Z důvodů časových i jiných
nechci se pouštět do dalších podrobností.
Pokusím se jen shrnout některé závěry,
promítající se v materiálech, svědčících
o vleklosti a vážnosti sporu, který není
řešen, a má negativní dopad.
1) v České republice má v mezinárodním
srovnání zdaleka nejnižší časovou
dotaci, která je nižší než v letech
socialistického školství.
2) v dostatečné míře nejsou zajištěny
či zajišťovány základní
učební pomůcky a učebnice včetně
odborných časopisů
3) tlakem přírodovědně orientovaných
oborů obsahujících místo, které
jim věnovala komunistická výchova, což
se promítlo do počtu hodin a učitelů,
je humanitní vzdělání, a tím
i dějepis přes proklamativní uznávání
jeho důležitosti prakticky odsouváno na vedlejší
kolej. To akceptují i technokratické tendence, které
se prosazují pod záštitou podpory tržního
hospodářství
4) ministerstvo školství poukazuje na připravovanou
reformu, která má zatím jen rámcovou
podobu, a v jeho pojetí se soustřeďuje spíše
na změny organizačního schématu. Tak
je nyní předkládána jako teoretické
východisko k diskusi. Konkretizace a podrobnější
rozpracování je záležitostí několika
let. Dále se ministerstvo odvolává na vzdálenou
budoucnost "v rámci multikulturní Evropy"
ale není jasné, jaká je a bude nejlepší
perspektiva výchovy.
Zpětná vazba, která může ovlivnit
například skladby předmětů
samostatným rozhodováním ředitelů
při přidělování časové
dotace se může projevit teprve po delší
době. Sníží-li se nyní počet
hodin věnovaných dějepisu na ZŠ, úroveň
nevědomostí žadatelů o přijetí
na vysoké školy se prokáže nejdříve
po pěti - šesti letech, pak teprve se mohou rodiče
přesvědčit o špatných výsledcích
školy a působit na změny v jejím vedení.
Ve vědomí celé společnosti se změny
ve školství odrazí ještě mnohem
později. Nezbývá, než v této
souvislosti zdůraznit naši společnou odpovědnost
před příštími generacemi."
Závěrem této inerprelace se žádá,
aby ČNR ...
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Ne inerpelace,
předpokládám.
Poslanec Petr Pospíšil: Závěrem
tohoto podnětu se žádá ČNR, aby
přijala usnesení tohoto znění:
Je to po dohodě s předsedou, místopředsedou
a některými členy výboru pro vzdělání,
vědu a kulturu: "Česká národní
rada ukládá výboru pro vědu, vzdělání
a kulturu, aby inicioval ve spolupráci s Ministerstvem
školství, mládeže a tělovýchovy
České republiky k vytvoření dočasné
odborné komise, která bude složena ze zástupců
výboru, ministerstva, historického klubu v Praze,
jeho učitelského odboru, historického ústavu
ČSAV a zástupců učitelů dějepisu
ze základních škol, gymnázií
a středních odborných škol, popř.
dalších odborníků. Komise projedná
předložené materiály a navrhne do konce
února 1992 závěry, se kterými bude
seznámena Česká národní rada,
která rozhodne, jak s nimi bude dále naloženo."
To je celé znění tohoto podnětu. Děkuji
vám za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Pospíšilovi, s faktickou poznámkou
se hlásí pan poslanec Payne.
Poslanec Jiří Payne: Velice se omlouvám
panu kolegovi, ale myslím si, že podle platného
usnesení České národní rady
by měl seznámit sněmovnu s tím, že
je učitelem.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Já
se omlouvám panu Paynovi, protože jsem poslední
slovo nezaslechl, nemohl jsem se ani zasmát spolu s ostatními.
Doufám, že žádná povinnost z vašeho
příspěvku pro mě nevyplývá.
