Federální shromáždění
Československé socialistické republiky se
usneslo na tomto zákoně:
(1) Socialistická společnost vytváří
rozvojem společenské výroby předpoklady
ke zlepšování životních a pracovních
podmínek a k všestrannému uspokojování
hmotných a kulturních potřeb občané
a je základem životních a sociálních
jistot občanů jak v době jejich pracovní
činnosti, tak i v době, kdy pro stáří
nebo nepříznivý zdravotní stav nemohou
uspokojovat své potřeby z vlastní práce
nebo kdy z jiných důvodů potřebují
pomoc společnosti.
(2) Právo na sociální zabezpečení
podle tohoto zákona se zaručuje všem občanům.
Dávky a služby sociálního zabezpečení
poskytuje stát. Dávky sociálního zabezpečení
nepodléhají dani. Pracující neplatí
na důchodové zabezpečení podle tohoto
zákona příspěvky.
(3) Právo na dávky sociálního zabezpečení
nezaniká uplynutím času.
(4) Výše dávek důchodového zabezpečení
závisí především na pracovních
zásluhách, a to na délce doby zaměstnání,
na výši dosahovaných výdělků
a na pracovní kategorii. Zároveň jsou uplatňována
i hlediska sociální, zejména v zabezpečení
pozůstalých při ztrátě živitele,
v zabezpečení invalidních občanů
a při zvyšování výměr
důchodů, které jsou jediným zdrojem
příjmu důchodců a jejich rodin.
(5) Dávky sociálního zabezpečení
se zvyšují v závislosti na růstu příjmů
z pracovní činnosti a v souladu s růstem
životní úrovně pracujících.
(6) Na provádění sociálního
zabezpečení se podílejí pracující
a občané prostřednictvím národních
výborů, odborových, družstevních
a jiných volených orgánů. Orgány
sociálního zabezpečení postupují
při plnění svých úkolů
v úzké součinnosti s orgány Revolučního
odborového hnutí, s obdobnými orgány
členy výrobních družstev a s orgány
Svazů družstevních rolníků.
(1) Sociální zabezpečení podle tohoto
zákona zahrnuje:
a) důchodové zabezpečení,
b) sociální péči,
c) nemocenské zabezpečení umělců,
kteří svou činnost nevykonávají
v pracovním poměru nebo obdobném pracovním
vztahu, občanů poskytujících věcná
plnění a výkony na základě
povolení národního výboru, jednotlivě
hospodařících rolníků a jiných
osob samostatně hospodařících.
(2) Zabezpečení léčebně preventivní péčí, nemocenská zabezpečení, zabezpečení rodiny, matek a dětí dalšími dávkami a zabezpečení některých skupin pracujících zvláštníma sociálními dávkami upravují zvláštní předpisy.
[Jde zejména o tyto předpisy:
zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu,
zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním
příspěvku horníkům.]
Účastníky právních vztahů
vznikajících podle tohoto zákona a podle
dalších předpisů sociálního
zabezpečení jsou občané, organizace
a orgány sociálního zabezpečení.
(1) Způsobilost občana mít v právních
vztazích sociálního zabezpečení
práva a povinnosti vzniká narozením a zaniká
smrtí, popřípadě prohlášením
za mrtvého.
(2) Způsobilost občana vlastními právními
úkony nabývat v právních vztazích
sociálního zabezpečení práv
a brát na sebe povinnosti vzniká dovršením
šestnáctého roku věku. Občan
mladší šestnácti let musí být
zastoupen zákonným zástupcem; kdo je zákonným
zástupcem občana mladšího šestnácti
let, stanoví zákon o rodině.
(3) O omezení a zbavení způsobilosti k právním
úkonům, zákonném zástupci občana,
jehož způsobilost k právním úkonům
byla omezena nebo který byl této způsobilosti
zbaven, a o prohlášení občana za mrtvého
platí ustanovení občanského zákoníku.
