Středa 13. prosince 1989

Formulaci bodu a) - regulační odvody v oblasti mzdové a investiční se v plném rozsahu odmítly jako nedostatečné. Pokud jde o § 11 byli poslanci panem ministrem upozorněni, že u regulačních odvodů z investic a mezd se zatím neuvažuje od 1. ledna s jeho zavedením. Není však vyloučeno, že k němu bude muset v průběhu roku vláda přistoupit. Vláda tím bude reagovat na situaci v národním hospodářství a využije ho při běžném usměrňování ekonomiky.

Upozorňuji však, aby byla v usnesení provedena úprava závěrečné zprávy (tisk 205) , kde došlo pravděpodobně k tiskové chybě v odstavci prvním, kde je uvedeno ...při uplatňování jednotlivých sazeb uloženo... Správný text zní ...při uplatňování jednotných sazeb...

Dále bych chtěla dát do souladu zpravodajskou zprávu s předloženým návrhem ministra financí Klause, který jsme před chvílí konzultovali, co se týká § 9. Doporučujeme, aby byl zákon a souběžně s ním závěrečná zpráva výborů doplněna tak, že § 9 doporučujeme v souladu s předloženým návrhem vypustit.

Navrhuji, abychom jako poslanci Federálního shromáždění ocenili, že tento návrh zákona je prvním krokem ke zvýšení kontrolní činnosti Federálního shromáždění v odvodové oblasti a k prosazení nových principů a odvodů v národním hospodářství. Po zvážení reálné hospodářské situace v roce 1990 vyslovily výbory souhlas s využitím maximálního rozpětí odvodů ze zisku a mezd o 10 bodů.

S přihlédnutím ke všem důvodům doporučuji Sněmovně národů, aby v souladu se stanovisky jednotlivých výborů předložený návrh vládního návrhu zákona číslo 174, upravený podle společné zprávy výborů (tisk 205) , která bude ještě doplněna v souladu s touto zprávou, byl schválen.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji poslankyni Frýbortové. Prosím o slovo společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Zdeňka Radu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec Z. Rada: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu nejprve vyjadřuji svou podporu předloženému vládnímu návrhu zákona o odvodech do státního rozpočtu (tisk 174), který tu přednesl ministr financí ČSSR, jakož i společná zpravodajka výborů Sněmovny národů poslankyně Frýbortová.

Současná právní úprava vychází ze zákona č. 161/1982 Sb., který byl novelizován s účinností od 1. ledna 1989 zákonem č. 171/1988 Sb., v souladu s postupnou přípravou nových ekonomických podmínek. Uvedenou novelou bylo třeba změnit především výši sazeb příspěvků na sociální zabezpečení a rozšířit okruh subjektů tohoto příspěvku o organizace peněžnictví a pojišťovnictví, podléhající odvodu volného zůstatku zisku a o Státní banku československou.

Celý dosavadní systém odvodů sice zabezpečuje rozpočtové státní příjmy, avšak nepůsobí dostatečně ve své motivační funkci na zvyšování efektivnosti a hospodárnosti, zvláště vlivem nepříznivého působení praktikovaného systému přerozdělovacích procesů, které nakonec tlumí aktivitu jednotlivých subjektů v této soustavě.

Tyto důvody jsou zásadní pro přípravu a přijetí nové právní úpravy odvodů do státního rozpočtu federace, která bude odpovídat potřebám přestavby naší ekonomiky. Nová funkce právní úpravy odvodů tu byla vysvětlena. Nebudu ji proto dále rozebírat. Dovolte mi jen několik poznámek.

V průběhu projednávání ve výborech sněmoven i v odborných komisích byla značná pozornost věnována otázce omezení regulačních odvodů. Plně souhlasím se stanoviskem poslanců, kteří zdůrazňovali, že jejich vymezení uvedené v § 11 odst. 1 vládního návrhu je nedostatečné a že je třeba podrobněji stanovit základní zásady a kritéria pro jejich ukládání přímo v zákoně. Úprava, která byla přijata ve společné zprávě výborů nyní plně odpovídá požadavkům poslanců. Společná zpráva výborů obsahuje další úpravy vládního návrhu, které přispějí ke zpřesnění a srozumitelnosti zákona, a proto se s nimi ztotožňuji.

