Samozřejmě v podvědomí našich
lidí je, že toto jsou devizy navíc, zejména
v obchodě, zdravotnictví atd. a že za ně
- když je budeme deblokovat - můžeme kupovat
různé věci. Často se stane, že
jedna pohledávka je vlastně rozdána několikrát
a ona ještě efektivně na stole není.
Přijala se zásada, že využít těchto
pohledávek tzv. nesplacených ve lhůtě
je možné jen tehdy, když efektivně sjednáme
jejich realizaci se zahraničními partnery a že
na těchto podmínkách jsme se dohodli a on
je ochoten na to přistoupit. Náš zájem
je, abychom co nejdříve tyto nesplacené pohledávky
snížili na minimum, protože inflace je proti
nám, protože inflační vývoj fakticky
znehodnocuje naše pohledávky. Znovu opakuji - jsme
ve věřitelském postavení nominálně
a v mírném netto v dlužnickém postavení,
když vezmeme bonitu našich pohledávek, protože
naše závazky jsou stoprocentně bonitní,
jsou ve vztahu jen na vyspělé země. Naše
pohledávky jsou z velké části vůči
rozvojovým zemím, které v současné
době mají bilión tři sta miliard dolarů
dluhů. Znáte jejich situaci. Je to velmi složité.
Já vás mohu ujistit, že se vynasnažíme,
aby byl zachován zdravý poměr mezi pohledávkami
a závazky v našem státě i pro budoucnost.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji. Je poslanec Csémi spokojen s odpovědí?
(Poslanec Csémi je spokojen.) Ano.
Žádají společní zpravodajové
o vyjádření? (Nežádají.)
Ne.
Můžeme přistoupit k hlasování.
V této chvíli je v zasedací síni přítomno
166 poslanců Sněmovny lidu, 55 poslanců Sněmovny
národů zvolených v ČSR a 60 poslanců
Sněmovny národů zvolených v SSR. Obě
sněmovny jsou usnášení schopné.
Nejdříve prosím o hlasování
poslance Sněmovny národů. Kdo z nich souhlasí
s návrhem zákona ve znění společné
zprávy výborů Sněmovny národů
a podle doporučení společného zpravodaje
výborů Sněmovny národů, ať
zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Jeden.)
Jeden.
Poslanci Sněmovny národů zákon schválili.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
lidu. Kdo z nich souhlasí s návrhem zákona
ve znění společné zprávy výborů
Sněmovny lidu a podle doporučení společného
zpravodaje výborů Sněmovny lidu, ať
zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Nikdo.
Poslanci Sněmovny lidu zákon schválili.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
ČSSR schválilo devizový zákon.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 114, SL
č. 170, SN č. 176)
Nyní projednáme
Prosím opět ministra financí ČSSR,
aby návrh odůvodnil.
Ministr financí ČSSR V. Klaus: Vážené
Federální shromáždění,
vláda ČSSR předložila k projednání
a schválení návrh zákona o bankách
a spořitelnách, který spolu s již
schváleným zákonem o Státní
bance československé a devizovým zákonem
vytváří právní předpoklady
pro hlubokou změnu naší bankovní soustavy.
Dosavadní soustava bankovnictví, funkce a činnost
jednotlivých článků této soustavy
odpovídala direktivnímu způsobu plánování
a řízení národního hospodářství.
Jedním z nezbytných a velmi významných
předpokladů ekonomické reformy, uplatnění
tržního mechanismu a rozvinutí peněžního
trhu je reforma bankovnictví, projevující
se v jeho novém uspořádání
a v novém vymezení funkcí jednotlivých
článků.
Základním prvkem reformy bankovního systému
je oddělení emisní činnosti od činnosti
úvěrové obchodní a provozování
této druhé činnosti na komerčních
principech. Prvním krokem k dosažení tohoto
cíle bylo přijetí nového zákona
o Státní bance československé v listopadu
tohoto roku. Státní banka československá
se stala ústřední bankou tohoto státu
odpovědnou především za provádění
bankovní měnové politiky.
