Úřad může v případech
zvláštního zřetele hodných autorizovat
v dohodě s organizací státní metrologické
středisko nebo středisko kalibrační
služby organizace k výkonu úředního
měření ve stanoveném oboru měření.
Podmínkou výkonu je užívání
měřidla odpovídajícího požadavkům
státní metrologické kontroly, dále
osvědčení o odborné způsobilosti
úředního metrologa odpovědného
za úřední měření vydané
Úřadem a dozor prováděný metrologickým
orgánem. O výsledku úředního
měření vydá státní metrologické
středisko nebo středisko kalibrační
služby doklad, který má charakter veřejné
listiny. Obdobně může Úřad autorizovat
též občana poskytujícího služby
na základě povolení orgánu státní
správy. Autorizaci může Úřad
odejmout, jestliže zjistí, že nejsou dodržovány
podmínky jejího výkonu.
Odůvodnění:
Nová zásada rozšiřuje dosavadní
institut veřejných vážných. Navrhovaný
institut přitom navazuje na § 175 odst. 3 písm.
b) hospodářského zákoníku ("úřední
zjištění množství orgánem
k tomu povolaným podle zvláštních předpisů").
Ústřední orgány a svazy družstev
se v rámci své působnosti podílejí
na rozvoji a efektivním uplatňování
metrologie, na zpracování koncepce rozvoje metrologie
a dále na plnění úkolů mezinárodní
spolupráce v metrologii.
Odůvodnění:
Zásadou se stanoví úkoly ústředních
orgánů v oblasti metrologie tak, aby odpovídaly
současnému poslání jednotného
výkonného řídícího centra.
Organizace
a) vedou evidenci používaných stanovených
měřidel podléhajících novému
ověření s datem posledního ověření;
b) zajišťují jednotnost a přesnost používaných
pracovních měřidel nepodléhajících
ověřování jejich kalibrací
především návazností na hlavní
etalony, a to podle technických vlastností měřidla
a způsobu používání v rozsahu
nutném k zabezpečení srovnatelné jakosti
jejich činnosti;
c) zajišťují jednotnost a přesnost měření,
jakož i příslušnou metrologickou odbornost
pracovníků používajících
měřidla, jejichž užívání
vyžaduje zvláštní znalosti;
d) jsou oprávněny si zřídit středisko
kalibrační služby, které může
po projednání s Úřadem poskytovat
na základě hospodářské smlouvy
metrologické služby jiným organizacím
a v dohodě s Úřadem poskytovat své
služby pro účely mezinárodní
certifikace; přitom dbají, aby toto středisko
bylo na patřičné úrovni v technickém
vybavení.
Výrobní a opravárenské organizace
jsou dále odpovědné za metrologické
zajištění technologického procesu výroby
nebo oprav a jeho kontroly v souladu s technickou dokumentací.
Odůvodnění:
Těžištěm povinností stanovených
v této zásadě je náležité
využívání a uplatňování
podnikové metrologie. Dále se stanoví povinnosti
ve vztahu k výkonu státní metrologie a zajištění
náležité kalibrace pracovních měřidel.
Nově se zavádí institut střediska
kalibrační služby, vycházející
ze zkušeností z rozvoje současných středisek
metrologické služby. Činnost těchto
středisek je založena především
na využívání nákladných
etalonážních zařízení
pro kalibraci pracovních měřidel jiných
organizací.
Za výkony v metrologii jsou účtovány
úhrady, nebo vyměřovány poplatky podle
zvláštních předpisů.
Odůvodnění:
V souladu s dosavadní praxí úhrady výkonu
správních orgánů, zejména činností
vycházejících z realizace technických
zkoušek, jsou náklady za výkony v oblasti metrologie
hrazeny z prostředků organizací, které
příslušná měřidla k těmto
výkonům předkládají. Podle
toho se hradí metrologické výkony podle cenových
předpisů, pokud není pro určitý
výkon stanoven správní poplatek.
Úřad uloží pokutu až do výše
500 000 Kčs organizaci, o které zjistí že,
a) uváděla do oběhu měřidla,
jejichž typ nebyl schválen nebo která měla
vlastnosti schváleného typu;
b) používá stanovené měřidlo
bez ověření;
c) neoprávněně použila, pozměnila
nebo poškodila úřední značku
měřidla;
d) neposkytla metrologickým orgánům zákonem
stanovenou součinnost.
