Medailami sú: Medaila za hrdinstvo, keď ide o ochranu
ľudského života, prípadne rozsiahlych
materiálnych hodnôt a Medaila za zásluhy,
ak sa menovaný zaslúžil o blaho štátu,
prípadne obcí. V ďalších prílohách
sú podrobnosti o udeľovaní a prepožičiavaní
vyznamenaní.
Ako je všade vo svete zvykom, prezidentovi republiky sa pri
jeho zvolení prepožičiavajú všetky
tri rady, ktoré mu patria po dobu výkonu funkcie
a po skončení ich vráti. Rad bieleho leva
musí vrátiť, ale Federálne zhromaždenie
môže rozhodnúť o udelení mu Radu
T. G. Masaryka a M. R. Štefánika.
Čo sa týka textu, v Rade bieleho leva je latinský
názov "Pravda víťazí," v Rade
T. G. Masaryka sú jeho slová "Věrni
zůstaneme" a v Rade M. R. Štefánika sú
slová "Veriť, milovať, pracovať".
V ďalších paragrafoch je potom uvedené,
kto rady udeľuje, kto ich navrhuje, v akom poradí
sa majú nosiť a ďalšie fakty. Hádam
treba zdôrazniť, a to pokladám za veľmi
pozitívny krok, že v prílohe tohto zákona
sa ruší 40 zákonov, vládnych nariadení
a zákonných opatrení, týkajúcich
sa doterajších radov, vyznamenaní a titulov.
24 týchto návrhov bolo v pôvodnom návrhu,
24 je zrušených a 16 bolo rozšírené
poslancami.
Rušia sa i všetky tituly ako "majster športu",
"zaslúžilý umelec" atď. Nikomu
sa nezakazuje tieto rady a medaily ďalej nosiť, ale
naďalej už sa nebudú udeľovať.
V minulosti, hoci tieto rady a medaily nevytvárali nijaké
právne nároky na výhody, boli však veľmi
často k tomuto využívané sociálne
výhody, osobné dôchodky, prednostný
prídel automobilov atď., atď.
Všetko toto sa tiež v tomto zákone odbúrava
a ďalšie ocenenie tých, ktorí budú
navrhnutí, bude len v oblasti morálky. Podotýkam,
že zo 40 zrušených nariadení sa nezrušia
iba riady z druhého odboja. Na záver by som chcel
uviesť, že je zámer už teraz, 28. októbra,
odmeniť ľudí, ktorí sa svojou tvorivou
činnosťou zaslúžili za posledné
obdobie, týmito radmi a medailami i keď samotné
medaily sú len súťažou, ktorá sa
4. 10 uzavrie. Konkurzná komisia ich posúdi. Potom
sa vystavia v Národnom múzeu. Pri tomto prvom odovzdávaní
sa budú dávať, pokiaľ to schválite,
jedine diplomy a nejaké dekréty.
Myslím si, že to by bolo na úvod všetko.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem podpredsedovi vlády pánu
Mikloškovi. Za ÚPV SĽ udeľujem slovo poslanci
E. Mandlerovi, ktorý predniese spravodajskú správu.
Zpravodaj ústavně právního výboru
SL poslanec E. Mandler: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, prezident ČSFR předložil
návrh zákona o státních vyznamenáních.
Tisk 86, který tento návrh obsahuje, byl přikázán
k projednávání výborům sociálním
a kulturním a výborům ústavně
právním. Uvedené výbory návrh
zákona projednaly a vznesly k němu řadu připomínek,
z nichž po formální stránce za nejzávaznější
je třeba považovat konstatování, že
předložený návrh neobsahuje stanovy
jednotlivých řádů a medailí.
Navrhovatel některé náměty, které
vzešly z rozpravy ve výborech, do textu zapracoval
a současně předložil návrh jednotlivých
stanov a medailí. Tento celek byl předložen
výborům k projednává jako tisk 114
(už jako druhý tisk).
Tímto tiskem se výbory sociální a
kulturní a výbory ústavně právní
velmi pečlivě a opakovaně zabývaly.
Přitom braly v úvahu stanoviska sociálních
a kulturních výborů FS, vlády ČSFR,
výborů ČNR a SNR. Tato stanoviska jsou. Výbory
sociální a kulturní FS projednávaly
tisk 114 a nesouhlasily s předloženým návrhem
zákona o státních vyznamenáních.
Nedoporučily sněmovnám návrh projednat
a schválit. Toto stanovisko zaujala nadpoloviční
většina všech členů výboru.
Včera výbory sociální a kulturní
SL projednávaly další tisk s dalšími
doplňky (tisk 144) a doporučily jej ke schválení.
Pokud jde o vládu ČSFR. Vyslovila se k původnímu
návrhu zákona (tisk 86). Vyslovila s ním
souhlas. Vznesla jednu připomínku.
Ústavně právní výbor ČNR s návrhem zákona (tisk 114) vyslovil souhlas. K textu vznesl 6 připomínek.
Pokud jde o SNR, její výbor pro vzdělání,
vědu, kulturu a sport, souhlasí s předloženým
návrhem. K textu má 4 připomínky.
Výbor ústavně právní SNR návrh
v tisku 114 odmítl projednávat z důvodů
uvedených ve zpravodajské zprávě výborů
SNR.
Nyní k stanovisku výborů ústavně
právních FS. Tyto výbory se několikanásobně
zabývaly návrhem zákona, přičemž
v jejich řadách panovala v jistých základních
věcech potřebná většinová
shoda. Především nebylo pochyb, že je
třeba, jak předpokládal původní
návrh zákona (tisk 86), zrušit velkou většinu
dosavadních vyznamenání a čestných
titulů.
Nebylo také sporu o další navrhované
zásadě obsažené v původním
návrhu tohoto zákona, že totiž s propůjčením
řádů a vyznamenání nemají
být spojovány jakékoliv materiální
výhody. Ještě dále. Velká většina
členů ÚPV nepřijala za své
námitky proti vyznamenáním jako takovým
- tzn. neztotožnila se se stanoviskem, že našemu
demokratickému státu není zapotřebí
vyznamenání a dalších čestných
ocenění.
ÚPV vycházely z předpokladu, že čestná
ocenění spoluvytvářejí všeobecně
potřebnou hierarchii hodnot a občanských
ctností, bez nichž by byl citelně ochuzen veřejný
život. Většinová shoda panovala také
v názoru na nedostatky předloženého
návrhu zákona. Na to, že je třeba je
co nejvíce zjednodušit a zpřehlednit. Navíc
viděly výbory potřebu odstranit nadnesenost
navrhovaného zákona.
To znamenalo nutnost učinit jej civilnějším.
Hlavně se to týkalo stanov řádu T.
G. Masaryka a M. R. Štefánika. Původní
stanovy chápaly tyto řády ne jako význačný
druh čestného ocenění, nýbrž
jako elitní skupinu osobností (tzv. kapituly), s
vlastním představenstvem a výlučným
právem navrhovat nové příslušníky
nejvyšších řádových stupňů
a navrhovat postup do vyšších stupňů.
Přitom všechny řádové stupně
měly mít omezený počet možných
členů.
Toto pojetí ústavně právní
výbory FS považovaly za neodpovídající
demokratickému cítění naší
společnosti a příslušné paragrafy
a odstavce z návrhu zákona vyřadily. Na základě
uvedené většinové shody se ústavně
právní výbor SL seznámil se stanovisky,
která jsem úvodem vyjmenoval, a o nichž bude
podrobněji hovořit zpravodajská zpráva
výborů Sněmovny národů.
Po několikerém projednávání
ústavně právní výbor SL návrh
zákona s celou řadou změn a doplňků,
které všechny obsahuje třetí tisk (144),
doporučuje k projednání a schválení.
Když dovolíte, ještě k této zpravodajské
zprávě, která zachycuje jen část
názorů a návrhů, krátkou osobní
poznámku. Osobně jsem při projednávání
zákona dvakrát (jednou to bylo i zveřejněno)
navrhoval, aby právě projednávání
tohoto zákona bylo odloženo. Rád přiznávám,
že už dnes je situace jiná. Dnes je původně
zcela neuspořádaný návrh zákona
uspořádán, opraven a dá se říci
i spraven, a to díky 16ti hodinové, podle jiných
18ti hodinové práce ústavně právních
výborů a dalších hodin práce
legislativních pracovníků, nehledě
na dlouhé hodiny schůzí výborů
sociálních a kulturních.
V tomto stádiu, v jakém dnes je, lze návrh
zákona těžko nedoporučit, i osobně
bych to mohl těžko nedoporučit, už jen
proto, že by práce - poctivá a dobrá
- našich výborů přišla nazmar.
Ale když to vše spočtu, tak jsme ovšem zákon,
zákon, který není v současné
době nezbytný, zákon, který mohl rok
i dva počkat zpracovali, tomuto zákonu jsme věnovali
neúměrně mnoho hodin. Hodin, které
jsme mohli věnovat projednávání významných
a důležitých hospodářských
a dalších zákonů. A tak, nemohu si pomoci,
by nám způsob projednávání
tohoto zákona měl být poučením,
že je třeba vybrat vždycky jen ty zákony,
bez kterých se naše společnost neobejde v dané
chvíli a ostatní odložit. Děkuji. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánovi poslancovi Mandlerovi,
spravodajcom pre Snemovňu národov je pán
poslanec Bačinský za ústavno právne
výbory. Prosím ho, aby vystúpil so spravodajskou
správou.
Zpravodaj ústavně právního výboru
SN poslanec Š. Bačinský: Vážený
pán predsedajúci, vážené kolegyne,
kolegovia, doplnil by som spravodajskú správu kolegu
Mandlera, že by som sa chcel presnejšie zaoberať
vyjadreniami, ktorými bol návrh zákona o
štátnych vyznamenaniach predložený. K
návrhu zákona sa vyjadrila vláda Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky, ktorá s návrhom
zákona, predloženým prezidentom ČSFR,
vyslovila súhlas, pričom dala na uváženie
v derogačnej klauzule, to je § 17 návrhu, zrušiť
iba zákon 62/1962 Zb., o prepožičiavaní
vyznamenaní, a to s ohľadom na ustanovenie §
15 písm. g) návrhu, ktoré dovoľuje nosenie
insígnií vyznamenaní udelených pred
účinnosťou tohoto zákona. VÚP
SĽ a SN po prerokovaní schválil obsah derogačnej
klauzule tak, že by malo byť zrušených celkom
40 zákonov a vládnych nariadení a zákonných
opatrení upravujúcich vyznamenanie. V platnosti
sa ponechávajú niektoré vyznamenania z obdobia
I. a II. odboja, ktoré však nie je možno udeľovať
a insígnie zrušených radov, medailí
a podobných ocenení sa môžu naďalej
nosiť. Slovenská národná rada, ako spomenul
spravodajca Mandler, VÚP SNR sa k návrhu zákona
nevyjadril, "vzhľadom na problematickosť viacerých
jeho ustanovení a neprítomnosť navrhovateľa."
Výbor SNR pre vzdelanie, kultúru a školstvo
svojím uznesením č. 30 zo dňa 25.
sept. 1990 vyslovil súhlas s predloženým návrhom
zákona a žiadal, aby Rady T. G. Masaryka a Milana
Rastislava Štefánika boli vo svojej špecifikácii
rovnocenné na federálnej úrovni. Táto
požiadavka bola splnená VÚP FZ ešte pred
doručením tohto stanoviska v ustanovení §
15 písm. a) zákona. Ďalšia požiadavka
tohoto výboru SNR bola, aby Rad M. R. Štefánika
bol doplnený o mimoriadne zásluhy vo vede, technike
a diplomacii a v tomto zmysle žiadali upraviť aj stanovy
oboch Radov tak, aby sa neprekrývali oblasti, za ktoré
sa majú rady udeľovať. Táto požiadavka
je čiastočne zahrnutá, avšak s prihliadnutím
na skutočnosť, že Rad M. R. Štefánika
je v podstate radom vojenským, potom mimo zásluh
v diplomacii, v stanovách tohoto radu, príloha č.
3 , článok č. 3. štvrtý riadok,
kde, citujem, sa uvádza: "a za vedeckú odbornú
prácu vojenského a branného charakteru."
Ďalší návrh tohoto výboru bol premenovať
Medailu za zranenie na Medailu za obetavosť. V návrhu
zákona 114, teraz tlač 144, bola táto medaila
vypustená s tým, že v ustanovení §
14 návrhu sa splnomocňuje vláda Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky k tomu, aby nariadením
zriadila čestné medaily príslušníkom
ozbrojených síl a zborov. To boli všetky pripomienky
zo SNR. V ČNR návrh zákona o štátnych
vyznamenaniach prerokoval VÚP na svojej schôdzi 19.
9. 1990, vyslovil s ním súhlas a odporučil
prihliadnuť aj na niektoré pripomienky. Jednak mal
pripomienku k názvu k Medaile za zranenie, ako aj k dôvodom
pre ich udeľovanie. Ako už bolo uvedené, táto
medaila bola už z návrhov zákona vypustená.
Akceptovaná bola pripomienka vypustiť z ustanovenia
§ 9 návrhu zákona ako predkladateľ s návrhu
na udelenie alebo prepožičiavanie vyznamenaní
vedúceho Kancelárie prezidenta ČSFR. Odporučeniu
tohoto výboru v ustanovení č. 15 písm.
c) návrhu zákona namiesto československé
rady, ktorých prepožičiavanie bolo ukončené,
uviesť menovite iba Československý vojnový
kríž, nebolo vvhovené a navrhované znenie
je pokladané za vyhovujúce. Bolo by totiž nutné
výslovne uvádzať aj ďalšie vyznamenania
z tzv. druhého odboja. VÚP ČNR vo svojich
pripomienkach ďalej odporučil v prílohe č.
1, tlač 114, to sú stanovy radu Bieleho Leva, v
článku 2 vypustiť slová, "ktorému
prislúcha radová insígnie prvej triedy, vrátane
radovej reťaze". Po vysvetlení experta - navrhovateľa
nie je táto požiadavka s ohľadom na medzinárodné
zvyklosti realizovateľná. Vzhľadom na súhlas
splnomocnenca predkladateľa s vypustením textu "hlavou
radu je prezident", bolo v prílohe č. 1 čl.
2 ponechané znenie, citujem: "Prezidentovi ČSFR
prislúcha radová insígnie prvej triedy, vrátane
radovej reťaze." Ďalšie odporúčanie
VÚP ČNR sa týkalo stanov Radu M. R. Štefánika,
príloha č. 3 návrhu zákona, článku
2, odsek prvý a to termín radového dňa
8. mája nahradiť iným termínom, ktorý
by sa viazal na deň vzniku čs. branne moci počas
1. svetovej vojny, k čomu expert - navrhovateľ uviedol,
že tento termín nie je jednoznačný a
navyše by väčšinu našej verejnosti
miatol. I v samých VÚP padol návrh pri oboch
radoch, tzn. pri rade M. R. Štefánika i T. G. Masaryka
ako radový deň spoločne stanoviť 28.
október ako deň vzniku samostatného a spoločného
štátu Čechov a Slovákov. Po prerokovaní
bolo rozhodnuté ponechať ako radový deň
tohoto najvyššieho štátneho vojenského
vyznamenania deň ukončenia 2. svetovej vojny v Európe.
Ako bolo už povedené, tento návrh zákona
bol tiež prikázaný výborom sociálnym
a kultúrnym SĽ a SN FZ. Pri prerokúvaní
návrhu zákona, uvedeného v tlači
114, vzhľadom na niektoré nedostatky, tieto výbory
pôvodne uznesením č. 17 zo dňa 27.
9. 1990 vyslovili nesúhlas s predloženým návrhom
zákona, ako bol uvedený v tlači 114, pričom
skupina poslancov v zmysle ustanovenia § 99 zák. č.
31/1989 Zb., o rokovacom poriadku FZ, vo svojom menšinovom
stanovisku vyslovila súhlas s predloženým návrhom
zákona a tlačou 114 s návrhom na úpravu
textu zákona i stanov. Ustavno-právne výbory
SĽ a SN FZ pri prerokúvaní návrhu zákona
prihliadali aj na tieto návrhy zmien. Boli premietnuté
do textu návrhu zákona, ktorý vám
bol predložený ako tlač 144, tiež i do
textu stanov jednotlivých radov a to s drobnými
legislatívno-technickými formulačnými
odlišnosťami. Akceptované boli i návrhy
na vypustenie niektorých ustanovení. Spomeniem len
vypustenie kapitúl zo stanov Radov T. G. Masaryka a M.
R. Štefánika, kancelária a sekretára
kapitule, ďalej vypustenie článkov, ktoré
limitovali počet radových insígnií
a ďalšie. V tlači č. 144 nebola zapracovaná
požiadavka, aby v Rade M. R. Štefánika bolo uvedené
hľadisko, že sa bude udeľovať osobám,
ktoré sa zaslúžili o zvýšenie medzinárodnej
prestíže ČSFR. VÚP zastavajú,
v súlade s mienkou navrhovateľa, názor, že
ide o vojenský rad. Také isté stanovisko
bolo zaujaté aj k požiadavke, aby Rad M. R. Štefánika
nebol udeľovaný občanom, ktorí nie sú
príslušníkmi ozbrojených zborov. Ako
už bolo uvedené VSK SĽ a SN sa k prerokúvaniu
návrhov zákona o štátnych vyznamenaniach
vrátili (144) za účasti zástupcov
navrhovateľa, predsedníctiev ústavno právnych
výborov a spravodajcov týchto výborov na
svojom spoločnom zasadnutí dňa 1. 10. 1990.
Po oboznámení sa so znením návrhu
zákona, ktorý je uvedený v tlači 144
a so znením stanov radov a medailí, sociálny
a kultúrny výbor SĽ odporúča
SĽ prijatie zákona o štátnych vyznamenaniach
a výbor sociálny a kultúrny SN prijatie neodporúča.
Ústavnoprávny výbor Snemovne národov
po prerokovaní návrhu zákona dňa 25.
septembra 1990 odporúča Snemovni národov
Federálneho zhromaždenia ČSFR prijať zákon
o štátnych vyznamenaniach v tej podobe, v ktorej bol
ústavnoprávnymi výbormi prerokovaný
(tlač 144). Navrhovateľ s uvedenými úpravami
návrhu zákona súhlasí.
V závere by som chcel požiadať o opravu textu
v tlači návrhu zákona a návrhu stanov.
V ustanovení § 18 návrhu zákona vypadlo
"insígnie". Veta by tak strácala zmysel.
Znamená to, že za bodkočiarkou je treba toto
slovo doplniť. Text by teda znel: "Tým nie je
dotknuté právo nosiť insígnie...".
Ďalšie úpravy sú len technického
charakteru. V prílohách 4 a 5 v článkoch
štvrtých ukončiť vetu bodkou za textom
"na ľavej strane pŕs". Ďalší
text vyškrtnúť.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Otváram rozpravu k tomuto zákonu.
Písomne sa prihlásili poslanci Prokop, Pavúková,
Macek a Mináč. Udeľujem slovo poslancovi Prokopovi.
Poslanec SN M. Prokop: Vážený pane předsedající,
vážené poslankyně a poslanci, návrh
prezidenta ČSFR na vydání zákona o
státních vyznamenáních byl - jak už
tady bylo řečeno - přikázán
k projednání pouze výborům ústavně
právním a kulturním a sociálním.
Vzhledem k tomu, že oba zpravodajové, kteří
nyní přednesli své zprávy, jsou zástupci
výborů ústavně právních
a dále pak vzhledem k tomu, že stanoviska výborů
ústavně právních a kulturních
a sociálních se i po včerejší
večerní schůzi výborů kulturních
a sociálních liší, dovolte mi, abych
jménem výborů kulturních a sociálních
obou sněmoven přednesl zdůvodnění
jejich nejednoznačného postoje k návrhu zákona
o státních vyznamenáních, který
byl původně tiskem 114, ale včera jste ho
dostali ve znění zprávy výborů
ústavně právních jako tisk 144. Dovolte
mi, abych v krátkosti vysvětlil situaci, která
při projednávání předloženého
návrhu zákona v našich výborech vznikla.
