V principu výplaty zvláštního příspěvku
horníkům z důvodu útlumu je správně
založena i zásada zásluhovosti, vyjádřená
vazbou časově omezené doby poskytování
příspěvku odpracovanými léty
v hornictví. Obdobně je věc řešena
i pro pracovníky chemických úpraven uranové
rudy. Pracující uranového průmyslu,
kteří jako první začnou realizovat
útlumový program, s napětím očekávají
postoj a rozhodnutí nás, poslanců Federálního
shromáždění, kteří v resortu
hornictví pracujeme.
Novela zákona o zvláštním příspěvku
horníkům reaguje tedy na zvláštnosti
výkonu hornické práce a mimořádnou
tíživost při sociálních důsledcích
spojených se změnou zaměstnání
v souvislosti s prováděním útlumových
programů uranového průmyslu a hlubinných
dolů.
Je rozhodující součástí i sociálních
opatření, se kterými se počítá
při jejich praktickém zajišťování.
Rovněž státní podnik Československý
uranový průmysl ve své kompetenci přijal
řadu opatření v sociální a
zdravotní oblasti, která ulehčí přechod
pracovníků na nová pracoviště.
Proto jako společný zpravodaj výborů
Sněmovny lidu doporučuji Sněmovně
lidu schválit předložený vládní
návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním
příspěvku horníkům - tisk 191.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji. Slovo má společný zpravodaj
výborů Sněmovny národů poslanec
Jozef Comba.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Comba: Vážené Federálne zhromaždenie,
v nadväznosti na spravodajskú správu poslanca
Venhauera mi dovoľte podotknúť, že i príslušné
výbory Snemovne národov tento vládny návrh
prerokovali a odporučili ho schváliť v predloženom
znení.
Ústavnoprávne výbory oboch snemovní
mali na svojej spoločnej schôdzi k dispozícii
i stanoviská Českej a Slovenskej národnej
rady k tomuto vládnemu návrhu. Zatiaľ čo
výbory Českej národnej rady vyslovili s návrhom
súhlas bez pripomienok, spoločná správa
výborov Slovenskej národnej rady obsahuje dve pripomienky.
Tieto boli predmetom nášho posúdenia v ústavnoprávnych
výboroch oboch snemovní.
Prvá pripomienka sa týkala § 2 odsek 4. Výbory
Slovenskej národnej rady odporučili zvážiť
na záver ustanovenie písm. a) doplnenie, že
aj v tomto prípade musí ísť len o prechod
do takého zamestnania, z ktorého nevzniká
nárok na osobitný príspevok, teda podobne,
ako je to pod písm. b) a c) odseku 4.
Ústavnoprávne výbory však konštatovali,
že toto zúženie okruhu nárokov na osobitný
príspevok v prípade prechodu v rámci útlmového
programu by nebolo v súlade s celkovou koncepciou novely.
Zmyslom znenia písm. a) vo vládnom návrhu
je preferencia pracovníkov I. pracovnej kategórie
v baníctve, ktorú pokladáme za odôvodnenú.
U druhej pripomienky výbory Slovenskej národnej
rady odporúčali v § 17 písm. a) doplniť
na konci slová: okrem § 2 odsek 1 až 3. Ústavnoprávne
výbory považujú realizáciu tejto pripomienky
za nadbytočnú, pretože obsah navrhovaného
doplnku celkom jednoznačne vyplýva ako výklad
opaku doterajšieho textu vládneho návrhu.
Na záver svojej spravodajskej správy by som chcel
oceniť vysokú legislatívno-technickú
úroveň predloženej novely.
Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne
národov odporúčam tejto snemovni, aby schválila
vládny návrh zákona, ktorým sa mení
a dopĺňa zákon č. 98/1987 Zb. o osobitnom
príspevku baníkom, tlač č. 191 - v
predloženom znení.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji poslanci Combovi.
Zahajuji rozpravu. Obdržel jsem jedinou přihlášku
do rozpravy. Slovo má poslanec Václav Štix.
