Všechny výbory Federálního shromáždění
měly možnost se s tímto seznámit a na
svých jednáních věci podpořit.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, k návrhu devizového zákona byla
v jednotlivých výborech uplatněna řada
námětů a připomínek poslanců
a jejich voličů. Předkladatelé se
k nim už vyjádřili na jednání
výborů i na expertní poradě konané
dne 1. listopadu tohoto roku.
Jsem přesvědčen, že úpravy, které
vzešly z podnětů poslanců Federálního
shromáždění, a které budou přijaty,
přispějí k tomu, že devizový
zákon bude právní normou, která významně
přispěje k dosažení záměrů
a cílů v přestavbě hospodářského
mechanismu v Československu.
Doporučuji proto poslancům Sněmovny lidu,
aby návrh devizového zákona se změnami
a doplňky, které vyplynuly z jednání
ve Federálním shromáždění
schválili.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji poslanci Tichému. Slovo bude mít
společný zpravodaj výborů Sněmovny
národů poslanec Zoltán Sidó.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
Z. Sidó: Vážené Federálne
zhromaždenie, minister financií Československej
socialistickej republiky Ing. Václav Klaus nám vysvetlil
dôvody pre novú právnu úpravu v oblasti
devízového hospodárstva. Taktiež spoločný
spravodajca výborov Snemovne ľudu poslanec Tichý
uviedol niektoré z dôležitých hľadísk
vládneho návrhu zákona.
Pretože zásadné otázky nového
pojatia devízových právnych vzťahov
boli uvedené, vo svojej spravodajskej správe vás
zoznámim s výsledkami prerokúvania devízového
zákona vo výboroch snemovní.
Vládny návrh devízového zákona
prerokúvali výbory ústavnoprávne,
zahraničné, výbory pre plán a rozpočet,
pre priemysel, dopravu a obchod a výbory pre poľnohospodárstvo
a výživu. Pre poslancov - spravodajcov usporiadali
ústavnoprávne výbory poradu s odborníkmi
z oblasti vedy a praxe. Aj táto porada ukázala,
aká zložitá je oblasť devízových
vzťahov, a to tak po stránke ekonomickej, ako aj právnej.
Poukázala na celý rad otázok, ktoré
sa ešte museli upresniť a dopracovať. Z tejto porady
vyplynuli závery, ktoré obsahujú tieto návrhy
na zmeny a doplnky, s väčšinou ktorých
vyslovili súhlas výbory snemovní vo svojich
uzneseniach.
Z rokovania výborov vyplynuli ešte niektoré
ďališe upresnenia a doplnky. Na základe odôvodnenia
vtedajšieho ministra financí Československej
socialistickej republiky alebo jeho námestníkov,
výbory vyslovili súhlas s doplneným a upraveným
znením ustanovenia § 45 ods. 2, § 49 a 50 a §
51 ods. 1 a 2 tak, ako sa to uvádza v spoločnej
správe výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov
(tlač 207). Toto spresnenie a doplnenie je vyvolané
potrebami ochrany československého devízového
hospodárstva pred nelegálnym vývozom devízových
prostriedkov, ako aj nelegálnym vývozom a dovozom
československej meny a platobných prostriedkov,
ktoré znejú na československú menu,
a to tak, aby od nadobudnutia účinnosti nového
devízového zákona mohli orgány colnej
správy účinne ochrániť československé
devízové hospodárstvo. Doplnok je v súlade
s opatrením československej vlády proti negatívnym
vplyvom cestovného ruchu na stabilizáciu vnútorného
trhu.
Ako som už uviedol, výbory odporučili prijať
aj zmeny a úpravy, ktoré navrhuje vyjadrenie z porady
poslancov - spravodajcov s odborníkmi z oblasti vedy a
praxe, s výnimkou § 7 ods. 2 písm. a) , §
9 ods. 3 a § 51 ods. 1.
K vládnemu návrhu zákona sa vyjadrili aj
výbory Českej a Slovenskej národnej rady.
Pozornosť sme venovali aj pripomienkam, ktoré predložil
podpredseda Federálneho zhromaždenia poslanec Šimúth.
Podrobne sa posudzovali aj pripomienky právnej komisie
Československej strany ľudovej a niektorých
poslancov - členov Československej strany socialistickej
a Československej strany ľudovej. Výsledok
všetkých týchto pripomienok a upresnení,
ktorým výbory venovali pozornosť na svojich
rokovaniach, bol premietnutý do spoločnej správy
výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač
207).