Dnes předkládaný návrh zákona
o bankách a spořitelnách je dalším
nezbytným a navazujícím opatřením
k naplnění výše uvedených záměrů
v oblasti bankovnictví. Banky a spořitelny se tímto
zákonem stanou samostatnými podniky, které
budou svou činnost provozovat na komerčních
principech. Státní banka československá
bude usměrňovat jejich činnost především
pomocí ekonomických nástrojů a v nezbytné
míře i formou obecně závazných
právních předpisů.
Zákon o bankách a spořitelnách upravuje
podmínky vzniku a postavení, právní
poměry a činnost bank a spořitelen. Vytváří
právní podmínky pro ekonomickou samostatnost
bank a spořitelen, pro rozmanitost právních
forem vzniku bank a pro soutěživost při provozování
bankovních obchodů a při poskytování
různých peněžních služeb.
Zákon samostatně upravuje založení bank
a spořitelen jako státních peněžních
ústavů. Vedle nich budou moci existovat banky i
ve formě akciových společností, družstevních
a společných podniků. Jejich právní
poměry se budou řídit právními
předpisy, podle kterých byly nebo budou založeny.
Na založení bank se mohou podílet i zahraniční
osoby. Zákon rovněž umožňuje i
jiným právnickým osobám než bankám
a spořitelnám, aby prováděly vedle
své hlavní činnosti i některé
bankovní obchody a poskytovaly i některé
peněžní služby.
Z uvedeného je zřejmé, že zákon
vytváří do budoucna široký prostor
pro zakladatelskou iniciativu v oblasti bankovnictví.
Při vymezení činnosti bank a spořitelen
zákon vychází ze základního
principu, a to z principu jejich univerzálnosti. Banky
budou mít možnost postupně orientovat svou
činnost i na přijímání vkladů
od občanů a na poskytování půjček
občanům a naopak spořitelny budou mít
možnost přijímat vklady od organizací
a poskytovat jim úvěry.
V zájmu podpory soutěživosti mezi jednotlivými
bankami a spořitelnami nebudou napříště
občané ani organizace omezováni při
navazování obchodního spojení, při
volbě peněžního ústavu. Rovněž
peněžní ústavy si budou moci vybírat
své obchodní partnery.
Zákon o bankách a spořitelnách řeší
účast bank a spořitelen na peněžním
trhu tím, že zakládá možnost, aby
prováděly i operace s cennými papíry.
Počítá se s tím, že již
v příštím roce peněžní
ústavy a podniky budou moci vydávat obligace a že
bude připravována zákonná úprava
pro další a širší rozvoj peněžního
trhu.
Návrh zákona o bankách a spořitelnách
přispěje i k posílení právních
jistot v oblasti bankovnictví tím, že zachová
zásadu anonymity vkladů, státní záruku
za vklady občanů u státních peněžních
ústavů a nově upravuje bankovní tajemství.
O právech a zájmech jednotlivých subjektů
bude rozhodováno ve správním řízení.
Po nabytí účinnosti zákona o bankách
a spořitelnách od 1. 1. 1990 budou bankovní
soustavu tvořit
- Státní banka československá jako ústřední banka,
- Komerční banka se sídlem v Praze,
- Všeobecná úvěrová banka se sídlem v Bratislavě,
- Investiční banka,
- Živnostenská banka,
- Československá obchodní banka,
- Česká státní spořitelna,
- Slovenská státní spořitelna.
Slovenská Tatrabanka se od nabytí účinnosti
tohoto zákona stává státním
peněžním ústavem. Při rozhodování
o náplni její činnosti bude postupováno
ve smyslu tohoto zákona o bankách a spořitelnách.
Při vypracování návrhu zákona
o bankách a spořitelnách byly pečlivě
posuzovány připomínky a náměty
získané nejen v rámci řádného
meziresortního připomínkového řízení,
ale i připomínky a náměty vyplývající
z jednání s řadou orgánů,
organizací a výzkumných pracovišť.
Projednávání vládního návrhu
zákona byla věnována značná
pozornost ve všech výborech Sněmovny lidu i
Sněmovny národů Federálního
shromáždění, rovněž tak
i v příslušných orgánech zastupitelských
sborů ČSR a SSR.
Při tomto projednávání návrhu
zákona vzešly podnětné návrhy
a náměty na jeho úpravu a doplnění
některých ustanovení, které znamenají
zkvalitnění a jednoznačnější
vymezení obsahu těchto ustanovení.
