V této souvislosti bych rád upozornil na mimořádnou
odpovědnost všech subjektů československého
zahraničního obchodu, která pro ně
vyplývá z nové právní úpravy
hospodářských styků se zahraničím.
Stručně bychom mohli říci: čím
větší samostatnost, tím větší
odpovědnost. Právem se od nich očekává,
že nových podmínek své činnosti
využijí k dosahování co nejefektivnějších
výsledků. Takových, které by byly
v souladu se zájmy a potřebami celé společnosti.
Důležité ovšem je, aby dosahované
výsledky nebyly poměřovány jen bezprostředními,
krátkodobými zájmy podniků nebo dokonce
jejich jednotlivých pracovníků, nýbrž
efektem, který bude zakládat pro naše zahraničně
obchodní podnikání zároveň
dobrou perspektivu.
Tomuto požadavku bude zřjemě nezbytné
přizpůsobit kritéria, zhodnocující
výsledky činnosti nejen podniků zahraničního
obchodu jako celku, ale i jejich útvarů a pracovníků.
Situace bude nepochybně rozdílná vzhledem
k charakteristice jednotlivých komodit zahraničního
obchodu. Jsou však požadavky, které mají
platnost pro všechny oblasti zahraničně obchodní
činnosti bez ohledu na konkrétní charakter
předmětu tohoto podnikání a rovněž
bez ohledu na to, jde-li o výrobky či poskytované
služby. Mám na mysli zejména respektování
požadavku důsledného dodržování
sjednaných podmínek uzavřeného obchodu
a konkrétní postupy vůči obchodním
partnerům. Tento požadavek se ovšem netýká
jen vlastních subjektů zahraničně
obchodního podnikání, ale též
výrobců samotných. Vždyť žádoucí
efekt zahraničního obchodu závisí
v prvé řadě od vysoké kvality výrobků
i poskytovaných služeb, od vysokých technických
parametrů jejich užitných hodnot, od včasného
a kvalitního servisu a v neposlední řadě
od schopnosti pohotového dodání tak často
diskutovaných náhradních dílů.
Jde o to, aby nedocházelo k tak závažným
nedostatkům v kvalitě zboží a plnění
dodacích podmínek, jak o nich informuje Zpravodaj
zahraničního obchodu v 3. čísle letošního
ročníku. Z celé řady případů,
které uvádí, cituji:
"Zákazníci z Velké Británie provedli
storna svých objednávek stoprocentní vlněné
a směsové tkaniny v metráži pro dámskou
a pánskou konfekci na dodávky v roce 1987 a z malé
části v roce 1988 v celkové hodnotě
cca 493 425 Lstg. Uvedené objednávky byly stornovány
z těchto důvodů: opakovaného neplnění
dodávek a potvrzených dodacích lhůt,
neúplného sortimentu, chronického zpožďování
dodávek, ztrát, které vznikly zákazníkům,
protože nemohli splnit závazky vůči
svým odběratelům." V jiném případě
- týká se zpožďování textilních
dodávek do Finska - se konstatuje, že zákazníci
jsou unaveni neustálými problémy s dodacími
lhůtami a ztrácejí důvěru k
československým dodavatelům. Obdobné
příklady jsou uvedeny z oblasti elektrotechnického
průmyslu, strojírenství i z řady dalších
odvětví.
Všechny tyto skutečnosti ovšem nikterak neoslabují
nároky, které nutno klást na kvalitu zahraničně
obchodní činnosti, na vlastní komerční
práci vývozních a dovozních organizací.
Nemalý díl odpovědnosti za dosahování
co nejlepších výsledků bude mít
i ve svém novém postavení ministerstvo zahraničního
obchodu. Od něho se očekává především
zpracování promyšlené koncepce zahraničně
obchodní činnosti na podkladě závěrů
XVII. sjezdu Komunistické strany Československa
a zasedání ústředního výboru,
zejména sedmého a devátého. Právě
na 9. zasedání bylo zdůrazněno, že
centrální orgány - v tomto případě
vláda a ministerstvo zahraničního obchodu
- mají nezastupitelné místo v uplatnění
zásad přestavby v zabezpečení současných
i perspektivních a zejména koncepčních
úkolů naší ekonomiky. V této
souvislosti bych také rád poukázal na 4.
zasedání ústředního výboru
Československé strany socialistické, které
plně podpořilo celkovou koncepci komplexní
přestavby hospodářského mechanismu,
a které také zdůraznilo význam zahraničního
obchodu pro naše národní hospodářství.
