Dámy a páni, základnou úlohou vlády
v zahraničnopolitickej oblasti je vymedzenie a obhajoba
národných záujmov Československa v
meniacej sa medzinárodnej situácii. Pri plnení
tejto úlohy sa opierame o niektoré zásadné
východiská: plníme prijaté záväzky,
usilujeme sa o vytvorenie celoeurópskeho spoločenstva
rovnoprávnych štátov bez blokov a aliancí,
stojacich proti sebe. Výrazne aktivizujeme svoje vzťahy
s bezprostrednými susedmi a nadväzujeme či
obnovujeme styky so všetkými krajinami, ktoré
majú vzťah k našej republike.
Po vytvorení vlády národného porozumenia
intenzita našej zahraničnopolitickej aktivity nebývalo
vzrástla. Pravdou však je, že získané
skúsenosti o čosi upravili náš optimizmus
pokiaľ ide o predstavy o rýchlosti vytvárania
jednotnej Európy. Dnes už vieme, že naše
začlenenie do európskych spoločenstiev v
najbližšom čase nie je pravdepodobné,
ale dávame jasne najavo, že sa o to perspektívne
usilujeme. Hľadáme cestu k účinnej forme
pridruženia sa k európskym spoločenstvám.
Prejavili sme záujem aj o ďalšie inštitúcie
celoeurópskeho charakteru, predovšetkým sme
požiadali o prijatie do Rady Európy. Zatiaľ chceme
viac spolupracovať v regionálnych projektoch, ktoré
môžu prispieť k budúcej celoeurópskej
integrácii. Taký projekt, na ktorom sa chceme zúčastniť,
a urobili sme k tomu prvé kroky, je napríklad spolupráca
s Talianskom, Rakúskom, Maďarskom a Juhosláviou
v oblasti dopravy, telekomunikácií, životného
prostredia, podpory malého podnikania i kultúry.
Pre zabezpečenie plnej suverenity Československa
mal zásadnú dôležitosť začiatok
rokovania so Sovietskym zväzom o stiahnutí sovietskych
vojsk z nášho územia. Ako viete, včera
bola podpísaná dohoda medzi vládami ČSSR
a ZSSR. Podľa nej Sovietsky zväz stiahne svoje jednotky
z nášho územia do 30. júna 1991. Táto
otázka po celé desaťročia zaťažovala
naše vzájomné vzťahy. Návšteva
prezidenta Václava Havla v Spojených štátoch
amerických a v Sovietskom zväze otvorili celkom novú
kapitolu spolupráce s veľmocami, a to na rovnoprávnom
základe.
Pripravujeme návrhy na prestavbu Varšavskej zmluvy.
I touto cestou chceme prispieť k prehlbeniu Helsinského
procesu. Dúfame, že i za našej aktívnej
účasti bude už v tomto roku na stretnutí
najvyšších predstaviteľov účastníckych
štátov KBSE uzatvorená dohoda o konvenčnom
odzbrojení v Európe. Premeny vo východnej
Európe výrazne ovplyvnili dejinný vývoj,
čo okrem iného potvrdzuje i fakt, že sa svet
naraz ocitol pred problémom zjednotenia oboch nemeckých
štátov. Vyjadrili sme svoje presvedčenie, že
budeme rešpektovať snahy Nemcov o sebaurčenie.
Želáme si však, aby sa tento proces uskutočňoval
spolu s ústupom vojenských a politických
blokov z európskej scény. Nedomnievame sa, že
by budúce jednotné Nemecko malo byť príčinou
nestability v Európe. V európskej hospodárskej,
politickej a sociálnej integrácii vidíme
najlepšie záruky toho, že nesporné problémy
v Európe neprerastú do otvorených konfliktov,
ktoré by niekto chcel riešiť silou.
Sme radi, že v období pôsobenia vlády
národného porozumenia nastal veľký posun
smerom k dorozumeniu s Nemeckou spolkovou republikou a s Rakúskom.
Prestrihnutie drôtených zátarasov na spoločných
hraniciach bolo symbolom odhodlania začať novú
historickú etapu. Otvorili sa ďalšie možnosti
hospodárskych, politických, turistických
stykov. S Rakúskom sme podpísali dohodu o bezvízovom
styku a v čo najkratšom čase by sme chceli
dosiahnuť zjednodušenie vízovej povinnosti i
s ďalšími štátmi Európy. Pre
ďalší rozvoj vzťahov v strednej Európe
bude mať nepochybne stimulujúci význam uskutočnenie
myšlienky stredoeurópskej oblastnej spolupráce,
o ktorej prezident republiky hovoril v priebehu svojich návštev
v Poľsku a Maďarsku.