Závažným věcným problémem,
na který se soustředila pozornost vás, poslanců,
byla otázka majetkové újmy. Navrhované
řešení umožňuje bankám a
spořitelnám požadovat úhradu majetkové
újmy i u půjček v sociální
oblasti. Toto oprávnění bank a spořitelen
se bude vztahovat na opatření přijatá
po nabytí účinnosti tohoto zákona.
Závěrem mi dovolte vyjádřit své
přesvědčení, že nová navrhovaná
právní úprava bank a spořitelen odpovídá
svými principy cílům a záměrům
ekonomické reformy a že přispěje k celkovému
zkvalitnění práce celé bankovní
soustavy v nových ekonomických podmínkách.
Jménem vlády ČSSR doporučuji, abyste
se schválením návrhu zákona o bankách
a spořitelnách vyslovili svůj souhlas.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji, pane ministře. Návrh projednaly
výbory ústavně právní, pro
plán a rozpočet, pro průmysl, dopravu a obchod
a výbory pro zemědělství a výživu
obou sněmoven.
Prosím společného zpravodaje výborů
Sněmovny lidu poslance Jana Hlavačku, aby přednesl
zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
J. Hlavačka: Vážené Federální
shromáždění, vláda předložila
Federálnímu shromáždění
ke schválení zákon o bankách a spořitelnách
ve znění parlamentního tisku 173. Návrh
patří k těm zákonům, jimiž
se realizují dílčí záměry
přestavby československé ekonomiky v oblasti
posilování hodnotových vztahů a je
v souladu se schváleným zákonem o Státní
bance československé a dalšími zákony.
V SBČS, jak už o tom hovořil pan ministr, jsou
prozatím spojeny funkce emisní a úvěrové.
Vztah vůči hospodářským organizacím
je velmi značně monopolizován, zajišťuje
jej SBČS a vůči organizacím zahraničního
obchodu Čs. obchodní banka, akciová společnost.
Největším nedostatkem současného
systému je přísné spojení organizací
s pobočkami banky dle svého sídla, to znamená,
že organizace si nemohou volit své vlastní
bankovní spojení. Zaktivizování funkcí
peněz vyžaduje i odpovídající
institucionální uspořádání
bankovní soustavy. V jejím uspořádání
se musí uplatnit princip dvoustupňového řízení
obdobně jako na jiných úsecích naší
ekonomiky. Jeden stupeň řízení vytvoří
ústřední banka státu, která
má postavení ústředního orgánu
státní správy pro oblast měny a v
případech stanovenými zákony i pro
oblast bankovnictví. Druhý stupeň vytvoří
banky a spořitelny.
Návrh zákona umožňuje vznik bank v různých
právních formách. Budou se zabývat
všemi druhy bankovních obchodů, peněžních
služeb, budou pracovat samozřejmě na principech
samofinancování a zisku. Vzhledem k tomu, že
budou plnit důležité úlohy v oblasti
měny a měnové politiky, budou se tedy lišit
od státních podniků a družstev svou
vyšší odpovědností za zajišťování
zájmů celé společnosti. To se projeví
i v tom, že konečné slovo při jejich
vzniku nebude mít zakladatel, jak je u podniků obvyklé,
ale bude jim dávat povolení ústřední
banka v dohodě s federálním ministerstvem
financí po projednání s příslušným
národním ministerstvem financí. Tato opatření
se přijímají proto, že na rozdíl
od podniků, které pracují hlavně s
vlastními zdroji, budou hrát u bank rozhodující
úlohu svěřené prostředky, u
nichž je třeba zabezpečit ochranu zájmu
vlastníků, kteří je bankám
svěřili. Přitom se však vytvářejí
podmínky pro konkurenci mezi bankami. Toto všechno
by mělo v blízké budoucnosti vést
ke zkvalitnění bankovních služeb.