Důležitým předpokladem i v oblasti hospodářských
styků se zahraničím bude vyřešení
hodnotových vztahů úpravou velkoobchodních
cen i objektivizací devizových relací, aby
bylo možné v jednotlivých případech
posoudit skutečné ekonomické podmínky
a výsledky zahraničně obchodní činnosti.
Do této činnosti je nutno stále více
prosazovat taková kritéria efektivnosti, která
jsou založena na srovnání naší
produktivity práce s produktivitou světovou, včetně
toho, aby velkoobchodní a nákupní ceny ve
vztahu k společensky nutným nákladům
a světovým cenám lépe odrážely
vývoj ve světě a úroveň efektivnosti
našeho národního hospodářství.
Naplnění těchto požadavků má
také význam pro rozvoj přímých
vztahů mezi našimi a zahraničními výrobními
podniky a nepochybně by přispělo k dalšímu
podnícení zájmu na této formě
hospodářské spolupráce.
Je nutno také počítat se zvýšením
počtu subjektů československého zahraničního
obchodu a s jejich rozrůzněním - vedle tradičních
podniků zahraničního obchodu budou zde existovat
subjekty další. Proto lze mít za to, že
se bude zvyšovat závažnost koordinující
funkce ministerstva, která je předkládanou
novelou zachována. I nadále bude ovšem ministerstvo
zahraničního obchodu centrem zahraničně
politické aktivity vůči našim zahraničním
partnerům a musí být garantem zájmů
státu v této oblasti.
Soudružky a soudruzi, veškerou činnost ve sféře
hospodářských styků se zahraničím
je nutno orientovat k co nejúčinnějšímu
zhodnocování našeho národního
důchodu. Při tom je stále nutno mít
na mysli, že jde nejen o dosahování co nejlepších
ekonomických výsledků, nezbytných
pro další úspěšný rozvoj
hospodářství a zabezpečení
stoupající životní úrovně,
ale též o dobrou reprezentaci naší socialistické
vlasti. Jsem přesvědčen, že navrhovaná
zákonná úprava k naplnění těchto
cílů vytvoří dobré předpoklady.
Proto rovněž doporučuji její schválení.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji poslanci Kapitolovi. Tím byly písemné
přihlášky do rozpravy vyčerpány.
Ptám se vás, poslanců, jestli se ještě
někdo hlásí do rozpravy. (Nehlásí.)
Není tomu tak. Vyhlašuji tedy rozpravu za skončenou.
Přeje si závěrečné slovo ministr
zahraničního obchodu soudruh Štěrba?
(Ne.) Nepřeje.
Žádají o slovo společní zpravodajové?
(Ne.) Nikoliv.
Můžeme tedy, soudružky a soudruzi, přistoupit
k hlasování. Při schvalování
tohoto zákona platí zákaz majorizace. Musím
konstatovat, že v zasedací síni je přítomno
176 poslanců Sněmovny lidu, 64 poslanci Sněmovny
národů zvolení v České socialistické
republice a 67 poslanců Sněmovny národů
zvolených ve Slovenské socialistické republice.
Obě sněmovny jsou tedy usnášení
schopné.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny lidu.
Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění
společné zprávy výborů Sněmovny
lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů zvolené v České socialistické
republice.
Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění
společné zprávy výborů Sněmovny
národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Poslanci Sněmovny národů zvolení v
České socialistické republice zákon
schválili.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů zvolené ve Slovenské socialistické
republice.
Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění
společné zprávy výborů Sněmovny
národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Není tomu tak.
Konstatuji, že poslanci Sněmovny národů
zvolení ve Slovenské socialistické republice
taktéž zákon schválili.
Tím byl zákon Sněmovnou národů
schválen.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
Československé socialistické republiky schválilo
zákon, kterým se mění a doplňuje
zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských
stycích se zahraničím.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 50, SL
č. 84, SN č. 93.)
Dalším bodem pořadu je
Vládní návrh zákona odůvodní
ministr práce a sociálních věcí
Československé socialistické republiky soudruh
Miloslav Boďa. Prosím, aby se ujal slova.
Ministr práce a sociálních věcí
ČSSR M. Boďa: Vážený súdruh
generálny tajomník, vážený súdruh
predseda, vážené súdružky a súdruhovia
poslanci, vážení hostia, dovoľte, aby
som z poverenia Federálnej vlády odôvodnil
vládny návrh zákona o sociálnom zabezpečení.
