V závěrech XVII. sjezdu Komunistické strany
Československa je zdůrazněn úkol rychleji
rozvíjet vědu a techniku a v praxi uplatňovat
jejich výsledky, přinášející
výrazný společenský efekt a vysokou
úroveň a kvalitu výroby.
Nové odrůdy rostlin a nová plemena zvířat
jsou rozhodujícím biologickým zdrojem rozvoje
zemědělství. Mají mimořádný
intenzifikační a ekologický význam
a současně umožňují zkvalitňování
zemědělských výrobků pro následné
zpracování v potravinářském
průmyslu a uspokojování požadavků
spotřebitele.
Státy s vyspělou zemědělskou výrobou
proto věnují zvýšenou pozornost ochraně
práv k novým odrůdám, která
zajišťuje šlechtitelům výlučné
právo na prodej odrůd a chrání je
před zneužitím ze strany jiných, zejména
zahraničních subjektů. Tato práva
jsou chráněna jednak prostřednictvím
mezinárodních smluv, jednak vnitrostátním
zákonodárstvím. V Československé
socialistické republice je tato problematika velice aktuální,
protože výsledky československých šlechtitelských
organizací získávají v poslední
době ve světě stále větší
ocenění a v současné době jsou
vyšlechtěny nové odrůdy, které
se řadí mezi světové špičky.
Zahraničně obchodní zájmy proto vyžadují,
aby československé odrůdy, které jsou
výsledkem mnohaleté práce celých týmů
odborníků a jejichž vyšlechtění
si vyžaduje i značné finanční
prostředky, byly při vývozu chráněny
před zneužitím, zejména aby bylo zajištěno,
že v zahraničí nebudou obchodně využívány
bez souhlasu oprávněných československých
organizací.
Základní smysl ochrany práv k odrůdám
je v tom, že množitelský materiál nesmí
být obchodně využíván bez souhlasu
šlechtitele. Tento princip vychází z úvahy,
že šlechtitel - zpravidla šlechtitelská
organizace - vynaloží na vyšlechtění
odrůdy a plemene značné úsilí
a finanční prostředky. Je proto třeba
zajistit mu odpovídající finanční
prospěch z prodeje nových odrůd a hmotně
jej tak zainteresovat na dalším šlechtění.
Významné je i hledisko posílení právní
jistoty původců, pro něž ochrana jejich
práv bude současně stimulací pro šlechtění
špičkových odrůd a plemen na světové
úrovni. Tomu musí odpovídat i přiměřené
ocenění jejich práce a hmotná stimulace,
spočívající v jejich podílu
na finančních přínosech z prodeje
množitelského materiálu nových odrůd
a plemen.
Podíl na finančním přínosu
z obchodního využívání plemen
bude možno vyplácet zejména u některých
druhů zvířat, jako jsou např. drůbež
a ryby, které jsou šlechtěny a rozmnožovány
speciálními organizacemi (Drůbežnictví,
Státní rybářství), které
i prodávají množitelský materiál
a mají proto konkrétní finanční
přínos z jejich obchodního využívání,
a dále jako jsou např. kožešinová
zvířata, chovaná zemědělskými
organizacemi; rovněž tyto organizace mohou v případě
vyšlechtění nového plemene dále
je rozmnožovat a prodávat.
Zákon vychází z principů a cílů
Mezinárodní úmluvy o ochraně nových
odrůd rostlin, sjednané v Paříži
dne 2. prosince 1961 (dále jen "Úmluva"),
která má celosvětovou působnost a
jejíž zásady uznávají a řídí
se jimi i nečlenské státy. Přístup
Československé socialistické republiky k
Úmluvě se má uskutečnit po přijetí
zákona, protože jejím členem se mohou
stát jen ty státy, které pomocí vnitrostátního
zákonodárství zajišťují
ochranu práv šlechtitelů nových odrůd
v souladu s jejími zásadami.
Rovněž Dohoda o vzájemné právní
ochraně odrůd kulturních rostlin, podepsaná
v Moskvě dne 21. ledna 1988, jejímž členem
je i Československá socialistická republika,
předpokládá vnitrostátní právní
úpravu ochrany odrůd v souladu se základními
zásadami, jimiž se řídí Úmluva.
Úprava práv šlechtitelů k novým
odrůdám a plemenům v Československé
socialistické republice navazuje na zákony upravující
související problematiku, zejména na zákon
č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby,
zákony ČNR č. 86/1972 Sb. a SNR č.
110/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských
zvířat a zákon č. 102/1963 Sb., o
rybářství (dále jen "zákon
o rostlinné výrobě", "zákony
o plemenitbě" a "zákon o rybářství")
a jejich prováděcí předpisy. Vedle
povolovacího řízení podle těchto
zákonů, sledujícího vnitrostátní
hospodářská hlediska při využívání
odrůd a plemen, bude současně probíhat
řízení o ochraně práv šlechtitelů,
sledující jejich obchodní zájmy včetně
zahraničně obchodních a zájmy původců.
Nutnost zřízení jednoho přihlašovacího
místa s ohledem na potřeby určování
priority přihlášek a rozhodování
o udělení ochrany vedly k závěru,
že orgán ochrany odrůd a plemen musí
mít celostátní působnost. Ustanovením
§ 84 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti
federálních ústředních orgánů
státní správy, je tato působnost svěřena
federálnímu ministerstvu zemědělství
a výživy v rozsahu stanoveném v tomto zákoně.
Odborné posuzování vlastností odrůd
a plemen bude vyžadováno od specializovaných
organizací na úrovní státní
expertízy.
Zákon navazuje na současnou úpravu průmyslových
práv, zejména na ochranu označení
původu výrobků a na připravovanou
ochranu práv vynálezců. Přispěje
k posílení právní jistoty československých
organizací i občanů o jejich právech
k nově vytvořeným odrůdám a
plemenům.
Zavedení výlučného práva šlechtitelských
organizací k jimi vyšlechtěným odrůdám
a plemenům odpovídá zásadám
samofinancování a odpovědnosti organizací
za výsledky jejich hospodaření. Bude stimulovat
organizace k zabezpečení takové šlechtitelské
činnosti, která povede k tvorbě špičkových
odrůd a plemen, a tím i k zvýšení
jejich zisků z obchodní činnosti. Současně
umožní vyžadovat od nich plnou materiální
odpovědnost za výsledky šlechtění
včetně vytváření hmotných
zdrojů pro stimulaci práce původců
a pro další všestranný rozvoj šlechtitelství.
Zákon zajistí též reciproční
ochranu československých i zahraničních
odrůd při vývozu a dovozu a přispěje
tak ke zvýšení objemu vzájemné
výměny zboží a šlechtitelského
materiálu. Tím se vytvoří i předpoklad
ke zlepšení podmínek československého
zahraničního obchodu a ke zvýšení
valutového přínosu z přihlášek
zahraničních odrůd v Československu.
Práva a povinnosti vznikající při
tvorbě nových odrůd rostlin a plemen zvířat
spadají do oblasti průmyslových práv
a patří podle článku 8 odst. 1 písm.
m) ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
o československé federaci ve znění
pozdějších ústavních zákonů
do společné působnosti Československé
socialistické republiky a obou republik. Podle článku
24 odst. 2 písm. d) téhož zákona patří
úprava průmyslových práv do působnosti
Československé socialistické republiky.
Zákonodárná pravomoc Federálního
shromáždění k vydání nového
zákona o ochraně práv k novým odrůdám
rostlin a plemenům zvířat vyplývá
z ustanovení článku 37 odst. 1 písm.
b) ústavního zákona o československé
federaci, který zakládá Federálnímu
shromáždění zákonodárnou
pravomoc ve věcech patřících do společné
působnosti v části patřící
Československé socialistické republice.
Federálnímu ministerstvu zemědělství
a výživy (dále jen "ministerstvo")
jako orgánu státní správy pro ochranu
nových odrůd rostlin a plemen zvířat
v Československé socialistické republice
zákon svěřuje zejména tyto základní
působnosti:
- rozhodování o udělení šlechtitelského
osvědčení (§ 3 odst. 1 a § 21),
- rozhodování o zrušení šlechtitelského
osvědčení (§ 23),
- rozhodování o nucené licenci (§ 10),
- rozhodování o povolení výjimky z
podání přihlášky v ČSSR
z důležitých obchodně politických
zájmů (§ 19 odst. 1),
- vyžadování posudků k udělení
šlechtitelského osvědčení (§
20),
- vyžadování ověřování
šlechtitelského osvědčení (§
22),
- přijímání přihlášek,
jejich průzkum a rozhodování o námitkách
(§ 16),
- ukládání pokut organizacím (§
27),
- vybírání správních poplatků
(§ 11 odst. 3 a další),
- vedení příslušných rejstříků
a seznamů.
Pro zajištění rozhodování o opravných
prostředcích podle zákona č. 71/1967
Sb., o správním řízení (správní
řád), bude zřízena rozkladová
komise ministra (§ 61 správního řádu).
Zvýšené finanční a hospodářské
důsledky (§ 36 odst. 2 zákona č. 31/1989
Sb., o jednacím řádu Federálního
shromáždění) spojené s uvedeným
rozšířením působnosti ministerstva
budou kompenzovány především příjmy
ze správních poplatků (položky 65 až
68 vyhlášky č. 231/1988 Sb., o správních
poplatcích) a příjmy z případných
pokut ukládaných organizacím podle §
27 zákona.
Podle § 20 a § 22 zákona budou zkoušky odrůd
rostlin prováděny v ústředních
kontrolních a zkušebních ústavech zemědělských
v Praze a v Bratislavě, a to i podle požadavků
a metodik Mezinárodní unie pro ochranu nových
odrůd rostlin. To si vyžádá přiměřené
zvýšení počtu pracovních sil
u obou ústavů i zajištění potřebné
laboratorní a přístrojové techniky.
Protože podle citovaných ustanovení zákona
budou tyto zkoušky prováděny za úplatu,
lze objektivně předpokládat, že rozhodující
část zvýšených nákladů
na mzdy bude kryta příjmy z úhrad za tyto
zkoušky.
Vybavení ústavů laboratorní a přístrojovou
technikou si však vyžaduje přijmout potřebná
opatření, včetně jejich hospodářského
a finančního zajištění. Bez těchto
materiálních podmínek nelze zajistit zkoušky
vyžadované podle tohoto zákona. Proto vláda
Československé socialistické republiky dne
13. července 1989 uložila svým místopředsedům
a předsedům vlád České a Slovenské
socialistické republiky, aby ve spolupráci s předsedou
Státní plánovací komise a ministrem
financí ČSSR zajistili personální
a materiální podmínky pro provádění
zkoušek odrůd rostlin podle tohoto zákona v
ústředních kontrolních a zkušebních
ústavech zemědělských v Praze a v
Bratislavě.
Oba návrhy vyhlášek podle zmocňovacího
ustanovení zákona, které připravilo
ministerstvo pro účely meziresortního připomínkového
řízení, jsou v souladu s § 36 odst.
3 zákona č. 31/1989 Sb., o jednacím řádu
Federálního shromáždění,
předkládány současně s vládním
návrhem zákona, protože by měly nabýt
účinnosti současně se zákonem.
K § 1:
Zákon upravuje právní vztahy, které
vznikají vytvořením nových odrůd
rostlin (dále jen "odrůda") a plemen zvířat
(dále jen "plemeno") a spadají do oblasti
průmyslových práv; před vydáním
zákona nebyly tyto právní vztahy v československém
právním řádu upraveny buď vůbec,
nebo v nedostatečném rozsahu.
Problematiku šlechtění a rozmnožování
odrůd a plemen upravují zákon o rostlinné
výrobě, zákony o plemenitbě a zákon
o rybářství víceméně
z hlediska zájmu státu na rozvoji zemědělské
výroby, nikoli z hlediska práv původců,
resp. šlechtitelů a šlechtitelských organizací.
V zákoně o rostlinné výrobě
je upraveno pouze právo původce nové odrůdy
na odměnu poskytovanou státem za vyšlechtění
odrůdy, jež byla povolena podle uvedeného zákona
k hospodářskému využívání.
V zákonech o plemenitbě a v zákoně
o rybářství tato úprava zcela chybí.
Zákon si klade mimo jiné za cíl upravit práva
fyzických a právnických osob, která
nejsou řešena shora uvedenými zákony.
Jde o úpravu osobních, majetkových i nemajetkových
práv a povinností československých
i zahraničních fyzických a právnických
osob vznikajících při vytvoření
a obchodním využívání nových
odrůd a plemen.
Zjišťování vlastností nových
odrůd a plemen, jež jsou předpokladem udělení
ochrany podle zákona, vyžaduje provedení dlouhodobých,
odborně, technicky i finančně náročných
zkoušek. V souladu s obecnou praxí v dalších
státech je proto rozsah druhů rostlin a zvířat,
na něž se zákon vztahuje, omezen podle jejich
hospodářského významu, zejména
z hlediska vývozu a dovozu. Rozsah druhů rostlin
a zvířat se stanoví v seznamu, který
vydává federální ministerstvo zemědělství
a výživy obecně závazným právním
předpisem a který podle potřeby doplňuje
a mění. Tato forma umožňuje pružně
reagovat na potřeby zahraničního obchodu
i na vytváření základních předpokladů
pro rozšíření seznamu na další
druhy.
K § 2:
Problematika upravovaná zákonem je poměrně
složitá z hlediska věcného i právního.
Proto je důležité vymezit pro účely
výkladu zákona jak odborné pojmy v něm
používané, tak i pojmy právní.
Ochrana podle zákona se bude vztahovat u rostlin i na výchozí
šlechtitelské materiály, sloužící
reprodukci odrůdy, tj. na linie, samoopylené linie,
jednoduché liniové hybridy a klony - komponenty
odrůdy, i na šlechtitelský materiál
vzniklý použitím moderních biotechnologických
metod, např. metodou tkáňových kultur.
U zvířat (včetně ostatních
živočichů) se zákon vztahuje na všechny
nižší taxonomické jednotky. Tím
je míněn ve smyslu zákona užitkový
typ, linie, syntetická linie a hybrid.
S ohledem na nové směry zavádění
biotechnologií do zemědělské výroby
je třeba vytvořit předpoklady i pro ochranu
práv k nově vytvořeným populacím
menších živočichů (např.
hmyz), kteří mohou být z tohoto hlediska
hospodářsky významní. Naproti tomu
se zákon nevztahuje na mikroorganismy, které jsou
tradičně součástí právní
úpravy objevů a vynálezů.
Pojem množitelský materiál vymezuje zákon
proto, že se obchodní využívání
odrůd a plemen nevztahuje na rostliny a zvířata
pěstované pro přímou spotřebu,
ale pouze na množitelský materiál.
Pro označení fyzické osoby, která
vlastní tvůrčí činností
vyšlechtila odrůdu nebo plemeno, byl zvolen pojem
"původce" v zájmu souladu se zákonem
o rostlinné výrobě a připravovanou
novelou zákona o vynálezech. Ve většině
případů jde nikoli o jednu osobu, ale o tvůrčí
šlechtitelské týmy. V zájmu stručnosti
při legislativním vyjádření
právních vztahů se proto pod pojmem "původce"
rozumí i více původců, pokud odrůdu
nebo plemeno vytvořili společnou tvůrčí
činností. Pod pojmem tvůrčí
činnost se rozumí odborná šlechtitelská
práce, nikoli pomocné práce laboratorní,
pěstební, ošetřovatelské apod.
Z hlediska získání práv na obchodní
využívání odrůd a plemen je rozhodující,
zda byly vytvořeny v rámci činnosti československé
organizace (v takovém případě právo
vzniká přímo ze zákona této
organizaci), č mimo její rámec (v takovém
případě vzniká původci). Zákon
proto vymezuje i pojem "vytvoření odrůdy
nebo plemene v rámci činnosti československé
organizace". Touto činností se rozumí
v prvé řadě pracovní poměr,
dále členský nebo obdobný poměr,
dohoda o pracovní činnosti nebo o provedení
práce, ale i hmotná podpora poskytnutá československou
organizací - tj. finanční prostředky,
materiál, místnosti, zařízení,
pozemky apod.
V zájmu souladu se zákonem o rostlinné výrobě
byl pro právnickou nebo fyzickou osobu, která má
právo nakládat s odrůdou nebo plemenem, stanoven
pojem "šlechtitel". Mimo zahraniční
osoby, jejichž oprávnění je dáno
právním řádem jiného státu,
a mimo ojedinělé případy československých
občanů, kteří vyšlechtili odrůdu
nebo plemeno zcela samostatně, budou těmito oprávněnými
osobami v naprosté většině případů
československé organizace. Půjde o ty organizace,
které mají podle jiných právních
předpisů majetková práva k množitelskému
materiálu odrůd a plemen a jejichž šlechtitelská
činnost (za níž je třeba považovat
i poskytnutí majetkových hodnot) vedla k vyšlechtění
odrůdy nebo plemene.
Pro šlechtitele nebo jeho právního nástupce,
kterému bylo vydáno šlechtitelské osvědčení,
zákon používá pojmu "majitel šlechtitelského
osvědčení", aby se odlišilo jeho
právní postavení.
Formy obchodního využívání odrůd
a plemen jsou vyjádřeny v souladu s Úmluvou.
Zahrnují i poskytování souhlasu s obchodním
využíváním (licence).
K § 3:
Zákon vztahuje právní ochranu pouze na odrůdy
nebo plemena, které splňují podmínky
stanovené zákonem a bylo na ně proto vydáno
na základě přihlášky šlechtitelské
osvědčení.
Šlechtitelské osvědčení je úřední
listinou a je dokladem o tom, že nová odrůda
nebo plemeno byly vyšlechtěny, že splňují
požadavky stanovené zákonem včetně
názvu, kdo je jejich majitelem, kdo je původcem
a jaká je doba trvání ochrany odrůdy
nebo plemene.
Šlechtitelské osvědčení se vydává
šlechtiteli, který podal přihlášku
(přihlašovateli); dojde-li po podání
přihlášky ke změně v osobě
přihlašovatele podle § 18 odst. 2, vydá
se šlechtitelské osvědčení osobě,
na niž byla přihláška přepsána
v příslušném seznamu.
K § 4 - 5:
Podmínky pro vydání šlechtitelského
osvědčení na odrůdy jsou stanoveny
v souladu s Úmluvou; řídí se jí
i nečlenské státy, jež zavedly právní
ochranu odrůd a mají zájem na sjednocení
požadavků pro poskytování právní
ochrany odrůd a tím i na rozšíření
a usnadnění mezinárodního obchodu
s odrůdami.
Podle požadavků Úmluvy musí být
odrůda zřetelně odlišitelná jedním
nebo více znaky od kterékoli jiné odrůdy,
jejíž existence je všeobecně známa
ke dni podání přihlášky. Tím
se rozumí, že stejná odrůda není
běžně pěstována, zařazena
v některém úředním seznamu
odrůd, popsána v dostupných publikacích
apod. Morfologické, fyziologické, biochemické
a jiné vlastnosti, umožňující
definovat a rozlišovat odrůdu, musí být
rozpoznatelné a přesně popsatelné.
Odrůda musí být dále v hlavních
vlastnostech stálá, tj. musí odpovídat
svému popisu v průběhu a zejména na
konci množitelského cyklu.
Vlastnosti odrůd se zjišťují podrobnými
zkouškami prováděnými podle metodik
vydaných Unií pro ochranu nových odrůd
rostlin (UPOV), založenou členskými státy
Úmluvy.
Podmínky pro poskytování ochrany plemen jsou
odlišné. U zvířat, na něž
se vztahují zákony o plemenitbě a zákon
o rybářství, je podmínkou vydání
šlechtitelského osvědčení jejich
povolení nebo uznání podle těchto
zákonů, protože tomuto aktu předcházejí
dostatečně objektivní zkoušky prokazující
vznik nového plemene. To se týká velkých
hospodářských zvířat (skot,
koně, prasata, ovce, kozy), drůbeže a ryb.
Podmínky pro přiznání ochrany ostatních
zvířat (včetně dalších
živočichů) jsou obdobné jako u odrůd;
navíc - s ohledem na odlišnost rozmnožovacích
možností u zvířat oproti rostlinám
- se stanoví podmínka dostatečné početnosti
pro reprodukci. Tato podmínka vychází z toho,
že existence plemene je dána minimálním
počtem jedinců, který se u jednotlivých
druhů liší podle koeficientu příbuzenské
plemenitby. Tento koeficient stanoví příslušné
vědecké pracoviště v resortu. zemědělství
a výživy.
K § 6:
Název odrůd a plemen je z obchodních důvodů
velmi významný a musí proto splňovat
řadu podmínek uvedených v odstavci 2.
U československých odrůd a plemen bude v
zásadě přijímán název,
který se jim určuje při povolení,
resp. uznání k hospodářskému
využití podle zákona o rostlinné výrobě
a zákonů o plemenitbě. Pokud k tomuto určení
názvu nedojde do doby vydání šlechtitelského
osvědčení, zapíše se v osvědčení
název navrhovaný přihlašovatelem, a
to za předpokladu, že vyhovuje požadavkům
uvedeným v odstavci 2. Pokud jim nebude vyhovovat, bude
ministerstvo působit na přihlašovatele, aby
svůj návrh změnil. Nevyhoví-li přihlašovatel
výzvě ministerstva ve stanovené lhůtě,
ministerstvo řízení zastaví.
Zahraničním odrůdám a plemenům
se ponechává jejich původní název
za podmínky, že vyhovuje požadavkům uvedeným
v odstavci 2. Za původní název se považuje
i jeho překlad do českého nebo slovenského
jazyka.
K § 7:
Práva původce jsou svým charakterem práva
autorská sui generis. Původcovství vzniká
již vytvořením odrůdy nebo plemene a
je nepřevoditelné. Tato skutečnost se mj.
obráží v tom, že původce musí
být uveden v přihlášce odrůdy,
kterou zpravidla podává jiný subjekt, a též
v šlechtitelském osvědčení.
Po vydání šlechtitelského osvědčení
vzniká původci i majetkové právo.
Za předpokladu, že odrůda nebo plemeno jsou
obchodně využívány, vzniká mu
právo na podíl na finančním přínosu,
který vyplyne z obchodního využívání
včetně převodu šlechtitelského
osvědčení na zahraniční subjekt.
Okruh oprávněných původců je
zde omezen na ty, kteří odrůdu nebo plemeno
vytvořili v rámci činnosti v československé
organizaci. Nevylučuje se poskytnutí podílu
i zahraničním spolupůvodcům, ovšem
pouze za podmínky vzájemnosti uvedené v §
15. Podrobnosti o výši a proplácení
podílů stanoví prováděcí
předpis. Tyto podrobnosti není účelné
stanovit zákonem s ohledem na rozdílný způsob
výpočtu u různých druhů rostlin
a zvířat a na potřeby pružného
reagování při změnách seznamu
druhů rostlin a zvířat, na něž
se zákon vztahuje.
Podíl na finančním přínosu
z obchodního využívání odrůdy
nebo plemene se bude poskytovat ze zdroj organizace, která
je majitelem šlechtitelského osvědčení,
a to vedle odměn poskytovaných ze státního
rozpočtu při povolení odrůd k hospodářskému
využívání.
K § 8 - 11:
Nejvýznamnějším právem podle
zákona je výlučné právo nakládat
s odrůdou nebo plemenem k obchodním účelům.
Spočívá v tom, že k výrobě
množitelského materiálu odrůd a plemen
pro prodej, k nabízení k prodeji a k prodeji samotnému
bude oprávněn pouze majitel šlechtitelského
osvědčení nebo osoba, které k tomu
majitel šlechtitelského osvědčení
dá souhlas. Výjimku budou tvořit ve vnitrostátních
vztazích československé plemenářské
organizace ustavené podle zákonů o plemenitbě
a o rybářství, které takový
souhlas vyžadovat nemusí s ohledem na odlišný
charakter rozmnožování velkých hospodářských
zvířat, drůbeže a ryb. Uvedené
právo se nedotýká práv vyplývajících
z jiných předpisů, zejména z hospodářského
zákoníku, zákona o rostlinné výrobě
a zákonů o plemenitbě.
Souhlasu majitele šlechtitelského osvědčení
se v zájmu dalšího rozvoje šlechtění
nevyžaduje při využívání
odrůdy nebo plemene k vyšlechtění další
odrůdy nebo plemene, i když tyto budou rovněž
obchodně využívány. Souhlas se však
vyžaduje pro přímou výrobu hybridů
za účelem jejich prodeje.
V souladu s Úmluvou se konstituuje právo majitele
šlechtitelského osvědčení udělit
písemnou smlouvou (licence) souhlas s obchodním
využíváním odrůdy nebo plemene
a ve smlouvě stanovit jeho podmínky. Smlouvy se
uzavírají podle tohoto zákona, přičemž
podpůrně působí obecné předpisy
z oblasti hospodářského a občanského
práva. Cena za licenci se stanoví dohodou v souladu
s cenovými předpisy. Jejím základem
jsou jednak náklady vynaložené na šlechtění,
jednak očekávané finanční přínosy
z obchodního využívání.
Zákon se nedotýká dispozičních
a jiných práv, která mají občané
a organizace podle jiných předpisů. Tím
jsou míněny nejen zákony o rostlinné
výrobě, o plemenitbě a o rybářství,
ale např. i občanský zákoník,
hospodářský zákoník a předpisy
o hospodaření s národním majetkem
a o hospodaření s družstevním majetkem.
Oprávněným subjektům vzniká
vedle těchto práv i právo podle tohoto zákona.
V praxi může dojít k tomu, že odrůda
bude společně vyšlechtěna původci
z různých československých organizací,
protože na vyšlechtění se podílejí
i týmy odborníků z různých
organizací. V takovém případě
vznikne právo na výlučné obchodní
využívání odrůdy nebo plemene
více organizacím, které jako spolumajitelé
šlechtitelského osvědčení budou
mít vůči sobě navzájem podíly
ve výši odpovídající podílům
jednotlivých původců.
Vůči třetím osobám vytváří
zákon aktivní i pasivní solidaritu spolumajitelů
šlechtitelského osvědčení.
Pokud majitel šlechtitelského osvědčení
odmítne uzavřít licenční smlouvu
na obchodní využití odrůdy nebo plemene
a na tomto využití je celospolečenský
zájem, může ministerstvo nařídit
nucené obchodní využívání.
Tento institut tzv. nucená licence - předpokládá,
že oprávněný subjekt obdrží
finanční úhradu. Při stanovení
její výše se bude vycházet ze stejných
hledisek jako u licenční smlouvy. Případné
spory o výši finanční náhrady
budou rozhodovat soudy nebo hospodářská arbitráž
v souladu s § 25.
Šlechtitelské osvědčení je třeba
chápat jako soubor práv založených tímto
zákonem. To znamená, že dojde-li k převodu
šlechtitelského osvědčení na
jiný subjekt, přejdou tím i veškerá
práva a povinnosti, které jsou s ním spojeny,
tj. zejména výlučné právo na
obchodní využívání. K převodu
bude docházet zejména v případě,
kdy odrůdu nebo plemeno vytvořil šlechtitel
mimo rámec činnosti v československé
organizaci.
K platnosti převodu se vyžaduje písemná
smlouva, která bude obsahovat i ujednání
o finanční úhradě, což pokrývá
i případy, kdy úhrada na základě
ujednání nebude poskytována.
V zájmu právní jistoty třetích
osob se k účinnosti převodu vyžaduje
zápis do rejstříku chráněných
odrůd, resp. do rejstříku chráněných
plemen. Převod je možný nejenom u šlechtitelského
osvědčení jako celku, ale i u jednotlivých
podílů. Aby nedocházelo ke zbytečnému
dělení podílů, stanoví zákon
přednostní právo ostatních spolumajitelů
na převod.
Výše úhrady za převod šlechtitelského
osvědčení se určuje dohodou smluvních
stran v souladu s cenovými předpisy. Při
jejím stanovení se vychází z nákladů
vynaložených na vyšlechtění odrůdy
nebo plemene a z očekávaných finančních
přínosů z jejich obchodního využívání.
Ke změně v osobě majitele šlechtitelského
osvědčení může dojít mimo
převod jen v případě stanoveném
zákonem, např. půjde-li o dědictví
u fyzických osob, o právní nástupnictví
u organizací apod., jinak jen v případě,
že o změně rozhodne soud nebo hospodářská
arbitráž.
K § 12:
Doba platnosti šlechtitelského osvědčení
je stanovena podle Úmluvy s ohledem na vlastnosti a druh
biologického materiálu. U odrůd je stanovena
obecná lhůta 20 let, u vybraných druhů,
zejména vegetativně množených je stanovena
lhůta 25 let; lhůta se počítá
ode dne podání přihlášky.
U plemen je doba platnosti šlechtitelského osvědčení
stanovena odlišně, což je dáno plynulostí
zušlechťovacího procesu plemen. Proto zákon
vychází z toho, že ochrana trvá zásadně
po dobu trvání plemene.
Uplynutím doby platnosti šlechtitelské osvědčení
zaniká. To znamená, že u odrůd zaniká
výlučné právo na obchodní využívání.
K § 13:
Šlechtitelské osvědčení zaniká
nejen v případě uplynutí lhůty,
ale i v případě, že nastane některá
z dalších skutečností uvedených
v zákoně. Způsob zániku šlechtitelského
osvědčení z důvodu nezaplacení
správního poplatku koresponduje s obdobným
ustanovením týkajícím se patentové
ochrany vynálezů. Rovněž zánik
šlechtitelského osvědčení na
základě vzdání se šlechtitelského
osvědčení se strany oprávněného
subjektu odpovídá obdobnému institutu v patentové
ochraně a ochraně označení původu
výrobků. K zániku šlechtitelského
osvědčení dojde v tomto případě
přímo ze zákona bez dalšího rozhodování.
Další skutečností, která má
za následek ukončení platnosti šlechtitelského
osvědčení, je vydání rozhodnutí
o jeho zrušení podle § 23.
K § 14:
Ochrana názvu odrůd a plemen spočívá
v tom, že pří jejich využívání
musí být používán jejich název
uvedený ve šlechtitelském osvědčení
a že tento název nesmí být využíván
pro jinou odrůdu nebo plemeno stejného nebo příbuzného
rodu. Porušení této povinnosti stíhá
zákon podle § 27 a § 28 pouze při obchodním
využívání odrůd a plemen. Tím
nejsou dotčena práva podle jiných předpisů,
např. právo na náhradu škody.
K § 15:
Uplatňování vzájemnosti při
ochraně práv zahraničních subjektů
vychází z Úmluvy. Obecná zásada
formální reciprocity se částečně
věcně omezuje na případy, kdy se ochrana
poskytuje určitému druhu rostlin nebo zvířat
v obou státech, což má praktické dopady
např. na provádění zkoušek. Zákon
však konstruuje možnost poskytnutí ochrany i
v takovém případě, kdy ve státě
zahraničního subjektu by daný druh nebyl
chráněn. V takovém případě
bude záviset na posouzení ministerstva, zda vydání
šlechtitelského osvědčení je
v souladu s čs. ekonomickými zájmy nebo se
zájmy čs. šlechtitelství.
K § 16 - 19:
Přihláška k ochraně odrůdy nebo
plemene se podává na ministerstvu; k podání
přihlášky je legitimován šlechtitel
nebo jeho právní nástupce (přihlašovatel).
K podání přihlášky není
tedy oprávněn původce, který odrůdu
nebo plemeno vyšlechtil v rámci činnosti československé
organizace. Náležitosti přihlášky
blíže upravuje prováděcí předpis.
Právo přednosti (priority) spočívá
v tom, že přihláška stejné odrůdy
nebo plemene padaná později, se zamítne.
V souladu se zájmy Československé socialistické
republiky přistoupit k Úmluvě, zákon
umožňuje, aby šlechtitel, zpravidla zahraniční
uplatnil podle Úmluvy své právo přednosti
vzniklé dřívějším podáním
přihlášky v zahraničí. Musí
tak učinit již v přihlášce a nejpozději
do tří měsíců poté předložit
ministerstvu doklad o podané přihlášce
v zahraničí.
Podání přihlášky má značný
význam a je třeba o něm uvědomit zainteresované
osoby. To se děje zveřejněním oznámení
ve Věstníku federálního ministerstva
zemědělství a výživy. Od zveřejnění
oznámení o podání přihlášky
běží tříměsíční
lhůta k podání námitek, o nichž
rozhoduje ve správním řízení
ministerstvo. Námitky mohou směřovat jak
proti předmětu přihlášky, tak
i proti oprávněnému subjektu; musí
být vždy zdůvodněny.
Po podání přihlášky je možno
provést změnu v osobě přihlašovatele
s jeho souhlasem, přičemž ministerstvo důvod
této změny nepřezkoumává. V
případě sporu o tom, kdo je k podání
přihlášky oprávněn, ministerstvo
vyznačí případnou změnu v seznamu
přihlášek až na základě
pravomocného rozhodnutí soudu nebo státní
arbitráže.
Ustanovení o podávání přihlášek
v zahraničí odpovídá stejné
úpravě, jaká je u podávání
přihlášek vynálezu podle připravovaného
zákona. Toto ustanovení současné umožňuje,
aby československé subjekty podávaly přihlášky
v zahraničí, i když v agrobiologických
podmínkách Československé socialistické
republiky nebude odrůda hospodářsky využívána.
Zásada, že československá odrůda
může být v zahraničí přihlášena
k ochraně jen tehdy, byla-li předtím přihlášena
v Československé socialistické republice,
je prolomena možností výjimky udělené
ministerstvem. K tomu by došlo v případě,
že povolení výjimky by svědčil
důležitý obchodné politický zájem
republiky.
Uvedené ustanovení platí jen v případě,
že mezinárodní smlouva, kterou je Československá
socialistická republika vázána, nestanoví
jinak.
K § 20 - 23:
Šlechtitelské osvědčení může
být uděleno jen tehdy, jestliže odrůda
nebo plemeno mají vlastnosti uvedené v § 4
a 5. Tyto vlastnosti nemůže přezkoumávat
ministerstvo jako orgán státní správy
po odborné stránce. Bude se proto obracet na příslušné
odborné orgány a organizace, které přezkoumání
provedou formou státní expertízy, obdobně
jako je tomu u připravovaného zákona o vynálezech.
Rozhodnutí o udělení šlechtitelského
osvědčení je vázáno na výsledky
těchto zkoušek, proto pro jeho vydání
neplatí obecné lhůty pro rozhodování
stanovené správním řádem.
Odborné přezkoumání se provádí
zejména polními pokusy, speciálními
testy, laboratorními zkouškami, pro něž
musí přihlašovatel dodat bezplatně materiál,
dále posudky specializovaných organizací
vědeckovýzkumné základny apod. Přitom
se využije též část výsledků
zkoušek pro hospodářské využití
odrůdy podle zákona o rostlinné výrobě.
Průzkum je zakončen odbornou státní
expertízou o tom, zda má být vydáno
šlechtitelské osvědčení.
U plemen, na něž se vztahují zákony
o plemenitbě a zákon o rybářství,
se s odborným přezkoumáváním
nepočítá; podmínkou vydání
šlechtitelského osvědčení je
předchozí uznání, resp. povolení
podle uvedených zákonů. U ostatních
plemen se postupuje obdobně jako u odrůd.
V souladu s rozvojem mezinárodní spolupráce
a zavedením systému zkoušek pro účely
ochrany odrůd v dalších státech je možné,
aby výsledky zkoušek, u nichž je dána
záruka objektivnosti a potřebné úrovně,
byly přebírány ze zahraničí,
což přispívá k urychlení řízení
a snížení nákladů na provádění
zkoušek.
Odborný průzkum přihlášek je
časově i odborně náročnou činností,
která zajišťuje právní jistotu
v udělené ochraně. Je proto třeba,
aby se přihlašovatelé finančně
podíleli na nákladech s tím spojených.
Výše úhrady se stanoví v souladu s příslušnými
cenovými předpisy.
V případě, že odborná státní
expertíza potvrdí, že odrůda, případně
plemeno má požadované vlastnosti, ministerstvo
udělí šlechtitelské osvědčení.
Ministerstvo vede rejstřík chráněných
odrůd a rejstřík chráněných
plemen, do nichž zapisuje vydání šlechtitelských
osvědčení a další skutečnosti
uvedené v šlechtitelském osvědčení
a stanovené zákonem - zejména převod
a zánik šlechtitelského osvědčení.
Tyto a další důležité skutečnosti
se rovněž zveřejňují ve Věstníku
federálního ministerstva zemědělství
a výživy. Šlechtitelské osvědčení
k odrůdám se zapisuje do Státní odrůdové
knihy, kterou vede ÚKZÚZ Praha o odrůdách
povolených k hospodářskému využití
pro celé území Československé
socialistické republiky.
Zákon ukládá majitelům šlechtitelského
osvědčení, aby po dobu ochrany udržovali
odrůdu nebo plemeno tak, aby v případě
výzvy mohli dodat biologický i další
materiál (např. dokumentaci) k ověření,
zda dosud trvají požadované vlastnosti odrůdy
nebo plemene. Ministerstvo je k tomu vyzve zejména v případě,
že při zkouškách na hospodářské
využívání, nebo při hospodářském
využívání odrůdy nebo plemene
vzniknou pochybnosti o trvání jejich požadovaných
vlastností.
Ověření provádějí odborné
organizace nebo orgány pověřené k
tomu zákony o rostlinné výrobě, o
plemenitbě a o rybářství, v ostatních
případech organizace pověřené
ministerstvem. Úhrada za provádění
ověřovacích zkoušek se řídí
stejnými hledisky jako při věcném
průzkumu přihlášky.
Ke zrušení šlechtitelského osvědčení
dochází v případech uvedených
v § 23 písm. a) zpětně ke dni podání
přihlášky. Jde zejména o případy,
kdy se dodatečně zjistí, že odrůda
nebo plemeno byly uvedeny do oběhu dříve,
než stanoví § 4 odst. 1 písm. d) a §
5 odst. 2 písm. d). Pokud by v takovém případě
došlo ke vzniku škody, použije se příslušné
ustanovení zákona č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti
za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu
státu nebo jeho nesprávným úředním
postupem. V dalších případech jde o
zrušení šlechtitelského osvědčení
s účinností ke dni vydání rozhodnutí.
