Každý z nás má iste vzťah ku kraju,
odkiaľ pochádza, prípadne ktorý zastupuje.
Každý sa chce určitým spôsobom
zasadiť o jeho rozkvet, ale na toto obdobie odložme
i lokálne záujmy a svoj um a prácu plne venujme
vytvoreniu právnych základov novej spoločnosti.
Nie menej dôležitou úlohou je spoločnými
silami napomôcť vláde národného
porozumenia, aby mohla pokojne pracovať. V žiadnom prípade
to neznamená, že by kontrolná funkcia parlamentu
mala byť paralizovaná. V priebehu štyroch desaťročí
sa nakopilo niekedy až šokujúce množstvo
problémov. Práve preto ešte raz opakujem, pomôžme
vláde. Bolo by od nás všetkých nepekné
a naivné využívať túto dobu na
priorizáciu vlastných lokálnych záujmov
a v dobe, ktorá je, na problémoch republiky budovať
vlastný politický kapitál. Všetci sme
občania tejto republiky, bez rozdielu politickej príslušnosti
a podľa toho sa i v politickom živote republiky chovajme.
Jedným z poslaní parlamentu nasledujúcich
dní bude v čo najkratšom čase prebudiť
v občanoch tejto republiky znovu pocit občianstva
a hlavne záujem o "vec verejnú", všeobecne
nazývanú republika.
Je namieste pripomenúť biblický príklad
o tom, čo je užitočnejšie: či hladnému
rybu darovať, alebo či je užitočnejšie
naučiť hladného ryby chytať. Tento biblický
príklad je obzvlášť aktuálny v
dnešnej dobe, kedy by bolo veľmi jednoduché a
z politického hľadiska určite úspešné,
našim národom túto symbolickú ryhu darovať
a tak si lacno získať popularitu u voličov.
Našim poslaním je však budovanie republiky na
pevných základoch a práve preto bude namieste
menej populárne opatrenie, v biblickom prípade označené
ako schopnosť naučiť sa ryby chytať. Politická
kultúra, akou sa naše národy svetu predstavili,
je zárukou, že toto bude pochopené.
Zastavme preto tok požiadaviek o finančné dotácie
a zaraďme problémy prioritné a takto aj pristupujme
k ich riešeniu. Bol by veľmi smutný obraz parlamentu
a taktiež celej politickej scény v úlohe biblických
vojakov pri delení Kristovho plášťa.
Záverom by som chcel nadviazať na prejav poslanca
Snemovne ľudu pána Michaela Kocába, ktorý
aj napriek veľmi závažnému dosahu, ustrnul
v rozpačitej nerozhodnosti a vyzval k intenzívnejším
snahám poslancov oboch snemovní o kontrolu a prípadne
i skrátenie termínu odsunu sovietskych vojsk. Bolo
jednoznačne preukázané, že ide o protiprávny
akt okupácie. Práve preto bude ťažké
rozprávať o nastávajúcich voľbách
ako o voľbách skutočne slobodných v
republike, nad kterou visí tento Damoklov meč. Ďakujem
za pozornosť.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji poslanci Kulanovi, dále má slovo
poslanec Muraško.
Poslanec SN P. Muraško: Vážené
Federální shromáždění,
k dotazu o stranické příslušnosti sděluji,
že se považuji za bezpartijního, i když
pracuji v koordinačním centru Občanského
fóra v Praze jako předseda národnostní
komise.
Hned na začátku bych chtěl navázat
na poslance Kulana a chtěl bych říci, že
zde zastupuji občany Prahy 6 a na několika shromážděních,
kde jsem se s nimi setkal v souvislosti s volbami, mne žádali,
abych využil příležitosti ve Federálním
shromáždění a tlumočil jejich
názor, že pokud zde budou volby při přítomnosti
sovětských vojsk, že občané nemohou
považovat tyto volby za svobodné. Proto se připojuji
k předcházejícímu návrhu, abychom
ještě jednou zvážili všechny okolnosti
odsunu sovětských vojsk z Československa
a usilovali o maximální zkrácení této
lhůty. Lid této země nepožaduje odchod
techniky a zbraní, ale vojsk, pokud oni nejsou schopni
zabezpečit odchod techniky - ať tedy odejdou sami
a ty věci se pošlou dodatečně za nimi.
