Vážené poslankyne, vážení
poslanci, v nastávajúcej dobe budeme prerokúvať
celý rad právnych predpisov, umožňujúcich
prechod k trhovému hospodárstvu. Nesmieme pri tom
zabúdať na našich spoluobčanov všetkých
spoločenských vrstiev a sociálnych skupín.
Výsledkom všetkých úprav by mala byť
podpora rozvoja národného hospodárstva, rastu
príjmov štátneho rozpočtu a minimalizácia
negatívnych dôsledkov na životnú úroveň
väčšiny pracujúceho ľudu.
Ďakujem za pozornosť.
Přdsedající předseda J. Stank:
Ďakujem poslancovi Kmeťovi. Slovo má poslanec
Trško, pripraví sa poslanec Fišera.
Poslanec SN Š. Trško: Vážený
pán predseda, vážené kolegyne poslankyne,
vážení kolegovia poslanci, vážení
hostia, vážené Federálne zhromaždenie,
menujem sa Štefan Trško, som poslancom za volebný
obvod 117 Považská Bystrica, bez politickej príslušnosti.
Vo svojom diskusnom príspevku by som sa chcel zaoberať
oblasťou, ktorej sa ministerský predseda pán
Čalfa vo svojej správe dotkol iba jednou vetou.
Je to oblasť telovýchovy a športu, ktorej sa,
samozrejme, nevyhli taktiež hlboké revolučné
zmeny, prebiehajúce v celej našej spoločnosti.
V celej telovýchovnej organizácii, ktorá
má viac ako 2 milióny členov, prebieha široká
diskusia a hlhoké štrukturálne zmeny v jej
výstavbe. Prebieha proces osamostatňovania sa zväzov,
klubov i jednotlivých oddielov.
Základným problémom, ktorý sa touto
diskusiou vinie ako niť je oblasť ekonomického
zabezpečenia činnosti, pri súčasnom
prenikavom obmedzení dotácií z vládnych
zdrojov. I pri orientácii na financovanie činnosti
telovýchovných jednôt z vlastných zdrojov
je jasné, že telovýchovné hnutie sa
bez podpory štátu nezaobíde, ak len nechceme,
aby telesná výchova a šport sa stali v našej
spoločnosti popoluškami a aby sa nedostali na perifériu
záujmu našich ľudí. Myslím, že
o význame telesnej výchovy a športu nie je
treba diskutovať. Či už na úrovni štátnej
reprezentácie, alebo v oblasti masovej telovýchovy,
vykonávanej pre telesnú kondíciu a zdravie
našich občanov. Okrem ekonomického zabezpečenia
je, podľa môjho názoru, potrebné vykonať
i niektoré legislatívne zmeny, aby sa telovýchove
dostalo miesto zodpovedajúce jej významu.
Diskusia prebiehajúca na úrovni centra, krajov,
okresov i medzi radovými členmi telovýchovnej
organizácie, vyúsťuje do viacerých návrhov,
z ktorých niektoré odporúčam poslancom
Federálneho zhromaždenia i vláde ČSSR
do pozornosti:
Po prvé. Zakotviť do novej Ústavy ČSSR
i ústav republík povinnosť štátu
starať sa o rozvoj telesnej výchovy a športu.
Po druhé. Doteraz platný zákon o telesnej
výchove zrušiť a tento nahradiť novým,
ktorý by nestratil na aktuálnosti najbližších
10 rokov.
Po tretie. Zriadiť štátny orgán pre telesnú výchovu a šport - štátny výbor v každej republike, pričom jeho orientácia by mala byť zameraná na
- finančné zabezpečovanie investičnej výstavby, údržby, prevádzkovanie a prenájom telovýchovných objektov a zariadení,
- zabezpečovanie štátnej reprezentácie a vrcholového športu,
- zabezpečovanie športu, telesnej výchovy a
turistiky mládeže.
Po štvrté. Partnerom štátneho programu
starostlivosti o šport a telovýchovu by malo byť
dobrovoľné združovanie rôznych záujmových
skupín (telovýchovných jednôt, klubov,
organizácií a pod.), ktorého hlavným
poslaním by mala byť predovšetkým myšlienka
"Šport pre všetkých".
