Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

57. Za § 129b se vkládá nový oddíl třetí A, který zní:

/1/ Zástavní právo umožňuje, aby oprávněná organizace v případě, že závazek nebude včas splněn, byla uspokojena z věci zastavené zástavcem.

/2/ Je-li zástavním právem zajištěna nepeněžitá pohledávka, má se za to, že do výše jejího zjistitelného ocenění v době vzniku zástavního práva je zajištěno peněžité plnění, které by oprávněné organizaci příslušelo v případě porušení závazku povinnou organizací.

/3/ Převezme-li někdo smluvně věc, na které vázne zástavní právo, je vázán vedle původního dlužníka za pohledávku, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, a o které při uzavření smlouvy věděl nebo vědět musel; nabyvatel odpovídá takto do výše ceny nabytého majetku.

/1/ Zástavní právo vzniká na základě smlouvy nebo přímo ze zákona.

/2/ Ve smlouvě o zřízení zástavního práva musí být určen předmět zástavního práva (zástava) a pohledávka, kterou zajišťuje. Trvání zástavního práva je možné ve smlouvě omezit jen na určitou dobu. Zástavním právem lze zajistit i závazek budoucí nebo podmíněný.

/3/ Na základě smlouvy vzniká zástavní právo

a) u movitých věcí odevzdáním věci zástavnímu věřiteli (oprávněné organizaci),

b) u nemovitostí zápisem zástavního práva v evidenci nemovitostí.

/1/ Zastaví-li někdo cizí věc bez souhlasu vlastníka nebo organizace, které přísluší k věci jiné právo neslučitelně s právem zástavním, vznikne zástavní právo, jen jestliže je věc odevzdána zástavnímu věřiteli a ten ji přijme v dobré víře, že zástavce je oprávněn věc zastavit. V pochybnostech platí, že zástavní věřitel jednal v dobré víře.

/2/ Zástavní právo se vztahuje na zastavenou věc, na její příslušenství i na přírůstky věci.

Práva a povinnosti stran

/1/ Příjemce movité zástavy je povinen vydat zástavnímu dlužníkovi zástavní list, ve kterém zástavu popíše a potvrdí její převzetí; v zástavním listě mohou být uvedeny podstatně podmínky zástavní smlouvy.

/2/ Nedošlo-li k odevzdání movité zástavy a nejde-li o zástavní právo vznikající ze zákona, je zástavní dlužník povinen věc označit tak, že její zastavení může být každému patrno. Místo toho mohou dát zástavní dlužník a věřitel zástavu jiné osobě, aby ji pro ně uschovala.

/3/ Zřízení zástavního práva k nemovitosti i jeho zánik musí být zapsány na žádost vlastníka nebo organizace, která má k zastavené věci právo hospodaření, do evidence nemovitostí podle zvláštních předpisů.

/4/ Zástavní věřitel má právo zástavu mít u sebe po dobu trvání zástavního práva, nesmí ji však užívat, pokud k tomu zástavní. dlužník výslovně nedá souhlas. Zástavní věřitel je povinen zástavu opatrovat a chránit ji před poškozením, zneužitím a zničením.

/5/ Zástavní věřitel má proti zástavnímu dlužníkovi právo na úhradu nákladů, které mu vznikly v důsledku plnění povinností podle odstavce 4.

/6/ K zastavení věci, které nelze užívat bez listiny, je podmínkou vzniku zástavního práva zápis zástavního práva v takové listině.

/1/ Jestliže vyjde najevo, že hodnota zástavy již nepostačuje 1 úhradě pohledávky zástavního věřitele v důsledku vady nebo jiné okolnosti na straně zástavního dlužníka, má zástavní věřitel právo žádat od zástavního dlužníka, aby zajištění přiměřeně doplnil, a ten je povinen mu vyhovět.

/2/ Jestliže není zajištěná pohledávka ve stanovené době splněna, může se zástavní věřitel domáhat uspokojení ze zástavy podle odstavce 3 a 4.

/3/ Zástavní věřitel může navrhnout hospodářské arbitráži prodej zástavy.

/4/ Zástavní věřitel může, má-li zástavu u sebe a bylo-li ta písemně ujednáno, zástavu prodat za úředně stanovenou cenu. O zamýšleném prodeji je zástavní věřitel povinen zástavního dlužníka bez odkladu informovat.

/5/ Zástavní věřitel se může domáhat uspokojení ze zástavy, když je zajištěná pohledávka již promlčena.

/6/ Je-li k téže věci zřízeno více zástavních práv, bude přednostně uspokojeno právo starší. K věci či jiné hodnotě, která zajišťuje pohledávku banky, nesmí být zřízeno více zástavních práv.

