Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Úřad může v případech zvláštního zřetele hodných autorizovat v dohodě s organizací státní metrologické středisko nebo středisko kalibrační služby organizace k výkonu úředního měření ve stanoveném oboru měření. Podmínkou výkonu je užívání měřidla odpovídajícího požadavkům státní metrologické kontroly, dále osvědčení o odborné způsobilosti úředního metrologa odpovědného za úřední měření vydané Úřadem a dozor prováděný metrologickým orgánem. O výsledku úředního měření vydá státní metrologické středisko nebo středisko kalibrační služby doklad, který má charakter veřejné listiny. Obdobně může Úřad autorizovat též občana poskytujícího služby na základě povolení orgánu státní správy. Autorizaci může Úřad odejmout, jestliže zjistí, že nejsou dodržovány podmínky jejího výkonu.

Odůvodnění:

Nová zásada rozšiřuje dosavadní institut veřejných vážných. Navrhovaný institut přitom navazuje na § 175 odst. 3 písm. b) hospodářského zákoníku ("úřední zjištění množství orgánem k tomu povolaným podle zvláštních předpisů").

Ústřední orgány a svazy družstev se v rámci své působnosti podílejí na rozvoji a efektivním uplatňování metrologie, na zpracování koncepce rozvoje metrologie a dále na plnění úkolů mezinárodní spolupráce v metrologii.

Odůvodnění:

Zásadou se stanoví úkoly ústředních orgánů v oblasti metrologie tak, aby odpovídaly současnému poslání jednotného výkonného řídícího centra.

Organizace

a) vedou evidenci používaných stanovených měřidel podléhajících novému ověření s datem posledního ověření;

b) zajišťují jednotnost a přesnost používaných pracovních měřidel nepodléhajících ověřování jejich kalibrací především návazností na hlavní etalony, a to podle technických vlastností měřidla a způsobu používání v rozsahu nutném k zabezpečení srovnatelné jakosti jejich činnosti;

c) zajišťují jednotnost a přesnost měření, jakož i příslušnou metrologickou odbornost pracovníků používajících měřidla, jejichž užívání vyžaduje zvláštní znalosti;

d) jsou oprávněny si zřídit středisko kalibrační služby, které může po projednání s Úřadem poskytovat na základě hospodářské smlouvy metrologické služby jiným organizacím a v dohodě s Úřadem poskytovat své služby pro účely mezinárodní certifikace; přitom dbají, aby toto středisko bylo na patřičné úrovni v technickém vybavení.

Výrobní a opravárenské organizace jsou dále odpovědné za metrologické zajištění technologického procesu výroby nebo oprav a jeho kontroly v souladu s technickou dokumentací.

Odůvodnění:

Těžištěm povinností stanovených v této zásadě je náležité využívání a uplatňování podnikové metrologie. Dále se stanoví povinnosti ve vztahu k výkonu státní metrologie a zajištění náležité kalibrace pracovních měřidel. Nově se zavádí institut střediska kalibrační služby, vycházející ze zkušeností z rozvoje současných středisek metrologické služby. Činnost těchto středisek je založena především na využívání nákladných etalonážních zařízení pro kalibraci pracovních měřidel jiných organizací.

Za výkony v metrologii jsou účtovány úhrady, nebo vyměřovány poplatky podle zvláštních předpisů.

Odůvodnění:

V souladu s dosavadní praxí úhrady výkonu správních orgánů, zejména činností vycházejících z realizace technických zkoušek, jsou náklady za výkony v oblasti metrologie hrazeny z prostředků organizací, které příslušná měřidla k těmto výkonům předkládají. Podle toho se hradí metrologické výkony podle cenových předpisů, pokud není pro určitý výkon stanoven správní poplatek.

Úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kčs organizaci, o které zjistí že,

a) uváděla do oběhu měřidla, jejichž typ nebyl schválen nebo která měla vlastnosti schváleného typu;

b) používá stanovené měřidlo bez ověření;

c) neoprávněně použila, pozměnila nebo poškodila úřední značku měřidla;

d) neposkytla metrologickým orgánům zákonem stanovenou součinnost.

