Přítomno:
182 poslanci Sněmovny lidu
66 poslanců Sněmovny národů zvolených
v České socialistické republice
70 poslanců Sněmovny národů zvolených
ve Slovenské socialistické republice
Omluveni poslanci:
Sněmovny lidu:
Benda, Biľak, Brokeš, Češka, Hajn, Chňoupek,
Korf, Kuljovský, Malíková, Mottlová,
Pakán, Pátek, Potáč, Puchmeltr, Rabas,
Šimek, Tichý, Žákovič
Sněmovny národů zvolení v České
socialistické republice:
Blahník, Fojtík, Foltýnová, Kantorová,
Krauskopf, Mevald, Rusov, Trávníček, Zíka
Sněmovny národů zvolení ve Slovenské
socialistické republice:
Lúčan, Riško, Sidó, Šalgovič,
Šarišská
(Řízení schůze převzal a třetí
den jednání zahájil místopředseda
Federálního shromáždění
a předseda Sněmovny lidu V. Vedra.)
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Vážené Federální shromáždění,
soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, dovolte,
abych zahájil třetí den jednání
10. společné schůze Sněmovny lidu
a Sněmovny národů Federálního
shromáždění Československé
socialistické republiky.
Konstatuji, že v zasedací síni jsou přítomni
174 poslanci Sněmovny lidu, 65 poslanců Sněmovny
národů zvolených v České socialistické
republice a 67 poslanců Sněmovny národů
zvolených ve Slovenské socialistické republice.
Z toho je zřejmé, že obě sněmovny
jsou usnášení schopné.
Nejdříve projednáme
Vládní návrh zákona odůvodní
ministr zahraničního obchodu Československé
socialistické republiky soudruh Jan Štěrba.
Prosím, aby se ujal slova.
Ministr zahraničního obchodu ČSSR J. Štěrba:
Vážený soudruhu generální
tajemníku ústředního výboru
strany, vážený soudruhu předsedo Federálního
shromáždění, vážené
soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté, v souladu se Směrnicí k zabezpečení
komplexní přestavby hospodářského
mechanismu přistoupila vláda ČSSR rovněž
k novelizaci zákona o hospodářských
stycích se zahraničím.
Jde o právní předpis, který nově
upravuje roli československého státu při
usměrňování hospodářských
styků se zahraničím. Upravuje proto na jedné
straně působnost státních orgánů,
jejich pravomoci a povinnosti při vytváření
podmínek pro zahraničně hospodářskou
činnost, na druhé straně jsou v něm
stanoveny základní principy postavení a zahraničně
obchodní činnosti československých
hospodářských organizací a ostatních
subjektů, včetně organizací působících
na našem trhu, založených ve spolupráci
se zahraničními partnery.
Při úvahách o změně mechanismu
v československých vnějších hospodářských
vztazích jsme vycházeli z toho, že zásadní
předpoklady naší účasti v mezinárodní
dělbě práce, zejména v socialistické
ekonomické integraci, jsou pevnou součástí
naší stabilní mezinárodní politiky,
že mají svou logickou a ekonomicky výhodnou
základnu v pevných svazcích našeho hospodářství
s hospodářstvím členských států
RVHP v čele se Sovětským svazem.
Protože v souladu se změnami v hospodářském
mechanismu, danými přestavbou, by dosavadní
mechanismus v našem zahraničním obchodě
neodpovídal novým podmínkám a potřebám,
přistoupili jsme k zásadní novelizaci zákona
č. 42 z roku 1980 Sb., o hospodářských
stycích se zahraničím. I když se na
struktuře a systemizaci uvedeného zákona
zdánlivě mnoho nemění, dochází
v předkládaném vládním návrhu
novelizace k významným změnám právě
v oblastech, které určují ekonomický
mechanismus v naší zahraničně obchodní
činnosti. V čem tyto změny spočívají?
Vycházíme ze zásady, že hospodářské
organizace budou ve své ekonomické činnosti
samostatné, že budou hospodařit podle zásady
úplného chozrasčotu a podle zásad
samofinancování a tato skutečnost je již
stanovena v zákonu o státním podniku a má
svůj odraz i v navrhované novelizaci zákona
č. 42/1980 Sb.
Stát si zachovává svůj vliv, aby zabezpečil
soulad podnikových zájmů s celospolečenskými
zájmy. To se projevuje především ve
formě povolování zahraničně
hospodářských styků ze strany příslušných
ústředních orgánů. V §
7 a 8 se stanoví, že u zahraničně obchodní
činnosti je povolována činnost federálním
ministerstvem zahraničního obchodu. V dalších
paragrafech 18 a 19 se stanovuje možnost povolovat zahraničně
hospodářskou činnost v oblasti hospodářských
služeb přímo příslušným
ústředním orgánem federace nebo republik.
To se týká například služeb v
oblasti dopravy, spojů, zdravotnictví, kultury a
podobně.
Poprvé v československém právním
řádu se zákonně upravují tzv.
přímé vztahy. Přímé
vztahy se uskutečňují především
v zájmu zvýšení úrovně
výroby a její efektivnosti. Rozumí se jimi
zejména spolupráce se zahraničními
osobami v rámci socialistické ekonomické
integrace. Mají přispět k účelnému
rozdělení výrobních programů
a ke zdokonalení výrobních technologických
postupů. Jejich obsahem je proto především
výrobní kooperace, specializace a vědeckotechnická
spolupráce. Z těchto přímých
smluvních vztahů může vyplynout i výměna
kooperovaných výrobků nebo jejich částí.
Přímé vztahy však neznamenají
klasickou obchodní výměnu a nemohou ji nahrazovat.
Zvláštní zřetel vyžadují
závazky, které vyplývají ze socialistické
ekonomické integrace. Proto pro tuto oblast usnadňuje
vývoz a dovoz kooperovaných výrobků
a jejich částí bez povolení. Přímé
vztahy s partnery z ostatních zemí se řídí
podle principů o uzavírání smluv o
kooperaci výroby.
V oblasti zahraničně obchodní činnosti
jsou nejvýznamnější změny především
v oblasti povolování. Podle § 8 odst. 2 mají
československé podniky nárok na povolení
k zahraničně obchodní činnosti, jestliže
prokáží, že splňují předpoklady
stanovené tímto zákonem.
Postavení federálního ministerstva zahraničního
obchodu se rovněž mění. Federální
ministerstvo zahraničního obchodu se stává
průřezovým orgánem, který vůči
všem subjektům používá stejných
nástrojů usměrňování,
a to obecně závazných předpisů,
ekonomických nástrojů a celních předpisů.
Podniky zahraničního obchodu si ponechávají
svou zvláštní formu československých
socialistických organizací a mohou být zakládány
pouze federálním ministerstvem zahraničního
obchodu. Nová zákonná úprava však
převádí jejich vnitřní uspořádání
a pravomoci do stejné úpravy, jaká byla přijata
při zákonu o státním podniku. Tato
ustanovení se týkají především
jejich samosprávy, volitelnosti řídících
orgánů, samostatnosti hospodaření
apod. Podniky zahraničního obchodu však nejsou
státními podniky.
Vědeckotechnická spolupráce, která
je jedním z významných druhů zahraničně
hospodářských styků, je podle navrhované
úpravy plně usměrňována Státní
komisí pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj. Zjednodušuje se systém schvalování
smluv o vědeckotechnické spolupráci a bez
povolení se zejména uvolňují s organizacemi
ze států podílejících se na
socialistické ekonomické integraci.
Rovněž u smluv o specializaci a kooperaci výroby
se podstatně zjednodušuje procedura jejich schvalování.
Bez povolení se mohou uzavírat smlouvy o specializaci
a kooperaci výroby s organizacemi členských
zemí RVHP. Kromě toho se nebude vyžadovat povolení
u všech kooperačních smluv, uzavíraných
s partnerem z jakéhokoliv státu, kde souhrn ročního
objemu kooperačního vývozu československého
podniku podle kooperační smlouvy nepřesáhne
30 mil. Kčs. Pro srovnání: tyto smlouvy musí
být v současném (dosud platném) režimu
schváleny na 6-7 centrálních orgánech
- nadřízeným ústředním
orgánem po předcházejícím souhlasu
federálního ministerstva zahraničního
obchodu, Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj, federálního ministerstva
financí, Federálního cenového úřadu
a Státní banky československé a popř.
federálního ministerstva zemědělství
a výživy. Vládní návrh novelizace
přináší celkové zjednodušení
v systému schvalování specializačních
a kooperačních smluv. Pokud se, s ohledem na již
zmíněné principy, budou kooperační
smlouvy ještě muset schvalovat, bude je schvalovat
jen jediný orgán, a to věcně příslušný
ústřední orgán státní
správy.
Podobným způsobem se zjednodušuje i nakládání
průmyslovými právy. Jediným orgánem
státní správy pro povolování
operací na tomto úseku je Státní komise
pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj.
Při všech těchto úpravách bylo
dbáno na to, aby podniková sféra získala
větší prostor pro uplatnění vlastní
iniciativní hospodářské činnosti.
Možnost státu zasahovat do těchto pravomocí
podniků je omezena na určité zásadní
otázky ochrany státních zájmů.
