Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji. Návrh ústavního zákona byl projednán výbory ústavně právními, pro plán a rozpočet a pro životní prostředí obou sněmoven.
Prosím společného zpravodaje poslance ing.
Zdeňka Křivského, CSc., aby za výbory
Sněmovny lidu přednesl společnou zpravodajskou
zprávu.
(Hlas z pléna: Poslanec Křivský je na služební
cestě v USA.)
Předsedající předseda SL J.
Bartončík: Prosím, aby přednesl
zpravodajskou zprávu společný zpravodaj výborů
Sněmovny národů poslanec Anton Nemec.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec A. Nemec. Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, dovolte mi, abych se nejdříve jako společný zpravodaj výborů SN připojil ke zdůvodnění pana místopředsedy vlády ČSFR a předsedy SKVTIR Delonga, s nímž souhlasím.
Federální vláda v souladu s plánem legislativních prací na toto pololetí předložila Federálnímu shromáždění návrh projednávaného ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, tisk 347, jenž se zabývá nepříznivou situací v oblasti životního prostředí v našem státě a navrhuje řešení.
Jak už bylo zdůrazněno, k neuspokojivému, ba možno říci katastrofálnímu stavu v kvalitě životního prostředí došlo u nás zejména z důvodů neracionálního řízení ekonomiky v minulých 45 letech, které vedlo k neuvážené a nešetrné devastaci přírodních zdrojů a k rozsáhlému znečišťování životního prostředí různorodými emisemi.
Změny v československé ekonomice, k nimž v současné době dochází, jsou neodkladné, avšak současně i garance za zvýšenou péči o životní prostředí se musí stát nezbytnou součástí realizace těchto ekonomických změn. Přitom bude třeba péči o životní prostředí věnovat zvýšenou pozornost i z hlediska sesouladění československé právní úpravy těchto otázek s právními úpravami zemí Evropského společenství, kde lze čerpat dostatek zkušeností z konkrétních opatření a postupů, a zajistit si i přístup k vyspělým technologiím.
Chtěl bych připomenout, že škody, které byly v minulosti na našem životním prostředí napáchány, ať už vědomě či nevědomě, jsou varovnou výstrahou, a proto se těmto otázkám musíme věnovat se vší vážností a odpovědností.
Na závěr své zpravodajské zprávy
rád konstatuji, že jsme se konečně dočkali
právní úpravy tolik potřebné
pro regulaci problematiky životního prostředí
a i když zatím nejde o konkrétní právní
úpravy úseků, je tu základ, z něhož
mohou být konkrétní právní
úpravy odvozeny. Proto doporučuji Sněmovně
národů vládní návrh schválit
se. změnami uvedenými ve společné
zprávě výborů (tisk 422).
Předsedající předseda SL J.
Bartončík: Děkuji panu doktorovi Nemcovi.
Pan poslanec Soldát přednese nyní společnou
zpravodajskou zprávu za výbory Sněmovny lidu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec M. Soldát: Plně se připojuji k tomu, co zde řekl předřečník - pan akademik Delong i kolega ze Sněmovny národů. Chtěl bych navrhnout jeden pozměňovací návrh, protože si myslím, že zde došlo k chybě. Z České národní rady bylo doporučeno, aby do působnosti federace také patřila zásadní zákonodárná úprava ve věcech ekologických havárií a ionizujících záření. Domnívám se, že by měl být vytvořen nový bod b), který by zněl: "Zásadní zákonodárná úprava ve věcech ekologických havárií a ionizujících záření." Stávající body b) a c) by se přečíslovaly na c) a d).
Dále navrhuji v článku I. písmeno
a) v druhé větě "... zneškodňování
nebezpečných odpadů" škrtnout slovo
"nebezpečných".
Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji. Kdo budete chtít diskutovat, prosím, abyste odevzdali přihlášky do rozpravy.
Hlásí se poslanec Dvořák.
Poslanec SL L. Dvořák: Mám
faktickou připomínku. Myslím si, že
vystoupení poslance Soldáta bychom neměli
považovat za zpravodajskou zprávu. Pozměňující
návrhy, které předložil, předložil
zřejmě vlastním jménem, nikoliv jako
zpravodaj.
Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji. Vzhledem k tomu, že bude třeba vyjasnit tuto otázku zpravodajské zprávy, doporučuji, abychom odložili tento bod jednání do té doby, než bude k dispozici zpravodajská zpráva. Přerušili bychom tedy jeho projednávání. Zpravodajové se mohou odebrat na svá místa. Pokud nebudete mít námitky, abychom nemařili čas, pokračovali bychom dále ve schváleném pořadu.