Po piate. Súčasne s prechodom na trhový mechanizmus
ekonomiky štátu zakotviť v príslušnom
zákone (pravdepodobne daňovom), aby podniky, závody,
družstvá i súkromní podnikatelia, ktorí
poskytnú finančné prostriedky pre potreby
telovýchovy (sponzorstvo), boli o výšku týchto
prostriedkov oslobodení od zdanenia.
Po šieste. Uzákoniť podiel telesnej výchovy
a športu na rozdeľovaní a prerozdeľovaní
národného dôchodku tak, aby prideľované
prostriedky zabezpečovali súčasné
i budúce požiadavky zodpovedajúce rozvoju tohto
odvetvia, tak významného pre zdravie národa
a reprezentácii Československa.
Na záver chcem položiť dve otázky, keď
tu nie je predseda federálnej vlády, prvému
podpredsedovi: šině snažil poctivou prací
udržet náš společný státní
dům alespoň diť v tejto oblasti? Akým
spôsobom chce federálna vláda prispieť
k ďalšiemu rozvoju telovýchovy a športu
v najbližšom obdohí?
Keď už mám slovo, chcem využiť príležitosť
k jednej faktickej poznámke, týkajúcej sa
rokovania nášho Federálneho zhromaždenia.
Navrhujem, pokiaľ to časový rozvrh ministra
financií Klausa dovolí, aby sme dnes pokračovali
až do prerokovania celého programu a aby seminár
k štátnemu rozpočtu sa uskutočnil zajtra.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Trškovi. Predtým než
dáme slovo poslancovi Fišerovi sa prihlásil
s faktickou poznámkou poslanec Zeman.
Poslanec SN M. Zeman: Vážený pane předsedo,
vážené Federální shromáždění,
nechtěl jsem mluvit, k faktické připomínce
mne vyprovokoval poslanec, který hovořil za komunistickou
stranu. Domnívám se, že žijeme-li v domě,
který byl zděděn v poměrně
dobrém stavu, ale 40 let nebyl opravován a po padajících
taškách ze střechy začala oprýskávat
omítka a nakonec se bortilo obvodové zdivo, je dosti
logické, že budeme muset zvýšit nájemné,
abychom překonali vnitřní zadlužení,
které u nás představuje zhruba tři
bilióny korun. Pokládám přinejmenším
za nevkusné, jestliže riziko zvýšení
tohoto nájemného kritizuje právě ten,
kdo těchto 40 let onen dům devastoval. To je vše.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem panu Zemanovi, slovo má poslanec Fišera
a pripraví sa poslanec Bezecný.
Poslanec SL I. Fišera: Pane předsedo, dámy
a pánové, jmenuji se Ivan Fišera, jsem za volební
obvod 14 a přirozeně za Občanské fórum.
Já jsem své připomínky a dotazy už
řekl panu místopředsedovi vlády Komárkovi
a on mi slíbil, že na ně bude reagovat.
Chtěl bych se zmínit jenom o několika málo
bodech. Za prvé k filozofii samotné zprávy:
byla velmi zajímavá a velmi podnětná
a ukázala, jak těžká byla doba, ze které
jsme právě vyšli. Já vím, že
následující otázka bude znít
nyní demagogicky a že je nevyčíslitelná,
ale položme si ji přesto. Jak by vypadal náš
společný dům, kdyby 15 miliónů
lidí nebylo vzdorovalo svou prací tlaku těch,
kteří už dnes naštěstí mezi
námi nesedí. Občané této země
se ve své většině snažili poctivou
prací udržet náš společný
státní dům alespoň v takovém
stavu, že dnes jsme jednou ze zemí, která je
nejvíc přitažlivou pro zahraniční
kapitál.
Chtěl bych vás také poprosit, abychom se
na to, co řešíme, dívali z hledisek
obecných a nikoliv z hledisek lokálních zájmů.
Je to velmi důležité. V minulosti platila zásada:
pomož si sám, politbyro ti to pokazí. Dnes,
když vstupujeme do tržní ekonomiky, bude platit
zásada jiná: pomož si sám, vláda
ti pomůže, i když pan ministr Klaus ti právem
mnoho nedá.
