Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Zemědělské družstevnictví je nedílnou a rovnoprávnou součástí socialistické hospodářské soustavy Československé socialistické republiky. Jeho základním posláním je uspokojování potřeb společnosti ve výživě lidu.

Strategie urychlení sociálně ekonomického rozvoje vyžaduje i v zemědělském družstevnictví podstatně zvýšit dynamiku růstu produktivity práce a zvýšit efektivnost celého reprodukčního procesu intenzivnějším využíváním výsledků vědeckotechnického pokroku, prohlubováním účasti v mezinárodní socialistické dělbě práce a tvořivým uplatňováním zkušeností a tvůrčích sil družstevních rolníků.

Jednotná zemědělská družstva zabezpečují své hospodářské, sociální a společenské úkoly v souladu s politikou Komunistické strany Československa, vedoucí a usměrňující síly socialistické společnosti a státu, Organizace Komunistické strany Československa působící v jednotných zemědělských družstvech a v jimi organizovaných společných podnicích jsou politickým jádrem jejich kolektivů sjednocují úsilí družstevních orgánů a kolektivů a společenských organizací sdružených v Národní frontě k uspokojování celospolečenských potřeb. Uplatňují právo stranické kontroly vůči družstevním orgánům a zabezpečují uskutečňování kádrové politiky Komunistické strany Československa.

Společenské organizace sdružené v Národní frontě, zejména Svaz družstevních rolníků v jednotných zemědělských družstvech, Revoluční odborové hnutí ve společných zemědělských podnicích a Socialistický svaz mládeže se v souladu se svými stanovami podílejí na rozvoji tvůrčí aktivity družstevních kolektivů a pracujících, na zvyšování jejich odpovědnosti za výsledky hospodářské a sociální činnosti a na zabezpečování zájmů a výchovy mladé generace.

Zemědělské družstevnictví je založeno především na zásadách dobrovolnosti, družstevní demokracie včetně socialistické samosprávy, utváření jednoty zájmů členů se zájmy jednotného zemědělského družstva a celé společnosti, plánovitosti, ochrany majetku v socialistickém společenském vlastnictví a rovnosti.

V zájmu vytvoření všestranných podmínek pro plnění těchto úkolů a dosažení vytyčených cílů se usneslo Federální shromáždění Československé socialistické republiky na tomto zákoně:

(1) Jednotné zemědělské družstvo (dále jen "družstvo") je socialistickou organizací. Družstvo je dobrovolným sdružením členů k provozování zemědělské, jakož i potravinářské výroby a jiné činnosti; svou podnikatelskou činnost provozuje v souladu se státním plánem hospodářského a sociálního rozvoje (dále jen "státní plán"), zásadou úplného chozrasčotu a zásadou družstevní demokracie.

(2) Družstvo je zároveň společenskou organizací přispívající k rozvoji socialistických společenských vztahů a napomáhající svou činností k uspokojování sociálních a kulturních potřeb svých členů.

(3) Družstvo hospodaří s majetkem ve svém vlastnictví nebo v družstevním užívání, popřípadě v jiném společenském užívání. Družstvo má právo a povinnost tento majetek rozmnožovat, zkvalitňovat, plně, účelně a hospodárně využívat, nakládat s ním a chránit v zájmu dosažení co nejlepších hospodářských výsledků a plného uspokojování potřeb socialistické společnosti.

(4) Družstevní kolektiv řídí své záležitosti prostřednictvím členské schůze a volených orgánů družstva v souladu s obecně závaznými právními předpisy a stanovami družstva.

(5) Družstvo nese odpovědnost za výsledky svého hospodaření, na nichž bezprostředně závisejí příjmy družstevního kolektivu a jeho jednotlivých členů.

