Společný zpravodaj výborů SN M. Kurťák:
Vážený pán predsedajúci, vážené
Federálne zhromaždenie: Návrh o združovaní
v politických stranách (tlač 503), prejednali
výbory ústavnoprávne Federálneho zhromaždenia
dňa 19. a 26. 6. 1991 a zapracovali do zákona pripomienky
výborov pre plán a rozpočet, pre životné
prostredie, branných a bezpečnostných, sociálnych
a kultúrnych a hospodárskych Snemovne ľudu
a Snemovne národov, stanovisko vlády Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky, Českej národnej
rady a Slovenskej národnej rady.
Výbory Slovenskej národnej rady zaujali k návrhu
zákona nesúhlasné stanovisko. Spoločným
dôvodom, pre ktorý výbory Slovenskej národnej
rady neodsúhlasili alebo nepodporili návrh zákona,
bola skutočnosť, že poslanci Slovenskej národnej
rady pre obchod a služby uviedli v návrhu zákona
konkrétne zmeny a doplnky, ktoré boli z veľkej
časti do návrhu zapracované.
Výbory Českej národnej rady ústavnoprávne,
výbory petičné, výbory pre právnu
ochranu a bezpečnosť, návrh zákona prejednali
a vyslovili s ním súhlas s určitými
pripomienkami. Vláda Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky došla k názoru, že prijatie zákona
o združovaní v politických stranách
už nepatrí do zákonodarnej právomoci
Federálneho zhromaždenia a to zvlášť
vzhľadom k novelizácii článku 37 odstavec
3 ústavného zákona o československej
federácii, kde boli vypustené slová vo veciach
spolčovania a zhromažďovania. Týmto názorom
sa 18. 6. 1991 zaoberali výbory ústavnoprávne
Snemovne ľudu a Snemovne národov a väčšinou
hlasov odsúhlasili názor skupiny expertov, podľa
ktorého patrí zákonná úprava
politických strán do právomoci Federálneho
zhromaždenia. Výbory branné a bezpečnostné
návrh zákona, po zoznámení so stanoviskami
vlády, neodporučili prijať. Musím však
pripomenúť, že neboli zoznámení
so stanoviskom ústavnoprávnych výborov.
Výbory hospodárske, výbory pre plán
a rozpočet, výbory hospodárske a kultúrne
návrh zákona (tlač 503 odporúčajú
prejednať po spracovaní pripomienok. Tieto boli zapracované
do tlače 735, ktorý ste minule obdržali. Výbor
ústavnoprávny zákon o združovaní
politických strán znovu prejednal po predložení
pozmeňujúcich návrhov zahraničných
výborov a po stanovisku vlády Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky k meritórnej stránke
návrhu zákona.
Časť týchto návrhov bola zapracovaná
do tlače 878, s inými súhlas nebol. Vláda
navrhovala riešiť v tomto zákone stratu mandátu
poslancov, pokiaľ strana, resp. hnutie zanikli.
Vláda nesúhlasí ani s ustanovením
o financovaní politických strán zo štátneho
rozpočtu a uvažuje len o riešení volebných
nákladov, podľa zákona č. 47/1990 Zb.,
o voľbách do Federálneho zhromaždenia.
Tento by mal zostať v platnosti.
Výbory ústavnoprávne navrhujú predložený
návrh Zákona o združovaní v politických
stranách (tlač 503) schváliť so zmenami
a doplnkami podľa tlače 878.
Ako spravodajca Snemovne národov odporúčam
návrh ústavnoprávnych výborov Snemovne
národov schváliť.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Kurťákovi.
Nyní má slovo poslanec Kopřiva jako zpravodaj
výborů Sněmovny lidu.
Společný zpravodaj výborů SL T. Kopřiva:
Pane předsedající, kolegyně a kolegové,
připojuji se ke zpravodajské zprávě
kolegy zpravodaje Sněmovny národů a chtěl
bych upozornit na některé problémové
okruhy, na které jsme při projednávání
návrhu zákona o sdružování v
politických stranách narazili.
