Zákonom sa do značnej miery už v súčasnej
etape odstraňujú nežiadúce dôsledky
doposiaľ platnej úpravy sociálneho zabezpečenia,
ktoré vznikli postupne. Odstraňujú sa predovšetkým
v dvoch smeroch: je to jednak nepriaznivá neprimerane sa
znižujúca relácia priznávaných
dôchodkov vo vzťahu k zárobkom a jednak zaostávanie
výšky vyplácaných dôchodkov za
vývojom miezd.
Silným nivelizačným faktorom v súčasnom
dôchodkovom zabezpečení je spôsob zápočtu
zárobku, z ktorého sa dôchodok vymeriava.
Ten vo svojich dôsledkoch znamená, že výška
dôchodku jednotlivých pracujúcich sa len málo
líši podľa výsledkov a spoločenského
významu práce a z toho vyplývajúcej
výšky príjmu. Najvyšší zárobok,
z ktorého sa môže dôchodok vymerať,
je dnes 3000 Kčs. V dobe zavedenia tohto spôsobu
výpočtu priemerného. mesačného
zárobku - pred viac než 30 rokmi - sa hranica 2000
Kčs, t. j. hranica redukcie, dotýkala len 10 % pracujúcich.
Vzhľadom na postupné zvyšovanie zárobkovej
úrovne došlo k tomu, že hranica redukcie zárobku
sa v súčasnej dobe týka viac ako 80 % pracujúcich.
Preto u prevažnej väčšiny z nich má
na výšku dôchodku vplyv len časť
zárobku a u stále širšieho okruhu sa značná
časť zárobku nezapočítava vôbec.
Zatiaľ čo výška dôchodku v Ill.
pracovnej kategórii zo zárobku 2000 Kčs pri
splnení podmienky plnej doby zamestnania dosahuje 70 %
hrubej mzdy, klesá pri zárobku okolo 3000 Kčs,
čo je dnes v podstate priemerný zárobok v
národnom hospodárstve, na 54 % a pri vyšších
zárobkoch je podiel ešte nižší. Najcitlivejšie
sa to dotýka vysoko kvalifikovaných robotníkov,
vedeckých a technických pracovníkov a pracovníkov
vykonávajúcich náročné zamestnanie
v preferovaných kategóriách. Navrhovaný
nový spôsob stanovenia zárobku pre výpočet
dôchodku má tento nedostatok v zásade odstrániť.
Preto sa navrhuje zvýšiť maximálny vymeriavací
základ pre výpočet dôchodku z doterajších
3000 Kčs na 4067 Kčs, a tým spravodlivejšie
vyjadriť pracovné zásluhy vo výške
dôchodku. Novú úpravu je nutné premietnuť
aj do najvyšších výmer dôchodkov.
Návrhom sa ďalej zmierňujú niektoré
obmedzenia, predovšetkým v prospech robotníkov
vo zvýhodnených pracovných kategóriách,
zvyšujú sa čiastky najnižších
výmer dôchodkov i ďalšie sociálne
dávky, prehlbuje sa zabezpečenie invalidných
občanov a uskutočňujú sa niektoré
ďalšie čiastkové zlepšenia doterajšieho
systému vrátane zníženia jeho administratívnej
náročnosti. Významným opatrením
je zrušenie podmienky trvania zamestnania ku dňu vzzniku
náro u na dôchodok a stanovenie zárobkove
najvýhodnejšich piatich rokov z posledných
desiatich rokov pracovnej aktivity pre výpočet dôchodku.
Navrhovaná úprava novopriznávaných
dôchodkov znamená zvýšenie väčšiny
starobných a invalidných dôchodkov, ktoré
budú priznané po 1. 10. 1988. Zároveň
tým, že sa dôslednejšie uplatňuje
princíp závislosti výšky dôchodku
od pracovných príjmov, vytvára sa predpoklad
pre prehĺbenie úlohy sociálnej politiky v
prestavbe nášho hospodárstva.
