Úterý 2. října 1990

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem predsedovi výboru sociálneho a kultúrneho Snemovne národov poslancovi Prokopovi za jeho stanovisko a vystúpenie. Slovo udeľujem poslankyni Pavúkovej. Pripraví sa poslanec Macek.

Poslankyně SN O. Pavúková: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, dovoľte mi, aby som vás oboznámila so stanoviskom Slovenskej národnej strany k navrhovanému zákonu. Poslanci SNS nesúhlasia s ustanovením Radov T. G. Masaryka a M. R. Štefánika s týmto odôvodnením:

Rad T. G. Masaryka má byť udeľovaný za zásluhy o demokraciu a ľudské práva. Uznávajúc zásluhy T. G. Masaryka o vznik čs. štátu, musíme pripomenúť, že vznikajúci kult osobnosti T. G. Masaryka nie je na Slovensku prijímaný tak jednoznačne kladne ako v Čechách. S menom T. G. Masaryka sa spája politika čechoslovakizmu, smerujúca k asimilácii slovenského národa i také prejavy nespravodlivej sociálnej politiky, ktoré boli porušovaním demokracie a ľudských práv. Máme na mysli exekúcie, zvýšenú vlnu vysťahovalectva, streľbu do stávkujúcich robotníkov na Slovensku a pod.

Poslanci SNS nesúhlasia ani so zriadením Radu M. R. Štefánika, ktorý sa má udeľovať za zásluhy pri obrane a bezpečnosti republiky. Menovanie M. R. Štefánika do funkcie ministra vojny nebolo adekvátnym ocenením jeho politickej a predovšetkým zahraničnej diplomatickej činnosti, ktorou sa zaslúžil o vznik Československej republiky, a bolo sklamaním i pre samého Štefánika. Menovanie ho odsunulo na perifériu vtedajšieho politického života. Navrhovaný rad akoby potvrdzoval túto dehonorizáciu M. R. Štefánika len do oblasti obrany a vojenstva. Proti ustanoveniu tohoto radu sme i preto, že nesúhlasíme, aby sa manipulovalo s menom Štefánik a tým aj s citmi slovenského národa. Máme s tým trpké skúsenosti. Pamiatke Štefánika sme zostali ešte mnoho dlžní. Doteraz napríklad nebola vypracovaná úradná správa o okolnostiach jeho tragickej smrti.

Pripájame sa tiež k protestu poslanca Mináča, predneseného vo výboroch sociálnych a kultúrnych, proti tomu, že tento návrh zákona vo svojej prípravnej fáze nebol prerokúvaný v súčinnosti so slovenskými partnermi.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pani poslankyni Pavúkovej. Ďalej vystúpi v rozprave pán poslanec Macek, pripraví sa poslanec Mináč.

Poslanec SN M. Macek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, patřím k té početné skupině poslanců, která ve výboru sociálním a kulturním SN nedoporučila přijmout a schválit předkládaný návrh zákona, a to z mnoha důvodů, které zde nemá smysl znovu opakovat. Řeknu jen jedno. V případě, že tento návrh nyní odmítneme, má skupina poslanců připraven jiný návrh, který by ovšem předložila až poté, co FS projedná řadu mnohem důležitějších zákonů. Základní myšlenka tohoto návrhu je prostá. Stará státní vyznamenání zrušit a nová neudělovat. Záruka, že v budoucnosti nedojde k opětovnému znevážení a zneužívání řádů, je veškerá žádná. I kdybychom pominuli toto hledisko, čas na případné udělování řádů a medailí by měl rozhodně nastat až tehdy, kdy budou dlouhodobě vidět výsledky práce vhodné takového ocenění. Já je dosud nevidím. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Mackovi, slovo má poslanec Mináč.

Poslanec SN V. Mináč: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne Zhromaždenie, z paragrafov zákona o štátnych vyznamenaniach je pre mňa nesporný len § 17, ktorým sa rušia doterajšie rady a vyznamenania. Je treba privítať takú všeobecnú likvidáciu superinflácie radov, kde v tejto inflácii už takmer každý bol takmer niečím a v podstate nikto ničím, kde sa rady nosili nie v srdci, ale predovšetkým na prsiach a v gombíkovej dierke.