Prvním problémovým okruhem byla možnost
rozpuštění či zákaz politické
strany nebo pozastavení činnosti politické
strany.
Druhým význačným problémem
byl problém možnosti hospodaření politické
strany a s tím spojené odvádění
či osvobození od daní.
Třetím význačným problémem
bylo financování politických stran ze státního
rozpočtu.
Z těchto hlavních hledisek byl návrh posuzován
a upravován na několika zasedáních
ústavně právních výborů
tak, jak to přede mnou řekl zpravodaj Sněmovny
národů.
Výsledkem jednání kolem prvního problémového
okruhu je legislativní úprava ukončení
činnosti politické strany nebo politického
hnutí. Výsledky jsou shrnuty v § 12 až
15. Je to úprava nejen věcná, ale i legislativní.
Z jednání ústavně právních
výborů a z jednání expertních
komisí a z expertních porad vyplynula i nutnost
doplnit znění § 16 a odkázat na zvláštní
zákon. Tímto zvláštním zákonem
může být jednak volební zákon,
dále takovým zákonem může být
zákon o ztrátě poslaneckého mandátu
a eventuálně i jiný zvláštní
zákon podobný zákonu č. 201/1933 Sb.,
o zastavování činnosti a rozpouštění
politických stran, kde tato otázka byla velmi detailně
řešena.
Co se týká druhého problémového
okruhu, režim hospodaření politických
stran a hnutí ústavně právní
výbory při posledním projednávání
daly do souladu s připravovaným vládním
návrhem obchodního zákoníku. Tím
byly vyřešeny všechny podstatné připomínky
k ustanovením týkajícím se hospodářské
a podnikatelské činnosti politických stran.
K možnosti financování politických stran
ze státního rozpočtu budu citovat vyjádření
vlády ČSFR ze dne 16. 9. 1991.
Vláda říká: "S ustanovením,
že politická strana obdrží ročně
prostředky ze státních rozpočtů
k úhradě svých nákladů, vláda
ČSFR nesouhlasí, a to i bez ohledu na to, že
ve smyslu § 25 písm. b) by mělo jít
o prostředky ze státních rozpočtů
republik a že vláda ČSFR nezná stanoviska
vlád republik k tomuto legislativnímu záměru.
Tento systém neodpovídá koncepci nezávislosti
politických stran a státu a byl
vlastně odmítnut přijetím ústavního
zákona č. 496/1990 Sb., o navrácení
majetku KSČ lidu ČSFR. Vláda vychází
z názoru, že financování politických
stran má v zásadě záviset přímo
na vůli občanů, a tedy na tom, zda a popřípadě
koho se občané rozhodnou finančně
podporovat svými příspěvky nebo dary.
Vláda zastává názor, že úprava
hrazení volebních nákladů politickým
stranám obsažená v zákonu č.
47/1990 Sb., o volbách do Federálního shromáždění,
by měla i nadále zůstat v platnosti. Poskytnutí
příspěvku z rozpočtu republik přísluší
úpravě zákonů národních
rad." Konec citátu z usnesení vlády.
Ústavně právní výbory se seznámily
se stanoviskem federální vlády, přesto
se rozhodly toto stanovisko neakceptovat a výsledek projednávání
ustanovení týkajících se financování
činnosti politických stran a hnutí ze státního
rozpočtu je shrnut v ustanovení § 20.
Ústavně právní výbory také
upravily mechanismus registrace politických stran a způsob
změny stanov. Jako pověřený zpravodaj
ústavně právního výboru Sněmovny
lidu podle usnesení ústavně právního
výboru Sněmovny lidu doporučuji návrh
zákona ve znění tisku 878 Sněmovně
lidu schválit.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji druhému
zpravodajovi poslanci Kopřivovi. Zatím mám
několik přihlášek poslanců za
poslanecké kluby. Přeje-li si ještě
někdo vystoupit jménem poslaneckého klubu,
ať tak učiní. Jinak ostatní přihlášky
poslanců budou zařazovány tak, jak byly k
předsednickému stolu doručeny.
