Štátny podnik Vagónka Poprad je v tomto meste
i v okrese nosným výrobným podnikom zo 4300
pracovníkmi, ktorý zabezpečuje pre československé
národné hospodárstvo výrobu nákladných
železničných vagónov.
Pri prerokúvaní dodávok vagónov pre
rok 1990 na úrovni Československých vagónok
a Federálneho ministerstva dopravy boli vzájomne
odsúhlasené dodávky otvorených a krytých
nákladných železničných vagónov.
Vagónka Poprad dostala úlohu dodávku týchto
vagónov súčasne zabezpečovať
rozpisom záväzného výstupu štátneho
plánu. Vzhľadom na prioritu dodávok vagónov
pre Federálne ministerstvo dopravy neboli odsúhlasené
vývozy vagónov do ČĽR a Poľskej
republiky, čo v rozhodujúcej miere znižovalo
efektívnosť vývozu. Situácia v tomto
roku je taká, že hospodárske zmluvy s Federálnym
ministerstvom dopravy sú uzavreté iba na prvý
polrok a pre druhý polrok 1990 Federálne ministerstvo
dopravy oznámilo, že neodoberie žiaden vagón
z produkcie Vagónky Poprad, čo prakticky znamená
výpadok vo výrobe v hodnote 800 miliónov
korún a tým aj nezamestnanosť 3500 ľudí
vo Vagónke Poprad.
Vzhľadom na to, že táto nezamestnanosť by
spôsobila vážne sociálne napätie
s negatívnymi dopadmi pre mesto i okres Poprad i s prihliadnutím
na to, že ide o medzirezortnú kompetenciu ministerstiev
pri zohľadnení eventuálneho perspektívneho
výrobného útlmu či vývozu produkcie,
žiadame vládu ČSSR, aby zaujala stanovisko,
ako hodlá túto situáciu v odbere vagónov
v roku 1990 riešiť, ale i o stanovisko k preklenutiu
časového obdobia v prípade, že dôjde
k reprofilizácii výrobného programu v uvedenom
podniku. Domnievame sa, že ide o nevyjasnenosť vzťahov
hlavne z dóvodu, že Vagónka Poprad zabezpečovala
všetky požiadavky Federálneho ministerstva dopravy
a plnenie vlá dneho uznesenia č. 307/1987.
Záverom žiadame podľa § 63 ods. 2 zákona
o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia o písomnú
odpoveď.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji. Nyní pořádal
o faktickou poznámku předseda zahraničního
výboru dr. Šabata. Dále jsou písemně
přihlášeni ještě poslanci Peter
Orban a Josef Černík.
Poslanec SL J. Šabata: Kolegové a kolegyně,
pane předsedající, vážení
hosté, myšlenku, abychom se vyjádřili
k litevské situaci a ke komplexu otázek, které
s tím souvisejí, jsme už diskutovali v zahraničním
výboru. V zásadě jsme zaujali kladné
stanovisko, zvláštní iniciativu, dokonce písemnou,
vyvinul poslanec Chromý. Měli jsme to projednat
na schůzi zahraničního výboru po obědě,
jenže v napjaté situaci, která se vytvořila,
jsme to nestihli. Na ráno připravíme stručný
návrh. To jen pro informaci.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Šabatovi.
Slovo má poslanec Peter Orban, připraví se
poslanec Josef Černík.
Poslanec SN P. Orban: Vážený pán
predsedajúci, pani kolegyne, páni poslanci, mám
interpeláciu na pána ministra zahraničných
vecí. V polovici marca tohto roku pri úvahe o jednotnej
Európe použil maďarský minister zahraničných
vecí pán Gyula Horn, okrem iného, výrok,
že Maďarsko v dôsledku prvej svetovej vojny stratilo
2/3 územia a obyvateľstva a že Maďari asi
ťažko dostanú podobnú možnosť,
ako Nemci pri zjednotení Nemecka. Keďže je to
už druhýkrát v tomto roku, čo sa z územia
Maďarskej republiky ozývajú podobné
výroky, žiadam ministerstvo zahraničných
vecí o primeranú reakciu. Takéto výroky
podnecujú k spochybňovaniu správnosti hraníc
v strednej Európe a podnecujú k národnostným
treniciam na juhu Slovenska.
