Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Budeme pokračovat v jednání. Dříve
k dalšímu schválenému programu, rád
bych s vámi projednal, vážené kolegyně
a kolegové, některé víceméně
organizační otázky a pak jeden návrh
na změnu programu.
Především by bylo, myslím, vhodné,
abychom si zavedli trošku pregnantnější
systém hlasování a sčítání
hlasů. Jak už jsem řekl při projednávání
předešlého bodu programu, je taková
tradice, že sčítání hlasů
provádějí poslanci - ustanovení skrutátoři.
O přestávce zazněla připomínka,
kterou považuji za poměrně oprávněnou
v tom směru, že pro poslance je to poněkud
komplikované, nepohodlné, málo přehledné,
když z předních lavic mají provádět
sčítání. Nabízí se návrh,
abychom požádali o sčítání
pracovníky Kanceláře. Není to nikde
detailně takto upraveno, ale přesto se vás
ptám - máte někdo jiný návrh
nebo nesouhlasí někdo z poslanců s touto
koncepcí? (Souhlas.) Přijímáme to
tedy takto. Budu prosit pracovníky Kanceláře,
aby při hlasování nastoupili, pro každý
sektor jednací síně jeden pracovník,
který by prováděl sčítání
hlasů.
Dále prosím, pokud jste připraveni do rozpravy,
abyste vyplňovali přihlášky do rozpravy,
což samozřejmě nevylučuje vstup kohokoli,
kdo není přihlášen. Jde o to, abychom
si udělali přehled o počtu přihlášených
do rozpravy. Požádáme pracovníky Kanceláře
aby přihlášky do rozpravy rozdal i do lavic.
Ještě jednu procedurální otázku:
Dodržovala se zde tradice, že i o záležitostech
víceméně formálních se hlasovalo
podle jednotlivých sněmoven. Osobně se domnívám,
že o otázkách změny programu jednání
by bylo možné hlasovat kvůli zjednodušení
společně. Máte někdo jiný návrh?
(Nebyl.) Není. Přesto bych pro pořádek
nechal tuto skutečnost - týká se to výhradně
otázek procedurálních, těch kde není
jednacím řádem a dalšími případnými
normami upraven zvláštní způsob hlasování
- odhlasovat.
Prosím o hlasování, zda souhlasíte
s tím, abychom o otázkách formálních,
procedurálních, hlasovali společně.
Naposledy budeme hlasovat po sněmovnách.
Prosím poslance Sněmovny lidu, kdo je pro? (Hlasuje
se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Nyní prosím poslance Sněmovny národů.
Kdo je pro? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Konstatuji, že jsme se kolektivně shodli na tom, že
pro příště budeme o těchto jednoduchých
záležitostech hlasovat společně.
Nyní bych vám předložil návrh
na změnu programu. S ohledem na některé naléhavé
úkoly, které má před sebou v odpoledních
hodinách první místopředseda vlády
ČSSR Ján Čarnogurský, poprosil nás,
abychom zařadili osmý bod jednání
teď po přestávce. Konzultoval jsem to i s panem
ministrem financí. Jedná se o novelu trestního
zákona. Jsou nějaké námitky v tomto
směru? (Nebyly.) Nejsou.
Dávám tedy hlasovat. Kdo souhlasí se změnou
programu, abychom přeřadili bod osmý na pořad
jednání nyní, nechť zvedne ruku? (Hlasuje
se.) Děkuji vám.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Na základě vašeho souhlasu bude tedy dalším
bodem našeho jednání
Návrh odůvodní první místopředseda
vlády Československé socialistické
republiky Ján Čarnogurský. Prosím,
aby se ujal slova.