Při opětovném porušení povinností, za jejichž nedodržení byla již pokuta uložena, Úřad uloží pokutu až do částky 1 000 000 Kčs. Pokutu nelze uložit, byla-li za totéž porušení předpisů uložena již pokuta jiným orgánem podle zvláštních předpisů.

Pravomocná rozhodnutí o uložení pokut se zasílají příslušné finanční správě. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy bylo porušení povinnosti zjištěno, nejpozději však do tří let, kdy k němu došlo. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu federace nebo republik podle příslušnosti orgánů hospodářského řízení pokutovaných organizací.

Odůvodnění:

Dosavadní právní předpisy neobsahují zmocnění k ukládání pokut organizacím. Přitom uplatňování sankcí je nezbytnou podmínkou právních záruk dodržování ustanovení zákona. Z povinností organizace byly vybrány pouze takové, jejichž nedodržení má celospolečenský dopad. Protože ukládání pokut je rozhodování o povinnostech organizací a speciální úprava by zde nebyla účelná, bude se řídit obecnými předpisy o správním řízení. Výše ukládaných pokut bude ovšem odstupňována podle závažnosti deliktu.

Přestupku se dopustí občan, který při poskytování služeb nebo prodeji zboží na základě povolení orgánu státní správy uvede do oběhu nebo používá měřidlo nevyhovující předpisům, neoprávněně manipuluje s ověřovací značkou měřidel nebo neposkytne metrologickým orgánům zákonem stanovenou součinnost.

Za přestupek uloží Úřad pokutu až do výše 5 000 Kčs.

Kontrolní orgány Úřadu jsou oprávněny ukládat a vybírat blokové pokuty v blokovém řízení až do výše 500 Kčs.

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí o přestupcích a jejich. projednávání obecné předpisy.

Odůvodnění:

S ohledem na rozvoj služeb poskytovaných občany se zařazuje též zásada o přestupcích v dané oblasti včetně ustanovení o blokových pokutách.

V řízení ve věcech státní metrologie se postupuje podle správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem řízení je pouze ten, jemuž tento zákon stanoví povinnosti nebo oprávnění.

Lhůta pro schválení typu měřidla se stanoví nejvýše 6 měsíců od dodání vzorku, pro ostatní úkony metrologických orgánů 30 dní od předložení měřidla, popřípadě příslušného dokladu. Nemůže-li metrologický orgán v této lhůtě rozhodnout, je povinen účastníka řízení o tom uvědomit s uvedením důvodů. Metrologické orgány jsou oprávněny řízení zastavit, jestliže účastník řízení neposkytl potřebnou součinnost.

O opravných prostředcích proti rozhodnutím státních metrologických středisek rozhoduje Úřad. Předseda Úřadu rozhoduje o rozkladu podaném proti rozhodnutí Úřadu ve věcech, ve kterých Úřad rozhoduje v prvním stupni. Odvolání nebo rozklad proti těmto rozhodnutím nemají odkladný účinek.

Odůvodnění:

V zásadě jsou shrnuta procesní ustanovení obecné povahy pro řízení před metrologickými orgány, vycházející ze specifik tohoto oboru. Ve srovnání s dosavadní úpravou se nově navrhuje možnost zastavit řízení, jestliže např. uživatel měřidla nesplní některou povinnost s předložením měřidla ke státní metrologické kontrole.

Na občany poskytující služby, popřípadě prodávající zboží na základě povolení příslušného orgánu státní správy se vztahuje povinnost přitom používat ověřená stanovená měřidla. Povolující orgán je oprávněn s přihlédnutím k významu a rozsahu povolované činnosti rozšířit ve svém povolení povinnosti občana též na některé z dalších povinností stanovených zákonem pro organizace.

Povolující orgán může občanovi povolit též poskytování metrologických služeb; podmínkou povolení je předchozí kladné vyjádření Úřadu.