Jako první vystoupí jménem Klubu OH poslanec
Kučera.
Poslanec SL P. Kučera: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
vážení hosté, o významu zákona
o politických stranách tady přesvědčivě
hovořil předkladatel a zdůvodnil potřebu
a význam tohoto zákona.
Chtěl bych jen poukázat na to, že tento zákon
byl ve Federálním shromáždění,
jak o tom svědčí i tisk 503 už poměrně
dlouhou dobu a chtěl bych vyjádřit i přesvědčení
za klub Občanského hnutí, že tato doba
nebyla promarněna, že zákon doznal podstatných
vylepšení a že v této podobě, ve
které je předkládán, je výsledkem
intenzívní práce, která, jak doufám,
bude oceněna i v budoucnu.
Poměrně značný prostor byl dán
všem politickým klubům, jednotlivcům
k tomu, aby uplatnili připomínky a názory
a značný kus práce odvedly ústavně
právní výbory, které se k problematice
tohoto zákona vracely dvakrát.
Myslím, že zejména pasáže o registraci,
o povolování stran, o případném
rozpuštění stran, pozastavování
jejich činnosti, které mohou být z hlediska
praxe velice důležité a možná i
kontroverzní, byly propracovány do podoby, která
je odpovídající době i potřebám.
Dosavadní zákon o politických stranách
z roku 1990, zákon č. 15, byl vlastně provizóriem,
který tyto pasáže - a toho jsme si byli vědomi
v době, kdy byl přijímán - postrádal,
byl provizorní právní normou, a teprve tento
předkládaný zákon o politických
stranách plní plnohodnotnou funkci.
V klíčové pasáži, která
se týká hospodaření politických
stran a hnutí prospělo evidentně zákonu,
že je schvalován v době, kdy máme již
představu o novém obchodním zákoníku,
a proto, byť na poslední chvíli, byly i pasáže,
týkající se hospodaření politických
stran, přepracovávány u vědomí
do jisté míry zásadní změny,
ke které dochází v této oblasti. Přestává
platit hospodářský zákoník
a obchodní zákoník se staví v mnoha
ohledech k tomuto problému jinak, z jiného úhlu,
a je dobře, že tento nový pohled je vlastně
obsažen i v předkládané právní
normě.
Zvláštní pozornost si potom zaslouží
§ 20, který upravuje problematiku financování
politických stran. Víte všichni, že to
je paragraf víceméně klíčový,
který byl také předmětem největších
debat a střetávaly se tam dva názory: Jeden,
který hovořil o tom, že je třeba politické
strany oddělit od státního rozpočtu,
zjednodušeně řečeno, druhý, který
predoval pro to, aby toto napojení existovalo. My se kloníme
k tomu druhému přístupu, k variantě,
která je předložena i vám v tisku 878.
Myslíme si, že pro toto přechodné období
je velice důležité, aby základy politického
systému - a politické strany jsou neodmyslitelnou
součástí tohoto politického systému
- byly pevné, aby strany měly podmínky -
a materiální podmínky k tomu nezbytně
patří - pro činnosti, ke které jsou
určeny, ke které mají směřovat.
To znamená reprezentovat politické zájmy,
skupinové zájmy ve společnosti.
Co se týká možné varianty druhé
- odpojení od rozpočtu - považujeme ji možná
za perspektivnější, nezříkáme
se jí, nemáme k ní principiální
výhrady, leč nejsou zde podle našeho názoru
vytvořeny ani objektivní podmínky ve společnosti,
ani právní prostředí, ve kterém
by tato varianta mohla být uplatněna. To znamená,
k tomu, aby politické strany byly posuzovány jako
veřejně prospěšné instituce a
byla jejich činnost usnadněna s výhodami
na daních, chybí nezbytné zákonodárství,
které - doufáme - bude přijato. Nicméně
v této době musíme řešit - a
jsou to běžné každodenní starosti
politických stran a hnutí, které nás
k tomu vedou - a musíme se postarat o samotný základ,
o existenci politických stran. Myslíme si, že
navrhovaná varianta z ústavně právních
výborů je dobrá, promyšlená a
situaci řeší.
