Místopředseda vlády ČSFR J. Čarnogurský: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, naša spoločnosť prechádza základnými spoločenskými, politickými a ekonomickými zmenami. Menia sa doterajšie štátne inštitúcie a mení sa vnútorný obsah pretrvávajúcich inštitúcií. Rýchla obsahová zmena štátnych inštitúcií súvisí s prechodom celej spoločnosti od totalitného usporiadania k demokracii. Cez rýchlosť zmien musíme zachovať funkčnosť všetkých inštitúcií, ich základnú zhodu s politickými predstavami väčšiny spoločnosti, ústavnosť a vzájomnú sklbenosť.
Predložený návrh ústavného zákona rieši súlad funkčného obdobia prezidenta republiky s dĺžkou funkčného obdobia Federálneho zhromaždenia, zvoleného v júnových voľbách tohto roku. Podľa ústavného zákona číslo 161/1989 Zb., článok 1, bod 2, funkčné obdobie prezidenta Václava Havla, zvoleného 29. 12. 1989, končí 40 dní po ustanovení nového Federálneho zhromaždenia zvoleného v slobodných demokratických voľbách. Medzi prvé akty budúceho Federálneho zhromaždenia bude patriť voľba nového prezidenta republiky.
Nové Federálne zhromaždenie bude mať ďalšiu dôležitú úlohu, a to prijať novú Ústavu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. Nová Ústava by mala určiť novú štruktúru federálnych orgánov a vymedziť ich právomoci.
Ústavný zákon číslo 45/1990 Zb. však obmedzil funkčné obdobie nového Federálneho zhromaždenia na 24 mesiacov. Medzi ústavnými právomocami Federálneho zhromaždenia je vzájomná nadväznosť. Návrh prezidenta republiky na prijatie tohto ústavného zákona, ktorý máte pred sebou, smeruje k tomu, aby funkčné obdobie prezidenta republiky bolo v podstate zhodné s dĺžkou funkčného obdobia budúceho Federálneho zhromaždenia.
Zámerom tohto návrhu ústavného zákona je vytvoriť ústavnú situáciu, kedy Federálne zhromaždenie, zvolené po prijatí novej Ústavy, začne svoje funkčné obdobie prakticky súčasne s novozvoleným prezidentom a, samozrejme, i s novou vládou.
Nová Ústava bude predstavovať stabilizáciu našich ústavných pomerov. Stabilizáciu ústavných pomerov v najvyšších štátnych orgánoch by mala prehĺbiť politická stabilizácia, založená na takmer súčasnom začiatku funkčného obdobia troch najvyšších štátnych orgánov.
Z tejto myšlienky vychádza predložený návrh ústavného zákona, podľa ktorého bude trvať funkčné obdobie prezidenta republiky zvoleného po júnových voľbách 24 mesiacov.
Vážené Federálne zhromaždenie,
zhoda funkčného obdobia prezidenta republiky, Federálneho
zhromaždenia a federálnej vlády opravdu môže
prispieť ku skĺbeniu ústavných právomocí
týchto najvyšších orgánov. Návrh
prezidenta republiky na vydanie ústavného zákona,
ktorým sa dopĺňa ústavný zákon
číslo 143/1968 Zb. v znení ústavného
zákona č. 161/1989 Zb., o československej
federácii, je dôvodný. Navrhujem, aby ste
tento návrh prijali. Ďakujem.
Předsedající předseda SL J.
Bartončík: Děkuji JUDr. Čarnogurskému.
Návrh tohoto ústavního zákona byl
projednán ústavně právními
výbory obou sněmoven. Prosím společného
zpravodaje pana poslance Emanuela Mandlera, aby za výbor
Sněmovny lidu přednesl zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec E. Mandler: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, ústavně právní výbor Sněmovny lidu se podrobně zabýval doplňkem ústavního zákona č. 146/1986 Sb. (tisk 302). Tímto doplňkem se zkracuje funkční období prezidenta ČSFR po volbách letošního roku (a jen toto funkční období) na dva roky.