Chci ale především mluvit k národnostní
problematice. V řadě příspěvků,
které zde dnes odezněly, bylo poukazováno
na nedostatečné řešení národnostní
problematiky ve volebním zákoně, který
projednáváme. Národnostní komise Občanského
fóra již před měsícem poukázala
na to, a to naprosto jednoznačně a písemnou
formou, že tento zákon nepočítá
s národnostmi, prostě, jako by národnosti
zde nebyly. Je však známo, že Československo
je mnohonárodnostní stát, a z tohoto hlediska
je tento zákon pro národnosti diskriminující
a nelze ho považovat za demokratický. Abychom unikli
vyhrocení této problematiky, národnostní
komise vypracovala velice pečlivě, v podstatě
legislativní formou, návrh na doplnění
volebního zákona, který by tyto nedostatky
odstranil. Protože v diskusi o tomto návrhu vznikla
další stanoviska, ještě tento týden
skupina právníků pod vedením prof.
Boguszáka, který je jedním z autorů
tohoto volebního zákona, předložila
další návrh v tomto směru. Chci říci,
že to byly návrhy, které by tento volební
zákon nedeformovaly, v podstatě by odpovídaly
jeho duchu, odstraňovaly by ten nedostatek, že národnosti
v tomto zákonu nejsou zastoupené.
Byl jsem velmi zaražen minulý týden jednáním
ústavně právních výborů
tohoto Federálního shromáždění,
které, aniž by se seznámily s těmito
návrhy, jednoznačně prohlásily, že
o nich nechtějí jednat. Tento přístup
považuji za velmi nekorektní a nevhodný a je
důvodem toho, proč se tato problematika dnes zde
vyhrocuje.
Na zasedání ústavně právních
výborů se dosáhlo jediné dohody minulý
týden, a to v tom směru, že na dalším
zasedání ústavně právních
výborů v pondělí, to znamená
včera, se počítá s tím, že
by se upravil § 42 volebního zákona - ta pětiprocentní
klauzule ve prospěch politických stran, které
by vznikly na národnostním základu. Včera
však bylo řečeno, že v pátek se
usnesl kulatý stůl, který tuto cestu národnostem
uzavřel. Bylo to opět řečeno takovým
autoritativním způsobem, jako kdyby kulatý
stůl byl nadřazeným orgánem tomuto
Federálnímu shromáždění.
Z toho, co jsem řekl vyplývá, že vztah
k národnostní problematice v Československu,
a to zejména v posledních týdnech, není
nejlepší a není možno ho nazvat demokratický.
Abych vás neunavoval podrobnostmi, chci říci
stručně toto: plně se připojuji ke
dvěma návrhům, které zde zazněly,
zejména k návrhu poslance Sidó, aby byla
vytvořena komise, která by měla na starosti
národnostní problematiku a operativně řešila
nejzávažnější problémy této
oblasti, které v Československu vznikají.
Na rozdíl od poslance Sidó se nedomnívám,
že by bylo nutno řešit tyto problémy pouze
na jižním Slovensku, protože to, co se v minulých
dnech stalo ve Východoslovenském kraji v městě
Medzev a v obci Chmiňany v prešovském okrese,
alarmujícím způsobem signalizuje, že
jsou zde velmi závažné nedostatky a zatím
není vidět snaha, že by je někdo chtěl
řešit.
Podporuji rovněž návrh na změnu §
42 projednávaného volebního zákona
v tom smyslu, aby pro národnostní strany, které
vzniknou - vzniknou-li na národnostní bázi
- pětiprocentní klauzule vůbec neplatila
a nebylo tam vůbec žádné procentní
omezení.
Osobně chci zdůraznit to, že do dnešního
dne jsem byl proti vzniku národnostních politických
stran v Československu, protože tyto strany poněkud
vyhrocují národnostní problematiku. Tyto
národnosti jsou však v podstatě i způsobem,
jakým byla jejich problematika projednávána
při řešení volebního zákona,
tlačeny k tomu, aby si tyto strany zakládaly.