Odůvodnění:

Používání ověřených stanovených měřidel je základní povinnosti, která se musí vztahovat též na občany poskytující služby. Pokud se týká dalších povinností, které má v dané oblasti organizace, umožňuje ustanovení přihlédnout ke konkrétním podmínkám provozovatele a stanovit je individuálně.

Příkladem metrologických služeb, které může občan poskytovat pro organizace, je kalibrace pracovních měřidel v některých oborech měření. Podmínkou je ovšem souhlas Úřadu, vydaný po zjištění, zda občan má potřebné znalosti a technické vybavení pro takovou službu.

Pracovníci metrologických orgánů jsou při plnění úkolů stanovených tímto zákonem oprávněni vstupovat do provozních prostorů a objektů organizací, požadovat potřebné informace, doklady a údaje i zajištění podmínek potřebných pro výkon uvedených funkcí, zejména pracovníky a prostory. Při tom jsou povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství, dodržovat zvláštní předpisy platné pro vstup do jednotlivých objektů a vykazují se zvláštním průkazem, popřípadě pověřením vydaným Úřadem. Organizace jsou povinny jim realizaci uvedených oprávnění řádně a včas umožnit.

Tato zásada se uplatní obdobně i vůči občanům poskytujícím služby, popřípadě prodávajícím zboží.

Odůvodnění:

Zásada je obsahově převzata z dosavadní právní úpravy jako nezbytná podmínka pro plnění stanovených úkolů, zejména při ověřování měřidel v místě používání a při kontrole povinností organizací.

V oblasti obrany a bezpečnosti Československé socialistické republiky vykonávají pravomoc metrologického orgánu podle tohoto zákona orgány federálního ministerstva národní obrany nebo federálního ministerstva vnitra v rozsahu své působnosti; přitom spolupracují s Úřadem.

Odůvodnění:

Specifické potřeby i podmínky metrologického zajištění ozbrojených sil vyžadují autonomní řízení této oblasti při zachování součinnosti s Úřadem.

Ustanovení tohoto zákona se nepoužiji v případech, které mezinárodní smlouva, kterou je Československá socialistická republika vázána, upravuje jinak.

Odůvodnění:

Klauzule umožňující řešení méně obvyklých případů v mezinárodní spolupráci metrologické.

Řízení ve věcech státní metrologie započatá před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních předpisů.

Lhůty pro periodické ověřování měřidel stanovené podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti až do prvního ověření měřidla za účinnosti tohoto zákona; od tohoto ověření měřidla začínají běžet lhůty stanovené tímto zákonem. Jestliže organizace používá měřidlo, které je nově zařazeno jako stanovené, je povinna přihlásit je k ověření nejpozději do 90 dnů od jeho stanovení. Do ukončení ověřovacího řízení může být měřidlo používáno.

Odůvodnění:

V návrhu přechodného ustanovení se především řeší případy měřidel nově stanovených k výkonu státní metrologické kontroly.

Úřad vydá obecně závazné právní předpisy k provedení zásad č. 9 až 14, 17, 19, 20 a 26, které podrobněji upraví postup při schvalování typu měřidla, při povolování dovozu měřidla, při ověřování měřidla, včetně způsobu a formy označování i druhů a náležitostí úředních dokladů měřidla, a při schvalování, ověřování i používání československých referenčních materiálů, včetně povinností zpracovatelů a uživatelů ostatních referenčních materiálů.

Zrušují se

1. Zákon č. 35/1962 Sb., o měrové službě, ve znění zákona č. 57/1975 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 35/1962 Sb., o měrové službě.

2. Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 61/1963 Sb., o zajišťování správnosti měřidel a měření, ve znění vyhlášky Úřadu pro normalizaci a měření č. 102/1967 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 61/1963 Sb., o zajišťování správnosti, měřidel a měření.

3. Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 33/1964 Sb., o československých analytických normálech, ve znění vyhlášky Úřadu pro normalizaci a měření č. 26/1983 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 33/1964 Sb., o československých analytických normálech.

4. Výnos Úřadu pro normalizaci a měření ze dne 1. listopadu 1979 č. j. 922/79/15-Jn/Šn, o státních a podnikových ověřovacích značkách pro měřidla, oznámený v částce 26/1979 Sb.