Bol som s niektorými zástupcami slovenskej vlády
na stretnutí s predstaviteľmi Slovákov z južného
Slovenska v Šuranoch. Dozvedeli sme sa tam, aké vznikajú
národnostné problémy, premenovávanie
ulíc zo slovenských literátov na maďarské.
Dokonca bol i návrh na ulicu Horthyho. Na niektorých
národných výboroch sa slovensky hovoriaci
občania nevedia dohovoriť. Treba si uvedomiť,
že Slováci poznajú dejiny nielen z čias
pred I. svetovou vojnou a neuplatňujú si nárok
na územie a obyvateľov Veľkomoravskej ríše,
ktorá zahrňovala Panóniu.
Úvahy pána ministra Horna sú v rozpore so
základnými zásadami vzťahov medzi signatármi,
signatárskymi krajinami, závermi Helsinského
záverečného aktu a rozhodne nie sú
tým správnym zaklopaním na dvere európskeho
domu.
Chcem toto svoje vystúpenie využiť, že by
som to ešte dokumentoval niektorými časťami
z memoranda Slovákov z južného Slovenska, kde
okrem iného sa žiada: zaviesť na Slovensku úradný
jazyk, aby bol ako jednotný štátny jazyk Slovenskej
republiky. Toto týchto Slovákov vracia o 150 rokov
dozadu, do čias Štúrovcov, ktorí toto
isté žiadali na Uhorskom sneme. Ďalej žiadajú
- tých bodov je asi 8, nebudem vás všetkými
zdržiavať - rozhodne protestujeme proti snahám
provokatívne prezentovať územie južného
Slovenska ako maďarské národné a štátne
územie. Žiadame, aby zo strany štátnych
orgánov bolo zakročené proti tendenciám
pomaďarčovania názvov ulíc, miest a
obcí na južnom Slovensku. Žiadame prijať
opatrenia proti negatívnemu zahraničnému
zasahovaniu do riešenia problémov národnostných
menšín na území Slovenskej republiky.
Žiadajú posúdiť, čo je príčinou
a dôsledkom vysťahovávania sa Slovákov
z južného Slovenska, čo je príčinou
a dôsledkom pomaďarčovania presídlených
Slovákov, ktorých bolo asi 70 000 a presídlili
v rokoch 1945 až 1948. Ďalej žiadajú prešetriť
príčiny a dôsledky minimálnej znalosti
slovenského jazyka u žiakov maďarskej národnosti
a absolventov všetkých stupňov maďarských
škôl.
V súvislosti s úvahou o zriadení vysokej
školy s vyučovacím jazykom maďarským
v Komárne navrhujeme, aby boli použité pre
rozšírenie vyučovania a ubytovacích
priestorov už existujúcich slovenských vysokých
škôl, ktoré poskytujú už dnes vzdelanie
poslucháčom iných národností,
teda aj maďarskej. V prípade záujmu o štúdium
takých odborov, ktoré sa nevyučujú
v Slovenskej ani Českej republike navrhujeme poskytnúť
záujemcom zahraničné štipendium pre
štúdium v Maďarskej republike. Táto možnosť
by mala byť podmienená štátnou skúškou
z jazyka slovenského alebo českého, aby po
ukončení štúdia nevznikli problémy
s ich zaradením do zamestnania. Ďakujem vám.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Orbanovi. Vzhledem
k tomu, že jste své vystoupení formuloval jako
interpelaci ministru zahraničí, doporučuji
v souladu s jednacím řádem Federálního
shromáždění § 63 odstavec 2, aby
ji písemně předal, do tří měsíců
ministr musí odpovědět.
Dále diskutuje poslanec Černík, připraví
se poslanec Ladislav Liščák.
Poslanec SL J. Černík: Vážený
pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
dovolte mi jako jednomu ze zástupců horníků,
abych poděkoval panu prezidentu republiky Václavu
Havlovi, prvnímu místopředsedovi vlády
panu Komárkovi a ministru práce a sociálních
věcí panu Millerovi, že sfárali na dole
Staříč a na základě osobního
seznámení se s namáhavostí hornické
práce zajistili, aby začala pracovat komise pro
zjištění skutečného stavu, a
to jak v sociálním, tak i zdravotním zabezpečení
horníků. Je však konec března a co se
změnilo? Musím říci, že kromě
uplatnění požadavku na zrušení
sobot u TPR, nic. Vím, že tato komise vedená
panem Sovasem z dolu Staříč zajistila pro
objektivní posouzení zdravotního stavu horníků
nezávislé vyšetření vzorků
120 pracovníků, kteří jako zcela zdraví
pracují na svých pracovištích v podzemí,
na klinice v Krči. Zde nezávislí lékaři
zjistili, že 80 % vyšetřených má
vážné poškození zdraví.
Už tato skutečnost signalizuje, že pravděpodobně
dlouhodobě pracují v dolech lidé, kteří
by měli být léčeni. Výsledky
této komise jsou vskutku širší. Zabývají
se i příčinami: je to velmi nízký
věk vyučenců, kteří v dole
pracují už v rámci učební doby.
Jejich zdraví je tak už od počátku poškozováno.
Tzv. expoziční doba, která činí
v dole 15 let, je neúměrně vysoká.
Posuzování zdravotní způsobilosti
pro práci v dole, pojem ohrožení chorobou z
povolání je nenormální. Člověk
je buď zdravý nebo nemocen, a v tom případě
nemůže v dole pracovat. Musí být léčen
a sociálně zajištěn.
Chci říci, že komise vypracovala řadu
zjištění a návrhů, jak celou
zdravotní a sociální oblast řešit.
Výsledky byly předány příslušným
ministerstvům, kde materiály studují. Je
nám všem jasné, že zdravotní stav
ani sociální problémy nevznikly nyní.
Je však pravdou, že stejní horníci, kteří
zajišťovali nejen uhlí jako surovinu, ale také
významné stabilizující platidlo volné
měny pro nákupy věcí, které
zde neumíme vyrobit, a koks pro naše železárny,
kde dodnes neumíme snížit spotřebu.
Bylo by nemorální, kdyby nebyly vyřešeny
alespoň nejzákladnější požadavky
horníků. Odchod do důchodu v 50 letech, snížení
nejvyšší přípustné hranice
expoziční doby, zvýšení věkové
hranice 21 let pro práci do podzemí, zrušení
pojmu ohrožení nemocí z povolání
a místo toho okamžité přeřazení
do kategorie "nemoc z povolání". Mám
osobní dojem, že není v pořádku,
že výsledky šetření této
komise nejsou plně zveřejněny.
Jejich plné zveřejnění je nutné
proto, aby celá veřejnost byla informována
a nemyslela si snad, že horníci chtějí
něco, na co nemají morální nárok.
Zároveň bych chtěl požádat, aby
vláda urychlila splnění požadavků
a přijala v co nejkratší době rozhodnutí
ve prospěch zdravotně postižených horníků
a všech důlních pracovníků, zejména
mladých, tak, aby nedocházelo k poškozování
zdraví. Ti, kteří jsou poškozeni, aby
byli spravedlivě sociálně zajištěni.
Proto ještě jednou zdůrazňuji, přestože
ministerská komise zjistila řadu závažných
skutečností a navrhla řadu opatření,
je postup pomalý. Komise musí pokračovat
v práci a stejně jako horníky, šetřit
povrchové provozy, uranový průmysl, pracující
důlních a povrchových dolů. Informace
o skutečném zdravotním stavu je pro veřejnost
nedostatečná. Vede ke zkreslování
poznatků v neprospěch důlních pracovníků.