To se týká případů, kdy v průběhu
ověřovacích zkoušek se zjistí,
že odrůda nebo plemeno již nevykazují
potřebné vlastnosti, dále v případech,
že majitel šlechtitelského osvědčení
nezaplatil úhradu za provedení ověřovacích
zkoušek nebo nedodal do zkoušek biologický a
dokumentační materiál, takže zkoušky
není možno uskutečnit.
K § 24:
Ministerstvo rozhoduje ve správním řízení
podle správního řádu s výjimkou
ustanovení o lhůtách pro rozhodnutí,
které nelze převzít v důsledku probíhajících
zpravidla 2 - 3 letých zkoušek.
Za podání přihlášky, za šlechtitelské
osvědčení, za převod šlechtitelského
osvědčení a za návrh na zrušení
šlechtitelského osvědčení se
platí správní poplatky, které jsou
upraveny pod položkami 65 - 68 vyhlášky federálního
ministerstva financí č. 231/1988 Sb., kterou se
provádí zákon o správních poplatcích.
K § 25:
Zákon se významným způsobem dotýká
práv a povinností občanů a organizací.
Není proto vyloučeno, že může dojít
k občanskoprávním a hospodářsko-právním
sporům, a to jak po zveřejnění přihlášky,
tak po vydání šlechtitelského osvědčení.
Tyto spory se například mohou týkat původcovství
(§ 7 odst. 1) a podílů původců
na finančním přínosu z obchodního
využívání odrůd a plemen (§
7 odst. 3 a 4), kde půjde o obdobu autorských sporů;
jejich rozhodování patří do působnosti
soudů.
Další skupina sporů se může týkat
obchodního využívání odrůd
a plemen (§ 8 odst. 1) včetně sporů
o oprávnění podat přihlášku
(§ 16 odst. 1). Pokud bude jejich účastníkem
občan, je dána působnost soudů. Půjde-li
o spory mezi československými socialistickými
organizacemi, je k rozhodování dána působnost
orgánů hospodářské arbitráže.
K § 26 - 28:
Práva majitele šlechtitelského osvědčení
i původce jsou chráněna jednak občanskoprávně
(§ 26), jednak možností uložit pokutu.
Účelem sankcí proti organizacím je
zajistit dodržování práv, povinností
a zákazů uvedených v tomto zákoně.
Sankce lze uložit za taxativně vyjmenovaná
porušení zákona.
Subjektivní i objektivní lhůta k uložení
pokuty je dána potřebou urychleně stíhat
protiprávní jednání. Odpovědnost
pracovníků organizace, která zaplatila pokutu,
se řídí předpisy upravujícími
pracovně právní a členské vztahy.
Českoslovenští občané nemohou
odrůdy a plemena obchodně využívat,
protože podle zvláštních předpisů
jsou k tomu oprávněny jen pověřené
organizace. Proto nelze přestupky formulovat stejně
jako u porušení zákona se strany organizací;
pojem "neoprávněné obchodní využívání"
zde zahrnuje jak případné obchodní
využívání, k němuž českoslovenští
občané nejsou oprávněni vůbec,
tak i obchodní využívání bez
souhlasu majitele šlechtitelského osvědčení
v případě zahraničních subjektů,
pokud by k němu došlo na území Československé
socialistické republiky. Neoprávněné
obchodní využívání by u zahraničních
osob zahrnovalo též neužívání
registrovaného názvu odrůdy nebo plemene
nebo jeho využívání pro jinou odrůdu
nebo plemeno stejného nebo příbuzného
rodu.
Na řízení o přestupcích se
vztahují obecné předpisy. Jde o zákon
č. 60/1961 Sb., o úkolech národních
výborů při zajišťování
socialistického pořádku, ve znění
pozdějších předpisů, a zákon
č. 71/1967 Sb., o správním řízení
(správní řád). Řízení
o přestupcích bude proto provádět
příslušný národní výbor.
Uložení sankcí nevylučuje uplatnění
nároků z náhrady škody a jiných
nároků podle občanskoprávních
a hospodářsko-právních předpisů
(§ 26).
K § 29 - 30:
Smyslem přechodných ustanovení je umožnit
ochranu i těm odrůdám a plemenům,
které nesplňují ke dni účinnosti
zákona požadavek novosti stanovený v §
4 odst. 1 písm. d) a v § 5 odst. 2 písm. d);
u odrůd je stanovena podmínka, že byly zapsány
do státní odrůdové knihy jako původní
odrůdy a nebyly obchodně využívány
déle než 10 let před účinností
zákona. U plemen se toto omezení nestanoví.
Mezní termín, do kdy lze přihlášku
účinně podat, je u odrůd i plemen
uplynutí doby 12 měsíců od účinnosti
zákona.
Původci takto přihlášených odrůd
a plemen nemají nárok na podíl na finančním
přínosu z jejich obchodního využívání,
protože tyto odrůdy a plemena byly vytvořeny
za jiného právního stavu a vyplácení
podílu by zde nesplnilo účel stimulace původců;
navíc by nadměrně proti plánu zatížilo
finanční hospodaření organizací
- majitelů šlechtitelského osvědčení.
S účinností zákona se počítá
k 1. lednu 1990, čímž se vytváří
prostor pro dostatečnou legisvakanční lhůtu,
tj. pro včasné seznámení veřejnosti
se zákonem.
Ministr zemědělství a výživy
ČSSR