Podle tohoto pořadu máme projednat novely trestních
předpisů. Především
Tyto vládní návrhy se týkají
jedné oblasti trestního práva, a proto je
projednáme najednou. Samozřejmě, že
hlasovat budeme o každém návrhu zvlášť.
Jsou k tomuto postupu nějaké připomínky?
(Připomínky nebyly.) Připomínky nejsou.
Výklad k těmto novelám podá za navrhovatele
- vládu ČSFR - pan generální prokurátor
JUDr. Tibor Böhm.
Generální prokurátor ČSFR T. Böhm: Vážený pán predseda, dámy a páni poslanci, domnievam sa, že nielen pre úsporu času, ale predovšetkým z dôvodu vecnej súvislosti možno uviesť novelu Trestného zákona, Trestného poriadku i zákona o výkone trestu odňatia slobody naraz. Ide totiž o vzájomne previazaný komplex zákonov, ktoré sa pre obdobie budúce, t. j. do vydania nového Trestného zákona a Trestného poriadku stanú základom trestnej politiky štátu.
Základom pre spracovanie noviel bolo programové vyhlásenie vlády národného porozumenia, ktoré obsahovalo základné zásady väčšiny legislatívnych návrhov, ktoré ste v terajšom období prerokúvali, a obsahovalo tiež základné zásady zmien trestnoprávnych predpisov.
Ktoré zásady to boli:
1. Zrušenie alebo podstatné obmedzenie trestu smrti.
2. Uskutočnenie zmien, ktoré vyplývajú zo zrušenia ústavného článku č. 4 o vedúcej úlohe KSČ, tzn. očistenie Trestného zákona a Trestného poriadku od ideologickej záťaže.
3. Poskytnutie rovnoprávnej ochrany všetkým druhom vlastníctva a vytvorenie podmienok pre fungovanie pluralitnej ekonomiky i v trestnom zákonodarstve.
4. Čo najpresnejšiu úpravu a čo najväčšie obmedzenie zásahov do občianskych práv a slobôd v trestnom konaní a posilnenie práv obhajoby v tomto konaní.
5. Humanizácia podmienok výkonu trestu odňatia slobody a záruky výkonu náboženských práv a slobôd vo výkone trestu.
Na tomto mieste by som menom vlády národného porozumenia chcel všetkým vám poslancom poďakovať za aktívny prístup pri prerokúvaní vo výboroch, kedy napriek nesmiernemu množstvu zákonov a nutnosti premáhať únavu z tohto, povedal by som "legislatívneho maratónu" ste trestným predpisom venovali pozornosť, aká im náleží a svojimi pripomienkami a podnetmi ste prispeli k tomu, aby novelami boli z doterajších predpisov, poplatných času a ideológii svojho vzniku, vytvorené predpisy, ktoré môžu obstáť ako nástroj skutočne právneho štátu v boji proti kriminalite a na ochranu rodiacich sa demokratických spoločenských vzťahov.
Už z rokovaní vo výboroch môžme konštatovať, že novely napĺňajú požiadavky programového vyhlásenia vlády, súčasne sa však ukázalo, že existujú otázky, ktoré vyvolávali mimoriadnu pozornosť poslancov a verejnosti. Pri týchto otázkach by som sa chcel vo svojom úvodnom slove zastaviť podrobnejšie:
V prvom rade ide o otázku trestu smrti. Vláda pri prerokúvaní noviel schválila variant úplného zrušenia trestu smrti a jeho nahradenie doživotným odňatím slobody. Ide o tzv. doživotie s nádejou, teda s možnosťou podmienečného prepustenia odsúdeného najskôr po odpykaní 20 rokov, a to po dôkladnej príprave a znaleckom vyjadrení príslušných psychológov, psychiatrov a ďalšej skupiny odborníkov.
Nakoniec tento variant schválili aj všetky výbory. V mnohých poslancoch hlodajú pochybnosti ako v názoroch verejnosti, ktorá so zrušením trestu smrti do určitej miery vyslovuje pochybnosti.
Jednak existujú pochybnosti, či nebude oslabená ochrana spoločnosti proti páchateľom najzávažnejších trestných činov, jednak pochybnosti, či zrušenie trestu smrti nepovedie vôbec k nárastu kriminality. Vyskytli sa aj pochybnosti, či ide o krok dostatočne uvážený.