Súdružky a súdruhovia poslanci, zvýšenie
vyplácaných dôchodkov v tejto druhej etape
je zásadným opatrením v dôchodkovom
zabezpečení, ktorého hlavným zámerom
je zmierniť rozdiely medzi dôchodkami z rôznych
období, ktoré vznikli predovšetkým preto,
že raz priznané dôchodky zostávajú
po celú dobu prakticky nezmenené, zatiaľ čo
mzdy, z ktorých sa dôchodky vymeriavajú, rastú.
Tieto rozdiely sa s dobou, ktorá uplynula od ich. priznania,
zväčšujú, a to i napriek celému
radu opatrení, ktoré boli urobené pre ich
zníženie. Úroveň vyplácaných
dôchodkov sa tak sčasti odchyľuje od vývoja
príjmov z miezd. Tým, že sa postupne zvyšovali
predovšetkým najnižšie dôchodky, ktoré
sú jediným zdrojom príjmu dôchodcu,
a ostatné dôchodky boli zvýšené
len o malé sumy, rozširovala sa nivelizácia
i vo výške dôchodkov.
Predstupujeme pred Federálne zhromaždenie s vedomím,
že navrhovaná úprava vyplácaných
dôchodkov k 1. 10. 1988 v tejto druhej etape ešte nerieši
všetky problémy - to sa predpokladá v zmysle
vládneho vyhlásenia z 3. mája koncom 8. päťročnice
že však výrazne zmierňuje uvedné
negatívne javy, a to primerane k daným ekonomickým
možnostiam. Úpravu starobných a invalidných
dôchodkov a dôchodkov za výsluhu rokov o pevné
sumy diferencované podľa doby priznania - od 140 Kčs
do 40 mesačne sa viac zvýšia skôr priznané
dôchodky, čo je potrebné a odôvodnené
i zo sociálneho hľadiska. Súčasne sa
upravujú o daľšiu zvyšovaciu sumu dôchodky
priznané z I. alebo II. pracovnej kategórie; zvýšenie
sa týka aj účastníkov odboja a dôchodko
v pozostalých po účastníkoch odboja
podľa skupín, do ktorých sú účastníci
odboja zaradení.
Predložený návrh zákona upravuje aj
sociálnu starostlivosť ako organickú súčasť
štátnej sociálnej politiky financovanú
z celospoločenských zdrojov. Ide predovšetkým
o zvýšenie dávok a zlepšenie služieb
občanom, ktorí sa ocitli v nepriaznivých
životných situáciách a nemôžu
ich prekonať bez pomoci spoločnosti.
Súdružky a súdruhovia poslanci, federálna
vláda posúdila s plnou zodpovednosťou odporúčanie
výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho
zhromaždenia, Českej národnej rady, Slovenskej
národnej rady a ÚRO a v návrhu zákona
o sociálnom zabezpečení ich formulovala.
Ide predovšetkým o zavedenie vdoveckého príspevku,
zvýšenie minimálnych výmer starobných
a invalidných dôchodkov, úpravu príplatku
k výchovnému v prípadoch vážne
zdravotne postihnutých detí a niektoré ďalšie
úpravy.
Predložený návrh zákona je mimoriadne
významným opatrením v našej sociálnej
politike. Je presvedčivým dôkazom cieľavedomého
naplňovania základnej línie Komunistickej
strany Československa a jej starostlivosti o zvyšovanie
životnej úrovne ľudu a uspokojovanie reálnych
potrieb všetkých skupín obyvateľstva.
Prosím, súdružky a súdruhovia poslanci,
aby ste predložený návrh, vrátane zmien
uvedených v spoločnej správe výborov
oboch snemovní Federálneho zhromaždenia, schválili.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji soudruhu ministru Boďovi za jeho výklad.
Nyní přerušuji jednání na 30
minut, do 11 hodin.
(Jednání přerušeno v 10.30 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 11
hodin.)
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Soudružky a soudruzi poslanci, budeme pokračovat
v jednání. Vládní návrh zákona
projednaly všechny výbory obou sněmoven, kromě
výborů mandátových a imunitních.