Organizacemi se rozumějí státní podniky,
státní hospodářské organizace,
rozpočtové a jiné státní organizace,
družstevní organizace, společenské organizace,
jakož i jiné organizace, jejichž činnost
přispívá k rozvoji socialistických
vztahů. Organizacemi se rozumějí i jiné
než socialistické organizace, pokud mají způsobilost
být účastníky právních
vztahů.
(1) Důchodového zabezpečení jsou účastni:
a) pracovníci v pracovním poměru,
b) členové jednotných zemědělských družstev,
c) členové výrobních družstev,
d) občané, kteří mají v důchodovém zabezpečení podle tohoto zákona práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru, zejména uvolnění poslanci zastupitelských sborů, uvolnění členové výborů lidové kontroly, soudci z povolání, prokurátoři, advokáti, umělci (§ 2 odst. 1 písm. c)), studenti a žáci, vědečtí a umělečtí aspiranti, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, občané vykonávající práce na základě dohody o pracovní činnosti a občané poskytující věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru,
e) vojáci z povolání, příslušníci
Sboru národní bezpečnosti a příslušnici
sborů nápravné výchovy.
(2) Důchodového zabezpečení jsou účastni
v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím
předpisem, pokud nejsou účastni podle odstavce
1, též
a) jednotlivě hospodařící rolníci a jiné osoby samostatně hospodařící, a to na základě svého pojištění,
b) občané, kteří dosáhli věku 65 let nebo se stali invalidními,
c) občané konající službu v ozbrojených
silách, kteří nejsou vojáky z povolání,
příslušníci Lidových milicí,
pomocníci Pohraniční stráže,
členové Pomocné stráže Veřejné
bezpečnosti, účastníci civilní
obrany, branné výchovy nebo přípravy
k obraně Československé socialistické
republiky, účastníci krátkodobých
nebo neplacených brigád, dobrovolní požárníci,
dárci krve, dobrovolní zdravotníci Československého
červeného kříže, účastníci
organizované tělesné výchovy a další
občané uvedení v prováděcím
předpisu, kteří se stali částečně
invalidními následkem úrazu nebo onemocnění
vzniklých za zvláštních okolností
uvedených v tomto zákoně nebo v prováděcím
předpisu.
Důchodového zabezpečení jsou účastni
v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím
předpisem též pozůstalí po pracujících
a občanech uvedených v odstavcích 1 a 2 a
pozůstalí po důchodcích.
z důchodového zabezpečení se poskytují
tyto dávky:
a) důchody
1. starobní,
2. invalidní,
3. částečný invalidní,
4. za výsluhu let,
5. vdovský,
6. sirotčí,
7. manželky,
8. sociální,
9. osobní;
b) zvýšení důchodu pro bezmocnost;
c) výchovné k důchodům a příplatek
k výchovnému;
d) další dávky poskytované důchodcům
1. lázeňská péče,
2. podpora při narození dítěte,
3. pohřebné.
(1) Zaměstnáním se rozumí
a) pracovní (učební) poměr,
b) členství v jednotném zemědělském družstvu,
c) členství ve výrobním družstvu,
d) činnost, po kterou občané mají v důchodovém zabezpečení práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním poměru (§ 6 odst. 1 písm. d)), a to v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem,
e) služba vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti, příslušníků sborů nápravné výchovy a příslušníků dřívějších ozbrojených sborů,
f) studium od prvého ročníku střední
školy, nejdříve však po ukončení
osmi roků školní docházky.
(2) Pracovní poměr se hodnotí jako zaměstnání,
pokud zakládal nemocenské pojištění;
nezakládal-li pracovní poměr nemocenské
pojištění v době svého trvání,
hodnotí se jako zaměstnání, jestliže
by zakládal nemocenské pojištění
podle předpisů platných v době vzniku
nároku na důchod. To platí obdobně
pro učební poměr, členství
ve výrobním družstvu a činnost uvedenou
v odstavci 1 písm.d).
(3) Členství v jednotném zemědělském
družstvu se hodnotí jako zaměstnání,
pokud zakládalo zabezpečení v nemoci podle
předpisů o zabezpečení v nemoci členů
jednotných zemědělských družstev.