Tato formulace v dosavadních a novelou neměnných
paragrafů 55 a 56 směřuje především
k zabezpečení základních obchodně
politických a jiných důležitých
státních zájmů a dává
státu možnost přijmout mimořádná
opatření zejména k zabezpečení
plnění přijatých důležitých
mezinárodních závazků a k ochraně,
eventuálně prosazení plnění
celospolečenských úkolů.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
s navrhovanými změnami jste měli možnost
se seznámit při projednávání
ve výborech sněmoven Federálního shromáždění,
kde byly vyjasněny jak základní otázky
novelizace zákona č. 42/1980 Sb., tak jste si mohli
i ověřit, že federální ministerstvo
zahraničního obchodu je připraveno tyto změny
důsledně realizovat ku prospěchu celé
naší socialistické ekonomiky.
Oceňujeme pozornost, jakou orgány Federálního
shromáždění v průběhu
celého V. volebního období věnují
otázkám zahraničního obchodu, jeho
koncepčním záměrům i realizaci
zahraničně obchodních vztahů.
Chtěl bych poděkovat za připomínky
a názory, které výbory i jednotliví
soudruzi poslanci při projednávání
zákona vznesli a které vedly k upřesnění
formulací navrhované novely. Po důkladném
projednání v průběhu dubna a května
na půdě výborů sněmoven Federálního
shromáždění věřím,
že záměr přestavby našich vnějších
ekonomických vztahů podpoříte.
Chci vás proto z pověření vlády
Československé socialistické republiky požádat,
abyste po projednání na dnešní společné
schůzi obou sněmoven Federálního shromáždění
předložený vládní návrh
novely zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských
stycích se zahraničím, schválili.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji soudruhu ministru Štěrbovi.
Vládní návrh zákona projednaly výbory
ústavně právní, zahraniční,
pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu
a obchod a pro zemědělství a výživu
obou sněmoven. Prosím společného zpravodaje
výborů Sněmovny národů poslance
Antona Nemce, aby přednesl zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
A. Nemec: Vážený soudruhu generální
tajemníku, vážený soudruhu předsedo,
vážené soudružky poslankyně, soudruzi
poslanci, jak již uvedl ve svém vystoupení
ministr zahraničního obchodu soudruh Štěrba,
vláda Československé socialistické
republiky předložila Federálnímu shromáždění
Československé socialistické republiky k
ústavnímu projednání novelizaci zákona
o hospodářských stycích se zahraničím,
která nově upravuje postavení podniků
a vliv státu v tak důležité oblasti
našeho národního hospodářství,
jakou je oblast vnějších hospodářských
vztahů.
Tento návrh byl projednán v pěti výborech
sněmoven Federálního shromáždění,
v rozpravě k němu poslanci uplatnili řadu
námětů a stanovisek. Diskusní vystoupení
vyzněla na podporu předloženého vládního
návrhu. Dovolte mi, abych vás s některými
názory, přednesenými ve výborech,
seznámil.
Ve všech výborech bylo s uspokojením konstatováno,
že novelizace zákona o hospodářských
stycích se zahraničím umožňuje
větší samostatnost podniků zabývajících
se zahraničně hospodářskou činností.
Tuto významnou oblast pro národní hospodářství
i pro politické postavení Československé
socialistické republiky však nelze zcela ponechat
jen na pouhé podnikatelské chuti. Proto stát
musí, a také ponechává možnost,
usměrňovat tuto činnost v souladu s celospolečenskými
zájmy a s principy své hospodářské
politiky. Pro usměrňování budou sloužit
zejména ekonomické, finanční a celní
nástroje a obecně závazné právní
předpisy vydané podle tohoto zákona.
Poslanci připomněli, že se od hospodářské
sféry nyní očekává zvýšení
iniciativy a podnikání. Podniky budou moci, kromě
zapojení do mezinárodní dělby práce,
provádět zahraničně obchodní
činnost, ke které mohou získat povolení
při splnění zákonem stanovených
předpokladů.
Současně poslanci zdůraznili, že podniky
proto musí přistupovat k otázce získat
oprávnění provádět tuto činnost
odpovědně, s vědomím nezbytnosti zachovávat
pravidla, kterými se tato činnost řídí,
dbát, aby se nenarušovaly mezinárodní
závazky a aby rostla dobrá pověst československého
průmyslu, a ne jenom průmyslu.
Ve většině výborů bylo hovořeno
o tom, že za dobu 40 let existence československého
zahraničního obchodu si vybudovaly existující
organizace zahraničního obchodu dobrou pověst,
mají své osvědčené kontakty
a dosáhly řady úspěchů. Tuto
získanou pozici, která je ku prospěchu celého
národního hospodářství, nesmíme
ztratit. Nové organizační uspořádání
nebo vznik nových podniků angažujících
se v zahraničním obchodě by v žádném
případě neměly vést k oslabení
našeho postavení ve světovém obchodě.