Vážené poslankyne, vážení
poslanci, na záver sa musím ešte vyjadriť
k ústavnoprávnej stránke návrhu. Devízová
problematika sa dotýka mnohých oblastí, ktoré
patria do spoločnej pôsobnosti ČSSR aj pôsobnosti
obidvoch republík. Podľa článku 14 ods.
1 písm. d) a písm. b) ústavného zákona
o čs. federácii, do pôsobnosti Československej
socialistickej republiky patrí aj úloha stanoviť
koncepciu devízovej a úverovej politiky a určovať
rozsah devízových rezerv a stanoviť aj spôsob
ich spravovania.
Zákonodarná právomoc Federálneho zhromaždenia
na prijatie nového devízového zákona
vyplýva z ustanovenia článku 37 ods. 1, písm.
b) ústavného zákona o československej
federácii, ktorý určuje pre Federálne
zhromaždenie zákonodarnú právomoc v
záležitostiach, ktoré patria do spoločnej
pôsobnosti, a to v tej časti, ktorá je zverená
Československej socialistickej republike. Okrem toho, navrhovaná
úprava súvisí s problematikou československej
meny. Táto - podľa článku 7 ods. 1 písm.
c) ústavného zákona o čs. federácii
patrí do výlučnej pôsobnosti Československej
socialistickej republiky - čím je zákonadarná
právomoc Federálneho zhromaždenia k navrhovanej
právnej úprave daná ustanovením článku
37 ods. 1 písm. a) ústavného zákona
o čs. federácii. Podľa neho má Federálne
zhromaždenie zákonodarnú právomoc vo
veciach, ktoré tento ústavný zákon
zveruje do výlučnej pôsobnosti Československej
socialistickej republiky. Právna úprava problematiky
zákonom Federálneho shromaždenia je z uvedených
ústavnoprávnych hľadísk celkom na mieste.
Vážené poslankyne, vážení
poslanci, ako spoločný spravodajca výborov
Snemovne národov vychádzam z uznesenia výborov
tejto snemovne, ktoré sa zhodli v tom, že navrhovaná
právna úprava je žiadúca z hľadiska
súčasných potrieb našej ekonomiky. Preto
odporúčam, aby Snemovňa národov schválila
predložený vládny návrh devízového
zákona, a to so zmenami, ktoré sú uvedené
v spoločnej správe výborov (tlač 207)
a s výnimkou § 8 vládneho návrhu zákona
v zhode s vystúpením ministra Václava Klausa.
Ďakujem vám za pozornosť.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji poslanci Sidóovi. Zatím jsem neobdržel
písemné přihlášky do rozpravy.
Hlásí se poslankyně Andrejová.
Poslankyně SN I. Andrejová: Vážené
Federálne zhromaždenie, ja mám dve otázky
na súdruha ministra Klausa.
Po prvé, čo pre naše národné
hospodárstvo prinesie otvorenie hraníc medzi ČSSR
a Rakúskom v devízovom hospodárstve a ďalšia
otázka je, či sa i v budúcom roku bude používať
ukazovateľ pod označením RU? To je všetko.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji. Jsou další příspěvky
do diskuse, případně dotazy?
Předseda SBČS poslanec SL S. Potáč:
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, vyjadřuji souhlas s doporučením
uvedeným ve společné zprávě
výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů
(tisk 207). A nemám námitek proti vypuštění
§ 8 jak navrhuje ministr financí. Tento paragraf lze
chápat i tak, že zdůrazněním
devizového plánu jako základního nástroje
řízení devizového hospodářství
jde o pozůstatek centrálně direktivního
řízení. Takové chápání
§ 8 by negovalo nové pojetí celé koncepce
devizového zákona. To není záměrem
vlády. Proto je možné § 8 vypustit a tím
posílit základní jeho koncepci, která
sleduje vytvoření takových podmínek,
které stimulují zájem subjektu a obyvatelstva
na maximální tvorbě deviz, značně
liberalizuje použití deviz a pružně přizpůsobuje
disponování s devizovými prostředky
obyvatelstva.
Plné naplnění tohoto ducha zákona
bude možné, až bude naše ekonomika schopna
produkovat konvertibilní korunu; protože v dohledné
době to nebude možné, musí provádění
devizového zákona respektovat reálný
požadavek doby, tj. nezadlužovat naši ekonomiku
nad úroveň, která by se stala zátěží
pro budoucí dynamický sociálně ekonomický
rozvoj a měla negativní důsledky do životní
úrovně obyvatelstva.