Poslanec SL V. Štix: Vážený pane
předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, vážení
hosté, můj volební obvod se nachází
v okrese Karviná, který má jednostranně
výraznou orientaci založenou na bázi těžby
a úpravy uhlí. V tomto regionu působí
největší státní podnik - Ostravsko-karvinské
doly. Tento dnes představuje významnou součást
palivoenergetického komplexu Československé
socialistické republiky, jehož úkolem je zabezpečovat
v plném rozsahu soulad mezi zdroji a potřebami energetické
bilance státu. Jako monopolní dodavatel uhlí
vhodného pro koksování zajišťuje
koncern v plném rozsahu potřeby čs. metalurgie
energetickým uhlím, který představuje
zhruba 30 % odbytu. Zásobuje blízké elektrárny,
teplárny a cukrovary i další průmyslové
podniky, zejména v Severomoravském kraji.
Neméně významný je i export zejména
uhlí vhodného pro koksování a koksu.
Roční export do socialistického i kapitalistického
zahraničí se pohybuje u uhlí vhodného
pro koksování v objemu 2,2 mil. tun, což činí
13,9 % z celkové produkce, a koksu v objemu 1,23 mil. tun,
což je 49,6 % jeho výroby.
Úkoly státního plánu pro státní
podnik OKD v roce 1990 a v 9. pětiletce znamenají
na rozdíl od některých koncepcí spojených
s restrukturalizací národního hospodářství
zvýšení nároků nad původní
programované těžby revíru řádově
o 2 mil. tun při zachování dosavadní
úrovně zaměstnanosti. Perspektivy těžebního
průmyslu jsou dosud neujasněné. Útlumové
programy byly prezentovány a jsou chápány
za těžební průmysl jako celek, aniž
je brán zřetel, že koncern OKD představuje
hlavní metalurgickou základnu státu. Ve vědomí
pracovníků se tyto skutečnosti promítají
snížením zájmu o práci v hornictví,
v důsledku ztráty perspektivy a zejména obav
o sociální jistoty. Současně s tím,
začínají působit vlivy některých
nově přijatých i připravovaných
zákonných opatření a předpisů,
které se dotýkají systému zabezpečování
pracovních sil a její stabilizace.
Očekávané změny v systému regulace
zaměstnanosti, hospodaření s byty, poskytování
deputátních nároků a zejména
také ztráta účinnosti preference v
odměňování horníků spolu
se změnami v řízení podnikové
společenské potřeby staví důlní
organizace do situace, kdy splnění požadovaných
výrobních ukazatelů bude ohroženo nedostatkem
pracovních sil.
Připravované uplatnění normativů,
ekonomických nástrojů a strukturálních
změn v národním hospodářství
vyvolává v podmínkách státního
podniku Ostravsko-karvinské doly výrazně
negativní dopad na sociální postavení
horníků a možnosti řešení
udržení dosavadní úrovně. Stávající
úroveň důsledné realizace usnesení
vlády č. 241/86 a zabezpečení minimálního
programu mzdového vývoje je nutností, od
které nelze ustoupit. Dosud se řeší
zabezpečení potřebné výše
zdrojů do fondů z dotací zisku a odpisů
z úrovně nadřízeného orgánu
FMPE. K udržení stávající úrovně
sociálního postavení horníků
se však v roce 1990 nedostává zdrojů
na samofinancování ve výši zhruba 1,5
miliardy Kčs. Zajištění této
nutné úrovně přídělu
do fondů by znamenalo pro státní podnik produkci
zisku ve výši 4,3 miliardy Kčs. Jestliže
plán roku 1989 činí 320 miliónů
Kčs, pak se jedná téměř o třináctinásobek
vůči stávající úrovni,
což je nezabezpečitelné.
