Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

K § 40 až 48 /Federální ministerstvo vnitra/:

Federální ministerstvo vnitra /FMV/ je ústředním orgánem státní správy ČSSR pro oblast vnitřního pořádku a bezpečnosti. Jeho působnost je v zákoně vymezena v souladu s ustanovením čl. 27 a čl. 81 odst. 1 ústavního zákona o československé federaci a zákonem č. 128/1970 Sb., o vymezení působnosti Československé socialistické republiky ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti.

Federální ministerstvo vnitra ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy republik zpracovává návrh. koncepce bezpečnostní politiky ČSSR a ve vymezeném rozsahu řídí Sbor národní bezpečnosti a je orgánem pro velení Pohraniční stráži a vojskům ministerstva vnitra. Rozsáhlá je působnost ministerstva v koncepčních otázkách při uskutečňování bezpečnostní politiky, zejména v oblasti přípravy zaměření hlavních úkolů SNB, Pohraniční stráže a vojsk ministerstva vnitra a zásad v oblastí politické a odborné přípravy příslušníků SNB, Pohraniční stráže a vojsk ministerstva vnitra.

Federální ministerstvo vnitra plní úkoly při ochraně státních hranic ČSSR a zabezpečuje výkon státní správy v oblasti vydávání cestovních dokladů, státních hranic, spolčování a státních symbolů.

Federální ministerstvo vnitra zajišťuje v souladu s povahou svých úkolů jednotnou telekomunikační síť Sboru národní bezpečnosti, Pohraniční stráže a vojsk ministerstva vnitra.

Zákon stanoví dále působnosti ministru vnitra ČSSR ve vybraných kádrových otázkách, a to za spoluúčasti ministrů vnitra a životního prostředí republik.

K § 49 až 60 /Federální ministerstvo financí/:

Federální ministerstvo financí /FMF/ je ústředním orgánem státní správy ČSSR pro oblast financí, odpovídá za tvorbu koncepce finanční a rozpočtové politiky ČSSR a ve vymezeném rozsahu zabezpečuje její uskutečňování. Je nositelem významných působností v oblasti plánu, rozpočtu a finančně ekonomických nástrojů, jejichž význam vzrůstá v etapě postupného zavádění ekonomické reformy. Jedná se především o zásady finanční, rozpočtové, dotační a odpisové politiky, pětiletý rozpočtový výhled, státní rozpočet a státní závěrečný účet federace. Federální ministerstvo financí vypracovává návrh finanční části státních plánů.

Významné působnosti svěřuje zákon federálnímu ministerstvu financí i v oblasti měny, a to společně se Státní bankou československou.

Federální ministerstvo financí vykonává dohled nad prováděním devizového monopolu státu a spolu s federálním ministerstvem zahraničního obchodu a federálním ministerstvem zahraničních věcí navrhuje vládě ČSSR koncepci a ekonomické podmínky v oblasti poskytovaných a přijímaných vládních úvěrů ve vnějších vztazích. Společně se Státní bankou československou předkládá vládě ČSSR návrhy zásad pro stanovení kursů čs. koruny k různým měnám.

Federální ministerstvo financí zajišťuje ve spolupráci s ostatními zúčastněnými orgány, zejména se Státní bankou československou, federálním ministerstvem zahraničního obchodu a Státní plánovací komisí zpracování finanční, měnové a devizově problematiky vyplývající z účasti ČSSR v RVHP. Významná je i působnost stanovit v dohodě s dalšími zúčastněnými ústředními orgány způsob uplatňování finančně ekonomických nástrojů v zahraničním obchodě a způsob uplatňování finančně ekonomických vztahů souvisejících s prováděním zahraničního obchodu, pokud ovlivňují státní rozpočty.

Federální ministerstvo financí v souladu s působností federace, vymezenou článkem 28a ústavního zákona o československé federaci, určuje jednotné zásady organizace a výkonu finanční kontroly. Nově se federálnímu ministerstvu financí stanoví povinnost určovat podmínky pro výkon funkce auditorské činnosti u podniků se zahraniční majetkovou účastí včetně pověřování osob nebo organizací výkonem funkce auditora.

