Z důležitých věcných otázek,
k nimž se poslanci na základě poznatků
z volebních obvodů vyjadřovali ve výborech
obzvláště často, byly důchody
starodůchodců a specifická problematika těch,
kteří odešli do důchodu krátce
před účinností nového zákona
a které tedy výhodnější úprava
výpočtu důchodu již nezahrne. Ve schůzích
výborů poslanci oceňovali práci této
generace, jejíž podíl na budování
naší socialistické společnosti je značný
a nesporný.
Přijali jsme proto po rozpravě vyjádření
navrhovatele, že problémům v této etapě
plně neřešeným bude v blízké
budoucnosti znovu věnována pozornost, a to v návaznosti
na výsledky naší ekonomiky. Při této
příležitosti bych chtěla znovu požádat
federální vládu, aby se těmito problémy
při přípravě dalších sociálních
opatření v rámci rozsáhlého
sociálního programu přednostně zabývala.
Při projednávání paragrafovaného
znění byla kromě toho soustředěna
pozornost legislativně technické a formulační
podobě návrhu, a to zejména v ústavně
právních výborech, kterým kromě
sledování ústavně právní
stránky tato záležitost především
přísluší. Konstatovali jsme, že
návrh je zpracován pečlivě a na dobré
úrovni. Dílčí změny, jejichž
provedení je doporučováno ve společné
zprávě výborů a které zahrnují
také některé připomínky výborů
Slovenské národní rady, povedou k dalšímu
zpřesnění textu zákona.
Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, v závěru
své zpravodajské zprávy bych chtěla
ocenit předkládaná sociální
opatření včetně skutečnosti,
že se k jejich realizaci přistupuje v nezměněném
rozsahu i přesto, že dosavadní výsledky
naší ekonomiky neodpovídají předpokládaným
záměrům. Občané však očekávají,
že v aktivní sociální politice bude
i nadále pokračováno. Jsem přesvědčena,
že k vytváření předpokladů
pro její širokou realizaci přispějí
jak vlády důsledným naplňováním
svých programových prohlášení,
tak všichni na svých pracovištích svou
poctivou prací.
Jako společná zpravodajka výborů doporučuji
Sněmovně lidu schválit vládní
návrh zákona o sociálním zabezpečení
se změnami obsaženými ve společné
zprávě výborů v tisku 85.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji soudružce poslankyni Vávrové.
Do rozpravy se písemně přihlásili
tito poslanci: Josef Kryll, Michal Rusnák, František
Brabenec a Bohumil Servus. Prosím, aby se ujal slova poslanec
Kryll, připraví se poslanec Rusnák.
Poslanec SL J. Kryll: Soudružky a soudruzi, řečníci
přede mnou velmi podrobně hovořili o významu
návrhu zákona o sociálním zabezpečení,
který je nám předložen ke schválení.
Jde o významný návrh, který je v naší
pečlivé pozornosti jíž od doby zveřejnění
zásad zákona. Všechny výbory obou sněmoven
Federálního shromáždění
se jím velmi podrobně zabývaly, jak ostatně
zdůraznily soudružky zpravodajky. Zvláštní
pozornost věnovaly tomuto právnímu dokumentu
zejména výbory pro sociální politiku
obou sněmoven. Jde o starostlivost pochopitelnou, protože
vládní návrh zákona představuje
komplexní právní úpravu sociálního
zabezpečení, což je úkol i cíl
programu vytyčeného XVII. sjezdem Komunistické
strany Československa. Význam návrhu spočívá
v tom, že se prakticky dotýká každého
našeho občana a na druhé straně každý
pracující občan se na prohlubování
vymožeností svojí poctivou prací může
podílet.
Návrh zákona je rovněž důkazem
toho, že poctivá práce se vyplácí
a přináší nám prospěch
prostřednictvím sociální politiky.
Možná, že nebude na škodu chvíli
pohovořit o naší sociální politice,
čím je motivována, jaké jsou její
hranice, lépe řečeno, čím jsou
vymezeny.