K ústavně právní stránce návrhu zákona bych rád doplnil, že právní úprava podnikových daní a odvodů je podle článku 12 odstavec 2 ústavního zákona o čs. federaci v působnosti ČSSR, a proto musí být upravena zákonem Federálního shromáždění.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, jako společný zpravodaj výborů Sněmovny lidu doporučuji sněmovně vládní návrh zákona o odvodech do státního rozpočtu schválit ve znění společné zprávy výborů sněmoven (tisk 205).

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji poslanci Radovi. Přistoupíme k rozpravě. Vážené kolegyně, vážení kolegové, kdo se hlásí do rozpravy k tomuto bodu jednání? Prosím.

První místopředseda FS J. Stank: Vážené poslankyne, vážení poslanci, mal som možnosť viesť skupinu poslancov - spravodajcov s odborníkmi vedy a praxe k tomuto zákonu. Chcel by som povedať, že to, čo bolo prednesené pánom ministrom Klausom je úplne v súlade s pripomienkami, ktoré mali k tým trom častiam tohto zákona jednotliví odborníci prípadne poslanci - spravodajci. Odporúčam tak, ako to bolo navrhnuté teraz spravodajkyňou Frýbortovou a pánom ministrom, aby zákon bol takýmto spôsobom s týmito úpravami schválený.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji prvnímu místopředsedovi Federálního shromáždění panu Stankovi. Prosím, kdo se hlásí dál? Poslanec Bezecný.

Poslanec SL J. Bezecný: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vystupuji jenom proto, že nesouhlasím se zprávou přednesenou zpravodajem Sněmovny lidu, protože nelze uplatnit jednotné sazby u odvodů u SBČS.

Můj názor jsem přednesl již při schvalování zákona o SBČS, že Státní banka československá jako taková (nemluvím o obchodních bankách) je ústředním orgánem, který plní i funkce z toho vyplývající. To za prvé.

Za druhé - může sama stanovením úrokových sazeb ovlivnit svou výši zisku, což samozřejmě je neúčelné vzhledem k tomu, že její první povinnost je zajišťování pevné měny.

Za třetí. Je nutno u úrokových sazeb a zisku ústřední banky tlumit i některé sociální záležitosti - jako například nízké úrokové sazby u bytové výstavby soukromníků, snížené úrokové sazby jednoprocentní u stavebních bytových družstev a další.

Domnívám se, že zcela správné by bylo řešit i formu přímého napojení na státní rozpočet.

Ještě jednu připomínku k panu ministru financí. Myslím si, že demonopolizaci naší výroby nelze zajistit bez vzniku dalších, třeba i soukromých, podniků v malovýrobě, která na rozdíl od jiných socialistických států v našem hospodářském spektru úplně schází. A na to, jak se domnívám, by měla vláda v nejbližší době zaměřit svůj návrh zákona. To je všechno. Děkuji vám.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji poslanci Bezecnému. Kdo další má zájem vystoupit v rozpravě? (Nikdo.) Nikdo. Tím bychom mohli považovat rozpravu za skončenou. Ptám se pana ministra Klause, zda odpoví na otázky, které mu byly adresovány, případně zda pronese závěrečné slovo.

Ministr financí ČSSR V. Klaus: Nevím, jak odpovědět na poslední otázky, pokud jde o jednotné sazby u SBČS. Určitá racionalita v tom, co tu bylo řečeno, je. Myslím ale, že při dosavadních diskusích tento názor nepřevážil ani u většiny odborníků, ani u převážné části poslanců. Pokud by větší počet poslanců toto nechtěl zásadně navrhovat, doporučoval bych, aby to zůstalo tak, jak je to předloženo. Je to řešeno v různých zemích různě, není třeba to zde dnes blíže vysvětlovat.