Viedli sme rad bilaterálnych rokovaní. Spojené
štáty americké sme požiadali o znovurozdelenie
doložky najvyšších výhod a naša
žiadosť má byť v krátkom čase
splnená. Oživili sme dvojstranné rozhovory
s Talianskom, Francúzskom, Austráliou, Švédskom,
Holandskom, Belgickom, Kanadou, urobili sme pokrok v kultúrnych,
vedeckých a školských stykoch s radom krajín.
Je pripravené nadviazanie diplomatických stykov
so Svätou Stolicou a takéto styky boli obnovené
s Izraelom. Rovnako postupujeme v prípadoch Kórejskej
republiky a Chile.
Vážené poslankyne, vážení
poslanci, 17. novembra minulého roku sme vykročili
na cestu oslobodzujúcu ľud z nadvlády totality,
ale aj, ako dúfam, od malicherných straníckych
sporov či fanatických hádok o tom, či
pred nami je úloha vrátiť sa ku kapitalizmu,
alebo zdokonaľovať socializmus. Našim cieľom
nie je manipulovať človeka tak, aby sa vošiel
do kasárenských hraníc ideologických
dogiem. Naopak, našou ctižiadosťou je urobiť
všetko, aby sme spoločenské štruktúry
prispôsobili prirodzenej tvorivosti a podnikavosti človeka.
Nejde nám o plnenie administratívno stanovených
a direktívne presadzovaných plánov, ale o
kvalitu života každého jednotlivca. Chceme obnoviť
demokraciu a prosperitu nášho štátu na
základe plného využitia trhového hospodárstva,
pretože si myslíme, že demokracia a trh sa vzájomne
podmieňajú a rozvíjajú. Vieme, že
cesta dopredu nevedie cez okamžitý blahobyt pre všetkých.
Chceme však urobiť všetko, aby sa v tomto štáte
čo najväčší počet ľudí
mohol tešiť čo najväčšiemu množstvu
výdobytkov civilizácie. Sme presvedčení,
že všetci ľudia majú mať možnosť
dôstojného života, daného istotami moderného,
sociálno-právneho štátu.
Chceme republiku, v ktorej by sa nám všetkým
dobre žilo. Vieme, že na to potrebujeme čistú
prírodu i upravené mestá a dediny. Usilujeme
o to, aby sa s človekom u lekára zaobchádzalo
s úctou a zodpovednosťou, aby sa stal pacientom, o
ktorého zdraví a rodine je lekár dobre informovaný.
Aby naši ľudia neboli pri nákupoch okrádaní
a nemuseli nikoho podplácať. Jednoducho chceme a musíme
obnoviť dobrú kvalitu obyčajných vecí
a služieb. Musíme však urobiť všetko,
aby naši ľudia nemuseli závidieť svetu.
Záleží na nás všetkých,
ako prispejeme k tomu, aby sa naši občania stali dobrými
vlastencami a aby sa pri návšteve i tých najvyspelejších
krajín cítili ako vo svete seberovných.
Ďakujem. (Potlesk.)
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem
predsedovi vlády za prednesenú správu.
Vážené poslankyne, vážení
poslanci, predsedníctva obidvoch snemovní odporučili,
aby návrh uznesenia Federálneho zhromaždenia
k plneniu Programového vyhlásenia federálnej
vlády pripravila komisia zložená z poslancov
obidvoch snemovní. Predsedníctvo Snemovne ľudu
navrhuje zvoliť do tejto komisie Václava Bendu, Jiřího
Bezecného, Stanislava Jandu, Karola Hranaia, Jána
Langoša, Janu Moltašovú, Věnka Šilhana,
Konstantína Viktorína, Ľudovíta Baldovského.
Predsedníctvo Snemovne národov navrhuje, aby do
komisie boli zvolení Blanka Hyková, Evžen Krauskopf,
Drahoslav Křenek, Jozef Csémi, Eva Silvanová
a Martin Kontra.
Sú k týmto predneseným návrhom nejaké
pripomienky? (Nebyly.) Môžeme teda hlasovať.
V Snemovni ľudu je prítomných 180 poslancov,
v Snemovni národov z Českej socialistickej republiky
70, zo Slovenskej socialistickej republiky 67 poslancov. Podľa
zisteného stavu sú obidve snemovne uznášania
schopné.
Navrhujem, aby najprv hlasovali poslanci Snemovne národov.
Kto súhlasí s návrhom predsedníctva
svojej snemovne na zloženie navrhovanej komisie k uzneseniu,
nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa hlasovania? (Nikdo.) Nikto.