Zároveň uvádím, že informovanost
poškozuje snaha redakce deníku Práce v Ostravě
nebo její alespoň maximální omezení.
Myslím si, že je zde snaha centra uveřejňovat
informace bez ohledu na regionální zájmy.
Na závěr mám dotaz na pana ministra práce
a sociálních věcí pana Millera, zda
k těmto požadavkům ministerstvo zaujalo stanovisko
a zda je kladné či záporné.
Předsedající místopředseda
FS J. Jenerál: Děkuji poslanci Černíkovi.
Diskutuje poslanec Liščák, připraví
se poslanec Sláma.
Poslanec SN V. Liščák: Vážený
pán predsedajúci, vážený pán
predseda, vážené poslankyne a poslanci, rád
by som na úvod svojho krákeho vystúpenia
vyjadril podporu úsiliu federálnej vlády
pri aplikácii významných duchovných
a morálno-politických hodnôt pri vstupe československej
spoločnosti do obdobia prípravy na slobodné
voľby, rešpektovanie plurality názorov, slobody
podnikania a vytvárania harmonického právneho
štátu.
My, občania Kysúc, pripájame sa k celospoločenskému
trendu za upevnenie demokracie, humanizmu a sociálne spravodlivej
spoločnosti. Aká je situácia na Kysuciach?
Obrátili sa na mňa tiež občania Kysúc
- drobní vlastníci lesov a pôdy, ktoré
zdedili po otcoch a dedoch a z rodín, z ktorých
mnohí pomáhali v rozvoji ťažobného
a spracovateľského priemyslu v belgických,
francúzskych či amerických baniach a závodoch
a potom si za tieto poctivo zarobené franky či doláre
kupovali a zveľaďovali otcovizeň.
Citujem "V rokoch 1945-1948" - napísali mi páni
Miroslav Jakubík, Ľudovít Zajac a Anton Rojček
za okresný akčný výbor drobnovlastníkov
súkromných lesov pri okresnom koordinačnom
výbore VPN v Čadci, "sa zoštátňovala
pôda a lesy veľkým vlastníkom, ktorí
na nich sami nepracovali, ale o 30 rokov neskôr sa podobne
naložilo i s majetkom našim, ktorý sme nadobudli
poctivou prácou otcov a dedov". Toľko citát
z ich listu z 20. marca 1990. Pán predseda Jakubík
a ďalší zástupci poukazujú na neľudsky
nespravodlivý zákon č. 166 z roku 1966 Zbierky
"o lesoch" a na zákon č. 61 z roku 1977
Zbierky, v ktorom sa majetok drobnovlastníkov venoval do
užívania Štátnym lesom na neobmedzenú
dobu. A tak na základe zákona č. 123 z roku
1975 Zbierky, Štátne lesy našu doposiaľ
obhospodarovanú poľnohospodársku pôdu
zalesnili, pretože roľníckym družstvám
či národným výborom bolo priťažko
na nej pracovať, a to i v blízkosti ľudských
obydlí. Nikto sa s drobnovlastníkmi neradil. Zákony
im ponechali právo na vlastníctvo ich pozemkov,
ale vlastníci nemajú dodnes právo do lesa
vstúpiť a tento využívať. Máte
nehnuteľnosť, ale nesmiete ju využiť pre seba
a rodinu, postavíte si dom, ale nesmiete v ňom bývať.
V tejto kritike logiky minulej doby by sa dalo pokračovať.
Pričom ťažba dreva Štátnymi lesmi
mala exploatívny charakter, lesy viac lesníci decimovali,
ako chránili a pestovali. Zničili i lesné
cesty a korytá potokov, kade drevo ťahali smykom,
utrpeli i mosty, priepuste, súkromné pozemky, ploty
a záhradky. Žiaľ, niektorí lesníci
nereagujú na sťažnosti obyvateľov citlivo
a podobne jedná i vedenie lesného závodu
v Čadci a v Krásnom nad Kysucou.
Drobnovlastníci preto žiadajú zrušenie
zákona č. 61 z roku 1977 vrátane jeho doplnkov,
žiadajú nahradiť škody, asanovať lesy,
opraviť cesty a mosty, vyčisiť potoky a pramene
vody, zastaviť nadbytočnú ťažbu dreva
v lesoch drobnovlastníkov a prijať nový zákon
o našich lesoch.
Žiadajú ďalej zastaviť zalesňovanie
poľnohospodárskej pôdy v obciach, ale zalesniť
úseky ťažené holorubom, zredukovať
škodnú lesnú zver - diviaky, jelene a daniele
na únosné počty, oslobodiť drobnovlastníkov
lesov od platenia dane aspoň na 20 rokov a žiadajú
rešpektovať ich práva rozhodovania o svojom majetku.
Základná starosť majich voličov - drobnovlastníkov
má však morálny a ekologický aspekt,
lebo sa nepripájajú k "honbe na čarodejnice",
teda, ako píšu, že nechcú, aby boli všetci
funkcionári, vrátane komunistov, zo svojich funkcií
odvolávaní, ale žiadajú zvýšenie
nárokov na postih nositeľov zla, korupčníctva,
rozkrádania súkromného i národného
majetku a ignorovania práva najmladšej generácie
na prevzatie kvalitného životného prostredia.
Súčasne vyslovujú dôveru čestným,
zodpovedným a spravodlivým ľuďom v národných
výboroch a v Štátnych lesoch.
Pripájam sa k požiadavke drobnovlastníkov lesov
a pôdy na Kysuciach a spolu s nimi žiadam pána
Čarnogurského, podpredsedu federálnej vlády,
aby nás na aprílovom plenárnom zasadnutí
Snemovne ľudu a Snemovne národov stručne informoval,
ako bude táto problematika v okresoch severného
Slovenska, a dovoľujem si dodať, i v celej republike,
riešená, predovšetkým z hľadiska
legislatívnych úprav.
Na záver poznamenávam, že súhlasím
s názorom ministra lesného a vodného hospodárstva
a drevospracujúceho priemyslu Slovenskej republiky pánom
Ivanom Veselým, ktorý mi poslal svoj list 19. marca,
že súčasné "spoločenské
zmeny vyžadujú aj tento problém riešiť
komplexne ... vrátane legislatívnych zmien. Viem,
že je to záležitosť národných
vlád, ale odvolávanie sa pána ministra Veselého
na právny inštitút zakotvený v zákone
č. 61/1977 Zbierky ma smeruje s otázkou na pána
Čarnogurského.
Ďakujem za pozornosť.
Poslanec SL V. Sláma: (OF, Brno-venkov). Pane předsedo,
vážené poslankyně, poslanci. Dnes tady
byla opět nějaká demonstrace k soukromému
podnikání ... Každý by chtěl
něco podnikat, vyrábět a věřím,
že by se chtělo napomoci státu. Nejenom oni
sami, jako soukromí podnikatelé, ale chtějí
zdravě soutěžit i státní podniky
nebo družstva. Byl tady pokus, že se udělal takový
zdravý konkurenční pokus na Jižní
Moravě.
Návrh na založení semenářské
akciové společnosti Jižní Morava - sídlo
podniku ve Valticích, zakládající
členské organizace Mikulov, Znojmo, Brno, Břeclav,
Velké Bílovce, Prušánky, Čejkovice,
Valtice, Jižní Morava, Smržice, Turnov, Olomouc
... Jejich předmět činnosti:
- výroba osiv a sadby zelenin a květin pro tuzemsko
- licenční výroba osiv
- zahraniční množení dle požadavků
zahraničních partnerů
- úprava osiv (moření, kalibrace, inkrustace)
- vlastní agronomická poradenská činnost
včetně uzavírání hospodářských
smluv na výrobu osiv a sadby s členskými
organizacemi i mimo ně
-odbyt prostřednictvím dvou obchodních středisek
se sídlem v Brně a v Praze, a to pro vnitřní
i zahraniční trh
- provozování dopravy související
s odbytem osiv a sadby
- provádění výstavby vlastní
čistící stanice v hodnotě cca 30 mil.