Členství v jednotném zemědělském
družstvu před 1. říjnem 1988 se hodnotí
jako zaměstnání, jestliže pracovní
činnost v něm zakládala důchodové
zabezpečení podle předpisů platných
před tímto dnem.
(4) Prováděcí předpis stanoví,
za jakých podmínek a v jakém rozsahu se pro
vznik nároku na důchod a jeho výši hodnotí
jako zaměstnání činnost jednotlivě
hospodařících rolníků a jiných
osob samostatně hospodařících.
(1) Trvalo-li zaměstnání aspoň rok,
započítávají se do něho tyto
náhradní doby:
a) doba služby v československých ozbrojených silách, pokud již tato doba není hodnocena jako služba vojáka z povolání,
b) doba jiné vojenské služby,
c) doba odbojové činnosti včetně věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody,
[Dekret č. 53/1945 Sb., o odčinění křivd československým veřejným zaměstnancům.
Zákon č. 47/1946 Sb., o odstranění křivd a o některých ochranných opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění.
Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících československá armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 88/1950 Sb. a zákona č. 101/1964 Sb.]
d) doba nezaměstnanosti,
e) doba, po kterou žena pečovala o dítě ve věku do tří let nebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené nezletilé dítě, které vyžadovalo mimořádnou péči, pokud nebyla umístěno v zařízení pro takové děti s celoročním nebo týdenním pobytem; dítětem se rozumí dítě vlastní a dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů,
f) doba, po kterou měl občan nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství a podporu při ošetřování člena rodiny, doba, po kterou byl muži z důvodu péče o dítě poskytován příspěvek nebo peněžitá pomoc, a doba ošetřování (péče) člena rodiny po uplynutí období, po které občan pobíral podporu při ošetřování člena rodiny, pokud v této době zaměstnání trvalo,
g) doba odborného nebo politického školení,
h) doba pobírání invalidního důchodu nebo dávky, která se od 1. ledna 1957 považuje za invalidní důchod,
[§ 3 vyhlášky Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 1/1957 Ú. l. (d. v.), kterou se stanoví podrobnosti k přechodným ustanovením zákona o sociálním zabezpečení.]
i) doba přípravy pro pracovní uplatnění za podmínek stanovených v prováděcím předpisu,
j) doba pobírání částečného invalidního důchodu, po kterou byl vyplácen příspěvek před umístěním do zaměstnání, a to nejdříve od 1. ledna 1957,
k) doba osobní péče o blízkou osobu, která byla převážně nebo úplně bezmocná a nebyla umístěna v ústavu sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení, a to nejdříve od 1. ledna 1976,
l) doba, po kterou byl občanu se změněnou
pracovní schopností, který nebyl poživatelem
částečného invalidního důchodu,
vyplácen příspěvek před umístěním
do zaměstnání, a to nejdříve
od 1. října 1988.
(2) Prováděcí předpis stanoví,
v jakém rozsahu a za jakých podmínek se započítávají
náhradní doby uvedené v odstavci 1 písm.
b) až d), a které děti se považují
za děti převzaté do péče nahrazující
péči rodičů.
Kryjí-li se doba zaměstnání a náhradní
doba, započte se jen doba, jejíž zápočet
je pro občana výhodnější. Totéž
platí, kryjí-li se navzájem doby zaměstnání
nebo náhradní doby.
Pokud nevyplývá něco jiného z mezinárodních
smluv, hodnotí se z dob zaměstnání
a náhradních dob v cizině pro vznik nebo
výši nároku na důchod jen doby uvedené
v § 8 odst. 1 písm. a) až d) a f) a v §
9 odst. 1 písm. e), f) a h), a to
a) československým státním občanům, kteří se zdržovali v cizině s povolením příslušného československého státního orgánu; federální ministerstvo práce a sociálních věci může v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány povolit výjimku z důvodů hodných zvláštního zřetele;
b) cizím státním příslušníkům,
kteří na území československého
státu byli zaměstnáni u československé
organizace aspoň 10 roků do doby zaměstnání
se přitom nezahrnují náhradní doby.