Dramatické problémy s řešením
kritické zadluženosti sousedních socialistických
zemí, kdy Polská lidová republika má
zhruba 40 mld. dolarů dluhu, NDR přibližně
20 mld. dolarů, Maďarská republika rovněž
okolo 20 mld. dolarů, je pro nás poučení
i výstraha současně. Politiku efektivního
využívání zahraničních
úvěrů tak, aby tyto úvěry se
staly přínosem pro hospodářský
a sociální rozvoj a pro kvalitní přeměny
ekonomiky, bude nutno formulovat v koncepci hospodářské
politiky pro nejbližší období. Příznivou
výchozí bází je naše přiměřená
brutto zadluženost, která při současné
neexistenci netto dluhů činí necelých
7 mld. dolarů.
To jsem, vážené poslankyně, vážení
poslanci, pokládal za nutné k návrhu zákona
dodat. Budu hlasovat pro přijetí tohoto zákona.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji. Hlásila se poslankyně Hana Kantorová.
Poslankyně SN H. Kantorová: Vážený
pane předsedo, vážené Federální
shromáždění, vážení
hosté. Návrh devizového zákona přenáší
veškeré devizové agendy ve vztahu k fyzickým
osobám, vykonávané dosud Správami
pro věci majetkové a devizové na ministerstvu
financí, cen a mezd republik. Dále rovněž
nově přenáší na republiková
ministerstva práce související s devizovými
soupisy podklady pro mezistátní majetkoprávní
jednání a vnitrostátní uspořádání
majetku vypořádání s těmito
jednáními. Neřeší způsob
zajištění ostatních agend, jejichž
výkonem byly správy pověřeny, tj.
náhradových agend a likvidačních agend.
Jako důvod těchto rozsáhlých opatření,
se kterými důvodová zpráva k devizovému
zákonu přichází, je předpokládané
podstatné snížení devizové agendy,
kterou napříště budou vykonávat
ministerstva republik. Toto tvrzení je neopodstatněné.
V souvislosti s připravovanou novelizací čs.
devizových prostředků dojde sice v oblasti
devizového dohledu k určitým změnám,
ovšem nikoli zásadního charakteru. Základní
povinnosti, týkající se zahraničních
pohledávek, nemovitostí atd. československých
devizových tuzemců zůstávají
zachovány. Konkrétně povinnost ohlašovací,
povinnost pečovat o jejich ochranu, povinnost transferová
i nabídková a s nimi i nezbytnost kontroly jejich
plnění. Dlouholeté zkušenosti potvrzují,
že realizace zmíněné kontroly je nejefektivnější
za současného poskytování právní
pomoci čs. občanům při řešení
jejich záležitostí s cizím prvkem.
Předpokládá se, že devizová povolení
budou teď udělována jen ojediněle. Tento
předpoklad vychází patrně také
z toho, že navrhovaný devizový zákon
již nepodmiňuje devizovým povolením
vývoz plných mocí k nakládání
s majetkovými hodnotami v zahraničí a dispozice
s tuzemskými nemovitostmi devizových cizozemců.
Ze své zkušenosti státní notářky
bych chtěla říci, že podle devizového
zákona je vývoz zmíněných plných
mocí dovolen jen s devizovým povolením. Nyní
tomu tak nebude. Toto ustanovení však chránilo
nejen zájmy československého devizového
hospodářství, ale především
zájmy osob udělujících plnou moc do
zahraničí. Zvláště plných
mocí k zastoupení v dědickém řízení
v cizině a u plných mocí k prodeji zahraničních
nemovitostí, které se vztahují na značné
majetkové hodnoty; dnes Správa dohlížela
jednak na to, aby se nedostaly do rukou zástupců,
kteří by jich mohli zneužít, jednak
na to, aby byly udělovány osobám, které
mají potřebnou odbornou způsobilost a nepožadují
za zastoupení neúměrně vysoké
honoráře.
Správa také doporučovala dědicům,
aby nedávali plnou moc k zastoupení v dědickém
řízení v cizině advokátům,
nýbrž notářům, jejichž honoráře
jsou výrazně nižší.