5. Výnos č. 902/1981 Úřadu pro normalizaci a měření ze dne 28. října 1981, o státní značce schválení typu měřidla pro typové ověřování měřidel, popř. schvalování vzorků měřidel, oznámený v částce 34/1981 Sb.

6. Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 93/1988 Sb., o stanovených měřidlech.

Odůvodnění:

Zmocňovací ustanovení předpokládá vydání prováděcích předpisů, obsahujících podrobnosti z řízení před metrologickými orgány.

Ve zrušovacím ustanovení se neuvádějí ty právní předpisy (z let 1926 - 1948), které pozbyly platnosti zejména vydáním přísl. státních technických norem podle ustanovení § 10 odst. 2 zák. č. 35/1962 Sb., o měrové službě - týkající se vesměs úředního cejchování určitých stanovených měřidel. K tomu důvodová zpráva k zákonu č. 35/1962 Sb. uvádí, že "ustanovení 10 odst. 2 o pozbytí platnosti ostatních měrových předpisů je nutné proto, že náležitosti měřidel, které budou stanoveny státními technickými normami, jsou v četných případech dosud upraveny zákony a vládními nařízeními". Jestliže byly dosavadním zákonem nepřímo zrušeny výše uvedené právní předpisy, bylo by jejich opětné zrušení duplicitní. Vládní nařízení č. 71/1944 Sb., o provádění cejchovních revizí cejchovními úředníky pak bylo nepřímo zrušeno ve smyslu výše cit. ustanovení vyhláškou č. 61/1963 Sb.

Ve zrušovacím ustanovení se z důvodu obsoletnosti rovněž neuvádí zákon č. 85/1866 ř. z., o zřizování veřejných ústavů vážních a měrných (s prováděcím nařízením ministerstva obchodu č. 126/1876 ř. z.), i když nebyl (s výjimkou 3) nikdy výslovně zrušen.

Zákon nabude účinnosti dnem 1. 1. 1991.

Předseda vlády

1. Úvod

Měření objektivizuje výsledky celého spektra hospodářských činností, počínaje vědou a výzkumem přes výrobu až po směnu a užití. Proto státy od nejstarších společenských formací stanovovaly právními normami především měřicí jednotky a náležitosti používaných měřidel. Z tohoto základu se vyvinula právní úprava metrologie v hlavních rysech shodná u všech průmyslově vyspělých států. Uvedená skutečnost umožňuje mimořádně rozvinutou mezinárodní spolupráci v metrologii založenou zejména na mezinárodní soustavě měřicích jednotek (SI) a na společném využívání mezinárodních etalonů. Na druhé straně vnitrostátní právní úprava metrologie jako součást právního řádu státu obsahuje specifika potřebná pro dané národní hospodářství. Proto si nejen vývoj mezinárodní spolupráce, ale též nové potřeby národního hospodářství z hlediska přestavby hospodářského mechanismu vyžadují adekvátní změny v právní úpravě metrologie v ČSSR.

2. Charakteristika současného stavu právní úpravy a její nedostatky

Úřad se stal ústředním orgánem státní správy metrologie r. 1959 převzetím dislokovaných orgánů měrové služby od zrušeného Státního úřadu pro míry, váhy a drahé kovy. V současné době platný zákon č. 35/1962 Sb., o měrové službě, jen dílčím způsobem doplněný zákonem č. 57/1975 Sb., odpovídá svým pojetím i obsahem době svého vzniku. Proto byly od roku 1982 připravovány a v roce 1984 meziresortně projednány zásady nového zákona o metrologii. V důsledku změny legislativní koncepce však k dalšímu postupu v tomto směru nedošlo a výsledky dosavadních prací byly využity v rámci přípravy legislativního aktu širšího zaměření, a také potom v tomto rámci projednávány. Souběžně byla vydána vyhláška č. 26/1983 Sb., částečně novelizující dosavadní vyhlášku o čs. analytických normálech, a nová vyhláška č. 93/1988 Sb., o stanovených měřidlech, které již obsahovaly alespoň některé nové prvky. Mezitím se spojení právní úpravy metrologie s dalšími obory již ve fázi projednávání zásad zákona o jakosti výrobků a služeb neukázalo účelným ani přehledným, a proto byl obnoven původní legislativní záměr samostatného zákona.

Hlavním důvodem novelizace dosavadního zákona je skutečnost, že neodpovídá současnému řízení národního hospodářství ve fázi jeho přestavby. V metrologickém zajištění organizací ukládá současná právní úprava povinnosti řídícím článkům, které dnes k jejich plnění nemají potřebné nástroje (ministerstva) nebo již neexistují (generální ředitelství). Na druhé straně detailním předepisováním povinností organizací zasahuje do jejich interních vztahů způsobem přesahujícím nutný stupeň zajištění celostátní jednotnosti a přesnosti měřidel a měření. Rovněž se ukazuje nezbytným řešit další nedostatky, opakovaně zjišťované kontrolní a rozborovou činností v oblasti metrologie. Tak např. pojem hlavního podnikového etalonu, který má základní význam pro zajišťování jednotnosti a přesnosti měřidel u podniků, je vymezen pouze formálně organizačním začleněním a nikoliv technicky s využitím schémat návaznosti měřidel. Důležitým faktorem prevence při zajišťování předpokladů pro výrobu i dovoz měřidel s potřebnými metrologickými vlastnostmi je jejich typové ověřování. Podle současné právní úpravy podléhají typovému ověření pouze vybraná provozní měřidla a hlavní podnikové etalony. Provozní měřidla tak zůstávají mimo vliv státní metrologie, nejsou sledovány jejich metrologické parametry a stát prostřednictvím působení metrologických orgánů nemá možnost ovlivňovat ani výrobu, ani dovoz těchto měřidel.

Zcela nově je nutné řešit otázku sankcí za nedodržování povinností stanovených právními předpisy o metrologii. Nedostatečné pravomoci Úřadu v této oblasti značně snižují efektivnost jeho široce koncipované působnosti. Dosavadní sankční prostředky (v podstatě pouze oznámení nedostatků nadřízenému orgánu podle prováděcí vyhlášky k zákonu o měrové službě a uložení pokuty do 100 Kčs za přestupek podle vyhlášky o blokovém řízení) mají význam jen omezený.

3. Charakteristika navrhované právní úpravy

Návrh zásad zákona směřuje k odstranění uvedených nedostatků dnešní právní úpravy a zároveň k zavádění potřebných nových institutů spolu s přizpůsobením terminologie současnému odbornému jazyku tak, aby nová právní úprava nejen aktivně napomáhala zajišťování jednotnosti a přesnosti měřidel a měření v souladu s cíli přestavby hospodářského mechanismu ČSSR, ale také napomáhala realizaci koncepce metrologie např. v metrologickém zajištění pražské aglomerace aj. Proto se navrhuje řešení zejména následujících otázek:

a) zákonné jednotky již nebudou taxativně stanoveny zákonem, ale technickou normou, v zájmu pružné realizace změn vznikajících v mezinárodní soustavě jednotek SI;

b) zpřehlední se druhové členění měřidel, včetně výslovného zařazení referenčních materiálů;

c) nově se zavádí pojem a právní postavení státního metrologického střediska zahrnující dosavadní pověřené organizace různých stupňů a zajišťující především ověřování měřidel a uchovávání státních etalonů;

d) nově se zavádí institut schémat hierarchické návaznosti měřidel při přenosu hodnoty měřicí jednotky od státního etalonu po pracovní měřidla;

e) typové schvalování vyráběných a dovážených měřidel se rozšiřuje v zásadě na všechna měřidla, s výjimkou informativních;

f) v podstatě se ruší povinnosti organizací při užívání jiných než stanovených měřidel; působnost ústředních orgánů se omezuje na minimum;

g) nově se vyjádří náhrady za metrologické výkony v souvislosti se zavedením cen;

h) nově se zavádějí pokuty organizacím.

4. Charakteristika obsahu prováděcích předpisů

Předpokládá se vydání jedné prováděcí vyhlášky, která by obsahovala zejména náležitosti dokumentů používaných pro jednotlivé druhy státní metrologické kontroly. podrobnosti při těchto postupech a ověřovací značky měřidel, a to:

a) Postup při schvalování typu vyrobeného a dovezeného měřidla

- plánování tvorby etalonů a čs. referenčních materiálů (druhy plánovacích dokumentů, náležitosti návrhů na zařazení úkolů do plánu)

- náležitosti přihlášky k registraci výrobců, dovozců a opravců měřidel

- náležitosti žádosti o schválení typu měřidla (kromě referenčních materiálů)

- postup při schvalování typu - značky schválení typu měřidla

- schvalování typu měřidla v zahraničí

- postup při schvalování československých referenčních materiálů (včetně jejich klasifikace a označování)

- náležitosti ohlášení tvorby a dovozu ostatních referenčních materiálů.

b) Postup při ověřování měřidel

- náležitosti vyhlašování stanovených měřidel

- postup při ověřování měřidel

- ověřovací značky měřidel

- ověřování měřidel v zahraničí

- zajišťování jednotnosti a přesnosti měřidel ve státních metrologických střediscích a střediscích autorizovaných k úřednímu měření.

5. Vztah k právní úpravě v zahraničí a k mezinárodní spolupráci

Při přípravě návrhu zásad bylo nutno především respektovat specifika československého právního řádu. Vedle toho však je rovněž nutné vytvářet předpoklady pro rozšiřování mezinárodní vědeckotechnické a hospodářské spolupráce s členskými státy RVHP a předpoklady k odstranění technických bariér v mezinárodním obchodě s ostatními státy. Proto bylo při uvedené přípravě souběžně přihlíženo jednak k právní úpravě v jiných státech, jednak k činnosti příslušných mezinárodních organizací.

Oblast metrologie je v hospodářsky vyspělých státech tradičně upravena zákony o shodné struktuře (zákonné měřicí jednotky, státní etalony, ověřování měřidel, působnost orgánů a organizací, sankce). Prováděcími předpisy k nim jsou vyhlášky obsahující právní vztahy a technické normy obsahující technické věci. Proto mohla vládní Mezinárodní organizace pro legální metrologii (OIML), kde ČSSR je členským státem, vypracovat vzorový zákon o legální metrologii (Mezinárodní dokument OIML č. 1 doporučujícího charakteru). V socialistických státech je československému pojetí nejblíže systém v NDR, kde však jsou výraznější nároky vůči výrobcům měřidel. Systém v MLR má naopak mnoho shodných rysů s čs. právní úpravou před rokem 1962 a se státy nesocialistickými. Odlišně je uspořádán dosavadní systém v SSSR, založený na důsledné dělbě práce a odpovědnosti mezi ústředním orgánem pro metrologii (tvorba předpisů, řízení výzkumu, ústředí státních etalonů, ústředí referenčních materiálů, aj.) a odvětvovými resorty. Právní úprava v nesocialistických státech většinou odpovídá struktuře zobecněné ve zmíněném vzorovém zákonu OIML, určité odlišnosti organizační povahy jsou však v anglosaské právní oblasti.

Činnost v metrologii si dnes nelze představit bez mezinárodní spolupráce, kterou v uvedených oblastech zajišťuje, popř. koordinuje Úřad. Kromě dvoustranné smluvní spolupráce zaměřené zpravidla na vzájemné uznávání zkoušek měřidel se uvedené činnosti soustřeďují v mezinárodních organizacích. Zásadní význam zde má Rada vzájemné hospodářské pomoci, a to v rámci Stálé komise pro spolupráci v oblasti normalizace, zahrnující též metrologickou problematiku. Se státy RVHP byly v posledních letech uzavřeny významné mnohostranné smlouvy metrologické, a to Dohoda o vzájemném uznávání výsledků typových zkoušek a úředního ověřování měřidel (č. 49/1983 Sb.), Dohoda o spolupráci v oblasti tvorby a používání etalonů RVHP (č. 136/1983 Sb.), Dohoda o spolupráci v oblasti tvorby a používání referenčních materiálů RVHP (č. 19/1986 Sb.), a další.

Ve světovém měřítku jsou pro oblast metrologie nejvýznamnější dvě vládní organizace. Mezinárodní úřad pro váhy a míry (BIPM) zřízený Úmluvou o soustavě metrické řeší zejména problémy vědecké metrologie založené na poznatcích fyzikálních věd. ČSSR zde získává informace na nejvyšší odborné úrovni, hlavní efekt však spočívá v možnosti porovnávání čs. státních etalonů s mezinárodními a tím zabezpečení jednotného a přesného přenosu měřicí jednotky do soustavy měřidel v ČSSR. Mezinárodní organizace pro legální metrologii (OIML) se zabývá především unifikací legislativní a předpisové stránky metrologie. Za tím účelem vydala řadu dokumentů a doporučení, týkajících se např. klasifikace měřidel, kritérií pro stanovení ověřovacích lhůt, postupů při ověřování, atd. Přijatá mezinárodní doporučení jsou využívána při tvorbě čs. metrologických předpisů a na druhé straně jsou jejich prostřednictvím přenášeny čs. zkušenosti do mezinárodní sféry.

Dosavadní právní úprava nebyla překážkou tradiční mezinárodní spolupráce v metrologii. Proto se navrhovaná právní úprava zaměřila spíše na zpřesnění ve směru legislativního zabezpečení nově přijatých mezinárodních smluvních závazků.

6. Hledisko ústavněprávní

Ústavní zákon o československé federaci č. 143/1968 Sb., ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb., svěřil v čl. 24 odst. 2 písm. d) úpravu měrové služby a výkon státní správy na uvedeném úseku ve věcech, u nichž to stanoví zákon Federálního shromáždění, do působnosti federace.

Protože podstatnou část potřebných změn právní úpravy této oblasti nelze realizovat pouze novým prováděcím předpisem, navrhují se v uvedených ústavních mezích zásady nového zákona. Návrh obsahuje v názvu termín "metrologie" jako všeobecně srozumitelný a mezinárodně vžitý. Pojem "měrová služba" použitý v dosavadním zákonu je v ČSSR i v zahraničí chápán nejvýše jako soustava středisek ověřujících měřidla a poněkud výstižnější výraz "věci měr a vah" (čl. 8 odst. 1 písm. m) cit. úst. zákona) je pro název zákona rovněž nevhodný (měřidla se člení na míry a měřicí přístroje, přitom váhy jsou jen jedním druhem těchto přístrojů).

7. Nárok na státní rozpočet

Podstata věcného problému metrologie v ČSSR spočívá v současné době ve výrazném nedostatku množství i jakosti měřicí techniky. Bez nepřetržitého rozvoje nových metod a způsobu měření, bez vývoje a výroby nových měřicích přístrojů a zařízení si nelze představit další rozvoj technologií, včetně automatizace, a technická úroveň měření má zásadní vliv na výsledný efekt produkce národního hospodářství. Zákon ovšem tyto materiální nedostatky řešit nemůže, pouze napomáhá účelnějšímu využití stávající měřicí techniky.

Proto realizace zákona si nevyžádá zvýšení rozpočtových prostředků nad rámec poskytovaný v současné době pro státní a resortní metrologii a navazující činnosti Úřadu a jím řízených organizací.

Metrologické zabezpečení podle navrhovaných zásad zákona předpokládá průběžné finanční a hmotné zajištění metrologie jak ze státního rozpočtu, tak z prostředků organizací. Prostředky státního rozpočtu se navrhuje soustředit do kapitoly Úřadu k zajištění jednotného řízení a plánování metrologie jako celku a na řešení Úřadem určených vybraných úkolů metrologie, včetně mezinárodní spolupráce a péče o státní etalony uchovávané státními metrologickými středisky. Činnost státních metrologických středisek v oblasti státní metrologické kontroly měřidel by měla být kryta buď výnosy za tuto činnost nebo úsporou nákladů za ověřování měřidel vlastní organizace.