První místopředseda vlády ČSSR
J. Čarnogurský: Vážené Federálne
zhromaždenie, tomuto zhromaždeniu bol predložený
vládny návrh zákonov, ktorým sa mal
zmeniť Trestný zákon, Zákon o prečinoch,
Trestný poriadok a Zákon o výkone odňatia
slobody v oveľa širšom rozsahu než je návrh
novely trestných predpisov, ktorý sa vám
predkladá na prerokovanie a schválenie na tomto
zasadaní.
Spoločná správa výborov Federálneho
zhromaždenia vznikla na základe podnetu zástupcov
navrhovateľa vlády ČSSR. Návrh novely
Trestného zákona, Trestného poriadku a Zákona
o prečinoch je podstatne redukovaný a návrh
novely Zákona o výkone trestu odňatia slobody
sa vypúšťa vôbec.
Súčasným prvoradým zámerom
vlády je urýchlené dopracovanie zákonov,
upravujúcich demokratický charakter republiky: zákona
volebného, spolčovacieho, zhromažďovacieho,
petičného a ďalších. Náš
právny poriadok sa musí dostať čo najskôr
do súladu s našimi medzinárodnými záväzkami,
ktoré zabezpečujú občianske, politické,
hospodárske, sociálne a kultúrne práva
občanov.
Dôležitou úlohou súčasnosti je
tiež právne podchytiť nové pohľady
na hospodársku činnosť. S týmito zámermi
sa musí dostať do súladu aj trestný
zákon a ostatné trestné predpisy.
Pokračujú práce na novej Ústave ČSSR.
Trestné predpisy viac než ktorékoľvek
iné odrážajú politické pomery
v štáte. V uplynulých týždňoch
sme boli svedkami zásadného preskupenia politických
síl. Jeho výrazom je aj nové zloženie
federálnej vlády. Je preto pochopiteľné,
že pôvodná koncepcia vládneho návrhu
novelizácie trestných predpisov, vychádzajúca
z predchádzajúcich politických smerníc,
nemôže v tomto období obstáť. Spoločenské
vzťahy sa rozvíjajú v súčasnej
zložitej dobe veľkou rýchlosťou, menia sa
zo dňa na deň. Môžem však konštatovať,
že panuje zásadná zhoda medzi vládou,
politickými stranami a ostatnými politickými
silami, reprezentovanými najmä Občianským
fórom a Verejnosťou proti násiliu v tom, že
súčasnú politickú krízu musíme
riešiť na základe ústavnosti a zákonnosti.
Bude iste potrebné veľmi rýchle a zásadne
uskutočniť zmeny v právnom poriadku, nie je
však možné dopustiť, aby existujúce
zákony prestali platiť, alebo na druhej strane, aby
sa existujúce zákony zneužívali. Chceme
sa tiež vyhnúť prijímaniu zákonov,
ktoré by spoločenský vývoj rýchle
prekonal. Primeraná stabilita právneho poriadku
je jednou z naších priorít. Je pochopiteľné,
že to platí predovšetkým o tých
ustanoveniach trestného zákona, ktoré sú
určené na ochranu práv a slobôd občanov
a ich účasti na demokratickom verejnom živote.
So zrušením ústavného článku
4 o vedúcej úlohe KSČ sa, samozrejme, musí
zmeniť aj pojatie ochrany štátu, ako je zatiaľ
upravené v ustanoveniach prvej hlavy osobitnej časti
trestného zákona o trestných činoch
proti republike. Na rozdiel od doterajšieho stavu, kedy záujmy
KSČ a štátu de iure splývali, musia
to byť odteraz štátne orgány, ktoré
budú určovať, čo je v záujme
spoločnosti nevyhnutné chrániť zvlášť
prísným spôsobom.
Vláda ČSSR po dohode s generálnym prokurátorom
ČSSR v tejto otázke zaujala v uplynulých
dňoch takéto stanovisko: Základným
predpokladom trestnej zodpovednosti je spoločenská
nebezpečnosť konania, ktoré má znaky
niektorého trestného činu alebo prečinu.