Snemovňa národov schválila predložený
návrh na zloženie komisie.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne ľudu.
Kto súhlasí s návrhom svojho predsedníctva
na zloženie komisie, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.) Nikto.
Zdržal sa hlasovania? (Čtyři.) Štyria.
Ďakujem. Taktiež Snemovňa ľudu návrh
schválila. Môžem konštatovať, že
komisiu pre vypracovanie návrhu uznesenia Federálneho
zhromaždenia k Programovému vyhláseniu vlády
Československej socialistickej republiky schválili
obidve snemovne.
(Poznámka redakce: usnesení SL č. 226, SN
č. 227)
Po dohode s predsedami snemovní odporúčam,
aby sme teraz diskusiu nezačali. Plný text - ako
som už videl - vám bol rozdaný. Takýto
návrh vyšiel preto, aby ste si mohli ešte niektoré
časti tejto správy bližšie pozrieť,
zoznámiť sa s tým a potom pokračovať
v diskusii.
Predsedovia klubov politických strán prosia o toto
oznámenie pred vyhlásením prestávky.
Ihneď po vyhlásení prestávky sa zídu
kluby poslancov v týchto miestnostiach: Klub občianskeho
fóra, Verejnosti proti násiliu a ostatných
nestranníkov zostanú v tejto zasadacej miestnosti,
Klub poslancov KSČ v zasadacej sále Snemovne národov,
Klub poslancov Československej strany socialistickej v
miestnosti číslo 534, Klub poslancov Československej
strany ľudovej, Kresťansko demokratického hnutia
a Kresťansko-demokratickej strany v miestnosti číslo
026.
Po skončení schôdze klubov sa zíde
v miestnosti 026 tiež skupina poslancov - navrhovateľov
ústavných zákonov a návrhu zákona
o voľbách do Federálneho zhromaždenia.
Po prestávke bude schôdza pokračovať
podľa schváleného programu. Prestávka
bude 45 minút.
Ďakujem vám.
(Jednání přerušeno v 15.50 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 16.35 hodin.)
(Řízení schůze převzal předseda
SL J. Bartončík.)
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Vážené kolegyně, vážení
kolegové, budeme pokračovat v přerušeném
jednání.
V prvé řadě mi, prosím, dovolte, abych
omluvil pana předsedu Federálního shromáždění
Dubčeka a pana předsedu federální
vlády Mariána Čalfu, kteří
odjeli na letiště vítat pana prezidenta v souvislosti
s jeho návštěvou z Moskvy.
Jak už uvedl předseda Federálního shromáždění,
projednáme nyní tři zákony, týkající
se voleb. Je to
Vzhledem k tomu, že všechny tři návrhy
spolu souvisejí a vzájemně na sebe navazují,
doporučuji, abychom je projednali společně.
Samozřejmě o nich hlasovat budeme samostatně.
Má k tomuto postupu někdo připomínku?
(Nemá.) Není připomínek. Prosím
tedy místopředsedu Federálního shromáždění,
pana profesora Zdeňka Jičínského,
aby jménem navrhovatelů předložené
návrhy zdůvodnil.
Místopředseda FS Z. Jičínský:
Pane předsedající, paní poslankyně
a páni poslanci. Dovolte říci nejprve několik
slov k návrhu volebního zákona, byť
závažnější jsou samozřejmě
zákony ústavní. Ale návrhy ústavních
zákonů, které máme projednávat
v podstatě vyplývají z toho, že budeme
projednávat návrh zákona o volbách
a proto bych řekl přece jenom několik slov
úvodem k tomuto zákonu.
Víte, že návrh zákona o volbách
byl i v orgánech Federálního shromáždění
zdrojem velmi konktroverzních debat, v nichž se odrážela
rozporná situace, rozporné postoje veřejnosti
k tomuto návrhu. Myslím ale, že v rámci
našeho jednání ve výborech Federálního
shromáždění jsme dospěli v zásadě
k dohodě v tom smyslu, že tento zákon je demokratický,
že je vhodným základem pro uspořádání
prvních svobodných voleb v Československu,
i když samozřejmě netvrdíme - netvrdí
to, myslím, nikdo z navrhovatelů - že je to
zákon dokonalý; ostatně dokonalé zákony
neznám. A zejména v této věci, když
jde o institut zcela nový, protože skutečně
politická demokracie už v této zemi, je dlouho
jevem cizím je přirozené, že se v této
věci názory střetávají, že
lidé k tomu mají různá stanoviska,
že chtějí, aby jejich názory byly brány
v úvahu a ne vždy dost uvažují o celkových
souvislostech, ve kterých se tento zákon připravuje,
a ve kterých se má realizovat.