Pokud se týká nakládání s tuzemskými
nemovitostmi devizových cizozemců, nyní už
nebude potřeba devizového povolení. Toto
ustanovení doposud, když bylo potřeba, tak
se jevilo jako účelné. Velká odpovědnost
bude na státních notářích,
kteří budou dohlížet i na to, zda-li
není smlouva o převodu nemovitostí v rozporu
s devizovým zákonem, zda-li majetek, který
bude převáděn, nepřipadl československému
státu například na základě
konfiskace podle dekretů, trestních rozsudků
vyslovujících propadnutí majetku a také
budeme muset jako notáři dohlížet na
to, aby při prodeji nemovitostí byly ceny v souladu
s platnými cenovými předpisy, a aby byly
uhrazeny všechny daňové, poplatkové
a jiné závazky devizových cizozemců.
Plno kupních smluv však není registrováno
státními notářstvími.
Mně jednak vadí to, že vlastně přesun
všech rozsáhlých operativních a ryze
administrativních prací nyní přechází
na ministerstvo, tedy ústřední orgán.
Myslím si, že to je neslučitelné se
základními zásadami přestavby.
Já jsem uplatňovala ve výboru připomínku,
aby do § 7 jako odstavec 4 bylo zapracováno, že
ministerstva financí, cen a mezd republik mohou vykonávat
působnost svěřenou jim tímto zákonem
prostřednictvím orgánů státní
správy zřízených k tomuto účelu.
Bylo mi však odpovězeno bývalým ministrem
financí, že to je nadbytečné, neboť
ministerstva financí si sama mohou rozhodnout o tom, jestli
správy pro věci majetkové a devizové
zřídí, nebo nějaký jiný
orgán. Vzhledem k tomu, že se změnil ministr,
chtěla bych se zeptat, jak to bude se Správami pro
věci majetkové a devizové nebo jiným
orgánem, který by zde existoval třeba ne
už v dávání povolení, ale jako
poradní orgán třeba pro státní
notářství nebo pro občany. Zda-li
tedy bude možné úpravou, kterou zde přijmeme
a nebude tam zapracováno to, že ministerstva financí
mohou vykonávat působnost svěřenou
jim tímto zákonem prostřednictvím
orgánů státní správy zřízených
k tomu účelu, zda si mohou ministerstva financí
takovýto nějaký orgán sama zřídit.
To je vše. Děkuji.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji poslankyni Kantorové. Hlásí
se někdo dále do diskuse?
Poslanec SN J. Csémi: Vážený
pán predseda, vážené Federálne
zhromaždenie, súdruh Potáč, predseda
Štátnej banky československej, okrem iného,
spomínal našu zadĺženosť, a to vo
výške 7 miliard dolárov. Rád by som
poznal výšku našich pohľadávok a
bolo by pre mňa zaujímavé, u ktorých
odberateľov sú naše pohľadávky.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Hlásí se ještě někdo? (Nikdo
se nehlásil.) Nikdo. Můžeme tedy diskusi uzavřít.
Ministr financí ČSSR V. Klaus: Pokusil bych
se stručně odpovědět poslankyni Kantorové.
Myslím, že zde nemůžeme jít do
podrobností, v principu její připomínky
nešly zcela proti duchu předkládaného
zákona. Dospěli jsme k závěru, že
nový devizový zákon, tedy nové devizové
předpisy, předpokládají, že se
počet udělovaných devizových povolení
občanům sníží na minimum. Pokud
takového povolení bude třeba, udělí
ho ministerstva financí, cen a mezd republik. Není
potřebné, aby to paralelně dělaly
Správy pro věci majetkové a devizové.
To je základní odpověď, tak jsme považovali
za rozumné a racionální tento problém
uspořádat.
Pokud jde o rozdílový ukazatel, zatím ho
nelze plně opustit, ale uvědomme si, že rozdílový
ukazatel je do značné míry analytická
veličina. Je používán pro hodnocení.
V tomto smyslu jeho význam jako veličiny plánované
zjevně klesá spolu se změnou ekonomického
mechanismu. Myslím, že bude narůstat a narůstá
jeho význam jako veličina analytická, při
zdokonalování cenové struktury a při
zreálnění kursu na tento ukazatel zapomeneme
úplně a nebudeme ho potřebovat. Pokud tomu
tak není, tak tento ukazatel nám svou analytickou
hodnotu nepochybně přináší.