To je ale všetko, na čom sa ja zhodnem s tlačou č. 144. Čím dlhšie sa návrh prevaľoval vo výboroch, tým bolo jasnejšie, že je pomýlený nie v jednotlivostiach, ktoré sa napokon, ako tu hovoril poslanec Mandler, skutočne vylepšili, ale že je pomýlený práve v podstate, teda vo svojej filozofii. Myslenie, pokiaľ sa v tomto návrhu vyskytuje, sa opiera o unitárny, teda centralistický československý štát z roku 1918. Český lev je iste pekný lev, i medzi ostatnými európskymi levmi je krásny. Ale je to český štátny znak visiaci na českej štátnej stuhe. Zdôrazňuje teda vyslovene českú štátnosť, ktorú je treba iste zdôrazňovať i zvýrazňovať. Ale tu, v tomto konkrétnom prípade sa akosi míja šíp s terčom. Tu nemalo ísť o zdôraznenie českej štátnosti, ale o zvýraznenie - a o tom som hlboko presvedčený - celkom novej štátnosti, ktorá sa práve rodí, ktorá práve vzniká v týchto dňoch.

T. G. Masaryk, ktorého meno nesie najvyššie vyznamenanie pre tuzemcov, vykonal práve pre českú štátnosť, o ktorej som hovoril, obrovskú prácu. Táto európska mysliteľská a politická postava je merateľná v moderných českých dejinách len s Františkom Palackým, v starších dejinách len s Karlem IV alebo Jiřím z Poděbrad. To je jeho privrátená tvár. Zo Slovenska a od Slovákov je vidieť i odvrátená tvár Masaryka. Tento skrz naskrz pozitívny človek a filozof po celý dlhý život neuznal Slovákov za zvláštny národ.

Taký rozporuplný pohľad určovaný časom a priestorom nie je nič výnimočného u veľkých osobností. Rozpornosť veľkých historických postáv je skôr pravidlom než výnimkou. Ale práve pre rozpornosť je postava Masaryka nevhodná ako symbol pre federáciu Čechov a Slovákov. Nový štát - a stále si myslím, že ide o nový štát - ktorý zaiste trochu pokračuje, ale predovšetkým vzniká, si zaslúži, aby sa o jeho radoch a vyznamenaniach premýšľalo novo, zaslúži si teda rady a vyznamenania, ktoré budú korešpondovať s novými hodnotami jeho budúcnosti. (Potlesk.).

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Mináčovi. Ako posledný písomne prihlásený vystúpi v rozprave pán poslanec Němec. Ospravedlňujem sa, pán poslanec Němec sa prihlásil s technickou poznámkou k inej problematike. Tým sme vlastne vyčerpali všetky písomné prihlášky. Ďalej sa o slovo hlási prvý podpredseda FZ pán poslanec Jičínský. Udeľujem mu slovo.

První místopředseda FS Z. Jičínský: Vážení kolegové, zazněla tady jistá slova, která se nám v určitém radikalismu mohou líbit. Myslím, že bychom měli uvažovat nejen v radikálních hlediscích, ale v jistém ohledu střízlivěji a zároveň s jistým nadhledem, který nám umožní přenést se přes určitý radikalismus chvíle. Myslím, že tento stát je spojen s určitými morálními hodnotami a morální hodnoty ve vědomí lidí jsou spjaty s určitými symboly. Může se nám to líbit, může se nám to nelíbit, ale skutečnost zůstává skutečností.

Nejsem v této věci sto akceptovat ono radikální stanovisko poslance Macka, které tu vyvolalo jistou pozitivní reakci. Myslím, že to neodpovídá zájmu věci, abychom pozitivní hodnoty československé státnosti upevňovali ve vědomí široké veřejnosti domácí i mezinárodní i prostřednictvím určité symboliky. A k této symbolice patří i řády a vyznamenání. Proto jsem zajedno s těmi, kteří odůvodňovali přijetí tohoto návrhu i při vědomí problémů s ním spojenými.

K tomu, co říkal pan poslanec Mináč. Jeho slova by mně zněla přesvědčivěji, kdyby tyto námitky proti řádům uváděl i v minulých letech. (Potlesk.) Nerad sahám do minulosti, ale myslím, že v této souvislosti je to namístě. T. G. Masaryk nebyl tak daleký slovenskému národu. Kdybychom šli do minulosti, víme, že ještě v době existence Rakouska-Uherska T. G. Masaryk jezdil do Turce a s představiteli slovenského národa udržoval styky, které měly velký význam pro vývoj obou národů - českého i slovenského. Nebuďme nehistoričtí. Nezbavujme se práva hlásit se k tomu pozitivnímu odkazu minulosti, k němuž se právem můžeme hlásit. A nic nebrání tomu, aby Česká i Slovenská národní rada zřizovala vlastní řády a vlastní vyznamenání, kterým může dát takové názvy, jaké sama bude považovat za správné. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Děkuji. Dále se přihlásil poslanec Miloš Zeman. Uděluji mu slovo.

Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedající, vážené Federální shromáždění, i když svým vystoupením asi opět rozčílím některé nepříliš přemýšlející radikály, dovolte mi říci několik vět. Asi před hodinou jsme schválili významný restituční zákon, který reálně ovlivní osud této země, včetně její ekonomiky. Nyní posuzujeme zákon, který vyplývá z toho, že asi každá země potřebuje udělovat jakési medaile. Základní znak politické inteligence je schopnost rozlišit mezi důležitým a nedůležitým. Domnívám se, že bychom se neměli stavět do situace Antona Špelce, který přemýšlí, jestli mu dají nebo nedají medaili, že bychom měli svoji schopnost rozlišovat mezi důležitým a nedůležitým tím, že s úsměvem, v klidu a poněkud shovívavě, bez zbytečných emocí, tento zákon schválíme. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Děkuji poslanci Zemanovi. Dále sa přihlásil pan poslanec Hrušínský.

Poslanec SL R. Hrušínský: Vážený pane předsedající, vážené dá- my, vážení pánové, přece všichni víme, že se jedná o záležitost obvyklou a praktikovanou v celém kulturním světě. Domnívám se, že nepochopitelná snaha postavit všechny občany, kteří odevzdávají naší společnosti více než průměrnou práci, kterou dovedou, do jedné řady s lidmi, kteří nedovedou vůbec nic, není přirozené a ani spravedlivé. Navrhuji vám proto, abychom návrh prezidenta republiky konečně schválili. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Děkuji. Uděluji dále slovo panu poslanci Michálkovi, připraví se poslanec Laluha.

Poslanec SL F. Michálek: Pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vyslechli jsme zde několik závažných vět, které nám kladou do našeho svědomí rozhodnutí, ke kterému zanedlouho přikročíme. Chtěl bych poukázat na tyto závažné věci.

Odstraňujeme řády z minulosti, které byly spojené s určitými jmény. Zavádíme nové řády rovněž s určitými jmény. Všechna čest těmto představitelům. Myslím si však, že mladé generaci tato jména už nic neříkají, vzhledem k jejich dlouhé historické době. Chtěl bych ale poukázat na jednu věc. Z toho, co zde bylo řečeno z úst bratrů Slováků, vyplývají velmi závažné věci. Nemám nic proti T. G. Masarykovi, ale nedodržení Pittsburgské dohody z roku 1918 mělo závažné důsledky pro celý vývoj první republiky. Znamená to, že to, co zde bylo řečeno, bylo míněno z osobního přesvědčení. Musíme tedy uvažovat, zda by nebylo lepší zřídit řády, které by nebyly vázány na určitá jména.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Slovo má poslanec Laluha.

Poslanec SL J. Laluha: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia, nepatrím k exkluzívnym rečníkom, ktorí vedia upútať slovnými obratmi. Dovoľte teda triezvym tónom a malou analýzou priblížiť stanovisko tých kolegov poslancov a poslankýň zo sociálneho a kultúrneho výboru Snemovne Ľudu, ktorí sa od začiatku stotožňovali s výhradami s predloženým návrhom zákona, ktorý sme teraz posudzovali. Domnievam sa, že budem vo svojom stanovisku aspoň 2x časti petraktúvať postoje kolegov a kolegýň z Klubu VPN, ktorí sa taktiež prihovárajú za kladné prijatie posledného znenia navrhovaného zákona o štátnych vyznamenaniach. Ešte pred tým by som chcel povedať jednu vec, hoci viem, že v určitom prostredí tým nebudem populárny. Napriek tomu chcem zdôrazniť svoj slovenský pocit, a to, že v základných postulátoch svojbytnosti slovenského národa a prechodu k autentickej federácii stojím pevne na pozíciách, ktoré súvisia s dokončením demokratickej revolúcie na Slovensku a s prejavením jej autenticity v štátoprávnom usporiadaní v rámci Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.