/Ne./ Nicméně z podnětu pana poslance Pospíšila
zazněl návrh na usnesení. Myslím,
že bychom neměli započít s praxí,
že na základě každého podnětu
se pokusíme přijmout usnesení. Takže
bych chápal návrh na usnesení jako žádost
o rozšíření programu této schůze
o přijetí usnesení v tom smyslu, jak pan
poslanec Pospíšil přednesl. Registruji to a
po skončení bodu Podněty, dotazy dám
hlasovat o tomto návrhu.
Dále je přihlášena paní poslankyně
Kolářová, kterou prosím, aby se ujala
slova. Poté vystoupí pan poslanec Soural, Hořínek,
Kašuba, Dohnal, Lom, Žák, Effenberger, Pavlíková,
Popovič. Chci se zeptat paní poslankyně Hochové,
zdali to, co označila jako interpelaci č. 435, by
se mělo řešit podle jejího názoru
v tomto bodu nebo v interpelacích.
Poslankyně Dagmar Hochová: V interpelacích.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji,
je to tam zařazeno. Paní poslankyně Kolářová,
máte slovo.
Poslankyně Daniela Kolářová: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážená sněmovno, mám
naléhavý podnět k situaci v oblasti bytů.
Nevím teď, podle předešlého paragrafu
jestli mám právo hovořit, když jsem
bydlící, nicméně využívám
práva poslance o této skutečnosti informovat
sněmovnu a vládu.
S navrácením objektů jejich původním
majitelům a dědicům majitelů naráz
vyvstal problém práv a povinností majitele
domu vůči nájemníkům. Existence
problému je dána jednak důsledkem "socialistického
práva", které povinnosti majitele domu poměrně
přesně stanovilo, nikdy však nevzniklo paragrafované
znění těchto povinností. Z jejich
neplnění nelze také vyvodit žádné
sankce, dále technickým a stavebním stavem
domů a rovněž současnou výši
nájemného, které majiteli domu nedovolí
pokrýt ani provozní náklady. O nějakých
rozsáhlejších opravách nemluvě.
Je třeba vidět, že snaha majitelů domů
po co nejrychlejší nápravě jejich majetku
je správná a jejich chování nelze
označit jinak nežli ekonomické. Aby jejich
úsilí o nápravu bylo naplněno v době
co nejkratší, usilují o nápravu bytů
a získání obratného sponzora, s jehož
přispěním dům dají do pořádku.
Jako protislužbu nabídnou vyklizené byty k
užívání na kanceláře či
sídla firem.
Nájemníci se těmto snahám přirozeně
brání, prožívají stav nejistoty
a mezi nimi a domácími vzniká nesmiřitelný
antagonismus. Domácí si je jist, že nejjednodušší
způsob, jak dosáhnout vyklizení bytů,
je neplnit některé své povinnosti, např.
v zimě omezit dodávku tepla, el. energie, atd. Beztrestnost
je zaručena.
Tiše se předpokládá, že majitelům
domu je možné kdykoliv nařídit cokoliv.
A hlavně, že oni samozřejmě musí
poslechnout. Dnes je však situace zcela jiná a s vágně
formulovanými povinnostmi majitele vůči nájemníkům
nelze vystačit. Tím spíše, že neexistuje
sankce vyvoditelná z jejich neplnění. Nájemník
má možnost podle ust. § 5 Obč. zákona
obrátit se se stížností k Obecnímu
úřadu a úřad je povinen hájit
jeho oprávněné zájmy. (Zde ovšem
je na místě položit otázku, které
oprávněnější zájmy je
úřad povinen hájit? Zdali zájem domácího
či nájemníka?
Možnosti obecního úřadu jako správního
orgánu I. stupně jsou omezeny v podstatě
na morální působení na majitele domu,
aby své povinnosti vůči nájemníkovi
dodržoval. O dalším např. nařídit
plnění povinností vůči nájemníkovi)
je oprávněn rozhodnout na popud nájemníka
pouze soud. A to samo ještě zdaleka neznamená,
že domácí bude rozhodnutí soudu respektovat.
Neboť ani soud není oprávněn uložit
sankci. Nemá podle čeho.
Jak dlouho tedy může trvat soudní vymáhání
povinností z majitele objektu uprostřed zimy, když
on se rozhodl vypudit nájemníky tím, že
prostě přestane topit? A hlavně: Jak
dlouho bude trvat, nežli nájemníci dobrovolně
utečou? Proto se domnívám, že pro zachování
lidských vztahů mezi nájemníky a domácími
je nutné přijmout paragrafované znění
povinností majitele domu k nájemníkům
a zároveň stanovit sankce (poměrně
velmi přísné např. bytový podnik
Prahy 1 se zmiňuje o částce až 100.000
Kčs) při jejich neplnění.
2. Aby bylo Obecním úřadům umožněno
v podstatě bez prostředně a se znalostí
věci reagovat na situaci vzniklou neplněním
povinností majitele domu vůči nájemníkům.
Zdá se mi nezbytné přijmout ve velmi krátké
době parlamentem zákon, který by upravil
působnost obecních úřadů při
provádění zákona o bytech a povinnostech
domácího.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Kolářové, slova se
ujme pan poslanec Soural a připraví se pan poslanec
Hořínek.
Poslanec Jaroslav Soural: Dámy a pánové,
není pochyb o tom, že ostravsko-karvinská aglomerace
prožívá horké chvilky, kumulace problémů
v tomto regionu je značná a dosáhla stupně,
kdy bez účinné pomoci ze strany vlády
tyto problémy lze těžko zvládnout. Vláda
si toho je vědoma, a proto přijala usnesení
č. 245 (myslím, že to bylo v červenci
letošního roku), které obsahuje řadu
závažných opatření, která
by měla podnítit soukromou iniciativu, vytvořit
pracovní místa, na pomoci při restruktializaci
atd.
Samozřejmě vzhledem k tomu, že považuji
toto usnesení za závažné, snažil
jsem se získat informace, které by mně ukázaly,
do jaké míry a jaké kroky se v tomto směru
již udělaly. Musím říci, že
byť informace, které jsem získal, jsou kusé,
přesto signalizují určité komplikace.
Proto bych si dovolil vznést na vládu dotaz, jakým
způsobem se při naplňování
záměrů, které jsou ve zmíněném
dokumentu obsaženy, postupuje a jaké výsledky
doposud byly dosaženy. Já to považuji o to aktuálnější,
že řada úkolů je termínována
koncem roku 1991, a proto si myslím, že tento můj
dotaz není předčasný.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Souralovi. Prosím, aby se slova ujal pan
poslanec Hořínek, připraví se pan
poslanec Kašuba.
Poslanec Milan Hořínek: Vážený
pane předsedající, pane premiére,
vážená vládo, vážená
sněmovno!
Budu mít podnět k české vládě
v souladu s usnesením, které jsme přijali
před chvílí. Prohlašuji před
sněmovnou, že na tomto podnětu mám hluboký
osobní zájem z titulu své mimoparlamentní
funkce, z titulu toho, že jsem primátorem v městě
Olomouci.
Můj podnět se bude týkat usnesení
vlády ČR č. 139 ze dne 3. května 1991.
Chci tento podnět adresovat jednak vládě,
ale abych byl ještě adresnější,
pan premiér mi promine, ale je pod tím podepsán,
tedy přímo panu premiérovi.
Toto usnesení se týká podmínek převodu
majetku státu na jiné osoby a v podstatě
upravuje státním podnikům, za jakých
okolností mohou uzavírat smlouvy o převodu
vlastnictví, tedy za jakých okolností v praxi
mohou státní podniky prodávat svůj
majetek osobám.
Tento bod 1 má čtyři odrážky
v usnesení. Ve třech odrážkách
se zcela evidentně a jasně hovoří
o drobných, krátkodobých a movitých
věcech, ale v odrážce b) to už není
tak jasné. Po konzultacích s právníky
mne tito přesvědčovali, že se z kontextu
pochopitelně jedná také o movité věci,
ale bohužel text je jasný.