Vláda ČSSR pristúpila k príprave nového
zákona o sociálnom zabezpečení s cieľom
vypracovať takú komplexnú právnu úpravu,
ktorá by v nadväznosti na prebiehajúcu prestavbu
spoločnosti závažným spôsobom
ďalej rozvinula sociálnu politiku socialistického
štátu. Ako bolo zdôraznené vo vládnom
vyhlásení 3. mája t. r., vláda považuje
sociálne zabezpečenie za významnú
súčasť sociálnej politiky, ktorá
bezprostredne ovplyvňuje životnú úroveň
širokých vrstiev obyvateľstva. Táto cieľová
orientácia sociálneho zabezpečenia bola hlavným
smerom činnosti pri prácach na príprave zákona.
Dovoľte, aby som v úvode poďakoval za prácu
výborom Federálneho zhromaždenia a ocenil ich
podnetný obsahový i legislatívny prínos
už pri prerokovávaní zásad tohto zákona
v januári a februári t. r.; to sa preukázateľne
odrazilo v ďalšom skvalitnení jeho cieľov
a obsahu. Významnú úlohu pri príprave
zákona plnil i ÚV NF ČSSR a aktívne
sa týmto otázkam venovali najmä najvyššie
orgány ROH. Akokoľvek sú zámery na ďalšie
zdokonalenie sociálneho zabezpečenia a životnej
úrovne náročné a finančne nákladné,
nehodlá vláda - sledujúc stratégiu
urýchlenia sociálneho a ekonomického rozvoja
- v ničom zľavovať z prijatých predsavzatí;
je rozhodnutá rozvíjať sociálnu politiku
ako aktívny nástroj hospodárskej prestavby,
cieľavedomého podnecovania pracovnej iniciatívy
ale zároveň, ako cieľ ekonomického rozvoja
a nástroj uplatňovania sociálnej spravodlivosti
vo všetkých vrstvách pracujúcich a obyvateľstva.
V sociálnej politike sa odráža všestranná
starostlivosť komunistickej strany a socialistického
štátu o potreby ľudí zapojených
do pracovného procesu, i osôb, ktoré sa pracovného
procesu nezúčastňujú a ktoré
nemôžu uspokojovať svoje potreby na základe
vlastnej práce. Konkrétnym výrazom tejto
politiky sociálnych istôt sú navrhované
opatrenia, ktoré svojím rozsahom patria medzi najvýznamnejšie
za celú históriu socialistického Čeksoslovenska.
Navrhovaný zákon o sociálnom zabezpečení
završuje doterajší vývoj sociálneho
zákonodarstva; má nadobudnúť účinnosť
dňom 1. októbra 1988, teda v deň, keď
pred 40-timi rokmi vstúpil do života zákon
o národnom poistení, ako jedna z vymožeností
Víťazného februára. Zákon o národnom
poistení sa stal dôležitým nástrojom
uspokojovania potrieb ľudí. Neskoršie - na základe
komplexného sociálneho programu schváleného
XIV. zjazdom KSČ - boli v prvej polovici 70. rokov postupne
prijaté dôležité úpravy vo všetkých
oblastiach sociálnej politiky, predovšetkým
v spoločenskej pomoci rodinám s deťmi; v roku
1975 bol tento program zavŕšený prijatím
nového zákona o sociálnom zabezpečení.
Je nezvratnou skutočnosťou, že stranícke
a vládne orgány venovali problémom dôchodcov
sústavnú pozornosť. Postupne podľa výsledkov
hospodárskeho vývoja, boli riešené naliehavé
problémy aj v dôchodkovom zabezpečení.
Tak v rokoch 1979 a 1982 boli zvýšené všetky
vyplácané dôchodky ako kompenzácia
cenových úprav a v roku 1985 boli zvýšené
najstaršie dôchodky. Pritom v týchto rokoch
boli vždy výraznejšie zvýšené
tie najnižšie dôchodky, ktoré sú
jediným zdrojom príjmu. Od XIV. zjazdu KSČ
sa na všetky nové opatrenia v dôchodkovom zabezpečení
vynaložilo postupne 10 mld. Kčs a dnes predstavujú
ročné náklady na sociálne zabezpečenie
vyše 87 mld. Kčs; z toho najväčšiu
položku - 64 % - tvoria výdavky na dôchodkové
zabezpečenie.
Doterajšia sústava sociálneho zabezpečenia
zodpovedá vo svojich základných rysoch zmenám
vo vývoji socialistickej spoločnosti a radí
sa počtom občanov dôchodkovo zabezpečených,
rozsahom dôchodkových nárokov a ich úrovňou
a široko rozvinutým komplexným systémom
sociálnej starostlivosti k popredným vo svete.