Chtěl bych se vyjádřit k tomu, co přinese
otevření hranic mezi Československou socialistickou
republikou a Rakouskem. Bylo to doplněno výměnou
peněz, což bylo rozhodnutí, které bylo
uděláno velmi rychle. Nyní bych zareagoval
jako ekonom, ještě před týdnem žijící
v této zemi, který byl překvapen tímto
rozhodnutím, který ho považoval za příliš
rychlé s dopady, které nejsou zcela jednoznačné.
Nicméně se to stalo a myslím, že to
není v krátké době možné
změnit. Problém je skutečně hrozivý
a kdybychom neměli toto dnešní zasedání,
tak by ministerstvo financí a banka jednaly o tom, jak
tuto otázku vyřešit. To, že zde předkládáme
zákony, neznamená, že se tím nezabýváme.
Problém je to však zásadní, je zcela
zjevné, že musí pomoci ekonomické změny,
kursové atd., tak některé věci administrativní.
Musíme samozřejmě zabránit úniku
majetku z Československé socialistické republiky
díky kursovým rozdílům v kursech bílých,
šedých a černých, které se v
naší ekonomice utvořily a které se dramaticky
rozšiřují a rozvíjejí. Tohoto
problému jsme si samozřejmě vědomi.
O tom, že pohyby kursu jsou naprosto nezbytné - a
to se týká nejen hranic mezi Československem
a Rakouskem, kde kursy se musí pohybovat směrem
zjevně na jednu stranu, tak samozřejmě ve
velmi brzké době je třeba udělat opačné
pohyby kursů proti zemím na východ od nás.
Tato problematika je zcela zásadní a evidentní,
ale není bezprostřední součástí
devizového zákona.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji. Táži se poslankyně Andrejové,
zda je spokojena s odpovědí. (Ano.) Děkuji.
Prosím nyní pana předsedu Státní
banky československé.
Předseda SBČS poslanec SL S. Potáč:
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, jak jsem uvedl, máme brutto dluhů 7 miliard,
není to v současné době celých
7 miliard, z nich polovinu dluží banky svým
partnerům v zahraničí a polovinu organizace
zahraničního obchodu, což souvisí v
podstatě s dovozem zejména strojů a zařízení,
ale i jiného zboží, což je z hlediska
praxe ve světě obvyklé - neplatí se
hned, platí se později, až se převezme
zboží až se ocení, že je vše
v pořádku. Čím je zboží
krátkodobější - např. potraviny
splatnost je kratší, čím je jejich užitečnost
delší - např. investiční celky
- splatnost je delší. To je stránka dluhová.
Je přiměřená čs. ekonomice,
ale nesmí nás vést k tomu, abychom podcenili
to, co by nás mohlo případně potkat,
kdybychom na to zapomněli.
Jiná stránka je, kdy zas jiní dluží
nám. Je to opět ve spojení se zahraničním
obchodem. Když vyvážíme, je obvyklé,
že půjčujeme do zahraničí. Už
jsem jednou v novinách napsal, že 30 haléřů
z každé koruny vývozu jde na úvěr.
Jinými slovy - poskytujeme úvěr při
našem vývozu. Organizace zahraničního
obchodu půjčily zhruba 40 mld. Kčs, což
je necelých 40 % podílu z našich pohledávek
vůči zahraničí. Vláda poskytla
zhruba úvěry za 36 mld. Kčs. Zbytek patří
do oblastí pohledávek, včetně měnové
rezervy bankovního sektoru. Máme převýšení
pohledávek nad našimi dluhy. Teď je to přibližně
7 mld. Kčs, nevím, jak skončí tento
rok. Jestli mohu ocenit naše postavení, tak nominálně
je to postavení věřitelské a kvalitativně
musíme vzít v úvahu, že ne všechny
pohledávky vládní i podnikové jsou
natolik bonitní, že můžeme počítat,
že se do republiky v plné nominální
hodnotě vrátí. Tyto nesplacené pohledávky
k dnešnímu dni dělají zhruba 23 mld.,
z toho 1/3 je podnikových pohledávek. Proto se přijalo
opatření, tzv. deblokace našich pohledávek,
jinými slovy - za cenu určitých devizových
korunových ztrát abychom dostali velkou část
tohoto našeho majetku zpět. Jsou k tomu jen dvě
cesty: Jedna cesta je, že v dlužnické zemi koupíme
zboží, někdy ho bohužel kupujeme, protože
nám nic jiného nezbývá, ale ne tak
bezprostředně ho potřebujeme. Když je
reexportu schopný, tak za reexport získáme
efektivní peníze. Současně máme
zájem, abychom dostali co nejvíc efektivních
peněz.