Prohloubení nedostatku zdrojů pro udržení
stávající úrovně sociálního
postavení horníků v roce 1990 a v 9. pětiletce
je vyvoláno v přípravných aplikacích
hospodářského mechanismu od ledna příštího
roku zejména těmito faktory: nebude možné
přerozdělení zdrojů v rámci
FMPE, 50 % odvod z mezd při vysoké pracnosti prvovýroby
OKD a 105 tisíc zaměstnanců má výrazně
negativní dopad na tvorbu hospodářského
výsledku zhruba 3 mld. Kčs. Změna výše
odvodu hospodářského výsledku státního
podniku z dosavadních 50 % na 65 % , snížení
základního přídělu do FKSP
ze 2 % , resp. 2,8 % na 1,9 % , i když celostátně
základní příděl pro tento fond
se zvyšuje z 1,6 % na 1,9 %. Zachování dosavadní
úrovně velkoobchodní ceny uhlí vhodného
pro koksování pro rok 1990. Nemožnost inovace
finálního výrobku s ohledem na těžbu
ve větších hloubkách a složitějších
důlně geologických podmínkách.
Vážené Federální shromáždění,
z uvedené skutečnosti je patrné, že
státní podnik Ostravsko-karvinské doly, který
je největším dodavatelem černého
a koksovatelného uhlí pro naše národní
hospodářství, by se stal trvale nesamofinancovatelným.
S cílem předejít této nežádoucí
situaci a eliminovat projevující se společensky
nepříznivé hodnocení hornické
práce, hospodářské vedení spolu
s odborovým orgánem OKD podrobně analyzovalo
důchodovou situaci státního podniku a problematiku
pracovních sil a sociální postavení
horníků. Z mého osobního kontaktu,
z diskuse se spolupracovníky horníky a technickohospodářskými
pracovníky důlních podniků je v rámci
uvažovaných možných řešení
nezbytné: zachovat žádoucí úroveň
sociálního postavení horníků
z hlediska společenského významu náročné
a těžké hornické práce, a to
nejen na dosavadní úrovni, ale též ve
vazbě na očekávané strukturální
změny v národním hospodářství.
Mám na mysli situaci v hlubinném hornictví
v budoucím období, kdy při řešení
sociálních jistot horníků nemůžeme
zapomínat na specifický charakter této profese
a mimořádnou složitost možného
uplatnění našich havířů
v jiných oblastech společenské práce,
jak zde o tom hovořil poslanec Venhauer.
V této souvislosti chci uvést, že přijímaná
opatření v navrhovaném zákoně,
jímž se mění a doplňuje zákon
o zvláštním příspěvku
horníkům v uranovém průmyslu se setkalo
s kladnou odezvou. Nelze je však považovat za konečné,
neboť ne zcela vytvářejí dostatečnou
kompenzaci nepříznivých dopadů, kterou
přináší změna hornické
profese.
S ohledem na účel a možnosti použití
FKSP je nutné zabezpečit základní
příděl do FKSP minimálně na
úrovni letošního roku. Vzhledem k tomu, že
v posledních letech dochází ve srovnání
s ostatními odvětvími národního
hospodářství ke snížení
dynamiky růstu mezd našich horníků,
je žádoucí, aby pro udržení dosažené
preference tohoto důležitého odvětví
národního hospodářství byl
zajištěn růst výdělkové
úrovně o 2-2,5 %.
V této souvislosti je rovněž žádoucí
zvýšení podílu na dosažených
hospodářských výsledcích. Mimořádná
pozornost v hornické veřejnosti s přímým
dopadem na politické klima je věnována v
nových podmínkách hospodaření
řešení tradičních specifických
nároků pracovníků v hornictví.
Jde o věrnostní přídavek horníků,
hornické stabilizační odměny, a zejména
také o deputátní uhlí a dříví.
Tyto nároky, věrnostní přídavek
horníkům a naturální požitky,
které mají své historické opodstatnění
je třeba zachovat i v budoucnosti, a to alespoň
v dosavadním rozsahu a výši s tím, že
budou hrazeny z nákladů podniku.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, ve svém vystoupení jsem chtěl upozornit
na některé složitosti při řešení
postavení hlubinného hornictví Ostravsko-karvinského
revíru při přechodu na nová pravidla
hospodářského mechanismu. Pro plnění
požadavků národního hospodářství
státním podnikem OKD je nutný zvláště
odpovědný přístup k řešení
sociálních jistot pracovníků a na
druhé straně rovněž výrazná
pomoc v oblasti zabezpečení pracovních sil
a potřebných finančních zdrojů
pro samofinancování.
