyinkasovaly navíc
v roce 1987 téměř jednu miliardu Kčs.
Při plnění těchto úkolů
objektivně narůstá postavení Národní
fronty v našem politickém, společenském,
ale i hospodářském životě. Tuto
skutečnost významu Národní fronty
a volebních programů ocenila i studijní delegace
komisí pro plán a rozpočet Nejvyššího
sovětu SSSR, která v únoru letošního
roku u nás jednala s našimi výbory. Sovětští
poslanci projevili velký zájem o akci "Z"
- zejména o její politickou motivaci z hlediska
uplatňování socialistické demokracie,
efektivnosti jejího uskutečňování
a způsobu jejího financování.
Závěrem ke státnímu závěrečnému
účtu chci zdůraznit, že prvořadou
pozornost v průběhu 8. pětiletky je nutné
soustředit na posilování rovnovážnosti
ve všech oblastech ekonomiky a tomu podřídit
i dynamiku růstu národního hospodářství
tak, aby nevytvářela napětí v ekonomice
a naopak, aby přispívala k postupnému odstraňování
poruch v dodavatelsko-odběratelských vztazích,
nerovnováhy v platební bilanci a k odstraňování
nedostatků na vnitřním trhu a na tomto základě
současně vytvářet i nezbytné
podmínky pro postupné zavádění
nového hospodářského mechanismu.
Dále chci zdůraznit, že výbory sněmoven
plně podporují rozšíření
programu hospodárnosti v 8. pětiletce schváleného
vládou ČSSR tak, jak to zde uvedl soudruh ministr
Žák.
Soudružky a soudruzi poslanci, souhrn státního
závěrečného účtu československé
federace a vládní návrh usnesení,
kterým Federální shromáždění
schvaluje státní závěrečný
účet za rok 1987, byl ve výborech sněmoven
projednán. Byly k němu kritické, ale konstruktivní
připomínky tak, jak jsem i já, jako společný
zpravodaj výborů Sněmovny lidu, ve své
zprávě uvedl. Po projednání a připomínkách
vyslovily výbory svůj souhlas. Očekávají,
že vláda ČSSR bude z celkového hodnocení
a připomínek výborů ve své
práci vycházet.
Doporučuji proto Sněmovně lidu vládní
návrh usnesení, kterým Federální
shromáždění Československé
socialistické republiky schvaluje státní
závěrečný účet československé
federace za rok 1987, schválit.
Předseda FS A. Indra: Děkuji soudruhu Hůlovi.
Slovo má společný zpravodaj výborů
Sněmovny národů poslanec Josef Csémi.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Csémi: Vážený súdruh generálny
tajomník, vážený súdruh prezident,
vážený súdruh predseda, súdružky
a súdruhovia poslanci. Vývoj súčasnej
medzinárodnej situácie a najmä neustále
se zvyšujúci význam hospodárskej a technickej
vyspelosti ekonomických a politických zoskupení
potvrdzuje, že stanovenie náročných
úloh na XVII. zjazde KSČ si vynútila nielen
vnútorná potreba našej spoločnosti pri
zabezpečovaní ďalšieho sociálno-ekonomického
rozvoja, ale aj medzinárodnopolitické a ekonomické
súvislosti.
Dnešné prerokúvanie štátneho záverečného
účtu je preto príležitosťou ku
zhodnoteniu, do akej miery sa darí plniť tieto zámery.
Z priebehu prerokúvania jednotlivých kapitol štátneho
rozpočtu v príslušných výboroch
Snemovne ľudu a Snemovne národov vyplýva, že
sa výbory sústredili na tri rozhodujúce oblasti:
1. na tvorbu zdrojov najmä z hľadiska dosahovanej efektívnosti,
2. na hospodárnosť pri vynaložení rozpočtových
prostriedkov,
3. na vytváranie podmienok v sústave riadenia pre
splnenie úloh 8. päťročnice a pre prípravu
a úspešný priebeh 9. päťročnice.
V centre pozornosti poslancov boli najmä otázky prestavby
hospodárskeho mechanizmu a ďalšieho prehlbenia
socialistickej demokracie v živote našej spoločnosti.
Z rokovania výborov vyplýva jednoznačný
názor. Prestavba sama o sebe sa nesmie stať iba formálnym
cieľom, ale nástrojom k dosiahnutiu vyššej
úrovne uspokojovania potrieb nášho ľudu
po hmotnej a duševnej stránke. Musí sa zaistiť
vyšší stupeň sebarealizácie ľudí,
musí sa upevniť vo vedomí ľudí
istota, že socializmus je tu pre ľudí a nie naopak.
Táto základná politická motivácia
angažovanosti a iniciatívy pracujúcich bola
doposiaľ nedostatočne využívaná.