Při opětovném porušení povinností,
za jejichž nedodržení byla již pokuta uložena,
Úřad uloží pokutu až do částky
1 000 000 Kčs. Pokutu nelze uložit, byla-li za totéž
porušení předpisů uložena již
pokuta jiným orgánem podle zvláštních
předpisů.
Pravomocná rozhodnutí o uložení pokut
se zasílají příslušné
finanční správě. Pokuta je splatná
do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci
rozhodnutí, jímž byla uložena. Pokutu
lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy bylo porušení
povinnosti zjištěno, nejpozději však do
tří let, kdy k němu došlo. Pokuty jsou
příjmem státního rozpočtu federace
nebo republik podle příslušnosti orgánů
hospodářského řízení
pokutovaných organizací.
Odůvodnění:
Dosavadní právní předpisy neobsahují
zmocnění k ukládání pokut organizacím.
Přitom uplatňování sankcí je
nezbytnou podmínkou právních záruk
dodržování ustanovení zákona.
Z povinností organizace byly vybrány pouze takové,
jejichž nedodržení má celospolečenský
dopad. Protože ukládání pokut je rozhodování
o povinnostech organizací a speciální úprava
by zde nebyla účelná, bude se řídit
obecnými předpisy o správním řízení.
Výše ukládaných pokut bude ovšem
odstupňována podle závažnosti deliktu.
Přestupku se dopustí občan, který
při poskytování služeb nebo prodeji
zboží na základě povolení orgánu
státní správy uvede do oběhu nebo
používá měřidlo nevyhovující
předpisům, neoprávněně manipuluje
s ověřovací značkou měřidel
nebo neposkytne metrologickým orgánům zákonem
stanovenou součinnost.
Za přestupek uloží Úřad pokutu
až do výše 5 000 Kčs.
Kontrolní orgány Úřadu jsou oprávněny
ukládat a vybírat blokové pokuty v blokovém
řízení až do výše 500 Kčs.
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí
o přestupcích a jejich. projednávání
obecné předpisy.
Odůvodnění:
S ohledem na rozvoj služeb poskytovaných občany
se zařazuje též zásada o přestupcích
v dané oblasti včetně ustanovení o
blokových pokutách.
V řízení ve věcech státní
metrologie se postupuje podle správního řádu,
pokud tento zákon nestanoví jinak. Účastníkem
řízení je pouze ten, jemuž tento zákon
stanoví povinnosti nebo oprávnění.
Lhůta pro schválení typu měřidla
se stanoví nejvýše 6 měsíců
od dodání vzorku, pro ostatní úkony
metrologických orgánů 30 dní od předložení
měřidla, popřípadě příslušného
dokladu. Nemůže-li metrologický orgán
v této lhůtě rozhodnout, je povinen účastníka
řízení o tom uvědomit s uvedením
důvodů. Metrologické orgány jsou oprávněny
řízení zastavit, jestliže účastník
řízení neposkytl potřebnou součinnost.
O opravných prostředcích proti rozhodnutím
státních metrologických středisek
rozhoduje Úřad. Předseda Úřadu
rozhoduje o rozkladu podaném proti rozhodnutí Úřadu
ve věcech, ve kterých Úřad rozhoduje
v prvním stupni. Odvolání nebo rozklad proti
těmto rozhodnutím nemají odkladný
účinek.
Odůvodnění:
V zásadě jsou shrnuta procesní ustanovení
obecné povahy pro řízení před
metrologickými orgány, vycházející
ze specifik tohoto oboru. Ve srovnání s dosavadní
úpravou se nově navrhuje možnost zastavit řízení,
jestliže např. uživatel měřidla
nesplní některou povinnost s předložením
měřidla ke státní metrologické
kontrole.
Na občany poskytující služby, popřípadě
prodávající zboží na základě
povolení příslušného orgánu
státní správy se vztahuje povinnost přitom
používat ověřená stanovená
měřidla. Povolující orgán je
oprávněn s přihlédnutím k významu
a rozsahu povolované činnosti rozšířit
ve svém povolení povinnosti občana též
na některé z dalších povinností
stanovených zákonem pro organizace.
Povolující orgán může občanovi
povolit též poskytování metrologických
služeb; podmínkou povolení je předchozí
kladné vyjádření Úřadu.