Iste nám ešte nevymizli z pamäti devalvácie vyznamenaní a radov z čias totality, a preto je vcelku pochopiteľná určitá averzia u časti populácie, keď prichádzame tesne po odstránení s návrhom, ktorý by mal cestou zmiesť určité vyznamenania, už s vyznamenaniami novými. Takisto si uvedomujeme i skutočnosť, že u časti populácie vznikne námietka, či v podstate naša spoločnosť nemá v pamäti alebo pred očami iné problémy, napríklad ekonomické a pod., než práve zavádzať nové medaile a vyznamenania. Tieto určité nálady vo verejnosti, pochopiteľne, je možné akceptovať, ale domnievam sa, že nemajú predurčiť náš postoj k tomu, že za a) každá civilizovaná kultúrna spoločnosť má nejaké hodnoty, ktoré prostredníctvom radov a vyznamenaní dáva do verejnej mienky a upravuje nimi svoje vzťahy medzi národmi.

Po druhé sa domnievame, že práve tým, že zavádzame určité nové rady alebo vyznamenania mali by sme podporiť utvrdzovanie nových morálnych a demokratických princípov tej spoločnosti, ktorá sa utvára. Ten prístup je opačný, ako hovoril niektorý predrečník, že najskôr počkať, kým sa spoločnosť utvorí, preverí nejaké hodnoty a potom zavádzať vyznamenania. Je to vec vkusu, alebo prístupu. Domnievame sa, že práve na urýchlení utvrdenia nových morálnych hodnôt formujúcej sa novej občianskej spoločnosti, pluralitnej, by tieto vyznamenania a medaile mohli zohrať pozitívnu úlohu.

Ďalší moment, ktorý nás podmieňuje alebo determinuje k tomu, že vyjadrujeme, i keď s výhradami, súhlas s týmto návrhom zákona, je v podstate problém politického realizmu. Akákoľvek hodnota v občianskej spoločnosti sa už oddávna pertraktuje a vyjadruje v určitých vonkajších znakových symboloch. Tento politický realizmus nás vedie k tomu, že s tým súhlasíme. Nech si vezmeme ktorúkoľvek dejinnú osobnosť, u každej sú aj určité výhrady, a nielen pozitívne stanoviská. Domnievame sa, že pokiaľ sa nechceme vrátiť do stredoveku, zo súčasných hodnôt, ktoré sa tu ponúkajú, cez vyjadrenie určitých osôb a osobností, sú tieto dve osoby práve tie, ku ktorým by sme mohli nasmerovať formálne vyjadrenie princípu vznikajúcej novej pluralitnej spoločnosti. Iste si uvedomujeme opodstatnenosť mnohých kritických výhrad, ktoré tu odzneli i vo vystúpení pána poslanca Mináča, ale napriek tomu, i keď budeme konštatovať, že Masaryk mal určité vyjadrenie o slovenskom národe, že vychádzal z tézy o československom, predsa len hádam nebudem zapierať nos medzi očami a uznáme, že prvá republika i tomu slovenskému národu, jeho konštituovaniu sa niečo priniesla. To hovorím s plnou zodpovednosťou ako pôvodom historik, za fakty a argumenty, ktoré v tomto smere môžem priniesť. Isteže za Masaryka sa i strieľalo, ale je faktom, že v dobách päťdesiatych rokov komunisti dali povešať a fyzicky likvidovať väčší počet intelektuálnej elity slovenského národa, než tomu bolo v streľbe do robotníkov v čase prvej predmníchovskej republiky. To je tiež, priatelia, skutočný fakt. Tie emócie by mohli ísť týmto smerom, ale snažme sa ich dať trochu bokom.

Čo sa týka ďalšieho momentu, ktorý nás ovplyvnil, aby sme i s výhradami navrhli vašej pozornosti a odsúhlaseniu predložený návrh zákona je skutočnosť, že vôbec tento návrh zákona nepopiera fakt, že by Česká národná rada alebo Slovenská národná rada nepristúpili k svojim vlastným vyznamenaniam a radom, ktoré by vyjadrili symboly národných hodnôt, ktoré sa tam vytvárajú, alebo ktoré rastú, ba naopak, domnievame sa, že tento zákon bude ucelený a komplexný vo svojom súhrne a vo svojej filozofii až po tom, keď bude doplnený Českou a Slovenskou národnou radou o tie návrhy osôb alebo skutočností, ktoré patria pôvodným a prevereným hodnotám v dejinách slovenského a českého národa. To sú zhruba skutočnosti, ktoré nás viedli k tomu, že napriek všetkému by sme vám odporučili, aby ste sa stotožnili s predloženým návrhom uvedeného zákona. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem predsedovi výboru sociálneho a kultúrneho Snemovne ľudu poslancovi Laluhovi. Ďalej sa do rozpravy prihlásil člen predsedníctva poslanec Moric a dodatočne sa prihlásili poslanci Hubálek a Mlynárik.