Nedostatek zdrojů k zajištění potřeb
koncernu je natolik výrazný, že by znamenal
pro celý kolektiv 105 tisíc pracovníků
OKD, zejména pro horníky pracující
v podzemí, okamžité citelné dopady na
jejich sociální postavení ovlivněním
úrovně výdělků a omezením
sociálního a zdravotního programu. Rovněž
by nemohla být zabezpečena ani minimální
obnova uhelných zásob pro uvažované
těžby a zabezpečeny nutné ekologické
programy.
Za této situace nelze připustit, aby uvedené
vlivy nebyly řešeny v dostatečném předstihu,
nelze přistoupit na předběžné
dohody v tom smyslu, že způsoby řešení
se budou hledat až následně, tedy prakticky
v reálném čase souběžně
se skutečným náběhem negativních
dopadů.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji poslanci Štixovi. Do rozpravy se dále
hlásí poslanec Bagín.
Poslanec SL P. Bagín: Vážený
pán predseda, vážené Federálne
zhromaždenie, so zvláštnym príspevkom
baníkom je rozhodne potrebné súhlasiť
a podporiť ho. Využívam prítomnosť
pána ministra práce a sociálnych vecí.
Vo volebnom obvode je mi v poslednom čase kladená
otázka, s ktorou sa teraz na pána ministra Millera
obraciam: Ako bude súčasné ministerstvo práce
a sociálnych vecí riešiť otázku
osobných dôchodkov v ďalšom období?
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji. Má někdo další dotaz
nebo příspěvek do rozpravy? (Nikdo.)
Nikdo. Prosím pana ministra o odpověď.
Ministr práce a sociálních věcí
ČSSR P. Miller: Odpověděl bych nejdříve
panu poslanci Štixovi. Je samozřejmé, že
v souvislosti s útlumem bude horníkům přiznán
zvláštní příspěvek, ale
zároveň vedle značného poklesu výdělků
u nich dojde ke ztrátě řady preferenčních
výhod, které dosud jako horníci měli.
Jde zejména o věrnostní přídavek
horníkům, deputátní požitky a
rekondiční pobyty. To však spadá do
kompetence federálního ministerstva paliv a energetiky.
Myslím, že na to by pravděpodobně lépe
odpověděl ministr Pinc. Naše ministerstvo tuto
otázku neřeší.
Pokud jde o osobní důchody, v současné
době je předložen seznam a zpráva pro
nejbližší zasedání vlády
a tato otázka bude velmi podrobně řešena.
Stačí vám tato odpověď? (Poslanec
Bagín: Áno.)
Ministr paliv a energetiky ČSSR F. Pinc: Vážené
Federální shromáždění,
jen krátce k tomu, co bylo řečeno, protože
si myslím, že jde o odbornou záležitost,
která bude řešena v pracovním pořádku.
Jsem energetik, který nastoupil do funkce ministra paliv
a energetiky, pokud se pamatuji asi v historii první. Samozřejmě
předpokládám, že moje první cesta
příští týden bude na Ostravsko.
Chtěl bych se osobně seznámit s podmínkami,
za kterých pracují ostravští horníci.
Jsem zvyklý řešit problémy tak, že
se nejprve seznámím s problematikou práce
lidí.
Chtěl bych zdůraznit závažnost situace,
která spočívá v tom, že pracovníci,
kteří - myslím, že hovořím
zcela bez nadsázky - po léta riskovali zdraví
a životy při zabezpečování této
společensky náročné práce a
nyní je to krutost osudu, že oni jsou vlastně
prvními, u nichž se bude aplikovat systém rekvalifikace,
eventuálně se začnou projevovat sociální
nejistoty.
Já myslím, že tento zákon, který
je předkládán ke schválení,
je prvním krokem, který musíme jednoznačně
udělat. Myslím, že tady lze jen souhlasit s
poslancem Štixem, že by to měl být pouze
první krok a další by měly následovat.