Prosím společnou zpravodajku výborů
Sněmovny národů poslankyni Evu Silvanovou,
aby přednesla zpravodajskou zprávu.
Společná zpravodajka výborů SN
E. Silvanová: Vážený súdruh
generálny tajomník ÚV KSČ, vážený
súdruh predseda Federálneho zhromaždenia, vážené
súdružky poslankyne a vážení súdruhovia
poslanci, vážení hostia, na dnešnej spoločnej
schôdzi snemovní Federálneho zhromaždenia
prerokúvame vládny návrh zákona o
sociálnom zabezpečení, ktorý uviedol
súdruh minister Boďa.
Tento návrh bol na programe rokovania všetkých
výborov obidvoch snemovní okrem mandátových
a imunitných. Poslanci, najmä vo výboroch pre
sociálnu politiku, ho vysoko ocenili.
Všetci si uvedomujeme to, čo súdruh minister
vyzdvihol aj vo svojom úvodnom slove, že ide o najvýznamnejšie
opatrenia v oblasti sociálnej politiky v posledných
rokoch. Veľmi si ceníme najmä skutočnosť,
že sa zdôrazňovaný princíp zásluhovosti
premieta aj do dôchodkového zabezpečenia.
Zákon tak bude predstavovať významnú
právnu normu, ktorá sa dotkne každého
nášho občana. Úroveň dôchodkového
zabezpečenia má byť v úzkej nadväznosti
na rozvoj našej ekonomiky, v ktorej - ako zdôraznil
generálny tajomník ÚV KSČ súdruh
Miloš Jakeš na májovom rokovaní Mestskej
konferencie KSČ v Prahe - citujem: "Ústredný
výbor našej strany dbá, aby sme v rozvoji našej
ekonomiky sledovali ako prvoradý cieľ jej sociálny
charakter, to znamená uspokojovanie potrieb ľudí
a nie výrobu pre výrobu. V budúcnosti sa
ráta aj s postupným prispôsobovaním
úrovne dôchodkov rastu zárobkov a riešením
problémov starodôchodcov" - koniec citátu.
Návrh nového zákona o sociálnom zabezpečení,
ako to zdôraznil súdruh minister, zachováva
doterajšiu sústavu dôchodkového zabezpečenia,
predovšetkým pokiaľ ide o jej jednotnosť
a všeobecnosť, keď sa osvedčila. Zachováva
zamestnania do troch pracovných kategórií
podľa ťažkosti a rizikovosti práce, doterajšiu
vekovú hranicu pre nárok na starobný dôchodok,
podmienky odpracovania stanoveného počtu rokov pre
získanie nároku na dôchodok, doterajšie
percentuálne výpočty výmerov starobného
prípadne invalidného dôchodku a stanovené
percentné zvýšenie dôchodku za dlhšiu
dobu zamestnania vrátane zvýšenia za dobu zamestnania
po vzniku nároku na dôchodok.
Z celého radu navrhovaných zmien by som chcela zdôrazniť
predovšetkým zmenu vo výpočte priemerného
mesačného zárobku, ako konštanty, z
ktorej sa dôchodok stanoví. Doterajšie redukcie,
ktoré poškodzovali predovšetkým pracujúcich,
ktorí pre svoje zásluhy dosahovali vysoké
zárobky, sa zmierňujú, a to tak, že
sa zvyšuje hranica, do ktorej sa zárobok plne započítava,
a to namiesto dnešných 2000 na 2500 Kčs. Pásmo,
v ktorom sa zárobok započítava jednou tretinou,
sa navrhuje od 2500 Kčs do 6000 Kčs, so súčasným
novým zápočtom zárobku v ďalšom
rozpätí od 6000 Kčs do 10 000 Kčs v
rozsahu jednej desatiny. V nadväznosti na túto novú
úpravu bude najvyššia možná hranica
dôchodku 3800 Kčs mesačne.
Veľmi kladne možno hodnotiť aj navrhované
zisťovanie najvýhodnejších priemerných
hrubých mesačných zárobkov dosiahnutých
v piatich kalendárnych rokoch v poslednom desaťročnom
období, v ktorom vznikol nárok na dôchodok.
Doterajší spôsob bol nevýhodný
najmä u žien.
Preto by som vo svojom vystúpení chcela zdôrazniť
tiež tie opatrenia predkladaného zákona, ktoré
sa týkajú žien, matiek vdôv a sirôt.
Veď vôbec sociálne istoty v poproduktívnom
veku dostávajú predovšetkým ženy.
Je to dané tým, že v celkovej populácii
nášho štátu je o 400 tisíc viac
žien ako mužov. Ženy odchádzajú do
dôchodku v priemere v 55 rokoch - skôr ako muži
- a priemerná dĺžka ich života je vyššia
než u mužov. Známa je aj tá skutočnosť
že v poproduktívnom veku máme v ČSSR
o 900 tisíc žien viac než mužov, to znamená,
že na 64 žien pripadá 36 mužov poproduktívneho
veku.
Významné je aj opatrenie, že nižšie
mzdy do 2500 Kčs nebudú pre výpočet
dôchodkov redukované, a to sa vlastne týka
opäť žien, ktoré majú v každom
odvetví národného hospodárstva v priemere
nižšie mzdy ako muži. Najmä v odvetviach nevýrobnej
sféry, kde priemerné zárobky sa pohybujú
okolo 2500 Kčs, je ich zamestnaných vyše 60
%.
Ďalej návrh zákona o sociálnom zabezpečení
správne ponecháva významné výhody
ženám - vdovám, a to vdovské dôchodky,
rovnako ako sirotám sirotské dôchodky, čo
treba pokladať za veĺmi humánne.
Chcela by som upozorniť na dôležité opatrenie,
ktorým sa zvyšujú dávky sociálneho
zabezpečenia na pomoc rodinám s nezaopatrenými
deťmi. Napr. zvýšenie zaopatrovacieho príspevku
pre dieťa vojaka z 300 na 400 Kčs mesačne,
zmena príspevku na úhradu za užívanie
bytu z fakultatívnej na nárokovú dávku,
upresnenie podmienok pre úhradu sociálnej starostlivosti
od rodinných príslušníkov.
Chcem zdôrazniť aj tú skutočnosť,
že príjmová situácia pracujúcich
dôchodcov, keď dôjde ku kumulácii pracovných
príjmov s príjmami z dôchodkov sú často
vyššie než príjmy pracujúcich aj
v najlepšie odmeňovaných profesiách.
Táto situácia umožňuje presun časti
príjmov z domácnosti pracujúcich dôchodcov
v prospech osamostatnených detí a tým rodičia
vlastne prispievajú k zvýšeniu životnej
úrovne mladých rodín. Je preto potrebné
oceniť aj ten fakt, že návrh zákona ponecháva
možnosť nadsluhovať ďalej na zvýšenie
o 7 % do dôchodku a umožňuje aj naďalej,
do určitej miery, kumulovať príjmy z dôchodkov
a z ďalšej pracovnej aktivity.
V neposlednom rade by som chcela poukázať, ako vravel
aj súdruh minister Boďa, na zvýšenie dôchodkov
priznaných ešte pred účinnosťou
novely zákona o sociálnom zabezpečení,
diferencovane o pevné čiastky určené
podľa druhu dôchodku, pracovnej kategórie a
roku priznania dôchodku.
Aj pri zvýšení vyplácaných dôchodkov
sa navyše zachováva preferencia pre pracujúcich
prvej a druhej pracovnej kategórie, účastníkov
odboja, ktorým bude ku zvýšeniu, podľa
roku priznania dôchodku, patriť ešte ďalšie
zvýšenie starobného alebo invalidného
dôchodku.
Nesporne pozitívny dôsledok bude mať aj navrhovaná
zmena posudzovania nároku na invalidný alebo čiastočne
invalidný dôchodok pri pracovnom úraze, podľa
ktorej ak vznikne požívateľovi takého
dôchodku dodatočná súvislosť s
pracovným úrazom alebo chorobou z povolania, považuje
sa vznik invalidity pre pracovný úraz alebo chorobu
z povolania ako nový vznik nároku na dávku,
čo doterajšia úprava nepripúšťala.
Vážené súdružky a súdruhovia,
možno očakávať, že zamýšľaná
nová úprava v oblasti sociálneho zabezpečenia,
sledovaná verejnosťou s mimoriadnym záujmom,
nielen zlepší materiálne podmienky hmotného
zabezpečenia občanov, posilní ich sociálne
istoty, ale mala by sa odraziť aj v raste pracovnej iniciatívy
a spoločenskej aktivity v záujme plnenia úloh
uložených XVII. zjazdom KSČ.
Ako spoločná spravodajkyňa výborov
Snemovne národov odporúčam schváliť
vládny návrh zákona o sociálnom zabezpečení
so zmenami, obsiahnutými v spoločnej správe
výborov (tlač 86).
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji poslankyni Silvanové. Slovo má
společná zpravodajka výborů Sněmovny
lidu poslankyně Dobromila Vávrová. Prosím,
aby se ujala slova.
Společná zpravodajka výborů SL
poslankyně D. Vávrová: Vážený
soudruhu generální tajemníku, vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, soudruzi poslanci, vážení
hosté, ve své zpravodajské zprávě
naváži na vystoupení soudružky poslankyně
Silvanové. Připojuji se k již vyslovenému
názoru, že projednávání tohoto
návrhu bylo středem mimořádného
zájmu veřejnosti. Velkou pozornost mu věnovali
především naši spoluobčané,
kteří jsou po ukončení své
pracovní aktivity na zaslouženém odpočinku.
Stejně tak tomu bylo u pracujících poměrně
široké předdůchodové věkové
kategorie i u těch, kteří s ohledem na předem
ohlášenou výhodnější úpravu
odložili svůj odchod do důchodu na dobu po
1. říjnu letošního roku, ač jím
nárok na starobní důchod vznikl dříve.
Byla jsem překvapena, že zájem o obsah navrhovaných
změn projevovali i mladí lidé, kteří
kladně hodnotili zájem státu o životní
podmínky rodičů i prarodičů,
či svých vrstevníků, kteří
jsou rodiči nemocných dětí. Myslím,
že i to je dokladem citlivosti a závažnosti sociální
politiky. Chci ovšem zvlášť zdůraznit,
že takovou pozornost vyvolal návrh jistě i
proto, že rozsah jím realizovaných sociálních
opatření je skutečně mimořádný
a ojedinělý, že jde zatím o nejvýraznější
krok v naplňování rozsáhlého
sociálního programu komunistické strany po
XVII. sjezdu.
Zájem byl mimořádný při mnoha
příležitostech a na různých fórech
- při setkání s voliči, na schůzích
uličních organizací strany, na jednáních
základních organizací Svazu protifašistických
bojovníků, Svazu žen, ale i při každodenním
kontaktu s občany. Neobvyklou pozornost dokládá
i značné množství dopisů, které
byly k návrhu nového zákona i k samotné
koncepci sociální politiky zaslány stranickým
a státním orgánům včetně
Federálního shromáždění
i jeho poslancům, nebo přímo jednotlivým
parlamentním výborům. V dopisech byla obsažena
i řada konkrétních a konstruktivních
námětů, s nimiž jsme během projednávání
zákona mohli v zákonodárném sboru
dále pracovat.
Je však třeba otevřeně říci,
že jsme se celkově setkávali s nejrůznějšími
pohledy, názory a náměty, často vzájemně
rozpornými a protichůdnými, většinou
ale se značnými nároky na finanční
prostředky. Objevily se i názory, které vyjadřovaly
obavu nad vhodností tohoto rozsáhlého sociálního
opatření právě v současné
době. Uvedu příklad, jak různě
si někteří lidé vykládají
princip zásluhovosti, který je v návrhu zdůrazňován:
jde o názory, že snad půjde o zásluhovost,
odvozující se od počtu funkcí, vyznamenání
apod.
Objevily se i úvahy, že výše mzdy a jiných
výdělků z pracovní činnosti
není dostatečně spolehlivým kritériem
k vyjádření pracovních zásluh.
Sama si neumím představit jiné hledisko,
které by v sobě mohlo obsahovat více subjektivnosti,
a to i při některých disproporcích
v oblasti odměňování.
Občané nás také upozorňovali,
že jsou poměrně málo nebo neúplně
informováni o obsahu změn, které jsou v novém
zákoně připravovány, že o nich
prostě málo vědí. Mnohdy předběžné
informace považovali za definitivní předpis.
Domnívám se, že dílčích
informací nebylo podáno cestou sdělovacích
prostředků málo a ve srovnání
s připravovanými zákony z jiných právních
odvětví z posledních let spíš
více. Základ informovanosti o koncepci změn
sociálního zabezpečení položilo
zveřejnění společného usnesení
z 8. dubna minulého roku, jak se o tom zmínil soudruh
ministr Boďa, poté následovaly tiskové
konference představitelů federálního
ministerstva práce a sociálních věcí
i dílčí zprávy z vlastního
projednávání návrhu. Přesto
je z hlediska občanů jejich náhled pochopitelný.
Lidé srovnávali se širokou informovaností
o návrzích zákonů, které byly
pod robeny veřejné diskusi (konkrétně
zákonem o státním podniku, družstevními
zákony i novelou zákoníku práce) a
hledali podrobné řešení svých
osobních problémů. Samozřejmě
ne všichni si uvědomovali, že u tohoto zákona,
jehož rozsah a realizace jsou tak úzce omezeny finanční
možností společnosti, obdobný postup
vlastně nemohl přicházet v úvahu.
Chci tím připomenout novou skutečnost. Takovýto
pohled veřejnosti je projevem celkového zvýšení
zájmu občanů o věci veřejné
a zejména posílení jejich právního
vědomí. Lidé si více uvědomili,
že mohou být aktivními činiteli při
tvorbě zákonů, a na to bude třeba
v budoucnosti vždy brát náležitý
zřetel.
Ráda konstatuji, že v současné době
jsou už v pokročilé fázi přípravy
na činnost informačních středisek
při odborech sociálních věcí
okresních národních výborů,
které zahájí svou práci po schválení
nového zákona a vydání prováděcích
předpisů. Bude také zapotřebí,
aby bezprostředně po jeho schválení
přispěly k široké informovanost veřejnosti
a účinné ideově zaměřené
propagaci nové úpravy svým podílem
hromadné sdělovací prostředky. Podmínkou
však je, aby slova mluvená i psaná byla bez
chyb a aby kusé informace nemátly lidi. Říkám
to proto, že před konečným schválením
zákona mohly být informace dávané
touto formou sice pouze dílčí a předběžné,
ale přesto si myslím, že v žádném
případě neměly postrádat přesnost,
jak tomu v několika případech bylo.
Dovolte mi nyní vrátit se v krátkosti k průběhu
projednávání vládního návrhu
zákona o sociálním zabezpečení
v parlamentních výborech. Mohu říci,
že k jeho posuzování přistupovali poslanci
velmi odpovědně. Zdrojem poznatků a informací
byly kromě styku s voliči i konzultace zejména
na odborech sociálních věcí a zdravotnictví
ONV, soudech a na dalších orgánech.
Největší množství dotazů,
podnětů a připomínek bylo uplatněno
již v lednu a únoru při projednávání
návrhu zásad, kdy ve výborech vystoupilo
více než 120 poslanců. Většina
věcí byla vysvětlena a zodpovězena
přímo v jednání výborů,
některé další náměty a
doporučení se promítly do usnesení
jednotlivých výborů. Řada připomínek
a doporučení výborů sněmoven
byla přijata a zapracována do vládního
návrhu paragrafovaného znění zákona,
jak se o tom zmínil soudruh ministr Boďa. Při
posuzování tohoto vládního návrhu
se poslanci zaměřili už jen na to, co zůstalo
neakceptováno a byly vyjasňovány důvody
a možnosti řešení.