Poslanec SN V. Moric: Vážený pán predsedajúci, dámy a páni, chcel by som sa pristaviť pri poznámke pána poslanca Zemana o nie príliš rozmýšľajúcich radikalistoch. Chcel by som povedať, že tí žijú v istej dobe a na istom mieste. Tí radikalisti rozmýšľajú len o trochu inak, než svojho času rozmýšľali zakladatelia Veľkomoravskej ríše, ako svojho času rozmýšľal Tomáš Garique Masaryk, Milan Rastislav Štefánik, Andrej Hlinka. Tí tiež svojho času patrili medzi radikalistov. Ďakujem.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Slovo má pán poslanec Hubálek, pripraví sa pán poslanec Mlynárik.

Poslanec SL N. Hubálek: Pane předsedající, dámy a pánové, nikdo z diskutujících neupozornil, ačkoliv mluvíme o morálních hlediscích, na znění § 18, kde se říká, že "...ocenění podle dosavadních právních předpisů..." - tj. poslední věta "... tím není dotčeno právo nošení těchto řádů nebo jiných obdobných ocenění".

Já se poslední dobou zabývám zákonodárstvím Spolkové republiky Německo ve vztahu k nacistickému hnutí a tam, kde ve Spolkové republice Německa, v demokratickém státě platí, že insignie bývalého režimu, který znamenal jednu z nejhorších totalit v Evropě, je zakázáno nosit a propagovat pod trestem. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Slovo má poslanec Mlynárik.

Poslanec SN J. Mlynárik: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, mám len stručné poznámky, ktoré budú trvať minútu - dve.

Tomáš Garique Masaryk a Milan Rastislav Štefánik sa zaslúžili o československý štát. Ich symboly máme tu, v parlamente, chodíme okolo nich každý deň. Zaslúžili sa o národ a štát. Prvému bolo najvyššie vyznamenanie udelené parlamentom v roku 1930, druhému v roku 1990. Tieto osobnosti stoja v základoch nášho štátu. Dištancovať sa od nich značí dištancovať sa od základov tohto štátu, od zmyslu československej štátnosti. Iná alternatíva nejestvuje. Nemožno dehonestovať T. G. Masaryka, lebo to znamená urážať český národ. Bratia Slováci, uvedomme si to! A proti M. R. Štefánikovi zo Slovákov môže ísť snáď len boľševický demagóg, lebo hlavným cieľom M. R. Štefánika bol sústavný boj proti boľševizmu.

Že nová generácie nevie nič o týchto velikánoch našich národných dejín, nie je jej chyba. Je to chyba nás, historikov, je to chyba celej spoločnosti, ktorá dovolila, aby národná pamäť bola vymazávaná okupantom.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďalej sa do rozpravy prihlásil poslanec Kostya.

Poslanec SN L. Kostya: Pane předsedající, dámy a pánové, moje vystoupení má v podstatě charakter jenom připomínky. Dneska jsme několikrát skloňovali otázku filozofie zákonů. Z tohoto hlediska se mně - ať promine pan kolega Laluha - jeho filozofie zdá být poněkud divná. Chtěl bych jenom konstatovat, že porovnávat historické osobnosti, podle nichž byly pojmenovány řády v padesátých letech - mám na mysli K. Gottwalda a Tomáše Garique Masaryka - z hlediska počtu zastřelených je neetické a nemorální.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Pán poslanec Kostya bol posledný prihlásený do rozpravy. Ešte sa hlási pán poslanec Mlynárik s technickou pripomienkou.

Poslanec SN J. Mlynárik: Tomáš Garique Masaryk nepodpísal ani jeden politický rozsudok smrti, Klement Gottwald ich svojou mlčanlivosťou a súhlasom schválil a podpísal mnoho.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Slovo má pán poslanec Burian.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP