Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

(1) Účelem tohoto zákona je upravit práva a povinnosti fyzických a právnických osob vznikající z vytvoření nových odrůd rostlin (dále jen "odrůdy") a plemen zvířat (dále jen "plemena"), jakož i z jejich obchodního využívání.

(2) Zákon se vztahuje na odrůdy a plemena hospodářsky významných druhů a rodů rostlin a zvířat, jejichž seznam stanoví obecně závazný právní předpis.

Pro účely tohoto zákona se rozumí:

a) odrůdou - soubor kulturních rostlin vykazujících charakteristické vlastnosti a znaky, které si při množení a běžném pěstování zachovává; za odrůdu se považují též linie, samoopylené linie, liniové hybridy, komponenty odrůd a hybridů a klony;

b) množitelským materiálem odrůd - osivo, sadba, školkařské výpěstky, jakož i rostliny a jejich části určené pro další rozmnožování;

c) plemenem - populace zvířat jednotného původu, charakteristických morfologických a fyziologických vlastností, schopná se reprodukovat; za plemeno se považují též linie, syntetické linie a hybridi a u drůbeže též užitkové typy;

d) množitelským materiálem plemen - embrya, sperma, jakož i živá zvířata a vajíčka určená pro další rozmnožování;

e) původcem - fyzická osoba, která vlastní tvůrčí činností vytvořila odrůdu nebo plemeno; původcem se rozumí i více osob v případě, že se na vytvoření odrůdy nebo plemene vlastní tvůrčí činností zúčastnily;

f) vytvořením odrůdy nebo plemene v rámci činnosti československé organizace - vytvoření odrůdy nebo plemene v souvislosti s plněním úkolů z pracovního, členského nebo obdobného poměru k této organizaci nebo za její hmotné podpory;

g) šlechtitelem -

1. právnická osoba, která má vlastnické právo nebo právo hospodaření k odrůdě nebo k plemeni jako k výsledku své šlechtitelské činnosti,

2. původce, který odrůdu nebo plemeno vytvořil mimo rámec činnosti československé organizace,

3. zahraniční právnická nebo fyzická osoba, která má právo nakládat s odrůdou nebo s plemenem;

h) obchodním využíváním odrůd a plemen - výroba pro prodej, nabízení k prodeji a prodej množitelského materiálu odrůd a množitelského materiálu plemen;

i) majitelem šlechtitelského osvědčení - ten, jemuž bylo uděleno šlechtitelské osvědčení, nebo jeho právní nástupce.

(1) Šlechtiteli nebo jeho právnímu nástupci (dále jen "přihlašovatel") se na základě jeho přihlášky uděluje šlechtitelské osvědčení na odrůdu nebo plemen, které splňuje podmínky uvedené v § 4 až 6.

(2) Šlechtitelským osvědčením se stvrzuje

a) vyšlechtění odrůdy nebo plemene,

b) název odrůdy nebo plemene s uvedením druhu (rodu),

c) původcovství,

d) právo majitele šlechtitelského osvědčení obchodně využívat odrůdu nebo plemeno,

e) doba počátku a skončení ochrany práv k odrůdě nebo k plemeni.

(1) Podmínky pro udělení šlechtitelského osvědčení na odrůdu jsou splněny, je-li odrůda

a) odlišná alespoň jedním podstatným znakem nebo vlastností od jiné odrůdy daného druhu obecně známé ke dni podání přihlášky, u mezidruhových a mezirodových křížení od jiné odrůdy daného rodu,

b) vyrovnaná přiměřeně biologickým vlastnostem daného materiálu,

c) stálá v podstatných znacích při respektování zvláštností, které vyžaduje při množení,

d) nová.

(2) Odrůda je nová, nebyla-li prodávána nebo nabízena k prodeji

a) na území Československé socialistické republiky před více než jedním rokem před podáním přihlášky (§ 16),

b) na území jiného státu

1. jde-li o odrůdy ovocných stromů, lesních nebo okrasných dřevin nebo vinné révy, před více než šesti lety před podáním přihlášky,

2. jde-li o odrůdy ostatních druhů, před více než čtyřmi lety před podáním přihlášky.

(3) Za novou odrůdu se považuje také odrůda, která byla prodávána nebo nabízena k prodeji bez souhlasu šlechtitele.

(1) Podmínky pro udělení šlechtitelského osvědčení na plemeno, na něž se vztahují zvláštní předpisy [Zákon ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat a zákon SNR č. 110/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat.

zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.] jsou splněny, bylo-li plemeno uznáno nebo povoleno podle těchto předpisů v době ne delší jednoho roku před podáním přihlášky (§ 16).

(2) Podmínky pro udělení šlechtitelského osvědčení na plemeno, na něž se nevztahují zvláštní předpisy [Zákon ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat a zákon SNR č. 110/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat.

zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.] jsou splněny, je-li plemeno

a) odlišné alespoň jedním podstatným znakem nebo vlastností od každého jiného plemene daného druhu obecně známého ke dni podání přihlášky, u mezidruhových křížení od každého jiného jedince daného rodu obecně známého ke dni podání přihlášky,

b) vyrovnané přiměřeně biologickým vlastnostem daného plemene,

c) stálé v podstatných znacích při respektování zvláštností daných chovatelským prostředím,

d) nové,

e) dostatečně početné pro reprodukci.

(3) Plemeno je nové, nebylo-li prodáváno nebo nabízeno k prodeji

a) na území Československé socialistické republiky před více než jedním rokem před podáním přihlášky,

b) na území jiného státu před více než šesti lety před podáním přihlášky.

(4) Za nové plemeno se považuje také plemeno, které bylo prodáváno nebo nabízeno k prodeji bez souhlasu šlechtitele.

(1) Pokud byly odrůda nebo plemeno povoleny v Československé socialistické republice podle zvláštních předpisů [Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.

Zákon ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat a zákon SNR č. 110/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat.], mají název určený v souladu s těmito předpisy.

(2) Nejsou přípustné názvy

a) složené jen z čísel,

b) shodné nebo zaměnitelné s botanickým, zoologickým nebo vžitým názvem odrůd nebo plemen stejného nebo příbuzného rodu, prodávaných, pěstovaných v Československé socialistické republice nebo v zahraničí, případně jinak porušující předchozí práva jiných šlechtitelů,

c) vyvolávající nesprávné představy o hodnotě, vlastnostech nebo původu odrůdy či plemene, o totožnosti šlechtitele nebo původce,

d) shodné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, označením původu nebo zeměpisným názvem pro stejné nebo podobné výrobky, s proslulou ochrannou známkou bez ohledu na druh výrobku nebo jinak porušující práva a chráněné zájmy jiných subjektů,

e) odporující zájmu společnosti,

f) nevhodné z jazykových důvodů.

(3) Zahraničním odrůdám nebo plemenům se ponechává původní název, případně jeho překlad do českého nebo slovenského jazyka, za předpokladu, že odpovídá požadavkům uvedeným v odstavci 2.

(1) Původcovství vzniká vytvořením odrůdy nebo plemene a je nepřevoditelné.

(2) Je-li přihlašovatelem československá organizace, musí být původce uveden v přihlášce i ve šlechtitelském osvědčení.

(3) Původce, který vytvořil odrůdu nebo plemeno v rámci činnosti československé organizace, má vůči československému majiteli šlechtitelského osvědčení právo na podíl na finančním přínosu z obchodního využívání odrůdy nebo plemene včetně finančního přínosu z převodu šlechtitelského osvědčení na zahraniční subjekt. Není-li dohodnuto jinak, je podíl splatný vždy k 1. dubnu za uplynulý kalendářní rok, v němž byl finanční přínos dosažen.

(4) Jestliže se na vytvoření odrůdy nebo plemene podílelo vlastní tvůrčí činností více původců, podílejí se na svých právech v tom poměru, v jakém se podíleli na jejich vytvoření. Nelze-li podíly jednotlivých původců stanovit, má se zato, že jejich podíly jsou stejné.

(5) Postup při zjišťování finančního přínosu z obchodního využívání odrůdy nebo plemene, určení výše podílu původců na finančním přínosu a způsob jeho výpočtu a jeho vyplácení stanoví obecně závazný právní předpis.

(1) Majitel šlechtitelského osvědčení má výlučné právo obchodně využívat odrůdu nebo plemeno; bez jeho souhlasu nelze odrůdu a plemeno po dobu ochrany obchodně využívat.

(2) Československé organizace, které plní úkoly státní péče o rozvoj plemenářství na základě oprávnění vydaného podle zvláštních předpisů [Zákon ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat a zákon SNR č. 110/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat.

zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.] takový souhlas nepotřebují, je-li majitelem šlechtitelského osvědčení na plemeno československá právnická nebo fyzická osoba.

(3) Souhlas majitele šlechtitelského osvědčení se nevyžaduje v případě, že odrůda nebo plemeno slouží k vyšlechtění jiné odrůdy nebo plemene; to neplatí, jde-li o jejich opakované užívání jako komponentu pro výrobu jiné odrůdy nebo tvorbu jiného plemene za účelem prodeje.

(4) Právo obchodně využívat zahrnuje též právo poskytovat souhlas k obchodnímu využívání jiným osobám. Souhlas (licence) se poskytuje písemnou smlouvou, která obsahuje podmínky užívání a cenu.

(1) Při společném vyšlechtění odrůdy nebo plemene více původci v rámci jejich činnosti ve více československých organizacích se tyto organizace jako spolumajitelé šlechtitelského osvědčení podílejí na právech a povinnostech k odrůdě nebo plemeni ve stejném poměru, v jakém se na svých právech podílejí původci.

(2) Z právních úkonů vůči třetím osobám jsou spolumajitelé šlechtitelského osvědčení oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Mezi sebou se vypořádají podle výše svých podílů.

(1) Odmítne-li majitel šlechtitelského osvědčení dát souhlas k obchodnímu využívání odrůdy nebo plemene buď vůbec nebo v potřebném rozsahu, může federální ministerstvo zemědělství a výživy (dále jen "ministerstvo") v obecném zájmu nahradit jeho souhlas udělením nucené licence.

(2) Majitel šlechtitelského osvědčení má v případě udělení nucené licence právo na finanční náhradu. V případě sporu o výši náhrady mezi majitelem šlechtitelského osvědčení a organizací, v jejíž prospěch byla nucená licence udělena, rozhodne o ní na návrh některého z nich orgán uvedený v § 25, a to s přihlédnutím k nákladům vynaloženým na vyšlechtění odrůdy nebo plemene a k očekávaným finančním přínosům z jejich obchodního využití.

(1) Majitel šlechtitelského osvědčení může šlechtitelské osvědčení převést písemnou smlouvou na jiný subjekt. Tím se převádějí na nabyvatele práva a povinnosti vyplývající ze šlechtitelského osvědčení, s výjimkou původcovství. Majitel šlechtitelského osvědčení má právo požadovat od nabyvatele za tento převod finanční úhradu.

(2) Spolumajitel šlechtitelského osvědčení může převést svůj podíl na kteréhokoli z ostatních spolumajitelů. Na třetí osobu může převést svůj podíl jen v případě, že žádný ze spolumajitelů nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce písemnou nabídku převodu.

(3) Smlouva o převodu šlechtitelského osvědčení nabývá účinnosti dnem zápisu do rejstříku chráněných odrůd nebo do rejstříku chráněných plemen, který vede ministerstvo; zápis se provede po zaplacení správního poplatku [Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích.].

(4) Jiná změna v osobě majitele šlechtitelského osvědčení mimo převodu podle odstavců 1 až 3 je možná pouze v případech stanovených zákonem.

(5) změna v osobě majitele šlechtitelského osvědčení se zapisuje do rejstříku chráněných odrůd nebo do rejstříku chráněných plemen.

Šlechtitelské osvědčení platí ode dne podání přihlášky

a) u odrůd chmele, vinné révy, ovocných, okrasných a lesních dřevin a podnoží těchto druhů 25 let,

b) u odrůd ostatních druhů 20 let,

c) u plemen po dobu trvání plemene.

(1) Šlechtitelské osvědčení zaniká, jestliže

a) uplyne doba jeho platnosti,

b) majitel šlechtitelského osvědčení nezaplatí včas správní poplatek [Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích.],

c) majitel (všichni spolumajitelé) šlechtitelského osvědčení písemně oznámí, že se šlechtitelského osvědčení vzdává,

d) bylo zrušeno (§ 23).

(2) Zánik šlechtitelského osvědčení se vyznačuje v rejstříku chráněných odrůd nebo v rejstříku chráněných plemen a uveřejňuje se ve Věstníku federálního ministerstva zemědělství a výživy (dále jen "Věstník").

Název odrůdy nebo plemene musí být používán při obchodním využívání odrůdy nebo plemene i při dalším šlechtění. Název odrůdy nebo plemene nesmí být užíván pro jinou odrůdu nebo plemeno stejného nebo příbuzného rodu ani po skončení doby platnosti šlechtitelského osvědčení.

(1) Zahraniční fyzické a právnické osoby mají za podmínek vzájemnosti stejná práva a povinnosti jako osoby československé, avšak - jde-li o práva majitelů šlechtitelského osvědčení - jedině tehdy, jestliže stát, jehož je tato osoba příslušníkem nebo v němž má své sídlo, poskytuje danému druhu rostlin nebo zvířat ochranu. V případech hodných zvláštního zřetele může být šlechtitelské osvědčení uděleno, i když není tato podmínka splněna.

(2) Ustanovení mezinárodních smluv, jimiž je Československá socialistická republika vázána, zůstávají nedotčena.

(1) Přihlášku k ochraně odrůdy nebo plemene je oprávněn podat přihlašovatel (§ 3).

(2) Právo přednosti, které vyplývá z mezinárodní smlouvy, musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce a během tří měsíců je prokázat, jinak se k němu nepřihlíží. V přihlášce musí být uvedeno datum a stát podání prvé přihlášky v zahraničí, od níž přihlašovatel odvozuje právo přednosti.

(3) Přihlášky se podávají u ministerstva; podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti.

(4) Ministerstvo zapisuje přihlášky v pořadí, v jakém byly doručeny, do seznamu přihlášek nových odrůd nebo do seznamu přihlášek nových plemen.

(1) Nemá-li přihláška stanovené náležitosti, ministerstvo vyzve přihlašovatele, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil; v případě zvláštního zřetele hodném mu pomůže s odstraněním nedostatků. Nebudou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, ministerstvo řízení zastaví. Na tento důsledek musí být přihlašovatel při stanovení lhůty upozorněn.

(2) Odstraní-li přihlašovatel nedostatky řádně a ve stanovené lhůtě, zůstává mu právo přednosti zachováno.

(3) Náležitosti přihlášky stanoví obecně závazný právní předpis.

(1) Ministerstvo uveřejňuje oznámení o podaných přihláškách ve Věstníku. Ve lhůtě tří měsíců od uveřejnění oznámení lze podat u ministerstva odůvodněné námitky proti podané přihlášce; může je podat kterákoli právnická nebo fyzická osoba. O námitkách rozhoduje ministerstvo. Pokud je rozhodnutí o námitkách vázáno na odborný posudek (§ 20), rozhodne ministerstvo ve lhůtě tří měsíci od obdržení tohoto posudku.

(2) Změnu v osobě přihlašovatele lze po podání přihlášky provést

a) se souhlasem přihlašovatele,

b) bez souhlasu přihlašovatele na základě pravomocného rozhodnutí orgánu uvedeného v § 25.

(3) Vznikne-li v průběhu řízení o přihlášce spor o to, zda přihláška byla podána oprávněným přihlašovatelem, pokračuje ministerstvo v řízení, avšak rozhodnutí o šlechtitelském osvědčení vydá až po právní moci rozhodnutí orgánu uvedeného v § 25.

(4) Změna v osobě přihlašovatele se vyznačuje v seznamu přihlášek nových odrůd nebo v seznamu přihlášek nových plemen.

(1) Přihláška k ochraně československé odrůdy nebo plemene může být v zahraničí podána až po přihlášení v Československé socialistické republice; ministerstvo může z této povinnosti povolit výjimku z důležitých obchodně politických zájmů. Tato úprava platí za podmínky, že mezinárodní smlouva, kterou je Československá socialistická republika vázána, nestanoví jinak.

(2) Přihlášení československé odrůdy nebo plemene v zahraničí je přihlašovatel povinen oznámit ministerstvu.

(1) Podmínky uvedené v § 4 až 6 zjišťuje ministerstvo na základě posudků odborných orgánů a organizací, u plemen, na něž se vztahují zvláštní předpisy [Zákon ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat a zákon SNR č. 110/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat.

zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.], na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

(2) Odborné orgány a organizace jsou povinny na výzvu ministerstva a ve lhůtě stanovené po dohodě s nimi posoudit vlastnosti odrůd a plemen. Za tím účelem je přihlašovatel povinen poskytnout odbornému orgánu nebo organizaci bezplatně k dispozici biologický a dokumentační materiál k posouzení vlastností přihlašované odrůdy nebo plemene.

(3) Odborné orgány a organizace mohou využívat při posuzování vlastností odrůd a plemen i výsledků zkoušek provedených v zahraničí.

(4) Odborné orgány a organizace mají vůči přihlašovateli právo na úhradu za výkony spojené s posuzováním odrůd a plemen, a to v souladu s cenovými předpisy.

(1) Jestliže podle posudku odborného orgánu nebo organizace splňuje odrůda nebo plemeno podmínky stanovené v § 4 až 6, udělí ministerstvo do tří měsíců od obdržení tohoto posudku šlechtitelské osvědčení, jinak přihlášku zamítne.

(2) Rozhodnutí o udělení šlechtitelského osvědčení se zapisuje do rejstříku chráněných odrůd nebo do rejstříku chráněných plemen. Československý původce, který není přihlašovatelem, obdrží stejnopis šlechtitelského osvědčení.

(3) Šlechtitelské osvědčení se uveřejňuje ve Věstníku; šlechtitelské osvědčení na odrůdy se též zapisuje do Státní odrůdové knihy [Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.].

(1) Majitel šlechtitelského osvědčení je povinen po dobu platnosti šlechtitelského osvědčení udržovat odrůdu nebo plemeno. Vzniknou-li pochybnosti, zda odrůda nebo plemeno splňují i nadále podmínky stanovené v § 4 odst. 1 písm. b) a c) a v § 5 odst. 2 písm. b), c) a e), je majitel šlechtitelského osvědčení povinen na výzvu ministerstva poskytnout bezplatně k dispozici biologický a dokumentační materiál k ověření uvedených podmínek.

(2) Ověření provádějí organizace pověřené k výkonu ověřovacích zkoušek zvláštními předpisy [Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.

Zákon ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat a zákon SNR č. 110/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat.

Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.]. U plemen, na něž se nevztahují zvláštní předpisy, provádějí ověřování orgány nebo organizace pověřené k tomu ministerstvem.

(3) Orgány a organizace uvedené v odstavci 2 mají vůči majiteli šlechtitelského osvědčení nárok na úhradu za výkony spojené s prováděním ověřovacích zkoušek, a to v souladu s cenovými předpisy. Toto ustanovení se nepoužije na ověřovací zkoušky plemen, na něž se vztahují zvláštní předpisy [Zákon ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat a zákon SNR č. 110/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat.

zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.].

(1) Ministerstvo zruší šlechtitelské osvědčení, jestliže

a) dodatečně vyjde najevo, že nebyly splněny podmínky pro jeho udělení; v takovém případě se na šlechtitelské osvědčení hledí jako by nebylo uděleno,

b) majitel šlechtitelského osvědčení nedodá biologický a dokumentační materiál pro ověřovací zkoušky (§ 22),

c) odrůda nebo plemeno již nevykazují znaky, zjištěné v době udělení šlechtitelského osvědčení,

d) majitel šlechtitelského osvědčení nezaplatí ve stanovené lhůtě úhradu za provedení ověřovacích zkoušek.

(2) Zrušení šlechtitelského osvědčení se vyznačuje v rejstříku chráněných odrůd nebo v rejstříku chráněných plemen a uveřejňuje se ve Věstníku. Zrušení šlechtitelského osvědčení u odrůd se zapisuje též do Státní odrůdové knihy [Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.].

V řízení před ministerstvem se postupuje podle správního řádu [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení.], pokud tento zákon nestanoví jinak.

Spory vzniklé z právních vztahů na základě tohoto zákona projednávají a rozhodují soudy nebo hospodářská arbitráž podle své pravomoci.

V případě neoprávněného zásahu do práva chráněného tímto zákonem se může majitel šlechtitelského osvědčení, nebo původce, není-li majitelem šlechtitelského osvědčení, jejichž právo bylo porušeno, domáhat zejména toho, aby rušení práva bylo zakázáno a aby následky porušení byly odstraněny. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu. Při nemajetkové újmě má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění.

(1) Organizaci, která

a) v době platnosti šlechtitelského osvědčení

1. obchodně využívá odrůdu nebo plemeno bez souhlasu majitele šlechtitelského osvědčení,

2. při obchodním využívání odrůdy nebo plemene neužívá pro ně jejich registrovaný název, nebo užívá jejich registrovaný název pro jinou odrůdu nebo plemeno téhož nebo příbuzného rodu,

b) neoznámí ministerstvu, že přihlásila československou odrůdu nebo plemeno k ochraně v zahraničí (§ 19),

může ministerstvo uložit pokutu až do 500 000 Kčs.

(2) Při stanovení pokuty přihlédne ministerstvo zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(3) Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se ministerstvo o porušení povinnosti dozvědělo, nejpozději do tří let ode dne, kdy k němu došlo. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(4) Výnosy z pokut jsou příjmem státního rozpočtu federace.

Občan, který neoprávněně obchodně využívá odrůdu nebo plemeno, na něž bylo vydáno šlechtitelské osvědčení, nebo neoznámí ministerstvu, že přihlásil československou odrůdu nebo plemeno k ochraně v zahraničí (§ 19), se dopustí přestupku, za nějž mu lze uložit pokutu až do 5 000 Kčs.

(1) Ministerstvo v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy České socialistické republiky, ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky, ministerstvem lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu České socialistické republiky, ministerstvem lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Slovenské socialistické republiky a federálním ministerstvem zahraničního obchodu vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 1 odst. 2.

(2) Ministerstvo v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 7 odst. 5 a § 17 odst. 3.

(1) Odrůdy, které byly podle zvláštních předpisů [Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.] zapsány jako původní odrůdy do státní odrůdové knihy před účinností tohoto zákona a nebyly obchodně využívány dříve než před 10 lety před účinností tohoto zákona, jakož i existující plemena uznaná nebo povolená podle zvláštních předpisů [Zákon ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat a zákon SNR č. 110/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat.

zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.], mohou být přihlášeny k ochraně podle tohoto zákona. Na tyto odrůdy se nevztahuje ustanovení § 7 odst. 3.

(2) Přihlášku podle odstavce 1 je nutno podat nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zrušuje se

1. § 4 odst. 2 a 4 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby,

2. §.1 a § 2 odst. 1 věta třetí vyhlášky ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.