K projednávání dané zákonné
předlohy se sešly výbory kulturní a
sociální několikrát. Předloha
byla navrhovateli, tedy zástupci Kanceláře
prezidenta republiky, několikrát vrácena
k dopracování, byly námitky jak obsahového,
tak formálního charakteru. Avšak od prvních
jednání bylo jasné, že stanoviska poslanců
členů kulturních a sociálních
výborů lze v zásadě rozdělit
do tří skupin. Tato stanoviska se příliš
nezměnila ani po úpravách předlohy.
První skupina poslanců zastává názor,
že z navrhovaného zákona lze uplatnit pouze
derogační klausuli, která ruší
veškeré dosavadní řády a vy-
znamenání, že nově budovaná společnost
v našem státě se zcela obejde bez jakýchkoli
vyznamenání, že tedy zřizovat v současné
době nové řády a medaile nemá
smysl, snad jen v případě vyznamenávání
cizích státních příslušníků
lze uvažovat ponechání Řádu bílého
lva.
Druhá skupina členů výborů
zastává zhruba názor, že je třeba
navrhnout nový způsob vyznamenávání
zásluh občanů, avšak nesouhlasí
s filozofií navrhovaných řádů
a vyznamenání tak, jak je předkládána
v návrhu prezidenta republiky, nesouhlasí často
ani s názvy jednotlivých řádů
a medailí, ani se stanovami, ani se způsobem jejich
propůjčování a udílení.
Konečně třetí skupina, která
návrh zákona v zásadě podporuje, do
včerejšího večera měla určité
výhrady k základní filozofii, která
byla poněkud v našich poměrech nezvyklá,
avšak doporučovala po určitých (někdy
velmi zásadních) úpravách návrh
zákona přijmout.
Po mnohahodinových jednáních výborů
sociálních a kulturních a někdy i
společně s výbory ústavně právními
došlo k hlasování o návrhu usnesení,
které doporučovalo návrh přijmout
po řadě zásadních úprav. Výsledky
hlasování rozhodly (i když velmi těsně)
o tom, že toto usnesení nebylo přijato včera
večer už pouze výborem kulturním a sociálním
Sněmovny národů, zatímco výbor
sociální a kulturní Sněmovny lidu
návrh zákona v tom znění, jak ho máte
v tisku 144, přijal. To už vyplývá i
z obou zpravodajských zpráv.
Bylo zde už řečeno, že vzhledem k těsným
výsledkům využila skupina poslanců §
99 zákona o jednacím řádu Federálního
shromáždění, který umožňuje
podat zprávu sněmovně jako menšinové
stanovisko, jestliže se na něm shodne alespoň
jedna třetina přítomných poslanců.
V této zprávě, jejímž obsahem
je návrh neschváleného usnesení, skupina
poslanců doporučuje přijmout návrh
zákona s řadou úprav, jak jsem o nich před
chvílí hovořil já, i oba zpravodajové.
Meritorní obsah úprav a změn navrhovaných
v této zprávě se až na některé
- podle mého názoru nepodstatné a formální
- detaily odrazil i v usnesení výborů ústavně
právních a v konečném znění
textu, který vám byl včera po řadě
úprav předložen. Pokud byly nějaké
odlišnosti, zmínil se už o nich ve své
zprávě zpravodaj Sněmovny národů.
Na závěr mi dovolte přednést moje
osobní stanovisko. Já se domnívám,
že způsob vyznamenávání zásluh
občanů o společnost a stát je i určitým
znakem obecné kultury této společnosti. Návrh
na udělování státních vyznamenání
tak, jak je dnes předložen, považuji za důkaz
úcty k nejlepším tradicím, k morálnímu
a politickému odkazu zakladatelů našeho společného
státu, a jako takový jej doporučuji k přijetí
a sám jej budu podporovat svým hlasem.