Bylo by smutné, kdyby se mezi lidmi říkalo,
že Federální shromáždění
si potom o všem popovídá. Chtěl bych
říci, že vstupujeme do doby, kdy bude nutná
politická odvaha nejen na straně politického
hnutí jako je VPN a OF, ale i jiných stran, abychom
této vládě, která převzala
jeden z nejtěžších úkolů
v naší historii, dali podporu i ve chvílích,
kdy budeme muset přijímat ta opatření,
která nebudou právě populární.
My všichni snadno voláme, že jsme pro plnou zaměstnanost,
ale osobně jsem přesvědčen už
dlouhou dobu, že zaměstnávat lidi na něčem,
co ničí materiál a spotřebovává
energii a není to k ničemu, je to nejméně
morální, co si vůbec můžeme dovolit.
Je to horší než když budeme platit podpory
v nezaměstnanosti a když uvolníme lidi k tomu,
aby mohli začít znovu budovat a vytvářet
nové podnikatelské možnosti.
Na závěr bych chtěl navrhnout zcela konkrétní
krok: budeme stát před velmi vážným
úkolem, abychom přijali řadu hospodářských
zákonů. Předznamenají náš
budoucí ekonomický život, který bude
páteří naší budoucnosti. Jeden
z našich amerických přátel nám
řekl: "V roce 1968 vás zničily tanky;
mohlo by se vám stát - a je to vaše nešťastné
dědictví - že dnes by vás mohla zničit
ekonomika".
Já vás proto prosím a navrhuji, zda by bylo
možné, aby naše vláda nám předložila
ne rozsáhlý, ale přesto velmi sevřený
program, jakýsi scénář svého
ekonomického postupu a své ekonomické reformy,
a to těsně před tím, než budeme
přijímat ekonomické zákony. Navrhuji,
abychom se pokusili rozšířit aspoň o
jeden den naše společné zasedání,
kdy tyto ekonomické zákony budeme přijímat.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Fišerovi. Vystúpi ďalej
poslanec Bezecný. Predtým by som vás chcel
požiadať, aby ste prípadné pripomienky,
ktoré máte k návrhu uznesenia - návrh
uznesenia k tomuto bodu programu ste dostali - si pripravili a
potom pracovníčky Federálneho zhromaždenia
je od vás pozbierajú.
Prosím poslanca Bezecného, pripraví sa poslanec
Rábel.
Poslanec SL J. Bezecný: Jsem Jiří
Bezecný, Československá strana socialistická,
volební obvod Jindřichův Hradec, předseda
výboru pro plán a rozpočet Sněmovny
lidu.
Vážený pane předsedo, vážené
kolegyně, kolegové, protože jsem poslanec disciplinovaný
a necítím se býti televizní hvězdou
budu mluvit pouze v heslech.
K rozboru naší ekonomiky: Je to výborný
rozbor, bohužel, závady, nedostatky naší
ekonomiky slyšíme ve vládním prohlášení
už po páté. Je víc otevřený
než byl, ale zajímalo by nás daleko více,
kdy přikročíme ke konkrétnímu
řešení, protože to druhé, směry
a záměry řešení naší
ekonomiky, už bohužel tak konkrétní nejsou.
Tam bychom potřebovali, aby byly stanoveny přesné
postupy tak, jak už tady někteří mí
předřečníci řekli, abychom
už dostali určitý časový harmonogram
věcí, které bude třeba řešit
ještě do voleb.
Pokud jde o stav podniků, domnívám se, že
není nutné čekat na novelizaci zákona
o státním podniku, že by už vláda
měla začít konečně vládnout
a začít řešit otázky, které
jsou dnes na podnicích, protože čím
déle budeme čekat, tím hůř
budou naše podniky své výkony, své úkoly
plnit. A víme, že situace - mluvilo se tady dnes o
tom už mnohokrát - je skutečně dosti
vážná.
Pokud jde o restriktivní finančně měnovou
politiku, já pracuji už 35 let v bance, pomalu už
žádnou jinou politiku neznám. Přesto
jsme měli inflaci, přesto nám rostly zásoby,
přesto jsme měli vysokou rozestavěnost. Domnívám
se, že i v tomto směru bychom se měli naučit
využívat nástroje, které jsou běžné
ve finanční a úvěrové politice
v tržním hospodářství, to znamená
řídit se především cenou peněz,
cenou úvěrů, a nikoliv limity nebo omezováním
úvěrů.