Počet osôb účastných dôchodkového
zabezpečenia sa od roku 1948 zdvojnásobil a zahŕňa
teraz prakticky všetko ekonomicky aktívne obyvateľstvo.
Počet vyplácaných dôchodkov je trojnásobný;
zatiaľ čo v roku 1948 sa vyplácalo 1,3 miliónov
dôchodkov, tak v súčasnej dobe sa ich vypláca
takmer 4,1 miliónov. Priemerná výška
dôchodku sa oproti roku 1948 zvýšila na štvornásobok.
Celkové náklady na dôchodkové zabezpečenie
vzrástli 16-krát. Výrazne vzrástli
aj náklady na sociálnu starostlivosť. Tak napríklad
počet miest v domovoch dôchodcov vzrástol
trojnásobne na 77 tisíc miest.
I keď má naše sociálne zabezpečenie
mnoho predností a patrí vo svetovom meradle medzi
pokrokové a stabilizované, neznamená to,
že netreba niektoré jeho princípy upraviť
a prispôsobiť ich novým podmienkam. V sociálnej
oblasti sa totiž nahromadili problémy, u ktorých,
v podmienkach prestavby nášho hospodárstva
ich spoločenská závažnosť a aktuálnosť,
vzrástla. Týkajú sa predovšetkým
výšky novopriznávaných dôchodkov
vo vzťahu k príjmom dosahovaným v dobe pracovnej
aktivity, výšky dôchodkov priznaných
v rôznych obdobiach a udržania reálnej hodnoty
dôchodkových dávok. Preto XVII. zjazd KSČ
schválil rozsiahly sociálny program zameraný
prednostne na riešenie týchto aktuálnych problémov.
Pritom úlohy, ktoré zjazd uložil, neznamenajú
len uvoľnenie značných finančných
prostriedkov, ale ide o presadenie kvalitatívne nových
prvkov do systému sociálneho zabezpečenia,
ktoré by pozitívne a dlhodobo ovplyvňovali
sociálny rozvoj.
Vyriešiť však všetko naraz v jednom termíne
nie je vzhľadom na šírku problémov a finančnej
náročnosti možné. Preto bolo spoločným
uznesením Predsedníctva ÚV KSČ, federálnej
vlády, Predsedníctva Ústrednej rady odborov
a Predsedníctva Ústredného výboru
Socialistického zväzu mládeže z 8. apríla
1987 k realizácii záverov XVII. zjazdu Komunistickej
strany Československa v sociálnom zabezpečení
stanovené, že sociálne opatrenia sa uskutočnia
ako postupný proces podľa stupňa nallehavosti
a podľa možností, ktoré svojími
výsledkami vytvorí naša ekonomika. Na nové
opatrenia v sociálnom zabezpečení bola v
8. päťročnici vyčlenená suma 8,6
mld. Kčs.
Prvá etapa opatrení bola uskutočnená
v minulom roku; týkala sa jednak spoločenskej pomoci
viac ako jednému miliónu mladých rodín
s deťmi a jednak 450 tis. dôchodcov, u ktorých
bola zbýšená hranica tých najnižších
döchodkov, ktoré sú jediným zdrojom
príjmu. Vynaložené náklady na spoločenskú
pomoc rodinám s deťmi a úprava najnižších
dôchodkov robili 1,3 mld. Kčs.
Druhú etapu opatrení predstavuje teraz predložený
návrh zákona o sociálnom zabezpečení,
ktorý súčasne vytvára právne
predpoklady pre realizáciu tretej etapy koncom tejto päťročnice,
keď sa má u nás zaviesť systém
pravidelného zvyšovania už vymeraných
dôchodkov; systém, ktorý by zabezpečil,
aby reálna hodnota dôchodkov bola primeraná
vývoju reálnych miezd.