Co se týče občanů Prahy 6, na shromážděních
k volebnímu zákonu zazněla několikrát
výtka, že v současném volebním
zákonu jsou nedostatečně zastoupeni nezávislí
kandidáti. Při těchto diskusích jsem
to musel uznat za pravdu a skutečně to považuji
také za velmi závažný nedostatek tohoto
volebního zákona, že tam není dostatečný
prostor pro nezávislé kandidáty. Domnívám
se, že vystoupení poslance pana Svobody v tomto směru
navrhuje řešení, které by stálo
za úvahu. Děkuji.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji. Hovořit bude pan poslanec Toman a připraví
se poslanec Kudláček.
Poslanec SL P. Toman: Petr Toman, volební obvod
Chomutov, Občanské fórum. Vážený
pane místopředsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, ke svému vystoupení
jsem byl v podstatě inspirován až rozpravou
k tomuto volebnímu zákonu a konkrétně
k § 42, tj. pětiprocentní klauzule. Podle mého
názoru se pětiprocentní klauzule týká
částečně dvou samostatných
okruhů. Postihuje jednak menší politické
strany a jednak národnosti. Je nezbytná v obou směrech.
Jednak vychází i ze zkušeností v ostatních
zemích, kde volební zákony zcela jednoznačně
ať už vyšší, nebo nižší
volební klauzuli přijímají. Jednak
vychází i ze současné politické
situace u nás.
Pokud jde o malé, nově vznikající
politické strany, musíme si uvědomit, že
vznikají v současném politickém entusiasmu
a v okamžiku, kdy tento politický entusiasmus a zájem
veřejnosti o vznik politických stran upadne, může
se stát, že - myslím si, že se to i stane
- některé politické strany postupně
budou zanikat.
Pokud bychom přijali nižší klauzuli, nebo
nepřijali žádnou, mohlo by se nám velice
brzy stát, že bychom měli v parlamentě
poslance, který by nereprezentoval žádnou politickou
stranu. Z tohoto důvodu si myslím, že za současné
situace - pokud jde o politické strany by měla pětiprocentní
klauzule být i nadále zachována.
Pokud jde o národnosti, osobně rozhodně protestuji
a nemohu souhlasit s názorem poslanců maďarské
národnosti, kteří se zde na úplném
úvodu sešikovali, když tvrdili, že nový
volební zákon chce vědomě handicapovat
národnosti. Podle mého názoru právě
tato změna v politickém systému po 17. listopadu
loňského roku umožňuje plně se
národům a národnostem uplatnit. Z toho důvodu
i mě velice překvapuje a mohu říci,
že i dojímá zájem a najednou snaha Komunistické
strany Československa o národnosti se zajímat
a najednou se zajímat i o opoziční nově
vznikající politické strany. Myslím
si, že na to bylo dost času v uplynulých 42
letech.
Pokud jde o národnosti, další otázka
je, jakým způsobem se na volebním
systému uplatní. Ztotožňuji se s tím
zdůvodněním, že by se mohly uplatnit
jednak na půdě Občanského fóra
a jednak se stavím i na tu platformu, že by měla
být vytvořena komise. Chci připomenout i
závěry z jednání ústavně
právních výborů ze včerejška,
kde se navrhovalo vytvoření zvláštních
národnostních poslanců zde ve Federálním
shromáždění, které by jmenovaly
národnostní svazy. To byl ovšem jen iniciativní
návrh, bude se k tomu dále diskutovat. Říkám
to z toho důvodu, že na národnostní
otázku nebylo zapomenuto, že při projednávání
je jí dáván skutečně velký
význam. Ale i přes tento význam si myslím,
že daleko důležitější je v
současné situaci - a stavím se za to, aby
to bylo ještě dnes abychom volební zákon
tak, jak je, přijali v plné míře.
Děkuji. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji panu Petru Tomanovi. Bude hovořit pan
poslanec Kudláček a připraví se pan
poslanec Emanuel Mandler.
Poslanec SL L. Kudláček: Vážený
pane předsedající, vážené
dámy a vážení pánové,
jmenuji se Libor Kudláček a jsem tu za Občanské
fórum Pardubice.
Řada řečníků přede mnou
a zejména poslanec Toman mi svým vystoupením
odebral nechtěně mnoho formulací. Dovolte,
abych se stručně vyjádřil alespoň
k hlavním výhradám k návrhu volebního
zákona, které zde dnes zazněly.
Pokud jde o pětiprocentní klauzuli, v zásadě
se námitky vztahují k zastoupení malých
politických stran a národnostních menšin.
To je přesně to, co říkal poslanec
Toman.
Nejprve otázka politických stran. Pětiprocentní
klauzule, jakkoli je diskutována, má v tomto ohledu
jednu nespornou výhodu: zajistí reprezentaci sil,
které jsou schopny významnějšího
politického vnitřního konsensu a významného
politického vnějšího projevu. Přikláním
se k názoru, že právě to nám
nejlépe umožní překonat nesmírně
složité dvouleté období, které
čeká budoucí parlament. Upozorňuji
v této souvislosti na výraznou nevýraznost
a podobnost profilace a programů vznikajících
stran, což je skutečnost, která podle mne signalizuje
mnohdy spíše ambice přípravných
výborů než zárodky autentických
hnutí.
Nesouhlasím dále s názorem, že diskuse
k návrhu nebyla žádná. Byla taková,
jaká mohla být, abychom pokud možno co nejdříve
potvrdili výsledky politických změn v našem
státě ve volbách.
Složitější je otázka národnostních
menšin. Do značné míry chápu
jejich obavy. V této souvislosti dovolte můj osobní
názor. Domníval jsem se a stále ještě
se domnívám, že široce založená
hnutí Občanské fórum a Verejnosť
proti násiliu jsou mimo jiné právě
proto hnutími a nikoliv explicite politickými stranami,
že chtějí na principu vnitřní
demokracie respektovat práva a názory všech
svých zastánců, tedy i politických
stran a národností.
Možnost společných kandidatur s malými
stranami či velkými osobnostmi není iluzorní
a ve spojení s preferenčním systémem
redukuje námitky na minimum.
Pojem nezávislý kandidát je v současné
politické situaci více magický než reálný.
Obávám se, že prosazování tohoto
fenoménu je víceméně formální
a principiálně se míjí se závažným
politickým obsahem voleb.
Závěrem dovolte ještě několik
slov. Cítíme potřebu říkat
všechno, co nás dlouhá léta pálilo.
Ale nemůžeme to říkat všechno a
všichni najednou. Dlouhá léta nám totalitní
moc zalepovala ústa a ponechávala pouze uši.
Nedopusťme, abychom dnes sami jen mluvili a vzájemně
se neslyšeli. Mělo by nás spíše
mrazit při spoustě práce, co nás čeká
a také při tom, co dnes ještě musíme
nechávat na příště. Jenom bychom
neměli při prvním závanu větru
odhodit vesla a jen se dohadovat, kdy a kam se naše loď
pohne. Bude to stát ještě hodně námahy,
než se vůbec dostaneme z mělčiny. První
záběry však musíme učinit co
nejdříve a hlavně společně.
Jsem přesvědčen, že mezi ně patří
i uspořádání červnových
voleb a podporuji tak schválení navrženého
volebního zákona. Děkuji za pozornost.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji. Hovoří pan Emanuel Mandler, prosím,
aby se připravil pan poslanec Černý.
Poslanec SL E. Mandler: Vážený
pane předsedající, vážené
paní poslankyně, páni poslanci. Chci upozornit
na tři - podle mého názoru významné
- vlastnosti volebního zákona a obou zákonů
s ním souvisejících. Především
vidím velmi důležitou vlastnost těchto
zákonů v tom, že jako návrhy vzešly
z kompromisu mezi představami politických sil země,
a to mezi představami, které byly velmi odlišné.
Přesto jsem přesvědčen, že tento
zákon položí základy pro rozvoj politické
demokracie - nebo právě také proto.
Druhá vlastnost volebního zákona: byl to
první zákon připravovaný během
našeho krátkého svobodného polistopadového
vývoje, ke kterému se vyjádřili v
širokém měřítku občané.
Byla to krátká doba. Vyjadřovali se velmi
kriticky a podobně jako v případě
iniciátorů i jejich představy byly rozdílné
a často byly s návrhem zákona nespokojeni.
