Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Náležité zabezpečení údajů o osobním stavu obyvatelstva a s tím spojené evidence je předmětem soustavné pozornosti naší společnosti. Vedení matrik je důležité jednak z hlediska občanů, protože na základě zápisů v nich se potvrzují nebo ověřují skutečnosti podstatné pro nabývání jejich práv a pro plnění jejich povinností, jednak z hlediska orgánů státní správy, soudů, státních notářství apod. Tyto orgány vycházejí ve své činnosti a rozhodování mimo jiné i ze zápisů v matrikách, případně z úředních výpisů z nich. Opodstatněné jsou proto požadavky na přesnou, racionální a jednoduchou evidenci o osobním stavu a na kvalitní výkon státní správy na úseku matrik.

V Československé socialistické republice se v průběhu jednoho kalendářního roku zapisuje do matrik přibližně 600 000 zápisů. V zájmu nezaměnitelnosti, komplexnosti a přitom jednoduchosti takovéhoto relativně vysokého počtu se uskutečnila řada právních a organizačních opatření. Tyto však podstatněji neovlivnily stav matriční praxe tak, aby vyhovoval současným potřebám. Dosavadní způsob vedení matrik je nadále pracný. Přitom některé údaje, které jsou předmětem zápisu do matriky se v současnosti evidují v samostatných základních evidencích. Matriky tak ztrácejí charakter všeobecné evidence a stávají se převážně jen veřejnými listinami osvědčujícími osobní stav.

Tomuto faktickému stavu však neodpovídá dosavadní právní úprava, která předpokládá zápisy některých na současné poměry nadbytečných údajů (např. údaj o povolání, příčině smrti a způsobu pohřbu) a naopak se zápisem některých základních identifikačních znaků osob nepočítá (např. rodné číslo, s výjimkou rodného čísla osob narozených 1. ledna 1969 a později), což značně ztěžuje uplatnění výpočetní techniky, zejména v evidenci obyvatelstva.

Tyto a další poznatky z matriční praxe si vyžádaly komplexní řešení problematiky, kterou v současné době upravuje zákon č. 268/1949 Sb., o matrikách (ve znění pozdějších předpisů) a prováděcí vyhláška č. 22/1977 Sb.

Účelem zákona o matrikách z roku 1949 bylo sjednotit do té doby roztříštěnou právní úpravu matrik a s ní spojený výkon státní správy na území Československa (na území současné České socialistické republiky s výjimkou Hlučínska, kde platily německé právní předpisy, platily právní předpisy rakouské části Rakousko-Uherska a matriky vedly převážně církevní správy a instituce a na území nynější Slovenské socialistické republiky, v souladu s předpisy uherské části bývalého Rakousko-Uherska, vedli tyto knihy výlučně matrikáři). Počínajíc 1. lednem 1950 se staly všechny matriky majetkem státu a přešly do správy národních výborů, které byly pověřeny jejich vedením. Tím došlo i k odstranění nejednotnosti při vedení matrik a při vydávání výpisů z nich. Neméně důležitá byla též úprava příslušnosti národních výborů pověřených vedením matrik k uzavření manželství.

Svěřením matriční agendy národním výborům došlo k přiblížení výkonu státní správy občanům. Matriky se staly jednou ze základních evidencí vedených na našem území. Až následně se začaly vytvářet další evidence potřebné k řádnému chodu státní správy (např. evidence obyvatel, evidence pro účely důchodového zabezpečení). Při zavádění uvedených evidenčních systémů se vycházelo převážně z údajů zapsaných v matrikách.

Zákon o matrikách z roku 1949 představuje pouze rámcovou právní úpravu, jejíž nedostatky se měly odstranit pozdějšími novelami z roku 1950 a 1958, zejména však vyhláškou č. 22/1977 Sb., kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách. Celou řadu otázek, souvisejících s právy a povinnostmi občanů a organizací a s působností národních výborů, upravuje tato vyhláška, i když jde o okruh věci, jejichž úprava patří do zákona (např. stanovení okruhu osob oprávněných nahlížet do matriky nebo pořizovat výpisy z ní, různá oznamovací povinnost národních výborů o skutečnostech zapisovaných do matrik vůči jiným státním orgánům, způsob vedení matričních knih při změně matričních obvodů).

Některá ustanovení zákona byla vývojem překonána (např. ustanovení o způsobu vedení matrik a rozsahu do nich zapisovaných údajů, ustanovení o sankcích za neplnění oznamovací povinnosti, ustanovení ve věcech řízení na úseku matrik na Slovensku), část ustanovení byla zrušena nebo novelizována. Téměř čtyřicetileté zkušenosti z jeho užívání v činnosti příslušných národních výborů potvrzují, že zákon splnil účel, pro který byl přijat, však současným potřebám matriční praxe již nevyhovuje. Rozsah a význam potřebných úprav vyžaduje nahradit dosud platný zákon o matrikách novou komplexní zákonnou úpravou.

Cílem navrhované právní úpravy je zjednodušit administrativní práce spojené s prováděním zápisů do matrik a výpisů z nich zejména snížením počtu zapisovaných údajů a zpřesnit, případně nově upravit instituty, které v současnosti nepřispívají k řádnému výkonu státní správy na úseku matrik. Návrh zásad zákona upravuje především způsob vedení matrik, přičemž se předpokládá i využití techniky, ustanovuje se rozsah i obsah zápisů do knihy narození, knihy manželství a knihy úmrtí (jedním ze základních údajů bude rodné číslo), povinnost příslušných orgánů zasílat matričním úřadům doklady týkající se osobního stavu občanů. Dále upravuje okruh dokladů potřebných k uzavření manželství, způsob zápisu jména a příjmení (včetně změny příjmení) a postup při obnově ztracených nebo zničených matrik a sbírek listin.

Působnost orgánů republik při výkonu státní správy na úseku matrik, jména a příjmení a ověřování opisů a podpisů bude upravena zákony národních rad republik. K provedení uvedených zákonů se předpokládá vydat jeden společný prováděcí předpis.

Jednotná právní úprava vedení matrik patří podle čl. 26 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění čl. I bod 22 ústavního zákona č. 125/1970 Sb., do výlučné působnosti federace.

Realizace navrhované zákonné úpravy si nevyžádá bezprostřední požadavky na bilanci pracovních sil. Předpokládá se zvýšení finančních nákladů v souvislosti s vydáním potřebného počtu nových tiskopisů (rodné, oddací a úmrtní listiny a formuláře matrik). Vychází-li se ze současných cen tiskopisů, půjde o sumu 500 000 Kčs.

Návrh zásad zákona byl vypracován ministerstvy vnitra a životního prostředí republik a byl projednán se všemi ústředními orgány státní správy federace a republik a s národními výbory. Předkládá se bez rozporů.

1. Všeobecné zásady pro vedení matrik (k zásadám č. 4 a 15)

b) náležitosti předem svázaných matrik

- způsob ověřování matrik a jejich vnější označování,

- způsob číslování listů v matrikách,

- ověřovací doložka národního výboru nejblíže vyššího stupně;

b) vliv změny matričního obvodu na označování a vedení matrik;

c) provádění zápisů do matrik (společná ustanovení pro knihy narození, manželství a úmrtí)

- způsob číslování zápisů do matrik,

- postup při vyplňování jednotlivých sloupců matrik,

- na základě čeho lze zápis do matriky provést (ústní a písemné oznámení);

d) postup při

- vynechání matriční strany,

- zrušení matričního zápisu,

- opravě chyb a změně matričního zápisu,

- doplňování chybějících údajů v případech, kdy se chybějící údaje nepodaří došetřit a při psaní zkratek,

- vymezení některých pojmů (místo trvalého a přechodného pobytu, věk osoby, změna zápisu, dodatečný zápis, zápis data matriční události),

- podpisu matrikáře,

- dodatečném zápisu;

e) postup a rozsah údajů zapisovaných do sloupce matriky "Záznamy a změny před podpisem";

f) postup a rozsah údajů zapisovaných do sloupce matriky "Dodatečné záznamy a změny";

g) postup v případech, kdy je popsán sloupec "Dodatečné záznamy a změny";

h) postup při vedení jmenného indexu.

Zápisy obsažené v matrikách osvědčují osobní stav osob a mohou proto výrazně ovlivňovat jejich práva i povinnosti. Proto je nutné podrobně a přesně upravit všechny otázky spojené s prováděním zápisů do matrik tak, aby při vystavování úředních výpisů nebylo možné některé zápisy, jejich změny a opravy vykládat a provádět dvojím způsobem.

V této části jsou upravena společná základní ustanovení pro vedení matrik. Specifické otázky provádění zápisů do jednotlivých druhů matrik (knihy narození, manželství a úmrtí) jsou upraveny samostatně v návaznosti na příslušná ustanovení návrhu zásad zákona o matrikách.

Součástí matriky je i index, který slouží ke snazší a rychlejší orientaci v ní.

2. Kniha narození (k zásadě č. 6)

Postup při zapisování údajů do jednotlivých sloupců knihy narození, při zápisu dvojčat, trojčat apod., zápisu narození mrtvého dítěte, zápisu narození osoby, jejíž totožnost nebyla zjištěna, zápisu o určení otcovství nebo popření otcovství a při zápisu osvojení nezletilého dítěte.

Tímto ustanovením je konkretizován postup při provádění zápisů do knihy narození. Navazuje na ustanovení bodu 1 tohoto návrhu a stanoví, v jakém pořadí se budou jednotlivé údaje do knihy narození zapisovat.

3. Kniha manželství (k zásadě č. 7)

a) postup při zapisování údajů do jednotlivých sloupců knihy manželství, při provádění zápisů rozvodu manželství, prohlášení manželství za neplatné, změny příjmení manželů, návrat jednoho z manželů po rozvodu manželství k příjmení, které užíval před uzavřením manželství;

b) postup při prominutí předložení dokladů, potřebných k uzavření manželství.

Tímto ustanovením je konkretizován postup matričního úřadu pri provádění zápisu údajů stanovených návrhem zásad zákona o matrikách do příslušných sloupců knihy manželství.

4. Kniha úmrtí (k zásadě č. 8)

Postup při zapisování údajů do jednotlivých sloupců knihy úmrtí a při zápisu nalezené mrtvoly, úmrtí neznámé osoby a prohlášení osoby za mrtvou.

Tímto ustanovením je upraven postup při zápisu úmrtí do matriky, zejména pak postup při zápisu nalezené mrtvoly nebo neznámé osoby (zápis bude proti zápisu úmrtí rozšířen o popis nalezené mrtvoly, popis jejího oblečení apod.) a zápisu osoby prohlášené za mrtvou.

5. Úřední výpisy z matrik (k zásadě č. 9)

a) stanovení údajů uváděných do úředních výpisů z matrik (v příloze tohoto prováděcího předpisu budou uvedeny vzory úředních výpisů);

b) stanovení, kdo je oprávněn úřední výpisy podepisovat a způsob jejich předávání žadateli (osobně, doporučeným dopisem, způsob doručování do ciziny apod.).

Údaje zapisované do matrik stanoví návrh zásad zákona o matrikách. Rozsah údajů zapisovaných do úředních výpisů a vzory těchto výpisů stanoví tento předpis.

Údaje uváděné v jednotlivých druzích úředních, o výpisů:

rodný list:

- den, měsíc, rok a místo narození a rodné číslo dítěte,

- jméno, příjmení a pohlaví dítěte,

- jméno, příjmení, popřípadě rodné příjmení, rodné číslo, datum a místo narození rodičů dítěte;

oddací list:

- den, měsíc, rok a místo uzavření manželství,

- jméno, příjmení, popřípadě rodné příjmení snoubenců a jejich rodné číslo,

- den, měsíc, rok, místo narození, osobní stav a místo trvalého pobytu snoubenců,

- jména a příjemní, popřípadě rodná příjmení rodičů snoubenců,

- dohoda o příjmení v mužském i ženském tvaru a o příjmení společných dětí;

úmrtní list:

- den, měsíc, rok a místo úmrtí,

- jméno, příjmení, popřípadě rodné příjmení, osobní stav, pohlaví, místo trvalého pobytu a rodné číslo zemřelého,

- jméno, příjmení, popřípadě rodné příjmení pozůstalého manžela,

- den, měsíc, rok a místo narození zemřelého.

6. Oznamovací povinnost (k zásadě č. 10)

a) stanoví rozsah oznamovací povinnosti státních orgánů nebo organizací vůči matričnímu úřadu (stanoví příloha této vyhlášky);

b) stanoví se obsahové náležitosti oznámení matričnímu úřadu (jaké údaje musí oznámení obsahovat, vzhledem k rozsahu údajů zapisovaných do matrik).

Plnění oznamovací povinnosti vůči matričnímu úřadu bylo až dosud roztříštěno do řady právních předpisů. Zákon o matrikách (dosud platný) stanovil pouze obecně tuto povinnost všem státním orgánům. Nikde pak již nebylo stanoveno, jaké údaje je třeba matričnímu úřadu sdělovat. Vzhledem k tomu, že jde o věci osobního stavu, jejichž neznalost by mohla způsobit, že by matriční úřad vystavil úřední výpis nebo jiný doklad, který by neodpovídal skutečnosti, bude tato problematika jednotně upravena v příloze tohoto předpisu (tato příloha nebyla dosud zpracována, neboť je ještě vedeno jednání s cílem sjednotit a pro matriční úřad zjednodušit tuto činnost - například v souvislosti s listem o prohlídce mrtvého apod.). Příloha bude připojena k paragrafovanému znění prováděcího předpisu.

Další povinnost oznamovat matričnímu úřadu skutečnosti, týkající se posouzení nebo ověření osobního stavu, může být stanovena pouze obecně závazným právním předpisem.

7. Postup při uzavírání manželství a náležitosti tiskopisu k uzavření manželství (k zásadám č. 11 - 13)

a) stanovení postupu při vyplňování tiskopisu k uzavření manželství a provádění zápisu o uzavření manželství (na jakých tiskopisech, kdo ha podepisuje apod.);

b) postup v případech, kdy československý státní občan uzavírá manželství s cizincem, kdy uzavírají manželství dva cizinci, případně kdy uzavírají manželství osoby tělesně poškozené (hluché, němé apod.) nebo dochází-li k uzavření manželství v případech, kdy je život snoubence bezprostředně ohrožen;

c) postup v případech uzavírání manželství zástupcem.

Podrobnosti upravující postup matričního úřadu jsou upraveny prováděcím předpisem. Konkretizován je i postup v případech uzavírání manželství před matričním úřadem s cizím prvkem, popřípadě osob tělesně postižených. Tato problematika nebyla dosud obecně závazným právním předpisem upravena. Vzhledem k problémům, které se v praxi vyskytují i nutnosti jednotného postupu příslušných národních výborů bude postup stanoven tímto předpisem.

8. Osvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství (k zásadě č. 14)

Stanoví postup při vystavování osvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a jeho obsahové náležitosti.

Dosud nebylo vystavování osvědčení o právní způsobilosti československého státního občana k uzavření manželství s cizincem upraveno obecně závazným právním předpisem. Vycházelo se při tom z ustanovení § 19 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, kde je stanoveno, že způsobilost osoby uzavřít manželství se řídí právem státu, jehož je tato osoba příslušníkem, stejně tak i podmínky uzavření manželství. Vzhledem k tomu, že bylo nutné stanovit matričnímu úřadu, případně československému zastupitelskému úřadu, žije-li žadatel trvale v cizině, povinnost tento doklad vystavovat, bylo tak učiněno návrhem zákona o matrikách. Prováděcí předpis pak pouze konkretizuje postup příslušných státních orgánů na tomto úseku.

9. Zápis jména a příjmení (k zásadám č. 16 a 17)

Stanoví postup při provádění zápisu jména a příjmení a změn, oprav a doplnění těchto zápisů do matrik.

Zápis jména a příjmení do matrik výraznou měrou ovlivňuje jedno ze základních práv občanů, tj. právo i povinnost užívat jméno a příjmení, která jsou zapsána v matrice. Podrobnosti při postupu matričních úřadů pak stanoví prováděcí předpis.

10. Obnova matrik, jejich druhopisů a sbírek listin (k zásadě č. 18)

a) stanoví postup při obnovování matrik, druhopisů matrik a sbírek listin v případech, že se zachovají dva z uvedených druhů veřejných listin (matrika a druhopis matriky, matrika a sbírka listin, druhopis a sbírka listin), že se zachová pouze matrika, nebo druhopis matriky anebo sbírka listin nebo že není ani jeden z uvedených druhů veřejných listin zachován;

b) stanoví způsob ověřování nově vyhotovených opisů matrik nebo sbírek listin.

Navrhovaná právní úprava je koncipována tak, aby vždy u matričního úřadu byla uložena matrika a u národního výboru nejblíže vyššího stupně pak její duplikát nebo sbírka listin. Uvedený systém zabezpečuje řádnou evidenci údajů o osobním stavu a možnost osvědčovat tyto údaje i v případech, kdy dojde ke zničení, poškození nebo znehodnocení matriky, jejího druhopisu nebo sbírky listin.

11. Zvláštní matrika (k zásadám č. 19 a 20)

a) stanoví postup při provádění zápisů a vedení matrik zvláštní matrikou (např. zápisy se provádějí v pořadí, v jakém dojdou podklady pro provedení zápisu a nikoli v pořadí, v jakém k narození, uzavření manželství nebo úmrtí došlo, zápisy se provádějí formou rekonstrukce, stanovení zvláštních podkladů pro provedení zápisů do zvláštní matriky apod.);

b) uložení matrik a sbírek listin vedených zvláštní matrikou;

c) postup zvláštní matriky při obdržení cizozemských rodných, oddacích a úmrtních listů v rámci výměny s cizími státy (způsob zápisu, evidence apod.).

Narození, uzavření manželství a úmrtí československých státních občanů, k nimž došlo v cizině se zapisují do zvláštní matriky vedené Národním výborem města Brna. Toto provádění zápisů má řadu specifik. Proto tuto problematiku upravuje samostatná zásada návrhu zákona o matrikách a podrobnosti postupu příslušného národního výboru stanoví prováděcí předpis.

Odlišností vznikají i v případech, kdy československé státní orgány (zastupitelské úřady, národní výbory, ministerstva vnitra a životního prostředí ČSR a SSR) obdrží na základě smluv o právní pomoci, jimiž je Československá socialistická republika vázána, úřední výpisy z matričních knih z cizích států. V těchto případech je potřeba uvedené skutečnosti zapisovat a evidovat. Místem, kde se tak stane, bude zvláštní matrika.