Návrh doplňku podává prezident republiky. Vzhledem k tomu, že volba prezidenta republiky se podle zákona má konat do 40 dnů po ustavení nově zvoleného Federálního shromáždění, bude - přijme-li Federální shromáždění ČSFR předložený návrh funkční období prezidenta ČSFR přesahovat přes příští parlamentní volby dostatečně dlouho, aby to zajišťovalo bezprostředně po volbách ústavní kontinuitu. Funkční období prezidenta a zastupitelských orgánů se tak dostanou do oprávněné relace a shody.
Ústavně právní výbor Sněmovny
lidu proto neshledal důvody, proč by neměl
návrh prezidenta republiky doporučit, a žádá
Sněmovnu lidu, aby s ním vyslovila souhlas.
Předsedající předseda SL J.
Bartončík: Děkuji. Nyní prosím
o slovo společného zpravodaje výborů
Sněmovny národů pana docenta M. Poslúcha.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
M. Poslúch: Vážený pán predsedajúci,
dámi a páni, ako spravodaj ústavnoprávnych
výborov Snemovne národov sa pripájam ku spravodajskej
správe môjho predrečníka. Chceľ
by som zdôrazniť, že ústavný zákon
je z hľadiska ústavnoprávneho plne v právomoci
Federálneho zhromaždenia. Odporúčam
preto Snemovne ľudu, aby tento ústavný zákon
prijala.
Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji. Zahajuji rozpravu. Písemně se do rozpravy nepřihlásil žádný z poslanců. Ptám se tedy, chce někdo hovořit? (Ne.) Do rozpravy se nehlásí nikdo. Vzhledem k tomu, že se do rozpravy nikdo nehlásí, můžeme přistoupit k hlasování.
V zasedacím sále je přítomno 158 poslanců Sněmovny lidu, 63 poslanci Sněmovny národů zvolení v České republice a 55 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice.
Nejprve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu. Připomínám, že k přijetí ústavního zákona je zapotřebí třípětinové většiny. Ptám se tedy poslanců Sněmovny lidu, kdo souhlasí s předloženým návrhem, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji. Je to viditelná většina.
Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? (Jeden.) Jeden.
Konstatuji, že Sněmovna lidu návrh přijala.
Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny národů zvolení v České republice. Ptám se, kdo z poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice souhlasí s návrhem zákona, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji. Jedná se opět o jasnou většinu.
Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Jeden.) Jeden.
Poslanci Sněmovny národů zvolení v České republice návrh schválili.
Ptám se poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice, kdo je pro předložený návrh, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji. Většina.
Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo.
Rovněž poslanci Sněmovny národů, kteří byli zvoleni ve Slovenské republice, návrh schválili.
Sněmovna národů tedy návrh schválila.
Vážení Federální shromáždění,
vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
schválilo ústavní zákon, kterým
se doplňuje ústavní zákon č.
143/1968 Sb. ve znění ústavního zákona
č. 161/1989 Sb., o čs. federaci.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 193, SL
č. 287, SN č. 297)
Můžeme přistoupit k dalšímu bodu,
a to je
Místopředseda vlády ČSFR J. Čarnogurský: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, vláda Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky vám predkladá návrh na prerokovanie ústavného zákona, ktorým sa mení ústavný zákon č. 10/1969 Zb., o Rade obrany štátu. Po zrušení vedúceho postavenia KSČ v našom politickom systéme je nevyhnuteľné uskutočniť aj ústavné zmeny v postavení a riadení Rady obrany štátu, vrátane zabezpečenia jej chodu.
V súlade s politickou praxou pred 17. novembrom minulého roka bol predsedom Rady obrany štátu gen. tajomník ÚV KSČ. Funkciu tajomníka Rady obrany štátu vykonával náčelník gen. štábu Československej armády a sekretariátom bol gen. štáb československej armády. Prezident ČSFR menoval nové zloženie Rady obrany štátu a na jej čelo menoval predsedu vlády M. Čalfu.
Uvedené zmeny si vyžadujú aj zmeny v zabezpečení práce Rady obrany štátu. Vláda ČSFR preto navrhuje, aby bol zmenený § 7 odsek 2 ústavného zákona o Rade obrany štátu tak, aby tajomníkom Rady obrany štátu bol riaditeľ odboru ochrany a bezpečnosti Úradu Predsedníctva vlády a funkciu sekretariátu vykonával odbor obrany a bezpečnosti Úradu predsedníctva federálnej vlády. Navrhovaná zmena by mala zabezpečiť plynulú a nerušenú činnosť Rady obrany štátu a predsedovi vlády ako predsedovi Rady obrany štátu operatívne riadenie tajomníka a sekretariátu. Návrh nevyžaduje nároky na štátny rozpočet a ústavnoprávne je v poriadku.