(1) Průměrný měsíční
výdělek je měsíční průměr
hrubých výdělků dosažených
v pěti výdělkově nejlepších
kalendářních letech v rozhodném období;
připadá-li v úvahu více rozhodných
období, je průměrným měsíčním
výdělkem měsíční průměr
hrubých výdělků z toho rozhodného
období, v němž je tento průměr
nejvyšší.
(2) Hrubými výdělky jsou výdělky
podléhající dani ze mzdy bez odečtení
této daně; prováděcí předpis
stanoví, co je hrubým výdělkem občana,
jehož výdělek nepodléhá dani
ze mzdy, které další příjmy a
za jakých podmínek jsou započitatelné
do hrubých výdělků a v kterých
případech je hrubým výdělkem
pevně stanovená částka a výší
této částky.
(3) Rozhodným obdobím je období deseti po
sobě následujících kalendářních
roků před rokem,
a) ve kterém vznikl nárok na důchod,
b) do něhož spadá den skončení zaměstnání konaného po vzniku nároku na starobní důchod nebo den, od kterého se přiznává starobní důchod, pokud byl občan po vzniku nároku na starobní důchod dále nepřetržitě zaměstnán až do tohoto dne a nepobíral starobní důchod ani jeho část nebo invalidní důchod,
c) ve kterém občan naposledy skončil zaměstnání I. pracovní kategorie uvedené v § 14 odst. 2 písm. b) až l) nebo zaměstnání II. pracovní kategorie, pokud byl zaměstnán v těchto zaměstnáních aspoň po dobu 20 roků, nebo zaměstnání I. pracovní kategorie uvedené v § 14 odst. 2 písm. a), pokud byl zaměstnán v tomto zaměstnání aspoň po dobu pěti roků,
d) ve kterém byl občan uvolněn v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření uvedených v prováděcím předpisu, pokud občan požádal, aby bylo přihlédnuto k tomuto rozhodnému období, nebo
e) ve kterém byl občan převeden nebo uvolněn
ze zaměstnání uvedeného v § 14
odst. 2 písm. a) a b) proto, že pozbyl vzhledem ke
svému zdravotnímu stavu trvale způsobilost
konat dále dosavadní práci nebo ji nesměl
konat pro onemocnění nemocí z povolání
nebo pro ohrožení touto nemocí anebo pro dosažení
nejvyšší přípustné expozice[§
4 zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním
příspěvku horníkům.], pokud
občan požádal, aby bylo přihlédnuto
k tomuto rozhodnému období.
(4) Pět výdělkově nejlepších
kalendářních let se zjišťuje porovnáním
hrubých výdělků za jednotlivé
celé kalendářní roky.
(5) Není-li v rozhodném období pět
kalendářních roků s výdělky,
prodlužuje se rozhodné období postupně
tak, aby zahrnovalo pět kalendářních
roků s výdělky a průměrný
měsíční výdělek se zjišťuje
z těchto pěti kalendářních
roků. Pokud občan ani po tomto prodloužení
nemá pět kalendářních roků
s výdělky, zjišťuje se průměrný
měsíční výdělek z nižšího
dosaženého počtu kalendářních
roků s výdělky.
(6) Převyšuje-li průměrný měsíční
výdělek vypočtený podle odstavců
1 až 5 částku 2500 Kčs, počítá
se částka 2500 Kčs v plné výši
z částky nad 2500 Kčs do 6000 Kčs
jedna třetina a z částky nad 6000 Kčs
do 10000 Kčs jedna desetina; k částce nad
10000 Kčs se nepřihlíží.
(7) Prováděcí předpis stanoví,
které doby se vylučují při zjišťování
hrubých výdělků a průměrného
měsíčního výdělku, a
způsob vypočtu průměrného měsíčního
výdělku.