Čin, ktorý inak vykazuje znaky niektorých
trestných činov proti republike, napr. poburovanie,
alebo prečinu, napr. prečin proti verejnému
poriadku, ktorý niekto uskutoční v úmysle
realizovať svoje základné občianske
práva, zaručené Ústavou, najmä
slobodu prejavu, slobodu zhromažďovania, slobodu pouličných
sprievodov a manifestácií, ako aj ďalšie
občianske práva, zaručené medzinárodnou
zmluvou, ktorou je Československo viazané, takýto
čin nie je pre nedostatok spoločenskej nebezpečnosti
trestným činom. Toto vyhlásenie je zárukou,
že trestné právo sa nezneužije proti zámeru
občanov a spoločnosti, ktoré boli v minulom
období tak dôrazne vyjadrené manifestáciami
a štrajkami.
Je však potrebné dodať, že s ohľadom
na novú spoločenskú situáciu bude
nevyhnutne urýchlené túto záruku prehlbiť
a zakotviť priamo v trestných predpisoch.
Príslušné ustanovenia prvej hlavy súčasného
trestného zákona bude potrebné čo
najrýchlejšie novelizovať, spresniť, odstrániť
ako jeden charakteristický prvok len ťažko dokazovateľnou
pohnútkou a určiť, že trestnej zodpovednosti
podliehajú predovšetkým tí, ktorí
prostriedkami uvedenými v zákone sa usilujú
o násilnú zmenu spoločenského zriadenia.
Bude treba v trestnom zákone zakotviť aj trestnú
zodpovednosť za akúkoľvek diskrimináciu
v občianskom živote kvôli prejaveným
politickým postojom, pravda, ak by nešlo o politické
postoje, propagujúce násilie, vojnu a fašizmus,
na postih ktorým sme sa zaviazali medzinárodnými
zmluvami.
Bude treba spresniť ochranu výkonu volebného
práva, zhromaždovacieho práva, slobody tlače
a ďalších. To nie je možné uskutočniť,
kým nebude vypracovaný príslušný
zákon. Potom však bude potrebné premietnuť
tieto zmeny do úpravy trestného zákona.
Návrhy noviel trestných predpisov, ktoré
boli pôvodne predložené Federálnemu zhromaždeniu
obsahovali už aj v tejto etape mnohé veľmi pokrokové
ustanovenia. Tiež však obsahovali ustanovenia, s ktorými
sa už dnes nemôžeme uspokojiť. Nebolo by
správne, keby sme neprihliadali pri príprave novely
trestných predpisov na uvedené predložené
návrhy. V súčasnej fáze bolo však
rozhodnuté uskutočniť novelu len v celkom minimálnom
rozsahu, o ktorom my sme presvedčení, že nevyvolá
pochybnosti u žiadnej z politických síl, ktoré
sa zúčastňujú na súčasnom
vývoji spoločnosti.
Vážené Federálne zhromaždenie,
dovoľte mi, aby som krátko odôvodnil tento zredukovaný
návrh noviel trestných predpisov. V súčasnej
dobe je celkom nepochybné, že v trestnom zákone
nemôžu byť ustanovenia, obmedzujúce slobodu
vyznania. Preto sa navrhuje zrušenie ustanovenia § 101
Trestného zákona o zneužívaní
náboženskej funkcie, § 178 o marení dozoru
nad cirkvami a náboženskými spoločnosťami
a § 211 o porušovaní rodinného práva.
Nový prístup k slobode pohybu a cestovaniu občanov
si nepochybne vyžaduje zrušenie doterajšieho ustanovenia
§ 109 Trestného zákona o opustení republiky
a § 110 o vniknutí na územie republiky. Tieto
ustanovenia sa nahradzujú ustanovením o nedovolenom
prekročení štátnej hranice. Trestné
bude len prekročenie štátnej hranice pri použití
násilia, prípadne hrozby bezprostredného
násilia. Štátne hranice sú výrazom
územnej zvrchovanosti štátu a jeho suverenity.