Odůvodnění:
Používání ověřených
stanovených měřidel je základní
povinnosti, která se musí vztahovat též
na občany poskytující služby. Pokud
se týká dalších povinností, které
má v dané oblasti organizace, umožňuje
ustanovení přihlédnout ke konkrétním
podmínkám provozovatele a stanovit je individuálně.
Příkladem metrologických služeb, které
může občan poskytovat pro organizace, je kalibrace
pracovních měřidel v některých
oborech měření. Podmínkou je ovšem
souhlas Úřadu, vydaný po zjištění,
zda občan má potřebné znalosti a technické
vybavení pro takovou službu.
Pracovníci metrologických orgánů jsou
při plnění úkolů stanovených
tímto zákonem oprávněni vstupovat
do provozních prostorů a objektů organizací,
požadovat potřebné informace, doklady a údaje
i zajištění podmínek potřebných
pro výkon uvedených funkcí, zejména
pracovníky a prostory. Při tom jsou povinni zachovávat
státní, hospodářské a služební
tajemství, dodržovat zvláštní předpisy
platné pro vstup do jednotlivých objektů
a vykazují se zvláštním průkazem,
popřípadě pověřením
vydaným Úřadem. Organizace jsou povinny jim
realizaci uvedených oprávnění řádně
a včas umožnit.
Tato zásada se uplatní obdobně i vůči
občanům poskytujícím služby,
popřípadě prodávajícím
zboží.
Odůvodnění:
Zásada je obsahově převzata z dosavadní
právní úpravy jako nezbytná podmínka
pro plnění stanovených úkolů,
zejména při ověřování
měřidel v místě používání
a při kontrole povinností organizací.
V oblasti obrany a bezpečnosti Československé
socialistické republiky vykonávají pravomoc
metrologického orgánu podle tohoto zákona
orgány federálního ministerstva národní
obrany nebo federálního ministerstva vnitra v rozsahu
své působnosti; přitom spolupracují
s Úřadem.
Odůvodnění:
Specifické potřeby i podmínky metrologického
zajištění ozbrojených sil vyžadují
autonomní řízení této oblasti
při zachování součinnosti s Úřadem.
Ustanovení tohoto zákona se nepoužiji v případech,
které mezinárodní smlouva, kterou je Československá
socialistická republika vázána, upravuje
jinak.
Odůvodnění:
Klauzule umožňující řešení
méně obvyklých případů
v mezinárodní spolupráci metrologické.
Řízení ve věcech státní
metrologie započatá před dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle dosavadních předpisů.
Lhůty pro periodické ověřování
měřidel stanovené podle dosavadních
předpisů zůstávají v platnosti
až do prvního ověření měřidla
za účinnosti tohoto zákona; od tohoto ověření
měřidla začínají běžet
lhůty stanovené tímto zákonem. Jestliže
organizace používá měřidlo, které
je nově zařazeno jako stanovené, je povinna
přihlásit je k ověření nejpozději
do 90 dnů od jeho stanovení. Do ukončení
ověřovacího řízení může
být měřidlo používáno.
Odůvodnění:
V návrhu přechodného ustanovení se
především řeší případy
měřidel nově stanovených k výkonu
státní metrologické kontroly.
Úřad vydá obecně závazné
právní předpisy k provedení zásad
č. 9 až 14, 17, 19, 20 a 26, které podrobněji
upraví postup při schvalování typu
měřidla, při povolování dovozu
měřidla, při ověřování
měřidla, včetně způsobu a formy
označování i druhů a náležitostí
úředních dokladů měřidla,
a při schvalování, ověřování
i používání československých
referenčních materiálů, včetně
povinností zpracovatelů a uživatelů
ostatních referenčních materiálů.
Zrušují se
1. Zákon č. 35/1962 Sb., o měrové
službě, ve znění zákona č.
57/1975 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákon č. 35/1962 Sb., o měrové službě.
2. Vyhláška Úřadu pro normalizaci a
měření č. 61/1963 Sb., o zajišťování
správnosti měřidel a měření,
ve znění vyhlášky Úřadu
pro normalizaci a měření č. 102/1967
Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška
č. 61/1963 Sb., o zajišťování správnosti,
měřidel a měření.
3. Vyhláška Úřadu pro normalizaci a
měření č. 33/1964 Sb., o československých
analytických normálech, ve znění vyhlášky
Úřadu pro normalizaci a měření
č. 26/1983 Sb., kterou se mění a doplňuje
vyhláška č. 33/1964 Sb., o československých
analytických normálech.
4. Výnos Úřadu pro normalizaci a měření
ze dne 1. listopadu 1979 č. j. 922/79/15-Jn/Šn, o
státních a podnikových ověřovacích
značkách pro měřidla, oznámený
v částce 26/1979 Sb.
5. Výnos č. 902/1981 Úřadu pro normalizaci
a měření ze dne 28. října 1981,
o státní značce schválení typu
měřidla pro typové ověřování
měřidel, popř. schvalování
vzorků měřidel, oznámený v
částce 34/1981 Sb.
6. Vyhláška Úřadu pro normalizaci a
měření č. 93/1988 Sb., o stanovených
měřidlech.
Odůvodnění:
Zmocňovací ustanovení předpokládá
vydání prováděcích předpisů,
obsahujících podrobnosti z řízení
před metrologickými orgány.
Ve zrušovacím ustanovení se neuvádějí
ty právní předpisy (z let 1926 - 1948), které
pozbyly platnosti zejména vydáním přísl.
státních technických norem podle ustanovení
§ 10 odst. 2 zák. č. 35/1962 Sb., o měrové
službě - týkající se vesměs
úředního cejchování určitých
stanovených měřidel. K tomu důvodová
zpráva k zákonu č. 35/1962 Sb. uvádí,
že "ustanovení 10 odst. 2 o pozbytí platnosti
ostatních měrových předpisů
je nutné proto, že náležitosti měřidel,
které budou stanoveny státními technickými
normami, jsou v četných případech
dosud upraveny zákony a vládními nařízeními".
Jestliže byly dosavadním zákonem nepřímo
zrušeny výše uvedené právní
předpisy, bylo by jejich opětné zrušení
duplicitní. Vládní nařízení
č. 71/1944 Sb., o provádění cejchovních
revizí cejchovními úředníky
pak bylo nepřímo zrušeno ve smyslu výše
cit. ustanovení vyhláškou č. 61/1963
Sb.
Ve zrušovacím ustanovení se z důvodu
obsoletnosti rovněž neuvádí zákon
č. 85/1866 ř. z., o zřizování
veřejných ústavů vážních
a měrných (s prováděcím nařízením
ministerstva obchodu č. 126/1876 ř. z.), i když
nebyl (s výjimkou 3) nikdy výslovně zrušen.
Zákon nabude účinnosti dnem 1. 1. 1991.

1. Úvod
Měření objektivizuje výsledky celého
spektra hospodářských činností,
počínaje vědou a výzkumem přes
výrobu až po směnu a užití. Proto
státy od nejstarších společenských
formací stanovovaly právními normami především
měřicí jednotky a náležitosti
používaných měřidel. Z tohoto
základu se vyvinula právní úprava
metrologie v hlavních rysech shodná u všech
průmyslově vyspělých států.
Uvedená skutečnost umožňuje mimořádně
rozvinutou mezinárodní spolupráci v metrologii
založenou zejména na mezinárodní soustavě
měřicích jednotek (SI) a na společném
využívání mezinárodních
etalonů. Na druhé straně vnitrostátní
právní úprava metrologie jako součást
právního řádu státu obsahuje
specifika potřebná pro dané národní
hospodářství. Proto si nejen vývoj
mezinárodní spolupráce, ale též
nové potřeby národního hospodářství
z hlediska přestavby hospodářského
mechanismu vyžadují adekvátní změny
v právní úpravě metrologie v ČSSR.
2. Charakteristika současného stavu právní
úpravy a její nedostatky
Úřad se stal ústředním orgánem
státní správy metrologie r. 1959 převzetím
dislokovaných orgánů měrové
služby od zrušeného Státního úřadu
pro míry, váhy a drahé kovy. V současné
době platný zákon č. 35/1962 Sb.,
o měrové službě, jen dílčím
způsobem doplněný zákonem č.
57/1975 Sb., odpovídá svým pojetím
i obsahem době svého vzniku. Proto byly od roku
1982 připravovány a v roce 1984 meziresortně
projednány zásady nového zákona o
metrologii. V důsledku změny legislativní
koncepce však k dalšímu postupu v tomto směru
nedošlo a výsledky dosavadních prací
byly využity v rámci přípravy legislativního
aktu širšího zaměření, a
také potom v tomto rámci projednávány.
Souběžně byla vydána vyhláška
č. 26/1983 Sb., částečně novelizující
dosavadní vyhlášku o čs. analytických
normálech, a nová vyhláška č.
93/1988 Sb., o stanovených měřidlech, které
již obsahovaly alespoň některé nové
prvky. Mezitím se spojení právní úpravy
metrologie s dalšími obory již ve fázi
projednávání zásad zákona o
jakosti výrobků a služeb neukázalo účelným
ani přehledným, a proto byl obnoven původní
legislativní záměr samostatného zákona.
Hlavním důvodem novelizace dosavadního zákona
je skutečnost, že neodpovídá současnému
řízení národního hospodářství
ve fázi jeho přestavby. V metrologickém zajištění
organizací ukládá současná
právní úprava povinnosti řídícím
článkům, které dnes k jejich plnění
nemají potřebné nástroje (ministerstva)
nebo již neexistují (generální ředitelství).
Na druhé straně detailním předepisováním
povinností organizací zasahuje do jejich interních
vztahů způsobem přesahujícím
nutný stupeň zajištění celostátní
jednotnosti a přesnosti měřidel a měření.
Rovněž se ukazuje nezbytným řešit
další nedostatky, opakovaně zjišťované
kontrolní a rozborovou činností v oblasti
metrologie. Tak např. pojem hlavního podnikového
etalonu, který má základní význam
pro zajišťování jednotnosti a přesnosti
měřidel u podniků, je vymezen pouze formálně
organizačním začleněním a nikoliv
technicky s využitím schémat návaznosti
měřidel. Důležitým faktorem prevence
při zajišťování předpokladů
pro výrobu i dovoz měřidel s potřebnými
metrologickými vlastnostmi je jejich typové ověřování.
Podle současné právní úpravy
podléhají typovému ověření
pouze vybraná provozní měřidla a hlavní
podnikové etalony. Provozní měřidla
tak zůstávají mimo vliv státní
metrologie, nejsou sledovány jejich metrologické
parametry a stát prostřednictvím působení
metrologických orgánů nemá možnost
ovlivňovat ani výrobu, ani dovoz těchto měřidel.
Zcela nově je nutné řešit otázku
sankcí za nedodržování povinností
stanovených právními předpisy o metrologii.
Nedostatečné pravomoci Úřadu v této
oblasti značně snižují efektivnost jeho
široce koncipované působnosti. Dosavadní
sankční prostředky (v podstatě pouze
oznámení nedostatků nadřízenému
orgánu podle prováděcí vyhlášky
k zákonu o měrové službě a uložení
pokuty do 100 Kčs za přestupek podle vyhlášky
o blokovém řízení) mají význam
jen omezený.
3. Charakteristika navrhované právní
úpravy
Návrh zásad zákona směřuje
k odstranění uvedených nedostatků
dnešní právní úpravy a zároveň
k zavádění potřebných nových
institutů spolu s přizpůsobením terminologie
současnému odbornému jazyku tak, aby nová
právní úprava nejen aktivně napomáhala
zajišťování jednotnosti a přesnosti
měřidel a měření v souladu
s cíli přestavby hospodářského
mechanismu ČSSR, ale také napomáhala realizaci
koncepce metrologie např. v metrologickém zajištění
pražské aglomerace aj. Proto se navrhuje řešení
zejména následujících otázek:
a) zákonné jednotky již nebudou taxativně
stanoveny zákonem, ale technickou normou, v zájmu
pružné realizace změn vznikajících
v mezinárodní soustavě jednotek SI;
b) zpřehlední se druhové členění
měřidel, včetně výslovného
zařazení referenčních materiálů;
c) nově se zavádí pojem a právní
postavení státního metrologického
střediska zahrnující dosavadní pověřené
organizace různých stupňů a zajišťující
především ověřování
měřidel a uchovávání státních
etalonů;
d) nově se zavádí institut schémat
hierarchické návaznosti měřidel při
přenosu hodnoty měřicí jednotky od
státního etalonu po pracovní měřidla;
e) typové schvalování vyráběných
a dovážených měřidel se rozšiřuje
v zásadě na všechna měřidla,
s výjimkou informativních;
f) v podstatě se ruší povinnosti organizací
při užívání jiných než
stanovených měřidel; působnost ústředních
orgánů se omezuje na minimum;
g) nově se vyjádří náhrady
za metrologické výkony v souvislosti se zavedením
cen;
h) nově se zavádějí pokuty organizacím.
4. Charakteristika obsahu prováděcích
předpisů
Předpokládá se vydání jedné
prováděcí vyhlášky, která
by obsahovala zejména náležitosti dokumentů
používaných pro jednotlivé druhy státní
metrologické kontroly. podrobnosti při těchto
postupech a ověřovací značky měřidel,
a to:
a) Postup při schvalování typu vyrobeného
a dovezeného měřidla
- plánování tvorby etalonů a čs.
referenčních materiálů (druhy plánovacích
dokumentů, náležitosti návrhů
na zařazení úkolů do plánu)
- náležitosti přihlášky k registraci
výrobců, dovozců a opravců měřidel
- náležitosti žádosti o schválení
typu měřidla (kromě referenčních
materiálů)
- postup při schvalování typu - značky
schválení typu měřidla
- schvalování typu měřidla v zahraničí
- postup při schvalování československých
referenčních materiálů (včetně
jejich klasifikace a označování)
- náležitosti ohlášení tvorby a
dovozu ostatních referenčních materiálů.
b) Postup při ověřování měřidel
- náležitosti vyhlašování stanovených
měřidel
- postup při ověřování měřidel
- ověřovací značky měřidel
- ověřování měřidel
v zahraničí
- zajišťování jednotnosti a přesnosti
měřidel ve státních metrologických
střediscích a střediscích autorizovaných
k úřednímu měření.
5. Vztah k právní úpravě
v zahraničí a k mezinárodní spolupráci
Při přípravě návrhu zásad
bylo nutno především respektovat specifika
československého právního řádu.
Vedle toho však je rovněž nutné vytvářet
předpoklady pro rozšiřování mezinárodní
vědeckotechnické a hospodářské
spolupráce s členskými státy RVHP
a předpoklady k odstranění technických
bariér v mezinárodním obchodě s ostatními
státy. Proto bylo při uvedené přípravě
souběžně přihlíženo jednak
k právní úpravě v jiných státech,
jednak k činnosti příslušných
mezinárodních organizací.
Oblast metrologie je v hospodářsky vyspělých
státech tradičně upravena zákony o
shodné struktuře (zákonné měřicí
jednotky, státní etalony, ověřování
měřidel, působnost orgánů a
organizací, sankce). Prováděcími předpisy
k nim jsou vyhlášky obsahující právní
vztahy a technické normy obsahující technické
věci. Proto mohla vládní Mezinárodní
organizace pro legální metrologii (OIML), kde ČSSR
je členským státem, vypracovat vzorový
zákon o legální metrologii (Mezinárodní
dokument OIML č. 1 doporučujícího
charakteru). V socialistických státech je československému
pojetí nejblíže systém v NDR, kde však
jsou výraznější nároky vůči
výrobcům měřidel. Systém v
MLR má naopak mnoho shodných rysů s čs.
právní úpravou před rokem 1962 a se
státy nesocialistickými. Odlišně je
uspořádán dosavadní systém
v SSSR, založený na důsledné dělbě
práce a odpovědnosti mezi ústředním
orgánem pro metrologii (tvorba předpisů,
řízení výzkumu, ústředí
státních etalonů, ústředí
referenčních materiálů, aj.) a odvětvovými
resorty. Právní úprava v nesocialistických
státech většinou odpovídá struktuře
zobecněné ve zmíněném vzorovém
zákonu OIML, určité odlišnosti organizační
povahy jsou však v anglosaské právní
oblasti.
Činnost v metrologii si dnes nelze představit bez
mezinárodní spolupráce, kterou v uvedených
oblastech zajišťuje, popř. koordinuje Úřad.
Kromě dvoustranné smluvní spolupráce
zaměřené zpravidla na vzájemné
uznávání zkoušek měřidel
se uvedené činnosti soustřeďují
v mezinárodních organizacích. Zásadní
význam zde má Rada vzájemné hospodářské
pomoci, a to v rámci Stálé komise pro spolupráci
v oblasti normalizace, zahrnující též
metrologickou problematiku. Se státy RVHP byly v posledních
letech uzavřeny významné mnohostranné
smlouvy metrologické, a to Dohoda o vzájemném
uznávání výsledků typových
zkoušek a úředního ověřování
měřidel (č. 49/1983 Sb.), Dohoda o spolupráci
v oblasti tvorby a používání etalonů
RVHP (č. 136/1983 Sb.), Dohoda o spolupráci v oblasti
tvorby a používání referenčních
materiálů RVHP (č. 19/1986 Sb.), a další.
Ve světovém měřítku jsou pro
oblast metrologie nejvýznamnější dvě
vládní organizace. Mezinárodní úřad
pro váhy a míry (BIPM) zřízený
Úmluvou o soustavě metrické řeší
zejména problémy vědecké metrologie
založené na poznatcích fyzikálních
věd. ČSSR zde získává informace
na nejvyšší odborné úrovni, hlavní
efekt však spočívá v možnosti porovnávání
čs. státních etalonů s mezinárodními
a tím zabezpečení jednotného a přesného
přenosu měřicí jednotky do soustavy
měřidel v ČSSR. Mezinárodní
organizace pro legální metrologii (OIML) se zabývá
především unifikací legislativní
a předpisové stránky metrologie. Za tím
účelem vydala řadu dokumentů a doporučení,
týkajících se např. klasifikace měřidel,
kritérií pro stanovení ověřovacích
lhůt, postupů při ověřování,
atd. Přijatá mezinárodní doporučení
jsou využívána při tvorbě čs.
metrologických předpisů a na druhé
straně jsou jejich prostřednictvím přenášeny
čs. zkušenosti do mezinárodní sféry.
Dosavadní právní úprava nebyla překážkou
tradiční mezinárodní spolupráce
v metrologii. Proto se navrhovaná právní
úprava zaměřila spíše na zpřesnění
ve směru legislativního zabezpečení
nově přijatých mezinárodních
smluvních závazků.
6. Hledisko ústavněprávní
Ústavní zákon o československé
federaci č. 143/1968 Sb., ve znění ústavního
zákona č. 125/1970 Sb., svěřil v čl.
24 odst. 2 písm. d) úpravu měrové
služby a výkon státní správy
na uvedeném úseku ve věcech, u nichž
to stanoví zákon Federálního shromáždění,
do působnosti federace.
Protože podstatnou část potřebných
změn právní úpravy této oblasti
nelze realizovat pouze novým prováděcím
předpisem, navrhují se v uvedených ústavních
mezích zásady nového zákona. Návrh
obsahuje v názvu termín "metrologie" jako
všeobecně srozumitelný a mezinárodně
vžitý. Pojem "měrová služba"
použitý v dosavadním zákonu je v ČSSR
i v zahraničí chápán nejvýše
jako soustava středisek ověřujících
měřidla a poněkud výstižnější
výraz "věci měr a vah" (čl.
8 odst. 1 písm. m) cit. úst. zákona) je pro
název zákona rovněž nevhodný
(měřidla se člení na míry a
měřicí přístroje, přitom
váhy jsou jen jedním druhem těchto přístrojů).
7. Nárok na státní rozpočet
Podstata věcného problému metrologie v ČSSR
spočívá v současné době
ve výrazném nedostatku množství i jakosti
měřicí techniky. Bez nepřetržitého
rozvoje nových metod a způsobu měření,
bez vývoje a výroby nových měřicích
přístrojů a zařízení
si nelze představit další rozvoj technologií,
včetně automatizace, a technická úroveň
měření má zásadní vliv
na výsledný efekt produkce národního
hospodářství. Zákon ovšem tyto
materiální nedostatky řešit nemůže,
pouze napomáhá účelnějšímu
využití stávající měřicí
techniky.
Proto realizace zákona si nevyžádá zvýšení
rozpočtových prostředků nad rámec
poskytovaný v současné době pro státní
a resortní metrologii a navazující činnosti
Úřadu a jím řízených
organizací.
Metrologické zabezpečení podle navrhovaných
zásad zákona předpokládá průběžné
finanční a hmotné zajištění
metrologie jak ze státního rozpočtu, tak
z prostředků organizací. Prostředky
státního rozpočtu se navrhuje soustředit
do kapitoly Úřadu k zajištění
jednotného řízení a plánování
metrologie jako celku a na řešení Úřadem
určených vybraných úkolů metrologie,
včetně mezinárodní spolupráce
a péče o státní etalony uchovávané
státními metrologickými středisky.
Činnost státních metrologických středisek
v oblasti státní metrologické kontroly měřidel
by měla být kryta buď výnosy za tuto
činnost nebo úsporou nákladů za ověřování
měřidel vlastní organizace.