Zákon sice počítá s určitou
počáteční organizací bankovní
soustavy při vstupu do přestavby, ale umožňuje
také vznik dalších bank, pokud to bude racionální
a pokud budou k dispozici zdroje na jejich vybavení počátečním
jměním. Lze tedy konstatovat, že návrh
zákona je výrazným krokem při adaptaci
bankovní soustavy na postupný přechod k socialistickému
tržnímu hospodářství.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, vládní návrh zákona, který
máte před sebou, tisk 173, byl projednán
ve všech výborech, jimž byl předsednictvem
Sněmovny lidu přikázán. Ve svých
usneseních výbory přijetí zákona
doporučily. Změny obsažené ve společné
zprávě výborů, je to tisk 208, byly
zapracovány, a proto doporučuji jako společný
zpravodaj výborů Sněmovny lidu předložený
vládní návrh zákona přijmout.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji. Slovo má společný zpravodaj
výborů Sněmovny národů poslanec
Passia.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
D. Passia: Vážený pán predseda,
vážené Federálne zhromaždenie,
ako spoločný spravodajca výborov Snemovne
národov sa pripájam k spravodajskej správe
prednesenej poslancom Hlavačkom za výbory Snemovne
ľudu a plne s ňou súhlasím.
Súhlasím aj s podrobným odôvodnením
vládneho návrhu zákona, ktoré nám
podal minister financií Československej socialistickej
republiky Ing. Václav Klaus.
Chcel by som však doplniť obidve predchádzajúce
vystúpenia s dvomi poznámkami. Z ústavného
hľadiska je predložený vládny návrh
zákona o bankách a sporiteľniach v poriadku.
Podobne ako pri zákone o Štátnej banke československej
aj tu patrí postavenie i právne pomery bánk
do pôsobnosti Československej socialistickej republiky
- článok 14 odsek 2 zákona o československej
federácii, a pre právnu úpravu i v činnosti
je potrebný zákon Federálneho zhromaždenia.
Podľa dôvodovej správy k vládnemu návrhu
zákona nebude táto právna úprava klásť
žiadne finančné nároky na štátny
rozpočet. Obchodné banky budú vybavené
základným fondom a uverovými zdrojmi z realizovanej
delimitácie fondu a úverových zdrojov doterajšej
Štátnej banky československej. Len v prípade
vzniku majetkových strát z dôvodu poskytovania
úrokovo zvýhodnených úverov a pôžičiek
môžu nastať prípady nárokov na štátny
rozpočet. To však bude záležitosť
na rozsahu uloženého poskytovania takých úverov
a pôžičiek, ako aj na miere tohto zvýhodnenia.
Vážené poslankyne, vážení
poslanci, predložený návrh zákona o
bankách a sporiteľniach je neoddeliteľnou súčasťou
takzvaných prestavbových zákonov a zároveň
je i mimoriadne významným článkom.
Som presvedčený o tom, že ide o dobrý
zákon a preto ako spoločný spravodajca výborov
Snemovne národov odporúčam vysloviť
s ním súhlas so zmenami uvedenými v spoločnej
správe výborov snemovní (tlač 208).
Předsedající předseda SN J. Bartončík:
Děkuji poslanci Passiovi. Zahajuji rozpravu. Kdo se
hlásí? Poslanec Kmeť.
Poslanec SL L. Kmeť: Vážené predsedníctvo,
vážené poslankyne, vážení
poslanci, vážení hostia, dovoľte mi, aby
som vyjadril niekoľko poznámok k vládnemu návrhu
zákona o bankách a sporiteľniach, hlavne k
§ 12 a 29. Sporiteľňa poskytuje na základe
súčasnej právnej normy povinne sociálne
pôžičky na bytovú výstavbu a pôžičky
so štátnym príspevkom mladým manželom.
Hlavnú formu sociálneho zvýhodnenia týchto
pôžičiek predstavujú štátom
stanovené veľmi nízke úrokové
sadzby v porovnaní s ostatnými pôžičkami,
a to v rozpätí od 1-2,7 %. Pritom ide o pôžičky
s dlhodobou platnosťou - napr. novomanželské
- 15 rokov, na individuálnu bytovú výstavbu
až 40 rokov. Úrokové zvýhodnenie hradené
z nákladov sporiteľne predstavuje len v okrese Prievidza
ročne cca 300 mil. korún a v súčasnej
dobe zvýhodnenie sociálnej pôžičky
evidujeme v objeme 12,5 mld Kčs.
