/1/ Organizace jsou povinny provádět své platby zásadné bezhotovostním způsobem z prostředků na příslušném účtě u banky. Platit v hotovosti mohou organizace pouze v případech a za podmínek stanovených prováděcími předpisy.
/2/ Z prostředků
na účtě platí banka organizaci úroky,
pokud jsou stanoveny.
/1/ Organizace je zejména povinna
a) zajišťovat na účtě u banky dostatek prostředků na úhradu svých plateb,
b) včas ověřovat nezávadnost plateb, platit ve správné výši a ve stanovených lhůtách, jakož i pečovat o správné inkaso pohledávek a ostatních příjmů,
c) soustřeďovat své peněžní hotovosti přesahující stanovený limit pokladního zůstatku na účtě u banky.
/2/ Na účtech u
jiných peněžních ústavů
mohou mít organizace peněžní prostředky
jen se souhlasem banky.
/1/ Banka je povinna provést platbu včas a řádné padle příkazu organizace.
/2/ Banka provádí platby podle příkazu organizace, z jejíhož účtu má být platba uskutečněna, kromě případů, ve kterých je podle právních předpisů banka oprávněna příkaz vrátit; bez příkazu organizace může být platba uskutečněna jen v případech dohodnutých mezi organizacemi nebo stanovených právními předpisy a dále u peněžitých pohledávek právoplatně přiznaných příslušným orgánem.
/3/ Příkaz nebo
souhlas maže organizace zcela nebo zčásti písemně
odvolat s udáním důvodu. Odvolání
je pro banku závazné, pokud s prováděním
platby již nezačala a pokud je odvolání
v souladu s právními předpisy.
/1/ Banka není povinna provést platbu, ke které není na účtě dostatek prostředků.
/2/ Nestačí-li prostředky na všechny platby, provádí banka platby podle věcného pořadí stanoveného organizaci, z jejíhož účtu má být platba uskutečněna, jinak v pořadí stanoveném právními předpisy. Právní předpisy mohou stanovit pro některé platby přednostní pořadí.
/3/ Právo organizace disponovat prostředky na účtě může být omezeno jen právním předpisem.
/4/ Organizace se mohou dohodnout,
které formy bezhotovostního placení použiji,
pokud prováděcí předpisy takovou dohodu
nevylučují nebo pokud nestanoví, že
formu bezhotovostního placení může v
některých případech určit
banka.
Neprovede-li banka platbu, k níž
obdržela proveditelný příkaz nebo souhlas,
ve lhůtě stanovené prováděcími
předpisy nebo provede-li platbu, ač ji provést
neměla, odpovídá za škodu, která
tím byla organizaci způsobena. Banka však neodpovídá
za škodu způsobenou v důsledku výkonu
její kontrolní působnosti.
Práva, která vzniknou
organizacím vůči bance ze závad v
platebním styku, musí být u ni reklamována
ve lhůtě šesti měsíců
ode dne, kdy k závadě došlo; jinak tato práva
zanikají.
/1/ Provede-li banka platbu chybně, odstraní nesprávnost opravným zúčtováním; opravným zúčtováním lze odstranit i jiné závady, které banka zjistí při provádění platebního styku nebo výkonu kontrolních oprávnění.
/2/ Opravným zúčtováním
nelze však provést platbu, kterou by bylo vykonáno
právo již zaniklé.
/1/ Při bezhotovostním placení je povinnost platit splněna odepsáním příslušné částky z účtu plátce u peněžního ústavu.
/2/ Při placení v hotovosti je povinnost platit splněna stažením příslušné částky u peněžního ústavu nebo pošty, pokud se platba provádí jejich prostřednictvím, anebo odevzdáním příslušné částky příjemci.
/3/ Při vyrovnávání
vzájemných pohledávek započtením
je povinnost platit splněna do výše započtení
dnem, ve kterém bylo započtení provedeno.
Práva vyplývající
organizaci vůči bance ze zůstatku na účtu,
nezanikají během jeho trvání.
Podkladem pro placení dodávek
uskutečňovaných mezi socialistickými
organizacemi je zpravidla faktura.
/1/ Právo a povinnost fakturovat vzniká dnem splnění (částečného splnění) dodávky.
/2/ Předpisy o fakturování
a placení mohou stanovit vznik práva a povinnosti
fakturovat jinak.
Jestliže dodavatel neodeslal
fakturu ve stanovené lhůtě, je povinen zaplatit
odběrateli penále ve výši 1% z fakturované
částky za každý započatý
měsíc prodlení, celkem však nejvýše
15 000 Kčs.
/1/ Je-li organizace v prodlení s placením faktury (dokladu ji nahrazujícího) nebo se splněním vykonatelného arbitrážního rozhodnutí znějícího na peněžité plnění, je povinna zaplatit oprávněné organizaci poplatek z prodlení ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení.
/2/ Poplatek z prodlení ve stejné výši je organizace povinna zaplatit oprávněné organizaci,
a) jestliže je v prodlení s odesláním podkladu pro fakturaci, pokud povinnost podklad odeslat je stanovena v prováděcích předpisech nebo ve smlouvě;
b) jestliže si neoprávněné vybere z jejího účtu peněžní částku, na kterou nemá právo; v tomto případě platí poplatek z prodlení ode dne, kdy peněžní částku obdržela, do dne, kdy ji oprávněné organizaci vrátila.
/3/ Odběratel, který nezaplatil fakturu v rozsahu vadného plněni (§ 202 odst. 1), není v prodlení s placením, pokud jeho reklamace je oprávněné a pokud právo z odpovědnosti za vady bylo čas uplatněno.
/4/ Poplatek z prodlení
se neplatí za dobu, po kterou bylo zdržení
proveditelné platby způsobeno peněžním
ústavem.
Organizace, která je v
prodlení s placením peněžitého
závazku, je povinna v případech, na něž
se nevztahují ustanovení § 378 odst 1 a 2,
platit oprávněně organizaci úrok z
prodlení ve výši 5 ročně, pokud
není v právních předpisech stanoveno
něco jiného. Ustanoveni § 78 odst. 4 platí
obdobně.
Zaplacením nepozbývá
odběratel práva z odpovědnosti za vady.
V jiných případech
než při placení dodávek jsou mezi organizacemi
podkladem pro placeni zpravidla dobropis, jestliže podklad
vystavuje dlužník, vyúčtování,
jestliže podklad vystavuje věřitel, a rozhodnuti
nebo opatření příslušných
orgánů.
/1/ Organizace, sou povinny svou úvěrovou potřebu plánovat.
/2/ Banka zajišťuje
soulad úvěrově potřeby organizací
s celospolečenskými zájmy prostřednictvím
úvěrového plánu.
/1/ Pro úvěrování platí tyto zásady:
a) úvěrové prostředky mohou být použity pouze pro potřeby organizace, které byl úvěr poskytnut,
b) organizace je oprávněna použit úvěrových prostředků jen k účelům, ke kterým byly poskytnuty,
c) úvěr je splatný ve stanovené lhůtě,
d) organizace je povinna pečovat o to, aby úvěr byl stanoveným způsobem zajištěn,
e) z úvěru platí organizace úroky ve výši, ve které byly dohodnuty nebo stanoveny obecně závazným právním předpisem.
/2/ Úvěr se poskytuje
především hospodářským
organizacím.
/1/ Banka poskytuje úvěr zpravidla na základě úvěrové smlouvy.
/2/ Úvěrovou smlouvou se banka zavazuje poskytnout organizaci úvěr na dohodnutý účel a v dohodnutém čase. Organizace se zavazuje použít poskytnutý úvěr na dohodnutý účel, zaplatit stanovený úrok a úvěr ve stanoveném čase splatit.
/3/ V úvěrové smlouvě se dohodnou podmínky úvěrování, zejména rozsah poskytnutého úvěru, způsob a časový plán jeho čerpání a splácení, způsob a formy předkládáni vzájemných informací a podkladů, záruky na úvěr, pravidla úrokováni a úvěrové sankce.
/4/ Úvěrová smlouva vznikne dohodou o celém jejím obsahu.
/5/ Podrobnější
obsah smlouvy, jakož i druhy úvěrových
smluv může upravit prováděcí
předpis.
/1/ Banka může uhrazovat své pohledávky ze splatných úvěrů, popřípadě též z ručení za ně i bez upomínání odepsáním z příslušných účtů úvěrované organizace, popřípadě i z příslušných účtů organizace, která se za splacení úvěrů zaručila (ručitel).
/2/ Požaduje-li banka splacení úvěru před lhůtou splatnosti, může žádat zaplacení od ručitele až po jeho předchozím uvědomění.
/3/ Vztah banky a ručitele
může být upraven dohodou jinak.
/1/ Lhůta pro zánik práv banky z poskytnutých úvěrů a práv proti ručiteli neprobíhá dále, popřípadě ani nepočíná, pokud na účtě, z něhož mohou být tyto pohledávky uhrazeny, není dostatek prostředků použitelných pro jejich úhradu.
/2/ Ustanovení předchozího
odstavce platí obdobně i pro jiné peněžní
ústavy, pokud by byly pověřeny podle §
362 poskytováním úvěrů.
/1/ Organizace nebo organizační jednotky socialistických organizací vystupující v hospodářských vztazích svým jménem, s výjimkou rozpočtových organizací, mohou být za závažné nebo opětovně jednání proti zájmům společnosti postihovány podle dalších ustanovení hospodářskými pokutami, které se odvádějí do příslušného státního rozpočtu.
/2/ Hospodářská pokuta může být uložena organizaci nebo organizační jednotce vystupující v hospodářských vztazích svým jménem, která
a) nesplní povinnost projednat dodavatelsko-odběratelské vztahy a jednání ukončit uzavřením smlouvy o přípravě dodávek, popřípadě protokolem (§ 114a odst. 2);
b) omezí výrobu nebo vypustí z výrobního programu výrobky, práce nebo výkony (§ 119a odst. 1), popřípadě převede výrobní program bez dodržení stanovených podmínek (§ 352a);
c) nezajistí v nezbytném rozsahu servisní službu nebo dodávky náhradních dílů;
d) vynucuje nepřiměřené podmínky při uzavírání hospodářských smluv nebo jiných dohod;
e) vyvíjí hospodářskou činnost neoprávněné;
f) zastaví nebo omezí prodej výrobků, zatají nebo hromadí výrobky nebo jiným způsobem vyvolává jejich nedostatek za účelem získání neoprávněného hospodářského prospěchu;
g) jedná v rozporu se zákazem stanoveným v § 119a odst. 3, zejména s cílem získat monopolní postavení na trhu;
h) vědomě nadsadí nebo podhodnotí požadavky v plánovacím nebo rozpočtovém procesu, zatají zdroje a možnosti nebo vynutí výjimečné řešení tím, že důležitější potřeby ponechá nezajištěny a pohotovými zdroji pokryje méně naléhavé potřeby;
i) uvede za účelem získání neoprávněného prospěchu nesprávné údaje ve výkazech, hlášeních nebo návrzích sloužících k řízení, plánování, ke kontrole a hodnocení hospodářské činnosti nebo ke stanovení cen;
j) znevýhodňuje organizace za to, že uplatňují majetkovou odpovědnost, zejména odpovědnost za vady a majetkové sankce;
k) opětovně uskutečňuje dodávky bez včasného uzavření hospodářské smlouvy;
l) soustavně dodává vadné výrobky nebo neoprávněně prosazuje při uzavírání smlouvy nižší jakost než stanoví technická norma;
m) připraví k odeslání do zahraničí výrobky se závažnými nedostatky;
n) opakovaně fakturuje za ceny, které jsou v rozporu s cenovými předpisy nebo tyto ceny platí, fakturuje nebo platí dodávky, které nebyly uskutečněny, anebo opakovaně požaduje nebo platí splátky v rozporu s podmínkami stanovenými pro jejich poskytování;
o) způsobí, že
byl dovezen stroj nebo zařízení, jehož
potřebné využití nebylo předem
zajištěno nebo byl dovezen s nežádoucím
časovým předstihem před dobou určenou
k jeho využití, anebo jinak způsobí
vážnou újmu devizovému hospodářství.
/1/ Hospodářské pokuty ukládá hospodářská arbitráž na návrh orgánů oprávněných k tomu zvláštním předpisem, nebo z vlastního podnětu na základě zjištění učiněných v arbitrážním řízení orgány hospodářské arbitráže.
/2/ Návrh na uložení hospodářské pokuty lze podat, popřípadě řízení z vlastního podnětu hospodářské arbitráže lze zahájit do jednoho roku od zjištění porušení povinnosti, nejdéle však do tří let následujících po roce, ve kterém byla tato povinnost porušena.
/3/ Hospodářské
pokuty se ukládají ve výši od 10 000
do 1 miliónu Kčs. Při stanovení jejich
výše se přihlíží zejména
k závažnosti důsledků postihovaného
jednání. Pokud právní předpisy
ukládají za jednání postižitelné
hospodářskou pokutou též povinnost jiného
odvodu nebo pokuty odváděné do státního
rozpočtu, hospodářská pokuta se neuloží.
/1/ Lhůta určená podle dnů počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.
/2/ Konec lhůty určené
podle týdnů, měsíc nebo let připadá
na den, který se pojmenováním nebo číslem
shoduje se dnem, na který připadá událost,
od níž lhůta počíná. Není-li
takový den v posledním měsíci, připadá
konec lhůty na poslední den měsíce.
/1/ Polovinou měsíce se rozumí patnáct dnů.
/2/ Je-li lhůta určena
na jeden nebo několik měsíců a půl
měsíce, počítá se patnáct
dnů naposled.
Byla-li lhůta prodloužena,
má se v pochybnostech za to, že nová lhůta
počíná dnem, který následuje
po uplynutí lhůty původní.
/1/ Práva, jehož nabytí je vázáno na určitý den, se nabývá již počátkem tohoto dne. Právní následky prodlení nebo zmeškání nastanou teprve uplynutím posledního dne lhůty. Je-li vak k projevu nebo k plnění určena anebo obvyklá jen určitá doba denní, lze takový projev učinit nebo plnění poskytnout včas jen v této denní době.
/2/ Jestliže by poslední
den lhůty určené k projevu nebo k plnění
případů na sobotu nebo na den pracovního
klidu, je posledním dnem lhůty nejblíže
příští den pracovní, pokud právní
předpis nestanoví jinak. Je-li však lhůta
určena stanovením kalendářního
týdne, je posledním dnem lhůty vždy
poslední pracovní den v tomto týdnu.
/1/ V hospodářsko právních vztazích vystupují také podnik zahraničního obchodu; jejich zřizování, způsobilost nabývat práv zavazovat se, hospodaření, organizaci a ostatní majetkoprávní poměrů upravují zvláštní předpisy.
/2/ Ustanovení tohoto zákona
nelze použít na vztahy, pokud jsou upraveny zákonem
o právních vztazích v mezinárodním
obchodním styku.
O hospodářské
činností jiných socialistických organizací
než státních, družstevních a společenských,
není-li upravena zvláštními předpisy,
platí ta ustanovení tohoto zákona, která
svým obsahem nejlépe odpovídají povaze
a úkolům těchto organizací.
Ustanovení tohoto zákona
o právních vztazích podniků zahraničního
obchodu platí i pro další socialistické
organizace oprávněné k provádění
zahraničně obchodní činnosti.
/1/ Federální ministerstvo financí vydá předpisy:
a) o hospodaření s národním majetkem,
b) o úpravě finančního hospodaření organizací zahraničního obchodu včetně sankcí za jejich porušení,
c) o fakturování a placení; v případě potřeby může odchylná upravit majetkové sankce stanovené za porušení platební a fakturační kázně.
/2/ Federální ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstvem financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky vydá předpisy o rozsahu a podmínkách pojištěni socialistických organizací.
/3/ Federální ministerstvo zemědělství a výživy v dohodě s federálním ministerstvem financí vydá podle potřeby k § 69 odst. 3 prováděcí předpis o podmínkách prodeje zemědělských výrobků pracovníkům státních organizací se zemědělskou výrobou.
/4/ Ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu České socialistické republiky a ministerstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Slovenské socialistické republiky vydají v dohodě se zúčastněnými ministerstvy předpis k provedení § 260a.
/5/ Předseda Státní
banky československé vydá prováděcí
předpisy o platebním styku a úvěrových
vztazích socialistických organizací.
/1/ Federální dodavatelská ministerstva v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a Státní arbitráží Československé socialistické republiky vydají podle potřeby k provedeni části šesté, šesté A, sedmé, osmé a části desáté hlavy třetí základní podmínky dodávky pro určitou skupinu výrobků, prací, výkonů, popřípadě jiných plnění. Obdobně vydá základní podmínky
a) o dodávkách výrobků, prací a výkonů pro vývoz a z dovozu, o dovozu investičních celků a o obstarání záležitostí prováděných podniky zahraničního obchodu federální ministerstvo zahraničního obchodu,
b) o dodávkách vývozních investičních celků federální ministerstvo zahraničního obchodu a federální ministerstvo hutnictví, strojírenství a elektrotechniky,
c) o dodávkách pro zajištění obranyschopnosti státu federální ministerstvo národní obrany,
d) o dodávkách státních hmotných rezerv Správa federálních hmotných rezerv,
e) o dodávkách zemědělských výrobků a potřeb federální ministerstvo zemědělství a výživy.
/2/ Na úsecích, kde působí jako dodavatelská ministerstva jen ministerstva republik, vydá základní podmínky dodávky na základě jejich návrhů a po projednání se zúčastněnými ústředními orgány Státní arbitráž Československé socialistické republiky.
/3/ Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj v dohodě se Státní arbitráží Československé socialistické republiky a po projednání se zúčastněnými ústředními orgány vydá základní podmínky
a) o dodávkách projektových prací,
b) o poskytování odborné pomoci a obstaráni záležitostí v investiční výstavbě,
c) o zabezpečení vědeckotechnického rozvoje.
/4/ Základní podmínky dodávky obsahují podrobnější úpravu dodavatelsko-odběratelských vztahů včetně majetkových sankcí; vztahují se na všechny dodávky a jiná plnění příslušného odvětví, i když některé dodavatelské organizace nejsou řízeny ministerstvem, které tyto základní podmínky dodávky vydalo.
/5/ Federální ministerstvo dopravy a spojů v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podrobně upraví v přepravních řádech hospodářské závazky obsažené v části deváté a vydá předpisy, kterými podrobněji upraví smlouvu o přípravě přeprav, smlouvu zasílatelskou a smlouvu o hromadné přepravě osob.
/6/ Státní komise
pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj v dohodě se zúčastněnými
ústředními orgány vydá podle
potřeby podrobnější předpisy
o veřejné soutěži, užší
soutěži a veřejném příslibu.
Vláda Československé socialistické republiky nařízením stanoví
a) podrobnosti o podnikovém rejstříku,
b) zásady organizace a
výkonu kontroly hospodářské činnosti
a jejího řízení.
/1/ Státní arbitráž Československé socialistické republiky vydá předpisy
a) k provedení § 114a a § 115 spolu se Státní plánovací komisí,
b) k provedení těch ustanovení, u nichž zákon prováděcí předpisy předpokládá, pokud jejich vydání nepřísluší jiným orgánům.
/2/ Státní arbitráž Československé socialistické republiky může podle zásad schválených vládou Československé socialistické republiky
a) vydat předpisy k provedení jiných ustanovení, než těch, u nichž hospodářský zákoník vydání prováděcích předpisů předpokládá,
b) upravit na přechodnou dobu hospodářské závazky pro jednotlivá odvětví (obory) nebo organizace odchylně od ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení, vyžadují-li to naléhavé potřeby národního hospodářství.
/3/ Pokud předpisy uvedené
v odstavci 2 se týkají soustavy plánovitého
řízení národního hospodářství,
vydává je Státní arbitráž
Československé socialistické republiky spolu
se Státní plánovací komisí.
/1/ Základní podmínky dodávky a ostatní prováděcí předpisy, jejichž vydání zákon předpokládá, se mohou odchylovat od ustanovení tohoto zákona, pokud to tento zákon připouští; nestanoví-li zákon v jednotlivých ustanoveních podmínky a meze odchylek, mohou obsahovat odchylky, jen pokud nutnost odchylné úpravy je odůvodněna zvláštnostmi upravovaného odvětví nebo upravovaného oboru činnosti.
/2/ Organizace se mohou dohodnout
odchylně od ustanovení základních
podmínek dodávky, pokud to základní
podmínky dodávky nebo jiné právní
předpisy nevylučují. Dohodou však nemůže
být snížena odpovědnost za škodu
a odpovědnost za vady.
Dnem nabytí majetku do
celospolečenského vlastnictví zanikají
zástavní práva a věcná břemena
na tomto majetku.
Ustanoveními tohoto zákona
se řídí i právní vztahy vzniklé
před 1. červencem 1964; vznik těchto právních
vztahů, jakož i práva z nich vzniklá
před 1. červencem 1964 se však řídí
dosavadními předpisy.
Podle dosavadních předpisů
se až do svého zakončení posuzuji všechny
lhůty, které začaly běžet před
1. červencem 1964.
Zrušují se:
1. zákon č. 51/1955 Sb., o národních podnicích a některých jiných hospodářských organizacích, ve znění zákona č. 67/1958 Sb. (vyhláška č. 68/1958 Sb.),
2. vládní nařízení č. 82/1951 Sb., o organizaci státních statků,
3. zákon č. 73/1959 Sb., o místním hospodářství,
4. vládní nařízení č. 3/1953 Sb., o podnicích státního obchodu,
5. vládní nařízení č. 81/1958 Sb., o správě národního majetku,
6. vládní nařízení č. 30/1954 Sb., o darech ve prospěch státu a o pořádání sbírek národními výbory,
7. vyhláška ministerstva financí č. 205/1958 Ú. l., kterou se provádí vládní nařízení o správě národního majetku, ve znění vyhlášek č. 133/1960 Sb. a č. 59/1963 Sb.,
8. zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a družstevních organizacích, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb.,
9. zákon č. 27/1959 Sb., o družstevní bytové výstavbě,
10. zákon č. 100/1950 Sb., o podnikovém rejstříku,
11. ustanovení § 61 odst. 2 zákona č. 49/1959 Sb., o jednotných zemědělských družstvech,
12. nařízení ministra spravedlnosti č. 124/1950 Sb., kterým se vydávají některé podrobnější předpisy o podnikovém rejstříku,
13. nařízení ministra spravedlnosti č. 40/1951 Sb., kterým se omezuje vyhlašování zápisů provedených v podnikovém rejstříku,
14. nařízení ministra spravedlnosti č. 13/1953 Sb., jímž se stanoví, které další podniky se zapisují do podnikového rejstříku,
15. nařízení ministra spravedlnosti č. 85/1953 Sb., jímž se stanoví, které další podniky se zapisují do podnikového rejstříku,
16. zákon č. 69/1958 Sb., o hospodářských vztazích mezi socialistickými organizacemi,
17. vládní nařízení č. 79/1962 Sb., kterým se rozšiřuje účinnost zákona č. 69/1958 Sb., o hospodářských vztazích mezi socialistickými organizacemi na úsek stavební investiční výstavby jednotných zemědělských družstev,
18. všechny vyhlášky a jiné právní předpisy, kterými se vydávají základní podmínky dodávky, s výjimkou vyhlášky č. 127/1962 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky prací a výkonů pro provádění zemědělské stavební investiční výstavby jednotných zemědělských družstev a společných družstevních podniků,
19. vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 172/1958 Ú. l., hospodářských vztazích při provádění vývozu zboží,
20. vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 173/1958 Ú. l., hospodářských vztazích při provádění dovozu zboží, ve znění vyhlášky č. 15/1960 Sb.,
21. vyhláška ministrů těžkého strojírenství a zahraničního obchodu č. 147/1959 Ú. l., o dodávkách investičních celků nebo jejich částí,
22. vyhláška hlavního arbitra republiky Československé č 225/1959 Ú. l., o uzavírání hospodářských smluv na úseku nov techniky, ve znění vyhlášky č. 14/1962 Sb.
23. vyhláška hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 127/1960 Sb., o uzavírání hospodářských smluv o provádění průzkumných, projektových, vědeckovýzkumných, uměleckých jiných prací na vysokých a průmyslových školách pro socialistické organizace,
24. vyhláška ministra financí a hlavního arbitra republik Československé č. 179/1959 Ú. l., o hmotných podnětech na zvýšení efektivnosti investiční výstavby, ve znění vyhlášky č. 70/1961 Sb.,
25. směrnice ministerstva financí č. 180/1959 Ú. l., o odměnách přirážkách za zhospodárnění, zkvalitnění a zrychlení investiční výstavby, ve znění směrnic č. 71/1961 Sb.,
26. vyhláška hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 128/1962 Sb., o úpravě sazeb majetkových sankcí dodávek pro investiční výstavbu,
27. vládní vyhláška č. 48/1958 Ú. l., o označování výrobků údaji o jejich původu,
28. zákon č. 51/1959 Sb., o výkupu zemědělských výrobků, pokud se vztahuje na jednotná zemědělská družstva a ostatní socialistické zemědělské organizace,
29. vyhláška ministerstva
zemědělství č. 162/1959 Ú.
l., o výkupu zemědělských výrobků,
ve znění vyhlášky č. 68/1962
Sb.
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem 1. července 1964.
Zákon č. 82/1966
Sb., o pojišťovnictví, nabyl účinnosti
dnem 1. ledna 1967, zákonné opatření
předsednictva Národního shromáždění
č. 13/1967 Sb., o úpravě hospodářského
zákoníku a některých dalších
právních předpisů, nabylo účinnosti
dnem 28. února 1967, zákon č. 69/1967 Sb.,
o národních výborech, nabyl účinnosti
dnem 1. ledna 1968, zákon č. 72/1970 Sb., o některých
opatřeních
týkajících se podnikového rejstříku,
nabyl účinnosti dnem 1. srpna 1970, zákon
č. 138/1970 Sb., kterým se mění a
doplňují některá ustanovení
hospodářského zákoníku, nabyl
účinnosti dnem 1. ledna 1971, zákon č.
144/1975 Sb., jímž se doplňuje hospodářský
zákoník, nabyl účinnosti dnem 1. ledna
1976, zákon č. 165/1982 Sb., kterým se mění
a doplňuje hospodářský zákoník,
nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1983 a zákon
č. 98/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje
hospodářský zákoník, nabyl
účinnosti dnem 1. července 1988.
PREAMBULE
ZÁKLADNÍ ČLÁNKY
| Hospodářsko právní vztahy | |
| Řízení národního hospodářství | |
| Socialistické společenské vlastnictví | |
| Socialistické organizace | |
| Právní úkony socialistických organizací | |
| Opatření orgánů hospodářského řízení | |
| Státní podniky | |
| Státní hospodářské organizace | |
| Rozpočtové a jiné státní organizace | |
| Celospolečenské socialistické vlastnictví a právo hospodaření s národním majetkem | |
| Družstevní organizace | |
| Družstevní socialistické vlastnictví | |
| Hospodaření společenských organizací |
|
Podnikový rejstřík | ||
| Oddíl první: Poměr plánu a závazku | |
| Oddíl druhý: Zásady spolupráce socialistických organizací | |
| Oddíl třetí: Vznik, změna a zrušení hospodářských závazků | |
| Oddíl čtvrtý: Lhůty pro uplatnění práv |
| Oddíl první: Odpovědnost za vady (záruka) | |
| Oddíl druhý: Prodlení | |
| Oddíl třetí: Majetkové sankce | |
| Oddíl čtvrtý: Vypořádání škod mezi socialistickými organizacemi | |
| Uzavírání hospodářských smluv | |
| Povinnost uzavřít hospodářskou smlouvu | |
| Přípravné smlouvy |
| Oddíl první: Smlouva o dodávce výrobků | |
| Oddíl druhý: Všeobecné dodací podmínky | |
| Oddíl třetí: Prověřování plnění | |
| Oddíl čtvrtý: Reklamační řízení a práva z odpovědnosti za vady | |
| Oddíl pátý: Majetkové sankce |
| Oddíl první: Úvodní ustanovení | |
| Oddíl druhý: Dodávky pro vývoz | |
| Oddíl třetí: Dodávky z dovozu |
| Zvláštní ustanovení o nákupu zemědělských a lesních výrobků a o dodávkách zemědělských potřeb |
| Oddíl první: Úvodní ustanovení | |
| Oddíl druhý: Příprava investiční výstavby | |
| Oddíl třetí: Provádění investiční výstavby |
| Oddíl první: Dovoz investičních celků a některých strojů a zařízení | |
| Oddíl druhý: Dodávky vývozních investičních celků | |
| Oddíl třetí: Dovoz a vývoz prací a výkonů |
| Hospodářské závazky k zabezpečení vědeckotechnického rozvoje | § 332c - 332h |
| Úvodní ustanovení | |
| Smlouva o přípravě přeprav | |
| Závazky z přepravní smlouvy | |
| Uplatňování a zánik práv | |
| Hospodářské smlouvy o převodu práva hospodaření, o dočasném užívání a převodu vlastnictví | |
| Závazky při zajišťování hospodářské spolupráce se zahraničím | |
| Ostatní hospodářské smlouvy mezi socialistickými organizacemi | |
| Úvodní ustanovení | |
| Platební styk socialistických organizací | |
| Fakturování a jiné podklady pro placení | |
| Bankovní úvěr | |
| Hospodářské pokuty | § 384a - 384b |
| Počítání času | |
| Zvláštní ustanovení o právním postavení některých socialistických organizací | |
| Orgány hospodářského řízení | |
| Zmocnění | |
| Přechodná ustanovení | |
| Závěrečná ustanovení |