Mnohokrát bylo konstatováno, že od února
1948 se nám podařilo vybudovat mohutnou materiálně
technickou základnu socialismu. Náš stát
nyní disponuje silným hospodářským
a duchovním potenciálem. Národní důchod
se v porovnání s tehdejší dobou mnohonásobně
zvýšil. Životní úroveň občanů
charakterizuje poměrně vysoká osobní
a zejména společenská spotřeba. Výrazně
vzrostly mzdy a dosáhli jsme vymožeností, které
může poskytovat občanovi jen socialistický
společenský systém.
Náš systém sociálního zabezpečení
je rovněž dokladem toho, že práva občanů
nejen vyhlašujeme, ale systematicky realizujeme. Navíc
naše sociální zabezpečení zahrnuje
všechny vrstvy obyvatelstva.
Jednotlivé sjezdy Komunistické strany Československa
ve svých závěrech ukládají
úkoly, které mají konečný cíl
v neustálém zvyšování růstu
hmotné a kulturní úrovně našeho
lidu. V rámci těchto úkolů jsou vytyčovány
další, které mají řešit
nejnaléhavější úkoly sociální
politiky. Stejně tak tomu bylo i na posledním sjezdu.
A dnes, zhruba dva roky od jeho konání, závěry
sjezdu Komunistické strany Československa realizujeme,
přičemž některá opatření
jsou v platnosti již od října minulého
roku. Jde tedy o výrazné posílení
sociálních jistot našich občanů.
Dovolte mi však malé zastavení. Převážná
většina kritiků, ať za hranicemi nebo
u nás, je nucena uznat, že převažující
část našeho obyvatelstva si přeje socialismus,
a to zvláště ze dvou důvodů:
za prvé - z důvodu existence masové preference
sociálních jistot, a za druhé - z principů
rovnosti. Existence sociálních jistot a uplatnění
principu rovnosti je základem socialistických vymožeností,
ze kterých vyrůstá životní styl
a životní úroveň naší země.
Přirozenou součástí našeho socialistického
společenského řádu je nepřítomnost
strachu z nezaměstnanosti, z překotného růstu
životních nákladů, z nemoci, ze stáří
a z budoucnosti vůbec.
Kdybychom sociální jistoty chtěli charakterizovat,
musíme stručně konstatovat, že skrytá
ani otevřená nezaměstnanost v Československu
od roku 1945 neexistuje, naše zaměstnanost, zejména
žen, patří k největším na
světě, což velmi ostře kontrastuje s
posledním vývojem v kapitalistických státech;
dále existuje poměrně výrazná
stabilita maloobchodních cen, životní náklady
dělnických i zaměstnaneckých rodin
po dlouhá léta podstatněji nevzrostly. A
zejména systém nemocenského pojištění,
zdravotní péče, a to i přes všechny
současné nedostatky, a důchodové zabezpečení
patří k nejlepším na světě,
vztahuje se na veškeré obyvatelstvo, poskytuje služby
a dávky bezplatně.
Když jsem uvažoval nad těmito skutečnostmi,
uvědomil jsem si, jak problematika postavení a životní
úrovně pracujících a občanů
nejen u nás, ale i jinde ve světě, zmizela
z naší propagandistické práce. Ustoupila
jednostrannému pohledu, ve kterém se přeceňují
jedny a nedoceňují jiné stránky tohoto
velmi složitého komplexu. Zkreslenému pohledu
- iluzi přepychových výloh a bytů,
velkého počtu aut - a zkresleným představám
o poměrech na západním trhu práce
podlehla a dosud podléhá řada našich
občanů. Je pravda, že mnoho občanů
mělo možnost i z těchto iluzí vystřízlivět.
Přesto však u nás tyto názory dále
přežívají. Navíc všemi ukazateli
životní úrovně - jak určitě
víte - ať již jsou to například
ukazatelé spotřeby průmyslového zboží,
se dá různě manipulovat. Bližší
pohled na tuto vybavenost ukáže, že jejím
nositelem není pracující člověk
a vůbec už ne nezaměstnaný občan.