(6) Družstvo je. právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

Družstvo zejména:

a) zajišťuje v souladu se záměry a úkoly státního plánu především rozvoj socialistické zemědělské výroby,

b) plně chrání a využívá veškerou půdu a ostatní výrobní prostředky i zdroje k zabezpečení rostoucích potřeb a požadavků socialistické společnosti,

c) zvyšuje intenzitu a efektivnost výroby uplatněním vědeckotechnického pokroku a pokrokových způsobů a forem organizace a řízení,

d) podporuje pracovní iniciativu členů při plnění úkolů družstva a vytváří podmínky pro jejich účast na řízení podle zásady družstevní demokracie,

e) napomáhá při zvyšování kvalifikace svých členů a k těmto účelům může vytvářet svá vlastní nebo společná vzdělávací zařízení; vytváří podmínky pro přípravu mládeže na dělnická povolání,

f) v souladu se zájmy a potřebami společnosti a se svými možnostmi usiluje o uspokojování sociálně ekonomických a společenských potřeb, o rozvoj aktivních činností a zájmů členů, včetně důchodců a členů se změněnou pracovní schopností.

Družstva mohou organizovat mezi sebou i s dalšími socialistickými organizacemi účelnou spolupráci v zájmu vytváření lepších předpokladů k plnění svých úkolů podle zásad rovnosti a vzájemné ekonomické výhodnosti a ostatních zásad zemědělského družstevnictví (§ 68 a 77). V rámci této spolupráce mohou vytvářet společné podniky a kooperační sdružení.

(1) Stát vytváří v souladu se svou hospodářskoorganizátorskou funkcí především obecně závaznými právními předpisy podmínky pro hospodářský, sociální a společenský rozvoj družstva a společného podniku.

(2) Družstvo a společný podnik jsou přímými adresáty výstupů státního plánu, jimiž jsou zejména ekonomické normativy, jmenovité úkoly, limity a dotace; státní plán stanoví, které z nich jsou pro ně závazné.

(3) Činnost a územní působnost družstva a společného podniku lze omezovat nebo do ní zasahovat pouze za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.

(4) Proti zásahům orgánu hospodářského řízení do své činnosti, které jsou v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, se družstvo a společný podnik mohou domáhat ochrany u hospodářské arbitráže za podmínek stanovených zákonem. [Hospodářský zákoník, zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži ve znění pozdějších předpis /§ 2a/.]

(5) Orgán hospodářského řízení, který svým zásahem do činnosti družstva nebo společného podniku způsobí majetkovou újmu, je povinen ji nahradit. Podmínky a rozsah náhrady majetkové újmy, jakož i případy, kdy se náhrada neposkytuje, stanoví zákon. [Hospodářský zákoník, zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži ve znění pozdějších předpis /§ 2a/.]

(6) Způsobí-li družstvo nebo společný podnik svou činností majetkovou újmu státu nebo jinému subjektu, je povinen ji nahradit za podmínek a do rozsahu stanoveném zákonem.

(7) Družstvo a společný podnik nesmí nadřazovat své zájmy nad zájmy celospolečenské, zejména nesmí zneužívat svého hospodářského postavení na úkor jiných subjektů, nebo jiným způsobem jednat proti zájmům společnosti.

Kontrolní činnost mohou v družstvu a společném podniku provádět pouze orgány, jejichž kontrolní funkce jsou upraveny zákonem. Kontroly musí přispívat ke zvýšení efektivnosti hospodářské, sociální a společenské činnosti družstva a společného podniku. Státní orgány vykonávají tuto činnost podle potřeby za účasti kontrolních a revizních komisí družstva a společného podniku.

(1) Družstvo a společný podnik jsou povinny podle obecně závazných právních předpisů zpracovávat, vést a předávat sociálně ekonomické informace, jakož i informace pro plánování a sestavování státních rozpočtů (dále jen "informace").

(2) Vyžadovat předkládání informací od družstva a společného podniku je přípustné jen v rozsahu a způsobem stanoveným obecně závaznými právními předpisy.

(3) Družstvo a společný podnik jsou povinny vést předepsaným způsobem účetnictví, sestavovat roční účetní závěrku a poskytovat ji příslušným státním orgánům.

(1) Družstvo a společný podnik prodávají výrobky a poskytují práce a služby za ceny, popřípadě úhrady stanovené nebo dohodnuté v souladu s cenovými předpisy.

(2) Družstvo a společný podnik jsou povinny dodržovat pravidla státního řízení cen. Prostředky získané neoprávněně porušením cenových předpisů, pokud je družstvo a společný podnik nevrátí neprodlené poškozenému odběrateli, odvedou do státního rozpočtu. Za porušení cenové kázně jsou družstvo a společný podnik postihovány podle obecně závazných právních předpisů.

(1) Družstvo a společný podnik spolupracují ve své hospodářské, společenské a sociální činnosti s příslušnými národními výbory a podílejí se na komplexním hospodářském a sociálním rozvoji jejich územních obvodů způsobem a za podmínek, které stanoví zákon. Ve své činnosti jsou družstvo a společný podnik povinny dodržovat rozhodnutí národních výborů vydaná v souladu s jejich pravomocí. Příslušné národní výbory se vyjadřují rovněž k rozvoji družstva a společného podniku a k zásadním změnám předmětu jejich hospodářské a sociální činnosti.

(2) Družstvo a společný podnik se podílejí na vypracování a provádění volebních programů Národní fronty.

(1) Družstvo a společný podnik jsou povinny organizovat svoji hospodářskou a sociální činnost tak, aby co nejúčinněji chránily životní prostředí před škodlivými vlivy, které jsou jejich činností vyvolávány, zejména aby neohrožovaly zdraví občanů. Uskutečňují a financují opatření k ochraně životního prostředí.

(2) Družstvo a společný podnik zodpovídají za racionální využívání a ochranu přírodních zdrojů.

(3) Družstvo a společný podnik jsou povinny hospodárně a účelně využívat vedlejší produkty ze své hospodářské činnosti, popřípadě vytvářet podmínky pro jejich hospodářské využití jinými subjekty. Za tím účelem jsou povinny tyto produkty evidovat, chránit a využívat je způsobem neohrožujícím životní prostředí.

(4) Při realizaci opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a při racionálním využívání přírodních zdrojů družstvo a společný podnik spolupracují s příslušným národním výborem.

(1) K projednání hospodářské, sociální a společenské činnosti družstev jsou svolávány celostátní sjezdy a konference družstev.

(2) Celostátní sjezd družstev svolává vláda Československé socialistické republiky na návrh ústředního výboru Svazu družstevních rolníků zpravidla jednou za pět let.

(3) Konference družstev svolává příslušný státní orgán a příslušný orgán Svazu družstevních rolníků.

(1) Ke vzniku družstva je třeba předchozího souhlasu příslušného státního orgánu a

a) usnesení ustavující schůze o jeho založení,

b) přijetí stanov družstva,

c) zvolení orgánů družstva.

(2) Družstvo může nabývat práv a zavazovat se ode dne zápisu do podnikového rejstříku.

(3) Návrh na zápis družstva do podnikového rejstříku podává družstvo; k návrhu je povinno připojit stanovy družstva, předchozí souhlas příslušného státního orgánu a usnesení ustavující schůze o jeho založení.

Základním vnitrodružstevním předpisem jsou stanovy družstva (dále jen "stanovy"), které družstvo vypracuje v souladu s tímto zákonem a dalšími obecně závaznými právními předpisy. Stanovy musí obsahovat

a) název družstva, ve kterém musí být výslovné uvedeno, že jde o jednotné zemědělské družstvo, a sídlo družstva,

b) předmět hospodářské činnosti družstva,

c) práva a povinnosti členů,

d) ustanovení o péči o členy - důchodce a zabezpečení podmínek pro společenské a pracovní uplatnění člen se změněnou pracovní schopností,

e) organizaci, řízení a orgány družstva,

f) určení orgánů družstva činných v kárném řízení a jejich pravomoc.

(1) Družstvo je povinno především provozovat zemědělskou výrobu a v zájmu jejího dalšího rozvoje racionálně a efektivně hospodařit na zemědělské půdě, v lesích, vodních plochách a rybnících s chovem ryb, které užívá.

(2) Družstvo může

a) zpracovávat zemědělské a lesní suroviny a vyrábět z nich potravinářské výrobky,

b) vykonávat činnosti a vyrábět výrobky sloužící potřebám zemědělské a potravinářské výroby, pokud k této činnosti není třeba souhlasu podle zvláštních předpisů,

c) poskytovat práce a služby pro občany,

d) prodávat vlastní vyrobené zboží.

(3) Předmětem hospodářské činnosti družstva může být, po předchozím souhlasu příslušného státního orgánu, i jiná činnost, pokud není provozována na úkor racionálního využívání půdního fondu a vlastní zemědělské výroby.

(1) Družstvo využívá ve své hospodářské činnosti i zapojení do mezinárodní dělby práce, především v rámci socialistické ekonomické integrace.

(2) Družstvo může podle zákonem stanovených pravidel uskutečňovat zahraničně hospodářskou činnost, a to zpravidla na základě devizového samofinancování. Má právo za podmínek stanovených zákonem navazovat a uskutečňovat přímé vztahy s organizacemi států podílejících se na socialistické ekonomické integraci.

(1) Družstvo má právo zřizovat devizový fond. Prostředky pro něj získává družstvo podle devizového normativu z devizové tržby získané z vývozu zboží, ze salda kooperačních dodávek a z prodeje licencí, jakož i z úspor poskytovaných devizových prostředků, popřípadě z devizových dotací a úvěrů.

(2) Prostředky devizového fondu slouží k zabezpečování rozvoje hospodářské činnosti družstva, ke krytí dovozních potřeb, k úhradě devizových závazků a ke splácení úvěrů poskytnutých bankou, pokud jsou příjmem devizového fondu.

(3) Prostředky devizového fondu vytvořené družstvem mu nelze odejmout; družstvo o jeho použití rozhoduje v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Zůstatek devizového fondu lze převádět do dalších kalendářních let bez omezení.

(1) Družstvo hospodaří podle vlastního hospodářského plánu, který musí zabezpečovat závazné výstupy státního plánu a uzavřené hospodářské smlouvy a je pro družstvo závazný.

(2) Družstvo použije svou produkci především ke splnění jmenovitých úkolů státního plánu, závazků z hospodářských smluv, k zabezpečení vlastní rozšířené reprodukce a dále k uspokojování osobní spotřeby svých členů, popřípadě pracovník.

(3) Ze svých příjmů družstvo splní zejména své povinnosti vůči státu (odvody a daně). Zisk zbylý po provedení odvodu a daní využívá družstvo samostatné a nelze mu jej odejmout; přitom zajistí přednostně potřeby financování rozšířené reprodukce a vědeckotechnického rozvoje. Je povinno vytvořit fond rozvoje a fond kulturních a sociálních potřeb; další fondy vytváří podle své potřeby.

(4) Odpisy ze základních prostředků zůstávají družstvu v plné výši a družstvo je využívá samostatně.

(1) Družstvu, které není schopno samostatně hospodařit, může příslušný státní orgán poskytnout finanční prostředky a vázat jejich použití na jím stanovený zvláštní režim hospodaření družstva.

(2) Zvláštní režim hospodaření družstva spočívá zejména v uplatnění konsolidačního programu na přesně stanovenou dobu a ve sledování jeho plnění.

(3) Konsolidační program je soubor hospodářských, technických, organizačních, finančních a kádrových opatření, opatření v oblasti odměňování a případně dalších opatření směřujících k obnovení schopnosti družstva plnit své hospodářské funkce.

(1) Členská schůze se může usnést, že družstvo zanikne

a) pro trvalou ztrátu půdní základny,

b) pro ztrátu schopnosti samostatně hospodařit.

(2) Družstvo zanikne sloučením nebo rozdělením.

(3) Družstvo, na které přešly majetek a závazky zaniklého družstva, je povinno neprodleně vyrozumět jiné právnické osoby, které jsou zánikem družstva dotčeny, o zániku družstva a o přechodu jeho majetku a závazků; při likvidaci má tuto povinnost likvidátor.

(1) V případě zániku družstva z důvodů uvedených v § 18 odst. 1 se provede likvidace družstva.

(2) Likvidátora ustanoví členská schůze.

(3) Návrh zápisu do podnikového rejstříku o tom, že je družstvo v likvidaci a kdo je jeho likvidátorem, podává družstvo.

(4) Dnem, ke kterému byl proveden zápis do podnikového rejstříku podle odstavce 3, zanikají, s výjimkou členské schůze, funkce všech orgánů družstva.

(1) Likvidátor je oprávněn jednat jménem družstva ve věcech spojených s likvidací.

(2) Likvidátor o vstupu družstva do likvidace neprodleně vyrozumí všechny organizace, orgány a jiné osoby, které jsou tím dotčeny.

(3) Ke dni zahájení likvidace sestaví družstvo účetní závěrku a účetní výkazy a předá je likvidátorovi.

(1) Likvidátor sestaví do jednoho měsíce po svém ustanovení do funkce zahajovací rozvahu a předloží ji členské schůzi spolu s likvidačním plánem, rozpočtem likvidace a s inventarizačním zápisem o mimořádné inventarizaci hospodářských prostředků provedené ke dni zahájení likvidace.

(2) Likvidátor v průběhu likvidace zejména

a) soustředí peněžní prostředky na jednom účtu u jednoho peněžního ústavu,

b) dokončí běžné záležitosti,

c) zpeněží co nejvýhodněji majetek družstva nebo s ním naloží i jinak v souladu s obecně závaznými právními předpisy,

d) dá podnět příslušnému státnímu orgánu k opatření, pokud jde o půdu a jiný zemědělský majetek k zajištění výroby,

e) uspokojí z výtěžku likvidace pohledávky státu na odvodech, daních a poplatcích, dále pohledávky členů a pracovníků družstva a dále ostatní pohledávky,

f) předkládá členské schůzi čtvrtletní a roční hlášení o průběhu likvidace doložené čtvrtletní a roční účetní závěrkou.

(1) Likvidátor ke dni skončení likvidace sestaví účetní závěrku a předloží ji členské schůzi ke schválení spolu s konečnou zprávou o průběhu likvidace.

(2) Po schválení účetní závěrky členskou schůzí likvidátor

a) odvede případný likvidační přebytek po uspokojení všech závazků družstva a vrácení členských podílů příslušnému Státnímu fondu pro zúrodnění půdy

b) zajistí bezpečné uložení spisového materiálu a účetních písemností,

c) podá návrh na výmaz družstva z podnikového rejstříku.

(1) Družstva slučovaná do nového družstva zanikají dnem jejich výmazu z podnikového rejstříku. Obdobně zanikají i družstva, která vplývají do již ustanoveného družstva.

(2) Na nové družstvo, popřípadě na družstvo, do kterého vplývají jiná družstva, přechází majetek a závazky zaniklých družstev; členové zaniklých družstev se stávají členy sloučeného družstva.

(1) Členská schůze rozdělovaného družstva určí, jak se družstvo rozdělí, jak se rozdělí jeho majetek a závazky, a s přihlédnutím k oprávněným zájmům jednotlivých členů určí také, do kterých družstev jednotliví členové přejdou.

(2) Rozdělované družstvo zaniká a jeho majetek a závazky přecházejí na nová družstva dnem, ke kterému byla zapsána do podnikového rejstříku, a to v rozsahu určeném členskou schůzí rozdělovaného družstva. Tímto dnem se členové rozdělovaného družstva stávají členy nových družstev.

(1) Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, na níž uplatňují členové své právo řídit záležitosti družstva a kontrolovat jeho činnost.

(2) Členská schůze se schází podle potřeby, nejméně vak jednou za šest měsíců, popřípadě, byl-li v družstvu zvolen sbor zástupců, jednou za rok.

(3) Členská schůze musí být svolána, žádá-li o to aspoň jedna třetina všech členů družstva nebo kontrolní a revizní komise.

(4) Do působnosti členské schůze patří

a) volba, popřípadě odvolání orgán družstva a jejich jednotlivých členů, s výjimkou sboru zástupců,

b) přijímání stanov, jejich změn a doplňků,

c) projednávání a schvalování zpráv představenstva a kontrolní a revizní komise o výsledcích jejich činnosti a činnosti družstva,

d) přijímání pracovního, organizačního, volebního a jednacího řádu družstva,

e) přijímání zvláštního režimu hospodaření družstva,

f) schvalování pětiletých a ročních hospodářských plánů a koncepcí dalšího rozvoje družstva,

g) rozhodování o tvorbě a pravidlech používání fondů družstva,

h) schvalování ročních účetních závěrek,

i) zásadní rozhodování o půdním fondu družstva,

j) rozhodování o zániku družstva,

k) rozhodování o dalších záležitostech týkajících se družstva a jeho činnosti, pokud tak stanoví zákon, stanovy, popřípadě pokud si rozhodování o některé věci členská schůze vyhradila.

(1) Volené orgány družstva jsou

a) sbor zástupců,

b) představenstvo,

c) předseda,

d) kontrolní a revizní komise,

e) rozhodčí komise,

f) sociální komise,

g) komise bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(2) O způsobu voleb volených orgánů družstva rozhoduje členská schůze. Volí se zpravidla tajným hlasováním.

(3) Funkční období volených orgánů družstva je pět let.

(1) Počet členů sboru zástupců musí být aspoň pětinásobkem počtu členů představenstva. Představenstvo má 7 až 29 členů, komise 3 až 11 členů.

(2) Počet členů jednotlivých volených orgánů družstva a jejich složení určí stanovy.

(3) Členská schůze a volené orgány družstva jsou usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů; k platnosti usnesení je třeba souhlasu dvou třetin přítomných členů.

(4) Členská schůze se může platně usnášet po uplynutí čekací doby jedné hodiny, jestliže je přítomna alespoň jedna třetina všech členů; pro usnášení schopnost a platnost usnesení o zániku družstva platí ustanovení odstavce 3.

(1) Stanovy určí, zda bude v družstvu zřízen sbor zástupců, který má práva členské schůze, s výjimkou

a) volby, popřípadě odvolání orgánů družstva,

b) přijímání stanov, pracovního, volebního a jednacího řádu družstva,

c) schvalování ročních účetních závěrek,

d) rozhodování o zániku nebo o sloučení a rozdělení družstva,

e) schvalování pětiletých hospodářských plánů a koncepcí rozvoje družstva,

f) rozhodování o tvorbě a pravidlech používání fondů družstva,

g) přijímání zvláštního režimu hospodaření družstva.

(2) Sbor zástupců se schází podle potřeby, nejméně jednou za tři měsíce, s výjimkou čtvrtletí, ve kterém se schází členská schůze.

(1) Představenstvo zabezpečuje a kontroluje plnění usnesení členské schůze (sboru zástupců) a pravidelně ji podává zprávy o své činnosti a činnosti družstva.

(2) Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech družstva, nejsou-li svěřeny členské schůzi nebo jiným voleným orgánům družstva.

(3) Představenstvo připravuje jednání a svolává členskou schůzi a schůzi sboru zástupců.

(4) Představenstvo se schází podle potřeby, nejméně však jednou za měsíc. Musí být svoláno z podnětu kontrolní a revizní komise, jestliže na její výzvu nedošlo k nápravě nedostatků.