Manipulace s úrokovými sazbami, co se bude dělat, to je otázka všech budoucích úprav, slaďování a dopracování daňového zákona a nejen daňového. Bude možné k tomu přihlédnout i v budoucnu. Nedoporučoval bych, aby se to v této chvíli měnilo.

Vláda ČSSR stanoví pro SBČS výši odvodu ze zisku a způsob jeho provádění. Mohli bychom jedině vetovat tu možnost, aby to stanovila vláda a aby si to nechalo FS. (Posl. Bezecný ze sálu: Nikoliv obecná sazba.) Rozumím té otázce, je naprosto evidentní. Než si na to učiníme názor, tak k dalším dílčím otázkám.

Demonopolizace předkládá uvolnění prostoru provizorních různých typů vlastnictví, to je naprosto evidentní. Jestli 65 je vysoký nebo nízký podíl odvodů, na to jsou názory velmi různé. To závisí na ekonomické situaci, na stavu ekonomické rovnováhy, zákonitě na celém komplexu věcí z druhé strany, to znamená dotací atd.

Padla zde i zmínka o tom, nakolik rozpočet má nebo nemá uvažovat v kategoriích věcných, jak bylo uvedeno, jde o ledničky, pračky atd. Myslím, že nové pojetí financí jasně zdůrazňuje, že financím nemůže jít o pračky, ledničky, že jim jde o jiné veličiny.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Přijímá poslanec Bezecný tuto reakci?

Poslanec SL J. Bezecný: V zákoně o Státní bance československé je to tím způsobem, který jsem navrhoval, je to tak řešeno, ale ve zpravodajské zprávě se objevil názor, aby to bylo řešeno obecnou formou, což v tomto případě není možné z důvodů, o nichž jsem mluvil. Proto jsem to znovu připomněl.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Prosím předsedu SBČS pana Potáče, aby podal vysvětlení.

Předseda SBČS poslanec SL S. Potáč: Vážené poslankyně a poslanci, když se projednával zákon o Státní bance, tato otázka byla diskutována. Skutečnost je, že nikde na světě ústřední banka státu, která má střežit hlediska objektivity a měnové zájmy, nemůže být spojována se ziskem. Jestli dělá politiku podpory, rozvoje, aktivní politiku pro podnikatele, to je pro banky, snižuje diskontní sazbu, čili sazbu, za kterou poskytuje úvěry těmto bankám. Ty dělají úvěrovou expanzi. A naopak, jestli je situace, kdy je potřeba utlumit hospodářský rozvoj, dělá protiinflační politiku, zvyšuje úrokové sazby. Čili diskontní sazby pro banky a spořitelny. V důsledku toho tam nemůže být kritérium zisk.

Pokud jde o přechod, přijali jsme zásadu, že jednoprocentní úroková sazba z družstevní bytové výstavby zůstane zachována. Kdybych chtěl ještě pokračovat, tak sociální půjčky na byty u spořitelen a novomanželské půjčky budou v původních úrokových sazbách. Tíhu zatím neponese státní rozpočet, zatím ji ponese bankovní sektor, čili Státní banka. Z těchto důvodů plně podporuji, co říkal soudruh Bezecný a doporučuji, máme možnost se k tomu kdykoliv vrátit v nejbližší budoucnosti. Zatím nemáme zkušenosti. Podporuji to, co bylo přijato při zákonu o Státní bance, a to, co říkal poslanec Bezecný. Argumenty jsou skutečně a nedají se zatím měnit.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji. Prosím, aby pan ministr ještě odpověděl na dotaz zpravodajky Frýbortové a pak prosím pana předsedu vlády, aby reagoval na dotaz.

Ministr financí ČSSR V. Klaus: Byl zde další dotaz, jak o tomto zákonu informovat podniky. Mohu slíbit, že během dvou dnů ministerstvo financí rozhodne o nejvýhodnější formě, ale jako ministr, který funguje druhý den nejsem schopen na tuto otázku detailně odpovědět. Uspořádáme tiskovou konferenci, předáme texty sdělovacím prostředkům.