Kčs.
K financování akciové společnosti,
výstavbě a vybavení podniku základními
prostředky a jeho uvedení do provozu složí
členské organizace základní kapitál
ve výši 12 miliónů Kčs. Předpokládá
se individuální prodej akcií ve výši
5 mil. Kčs soukromým osobám. Šlechtitelská
stanice Valtice, Smržice a Trutnov, pod vedením osmičlenného
kolektivu odborníků Výzkumného ústavu
zemědělského Olomouc, vloží svůj
podíl ve formě dvou hal vybudovaných ve Valticích.
Je nezbytné, aby ministerstvo zemědělství
a výživy ČSSR přijalo příslušné
opatření ke zrušení monopolního
postavení Sempry při výrobě a odbytu
výchozích materiálů. V současné
době existuje zákaz podnikového ředitele
státního podniku Sempra Praha pro šlechtitelské
stanice a Výzkumný ústav zemědělství
Olomouc prodávat biologický materiál cizím
organizacím.
Provozování uvedené činnosti naší
akciovou společností v oblasti Jižní
Moravy by řešilo cca 50 % objemu současné
výroby s. p. Sempra Praha, zpracovávané na
čistící stanici osiv v OZ Velelihy. Tato
stanice v současné době nestačí
v čas vyrobená osiva zpracovat a uvést do
oběhu. Některé druhy osiv se čistí
až na jaře následujícího roku
a do oběhu jsou uváděna v dalších
letech.
V této čistící stanici je již
plán, výroba i odbyt řízen z centra
s. p. Sempra Praha, dochází každoročně
k likvidaci nepoužitelných zásob osiv za více
jak 10 mil. Kčs. K 31. 12. 1989 tento podnik odepsal nepoužitelná
osiva teprve z roku 1982, to znamená, že v současné
době má na skladě velmi stará osiva
za několik desítek milionů Kčs. Podle
sdělení VÚZ Olomouc, který řídí
šlechtitelské stanice, hromadí se na těchto
stanicích i kvalitní biologický materiál
elity a linie některých druhů a odrůd
zeleniny. (Šlechtitelské stanice Smržice a Valtice
cca 50 t zahradního hrachu ve stupni S 1 a E, totéž
se týká okurek, rajčat a dalších.)
Přitom šlechtiletské stanice a Výzkumný
ústav zemědělský Olomouc mají
zákaz podnikového ředitele Sempry ing. Bareše
tento biologický materiál odprodat jiným
semenářským organizacím. Některé
biologické materiály např. hrachy jsou rovnocenné
se zahraničními odrůdami a přitom
se výroba tohoto druhu řeší nákupem
licencí za státní prostředky. Nechceme
vytvořením nového podniku - akciové
společnosti plně nahradit dosud nepružný
monopol s. p. Sempra, ale chceme vytvořit stav zdravé
konkurence v oblasti výroby a odbytu osiv zelenin a květin.
K vlastní výrobě chceme využít
především tuzemských výchozích
materiálů. Chceme úzce spolupracovat se všemi
šlechtitelskými stanicemi, které by měly
možnost samy rozhodnout o prodeji vlastních odrůd.
Současný stav tuto možnost nepřipouští,
a to ani v případech nadprodukce. Jsme toho názoru,
že šlechtění, výroba elit a linií
by mělo být koordinováno z centra a mělo
by mít přímou návaznost na výzkum
a zpětně na potřeby semenářských
podniků a spotřebitele. Každý semenářský
podnik by měl mít přístup k výchozím
materiálům na základě smluvních
vztahů.