Odrážka b: Toto usnesení dává
ředitelům státních podniků
možnost prodávat základní prostředky
se zůstatkovou hodnotou do 15 000 Kčs, jedná
se o osobní a nákladní automobily, autobusy,
ale to není důležité.
Upozorňuji, že každý dům, který
je starší než 70 let, má základní
účetnickou hodnotu prakticky nula. Tato odrážka
umožňuje řediteli podniku bytového hospodářství
prodat prakticky polovinu města bez omezení, aniž
by byl nucen dělat nějakou veřejnou nabídku
nebo něco podobného.
Můj hluboký zájem pramení z toho,
že v praxi už jsou činěny pokusy o prodej
a rád bych tomu zabránil. Můj podnět
směřuje k tomu, aby vláda byla tak laskava
a pokud možno na své nejbližší schůzi
upravila toto své vládní usnesení
v bodě b) odstavci 1, a to v tom směru, že
by přidala jediné slovo "movitých"
základních prostředků, čímž
bychom byli uspokojeni.
Děkuji předem z celého srdce.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Hořínkovi. Prosím, aby se slova
ujal pan poslanec Kašuba, při praví se pan
poslanec Dohnal.
Poslanec Josef Kašuba: Vážený pane
předsedající, vážená vládo,
dámy a pánové. Není tomu tak dávno,
co v této sněmovně s naléhavou interpelací
vystoupila skupina poslanců, a to ve věci vývozu
a ochrany kulturních památek.
Obdrželi jsme 2 odpovědi pana ministra kultury Milana
Uhdeho s obsáhlou korespondencí mezi ministerstvem
kultury a federálním ministerstvem zahraničního
obchodu ČSFR, z nichž vyplynulo, že podstata
řady problémů, na které sdělovací
prostředky v této souvislosti upozorňují,
vyplývá z určitého právního
chaosu, který v této sféře existuje.
Tento právní chaos vede i k faktickému chaosu
a tak se denodenně můžeme ze sdělovacích
prostředků dozvídat o tom, jakým způsobem
je s kulturním dědictvím minulosti nakládáno.
V této souvislosti bych chtěl vznést dotaz
na vládu ČR, zda připravuje zákon
na ochranu kulturního dědictví. Pokud ano,
v jakém stavu jsou práce na tomto zákonu.
Pokud se vláda tímto problémem nezabývá,
vznáším podnět, aby tak v nejbližší
době učinila. Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Kašubovi. Prosím, aby se slova ujal
pan poslanec Dohnal, připraví se pan poslanec Lom
(posl. Lom: Hlásím se k bodu interpelace).
Poslanec Vojtěch Dohnal: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, kolegové, kolegyně!
Obracím se s otázkou na pana ministra Vrbu ve věci,
kterou nemíním právně kvalifikovat.
Dovolte mi blíže věc vysvětlit.
V minulých týdnech jsem já a patrně
i další poslanci, zvoleni ve východních
Čechách, dostal doporučený dopis,
který obsahoval materiály orazítkované
politickou stranou, a to klubem angažovaných nestraníků.
Na tom by nebylo nic zarážejícího, kdyby
mi nebyly tyto materiály poštou doporučeně
zaslány v úřední obálce s emblémem
Preciosy, akciové společnosti. Na druhé straně
bylo razítko odesílatele, a to sekretariát
ředitele závodu 12 Preciosy.
Obracím se proto s otázkou na pana ministra, jakým
způsobem zabrání, aby se takový jev
neopakoval.
Ještě bych se chtěl omluvit, že tuto záležitost
neřeším s příslušným
podnikovým ředitelem, ale s panem ministrem.
Domnívám se, že by bylo velmi špatně,
kdyby se takovýto postup u politických stran stal
všeobecným jevem.
Děkuji za pozornost.
(Potlesk).
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Dohnalovi. Omlouvám se panu poslanci Lomovi,
protože jsem přehlédl, že se hlásí
k bodu interpelace.