Myslím, že bych zde nemluvil zcela kvalifikovaně,
kdybych tady okamžitě sliboval, které záležitosti
budeme řešit. Je toho mnoho. Myslím, že
důraz, který byl v přípravě
tohoto doplňku zákona kladen, zejména na
složité podmínky, se kterými horníci,
kteří pracovali v hlubině přecházejí
na povrch - stručně bych je jenom připomenul
- je to otázka fyzického opotřebení
lidí, kteří léta pracovali ve velmi
složitých podmínkách, dále je
to jejich velmi úzká specializace, která
na povrchu velmi těžko dochází k uplatnění.
A následně celá řada požitků,
které mají svoji historickou platnost a zvyšovaly
otázku sociální úrovně.
Všechny tyto záležitosti budeme postupně
řešit. V současné době jsme se
soustředili - a tady bych chtěl poděkovat
za ocenění, které tento návrh úpravy
zákona obdržel od vašich poslanců - na
to, aby byla pokud možno maximálně prodloužená
doba, která bude pro rekvalifikaci stanovena. Vidíte
sami, že se jedná prakticky o dobu až 4 let.
Dále jsme se snažili maximálně upravit
podmínky samozřejmě na zdroje, které
máme v resortu. Vycházeli jsme z nejlepších
zahraničních zkušeností, jsou zde aplikovány
zkušenosti a praxe ze západních kapitalistických
zemí - NSR, Belgie, Francie. Myslím, že tato
navrhovaná úprava zákona s nimi dosáhne
srovnání.
Nechtěl bych se o této záležitosti rozšiřovat,
osobně se na tyto záležitosti podívám
a budu mít příležitost vás o
tom informovat.
Druhý problém, o kterém se tam hovoří
- je to příspěvek poslance Štixe, který
nás seznámil s důležitostí karvinských
horníků, kteří zabezpečují
prakticky nenahraditelnou produkci koksárenského
černého uhlí. Je to i záležitost
exportní, atd. Tady si musím postesknout, že
jsem trochu postaven do velmi nepříjemné
situace, protože jak jsem se dozvěděl, tak
ze strany poslance je mi doporučováno zastavit moderní
budovanou koksovnu a na druhé straně je zde poukazováno
na to, jak významným exportním artiklem je
toto koksovatelné uhlí pro nás. Samozřejmě
se těmito záležitostmi budeme zabývat
ve služebním pořádku a na interpelaci
poslance odpovíme. Nebudu zabíhat do podrobností,
jsem ve funkci druhý den, myslím, že by bylo
ode mne nesolidní, kdybych vás zde přesvědčoval
o tom, co jsem se všechno za ty dva dny musel naučit.
Mohu říci jenom tolik, že koksovna ve Stonavě
byla a je připravována na nejposlednější
technické úrovni a sledovala skutečně
dva cíle. Za prvé zpracovávat toto těžené
černé uhlí v karvinském revíru
na poslední technologické úrovni a získaného
produktu za použití příslušných
technologických opatření - jedná se
o suché hašení koksu dusíkem apod.,
je to celá řada opatření velmi náročných,
vesměs zahraniční provenience. A na druhé
straně by pomohla odstranit staré koksovny ve středu
města, které výrazně negativně
ovlivňují životní prostředí
v Ostravě. Tam bych se chtěl speciálně
podívat. Sekundární výrobou tepla
by odstranila některé nízko emitující
zdroje, které se dnes ještě pro zdroje tepla
používají. Vidíte sami, že jsou
to protichůdné nároky a celá řada
technických detailů. Věřte tomu, že
se tím budeme na ministerstvu zabývat a že
si tyto náročné věci jednak osobně
prohlédnu a osobně budu dohlížet na
to, aby byly optimálně vyřešeny. Děkuji.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji. Žádají o slovo společní
zpravodajové? (Nežádají.) Nežádají.
Můžeme přistoupit k hlasování.
Při schvalování tohoto zákona podle
článku 42 odst. 2) písm. 1 zákona
o československé federaci, platí zákaz
majorizace, to znamená, že ve Sněmovně
národů hlasují odděleně poslanci
zvolení v ČSR a odděleně poslanci
zvolení v SSR.
V jednací síni je přítomno 162 poslanci
Sněmovny lidu, 48 poslanců Sněmovny národů
zvolených v ČSR a 61 poslanec zvolený v SSR.
Obě sněmovny jsou usnášení schopné.