Preto navrhujem, aby ste návrh ústavného
zákona prijali. Ďakujem.
Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji. Návrh ústavního zákona byl projednán výbory ústavně právními a výbory brannými a bezpečnostními obou sněmoven, které zvolily společnými zpravodajkami paní poslankyni Čáslavskou a paní poslankyni Parkánovou.
Prosím společnou zpravodajku paní poslankyni
Čáslavskou, aby za výbory Sněmovny
národů přednesla společnou zpravodajskou
zprávu.
Společná zpravodajka výborů SN poslankyně P. Čáslavská: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, poslanci, milí hosté, považuji vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 10/1969 Sb., o Radě obrany státu, za dostatečně zdůvodněný místopředsedou federální vlády panem Čarnogurským.
Doporučuji proto poslancům Sněmovny národů,
aby vyslovili s předloženým návrhem
souhlas.
Předsedající předseda SL J. Bartončík:
Děkuji paní poslankyni Čáslavské.
Prosím nyní o slovo paní poslankyni JUDr.
V. Parkánovou jako společnou zpravodajku výborů
Sněmovny lidu.
Společná zpravodajka výborů SL poslankyně V. Parkánová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, milí hosté, předložený vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 10/1969 Sb., o Radě obrany státu (tisk 398), který zde uvedl místopředseda vlády JUDr. Čarnogurský, mění ustanovení § 7 odst. 2 tohoto zákona tak, že sekretářem Rady obrany státu je ředitel odboru obrany a bezpečnosti Úřadu předsednictva vlády ČSFR. Dříve jím byl náčelník generálního štábu ČSLA. Funkci sekretariátu bude příště plnit odbor obrany a bezpečnosti Úřadu předsednictva vlády ČSFR, zatímco dříve tuto funkci plnil generální štáb. Touto změnou se předsedovi vlády, který je současně předsedou Rady obrany státu, fakticky umožňuje účinně v této funkci pracovat.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, jako společná zpravodajka výborů
Sněmovny lidu vám vládní návrh
ústavního zákona, kterým se mění
ústavní zákon č. 10/1969 Sb., o Radě
obrany státu (tisk 398) doporučuji ke schválení.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji paní zpravodajce. Ani k tomuto bodu jednání se písemně žádný z poslanců nepřihlásil do rozpravy. Ptám se, chce někdo z vás vystoupit v rozpravě? (Nikdo.) Nikdo nechce vystoupit v rozpravě.
Můžeme přímo přistoupit k hlasování.
V zasedacím sále jsou přítomni 154 poslanci Sněmovny lidu, 57 poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice, 51 poslanec Sněmovny národů zvolený ve Slovenské republice.
Obě sněmovny jsou tedy schopné se usnášet.
K přijetí ústavního zákona je třeba souhlasu třípětinové většiny poslanců Sněmovny národů zvolených v České republice a třípětinové většiny poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské republice, jakož i souhlasu třípětinové většiny poslanců Sněmovny lidu.
Nejdříve prosím o hlasování poslance Sněmovny lidu.
Kdo souhlasí s návrhem ústavního zákona (tisk 398) podle doporučení společné zpravodajky výborů Sněmovny lidu, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji. Zdá se, že je to viditelná většina.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo není proti.
Zdržel se někdo hlasování? (Jeden.) Jeden se zdržel hlasování.
Poslanci Sněmovny lidu ústavní zákon schválili.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené v České republice.
Kdo souhlasí s návrhem ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 10/1969 Sb., o Radě obrany státu (tisk č. 398) podle doporučení společné zpravodajky, nechť zvedne ruku. Hlasuje se.) Děkuji.
Kdo je proti? (Nikdo.) Nikdo není proti.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo se nezdržel hlasování.
Poslanci Sněmovny národů zvolení v České republice ústavní zákon schválili.
Dále prosím o hlasování poslance Sněmovny národů, kteří byli zvoleni ve Slovenské republice.
Kdo souhlasí s projednávaným návrhem ústavního zákona podle doporučení, které přednesla společná zpravodajka výborů Sněmovny národů, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji. Viditelná většina.
Je někdo proti? (Nikdo.) Nikdo není proti.
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Nikdo se nezdržel hlasování.
Také poslanci Sněmovny národů, kteří byli zvoleni ve Slovenské republice, ústavní zákon schválili.
Vážené Federální shromáždění,
vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
schválilo ústavní zákon, kterým
se mění ústavní zákon č.
10/1969 Sb., o Radě obrany státu.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 200, SL
č. 294, SN č. 304)
Než se budeme zabývat dalším bodem schváleného
programu, přece jen se odebereme k 15minutové přestávce.
(Jednání přerušeno ve 14.54 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 15.35 hodin.)
Předsedající předseda SL J. Bartončík: Paní poslankyně, páni poslanci, budeme pokračovat v přerušeném jednání.
Nyní máme na programu projednání
Za vládu České a Slovenské Federativní
Republiky podá k návrhu výklad místopředseda
vlády a předseda Státní komise pro
vědeckotechnický a investiční rozvoj
pan Armin Delong.
Místopředseda vlády ČSFR a předseda SKVTIR A. Delong: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, dosavadní úprava v ústavním zákoně o čs. federaci ponechává oblast životního prostředí v působnosti republik. Pouze v některých případech se předpokládá jednotná právní úprava jen tehdy, vyžaduje-li to jednotný právní řád. Tento stav není uspokojivý, neboť nepostihuje negativní působení odvětví řízených federálními resorty a nevytváří předpoklady pro sjednocení čs. právní úpravy v oblasti životního prostředí s úpravou platnou v zemích evropského společenství. Svými důsledky se nedostatečné zabezpečení péče o životní prostředí na federální úrovni promítá do zhoršování kvality prostředí na území obou republik.
Převedením péče o životní prostředí do společné působnosti České a Slovenské Federativní Republiky a obou národních republik budou vytvořeny předpoklady pro systematické řešení ekologických problémů jak na úrovni federace jako celku, tak i na úrovni jednotlivých republik. To umožní vytváření jednotné celostátní politiky v dané oblasti, a to včetně základních právních úprav a jednotné zahraniční politiky státu.
Navrhovaná úprava vychází ze zásady, že státní správu v oblasti péče o životní prostředí vykonávají především orgány obou republik v souladu s příslušnými zákony. Na federální úrovni budou proto vykonávány pouze ty funkce, které není účelné duplicitně zabezpečovat na národní úrovni, nebo jejichž racionální provádění vyžaduje koordinovaný postup obou republik. Sem patří především příprava právních předpisů upravujících základní práva a povinnosti občanů a institucí ve vztahu k životnímu prostředí, zahrnující i hospodaření s přírodními zdroji.
Na tento soubor základních předpisů budou navazovat právní normy odrážející specifickou situaci obou republik. Všechny tyto předpisy by měly respektovat skutečnost, že v zemích evropského společenství již existuje společná základní právní úprava péče o životní prostředí.
V realizaci ekologické politiky státu slouží také podněcování a podpora výzkumu a vývoje se vztahem k životnímu prostředí, zejména v oblasti hlubšího poznání vztahů mezi společností a jejím prostředím a v oblasti ekologicky šetrných technologií a výrobků. Dále navrhování ekonomických a jiných nástrojů ovlivňujících vztah člověka k životnímu prostředí a koordinaci jednotného informačního systému o životním prostředí na území celého státu, a to v návaznosti na odpovídající mezinárodní informační systém.
Součástí ekologické politiky bude i nadále stanovení zásad územního plánování urbanismu a architektury, včetně zásad hodnocení ekologických souvislostí významných investičních projektů. Tím bude stát vytvářet podmínky pro ekologicky šetrné hospodaření v urbanizované i volné krajině.
Do oblasti působnosti České a Slovenské
Federativní Republiky bude patřit také organizování
a koordinace mezinárodní spolupráce v oblasti
životního prostředí jako jednoho ze
základních předpokladů řešení
ekologických problémů v regionálním,
ale i globálním měřítku a zároveň
významného prostředku sbližování
národů. Ve všech uvedených oblastech
bude nezbytná úzká spolupráce příslušných
federálních orgánů s odpovídajícími
orgány obou republik. Děkuji za pozornost.