Chápeme tieto obavy, avšak môžme povedať, že otázka zrušenia trestu smrti nie je krokom, ku ktorému sme sa odhodlali len tak, z ničoho nič. Aj keď vo verejnosti tento problém nebol diskutovaný, v odborných kruhoch bol zvažovaný náležite. Výskumy, ktoré sme mali k dispozícii, ukázali, že prakticky všade, kde bol trest smrti zrušený, stalo sa tak napriek odporu značnej časti verejnosti. To platí historicky o všetkých liberalizačných zmenách trestného zákonodarstva.
Svojho času vyvolávalo odpor verejnosti zrušenie telesných trestov, zavedenie podmienečného odsúdenia a iné úpravy, ktoré sa v praxi bezosporu osvedčili.
Odstrašujúci účinok, ktorý verejnosť trestu smrti mylne pripisuje, nebol v žiadnom štáte na svete preukázaný. Nikde počet najťažších deliktov nestúpol. Je to logické. Naše skúsenosti a výskumy ukazujú, že žiaden páchateľ vraždy v čase činu neráta s následkami. Buď je čin spáchaný v afekte, keď páchateľ na následky nemyslí, alebo je premyslený, a potom páchateľ s dopadnutím neráta.
Nechcem rozvádzať ďalšie argumenty proti trestu smrti, z ktorých najzávažnejší je nenapraviteľnosť justičného omylu a možnosť zneužitia tohto trestu.
Len by som sa zmienil o možnej súvislosti medzi ukladaním tohto trestu s rastom kriminality. Je práve opačná než sa verejnosť domnieva. Uplynulých 40 rokov sa tento štát snažil pomocou trestov páchateľov zastrašiť. Tadiaľto však cesta nevedie. Trestanie je, naopak, potrebné humanizovať tam, kde je izolácia páchateľa z dôvodu ochrany spoločnosti nevyhnutná, musí byť izolácia len na nevyhnutnú dobu. Trestu musíme vrátiť jeho výchovný účel. Trest smrti žiadny takýto účel nemá a jeho existencia vedie k tomu, že výchovný účel je oslabovaný aj pri ostatných druhoch trestov.
Napokon - táto novela má slúžiť len na nevyhnutne nutný čas, potrebný na vypracovanie novej koncepcie trestného zákonodarstva, ktoré sa musí odvíjať od Ústavy. Neodvažujem sa odhadnúť presný čas. Po tomto čase sa môžme k tejto otázke vrátiť, avšak som presvedčený, že po piatich rokoch rozvoja demokracie už len málokoho napadne znovu otvárať otázku drastického a nehumánneho trestu, akým je trest smrti. Jeho zrušenie je aj podmienkou vstupu do klubu skutočne demokratických krajín a domnievam sa, že tam chceme patriť.
Nebudeme komentovať ďalšie zmeny Trestného zákona v oblasti ideologickej a ekonomickej, ktoré boli prijaté so všeobecným súhlasom. Len v otázke ochrany majetku v bývalom socialistickom vlastníctve by som chcel zdôrazniť, že novela je nevyhnutná aj z toho hľadiska, že ústavným zákonom zo dňa 18. 4. 1990 sa zaručuje všetkým druhom vlastníctva rovnaká ochrana. Príslušné ustanovenia doposiaľ platného Trestného zákona sú teda protiústavné a dal som pokyn, aby neboli do nadobudnutia účinnosti tejto novely uplatňované.
U Trestného poriadku vzbudila pozornosť niektorých poslancov otázka trov trestného konania a výslovne ma požiadali, aby som sa v úvodnom slove na pléne o tejto otázke zmienil.
Skutočne, niektoré ustanovenia, najmä skrátenie lehôt pre zadržanie a rozhodnutie o väzbe na polovicu, zo skorších 2 x 48 hodín a terajších 2 x 24 hodín si zvýšené náklady vyžiada. Bude nevyhnutné držať pohotovosti, služby, dosažiteľnosť zodpovedných pracovníkov prokuratúry, viac používať ďalšiu techniku a pod. Náklady vzniknú aj tým, že štát ponesie náklady nutnej obhajoby v prípadoch, keď prokurátor alebo sudca sám ustanoví obhajcu. Inak to nie je možné, lebo advokácia bude založená na inom princípe a jednotlivé republikové rady už aj prijali - myslím minulý týždeň v piatok SNR - nový zákon o advokácii.