V souvislosti s tím bych chtěl velice stručně,
pokud jde o změnu kursu: vláda uvádí,
že se jí podařilo tak, jak nám slíbila,
sjednotit kursy pro obchodní a neobchodní platy,
bohužel, z kursů neobchodních platů
vytrhla tu nejdůležitější část,
kursy turistické. Nechtěl bych rovněž
opakovat všechno, co se tady stalo, ale jeden jasný
fakt, že zatím, co dříve tak trochu
cizopasili na naší ekonomice, na dotacích,
které do ní dáváme, naši východní
sousedé, teď už začínají
i sousedé západní.
Pokud jde o jadernou energetiku, plně souhlasím
s paní poslankyní Moltašovou, protože
si musíme uvědomit, že nejenom svět,
ale naše republika zvlášť nemá jinou
alternativu, ať chceme nebo nechceme. Bohužel, jiná
alternativa k řešení problémů
ekonomických i ekologických není. Já
si velice vážím nabídky paní
ministryně od sousedů, že nám pomůže
řešit věci, jak šetřit naše
energetické zdroje, ale to je otázka osmi, deseti
let a my to budeme potřebovat dřív. S tím
bych tedy chtěl se plně připojit k tomu,
co zde vláda řekla ve svém prohlášení,
a říci jednu věc. Je to třeba rozhodnout
velice rychle a velice jasně, protože například
výstavba Temelínu, která byla snad jediná
z velkých staveb v tomto státě, která
šla podle plánu, už začíná
velmi rychle a velice vážně váznout,
i první dva bloky, protože dodavatelé čekají,
až se všechno vyjasní.
Ještě maličkost, připomínka k
odvodům: Odvody z výrobních fondů,
které jsme prosazovali v parlamentě a přijaty
nebyly, mohly být základem i pro to, co připravujeme,
aby se ze všech vložených prostředků,
ať jsou jakoukoliv formou do podniku, také platilo,
a myslím si, že i tuto záležitost by bylo
třeba řešit v nejbližší době.
Chtěl bych ocenit snížení výdajů
na obranu. Jsem rád, že to, co se nepodařilo
bývalé vládě, tato vláda vzala
skutečně vážně, protože
jestliže dochází ke snížení,
a v loňském roce došlo nebo mělo dojít
ke snížení alespoň slibovanému,
tak nemělo dojít k žádnému snížení
prostředků. A to je samozřejmě nesrovnatelné.
Nakonec poslední věc, která se týká
Jihočeského kraje, a projednávala se tady
už dnes; ještě bych chtěl, aby se vláda
znovu trochu zamyslela nad dotacemi do potravinářského
průmyslu, protože je třeba rozhodnout, jestli
zastavit rozestavěné stavby anebo do jisté
míry k jejich dokončení finančně
pomoci, co tedy bude nebo nebude účelnější,
zvláště pokud jde o to, co v nejbližší
době je u nás nejvíce vykupováno,
a to jsou masné výrobky. Děkuji.
Předsedající předseda SN J. Stank:
Ďakujem poslancovi Bezecnému. Bude ďalej
hovoriť poslanec Rábel. Udeľujem mu slovo. Pripraví
sa poslankyňa Sachetová.
Poslanec SL J. Rábel: Vážený
pane předsedající, vážení
kolegové a kolegyně, jsem Rábel, člen
Československé strany lidové. Podotýkám,
že moje vystoupení je odkonzultováno i s představiteli
Křesťansko-demokratického hnutí na Slovensku.
Na podzim roku 1988 jsem navrhl zařadit na pořad
samostatné schůze Sněmovny lidu pro rok 1989
otázku zabezpečení výroby kvalitních
potravin a rozvoje potravinářského průmyslu,
který se stává limitujícím
činitelem. Můj návrh v tehdejší
sestavě předsednictva Federálního
shromáždění nebyl v původním
znění sice přijat, byl však zařazen
na jednání zemědělských výborů.
Proto ve svém vystoupení budu hovořit o vážné
situaci, která nastala u státních podniků
potravinářského průmyslu z profinancování
investiční výstavby v letošním
roce. Vzhledem k jeho závažnosti chci současně
požádat i vládu o jeho řešení.