Taktiež akékoľvek reformy alebo reorganizácie
"na oko" pôsobia politicky silne demobilizačne.
Poslanci preto upozornili, že konkrétny postup vlády
pri prestavbe hospodárskeho mechanizmu musí mať
na zreteli predovšetkým tieto spoločensko-politické
aspekty.
Dôveru ľudí a ich politické presvedčenie
nemožno nadekretovať, ani vynútiť ani tým
najlepším uznesením. Nemôžeme sa
sťažovať, že uznesení máme málo.
No veľká časť z nich má jedno spoločné
negatívum. Je to nízky, alebo nijaký stupeň
ich realizačnej schopnosti a účinnosti. Niekedy
pristupujeme veľmi všeobecne a anonymne, inokedy zasa
príliš podrobne až puntičkársky.
Ukazuje sa potreba čo najskôr sa tohto nedostatku
zbaviť.
Prestavba teda aj pre nás znamená hľadanie
nových účinnejších metód
politickej a poslaneckej práce tak tu vo Federálnom
zhromaždení, ako aj v našich volebných
obvodoch. Táto snaha a úsilie sa odrazili aj v rokovaniach
výborov pri prerokúvaní príslušných
kapitol štátneho záverečného
účtu. Stále vo väčšej miere
sa v uzneseniach poukazuje na konkrétne nedostatky a adresne
sa odporúčajú cesty k ich odstráneniu.
Súdružky a súdruhovia, otázky vedecko-technického
rozvoja a jeho uplatnenie v praxi prenikajú do rokovania
takmer všetkých výborov snemovní. Úprimne
povedané, stojíme pred nimi s veľkými
rozpakmi. A to nielen my, poslanci. Dovoľ te mi, aby som
pripomenul názor predsedu vlády súdruha Štrougala,
ktorý v tejto súvislosti zaujal v programovom vyhlásení,
citujem: "Členovia vlády zodpovední
za riadenie procesov uplatňovania vedecko-technického
rozvoja si musia položiť otázku, čo vlastne
urobili pre pokrok v tejto oblasti" koniec citátu.
Zistené poznatky výborov stále zretelnejšie
poukazujú na nedostatočné vyžadovanie
disciplíny voči výrobnej sfére, predovšetkým
zo strany centra.
K rovnakému záveru dospeli výbory pre kultúru
a výchovu, keď zistili, že vážnou
brzdou urýchlenia rozvoja vedy je nedostatok potrebných
vedeckých prístrojov a automatizačnej techniky.
Napríklad Československá akadémia
vied predložila 43 často unikátnych prístrojov
na výrobné využitie, ale ich výroba
nebola, napriek mnohým rokovaniam vedenia akadémie
vied s príslušnými ministrami, zabezpečená.
Aj branné a bezpečnostné výbory museli
konštatovať, že sa nedarí zabezpečovať
úlohy spojené s rozvojom vojenskej vedy a techniky
u civilných riešiteľov a výrobcov. Podobná
nedisciplinovanosť - a možno priamo povedať neoprávnené
obohacovania a poškodzovanie socialistickej spoločnosti
- spočíva v opakovane zisťovanom nadhodnocovaní
nákladov vo finančne náročnejších
investíciách, ako sú vybrané integračné
akcie, výstavba palivovoenergetického komplexu a
pod. Ak previerka Výboru ľudovej kontroly preukáže
možnosť zníženia nákladov pri výstavbe
Krivorožského kombinátu o 25 % z pôvodných
celkových nákladov nejde už o nedbalosť.
Výbory pre plán a rozpočet preto odporučili
vyvodzovať závery a dôsledky priamo u príslušných
rezortných ministrov.
Pri prerokúvaní kapitoly Štátnej plánovacej
komisie sa výbory pre plán a rozpočet podrobne
zoznámili s názorom komisie na problém s
realizáciou zákona o 8. päťročnom
pláne. Stanovisko, ktoré výbory v tejto súvislosti
zaujali, je celkom jednoznačné. Napriek doterajšiemu
neplneniu kvalitatívnych zámerov plánu nemožno
z úloh 8. päťročnice nič zľavovať.
Vláda má dostatok priestoru k tomu, aby mobilizovala
umrtvené a inak nevyužité zdroje. Ide najmä
o zásoby, vyrobené fondy, využitie investičných
prostriedkov a pod. Ak by stanovené ciele 8. päťročnice
neboli splnené, nie je to vinou ich nereálnosti.
Výbory sa preto rozhodli požiadať Štátnu
plánovaciu komisiu, aby v príprave podkladov pre
rokovania výborov o plnení plánu v roku 1988
bola celkom konkrétne uvedená zodpovednosť
za neplnenie rozpísaných úloh zo strany rezortov.