Ide však o záruky základných občianskych práv. Budeme sa iste snažiť tieto náklady minimalizovať. Chápeme, že štát nemá prostriedky, preto služby a dosažiteľnosť budeme riešiť nie zvýšením počtu prokurátorov, ale ich zvýšeným pracovným úsilím, pomocou náhradného voľna a inými cestami. Aj keď sa prokuratúra a justícia v minulosti zdiskreditovala, chcem vás ubezpečiť, že naše poslanie vidím predovšetkým v boji proti zločinnosti.
Chcel by som však povedať, že do budúcnosti nebude možné postupovať v intenciách režimu, ktorý z prokuratúry a justície činil len slúžku straníckej nomenklatúry a snažil sa obmedziť náklady na ňu čo najviac.
Vo všeobecnosti platí, že lacná justícia rovná sa zlá justícia. Do tohto komplexu zapadá aj činnosť prokuratúry.
Ak ide o zabezpečenie základných občianskych práv, o dôstojný výkon spravodlivosti, o boj proti zločinnosti, nie je správne byť príliš šetrným. Ušetrené peniaze vedú na opačnej strane k oveľa väčším stratám.
Nemohli sme však klásť neúmerné požiadavky. Preto v Trestnom poriadku je zachovaný inštitút samosudcu a trestného rozkazu, ktoré justíciu síce zlacňujú, ale neskvalitňujú. Riešenie týchto otázok však musíme ponechať novej úprave.
Nakoniec by som sa chcel zmieniť o zákone o výkone trestu odňatia slobody. Zmeny tohto zákona sa zdajú byť najmenej prenikavé. V skutočnosti ide o zmeny, ktoré prispejú k humanizácii výkonu trestu, k prehlbovaniu jeho výchovnej a potlačeniu represívnej stránky.
Naviac ďalšie zmeny, ako rozšířenie počtu návštev vo všetkýchnápravnovýchovných skupinách, upresnenie práv odsúdených, skrátenie času umiestnenia do uzavretého oddelenia, ako boli jednotlivými výbormi odporučené a akceptované, prispejú ešte viacej k prehĺbeniu humanizácie trestu.
Novela sa pokúša zmierniť základný paradox výkonu trestu, totiž, že odsúdeného treba naučiť riadne žiť na slobode, avšak v podmienkach neslobody.
Aj v tomto prípade, podobne ako pri Trestnom poriadku, je tu otázka limitu finančných prostriedkov. Väzenstvo bolo roky zanedbávanou oblasťou, prostriedky, ktoré prácou väzňov vyprodukovalo, mu boli odnímané. Dnešný sociálny nekľud v nápravnovýchovných ústavoch je aj dôsledkom tejto politiky.
Vieme, že ani v tejto oblasti nie je možno vznášať prehnané finančné požiadavky. Čo však je možné urobiť, je zmeniť prístup k otázke financovania väzenstva. Na jedincov, vymykajúcich sa norme v oblasti zdravotnej, spoločnosť celkom prirodzene vynakladá väčšie prostriedky, aby sa im vrátilo zdravie. Musíme sa naučiť vynakladať väčšie prostriedky aj na jedincov, vymykajúcich sa sociálnej norme, aby sme im vrátili sociálne zdravie. Krokom k tomu je aj tento zákon.
Na záver mi ešte dovoľte, aby som vám
v mene vlády národného porozumenia poďakoval
za prístup k prerokúvaniu noviel. Iste sa dobre
pamätáte, že sme až do polnoci podrobne
prerokúvali niektoré otázky. V prípadnej
rozprave som pripravený odpovedať na vaše otázky.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SL J. Bartončík: Děkuji vám, pane generální prokurátore, za odůvodnění vládních návrhů z trestní oblasti.
Předsednictva obou sněmoven přikázala všem výborům obou sněmoven tyto návrhy (kromě výborů mandátových a imunitních). Výbory také návrhy projednaly a usnesly se na společných zpravodajích, kteří mají podat sněmovnám ústní zprávu o výsledcích projednáváni těchto tří novel ve výborech sněmoven.
Sněmovnám je také předkládána písemná zpráva o navržených pozměňovacích návrzích (tisk 434).
Zpravodajskou zprávu za výbor Sněmovny národů přednese člen ústavně právního výboru poslanec pan doc. JUDr. Jozef Olej, CSc.