Nelze dopustit, aby se vytratila odbornost nebo aby se snížila
úroveň této kvalifikované práce
anebo aby se pokazila pracně vybudovaná pověst
československých vývozců na zahraničních
trzích. Bude proto třeba tuto činnost svěřovat
pouze kvalifikovaným pracovníkům a neustále
pečovat o zvyšování jejich odborných
znalostí a zkušeností.
Ve výborech byl kladen důraz na spolupráci
se socialistickými státy, zejména v rámci
Rady vzájemné hospodářské pomoci
a především se Sovětským svazem,
která je základem a hlavním článkem
hospodářských styků se zahraničím.
Široká spolupráce, počínaje koordinací
plánu přes dohody dvoustranné i mnohostranné
ve všech oblastech hospodářské činnosti
až po množství ujednání a kontraktů,
zabezpečuje stabilitu a vzestupný rozvoj národního
hospodářství. Dnes, a po vstupu předpisů
zabezpečujících přestavbu hospodářského
mechanismu v platnost, stále více přechází
a bude přecházet do rukou podniků iniciativa
a provádění zahraniční hospodářské
činnosti. To platí plně i pro vědeckotechnickou
spolupráci, o nakládání průmyslovými
právy a o specializaci a kooperaci výroby.
Ve výborech bylo diskutováno také o tom,
že v posledních letech se rozšiřují
smluvní vztahy mezi československými podniky
a zahraničními podniky, které jsou uzavírány
bez zprostředkování organizací, které
byly zřízeny k uskutečňování
vztahů se zahraničím. Novela zákona
se oprávněně rovněž těmito
vztahy zabývá.
Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vládní
návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských
stycích se zahraničím, projednaly výbory
ústavně právní, zahraniční,
pro plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu
a obchod a pro zemědělství a výživu
Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Z
těchto výborů se poslanci - zpravodajové
zúčastnili porady s odborníky vědy
a praxe konané v květnu t. r. Odpovědně
byla též novelizace zákona projednávána
ve výborech České národní rady
a Slovenské národní rady. Výbory ústavně
právní obou sněmoven Federálního
shromáždění věnovaly pozornost
formulačním zpřesněním předloženého
návrhu tak, aby jeho dikce byla jednoznačná
a všeobecně srozumitelná. Výsledky této
činnosti jsou zahrnuty ve společné zprávě
výborů obou sněmoven, parlamentní
tisk 84, máte ho k dispozici. Z ústavněprávního
hlediska je úprava zákonem Federálního
shromáždění odůvodněna
článkem 16 písmeno b) ústavního
zákona o československé federaci, podle něhož
zákonodárství o úpravě vztahů
vznikajících při provádění
zahraničního obchodu patří do působnosti
Československé socialistické republiky.
Soudružky a soudruzi, jako společný zpravodaj
výborů ústavně právního,
zahraničního, pro plán a rozpočet,
pro průmysl, dopravu a obchod a pro zemědělství
a výživu Sněmovny národů vyjadřuji
přesvědčení těchto výborů,
že novelizace zákona o hospodářských
stycích se zahraničím přispěje
ke zvýšení iniciativy ekonomické sféry
při dalším rozvíjení hospodářských
styků se zahraničím.
Doporučuji Sněmovně národů
schválit vládní návrh zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích
se zahraničím (tisk 72), se změnami uvedenými
ve společné zprávě výborů
Sněmovny národů (tisk 84).
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji poslanci Nemcovi. Slovo má společný
zpravodaj výborů Sněmovny lidu poslanec Tichavský.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
S. Tichavský: Vážený soudruhu generální
tajemníku, vážený soudruhu předsedo
Federálního shromáždění,
vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, v řadě zákonů,
které jsou projednávány v první etapě
legislativního zabezpečení přestavby
hospodářského mechanismu zaujímá
novela zákona o hospodářských stycích
se zahraničím zvláštní místo.
O tento předpis má zájem nejen řada
podniků a organizací v naší zemi, ale
též v zahraničí. Zájem je pochopitelný,
protože tento zákon určuje roli státu
a jeho orgánů v této důležité
oblasti národního hospodářství
a zároveň poskytuje podnikům a organizacím
prostor pro jejich podnikatelskou činnost vůči
zahraničí.
O hospodářských stycích se zahraničím
se diskutovalo v pracovních kolektivech závodů
v souvislosti s přípravou dokumentů o zásadách
přestavby hospodářského mechanismu
a též při celonárodní diskusi
k zákonu o státním podniku. Právě
v souvislosti se zásadou podnikatelské samostatnosti
podniků se dospělo k požadavku, že činnost
podniků má sahat i do zahraničí, že
starost podniků o zabezpečení všech
potřeb národního hospodářství
má zahrnovat i takové činnosti, které
vyplývají z hospodářských styků
se zahraničím. Je třeba rozšířit
formy, kterými se uskutečňuje mezinárodní
dělba práce.