Starobní, invalidní, částečný
invalidní důchod a důchod za výsluhu
let toho, kdo požívá nebo již požíval
některý z těchto důchodů, nesmí
být vyměřen z nižšího průměrného
měsíčního výdělku, než
kolik činil průměrný měsíční
výdělek, z něhož byl vyměřen
dřívější důchod; byl-li
tento průměrný měsíční
výdělek stanoven podle dříve platných
předpisů, upraví se podle § 12 odst.
6.
(1) Zaměstnání se zařazují
pro účely důchodového zabezpečení
podle druhů vykonávaných prací do
tři pracovních kategorii.
(2) Do I. pracovní kategorie se zařazují
zaměstnání, v nichž se vykonávají
soustavně a v průběhu kalendářního
měsíce převážně práce
rizikové, při kterých dochází
k častým a trvalým poruchám zdraví
pracujících působením škodlivých
fyzikálních a chemických vlivů, a
to
a) zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech,
b) ostatní zaměstnání v hornictví vykonávaná pod zemí v hlubinných dolech,
c) zaměstnání pod zemí při provádění podzemních staveb hornickým způsobem,
d) zaměstnání členů leteckých posádek a pracujících soustavně činných v letadlech za letu,
e) zaměstnání členů posádek námořních lodí,
f) zaměstnání, v nichž se vykonávají zvlášť těžké a zdraví škodlivé práce v hutích nebo v těžkých chemických provozech,
g) zaměstnání kesonářů a potápěčů,
h) zaměstnání vykonávaná v prostředí ohroženém ve významné míře ionizujícím zářením při úpravě a konečném zpracování radioaktivních surovin, v jaderných elektrárnách a při obsluze cyklotronu a výzkumného reaktoru,
i) zaměstnání vykonávané s prokázanými chemickými karcinogeny a při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity,
j) zaměstnání v hornictví vykonávaná pod spodní úrovni nadloží a na skrývce v povrchových dolech (lomech) na uhlí, na radioaktivní nerosty a na nerosty, z nichž lze průmyslově vyrábět kovy, na magnezit, osinek, tuhu, kaolín, žáruvzdorné jíly, keramické lupky, sádrovec, živec a na křemen a křemenec k chemicko-technologickému zpracování nebo ke zpracování tavením,
k) zaměstnání v těžbě a při opracování kamene, při mletí a drcení křemene, křemence a živce, při formování žáruvzdorných výrobků a při úpravě keramických surovin, vykonávaná v prostředí vysoká koncentrace agresivního fibroplastického prachu, pokud jsou pracující při výkonu těchto zaměstnání nadměrně ohroženi silikózou a zaměstnání sklářů dutého skla,
l) zaměstnání ve stokové síti
v podzemních prostorách,
(3) Do II. pracovní kategorie se zařazují
zaměstnání, v nichž se vykonávají
soustavně a v průběhu kalendářního
měsíce převážně práce,
při kterých jsou pracující
a) velmi významně obtěžováni látkami, prostředím nebo pracovními postupy, takže po dlouholetém výkonu těchto prací vznikají trvalé škody na jejich zdraví,
b) obtěžováni látkami, prostředím nebo pracovními postupy, i když k trvalým škodám na jejich zdraví dochází jen výjimečně, jestliže se tyto práce vyznačují trvalou a nadměrnou namáhavostí nebo trvalým a nadměrným nebezpečím úrazu, která zpravidla nelze ovlivnit technickými opatřeními,
c) pověření činností v zahraničí
obtěžováni nepříznivými
pracovními a životními podmínkami v
tropických nebo jinak zdravotně obtížných
oblastech.
(4) Do III. pracovní kategorie patři zaměstnání,
která nejsou zařazena do I. nebo II. pracovní
kategorie.
(1) Zaměstnání technicko-hospodářských
pracovníků s výjimkou pracovníků
uvedených v odstavcích 2 až 5, a zaměstnání
pracovníků orgánů hygienické
služby se zařazuji do I. (II.) pracovní kategorie,
jestliže se vykonávají soustavně a v
průběhu kalendářního měsíce
aspoň ze tří čtvrtin celkové
pracovní doby na pracovištích, kde více
než polovina ostatních pracujících vykonává
práce, pro něž je jejich zaměstnání
zařazeno do I. (II.) pracovní kategorie.
(2) Zaměstnání vybraných vedoucích
technickohospodářských pracovníků
hlubinných dolů a geologického průzkumu
prováděného hornickým způsobem
a vedoucích technických pracovníků
státní báňské správy
se zařazují do I. pracovní kategorie, jestliže
se vykonávají v průběhu kalendářního
roku nejméně 110 pracovních dnů na
pracovištích v podzemí hlubinných dolů.
V takovém případě se jim započítává
v I. pracovní kategorii celý kalendářní
rok odpracují-li na těchto pracovištích
nižší počet pracovních dnů,
započítává se jim v I. pracovní
kategorii poměrná část kalendářního
roku odpovídající tomuto počtu pracovních
dnů. Jestliže zaměstnání uvedených
pracovníků netrvalo celý kalendářní
rok, hranice 110 pracovních dnů a započítávaná
období kalendářního roku se úměrně
sníží.
(3) Zaměstnání technickohospodářských
pracovníků hlubinných dolů se zařazují
do I. pracovní kategorie v hornictví se stálým
pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech,
jestliže se vykonávají soustavně a v
průběhu kalendářního měsíce
převážně na pracovištích
v podzemí hlubinných dolů.
(4) Zaměstnání
a) technickohospodářských pracovníků hlubinných dolů a geologického průzkumu prováděného hornickým způsobem a technických pracovníků státní báňské správy, s výjimkou pracovníků uvedených v odstavcích 2 a 3,
b) technickohospodářských pracovníků povrchových dolů (lomů) uvedených v § 14 odst. 2 písm. j), a
c) technických pracovníků báňských
výzkumných ústavů
se zařazují do I. pracovní kategorie, jestliže
se vykonávají soustavně a v průběhu
kalendářního měsíce převážně
na pracovištích, kde ostatní pracovníci
vykonávají zaměstnání zařazené
do I. pracovní kategorie.
(6) Zaměstnání pracovníků ve
vybraných báňskotechnických funkcích
se zařazují do I. pracovní kategorie s nárokem
na starobní důchod podle § 21 odst. 1 písm.
e), jestliže byli do těchto funkcí přeřazeni
po nejméně desetiletém výkonu zaměstnání
uvedeného v odstavcích 2 až 4 a v rámci
stanovené pracovní náplně navštěvují
pravidelně pracoviště hlubinných nebo
povrchových dolů (lomů), kde ostatní
pracovníci vykonávají zaměstnání
zařazené do I. pracovní kategorie.
Zaměstnání provozních údržbářů
a zaměstnání pracovníků dělnických
povolání při montážích;
opravách a údržbě technologických
zařízení se zařazují do I.
(II.) pracovní kategorie, jestliže se vykonávají
za zvlášť obtížných pracovních
podmínek v průběhu kalendářního
měsíce převážné na pracovištích,
kde více než polovina ostatních pracujících
vykonává práce, pro něž je jejich
zaměstnání zařazeno do I. (II.) pracovní
kategorie, a jsou-li vystaveni stejnému riziku jako tito
pracující.
(1) Vláda Československé socialistické
republiky stanoví nařízením
a) druhy prací vykonávaných za zvlášť obtížných pracovních podmínek, zejména práce škodlivé zdraví nebo zvlášť nebezpečné, které odůvodňují, aby zaměstnání, v nichž se tyto práce vykonávají, byla zařazena do I. nebo II. pracovní kategorie,
b) okruh zaměstnání I. pracovní kategorie v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech,
c) doby, která se započítávají, pracujícím kromě náhradních dob jako doby zaměstnání I. nebo II. pracovní kategorie,
d) úkoly orgánů a organizací při
zařazování zaměstnání
do I. a Il. pracovní kategorie, v jejichž oboru působnosti
se vykonávají práce, které odůvodňují,
aby zaměstnání byla zařazena do I.
nebo II. pracovní kategorie.
(2) Federální ústřední orgány
státní správy a ústřední
orgány státní správy republik, v jejichž
oborech působnosti se vykonávají práce,
které odůvodňují, aby zaměstnání
byla zařazena do I. nebo II. pracovní kategorie,
vydávají v dohodě s federálním
ministerstvem práce a sociálních věcí,
a jde-li o ústřední orgány státní
správy republik, též v dohodě s příslušným
ministerstvem zdravotnictví a sociálních
věcí republiky, svými výnosy resortními
seznamy zaměstnání zařazených
do I. a II. pracovní kategorie. Za ostatní ústřední
orgány a organizace, v jejichž oborech působnosti
se vykonávají práce, které odůvodňují,
aby zaměstnání byla zařazena do I.
nebo II. pracovní kategorie, vydává tyto
seznamy svým výnosem federální ministerstvo
práce a sociálních věcí, a
jde-li o ústřední orgány a organizace
republik, příslušné ministerstvo zdravotnictví
a sociálních věcí republiky v dohodě
s federálním ministerstvem práce a sociálních
věcí.
(1) Jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní
kategorie se započítává doba výkonu
práce podle popisu pracovní činnosti zaměstnání
uvedeného v příslušném resortním
seznamu zaměstnání zařazených
do I. a II. pracovní kategorie pro účely
důchodového zabezpečení.
(2) Jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní
kategorie se započítávají též
a) náhradní doby, s výjimkou doby nezaměstnanosti,
b) doby stanovené nařízením vlády
Československé socialistické republiky, pokud
jsou obklopeny dobou výkonu práce uvedenou v odstavci
1.
(3) Jako doba zaměstnání uvedeného
v § 14 odst. 2 písm. a) se započítává
za podmínky stanovené v odstavci 2 z náhradních
dob jen doba, po kterou měl občan nárok na
nemocenské nebo podporu při ošetřování
člena rodiny; jestliže bylo uvedené zaměstnání
přerušeno jinými náhradními dobami,
započítávají se tyto doby jako doba
zaměstnání uvedeného v § 14 odst.
2 písm. b).
(4) Při změně zařazení zaměstnání
do pracovní kategorie započítává
se doba zaměstnání podle nového zařazení
pracujícímu od počátku jeho prokázaného
výkonu, jestliže je to pro něj výhodnější,
jinak ode dne účinnosti příslušného
výnosu, jimž byla tato změna provedena, ustanovení
předchozí věty platí jen tehdy, jestliže
den, od kterého se přiznává důchod,
spadá do období ode dne účinnosti
tohoto výnosu. Sníží-li se v důsledku
změny v zařazení zaměstnání
do pracovní kategorie též věková
hranice pro odchod do důchodu a občan této
hranice již dosáhl, považuje se za den vzniku
nároku na důchod nejdříve den účinnosti
příslušného výnosu, jímž
byla tato změna provedena.
(5) Nebyl-li občan zaměstnán v I. pracovní
kategorii po dobu potřebnou pro nárok na důchod
z této pracovní kategorie (§ 21 odst. 1 písm.
a) až d) a § 30 odst. 2 písm. a)), započítává
se doba zaměstnání v I. pracovní kategorii
pro nárok na důchod z II. pracovní kategorie
jako doba zaměstnání ve II. pracovní
kategorii. Obdobně se postupuje při započítávaní
dob zaměstnání I. pracovní kategorie
s rozdílnými podmínkami nároku na
důchod a při započítávání
části roku zaměstnání v I.
pracovní kategorii pro výši důchodu.
(6) Jako zaměstnání zařazené
do I. (II.) pracovní kategorie se hodnotí služba
vojáků z povolání (§ 129) zařazená
do I. (II.) kategorie funkcí, nevznikl-li nárok
na důchod podle části páté
tohoto zákona. Služba zařazená do I.
kategorie funkcí se v těchto případech
hodnotí jako zaměstnání I. pracovní
kategorie uvedené v § 14 odst. 2 písm. b) až
h).