/1/ Zástavní právo zaniká, zanikne-li zajištěná pohledávka nebo složí-li zástavní dlužník věřiteli cenu zastavené věci, je-li nižší než pohledávka. Zanikne-li zástavní právo, je věřitel povinen vrátit zástavu, nebo umožnit vyznačení zániku zapsaného zástavního práva.

/2/ Zástavní právo zaniká rovněž, zanikne-li zástava, vzdá-li se oprávněný zástavního práva, nebo uplynutím času, na který bylo zástavní právo ve smlouvě o jeho zřízení omezeno.

/1/ Neplatné jsou dohody, jimiž se ukládá zástavnímu dlužníkovi více povinností, než zákon dovoluje; zejména nesmí být smluveno, že zástavu nelze vyplatit, že zástava připadne věřiteli po splatnosti pohledávky, nebude-li tato pohledávka uspokojena, že věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem, nebo že věřiteli náleží výnos ze zástavy; lze však dohodnout, že věřitel může zástavu užívat za přiměřenou úplatu.

/2/ Je-li tatáž pohledávka zajištěna několika věcmi, má zástavní věřitel právo domáhat se uspokojení pohledávky nebo její části z kterékoli zástavy.

/1/ Organizace, která je jinak povinna vydat movitou věc, kterou má z vůle povinné organizace oprávněně u sebe, může ji zadržet, aby zajistila svou splatnou pohledávku vůči organizaci, jíž je povinna věc vydat. Zadržovací právo pro určitou pohledávku mohou organizace předem smluvně vyloučit.

/2/ Zadržovací právo nepřísluší organizaci, jíž oprávněná organizace při odevzdání věci uložila, aby s ní naložila způsobem, který je neslučitelný s výkonem zadržovacího práva. Zadržovací právo nepřísluší ani v případě, byla-li věc svémocně nebo lstivě odňata.

/3/ Bude-li nepochybné zjištěna platební neschopnost povinné organizace, má oprávněná organizace zadržovací právo i k zajištění pohledávky dosud nesplatné a bez ohledu na to, zda bylo oprávněné organizaci uloženo, jak má s věcí naložit.

/1/ Oprávněná organizace je povinna bez zbytečného odkladu informovat povinnou organizaci o tom, že byla věc zadržena.

/2/ Oprávněná organizace má právo na náhradu náklad vynaložených na zadržovanou věc. Je povinna věc pečlivě opatrovat.

/3/ Oprávněná organizace mže navrhnout hospodářské arbitráži prodej zadržené věci, pokud její pohledávku nezajistí povinná organizace jinak. V případě výkonu rozhodnuti má oprávněná organizace právo na přednostní uspokojení z výtěžku zadržené věci před ostatními věřiteli.

/4/ Zřízením jiného zajišťovacího prostředku zadržovací právo zanikne.

/1/ Ručení vzniká dohodou nebo přímo ze zákona.

/2/ Ručitelem povinně organizace je organizace, která písemně: prohlásí oprávněné organizaci, že ji uspokojí, jestliže povinná organizace nesplní svůj závazek. Ručitel se může zaručit i jen za určitou část závazku nebo jen na určitý čas.

/3/ Ručení lze poskytnout i pro budoucí závazky nebo pro podmíněné závazky.

/1/ Ručení se vztahuje na všechna práva, která vzniknou oprávněné organizaci ze zajištěného závazku. Nevztahuje se na náhradu škody způsobené porušením závazku povinnou organizací, pokud ručitel splnil svou povinnost vůči oprávněné organizaci včas. Rozsah ručení může ručitel v písemném prohlášení zakládajícím ručení stanovit jinak.

/2/ Ručitel je povinen závazek splnit, teprve nesplní-li povinná organizace svůj dospělý závazek, ačkoliv k tomu byla oprávněnou organizací písemně vyzvána. Vyzvání není zapotřebí, jestliže je nepochybně, že povinná organizace svou povinnost nesplní. Ručitel může proti věřiteli uplatnit všechny námitky, které by měl proti věřiteli dlužník.

/3/ Ručitel může odepřít splnění oprávněné organizaci, pokud tato způsobila, že nelze dosáhnout uspokojení od povinné organizace.

/4/ Povinná organizace musí kdykoli bez zbytečného odkladu sdělit na požádání ručiteli rozsah své povinnosti zajištěné ručením.

/1/ Práva oprávněné organizace vůči ručiteli se nepromlčí ani nezaniknou před promlčením nebo zánikem práva vůči povinné organizaci. Ručitel může, pokud se oprávněná organizace s ručitelem nedohodla jinak, proti oprávněné organizaci uplatnit všechny námitky, které proti ní má povinná organizace.

/2/ Zaručilo-li se za týž závazek několik ručitelů, ručí každý ze společných ručitelů za celý rozsah povinnosti, pokud obsah ručení neomezil v písemném prohlášení zakládajícím ručení. Ručitel má proti ostatním ručitelům postil-i jako společně zavázaná organizace.

/3/ Ručitel, který splní povinnost, za kterou ručí, vstupuje v práva oprávněné organizace a je oprávněn od ní požadovat všechno, co je potřebné k uplatnění nároku proti povinné organizaci. Přechod práva oprávněné organizace na ručitele nemá vliv na běh promlčecí doby vůči povinnému subjektu.

/4/ Uspokojí-li ručitel oprávněnou organizaci bez souhlasu povinné organizace, může povinná organizace proti ručiteli namítat vše, co by byla mohla namítat oprávněné organizaci; to neplatí o námitkách, na které povinná organizace ručitele neupozornila ihned po vyrozumění, že oprávněná organizace uplatnila nároky z ručení.

Závazek ručitele zaniká současné se zánikem povinné organizace nebo uspokojí-li ručitel oprávněnou organizaci. Zavázal-li se ručitel jen na určitý čas, zaniká jeho závazek také uplynutím stanoveného času.".

58. § 130 a 131 včetně nadpisu zní:

Majetkové právo, které nebylo uplatněno ve stanovené době u příslušného orgánu, se promlčuje. Nepromlčují se však právo vlastnické a právo hospodaření. Rovněž se nepromlčuje právo na uspořádání vzájemných práv a povinností spoluvlastníků nebo subjektů společného práva hospodaření, pokud spoluvlastnictví nebo právo společného hospodaření trvá. Promlčení nepodléhají též majetková práva k nehmotným statkům. Majetkové právo zabezpečené zástavním právem se nepromlčí, pokud zástavní právo trvá. Zástavní právo se nepromlčuje, pokud má oprávněný subjekt zástavu ve své moci.

K promlčení přihlédne příslušný orgán jen tehdy, uplatní-li povinný právní subjekt námitku promlčení; je-li námitka promlčení uplatněna, nemůže být promlčené právo přiznáno. Nepřiznání práva z tohoto důvodu nebrání vzájemnému narovnání.".

59. Za § 131 se vkládají nové § 131a až 131e, které zní:

Pokud není v zákoně stanoveno jinak, je promlčecí lhůta tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. U práv, která musí být uplatněna nejprve u povinného subjektu (např. reklamací), běží promlčecí lhůta ode dne, kdy bylo právo takto uplatněno.

/1/ Promlčecí lhůta opakujících se plnění (např. plnění ve splátkách) počíná běžet ohledně jednotlivých částí plnění (splátek) ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé části plnění splatným celý dluh, počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné části plnění.

/2/ Promlčecí lhůta práva na náhradu škody činí jeden rok a počíná běžet ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Právo na náhradu škody se však promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla. To platí obdobně o promlčecí lhůtě práva na vydání neoprávněného majetkového prospěchu.

/3/ Promlčecí lhůta práva na zaplacení majetkových sankcí - nejde-li o majetkové sankce, které jsou součástí práv z odpovědnosti za vady - činí šest měsíců.

/4/ Promlčecí lhůta na plnění z pojištění vůči pojišťovně počíná běžet od pojistné události; rozhoduje-li v případech pojištění odpovědnosti za škodu o náhradě této škody oprávněný orgán, platí, že pojistná událost nastala teprve dnem, kdy rozhodnutí podle něhož má pojišťovna plnit, nabylo právní moci.

/5/ Bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, je promlčecí lhůta desetiletá a běží ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.

/6/ Bylo-li právo povinným subjektem uznáno, je promlčecí lhůt pětiletá a běží ode dne doručení uznání; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí lhůta od dne, kdy uplynula tato lhůta.

/1/ Práva odpovídající věcným břemenům se promlčují ve lhůtě deseti let. Promlčecí lhůta práv odpovídajících věcným břemenům začíná běžet ode dne; kdy oprávněnému bylo zabráněno právo vykonat.

/2/ Promlčecí lhůta se započítává právním nástupcům.

/3/ Subjekty se nemohou předem dohodou promlčení vzdát; nemohou dohodou také promlčecí lhůtu prodloužit ani zkrátit.

Běh promlčecí lhůty se přetrhuje výkonem práva. Podáním žádosti (žaloby) příslušnému orgánu před uplynutím promlčecí lhůty se běh této lhůty staví; stačí podání žádosti (žaloby) doporučeně na poště.

/1/ V případech stanovených v zákoně právo zaniká, nebyl-li ve stanovené době proveden úkon pro zachování práva nezbytný. Dále zanikají práva z odpovědnosti za vady, nebyla-li uplatněna ve stanovené lhůtě u příslušného orgánu. K zániku práva (prekluzi) přihlíží příslušný orgán z úřední povinnosti, i když povinný subjekt zánik práva nenamítne.

/2/ Lhůty pro zánik práva z odpovědnosti za vady činí šest měsíců a počínají běžet:

a) po uplynutí lhůty, ve které podle dohody měly být vady odstraněny nebo mělo být poskytnuto nové bezvadné plnění; nedošlo-li k dohodě o odstranění vad, po odeslání nebo předání reklamace, popřípadě po splnění, není-li lhůta pro reklamaci stanovena;

b) po odstranění vady, jde-li o právo na náhradu nákladů na odstranění vad; toto právo lze uplatnit nejdéle do konce roku následujícího po uplynutí lhůt pro reklamaci vad;

c) po odškodnění zahraničního zákazníka, popřípadě poté, kdy se podnik zahraničního obchodu dozvěděl o vrácení zboží ze zahraničí, jde-li o zboží, které bylo vyvezeno.".

60. § 132 včetně nadpisu zní:

/1/ Uzná-li povinná organizace písemně svůj závazek, třeba i promlčený, má se za to, že závazek v rozsahu uznání v době uznání trvá.

/2/ Uzná-li povinná organizace písemně svůj závazek před uplynutím promlčecí (prekluzivní) lhůty nebo i po uplynutí promlčecí lhůty, běží nová promlčecí (prekluzivní) lhůta ode dne takového uznání.

/3/ Byla-li uznána jen část závazku, nastávají uvedené účinky jen pro tuto část.".

61. § 133 odst. 1 zní:

"/1/ Dodavatel odpovídá za to, že předmět plnění má a po stanovenou dobu bude mít vlastnosti stanovené právními předpisy, ustanoveními státních norem, která jsou závazná podle právních předpisů o technické normalizaci (dále jen "technické normy"), smlouvou, rozhodnutím hospodářské arbitráže, opatřením státního nebo jiného oprávněného orgánu, popřípadě vlastnosti obvyklé, dále za to, že je kompletní a bez právních vad. Dodavatel rovněž odpovídá za to, že se dodané množství shoduje s údaji v průvodních dokladech.".

62. V § 138 v odstavci 1 se na konci připojuje nová věta, která zní: "Dodavatel není v prodlení se splněním dodávky, pokud odběratel nevyhoví jeho žádosti učiněné podle § 361 odst. 4.".

63. § 141 a 142 zní:

Nesplní-li povinná organizace řádně svou povinnost, může oprávněná organizace na ní požadovat majetkovou sankci sjednanou, a není-li sjednána, majetkovou sankci podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu, je-li pro tento případ stanovena.

Organizace, které byly majetkové sankce vyúčtovány, je povinna do 30 dnů po obdržení vyúčtování buď majetkové sankce zaplatit, nebo sdělit oprávněné organizaci své námitky.".

64. § 143 zní:

Nedohodnou-li organizace něco jiného, závazek nezaniká zaplacením majetkové sankce.".

65. V § 144 se vypouští věta za středníkem.

66. Název § 145 zní: "Škoda způsobená porušením závazku nebo jiné právní povinnosti".

67. V § 145 v odstavci 1 se vypouští druhá věta a odstavec 3.

68. Za § 145 se vkládají nové § 145a až 145e, které zní:

Škoda způsobená provozem organizace

/1/ Organizace odpovídá za škodu, kterou způsobí jiné organizaci svým provozem:

/2/ Škoda je způsobena provozem organizace, je-li způsobena

a) hospodářskou činností organizace, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při této činnosti,

b) fyzikálními, chemickými, popř. biologickými vlivy provozu organizace na okolí,

c) oprávněným prováděním nebo zajištěním prací nebo činností, jimiž je způsobena jiné organizaci škoda na nemovitosti nebo je jí pod-statně ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti.

/3/ Za škodu způsobenou provozem se považuje i poškození složek životního prostředí, zejména ztráta nebo znehodnocení vody nebo zemědělské či lesní půdy, a to včetně porostů.

/4/ Odpovědnosti za škodu způsobenou provozem se organizace zprostí, jen prokáže-li, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nebo náhodou, nemající původ v provozu, anebo vlastním jednáním poškozené organizace.