Naše srovnání ukazují, že si v
životní úrovni špatně nestojíme
a nemusíme se za ni stydět. Příjmy
obyvatelstva, daňová politika, struktura vydání
domácností, délka pracovní doby a
další mluví pro naši politiku. Nezaměstnanost,
inflace, strach z nemoci, stáří, invalidity,
naprosté opuštěnosti patří již
minulosti. Dnes nás opouští i strach z války,
i když si uvědomujeme dlouhodobost procesu jaderného
odzbrojení. Jistě se mnou budete souhlasit, když
řeknu, že o všem, o čem hovořím,
by se dalo říci ještě množství
dalších faktů, názorů a zkušeností.
Není to však cílem mého vystoupení,
chci se s vámi, soudružky a soudruzi, podělit
o svoji radost z toho, co se u nás pro lidi dělá
a co si ani mnohokráte neuvědomujeme. Prostě
z toho, že o tom, co u nás bereme jako samozřejmost,
se nepředstavitelnému množství lidí
ve světě ani nezdá. A my si často
našich vymožeností ani nevážíme
a nepřipouštíme si, že by také
nemusely být. Stačí, aby klesla výkonnost
naší ekonomiky a klesne i rozdělování
ze společných prostředků. Nechci upozorňovat
na to, co je samozřejmost, a na co naši lidé
velmi správně poukazují: na potřebu
poctivé práce pro společnost, která
myslí na lidi a ve které se výsledky práce
vracejí zpět těm, kteří se
o ně přičinili.
Hovořil jsem o propagandistické práci. Dovolte
mi ještě malé odbočení. Snahou
poslanců výborů pro sociální
politiku Sněmovny lidu a Sněmovny národů
bylo, aby ve smyslu směrnice o zásadách práce
s vládními návrhy zásad zákonů
a návrhů zákonů ve Federálním
shromáždění vstoupili do legislativní
přípravy zákona o sociálním
zabezpečení již v samém začátku.
Pozitivem naší práce byla velmi úzká
spolupráce s federálním ministerstvem práce
a sociálních věcí. Myslíme,
že náš aktivní podíl na přípravě
dnešního vládního návrhu zákona
měl odpovídající úroveň.
a byl ku prospěchu věci.
Při jednání ve výborech pro sociální
politiku jsme konstatovali, že agenda vyřizování
dopisů s názory, stížnostmi a doporučeními
občanů byla další nemalá, i když
neviditelná práce. Nechci upozorňovat na
náš podíl na této práci, o které
již zde hovořila zpravodajka poslankyně Vávrová,
přesto však jsme si udělali určitý
názor na charakter dopisů přicházejících
do Federálního shromáždění,
výborům pro sociální politiku, jednotlivým
poslancům i předsedům výborů.
V návaznosti na propagandistickou práci, o které
jsem se již několikrát zmínil, proto
musím říci, že je s podivem kolik je
u nás lidí, kteří myslí jen
na sebe a sebevětší vymoženost pro ně
nic neznamená, pokud z ní ihned sami nic nemají.
Vymoženosti našeho zřízení podceňují,
kritizují a někdy i hanobí. Je zajímavé,
že v tomto smyslu v průběhu přípravy
jsme nezaznamenali jediný dopis od starodůchodců,
lidí, kteří mají nejméně,
a kteří se vždy těžce probíjeli
životem. Možná proto, že sami vědí
jakou cenu má koruna a jsou vděčni společnosti
za to, co podle možností pro ně dělá.
Prostě, kdo má hodně chce více, a
to nám i některé dopisy bohužel potvrdily.
Podle mne prvořadým úkolem propagandistické
práce bude vysoce kvalifikovaný výklad zákona
po jeho schválení. Bude nutný výklad
z hlediska nejširších jeho souvislostí,
především s úzkými vazbami na
výkonnost našeho národního hospodářství.