I pri novej koncepcii práva na pohyb a pobyt občanov
budú existovať občania, ktorým nebude
možné umožnit voľný výjazd
z republiky. V prvom rade sa to vzťahuje na páchateľov
závažných kriminálnych trestných
činov, ktorí by sa útekom za hranice chceli
vyhnúť trestnej zodpovednosti.
V súlade s medzinárodnými zmluvami, hlavne
s Protokolom Viedenskej následnej schôdzky, Konferencie
o bezpečnosti a spolupráci v Európe je obmedzenie
slobody pohybu možné aj pre tých, ktorí
sú nositeľmi štátneho tajomstva. Princíp
nezávislosti súdov a viazanosť sudcov iba zákonom
sú základnými princípami každého
právneho štátu. Preto považujem za nevyhnutné
zakotvenie novej skutkovej podstaty zasahovania do nezávislosti
súdu, ktoré má chrániť sudcov
proti porušovaniu tohto princípu.
Ochrana životného prostredia je otázkou, na
ktorú najmä v súčasnosti upierajú
všetci občania tohto štátu svoju pozornosť.
Je správne poskytnúť týmto závažným
spoločenským záujmom aj výslovnú
trestnoprávnu ochranu, a to aj na podporu medzinárodných
záväzkov, ktoré sme prijali v oblasti zvýsenej
ochrany životného prostredia. Isteže, stav nášho
životného prostredia vyžaduje ďaleko širšie
a systémové opatrenia, ale predložená
novela do týchto opatrení organicky zapadá.
Novelizácia ustanovenia § 203 o príživníctve
taktiež je v tomto redukovanom návrhu novely, pretože
sme sa zaviazali túto úpravu previesť pri najbližšej
novelizácii trestného zákona, aby sme odstránili
príčinu kritiky zo strany medzinárodnej organizácie
práce. Konečne, a tento fakt považujem za dôležité
osobitne zdôrazniť, je potrebné odstrániť
zákonné opatrenie Predsedníctva Federálneho
zhromaždenia číslo 10/1989 Zbierky, ktoré
se dostalo do rozporu s vývojom spoločnosti a rozporu
s medzinárodnými záväzkami. Tento moment
predkladanej novely považujeme za osobitne dôležitý.
Pokiaľ ide o trestný poriadok, považujeme v súčasnosti
za nevyhnutné podrobnejšie upraviť záruky
proti najzávažnejšiemu zásahu do osobnej
slobody občana, ktorým je uvalenie väzby. Preto
je navrhované obmedzenie väzby v prípravnom
konaní a podstatne sprísnený režim predlžovania
väzby. Právo obvineného na trestné konanie
v primeranom čase, alebo na prepustenie, garantované
paktom o občianskych a politických právach,
predložený návrh úpravy o trva ní
väzby ďalej prehlbuje.
Sme si vedomí toho, že právnych záruk
pri obmedzení osobnej slobody občana nikdy nie je
dosť a že sa budú aj naďalej vyvíjať
a sme pripravení na nové požiadavky pružne
reagovať.
Sme presvedčení, že navrhnuté zmeny
sú nesporné, prispejú k posilneniu autority
trestného práva v súčasnom období,
v ktorom napriek všetkým zložitostiam nesmieme
strácať zo zreteľa potrebu základných
právnych istôt a ochra ny občanov aj štátu.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji místopředsedovi vlády ČSSR
Jánu Čarnogurskému. Návrh projednaly
všechny výbory obou sněmoven, mimo mandátových
a imunitních výborů. Prosím společného
zpravodaje výboru Sněmovny národů
kolegu poslance Eduarda Vlčka, aby přednesl zpravodajskou
zprávu.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
E. Vlček: Pane předsedo Federálního
shromáždění, vážené
Federální shromáždění,
na programu naší společné schůze
je projednání vládního návrhu
zákona, kterým se mění a doplňuje
trestní zákon, upravuje se postih některých
přestupků, dále vládního návrhu
zákona, kterým se mění a doplňuje
trestní řád, a vládního návrhu
novely zákona o přečinech, a společné
zprávy k nim, parlamentní tisk číslo
209.