Čili zdůraznil bych tady demokratický charakter
tohoto zákona proto, že umožňuje vytvářet
nový pluralitní systém politické demokracie
v Československu, že dává možnost,
aby nově se tvořící politická
struktura české a slovenské společnosti
našla odpovídající výraz úměrný
vlivu, síle, těch či oněch politických
stran a politických hnutí ve veřejnosti,
aby tento výraz měl odpovídající
zastoupení v nejvyšších zastupitelských
sborech, ve Federálním shromáždění,
v České národní radě a Slovenské
národní radě. To považuji za základní,
rozhodující moment, který mě opravňuje
jménem navrhovatelů plně tento návrh
zákona doporučit Federálnímu shromáždění
ke schválení.
Samozřejmě, nemyslíme si - jak už jsem
říkal - že návrh zákona je dokonalý.
Bereme v úvahu časové lhůty, ve kterých
tento zákon byl vypracován, že samozřejmě
nebylo možno všechny otázky, které se
vyskytovaly, v něm uspokojivě řešit,
protože některé otázky jsou velmi složité
a skutečně nebude možno je ani ve volbách
řešit tak, abychom všichni byli spokojeni. Mám
na mysli, např. možnost voleb československých
občanů v zahraničí. Zákon samozřejmě
jim toto právo dává, ovšem jeho výkon
svazuje s tím, že českoslovenští
občané toto své volební právo
budou realizovat na československém území,
prostě v rámci existujících volebních
krajů, protože i zastupitelství jsou československým
územím z mezinárodního hlediska. Kdybychom
chtěli v této věci vyhovět požadavkům
některých občanů žijících
v cizině, tak s tím vyvstává tolik
složitých právních a technických
problémů, že se to skutečně v
těchto volbách realizovat nedá.
Obdobně byly tady vnášeny určité
požadavky, pokud jde o zajištění práv
etnických menšin v tomto zákoně. Také
po diskusích tato otázka nebyla řešena
tak, že by se našla nějaká speciální
úprava. Bereme na vědomí skutečně,
že určité věci, jestli volby budou demokratické,
nezávisí jen na právní úpravě,
protože právní úprava demokratická
je, a že záleží také na chování
našich občanů, nás všech, zda se
budeme skutečně demokraticky, s vědomím
odpovědnosti za vývoj v této zemi chovat,
zda využijeme možnosti, které nám tento
zákon dává k vytváření
demokratické společnosti, a v duchu zásad,
které zákon obsahuje, půjdeme do voleb, do
volební kampaně a potom k vlastnímu volebnímu
aktu.
V souvislosti s návrhem tohoto volebního zákona
bylo nutné přijmout určité změny
v ústavě a v ústavním zákoně
o československé federaci. Máte je v příslušných
tiscích uvedeny a jsou tam uvedeny i důvody, které
k těmto změnám vedou. Nebudu o nich o všech
podrobně mluvit, jenom bych řekl, že při
koncipování těchto změn jsme vycházeli
z toho, že je třeba československé federaci
dávat její skutečně demokratický
obsah, to znamená, i když nejsou všechny věci
po ústavně právní stránce řešeny
uspokojivě, protože předpoklad, který
byl obsažen v ústavním zákoně
č. 143, o československé federaci, že
tudíž se vytvoří ústava československé
federace a ústavy obou národních republik,
nebyl splněn, čili pravomoci v podstatě stále
má Federální shromáždění.
Ale nepovažujeme za správné a za vhodné,
aby v současné době, kdy probíhá
demokratický vývoj a my chceme být jeho aktivními
spolutvůrci, se tato koncepce nadále držela,
čili ve dvou ústavních zákonech jsou
obsažena ústavní zmocnění pro
národní rady, aby určité otázky
pro ně důležité řešily samy
vlastními ústavními zákony.
Tady se vracím ještě k dopolednímu jednání,
kdy jsem doporučil, aby, pokud jde o změnu názvu
státu, o tom jednaly ústavně právní
výbory. Mám za to, že tato věc je důležitá
a že Federální shromáždění
o ní nemůže jednat odpovědně,
nezná-li stanoviska obou národních rad. Obdobně
to platí, a tím byl motivován i náš
postup, pokud jde o projednávání státních
symbolů a státního znaku, že chceme-li
respektovat postavení federace a postavení republik
jako jejích utvářejících článků,
nejprve tyto otázky musí projednat a zaujmout k
nim závazné stanovisko národní rady
jako reprezentanti národní suverenity a teprve potom,
na základě těchto stanovisek, máme
o tom jednat my, jako Federální shromáždění.