Federální ministerstvo financí provádí v rozsahu stanoveném zákonem státní finanční kontrolu, vykonává na základě zákona působnost ve věcech účetnictví, rozpočetnictví, kalkulací a účetního výkaznictví včetně dohledu v rozsahu stanoveném zákonem. Odpovídá rovněž za koncepci a rozvoj soustavy informací pro státní rozpočet.

K § 61 až 65 /Federální ministerstvo zahraničního obchodu/:

Federální ministerstvo zahraničního obchodu /FMZO/ je ústředním orgánem státní správy ČSSR pro oblast hospodářských styků se zahraničím. Nese odpovědnost za tvorbu koncepce zahraničně obchodní politiky státu, zajišťuje její provádění navenek ve styku s příslušnými orgány jiných států a řídí a kontroluje provádění zahraničně obchodní politiky ČSSR. Připravuje s příslušnými ústředními orgány federace a republik souhrnné podklady pro státní plány v oblasti zahraničního obchodu včetně podkladů pro koordinaci státních plánů s plány členských států RVHP. V souladu se zásadami státní cenové politiky a se zahraničně obchodní politikou stanoví pravidla pro provádění cenové politiky v zahraničně obchodní oblasti.

Relativně samostatnou sférou působnosti FMZO je oblast celnictví, celní politiky a celních tarifů. Ústřední celní správa je i nadále pojímána jako zvláštní složka federálního ministerstva zahraničního obchodu pro výkon působnosti v této oblasti.

K působnostem federálního ministerstva. zahraničního obchodu je nutno zvláště poznamenat, že jsou zahrnuty i v dalších; předpisech, zejména v zákonu č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb., a rovněž v novém zákonu o podniku se zahraniční majetkovou účastí.

K § 66 až 71 /Federální ministerstvo práce a sociálních věcí/:

Federální ministerstvo práce a sociálních věcí /FMPSV/ je ústředním orgánem státní správy ČSSR pro oblast práce, mzdové a sociální politiky. Odpovídá za tvorbu koncepce a zásad v široké oblasti společenských vztahů, které se bezprostředně dotýkají nejširších vrstev naší společnosti a mají proto i závažný politický význam. Jedná se o politiku zaměstnanosti, produktivity práce a s tím souvisejícího efektivního využívání pracovních sil, jejich reprodukce a kvalifikace a o mzdovou a sociální politiku.

Federální ministerstvo práce a sociálních věcí spolupracuje s ostatními ústředními orgány státní správy federace a republik při zpracování souhrnných podkladů pro státní plány v oblasti práce, mzdové a sociální politiky. Významnou působnost federálního ministerstva práce a sociálních věcí představují i návrhy jednotných zásad pracovněprávních vztahů, sociálních a personálních činností organizací, rozvoje účasti pracujících na řízení, uzavírání kolektivních smluv, vytváření podmínek plné zaměstnanosti, systému regulace rozmisťování pracovních sil a vytváření společensky potřebných pracovních míst. Význam odpovědné a kvalifikované činnosti v těchto oblastech bude vzrůstat s postupným zaváděním hospodářské reformy, opírající se mimo jiné i o aktivizaci lidského činitele. Tyto oblasti doplňují i návrhy rozsahu a podmínek odborné přípravy a zaměstnávání cizích státních příslušníku v ČSSR a našich občanů v zahraničí. Tím není dotčena působnost federálního ministerstva zahraničního obchodu, nebo toto ustanovení se netýká působení zahraničních specialistů na základě obchodních dohod.

Působnost federálního ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti mezd a mzdového vývoje zahrnuje oprávnění předkládat vládě ČSSR návrhy jednotných zásad mzdové politiky včetně usměrňování mzdového vývoje. Ve svém souhrnu sledují tato opatření vytvoření záruk takového mzdového vývoje, který by byl vázán především na růst produktivity práce a vytvořil bariéry proti případným inflačním tendencím.

Působnost federálního ministerstva práce a sociálních věcí zahrnuje dále rozsáhlou oblast sociální politiky, zejména ve věcech důchodového a nemocenského zabezpečení, sociální péče, společenské péče o rodinu a vytváření příznivých podmínek pro rozvoj populace.

K § 72 až 76 /Federální ministerstvo paliv a energetiky/:

Federální ministerstvo paliv a energetiky /FMPE/ je ústředním orgánem státní správy ČSSR pro oblast těžby a úpravy tuhých paliv, energetiky, teplárenství, plynárenství, těžby ropy a zemního plynu a těžby, úpravy a zušlechťování radioaktivních surovin, jakož i pro usměrňování spotřeby paliv a energií v národním hospodářství. Odpovídá za tvorbu koncepce palivoenergetické politiky ČSSR, koncepce rozvoje výroby paliv a energie a zásobování národního hospodářství a obyvatelstva palivy, teplem a elektrickou energií a zabezpečuje uskutečňování těchto koncepcí. Při jejich tvorbě spolupracuje s dalšími příslušnými ústředními orgány státní správy federace a republik; jde-li o obyvatelstvo, spolupracuje zejména s ministerstvy obchodu a cestovního ruchu republik. Přitom je třeba zdůraznit, že koncepce palivoenergetické politiky zahrnuje i koncepci racionalizace spotřeby paliv v celém národním hospodářství.

Federální ministerstvo paliv a energetiky jako odvětvový ústřední orgán státní správy vypracovává na základě analýz odvětví a oborů ve své působnosti návrhy státních programů jejich rozvoje nebo útlumu jako podklad pro státní plány. Je předpoklad, že státní programy rozvoje nebo útlumu odvětví nebo oborů budou součástí státních programů strukturálních změn národního hospodářství, zakotvených a schválených ve státním plánu. Bližší úprava těchto otázek náleží připravovanému zákonu o národohospodářském plánování.

Federální ministerstvo paliv a energetiky vypracovává návrh palivoenergetických bilancí a stanoví podle zvláštních předpisů opatření k zajištění rovnováhy mezi zdroji a užitím paliv a energií. Uplatňuje opatření k racionalizaci spotřeby paliv a energií včetně zavádění příslušné regulační techniky. Federální ministerstvo paliv a energetiky stanoví pravidla jednotného řízení elektrizační a plynárenské soustavy a soustav centralizovaného zásobování teplem. Zajišťuje rovněž mezinárodní energetickou spolupráci ČSSR a v návaznosti na ni stanoví zásady rozvoje zařízení pro přenos elektrické energie a zásady rozvoje tranzitní soustavy zemního plynu. Stejně jako dosud rozhoduje o určení palivových a energetických základen, v současné době na základě vyhlášky č. 104/1985 Sb.

Federální ministerstvo paliv a energetiky schvaluje na úseku těžby a zpracování radioaktivních surovin projektování a financování geologických prací podle zvláštních předpisů, přezkoumává a schvaluje výpočty jejich zásob a vydává na základě tohoto zákona obecně závazné právní předpisy o jejich klasifikaci, odpisech a evidenci. Tato kompetence je zde stanovena proto, že se jedná o radioaktivní suroviny, jejichž problematika není předmětem horního zákona č. 44/1988 Sb.

V zájmu racionálního hospodaření s palivy a energií a v souladu s koncepcí jednotné palivoenergetické politiky ČSSR jsou ministru paliv a energetiky ČSSR podřízeny orgány státní energetické inspekce.

Za nedílnou součást energetiky je považována i oblast jaderné energetiky.

K § 77 až 80 /Federální ministerstvo hutnictví, strojírenství a elektrotechniky/:

Federální ministerstvo hutnictví, strojírenství a elektrotechniky /FMHSE/ je ústředním orgánem státní správy ČSSR pro oblast hutnictví železa a neželezných kovů, strojírenství, elektrotechniky a elektroniky a těžby, úpravy a zušlechťování rud magnezitu. S ohledem na význam hutnictví, strojírenství a elektrotechniky v národním hospodářství nabývá na významu formulování politiky ČSSR v oblasti hutnictví, strojírenství a elektrotechniky a tvorba koncepce, rozvoje těchto odvětví, za které ministerstvo odpovídá a zabezpečuje jejich uskutečňování. Obdobně jako další odvětvové ústřední orgány vypracovává federální ministerstvo hutnictví, strojírenství a elektrotechniky na základě analýz efektivnosti odvětví a oborů náležejících do jeho působnosti návrhy státních programů jejich rozvoje nebo útlumu jako podklad pro státní plány. Zdůvodněni uvedené u FMPE platí pro tuto problematiku obdobně. Přitom je třeba mít na paměti, že se jedná i o oblast speciální techniky.

Specializovanou působností je organizace a řízení státní služby pro drahé kovy. V působnosti federálního ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky je rovněž řízení, organizace a kontrola hospodaření s kovovým odpadem. Přitom se zde jedná o celý proces hospodaření s kovovým odpadem s tím, že lidový sběr kovového odpadu není tímto ustanovením dotčen.

K § 81 až 84 /Federální ministerstvo zemědělství a výživy/:

Federální ministerstvo zemědělství a výživy /FMZVž/ je ústředním orgánem státní správy ČSSR pro oblast zemědělství a výživy. Odpovídá za tvorbu koncepce zemědělské politiky a politiky výživy lidu a navrhuje vládě opatření k zabezpečení jejich realizace. Při tvorbě této koncepce se opírá zejména o technicko-ekonomické koncepce zemědělské a potravinářské výroby republik.

Vzhledem k rostoucímu významu zabezpečení výživy lidu se svěřuje federálnímu ministerstvu zemědělství a výživy působnost navrhovat opatření k zabezpečení jednotného vnitřního trhu zemědělskými a potravinářskými výrobky a k ochraně zemědělské a potravinářské výroby; činí tak v součinnosti s příslušnými. ústředními orgány federace a republik, zejména s ministerstvy zemědělství a výživy republik.

Významná je působnost federálního ministerstva zemědělství a výživy v oblasti bilancí státních fondů masa a obilovin, které jsou závazné na celém území ČSSR. V zájmu rozvoje odvětví dbá o jeho zabezpečení technikou a jinými důležitými výrobními prostředky.

Federální ministerstvo zemědělství a výživy povoluje v rozsahu vymezeném zákonem výrobu prostředků k ochraně rostlin, jakož i jejich dovoz a uvádění do oběhu. Přitom je třeba uvést, že se jedná o povolování dovozu z hledisek technických /nezávadnosti pro zdraví lidí/; působnost FMZO v oblasti zahraničně obchodní činnosti není tímto ustanovením dotčena. Dále je třeba uvést, že pro tyto oblasti platí i zákon č. 61/1961 Sb., o rozvoji rostlinné výroby a zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči.

Federální ministerstvo zemědělství a výživy vykonává působnost ve věcech ochrany práv k odrůdám rostlin a plemenům zvířat v rozsahu vymezeném zákonem a vede rejstřík chráněných odrůd rostlin a plemen zvířat.

S ohledem na specifiku odvětví zajišťuje federální ministerstvo zemědělství a výživy jednotnost provádění státního zkušebnictví a normalizace v odvětví zemědělství a výživy a dále řešení mezinárodních normalizačních úkolů.

K § 85 až 94 /Federální ministerstvo dopravy a spojů/

Federální ministerstvo dopravy a spojů /FMDS/ je ústředním orgánem státní správy ČSSR pro oblast dopravy, stanovenou tímto zákonem, a pro oblast spojů. Odpovídá za tvorbu koncepce dopravní a spojové politiky státu a v rozsahu své působnosti zabezpečuje její uskutečňování. Koncepci dopravní politiky zpracovává v součinnosti s ústředními orgány státní správy republik pro dopravu.

Federální ministerstvo dopravy a spojů organizuje a řídí jednotnou soustavu spojů, železniční dopravu, civilní letectví, říční dopravu, pokud zabezpečuje též zahraniční přepravu, a správu dálnic. Stanoví na základě zvláštních předpisů podmínky technické způsobilosti dopravních prostředků, dopravních cest a dopravních spojových zařízení a postup a podmínky pro schvalování jejích typů, podmínky způsobilosti pracovníků k výkonu činností v dopravě a spojích a koordinuje zapojení československé dopravní a spojové soustavy do mezinárodní dopravní a spojové sítě. Zvláštními předpisy je zde např. zákon č. 47/1956 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na odvětvová specifika stanoví federální ministerstvo dopravy a spojů v rámci zásad státní cenové politiky mezinárodní tarify v dopravě a spojích a předkládá Federálnímu cenovému úřadu návrhy vnitrostátních tarifů a cen v dopravě a ve spojích a po schválení je vyhlašuje.

Federální ministerstvo dopravy a spojů stanoví na základě zákona s výjimkou silničního provozu pravidla provozu v jednotlivých druzích dopravy a jednotná pravidla pro výkon poštovního, telekomunikačního a radiokomunikačního provozu.

Speciální působností federálního ministerstva dopravy a spojů je řízení odborné přípravy a zabezpečování mobilizační a bojové připravenosti železničního vojska a řízení ozbrojených sborů v dopravě.

Federální ministerstvo dopravy a spojů vydává rovněž poštovní známky a jiné poštovní ceniny a vykonává dozor nad jejich provedením a tiskem.

Federální ministerstvo dopravy a spojů řídí a vykonává přímo, popř. prostřednictvím na základě zákona pověřených organizací státní správu a státní odborný dozor ve věcech drah celostátních a vleček, civilního letectví, dálnic, vnitrozemské a námořní plavby, pošt, telekomunikací a radiokomunikací a dodržování přidělených kmitočtů nebo kmitočtových pásem. Státní odborný technický dozor vykonává potom federální ministerstvo dopravy a spojů analogickým způsobem ve věcech všech drah, vnitrozemské plavby, civilního letectví a zařízení jednotné telekomunikační sítě.

Federální ministerstvo dopravy a spojů plní funkci námořního úřadu ČSSR, speciálního stavebního úřadu pro dálnice, leteckého úřadu ČSSR a státní inspekce telekomunikací.

K § 95 až 99 /Výbor lidové kontroly Československé socialistické republiky/:

Výbor Lidové kontroly Československé socialistické republiky /VLK ČSSR/ je ústředním orgánem státní správy ČSSR pro oblast kontroly a současně vrcholným orgánem v soustavě lidových kontrol. Působnost Výboru lidové kontroly ČSSR zahrnuje široké spektrum subjektů ve federální sféře. Jedná se o federální ústřední orgány státní správy, socialistické organizace těmito orgány založené nebo zřízené, družstevní a společenské a jiné organizace působící na celém území ČSSR včetně jejich podniků a hospodářských zařízení, a jiné nestátní organizace a orgány v působnosti federace.

Obsahově jsou kontrolní působnosti Výboru lidové kontroly ČSSR diferencovány s ohledem na kontrolované subjekty a náplň jejich činnosti; jiného zaměření jsou u federálních ústředních orgánů státní správy, u státních podniků, rozpočtových a jiných státních organizací i u družstevních, společenských a jiných nestátních orgánů a organizací. Obecně je těžiště kontrol zaměřeno na problematiku plánu, kontrolu jakosti výrobků, na výkon funkce zakladatele atd. Výbor lidové kontroly ČSSR sleduje rovněž účinnost nástrojů hospodářského mechanismu. Spolupracuje při plnění svých úkolů s orgány Národní fronty a s organizacemi v ní sdruženými.

Výbor lidové kontroly ČSSR má působnost v oblasti metodiky kontrolní činnosti a vytváří podmínky pro jednotný postup s výbory lidové kontroly republik a v zájmu žádoucí účinnosti kontroly koordinuje svoji činnost s ostatními federálními ústředními orgány. Jsou mu svěřeny rovněž působnosti v oblasti dohledu nad vyřizováním stížností, oznámení a podnětů pracujících, signalizační působnost ke zdokonalování mechanismu řízení národního hospodářství, státní správy a právního řádu. Plány kontrolní činnosti předkládá vládě ČSSR a v oblasti obrany Radě obrany státu. Na vyžádání předsednictva Federálního shromáždění předkládá zprávy o poznatcích z kontrolní činnosti nebo provedení kontroly nutné pro plnění úkolů Federálního shromáždění a jeho orgánů a přispívá tak k naplňování kontrolní funkce našeho nejvyššího orgánu státní moci.

K § 100 až 106 /Federální cenový úřad/:

Federální cenový úřad /FCÚ/ je ústředním orgánem státní správy ČSSR pro oblast cen. Odpovídá za tvorbu koncepce cenové politiky státu a v rozsahu své působnosti zabezpečuje její uskutečňování. Tuto koncepci vypracovává v zájmu potřebné jednoty cenové politiky v součinnosti s ústředními orgány státní správy republik pro ceny.

Federální cenový úřad vypracovává zásady cenové politiky jako součást přípravy státního pětiletého plánu a spolu s příslušnými federálními ústředními orgány státní správy a s ústředními orgány státní správy republik souhrnné podklady pro státní plány v oblasti cen a návrhy plánů vývoje cen.

Federální cenový úřad navrhuje vládě ČSSR pravidla státního řízení cen a dále ceny a cenové limity výrobků, výkonů, prací a služeb, jejichž stanovení si vláda ČSSR vyhradí. Součástí působnosti Federálního cenového úřadu je vydávat na základě zákona o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy a podle zásad stanovených vládou ČSSR obecně závazné právní předpisy pro plánování, tvorbu, změny, kontrolu a evidenci cen.

Působnost Federálního cenového úřadu zahrnuje dále řízení a koordinaci opatření vlády ČSSR v cenové oblasti, stanovení cen národohospodářsky významných výrobků, výkonů, prací a služeb v rozsahu určeném vládou ČSSR, schvalování změn cen v rozsahu a za podmínek stanovených vládou ČSSR a oprávnění pověřit jiné orgány a popř. i organizace stanovením nebo sjednáním cen ostatních výrobků, výkonů prací a služeb. Federální cenový úřad je rovněž oprávněn ukládat organizacím na základě zvláštních předpisů odvody prostředků do státního rozpočtu. Významné jsou i jeho působnosti v oblasti kontroly cen.

Obdobně jako další průřezové ústřední orgány státní správy odpovídá Federální cenový úřad za koncepci a rozvoj soustavy informací pro státní řízení cen.

Souhrnně je možné říci, že ceny budou představovat v souvislosti s postupem přestavby hospodářského mechanismu a s ohledem na rostoucí význam ekonomických nástrojů řízení velmi významnou oblast, v níž poroste i úloha Federálního cenového úřadu a ústředních orgánů státní správy pro oblast cen v republikách.

K části druhé:

K hlavě první:

K § 108:

Ustanovení § 108 stanoví přiměřenou působnost § 1 až 16 a § 18 zákona pro další ústřední orgány státní správy ČSSR, jimiž jsou Federální statistický úřad, Federální úřad pro tisk a informace, Správa federálních hmotných rezerv, Federální úřad pro vynálezy, Federální úřad pro normalizaci a měření a Československá komise pro atomovou energii. Tyto další ústřední orgány státní správy ČSSR vykonávají působnosti federálních ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele stojí člen vlády ČSSR, přiměřeně povaze a rozsahu své činnosti. Přes skutečnost, že v jejich čele není člen vlády ČSSR, se jedná o Ústřední orgány státní správy ČSSR zřizované zákonem Federálního shromáždění, které mají mimo jiné i působnost vydávat ve věcech jim svěřených obecně závazné právní předpisy. Tyto federální ústřední orgány státní správy jsou podřízeny vládě ČSSR.

K hlavě druhé:

K § 109 a 110 /Federální statistický úřad/:

Federální statistický úřad /FSÚ/ je ústředním orgánem státní správy ČSSR pro oblast sociálně ekonomických informací.

Federální statistický úřad vykonává působnost v oblasti sociálně ekonomických informací v rozsahu stanoveném zákonem č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací. Federální statistický úřad zajišťuje rovněž propojení jednotné soustavy sociálně ekonomických informací s ostatními celostátními informačními soustavami v zájmu komplexního rozvoje celého informačního systému. S ohledem na rostoucí význam informací pro život současné společnosti se svěřuje Federálnímu statistickému úřadu působnost zajišťovat vzájemnou koordinaci tvorby, propojení a funkce všech celostátních informačních soustav.

K § 111 a 112 /Federální úřad pro tisk a informace/:

Federální úřad pro tisk a informace /FÚTI/ je ústředním orgánem státní správy ČSSR pro oblast tisku a jiných informačních prostředků.

Federální úřad pro tisk a informace vykonává v oblasti tisku a jiných informačních prostředků působnost stanovenou zákonem č. 180/1980 Sb., o zřízení Federálního úřadu pro tisk a informace.

K § 113 a 114 /Správa federálních hmotných rezerv/:

Správa federálních hmotných rezerv /SFHR/ je ústředním orgánem státní správy ČSSR pro plánování, tvorbu, ochraňování a používání federálních hmotných rezerv, pro úkoly na úseku státních rezerv, vytvářených v rámci hospodářských příprav národního hospodářství a pro tvorbu koncepcí, analýzu a usměrňování oběhových procesů v národním hospodářství. V souladu s tím je jí svěřena působnost předkládat vládě ČSSR návrhy nomenklatury, cílových a nesnižitelných stavů materiálů federálních hmotných rezerv a návrhy pravidel tvorby, ochraňování, financování, rozmisťování, používání a kontroly federálních hmotných rezerv.

Správa federálních hmotných rezerv předkládá vládě ČSSR rovněž návrhy pravidel plánování, rozpočtování, financování, ochraňování, obhospodařování, používání a kontroly státních rezerv pro zvláštní hospodářské přípravy národního hospodářství.

Správa federálních hmotných rezerv vykonává dále působnosti v oblasti nakládání s federálními hmotnými rezervami. Analyzuje vývoj oběhu zboží, usměrňuje a koordinuje rozvoj skladování, manipulace s materiálem a balení.

Celkově je třeba k působnosti Správy federálních hmotných rezerv uvést, že z povahy její činnosti vyplývá potřeba těsné součinnosti se Státní plánovací komisí.

K § 115 a 116 /Federální úřad pro vynálezy/:

Federální úřad pro vynálezy /FÚV/ je ústředním orgánem státní správy ČSSR pro oblast průmyslových práv, objevů a zlepšovacích návrhů.

V jeho působnosti je navrhovat cíle a zásady jednotné státní politiky v oblasti průmyslových práv včetně zahraniční a rozhodovat o udělení ochrany na předměty průmyslových práv.

Federální úřad pro vynálezy vede ústřední fond světové patentové literatury a zajišťuje budování fondu informací z oblasti průmyslových práv.

V souvislosti s rozšiřováním mezinárodních styků zejména v ekonomické oblasti bude nabývat na významu celá oblast průmyslových práv, zejména jejich ochrana, a tím i činnost Federálního úřadu pro vynálezy.

K § 117 a 118 /Federální úřad pro normalizaci a měření/:

Federální úřad pro normalizaci a měření /FÚNM/ je ústředním orgánem státní správy ČSSR pro oblast technické normalizace, měrové služby a státního zkušebnictví.

Federální úřad pro normalizaci a měření řídí technickou normalizaci, měrovou službu a zkušebnictví v našem národním hospodářství v rozsahu stanoveném především zákonem č. 96/194 Sb., o technické normalizaci, a vypracovává celostátní koncepce rozvoje uvedených činností. Řídí tvorbu státních technických norem, tyto schvaluje, zabezpečuje jednotnost a. přesnost stanovených měřidel a měření a v zákonem stanoveném rozsahu vydává rozhodnutí při výkonu státní měrové služby.

Federální úřad pro normalizaci a měření zabezpečuje výkon státního zkušebnictví, řídí a kontroluje činnost státních zkušeben a je oprávněn stanovit zkušebnám povinnost zadávat některé speciální zkoušky jiným organizacím.

K § 119 a 120 /Československá komise pro atomovou energii/:

Československá komise pro atomovou energii /ČSKAE/ je ústředním orgánem státní správy ČSSR pro oblast jaderné energie. Jejího předsedu, místopředsedu a ostatní členy jmenuje a odvolává vláda ČSSR.

Československá komise pro atomovou energii vypracovává v rámci své působnosti podklady z oblasti mírového využívání jaderné energie pro návrhy vědeckotechnické politiky ČSSR včetně návrhu na její zabezpečení. Podílí se na zpracování návrhu československého jaderného programu a jeho zabezpečení, vykonává státní dozor nad jadernou bezpečností jaderných zařízení podle zákona č. 28/98 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, a nad jadernými materiály včetně jejich kontroly a evidence.

Československá komise pro atomovou energií zabezpečuje rovněž v rozsahu své působnosti závazky ČSSR z mezinárodních smluv, které se týkají jaderné bezpečnosti jaderných zařízení.

K části třetí:

K § 121 až 127:

Podrobnější vymezení úkolů federálních ministerstev a dalších federálních ústředních orgánů státní správy, zásad jejich činnosti a vnitřní organizace upraví statuty, které budou zpracovány jednotlivými ústředními orgány v návaznosti na tento zákon a které bude schvalovat vláda ČSSR. Zákon o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy a další zákony určují meze statutů, neboť federální ministerstva a další federální ústřední orgány státní správy vykonávají i působnost stanovenou dalšími zákony Federálního shromáždění. Ve své činnosti se federální ministerstva a další federální ústřední orgány státní správy řídí ústavními a ostatními zákony Federálního shromáždění, jakož i usneseními federální vlády a jejího předsednictva.

V souladu s principem federativního uspořádání našeho státu musí federální ministerstva a další federální ústřední orgány státní správy dbát o to, aby se stavy jejich pracovníků přiměřeně skládaly z občanů obou republik a vytvářet pro to všestranné podmínky.

V souladu s ústavní zásadou, že obecně závazné právní předpisy mohou ústřední orgány státní správy vydávat pouze na základě zákona a v jeho mezích, je koncipováno ustanovení § 124, které se týká zmocňovacích ustanovení pro Státní komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, federální ministerstvo paliv a energetiky a Federální cenový úřad. Toto ustanovení omezuje účinnost § 29, 52 odst. 4, 75 a 104 tohoto zákona do 31. 12. 1992, kdy na jejich základě mohou uvedené ústřední orgány státní správy uvést do souladu, popř. i nově vydat právní předpisy v jimi spravovaných oblastech podle potřeb přestavby hospodářského mechanismu. Další právní úprava v těchto oblastech po 1. 1. 1993 - včetně novelizace vydaných předpisů - bude již možná pouze na základě hmotně právní úpravy uvedených oblastí, provedené zákonem Federálního shromáždění, pokud zmocnění pro takovou úpravu není obsaženo i v jiných zákonech Federálního shromážděni. Odtud vyplývá pro Státní komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, federální ministerstvo financí, federální ministerstvo paliv a energetiky a Federální cenový úřad i nutnost započít s přípravou hmotně právní úpravy v úrovni zákona v oblastech uvedených v § 29, 52 odst. 4, 75 a 104 tohoto zákona tak, aby zmocňovací ustanovení, která tyto orgány potřebují, byla uvedena na základ zákona, jehož obsahem bude věcná úprava příslušných vztahů.

Změna názvu Úřadu pro vynálezy a objevy a Úřadu pro normalizaci a měření na Federální úřad pro vynálezy a Federální úřad pro normalizaci a měření vyvolává nutnost zařadit do zákona přechodné ustanovení, formulované v 125.

Derogační klauzule /§ 126/ obsahuje vedle zrušení dosavadního zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, i derogaci některých ustanovení dalších právních předpisů, jejichž dílčí obecné části byly převzaty do ustanovení tohoto zákona. Obsahuje dále i zrušení zákona č. 37/1972 Sb., o okresních a krajských zemědělských správách, neboť okresní a krajské zemědělské správy se ruší v souvislosti s uplatněním dvoustupňového řízení v celém národním hospodářství včetně zemědělství. Úkol zrušit okresní a krajské zemědělské správy uložila vláda ČSSR svým usnesením č. 216 z 20. 7. 1988, kterým schválila řízení odvětví zemědělství v podmínkách přestavby hospodářského mechanismu.