Prosím paní poslankyni Pavlíkovou, aby se
ujala slova. Při praví se pan poslanec Žák.
Poslankyně Jiřina Pavlíková: Vážený
pane předsedající, pane premiére,
kolegyně a kolegové.
Obracím se na vládu České republiky,
konkrétně na ministerstvo vnitra, aby se co nejdříve
zabývalo problematikou hospodaření s byty,
především hospodařením s byty
získanými rozpisem ze státní bytové
výstavby. Jedná se o byty, jejichž výstavba
byla financována přímo ze státních
rozpočtů a jednotlivé podniky k nim získaly
dispoziční, nikoli vlastnické právo.
V současné době řada těchto
podniků stojí před privatizací, ale
nadále prosazuje svůj vliv na hospodaření
s byty. V mnoha případech pak brání
jak nadcházející migraci pracovníků,
tak i tomu, aby občané sami vlastní iniciativou,
např. včasnou výměnou uspokojivě
řešili svoji bytovou situaci a připravili se
na očekávanou změnu ve výši nájmu.
Podle předpokladu měla tuto záležitost
vyřešit novelizace Občanského zákoníku.
FS v nedávných dnech přijalo novelu této
právní normy, avšak ta se podrobně hospodařením
s byty postavenými ve státní bytové
výstavbě nezabývá. Prosím proto,
aby vláda zvážila všechny okolnosti, které
tento problém provázejí a řešila
záležitosti podnikových bytů, získaných
rozpisem ze státní bytové výstavby,
v co nejkratší lhůtě, např. prováděcími
předpisy navazujícími na novelu Občanského
zákoníku. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Pavlíkové. Prosím,
aby se slova ujal pan poslanec Žák, připraví
se pan poslanec Vondráček.
Poslanec Václav Žák: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážená ČNR, dovoluji si
upozornit, že na 21. schůzi 10. července
t.r. ČNR přijala usnesení, aby vláda
do 29. září předložila zásady
personální politiky v ústředních
orgánech státní správy. Pokud vím,
do dnešního dne toto usnesení nebylo splněno.
Nejsem si zcela jist, jestli k tomu nedošlo v posledních
dnech. Prosím proto vládu, aby nám zmíněný
materiál co nejrychleji předložila. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Žákovi. Prosím, aby se slova
ujal pan poslanec Vondráček, připraví
se pan poslanec Popovič.
Poslanec Josef Vondráček: Pane předsedající,
dámy a pánové, chtěl bych jenom reagovat
na vystoupení pana poslance Pospíšila, který
z iniciativy poslance Václava Šplíchala přednášel
návrh na to, aby byla zřízena komise pro
obsah dějepisu na středních a základních
školách při našem výboru.
Myslím, že není zapotřebí, aby
toto bylo předmětem jednání dalších
orgánů, že my tuto komisi ustavíme,
i když si myslím, že je to především
záležitostí ministerstva školství.
Přestože ale jde o tak důležitou a aktuální
záležitost, kterou je obsah výuky dějepisu
na školách, bude tato komise z naší iniciativy
ustavena. Není proto zapotřebí dále
o této záležitosti jednat. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Vondráčkovi. Pan poslanec Pospíšil
souhlasí, takže nebudeme hlasovat o rozšíření
programu. Je pan poslanec přítomen ve sněmovně?
(Není). Přichází tudíž
o pořadí. Předpokládám, že
pan poslanec Piverka svou záležitost vyřešil
při rozhovoru s panem premiérem.
Je tomu tak, pane premiére?
(Ano).
Dámy a pánové, tím jsme skončili
bod dotazy a podněty. Pane poslanče Effenbergre,
mám tady vaši přihlášku do diskuse,
ale měl jsem za to, že chcete vyjádřit
svoji nespokojenost nad tím, že v odpovědi
na interpelaci je nějaká chyba, takže jsem
to zařadil do bodu Interpelace. Pokud se domníváte,
že to patří sem, máte slovo.