Za škodu způsobenou věcí odpovídá organizace, které věc náleží, nebo organizace, která věc v době způsobení škody užívala. Této odpovědnosti se organizace zprostí, prokáže-li, že dbala potřebné péče o opatrování věci nebo o dohled na ni.

Organizace neodpovídá za škodu, kterou způsobila tím, že odvracela přímo hrozící nebezpečí vzniku škody na majetku, jež sama nevyvolala; za způsobenou škodu však odpovídá, pokud mohla nebezpečí vzniku škody odvrátit jinak, nebo jestliže způsobená škoda je stejné závažná nebo závažnější, než škoda, která hrozila.

/1/ Škoda je způsobena organizací, jestliže byla způsobena v rámci plnění úkolů organizace těmi, kteří její úkoly plnili.

/2/ Organizace se nemůže zprostit odpovědnosti za škodu poukaze na to, že plnila opatření orgánů hospodářského řízení.

/1/ Organizace, která je zavázána jiné organizaci něco vykonat, odpovídají i za organizaci, které užila ke splnění svého závazku. Poškozená organizace však může uplatňovat svůj nárok přímo vůči organizaci, která škodu způsobila.

/2/ Organizace, která odpovídá za škodu způsobenou jinou organizací, má vůči ní postih.".

69. V § 147 se vypouští odstavec 4.

70. Za § 147 se vkládá nový § 147a, který zní:

Předpoklady, za kterých je organizace povinna hradit škodu, mohou být v zákonech stanoveny odchylně; odchylně může být stanoven nebo dohodnut pro určité případy též rozsah a způsob náhrady škody.".

71. V § 148 se vypouští odstavec 3.

72. § 151 se vypouští.

73. § 152 odst. 1 zní:

"/1/ Obsah hospodářské smlouvy musí být přesný a srozumitelný.".

74. V § 152 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

75. V § 153 se vypouštějí odstavce 2 a 7. Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.

76. § 158 zní:

/1/ Smlouvu o přípravě dodávek jsou organizace povinny uzavřít na podkladě plánovacího aktu a za podmínky, že návrh smlouvy byl předložen v dohodnuté nebo obvyklé lhůtě.

/2/ Smlouvu o dodávce výrobků, prací nebo výkonů je povinen uzavřít dodavatel, jde-li o návrh smlouvy předložený v dohodnuté nebo obvyklé lhůtě,

a) na podkladě plánovacího aktu,

b) k zajištění obranyschopnosti nebo bezpečnosti státu.".

77. § 159 zní:

Kromě případ uvedených v § 158 jsou organizace povinny uzavřít smlouvu o dodávce výrobků, prací nebo výkonů, jestliže tato povinnost vyplývá ze smlouvy o přípravě dodávek a návrh byl předložen v dohodnuté nebo obvyklé lhůtě.".

78. § 160 se vypouští.

79. § 162 se vypouští.

80. § 163 zní:

/1/ Přípravnou smlouvou se organizace zavazují spolupracovat při přípravě budoucího plnění.

/2/ Přípravnou smlouvou může organizace převzít povinnost uzavři t budoucí smlouvu na předpokládaný rozsah plnění, které má být uskutečněno v určitém období (smlouva o přípravě dodávek).

/3/ Přípravná smlouva vzniká dohodou o celém jejím obsahu.

/4/ Odmítne-li odběratel zavázaný podle odstavce 2 uzavřít budoucí smlouvu, může dodavatel požadovat jen náhradu škody, která mu byl a způsobena, pokud není dohodnut též další důsledek. Odpovědnosti z a tuto škodu se odběratel nemůže zprostit.".

81. § 164 se vypouští.

82. § 166 se vypouští.

83. V § 168 odst. 1 se za slova "prováděcí předpisy mohou stanovit° vkládají slova "nebo organizace dohodnout".

84. § 170 se vypouští.

85. § 171 zní:

Plnění se počítá na nejdříve dospělý závazek, pokud dodavatel, popř. dohoda organizací neurčují jinak.".

86. § 173 odst. 1 zní:

"/1/ Není-li ve smlouvě dohodnuto, co tvoří kompletní výrobek, platí, že výrobek je nekompletní, chybí-li některá samostatně použitelná část, jež podle technické normy nebo povahy výrobku měla být dodána současně s ním.".

87. V § 173 se vypouští odstavec 2. Odstavce 3 a 4 se označují jak o odstavce 2 a 3.

88. § 174 odst. 1 zní:

""/1/ Neoznačí-li dodavatel výrobek ochrannou známkou, je povinen označit jej plným názvem výrobce a jeho sídlem, popř. i jinými údaji, pokud je tak stanoveno právním předpisem nebo technickou normou.".