K tomu, co zde hovořil pan předkladatel, se Občanské
hnutí připojuje. I my bychom chtěli k §
17 připojit dva pozměňovací návrhy,
spíše doplňující návrhy.
Jako odstavec 4 a 5 dát odstavec tohoto znění:
"Odstavec 4 - politická strana může mít
majetek jen v České a Slovenské Federativní
Republice." To bylo původně obsaženo v
návrhu předkladatelů, postupem doby ústavně
právní výbory v tomto případě
vypustily toto ustanovení. Domníváme se,
že má své opodstatnění, má
své důvody, protože máme zájem
na tom, aby činnost politických stran byla pro společnost
viditelná, přehledná, aby zprávy o
jejich majetkových záležitostech bylo možné
verifikovat, ozřejmit. Kdyby majetek politických
stran se nacházel mimo republiku, potom je velice těžké
si představit, jakým způsobem by mohl být
kontrolován.
Odstavec 5 by se vracel víceméně zase k tomu,
co v návrhu předkladatelů bylo, a to je určité
omezení podnikatelské činnosti stran a hnutí
na vymezené oblasti podnikání tak, jak je
zde stručně charakterizoval pan předkladatel.
Občanské hnutí navrhuje nový odstavec
5, který by zněl: "Politická strana
a hnutí se může účastnit jako
člen nebo společník jen v právnické
osobě, jejímž předmětem činnosti
je a) provoz rozhlasových a televizních stanic,
vydavatelství, nakladatelství a tiskárny,
b) publikační a propagační činnost,
c) provozování loterií a tombol, d) výroba
a prodej předmětů propagujících
program a činnost příslušné politické
strany a hnutí, e) provozování kulturních,
společenských, sportovních, rekreačních
a vzdělávacích akcí."
Na závěr mi dovolte ještě jednou zdůraznit,
že klub Občanského hnutí předložený
návrh zákona podporuje a bude pro něj hlasovat.
Děkuji vám.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Jako druhý vystoupí
poslanec Macek za klub Občanské demokratické
strany. Omlouvám se, že jsem opomněl zmáčknout
dobu, která měří čas na diskusní
vystoupení.
Poslanec SN M. Macek: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, první otázka,
kterou bychom si měli při projednávání
tohoto zákona položit, zní: Je zákon
o politických stranách vůbec zapotřebí?
Odpověď na tuto otázku zní samozřejmě
ano, pokud by strany měly mít pro svůj vznik,
činnost i zánik jiné podmínky než
ostatní sdružení, spolky a jim podobné
instituce. Odpověď zní samozřejmě
ne, pokud by podmínky pro politické strany měly
být stejné. Jediným faktickým důvodem
pro tento zákon tedy je, že politické strany
mají být ze zákona zvýhodněny
financováním ze státního rozpočtu,
tedy z peněz daňových poplatníků,
ať ti tu či onu stranu chtějí, nebo
nechtějí finančně podporovat.
Hlavním a v podstatě jediným argumentem pro
toto financování politických stran je, že
pokud nebudou strany podporovány přímo státem,
hrozí státu politická a morální
degenerace, neboť nátlakové skupiny ekonomicky
silných občanů by mohly ovlivňovat
činnost politických stran. Tento argument je zcela
falešný. Za první republiky neexistoval ani
zákon o politických stranách, ani jejich
financování. Ve Velké Británii, Spojených
státech či Belgii politické strany příspěvky
ze státního rozpočtu také nedostávají,
a přesto se tyto státy nedostaly do politické
a morální degenerace. Není totiž žádná
souvislost mezi financováním politických
stran a jejich pozicí a svobodou. Holandská ústavní
komise zabývající se právně
financováním politických stran dospěla
v roce 1971 ke stejnému závěru. Cituji: "Z
rozdílných úprav financování
politických stran v Evropě nelze činit žádné
závěry, co se týče skutečné
pozice politických stran nebo svobody tvorby stran v příslušných
zemích."
Jeden závěr však přesto učinit
lze. Ve Švédku, Dánsku, Rakousku, Německu
i dalších zemích, kde byla uzákoněna
finanční podpora politickým stranám,
se tak stalo vždy - opakuji vždy - za vlády socialistů
či sociálních demokratů. Rozdělování
z cizího je zřejmě těmto stranám
bytostně vlastní. (Potlesk.)
Vyskytují se názory, že by bylo vhodné
financovat politické strany pouze následující
dva až čtyři roky. Jakýsi rozjezd pro
tyto politické strany - a pak toto financování
zrušit. Avšak ten, kdo dlouho žije ze státní
podpory, se lehce stává na této podpoře
závislý a nemá sebemenší zájem
něco měnit. Neexistuje v Evropě parlament,
který by jednou přiznané podpory politickým
stranám někdy zrušil.
Financování politických stran musí
záviset přímo na vůli občanů,
a tedy na tom, koho se rozhodnou podporovat svými příspěvky
a dary. Zabezpečení politických stran jako
nezbytného prvku demokracie lze dosáhnout jinak
a mělo by vycházet z následujících
zásad. Politická strana je veřejně
prospěšná instituce. V Holandsku byl například
tento problém řešen na úrovni ministerského
výnosu, tak jako ostatní církevní,
kulturní, vědecké a jiné veřejně
prospěšné instituce. Z této definice
vyplývají jak možnosti podnikání,
tak jejich zdanění.Ze státního rozpočtu
se hradí pouze refundace poslanců a činnost
parlamentů. A to nejdůležitější
- veškeré finanční hospodaření
politických stran musí být pod trvalou veřejnou
kontrolou. To vše lze lehce docílit jiným způsobem,
než přijetím tohoto zákona, a z těchto
důvodů budou poslanci Občanské demokratické
strany hlasovat proti jeho přijetí.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Jako další
bude mluvit poslanec Hanák jménem klubu poslanců
KDU.
Poslanec SL S. Hanák: Pane předsedající,
kolegyně a kolegové, úvodem mi dovolte trochu
bolestnou poznámku. Pokud jsem si vědom, do této
diskuse jsem se jménem klubu přihlásil jako
první.
Dovolte mi, abych předložil dva doplňující
a jeden pozměňující návrh.
Ten první doplňující návrh
se v podstatě shoduje s tím, co navrhoval kolega
Kučera. Máme ty dva body podobné, přehozené,
ale s tím si zpravodajové jistě budou vědět
rady. Pro jistotu to přečtu.
Do § 17 doplnit odstavec 4 a 5 v tomto znění:
"(4) Politická strana se může účastnit
jako člen nebo společník jen v právnické
osobě, jejímž předmětem činnosti
je:
a) provozování rozhlasových a televizních
stanic, vydavatelství, nakladatelství a tiskárny,
b) publikační a propagační činnosti,
c) loterie a tomboly,
d) výroba a prodej předmětů propagujících
program a činnost příslušné politické
strany,
e) pořádání kulturních, společenských,
sportovních, rekreačních, vzdělávacích
a politických akcí.
(5) Politická strana nesmí vlastnit majetek mimo
území ČSFR."
Druhý doplňující návrh - v
§ 18 v odstavci 2 b) doplnit za slova "volební
kampaně" čárku a slova "státní
příspěvek".
Třetí návrh - v § 20 vypustit v odstavci
3 slova "na jejich žádost a".
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Hanákovi.
Nyní vystoupí poslanec Michal Kováč
za klub poslanců HZDS.