Tady je, nejen podle mého názoru, stěžejní
bod. Návrh zákona, který dnes projednáváme,
není samozřejmě ukončením naší
politiky v této oblasti. Do nových oblastí
sociálního zabezpečení, které
nabývají na významu s obecným růstem
životní úrovně, patří
stále více různé sociální
potřeby obyvatelstva. Myslím tím vytváření
pracovního prostředí, bezpečnost a
hygiena práce, čistota ovzduší apod.
Do sociální politiky patří i plnění
úkolů sociálního rozvoje v podnicích,
o nichž zde také před dvěma dny hovořila
soudružka poslankyně Buráňová.
Soudružky a soudruzi, během svého vystoupení
jsem se pokusil ukázat, že v naší socialistické
společnosti dosáhla sociální politika
vysoké úrovně. Předložený
vládní návrh zákona o sociálním
zabezpečení je dokladem jejího soustavného
zdokonalování. Chci také, jako řečníci
přede mnou, poukázat na to, že nikdy nesmíme
zapomenout, že další vývoj a možnosti
jsou plně závislé na růstu národního
důchodu, že je potřeba dát prostředky
tam, kde jsou nejvíce naléhavé a kde mají
největší sociální efekt. Těžiště
musí být zaměřeno do vytváření
zdrojů, což návrh zákona plně
respektuje prosazováním zásluhovosti. Jsem
přesvědčen o mimořádném
politicko-ekonomickém významu vládního
návrhu zákona o sociálním zabezpečení
a proto vám jej, soudružky a soudruzi, doporučuji
k přijetí.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji poslanci Kryllovi. Slovo má poslanec
Rusnák, připraví se poslanec Brabenec.
Poslanec SN M. Rusnák: Vážený
súdruh generálny tajomník Komunistickej strany
Československa, vážený súdruh
predseda Federálneho zhromaždenia, vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, na dnešnom
zasadaní prerokujeme veľmi dôležité
dokumenty, ktoré súvisia s prestavbou hospodárskeho
mechanizmu vo všetkých oblastiach života našej
spoločnosti. Vo verejnej diskusii sme vyjadrili názory
k návrhom zákonov o štátnom podniku,
poľnohospodárskom i nepoľnohospodárskom
družstevníctve.
Dnes prerokúvaný návrh zákona o sociálnom
zabezpečení rieši jednu z najcitlivejších
otázok života nás všetkých. Veď
podľa dokonalosti sociálneho zabezpečenia je
posudzovaná vyspelosť a úroveň každého
štátu.
Zo záverov XVII. zjazdu KSČ vyplýva, že
pri riešení dôchodkového zabezpečenia
treba predovšetkým: - zvýrazniť zásluhy
z doby pracovnej činnosti vo výške dôchodku
- vytvoriť predpoklady k tomu, aby dôchodky nezaostávali
za vývojom našej ekonomiky.
Obe tieto myšlienky sú vyjadrené v návrhu
zákona. Zo štátneho rozpočtu boli na
ich riešenie vyčlenené značné
finančné prostriedky, ktoré ako predpokladáme,
sa budú v ďalších rokoch zvyšovať
podľa výsledkov práce a našich možností.
V návrhu zákona oceňujeme najmä systém
reduukcie k výpočtu dôchodkov, úpravy
maximálnej hranice dôchodku, ale hlavne diferencované
zvýšenie najnižších dôchodkov
podľa roku priznania a ďalšie nové ustanovenia,
ako o tom hovorila vo svojej spravodajskej správe súdružka
spravodajkyňa poslankyňa Silvanová. Taktiež
započítavanie doby samostatnej poľnohospodárskej
činnosti medzi rokom 1945-1948 bez ďalších
podmienok do doby zamestnania, uvítajú hlavne tí,
ktorým táto doba nebola započítaná,
alebo sa len pracne dokazovala. Návrh zákona ako
celok teda vyjadruje dokonalejší systém sociálneho
zabezpečenia, dáva ľuďom istotu a ponecháva
priestor pre jeho ďalšie zdokonaľovanie.
V návrhu zákona boli využité aj pripomienky
poslancov z výborov pre poľnohospodárstvo a
výživu vznesené pri prerokúvaní
zásad zákona. Pripomienok poslancov Federálneho
zhromaždenia bolo viiac, chápeme však, že
nie všetkým mohlo byť vyhovené. Kladne
hodnotím diferencované odstupňovanie zvýšenia
starých dôchodkov. Zvýšenie dôchodkov
o 140 korún sa dotýka značnej časti
našich najstarších členov, ktorí
zakladali JRD a dostávali vtedy nízke odmeny za
prácu. Týmto členom poskytujú JRD
z fondu kultúrnych a sociálnych potrieb príspevky
k dôchodku. Pri prerokúvaní vládneho
návrhu zákona o poľnohospodárskom družstevníctve
vo Výbore pre poľnohospodárstvo a výživu
Snemovne ľudu a Snemovne národov Federálneho
zhromaždenia požadovali, aby návrh stanovil povinnosť
JRD tvoriť fond kultúrnych a sociálnych potrieb,
ako základný ekonomický predpoklad úhrady
príspevkov v dôchodku. Tejto požiadavke bolo
vyhovené, návrh doplnený a tým sú
vytvorené podmienky k tomu, aby starostlivosť o zakladajúcich
členov JRD mohla byť na zodpovedajúcej úrovni.
Veď si to starí družstevníci zaslúžia.
Napríklad v JRD Stropkov, kde pracujem, je fond kultúrnych
a sociálnych potrieb zhruba 1 700 tis. Kčs a z tohto
obnosu vyplácame ako príplatky k dôchodkom
takmer 400 tis. Kčs ročne.
Vážené súdružky a súdruhovia,
dovoľte, aby som sa ešte zmienil o jednom probléme,
ktorý nebolo možné vyriešiť týmto
zákonom. Týka sa ohodnotenia náročnosti
práce traktoristov a niektorých pracovníkov
v živočíšnej výrobe pri výmere
starobného dôchodku. Táto práca je
ťažká, náročná a zložitá.
Títo ľudia pracujú desiatky rokov na poliach
aj v zlých klimatických a terénnych podmienkach.
Dnes sice máme na družstvách málo tých,
ktorí pracovali viac ako 25 rokov a odišli do dôchodku
ako traktoristí. Vieme však, že je veľký
počet tých, ktorí zo zdravotných dôvodov,
predovšetkým z dôvodov poškodenia chrbtice,
dýchacieho a tráviaceho ústrojenstca boli
preradení ešte v plnom produktívnom veku na
iné, väčšinou menej platené práce.
Svedčí o tom skutočnosť, že z radov
poľnohospodárov vzrastá počet čiastočne
a plne invalidných dôchodcov vo veku od 30 do 49
rokov. Aj z týchto dôvodov je stále menší
záujem pracovať v profesii traktoristu. Preto je namieste
otázka, či by nebolo možné tento problém
riešiť napr. predÍžením dovolenky
a rehabilitáciou. K tomu sú už vytvorené
v Československu určité podmienky. V JRD
je vybudovaných 53 rehabilitačných, rekondičných
a 219 závodných zdravotníckych zariadení
vlastných alebo združených. Bolo by však
potrebné budovať ďalšie a lepšie ich
využívať.
Z doterajších poznatkov poslancov výborov pre
poľnohospodárstvo a výživu vyplýva,
že postaviť a prevádzkovať tieto zariadenia
je v niektorých prípadoch veľký problém.
Keď totiž družstvo prekoná predpisovú
bariéru projektovej pripravenosti a povolovacieho riadenia
a rehabilitačné zariadenie postaví vlastnou
stavebnou čatou, potom podľa príslušných
predpisov nesmie rehabilitáciu urobiť rehabilitačná
sestra podniku, ale iba sestra okresného ústavu
národného zdravia, ktorých však nie
je vždy dosť. Je pochopiteľné, že pre
túto prácu sú potrebné odborné
a praktické znalosti. Pýtam sa, či by nebolo
možné zjednodušiť predpisy tak, aby rehabilitáciu
mohli robiť aj špeciálne vyškolené
pracovníčky poľnohospodárskych podnikov.
Vážené súdružky a súdruhovia,
návrhy právnych predpisov, ktoré dnes prerokúbame,
predstavujú ďalšiu, veľmi dôležitú
etapu v rozvoji socialistickej spoločnosti a sú
významným krokom v procese zbližovania podmienok
života a práce v meste a na vidieku a zbližovania
postavenia robotníckej triedy a triedy družstevných
roľníkov. Preto odporúčam, aby prerokúvaný
návrh zákona o sociálnom zabezpečení
bol schválený.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SL V. Vedra:
Děkuji poslanci Rusnákovi. Slovo má poslanec
Brabenec. Připraví se poslanec Servus.
Poslanec SL F. Brabenec: Vážený soudruhu
generální tajemníku, soudruhu předsedo,
vážené soudružky a soudruzi, chtěl
bych se pozastavit u některých otázek souvisejících
s projednávaným opatřením v důchodovém
zabezpečení, které je nedílnou součástí
sociální politiky vytyčené XVII. sjezdem
strany. Chci ocenit, že se tyto záměry daří
plnit i přesto, že za první dva roky osmé
pětiletky se našemu národnímu hospodářství
jako celku nepodařilo dosáhnout plánovaných
cílů, zejména pak plánovaného
růstu národního důchodu.
Předpokládané zákonné úpravy
jsou krokem vpřed v celé naší sociální
politice. Znamenají posílení sociálních
jistot všech občanů a proto je také
plně podporujeme. Jsme si vědomi, že rozsah
navrhované úpravy je podmíněn především
ekonomickými možnostmi našeho národního
hospodářství.
Předložený návrh představuje
zvýšení nákladů téměř
o 5 mld. Kčs ročně. Ani tímto opatřením
však nebudou odstraněny stávající
rozdíly mezi vyplácenými důchody a
důchody nově přiznávanými.
Úplné vyrovnání by totiž znamenalo
zvýšení nákladů o 15 mld. Kčs
ročně, a to je s ohledem na zpomalenou tvorbu zdrojů
v současné době nereálné. Na
druhé straně ale nemůžeme pustit ze
zřetele ty názory a připomínky pracujících,
kteří na tyto rozdíly poprávu upozorňují.
Je to v podstatě kritika současné důchodové
soustavy, která s ohledem na zvýšenou dynamiku
vývoje mezd a cen již plně nevyhovuje.
Naše veřejnost i Revoluční odborové
hnutí očekávají, že vláda
Československé socialistické republiky využije
svého zmocnění, které je v návrhu
předloženého zákona zakotveno, podle
něhož může zavádět pravidelné
zvyšování důchodů k růstu
mezd a jiných pracovních příjmů.
Ústřední rada odborů přitom
považuje za nezbytné v závěru 8. pětiletky
tento problém znovu posoudit a podle ekonomických
možností ještě jednou zvýšit
již vyplácené důchody, aby se zmírnily
rozdíly ve výši důchodů podle
doby jejich přiznání.
Soudružky a soudruzi, všichni dobře víme,
že náročné změny ve zvyšování
životní úrovně jsou podmíněny
růstem efektivnosti, produktivity naší společenské
práce. Proto odbory budou muset s ještě větší
odhodlaností prosazovat růst produktivity práce,
rozvoj pracovní iniciativy, rozvoj tvořivé
a vysoce kvalitní práce. S ještě větším
důrazem povedou pracující k tomu, že
jenom odpovědné, kvalitní plnění
úkolů na jakémkoliv stupni společenské
výroby vytváří potřebné
zdroje pro další upevnění a rozvoj sociálních
jistot všech našich občanů.