Předseda vlády ČSSR M. Čalfa: Vážené Federálne zhromaždenie, poslankyňa Frýbortová vzniesla otázku, ako je to so zvyšovaním právomoci národných výborov v oblasti financií, že tento zákon ju nerieši, alebo ju nerieši uspokojivo, ale skôr nerieši.

Tento zákon nerieši otázky určenia výnosov daní. Toto je otázka rozpočtových pravidiel. Problém nadviazať odvody podnikov na národné výbory, ktoré sú v tom mieste, vyvoláva okamžite nerovnoprávne postavenie národných výborov vzhľadom na to, že v rôznych miestach republiky je nerovnomerná koncentrácia priemyslu. Treba vytvoriť všeobecné pravidlá. Niektoré národné výbory by na tom boli oveľa lepšie, niektoré v menej industrializovaných oblastiach oveľa horšie. V tejto odvodovej oblasti sa preto ráta s tým, že odvody idú do rozpočtu a cez tento rozpočet sa potom dávajú určité prídely národným výborom.

Sme si ale vedomí toho, že treba riešiť príjmy národných výborov. Je to otázka, podľa môjho názoru, miestnych poplatkov.

Táto vec by sa mala vyriešiť v súvislosti s celým postavením národných výborov o ich činnosti, teda s novým zákonom o národných výboroch. My sme doposiaľ rátali, že nový zákon o národných výboroch by mal byť sprevádzajúcim zákonom k Ústave. Budeme ešte musieť tieto časové hľadiská prehodnotiť. V každom prípade, ak nedôjde k inému deleniu pôsobnosti, ide o otázky, ktoré sú v pôsobnosti republík. Ďakujem.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji panu předsedovi vlády. Hlásí se ještě někdo? (Nikdo.) Nikdo.

Přejí si slovo zpravodajové?

Společná zpravodajka výborů SN poslankyně D. Frýbortová: Já bych jen chtěla říci, že poslanci jistě uvítají postup předsedy vlády, který dospěl k stejnému názoru, že je potřeba postavení národních výborů řešit znovu a nově. Děkuji.

Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Při schvalování tohoto zákona platí podle čl. 42 odst. 2 písm. d) zákona o československé federaci zákaz majorizace. To znamená, že ve Sněmovně národů hlasují odděleně poslanci zvolení v ČSR a odděleně poslanci zvolení v SSR. V zasedacím sále je přítomno 163 poslanci Sněmovny lidu, 56 poslanců Sněmovny národů zvolených v ČSR a 62 poslanci Sněmovny národů zvolení v SSR. Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, tady bych se na okamžik zastavil. Prosil bych, aby při hlasování prováděli sčítání hlasů skrutátoři. Souhlasíte s tím? Je velmi pracné od předsednického stolu po celé ploše sálu počítat. Je taková tradice, že zpravidla hlasy sčítají v jednotlivých řadách krajně sedící po obou stranách. Můžeme se držet této linie. Hlavně bude potřeba podchytit potom počet těch, kteří případně hlasují proti nebo se zdrží hlasování.

Přistoupíme tedy k hlasování. Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny lidu a podle doporučení společného zpravodaje výborů Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Není.

Zdržel se někdo hlasování? (Dvanáct.) Dvanáct.

Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené v ČSR.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle doporučení společné zpravodajky výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Tři.) Tři.

Poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice zákon schválili.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené ve Slovenské socialistické republice.

Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů Sněmovny národů a podle doporučení zpravodajky výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? (Šest.) Šest. Děkuji vám.

Také poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice zákon schválili.

Konstatuji, že zákon byl Sněmovnou národů schválen.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění ČSSR schválilo zákon o odvodech do státního rozpočtu.

(Poznámka redakce: usnesení FS č. 111, SL č. 167, SN č. 174)

Nyní uděláme 20 minut přestávku. Sejdeme se k dalšímu jednání v 10.20 hodin.

(Jednání přerušeno v 9.56 hodin.)

(Jednání opět zahájeno v 10.26 hodin.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP