Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Účelem zákona je upravit práva a povinnosti orgánů a organizací v oblasti metrologie při zabezpečování jednotnosti a přesnosti měřidel a měření.

Odůvodnění:

Metrologie je souborem vědeckých a technických znalostí a činností týkajících se měření. Zajišťování jednotnosti a přesnosti měřidel a měření má nezastupitelný význam zejména pro dodržování stanovené jakosti výroby i dalších technických činností a pro zabezpečování správnosti směny, efektivnosti vědeckotechnického rozvoje, ochrany životního prostředí, zdraví a bezpečnosti práce i obranyschopnosti státu.

V zásadě je obecně definován účel zákona. Terminologie návrhu vychází především z mezinárodního názvosloví (Rada vzájemné hospodářské pomoci, Mezinárodní organizace legální metrologie), upravovaného však pro účely zákona. Termín "měrová služba" užitý v čl. 24 odst. 2 písm. d) úst. zákona o československé federaci a v názvu dosavadního zákona, není zde navrhován, protože zahrnuje pouze část předmětu navrhované právní úpravy a neobsahuje např. řízení výzkumu, mezinárodní spolupráci, povinnosti organizací.

Ve všech odvětvích národního hospodářství i v ostatních oblastech společenské činnosti je povinností používat státní technickou normou stanovené měřicí jednotky.

V mezinárodním styku je dovoleno používat i jiných měřicích jednotek, vyplývá-li to z mezinárodních smluv nebo z požadavku zahraničních obchodu.

Odůvodnění:

Zásada ponechává povinnost užívání stanovených měřicích jednotek, a to v současné době mezinárodního systému (SI). Na rozdíl od dosavadní úpravy však tyto jednotky nevyjmenovává s ohledem na trvalý vývoj v této oblasti, který by si vždy vyžadoval odpovídající změny zákona. Proto je přeneseno stanovení "zákonných" měřicích jednotek na státní technickou normu (ČSN).

Měřicí prostředky, míry nebo měřicí přístroje, stanovící hodnoty měřené veličiny (dále jen "měřidla"), se pro účely tohoto zákona člení na:

a) etalony,

b) pracovní a informativní měřidla,

c) referenční materiály, používané zpravidla jako etalony nebo pracovní měřidla.

V pochybnostech o zařazení měřidla do některé z uvedených kategorií rozhodne u nově vyráběných nebo dovážených měřidel Federální úřad pro normalizaci a měření (dále jen "Úřad"), v ostatních případech organizace spravující měřidlo.

Odůvodnění:

Zásada představuje základní funkční kategorizaci měřidel, která nebyla v dosavadním zákonu souborně vyjádřena. Dílčí kategorie etalonu jsou uvedeny dále. Podle mezinárodní terminologie se mění dosavadní označení "provozní" na "pracovní". Odlišení referenčních materiálu má význam pro jiný způsob schvalování jejich přípravy.

Doplňující ustanovení účelově rozlišuje pravomoc Úřadu rozhodnout podle charakteru měřidla (pro schvalování typů) a organizace podle způsobu užívání měřidla (pro ověřování nebo kalibraci).

K zajištění jednotnosti a přesnosti měřidel a měření se stanoví hierarchie měřidel schématy návaznosti. Státní schémata návaznosti měřidel stanoví Úřad státní technickou normou. Způsob navázání pracovních měřidel používaných v organizaci stanoví organizace zejména podnikovými schématy návaznosti. Nejsou-li stanovena státní schémata návaznosti zejména v případě technických veličin, je možné se souhlasem Úřadu nahradit návaznost na etalon souladem měřidla s parametry technické dokumentace vydané zpravidla výrobcem měřidla nebo materiálu.

Odůvodnění:

Návrh zakotvuje schémata návaznosti měřidel (tj. posloupné vazby měřidel pro jejich ověřování nebo kalibraci vyjádřené obvykle graficky) jako metodu osvědčenou na odborných metrologických pracovištích v tuzemsku i v zahraničí. Tato schémata stanoví jednotný způsob přenosu hodnoty měřicí jednotky dané veličiny prostřednictvím etalonů na pracovní měřidla. Poslední věta zásady řeší případy netypických zkoušek metrologických vlastností některých materiálů, např. v textilním průmyslu.

Etalon jednotky určité veličiny je měřidlo sloužící k realizaci a uchovávání této jednotky a k jejímu přenosu na měřidla nižší přesnosti. Uchováváním etalonu se rozumí všechny úkony potřebné k zachování metrologických charakteristik etalonu ve stanovených mezích.

Státní etalony tvoří základ návaznosti měřidel ve státě. Státní etalony schvaluje Úřad a zveřejňuje je ve Věstníku Federálního úřadu pro normalizaci a měření (dále jen "Věstník Úřadu"). Způsob uchovávání a používání státních etalonů stanoví Úřad. K ochraně státních etalonů může být zřízeno v okolí jejich uchovávání ochranné pásmo podle zvláštních předpisů.

Státní etalony se porovnávají především s mezinárodními etalony, vytvořenými a uchovávanými podle mezinárodních smluv, jimiž je Československá socialistická republika vázána, popřípadě se státními etalony jiných zemí.

Ostatní etalony metrologických orgánů podléhají státní metrologické kontrole v rozsahu stanoveném Úřadem.

Hlavní etalony organizací jsou navázány na etalony metrologických orgánů a jsou zároveň základem návaznosti měřidel organizace. Organizace může zařadit do návaznosti mezi hlavní etalony a pracovní měřidla pracovní etalony, popřípadě si návaznost užívaných pracovních měřidel zajistit pomocí etalonů jiné organizace nebo metrologických orgánů.

Odůvodnění:

Státní etalony jsou nákladná, často unikátní zařízení mimořádného významu, jejichž vysoký stupeň ochrany při zabezpečení trvalého provozu je v celostátním zájmu. Proto je nezbytné stanovit zvláštní pravidla na schvalování, uchovávání a používání státních etalonů jednotlivých veličin. Tato pravidla však s ohledem na uchovávání těchto etalonů metrologickými orgány není účelné vydávat obecně závazným právním předpisem. Ochranné pásmo bude zřizováno podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. Pro tuto oblast má mezinárodní spolupráce klíčový význam. Od uzavření Mezinárodní úmluvy o soustavě metrické r. 1875 (č.200/1924 Sb. z. a n.) navazovaly smluvní strany své státní etalony na mezinárodní, uchovávané podle této úmluvy. V posledních letech se v rámci RVHP buduje obdobný systém na základě Dohody o spolupráci při tvorbě a používání etalonů RVHP (č. 136/1983 Sb.).

V rámci hierarchie etalonů se zařazují podle schémat návaznosti po státních etalonech etalony nižších řádů přesnosti ve správě metrologických orgánů, dále hlavní etalony organizací a zpravidla i etalony pracovní, sloužící již k přímému navázání pracovních měřidel.

Za pracovní měřidla se pro účely tohoto zákona považují měřidla, která svým užíváním mají vliv na jakost a množství výroby, správnost směny, řízení technologického procesu, vývoje a výzkumu, zdravotnictví, dále na bezpečnost práce a ochranu zdraví i na životní prostředí. Za měřidla se v tomto smyslu považují též měřicí dávkovače, stanovící samočinně a periodicky předem určené množství.

Měřidla, která svým základním určením tento vliv mít nemohou nebo svým současným použitím tento vliv nemají, se považují za měřidla informativní.

Odůvodnění:

Ustanovení je v podstatě převzato z dosavadní právní úpravy a jeho smyslem je vyčlenit z množství měřidel užívaných k vlastnímu měření ta, která mají ekonomický nebo sociální význam a jsou pro jejich výrobu a užívání zákonem stanoveny určité povinnosti.

Referenční materiály jsou materiály nebo látky přesně stanoveného složení nebo vlastností, používané zejména pro kalibraci přístrojů, vyhodnocování měřicích metod a určování hodnot příslušejících k materiálům.

Odůvodnění:

Jedná se pouze o ustanovení definiční povahy pro tento specifický druh měřidel. Technický postup při schvalování referenčních materiálů složení a referenčních materiálů vlastností je s ohledem na jejich povahu rozdílný.

Veškerá měřidla podléhají metrologické kontrole.

Státní metrologickou kontrolou se pro účely tohoto zákona rozumí zejména schválení typu měřidla a ověřeni měřidla.

Státní metrologickou kontrolu zajišťují a provádějí metrologické orgány, jimiž jsou Úřad a organizace jím pověřené na základě tohoto zákona (státní metrologická střediska). Státní metrologická kontrola se na informativní měřidla nevztahuje.

V odůvodněných případech může Úřad vyjmout určenou skupinu měřidel z působnosti státní metrologické kontroly.

Podnikovou metrologickou kontrolou je kalibrace měřidel prováděná organizací.

Odůvodnění:

V zásadě se souborně stanoví druhy metrologických kontrol, dosud stanovené pouze jednotlivě. Zásada dále umožňuje řešit problematiku kontroly měřidel specifického určení, používaných např. v působnosti ČSAV, přičemž principy celostátní jednotnosti a přesností měřidel a měření zůstanou nedotčeny.

Organizace, které vyrábějí, opravují nebo dovážejí měřidla, jsou povinny se přihlásit k registraci u Úřadu. Tato povinnost se nevztahuje na případy činností prováděných jen ojediněle nebo pro vlastní potřebu. Úřad registraci zruší, jestliže pominuly důvody, pro které byla provedena.

Odůvodnění:

Institut registrace byl převzat z dosavadní úpravy, protože představuje významný podklad pro stanovení dalších směrů rozvoje metrologie i pro řešení operativních problémů a pro poskytování informací z této oblasti organizacím.

Veškeré nově vyráběné typy měřidel s výjimkou referenčních materiálů podléhají povinnému schvalování.

Výrobu měřidel lze zahájit pouze po schválení jejich typu. Při schvalování typu měřidla se zjišťuje, zda bude měřidlo schopno plnit funkci, pro kterou je určeno, a zda nemůže ohrozit život nebo zdraví jeho uživatelů. K tomuto zjištění se využívá jak údajů státních technických norem, zahraničních technických předpisů a jiných dokumentů, tak výsledků technických zkoušek provedených metrologickými orgány, státními zkušebnami, popřípadě se souhlasem metrologického orgánu, pokud tento orgán nemá pro provedení zkoušek potřebné vybavení, výrobcem nebo dalšími organizacemi v tuzemsku i v zahraničí na náklad výrobce.

Metrologický orgán schválí typ na žádost výrobce. Součástí žádosti je dokumentace obsahující metrologické požadavky na měřidlo a metody jeho metrologické kontroly a bezplatně poskytnuté vzorky v potřebném počtu stanoveném metrologickým orgánem. Vzorky vrátí metrologický orgán výrobci ve stavu, v jakém jsou po zkouškách. Může se však s výrobcem dohodnout, že si alespoň 1 kus ponechá jako doklad. V odůvodněných případech může metrologický orgán od schválení typu upustit. Na základě žádosti výrobce může metrologický orgán výjimečně povolit předběžně novou výrobu měřidla ještě před schválením typu. Schválené typy měřidel již nepodléhají schvalování podle zákona o státním zkušebnictví.

Platnost schválení typu zaniká změnou konstrukce měřidla, použitého materiálu nebo technologie jeho výroby, ovlivňující jeho metrologické vlastnosti, nerozhodne-li metrologický orgán jinak. Výrobce měřidla schváleného typu je povinen předem ohlásit metrologickému orgánu tyto změny. Metrologický orgán potom rozhodne, zda je nutné provést nové schválení typu. Platnost schválení typu měřidla může být v odůvodněných případech omezena i jinak (např. lhůtou, množstvím měřidel). Metrologický orgán rovněž může schválení typu měřidla pozastavit nebo i zrušit, zjistí-li se, že vyráběná měřidla neodpovídají schválenému typu.

Schválení typu nepodléhají měřidla, která jsou výhradně předmětem vývozu, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Československá socialistická republika vázána, nestanoví jinak.

Metrologický orgán může v jednoduchých případech schválit typ bez provedení technických zkoušek.

Měřidla neschváleného typu nelze uvádět do oběhu ani používat.

Odůvodnění:

Institut schvalování typu (dosud "ověřování typu") se na rozdíl od dosavadní úpravy rozšiřuje na veškerá nová měřidla s výjimkami uvedenými v zásadě o metrologické kontrole. Nově se také umožňuje časově rozlišit podle potřeby povolení výroby a typové schvalování. Zároveň se výslovně uvádí možnost využívat výsledků zkoušek jiných orgánů, zpravidla speciálního zaměření, a na druhé straně se umožňuje ustoupit od provádění technických zkoušek tam, kde to není účelné.

Nově dovážená měřidla s výjimkou referenčních materiálů podléhají schválení typu za stejných podmínek jako měřidla nově vyráběná, s výjimkou ustanovení o poskytnutí vzorku měřidla. Žádost o schválení typu dovezeného měřidla podává metrologickému orgánu odběratel dovážených měřidel, popřípadě dovážející organizace, je-li jím dodávka měřidla zajišťována. Odběratel dovážených měřidel, popřípadě dovážející organizace, je povinen umožnit metrologickému orgánu vyzkoušení parametrů měřidla. Po dobu schvalování typu neběží organizacím lhůty stanovené zvláštními předpisy pro uvádění dovezených výrobků do provozu. Bez schválení typu nesmí organizace oprávněná k zahraničně obchodní činnosti uskutečnit dovozy těchto měřidel.

Odůvodnění:

Pro nově dovážená měřidla platí přiměřeně obdobný režim jako pro nově vyráběná. Na rozdíl od dosavadní právní úpravy se však upouští od předběžného povolování dovozu. Zvláštními předpisy, jimiž se sankcionuje opožděné uvádění dovezených prostředků do provozu, se rozumí zejména vyhláška FMF č. 153/1980 Sb. Odběratel dováženého měřidla si může smluvně zajistit předběžnou expertízu od metrologického orgánu.

Zpracovatel výchozího materiálu určeného pro československý referenční materiál je povinen předložit metrologickému orgánu technické zadání. Zahájit přípravu tohoto materiálu může teprve po schválení technického zadání metrologickým orgánem. V případech zvláštního zřetele hodných může metrologický orgán od této podmínky upustit. Vytvořený materiál je na základě vzorků bezplatně předaných zpracovatelem schválen a zveřejněn Úřadem ve Věstníku Úřadu. Jednotlivé dávky československého referenčního materiálu jsou atestovány metrologickým orgánem.

Za československý referenční materiál může být vyhlášen též referenční materiál z dovozu, který byl pro tento účel schválen Úřadem, anebo mezinárodní referenční materiál, pokud se tím realizuje mezinárodní smlouva, kterou je Československá socialistická republika vázána.

Zpracovatelé ostatních referenčních materiálů pouze ohlašují metrologickému orgánu ukončenou přípravu nebo uskutečněný dovoz referenčního materiálu s uvedením jeho metrologických charakteristik.

Odůvodnění:

Československý referenční materiál je referenčním materiálem, jehož složení nebo vlastnosti jsou úředně zjištěny (atestovány) metrologickým orgánem. Navržený postup odpovídá současné právní úpravě. "Příkladem zvláštního zřetele hodným" se zde rozumí např. zjištění, že referenční materiál již vytvořený v organizaci pro její provozní potřeby by pro úroveň svých parametrů mohl být dodatečně vyhlášen za československý. "Mezinárodním" referenčním materiálem se rozumí referenční materiál vyšší metrologické kvality, vytvořený na základě mezinárodní smlouvy zpravidla pro funkci etalonu. Pro ostatní referenční materiály se předpokládá zjednodušený režim.

Pracovní měřidla významná z celospolečenského hlediska podléhají povinnému ověřování. Stanoví je Úřad a zveřejňuje je včetně lhůt pro periodické ověřování ve Věstníku Úřadu formou druhového seznamu (dále jen "stanovená měřidla"). Zařazení pracovních měřidel mezi stanovená měřidla Úřad předem projedná s příslušným ústředním orgánem státní správy. Povinnému ověřování podléhají rovněž hlavní etalony organizací.

Odůvodnění:

Zásada vycházející z dosavadní právní úpravy stanoví principy vyhlašování stanovených měřidel, k nimž se přiřazují též hlavní etalony organizací.

Ověřením jednotlivého stanoveného měřidla se zjišťuje, zda má měřidlo požadované metrologické vlastnosti a zda odpovídá schválenému typu, popřípadě ustanovením právních předpisů, státních technických norem i dalších technických dokumentů. Příslušný metrologický orgán může ověřit na žádost orgánu nebo organizace i jiná měřidla.

O ověření měřidla, jestliže měřidlo splňuje požadované vlastnosti, se vydá úřední doklad nebo se měřidlo opatří úřední značkou. Je zakázáno poškozování, pozměňování nebo neoprávněné používání platných úředních značek.

U měřidel, pokud jsou používána za okolností, kdy nesprávným měřením mohou být významně poškozený zájmy společnosti, organizace nebo jednotlivce, je poškozená strana oprávněna vyžádat si jeho ověření.

Jednotnost a přesnost ostatních pracovních měřidel se zajišťuje jejich kalibrací. Při kalibraci se zjišťuje závislost mezi hodnotami indikovanými měřidlem a příslušnými konvenčně pravými hodnotami měřené veličiny.

Odůvodnění:

Význam technického prvku pří ověřování měřidel a velká četnost případů stejného druhu vyžaduje méně formální postup při rozhodování. Proto se zde ponechává princip dosavadní právní úpravy, shodný ostatně i s postupem metrologických orgánů v zahraničí. Případné "technické dokumenty" přicházejí v praxí v úvahu především ve formě zahraničních technických předpisů v souvislosti s uzavřenými mezinárodními smlouvami metrologickými. Ochrana ověřovací značky převzatá zčásti ze zákona přestupkového je dále doplněna v návaznosti na registraci úředních značek u Mezinárodního úřadu pro duševní vlastnictví. Naproti tomu se nestanoví zvláštní ochrana "úředního dokladu" (např. ověřovacího listu), protože ji dostatečně upravuje § 176 trestního zákona. Nově se zařazuje oprávnění poškozené strany vyžádat si ve sporných případech ověření měřidla.

Kalibrace je v souladu s mezinárodním názvoslovím nový termín pro dosavadní kontrolu provozních měřidel.

Před uvedením stanovených měřidel do oběhu má výrobce, odběratel dovážených měřidel a organizace, která provedla montáž nebo opravy opraveného měřidla, povinnost zajistit jejich ověření, u ostatních měřidel jejich kalibraci. Uvedenou povinnost má rovněž organizace, která zajistila dodávku technologie obsahující tato měřidla, pokud již nebyla samostatně ověřena, popřípadě kalibrována. U měřidel určených pro vývoz vzniká tato povinnost jen tehdy, stanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Československá socialistická republika vázána, ověření měřidla ve státě vývozce.

Odůvodnění:

Převzato kromě terminologických změn z dosavadní právní úpravy. Pouze ustanovení o vývozu měřidel je nově navrhováno vzhledem k uzavřeným mezinárodním smlouvám metrologickým, kde se předpokládá prvotní ověření měřidel dodávaných podle dohodnuté nomenklatury. Prvotní ověření, jak vyplývá z povahy věci, se provádí jednorázově. Proto v případě montáže se již nejedná o funkci jednotlivého měřidla, ale celého měřícího systému.

Stanovených měřidel může být používáno pro daný účel jen po dobu platnosti provedeného ověření. Jestliže došlo ke znehodnocení či odstranění úřední značky nebo měřidlo zjevně ztratilo požadované metrologické vlastnosti, popřípadě ztráta těchto vlastností byla zjištěna kontrolními orgány, podléhají tato měřidla novému ověření. Novému ověření však tato měřidla již nepodléhají, pokud přestala být užívána k účelům, pro které byla vyhlášena jako stanovená.

Metrologický orgán je oprávněn zjišťovat u uživatelů stanovených měřidel plnění povinnosti předkládat stanovená měřidla k ověření. Zjistí-li, že je používáno stanovené měřidlo bez platného ověření, měřidlo zaplombuje nebo zruší ověřovací značku.

Odůvodnění:

Povinnosti uživatelů stanovených měřidel jsou v podstatě převzaty z dosavadní právní úpravy úředního ověřování: Obdobně je převzato ustanovení o znehodnocení ověřovacích značek.

Osvědčení o ověření, schválení nebo certifikaci měřidla anebo jeho typu vydané mezinárodním nebo jiným zahraničním orgánem se uznává za ověření nebo schválení provedené podle tohoto zákona, vyplývá-li to z mezinárodní smlouvy, kterou je Československá socialistická republika vázána. Úřad může těmto osvědčením přiznat stejné účinky i v dalších případech, jestliže je to národohospodářsky účelné. Úřad dále může povolit na žádost organizace schválení typu nebo ověření měřidla nebo určité technické úkony v zahraničí rovněž s účinky úkonů provedených podle tohoto zákona.

Vztahy se zahraničím vznikající při tvorbě etalonů nebo referenčních materiálů se řídí mezinárodní smlouvou, kterou je Československá socialistická republika vázána.

Odůvodnění:

Smyslem mezinárodních smluv o vzájemném uznávání zkoušek měřidel je zamezit nákladným zkouškám prováděným druhou stranou na základě jejich vnitrostátních předpisů. Tyto účinky mezinárodní smlouvy je potřebné zakotvit v právním řádu. Dosavadní právní úprava metrologie obsahuje příslušné ustanovení. Navrhovaný text by však nově umožnil Úřadu uznat též další zahraniční osvědčení, pokud by to bylo účelné. Další věta odpovídá dosavadní právní úpravě, která se osvědčila u speciálních měřidel, která nebylo možno zkoušet v tuzemsku.

Poslední věta odpovídá příslušným ustanovením uzavřených mezinárodních smluv týkajících se etalonů RVHP a referenčních materiálů RVHP.

Úřad v oblasti metrologie

a) plánuje úkoly státní metrologie, které realizuje a koordinuje ve vazbě na ostatní části státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje;

b) zastupuje Československou socialistickou republiku v mezinárodních metrologických orgánech a organizacích a koordinuje účast orgánů a organizací na plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv a z činnosti mezinárodních metrologických organizací;

c) kontroluje činnost státních metrologických středisek vykonávanou v rámci jejich pověření Úřadem a středisek autorizovaných pro úřední měření;

d) je oprávněn kontrolovat v organizacích dodržování povinností stanovených právními předpisy v oblasti metrologie;

e) poskytuje metrologické expertizy a informace v oblasti metrologie;

f) zřizuje a řídí odborné vědeckovýzkumné a výkonné organizace pro plnění odborných úkolů v oblasti metrologie;

g) zveřejňuje ve Věstníku Úřadu státní metrologická střediska a autorizace pro úřední měření, státní etalony, československé referenční materiály a stanovená měřidla včetně lhůt, v nichž je měřidlo nutno předložit metrologickému orgánu, jakož i střediska kalibrační služby organizací s Úřadem projednaná, popřípadě dohodnutá a oznamuje přehled úkolů plánů státní metrologie.

Odůvodnění:

Působnost a pravomoc Úřadu se v návrhu mění tak, aby odpovídala úloze metrologie při realizaci úkolů státní technické politiky, především při prohlubování mezinárodní metrologické spolupráce.

Pro plnění některých úkolů státní správy v metrologii může ad pověřit organizaci funkcí státního metrologického střediska. Jestliže se nejedná o organizaci v působnosti Úřadu, uskutečňuje se pověření v dohodě s organizací a po projednání s jejím zakladatelem, popřípadě zřizovatelem, jemuž pak k informaci zasílá pověřovací listinu. Státní metrologické středisko provádí v rozsahu pověření státní metrologickou kontrolu měřidel a uchovávání státních etalonů. Zjistí-li Úřad závažné nedostatky v metrologické činnosti střediska, může pověření po projednání s organizací a informování zakladatele, popřípadě zřizovatele omezit nebo zcela odejmout.

Odůvodnění:

Základním posláním státní správy v metrologii je zajištěni přenosu hodnoty měřicí jednotky dané veličiny od mezinárodního etalonu pomocí dalších etalonů hierarchicky až na pracovní měřidla. Řízení této činnosti náleží Úřadu, avšak vlastní výkon státní metrologické kontroly vyžaduje odpovídající technické vybavení. Proto Úřad postupně pověřoval organizace ověřováním měřidel i některými dalšími metrologickými činnostmi. Systém státní správy v metrologii je tedy obdobný jako ve státním zkušebnictví, kde jsou organizace pověřovány Úřadem funkcí státní zkušebny.

Nový institut "státního metrologického střediska" soustřeďuje v sobě dosavadní instituty organizací pověřených podnikovým ověřováním a organizací; do jejichž působnosti byly převedeny určité úkoly měrové služby. Protože úkony státních metrologických středisek jsou přímo a ne zprostředkovaně úkony státní správy, je třeba tato střediska považovat za orgány státní správy.

Příkladem organizace, která na základě pověření Úřadu vykonává státní správu v oblasti metrologie jako součást své statutárně vymezené činnosti, je Československý metrologický ústav v Bratislavě. Se státním metrologickým střediskem nelze zaměňovat středisko kalibrační služby zřizované v organizacích, které pouze provádí za úhradu metrologické úkony jiných organizací z důvodu ekonomické účelnosti (zejména kalibraci cizích pracovních měřidel).