O mimoriadnej pozornosti venovanej otázkam vyplácaných
dôchodkov svedčí skutočnosť, že
v rámci druhej etapy sa vynakladá na ich zvýšenie
rozhodujúca časť vyčlenených
prostriedkov. Preto zo sumy 4,5 mld. Kčs, ktorú
si realizácia nového zákona o sociálnom
zabezprčení vyžiada, bude na úpravu
vyplácaných dôchodkov uvoľnených
viac ako 3,7 mld. Kčs. V tretej etape sa predpokladá
vynaložiť na tieto ciele ďalších 2,2
mld. Kčs. To znamená, že vo všetkých
troch etapách sa na zvýšenie vyplácaných
dôchodkov vynaloží bezmála 90 % prostriedkov
vyčlenených na úpravy v dôchodkovom
zabezpečení. Treba otvorene povedať, že
značné finančné prostriedky boli na
sociálne opatrenia uvoľnené v plánovanom
rozsahu napriek tomu že, sa zatiaľ nedarí naplňovať
zámery 8. päťročnice v hospodárskej
sfére, predovšetkým v tvorbe národného
dôchodku. Vždy platilo a bude platiť, že
sociálny rozvoj je podmienený tvorbou nových
zdrojov. Máme už skúsenosť, že bez
nežiadúcich následkov sa nedá rozdeľovať
viac, než bolo skutočne vytvorené. Preto vyčlenenie
finančných prostriedkov na sociálne opatrenia
pri nižšom tempe hospodárskeho rastu si vyžiadalo
nevyhnutné zásahy v prerozdeľovacích
procesoch tak, ako o tom hovoril pri prerokovaní štátnych
záverečných účtov federálny
minister financií súdruh Žák. K mobilizácii
tvorby zdrojov môže prispieť jedine aktívny
a uvedomelý prístup ľudí, ich statočná
a efektívna práca. Zlepšenie hmotnej situácie
našich 3,5 miliónov dôchodcov je tiež nevyhnutné
spájať s dôsledným uskutočňovaním
opatrení federálnej a národných vlád
k stabilizácii vnútorného trhu, ktoré
predpokladajú jeho posilnenie dodávkami tovarov
nad plánovaný rozsah o 5 až 6 mld. Kčs
ešte v tejto päťročnici.
Súdružky a súdruhovia poslanci, pre zvyšovanie
tvorby národného dôchodku, rast spoločenskej
produktivity práce a celkovej výkonnosti, má
dnes rozhodujúci význam aktivizácia ľudí.
Prebiehajúca prestavba hospodárskeho mechanizmu
je priamo podmienená vysokou aktivitou a iniciatívou
pracujúcich a všetkých občanov našej
vlasti. Máme záujem, aby aj nové sociálne
opatrenia účinne motivovali pracujúcich k
lepším výsledkom práce a hospodárenia.
Je nevyhnutné dať im reálnu perspektívu,
že čím väčší bude ich
prínos pre spoločnosť, čím efektívnejšie
budú výsledky ich práce, tým väčšie
budú ich sociálne nároky a istoty, tým
viac sa zvýši ich životná úroveň.
Predložený návrh zákona o sociálnom
zabezpečení preberá a zachováva princípy
dôchodkového zabezpečenia, ktoré sa
v priebehu uplynulého obdobia socialistickej výstavby
u nás postupne vyvinuli a osvedčili. Ide predovšetkám
o jednotnosť a všeobecnosť sústavy dôchodkového
zabezpečenia, výhodnú vekovú hranicu
pre odchod do starobného dôchodku, systém
troch pracovných kategórií vyjadrujúcich
ohodnotenie rizikovosti a namáhavosti práce, uplatňovanie
sociálnych hľadísk v podmienkach a výške
dávok dôchodkového zabezpečenia a účasť
pracujúcich v orgánoch sociálneho zabezpečenia.
Zároveň sa však návrhom zákona
utvára významný podporný nástroj
pre ekonomickú prestavbu, pretože dochádza
k výraznejšiemu premíetnutiu odmeny za pracovné
výsledky do dôchodkového zabezpečenia.
Prehĺbenie princípu odmeny za výsledky práce
sa musí totiž stať dôležitým
kritériom i v sociálnej oblasti. To tiež zodpovedá
zásadám pripravovanej novelizácie Zákonníka
práce, ktorým sa dostalo vo verejnej diskusii podpory
i v záujme vyššej zainteresovanosti ľudí
na práci tam, kde je to pre spoločnosť najefektívnejšie.
Pracujúci, ktorí dosahujú vyššie
zárobky, boli dlhšiu dobu zamestnaní a vykonávali
namáhavejšie a rizikovejšie práce, majú
právom nárok na vyššie dôchodky.
Prežívajúce tendencie k nivelizácii
sú škodlivé a musia sa i v dôchodkovom
zabezpečení odstrániť. Pritom sa bude
prihliadať k zabezpečeniu dostatočnej úrovne
najnižších dôchodkov a k zabezpečeniu
pozostalých, kde budú výrazne pôsobiť
sociálne hľadiská.