Přes značné úsilí se v posledních
letech nepodařilo dosáhnout souladu mezi objemem
zemědělské produkce a zpracovatelskými
kapacitami v průmyslu. Tento kritický stav vyžaduje
okamžité řešení, pokud nemá
v nejbližších letech dojít k výpadku
při zpracování surovin a zabezpečení
trhu potravinami.
Již v minulém roce zůstala v resortu zemědělsko-potravinářského
komplexu nedořešena řada problémů
v oblasti financování. U podniků potravinářského
průmyslu vznikl v hospodářských plánech
pro minulý rok nedostatek zdrojů pro financování
investičních potřeb na úrovni 8. pětiletky.
Tento nedostatek byl řešen s ohledem na povinnost
uzavřít tento problém do 30. 6. minulého
roku poskytnutím mimořádných překlenovacích
bankovních úvěrů ve výši
790 mil. Kčs, za jejichž splacení převzalo
národní ministerstvo zemědělství
záruku se splatností do 30. 6. 1990.
K dalšímu podstatnému zhoršení
situace investiční výstavby v potravinářském
průmyslu však dochází v letošním
roce. Týká se to jak rozestavěných
akcí, tak i těch, které jsou připraveny
k zahájení. Přestavbou hodnotových
nástrojů došlo k výrazné diferenciaci
v tvorbě zdrojů mezi podniky, a to i v rámci
jednotlivých oborů. Příčiny
jsou v různé vybavenosti podniků, v různé
míře opotřebení i struktuře
výroby. Potravinářské podniky mají
realizovat akce zařazené do vládami schváleného
státního plánu jako závazné
úkoly, případně jako centrálně
posuzované, s ohledem na zrušení mezioborové
redistribuce zisku a faktických odpisů a nedořešení
dotace ze státního rozpočtu na neuplatňované
nezdanitelné minimum podle pravidel schválených
usnesením federální vlády č.
187/1988. Nejsou však schopny samy vyprodukovat objem finančních
zdrojů ani na jejich dokončení.
Ze souhrnu projednaného výbory pro zemědělství
a výživu vyplývá celková nezajištěnost
zdrojů ve výši 1,5 mld. Kčs, v ČSR
ve výši 1,27 mld. Kčs, v SSR 230 mil. Kčs.
Z toho připadá na rozestavěné akce
1,008 mld., z této částky dále představuje
závazný úkol státního plánu
a centrálně posuzované stavby 693,3 mil.
Kčs. Jmenovitě jde např. o dokončení
pekárny v Jihozápadním Městě
v Praze. která má zásobovat přibližně
1/3 Prahy, přičemž mají být zlikvidovány
staré pekárny uvnitř města. Na tomto
závazném úkolu státního plánu
už bylo prostavěno 201 mil. Kčs a bylo by nehospodárné
tuto akci zastavit, protože má být dokončena
ještě letos.
V současné době investor není schopen
platit faktury a ministerstvo zemědělství
a výživy ČSR nemá rovněž
finanční zdroje na krytí tohoto závazného
úkolu státního plánu ve výši
174,9 mil. Kčs.
Obdobná situace je cukrovar Kopidlno, kde již bylo
prostavěno 372 mil. Kčs. Pro letošní
rok je potřeba 159,2 mil. Kčs a je dobře
známo, že situace v našem cukrovarnickém
průmyslu je kritická.
Neméně vážná je situace u investora
státní podnik Mrazírny Praha, kde výstavby
mrazíren Dýšiná a Litoměřice
- schválené národní vládou
- nejsou investorem kryty a hrozí jim zastavení.
Jde v tomto případě o polské dodávky,
které si polská strana bude účtovat,
neboť je má komplexně připravené
a samozřejmě pracuje s předstihem.
Souběh uvedených problémů ukazuje
na řešení prostřednictvím státního
rozpočtu. Neřešení povede k zastavení
rozestavěných a omezení nově zahajovaných
staveb a tím k nárůstu dříve
uvedených problémů v národohospodářské
efektivnosti výroby potravin.
Ve smyslu závěrů jednání výborů
pro zemědělství a výživu obou
sněmoven doporučuji, aby při sestavení
státního rozpočtu federální
vláda zohlednila dokončení rozestavěnosti
staveb potravinářského průmyslu federace
částkou 1,5 mld. Kčs účelově
vázaných dotací.