Za třetí rys těchto zákonů
považuji, že rozhodující politické
síly země stačily zaregistrovat dvě
závažné připomínky veřejnosti
a kladně na ně reagovat. Jde o délku funkčního
období a o ztotožnění volebních
krajů s kraji správními. Z hlediska nedostatků,
které předkládaný volební zákon
nepochybně má, je první úprava rozhodující.
Nové Federální shromáždění
může snadno využít zkušeností
z prvních svobodných voleb a novelizovat volební
zákon do dvou let nebo ho nahradit novým.
Klade se přirozeně otázka, z čeho
zmíněná nespokojenost pramení. Ony
dvě úpravy ji jistě neodstraní. Vycházíme
všichni z velmi temného období. Vidíme,
že špatného bylo ještě více,
než jsme si mysleli a teď bychom chtěli všechno
rychle napravit. Jeden jako druhý nejsme dosti zkušení
a znalí, abychom přitom své požadavky
a touhy neadresovali i tam, kam nepatří. To je podle
mého názoru také otázka požadavků,
aby volební zákon napravil špatné postavení
národností.
Uvedu závěrem dva příklady. Jde o
pětiprocentní klauzuli. Vystupují proti ní
zastánci malých stran. Avšak je-li strana tak
malá, že nemá šanci získat mandát,
pětiprocentní klauzule ji nepoškodí.
Všeobecně však mohou malé strany vytvářet
bloky a aliance, být součástí hnutí
atd., a tak tento pětiprocentní limit překonat.
Je to opravdu v zájmu demokracie, v zájmu voličů,
aby kandidovalo pět až šest desítek politických
stran? Jistě ne.
Druhý případ. Hovořil o tom poslanec
Jenerál. Jde o finanční pomoc a příspěvky
ze zahraničí. Prý bychom je neměli
připustit. Nevím, co je na takových příspěvcích
špatného, ale i bez této výhrady mi
argumentace pana poslance Jenerála v souvislosti s volebními
zákony připadá zvláštní.
Je totiž nepochybné, že politické strany
usilují o finanční pomoc zvenčí
zejména tehdy, nejsou-li dostatečně hmotně
zabezpečeny z vnitřních zdrojů. Takové
strany chtějí vyrovnat do počátku
volební kampaně náskok stran zabezpečených.
Podívejme se, jak to vypadá dnes, ještě
před přijetím zákonů vztahujících
se k volbám. Dodnes jsou strany Národní fronty,
které 40 let byly prakticky rozpočtovými
organizacemi, mají aparáty, prostory apod., dotovány
ze státního rozpočtu. Zato nové malé
demokratické strany (Československá demokratická
iniciativa mezi ně patří) nedostaly za tři
měsíce od naší vlády vůbec
žádné prostředky. Je to tedy otázka
vládní, chcete-li státní politiky,
otázka přerozdělení prostředků,
které dosud dostávají strany Národní
fronty, tedy také strana pana poslance Jenerála
- KSČ.
Vyjadřování nespokojenosti je ve svobodné
zemi mnohem snadnější než v zemi s autoritativní
vládou. Je úkolem zákonodárců
vážit si této nespokojenosti a umět
ji usměrnit ku prospěchu společnosti, a to
podle mého názoru v tomto případě
znamená přijmout návrhy volebních
zákonů, které předložil pan profesor
Jičínský.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji panu poslanci Mandlerovi.
Chtěl bych vás informovat, že přicházejí
některé telefonické reakce na první
část diskuse k projednávanému návrhu.
Jsou to reakce dosti vzrušené. V této souvislosti
bych vás také informoval o tom, že Čs.
televize - pokud je mi známo - vysílala naše
jednání v přímém přenosu
do přestávky. Tato druhá část
vysílána není. Tím by opravdu mohlo
dojít ke zkreslenému názoru mezi občany
o atmosféře našeho jednání. Já
myslím, že budeme muset vyřídit do Čs.
televize, aby - je-li to možné - pustili naše
jednání ze záznamu, případně,
aby vstupovali do jednání, pokud to večerní
program dovolí, a to s případnými
komentáři. (Potlesk.)
Prosím místopředsedu Federálního
shromáždění a předsedu Sněmovny
národů pana inženýra Stanka, aby se
spojil s redakcí Televizních novin a projednal to
s ní v tomto směru.