Ze samotného znění společné
zprávy je zřejmé, že příslušné
výbory, které tuto novelizaci projednaly, doporučují
oběma sněmovnám původní poměrně
široce pojaté vládní návrhy trestních
novel schválit, ale ve značně zúženém
znění a navíc formou jediného zákona,
který by zároveň novelizoval trestní
zákon, zákon o přečinech i trestní
řád.
Na schůzi výborů ústavně právních
dne 30. listopadu t. r. pověřený zástupce
navrhovatele, generální prokurátor, přednesl
návrh na podstatné zúžení původních
vládních návrhů trestních novel.
Výbory ústavně právní na základě
toho doporučily schválit návrhy novel v takto
zúžené podobě, a to s několika
dalšími legislativně technickými úpravami
a s jednou zásadnější změnou.
Jejich doporučení byla promítnuta do návrhu
společné zprávy, kterou ostatní výbory
v rámci postupu ke sjednocení stanovisek ve smyslu
§ 19 písm. a) zákona o jednacím řádu
Federálního shromáždění
na svých včerejších schůzích
akceptovaly.
Věcná změna, o níž jsem se zmínil,
se týká účinnosti novely a je obsažena
v závěrečném článku
páté společné zprávy. Výbory
vycházejí z úvahy, že nově navrhovaný
článek 1. bod 4) a článek II. novely,
které právně představují zrušení
zákonného opatření předsednictva
Federálního shromáždění
z února 1989, může nabýt účinnosti
již dnem vyhlášení, tedy dnem, kdy by
tento zákon po schválení v plénu Federálního
shromáždění vyhlásilo předsednictvo
Federálního shromáždění,
které se k vyhlášení schválených
nových zákonů pravidelně schází
ihned po ukončení společné schůze
sněmoven. Podle předpokladu by to byl dnešní
den.
Účinnost ustanovení realizující
zrušení zákonného opatření
lze stanovit dnem vyhlášení, zejména
z toho důvodu, že jednoznačně zlepšují
právní postavení občanů. Naproti
tomu ostatní části navrhované novely
obsahují i zcela nové, skutkové podstaty
trestních činů. Je tudíž třeba
vzít v úvahu požadavek, aby se občané
i orgány činné v trestním řízení,
měli možnost předem seznámit s autentickým
textem trestní novely přímo ze Sbírky
zákonů jako našeho jediného oficiálního
publikačního prostředku k publikaci zákonů.
Tento požadavek lze pak reálně zajistit při
účinnosti, podle našeho názoru ne dříve,
než 1. února 1990, která je také pro
ostatní ustanovení novely ve společné
zprávě obsažena.
Závěrem mi ještě dovolte, abych jako
zpravodaj předložil Sněmovně národů
návrh ještě na jedno dílčí
doplnění společné zprávy, tj.
tisku 209.
Jde o to, že článek 1. bod 4) a článek
II. sice představují celkové zrušení
zákonného opatření z února
1989, ale plná aplikovatelnost tohoto zákonodárného
kroku v praxi soudů však podle mého názoru
současně vyžaduje, aby rovněž článek
III. navrhované novely o přechodných ustanoveních
nabyl vzhledem k bezprostřední souvislosti účinnosti
rovněž dnem vyhlášení novely.
Navrhuji proto, aby v článku V. byla za slova "s
výjimkou článku 1. bod 4) a článku
II." doplněna slova "a článku III."
Závěrečný článek V.
novely by zněl: "Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. února 1990 s výjimkou
článku I. bodu 4) , článku II. a článku
III., které nabývají účinnosti
dnem vyhlášení."