Za druhé, vylúčenie možnosti poskytnutia
úhrady sporiteľňou na sociálne pôžičky
je v priamom rozpore s princípmi prestavby hospodárskeho
mechanizmu a ekonomickým postavením a úlohami
sporiteľní v nových podmienkach úplného
chozrasčotu a samofinancovania v rámci bankovej
sústavy, ako je to vyjadrené tiež v §
16 návrhu zákona o bankách a sporiteľniach.
Za tretie, pre sporiteľne je poskytovanie pôžičiek
v sociálnej oblasti nielen nerentabilné, ale výrazne
stratové, nakoľko náklady na získavanie
týchto úverových zdrojov z úspor občanov
sú vyššie a naviac nie je ani krytá réžia
súvisiaca so správou týchto vkladov a pôžičiek.
Neposkytovaním náhrady sporiteľní zo
štátneho rozpočtu za tieto sociálne
pôžičky, strácala by sa žiadúca
motivácia sporiteľní a pracovných kolektívov
pobočiek na rozvoji a kvalitnom zabezpečovaní
tejto politicky veľmi významnej finančnej služby,
ktorú využíva najmä mladá generácia.
Za štvrté, neriešením rentability sociálnych
pôžičiek by sporiteľna bola vo vzťahu
k ostatným bankám podstatne znevýhodnená,
pretože veľká časť aktívnych
bankových obchodov - t. j. úverovej činnosti
- by pre ňu bola stratová. V súčasnosti
sporiteľňa po skytuje 75 % pôžičiek
sociálne zvýhodnených, zatiaľ čo
banky by poskytovali úvery výhradne na princípe
rentability.
Za piate, úrokové zvýhodnenie sociálnych
pôžičiek jednoznačne predstavuje formu
spoločenskej spotreby, ktorú treba hradiť zo
štátneho rozpočtu a nie prostredníctvom
a na úkor ekonomiky sporiteľne - t. j. štátneho
peňažného ústavu, ktorého hospodárenie
bude riadené rovnakými pravidlami ako v štátnych
podnikoch.
Za šieste, z uvedených dôvodov je plne zdôvodnené,
aby sa v súlade so základnými pricípmi
ekonomického postavenia a poslania sporiteľne v nových
podmienkach prestavby hospodárskeho mechanizmu upravilo
nasledovne:
v § 12 ods. 5 - aby bola vypustená posledná
veta, citujem: "Tento nárok nevzniká u pôžičiek
v sociálnej oblasti". A § 29, aby bol doplnený
novou vetou, citujem "Toto ustanovenie sa nevzťahuje
na pôžičky v sociálnej oblasti".
Navrhovaná právna úprava je zdôvodnená
tým, že právne predpisy stanovujúce
podmienky sociálnych pôžičiek nie sú
jednorázového charakteru, majú dlhodobú
platnosť, takže sú využívané
trvale rastúcim počtom občanov. Ďakujem.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji poslanci Kmeťovi. Kdo se dále hlásí
do rozpravy? (Nikdo.) Nikdo. Můžeme tedy považovat
rozpravu za skončenou.
Přeje si vystoupit pan ministr? (Ano.)
Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČSSR V. Klaus: Já
bych své vystoupení omezil na tři základní
okruhy. Za prvé - jedno doplnění - vypadla
tam Živnostenská banka, jak si možná někdo
všiml. Bylo to opomenutí.
Jedno upřesnění poslancům - jak tady
zaznělo v prvním vystoupení - rozbití
monobanky, vytvoření na straně jedné
centrální banky působící na
makroúrovni a vytvoření sítě
komerčních bank působících
na mikroúrovni - nemá nic společného
s dvoustupňovitostí řízení.
To je, prosím vás, naprosté nedorozumění,
a toto slovo by nemělo být dále používáno.
Komerční banky nikoho na světě neřídí.
Ty prostě půjčují nebo nepůjčují
peníze, přijímají nebo nepřijímají
vklady. Zjednodušené vidění, že
rozpolcenost monobanky do bankovního systému, který
má na straně jedné cedulovou, emisní
banku a na straně druhé má síť
komerčních bank s žádným rozpůlováním
řízení nemá opravdu nic společného.
To je jen na upřesnění ekonomické
argumentace a považuji to za velmi důležité,
protože v tomto u nás přetrvává
velké nedorozumění. To považuji za nezbytné
zdůraznit.