Pokiaľ ide o výnimky, chcel by som sa o nich zmieniť.
Už sa o nich hovorilo viackrát a dokonca tu zaznelo,
že vláda vychádza v ústrety KSČ.
0 čo vlastne presne ide? Ide o to, že KSČ v
tejto hektickej dobe začiatkom roku 1990 akýmsi
spôsobom postupovala, odovzdávala niektoré
budovy, rozpúšťala svoj aparát, zbavovala
sa ho, zbavovala sa niektorých ľudí, rozväzovala
pracovné pomery, ľudia odchádzali. Bo to určitý
proces erózie hospodárskej a koniec koncov personálnej
moci KSČ. Tam, kde išlo o špekulatívne
prevody, o tom nie je čo diskutovať, tam sa veci vyšetria
a keď tam boli špekulácie, musia sa vyšetriť
či už prostriedkami finančnými alebo
prostriedkami trestného práva, aby bolo jasno. Tam
kde skutočne odovzdala bez akéhokoľvek zisku,
bez akýchkoľvek možností obohatenia sa
tento majetok pod vplyvom okolností, tam sa stalo to, že
ich odovzdala a to v súlade s vtedy platným právom.
Zmluvy, ktoré uzatvárala, sú zmluvami, ktoré
sú po práve. Prostriedky, ktoré vyplácala,
vyplácala na základe právnych noriem, ktoré
v tejto dobe platili. Spätne o tri štvrte roka na to,
s účinnosťou o rok späť, sa tieto
prostriedky vyhlásili za štátne. Komunistická
strana ich mala v tej dobe. Vyplatila ich po práve. Tento
zákon vychádza z tézy: keď nemôže
ísť o naturálny návrat, musí
sa vrátiť finančná hodnota. V tom okamžiku
sa zakladá dlh. Tak teda, podľa prijatých zákonov,
by Komunistická strana mala štátu zaplatiť
hodnotu, napríklad arcibiskupského seminára,
ľudového domu atď., mala by zaplatiť peniaze,
ktoré vyplatila svojim pracovníkom. To, že
sa rozhodlo, že prostriedky patria štátu, rozhodlo
sa vtedy, keď boli vyplatené. Takže argumentácie
, že štát prevzal prostriedky a neprevzal štátny
aparát, je "na vode". Štát neprevzal
ani prostriedky. Tie prostriedky boli dávno preč.
Prostriedky boli vyplatené ľuďom. To bola určitá
úvaha, ktorou sa riadila federálna vláda.
Je možné jedno - vrátiť všetky tieto,
a možné by to bolo formou zákona, predovšetkým
nemovitosti do majetku Komunistickej strany, zrušiť
všetky zmluvy a jednoducho konštatovať, že
to patrí štátu a príslušný
štátny orgán nech rozhodne, ako s tým
naložiť.Keď v prípade arcibiskupského
seminára rozhodne, že mu to patrí, bolo by
to po práve. Samozrejme, presná litera z ústavného
zákona skutočne znamená založenie spätného
dlhu.
Prosím, aby FZ túto situáciu posúdilo.
Nechceme, aby bola vinená vláda. Celkom otvorene
hovoríme, ako sa uvažovalo a ako k tomu pristupovala
federálna vláda.
Rozhodnutie je vo vašich rukách, nie v rukách
vlády. Keď sa bude konštatovať, skutočná
existencia tohto dlhu, v záverečných ustanoveniach
správy konštatujeme, a minister financií to
navrhol, metodiku, ako uviesť dlh, ako založiť
konto a ako tento dlh splatiť, z akých prostriedkov
KSČ. To sa v správe konštatuje. Inými
slovami, k dnešnému dňu nie je absolútne
žiaden problém, pokiaľ ide o tieto prostriedky.
Nerozplynuli sa. Je navrhnutá metodika, ako tieto prostriedky
dostať do štátneho rozpočtu, keď
FZ bude tento postup aprobovať.
Aký je dnešný stav? To je skutočne záhadné,
o čom stále hovoríme. Nie je to ani majetok
Komunistickej strany ani SZM. Je to majetok štátu.
Nehovorím o veciach, ktoré sa riešia. Inými
slovami, štátne orgány majú k dispozícii
majetok. Na Slovensku od 1.7. tento majetok využívajú
organizácie, ktoré slovenská vláda
určila. Tento majetok pracuje, aby som tak povedal, zrejme
v prospech ľudí, pretože prináša
hodnoty a tie idú do štátneho rozpočtu,
ktorý ich rozdeľuje. Z českej strany nemáme
organizácie, ktorým by sme to odovzdali. Naposledy
sa vláda týmito záležitosťami zaoberala
v polovici októbra.
Federálne orgány, resp. republikové orgány,
okresné úrady majú k dispozícii majetok,
a nemajú organizácie, ktorým by tento majetok
odovzdali. Teraz, pokiaľ ide o majetok SZM, zriadila sa nadácia
atď. Konštatoval som to v úvodnom slove. V posledných
dňoch sa situácia dostala, keď sa ňou
začala zaoberať česká vláda,
do pohybu. Tento pohyb je zreteľný a viditeľný.
V správe konštatujeme, v akých termínoch
by sa mohla zhruba dať odpoveď, ako sa tento majetok
vyrieši. Na FMF sa celou touto problematikou zaoberá
jeden námestník.
Je pre mňa skutočne záhadou, keď majetok
patrí štátu, a som teda len za to, presunúť
ho medzi federáciu a republikami, medzi štátnymi
orgánmi, prečo nezvolíme cestu dohody, absolútne
najkratšiu možnú cestu. Tou najkratšou cestou,
a pán minister Němec o tom tiež hovoril, je
cesta aplikácie jedného z dvoch ústavných
zákonov. Máme dva ústavné zákony,
resp. tri a je na nás, ktorý si vyberieme. Podľa
obidvoch je možné postupovať čistým
ústavným spôsobom. Alebo previesť na
federáciu. Ďalšia právna norma - z federácie
na republiky, proces sa naťahuje. Alebo konštatovať,
po vzájomnej dohode, pretože konštatujú
štátne orgány... keď to konštatujú,
nebudú to potom nárokovať. Tento majetok majú
v držaní okresné úrady a my sme ochotní
a vychádzame v ústrety konštatovaniu - áno,
okresné úrady to majú, je to republiková
záležitosť,nakladajte s tým tak, ako to
zákon predpokladal. Tento postup je absolútne odmietavý.
Nie je možný, pretože údajne nie je právne
čistý. Nechápem, čo je na ňom
nečisté.
Štátny orgán má k dispozícii
majetok a je na nás, či budeme konštatovať,
že je federálny alebo republikový. Ústava
dovoľuje konštatovať, že je republikový.
A my miesto toho konštatujeme, či je to špeciálny
ústavný zákon vo vzťahu k všeobecnému
ústavnému zákonu... No čo? Už
je nad ľudské sily vysvetliť, že federálna
vláda nemôže prijať vládne nariadenie,
ktoré ukladá republikovým orgánom...
To nie je, že chceme odmietnuť právnu normu.
Ale akú môžeme prijať vládnu normu,
ktorou uložíme úlohy republikovým orgánom?
To nemôžme urobiť ani zákonom FZ. Takéto
vládne nariadenie federálna vláda jednoducho
prijímať nebude. Takéto vládne nariadenie
je neústavné.
Nepochybujem o tom, že je dobrá vôľa vyjasniť
právnu situáciu. Pokúšame sa vyjasniť
právnu situáciu najjednoduchším ústavne
aprobovateľným spôsobom, a to sa nám
skrátka nedarí. Majetok, prepáčte,
máme "na chrbte". Majetok potrebujeme odovzdať,
kam patrí. Už pol roka sa o to snažíme.
Nie je komu. Hovorím, že v posledných dvoch-troch
týždňoch sa situácia zmenila. Čo
je otvorené, to doriešime.
Na záver chcem ešte odpovedať, pretože stále
padajú otázky o zodpovednosti (pán poslanec
Vrchovský sa na to pýtal). Vo federálnej
vláde sme brali koncepciu. Pokiaľ ide o majetok SZM,
určitým gestorom tejto problematiky v spolupráci
s republikovými kolegami a ďalšími členmi
federálnej vlády, bol podpredseda vlády Mikloško.
Pokiaľ ide o majetok KSČ, federálna vláda
uložila niekoľko úloh ministrovi financií,
uložila určité úlohy mne, uložila
určitú úlohu ministerke kontroly. Na týchto
veciach sa pracovalo týmovo v kolektívoch, predovšetkým
v spolupráci s predstaviteľmi republík, pretože
tam vlastne ten majetok ide.
Možno unikol fakt, že za rovnakej právnej situácie,
majetok v Slovenskej republike nerobí problémy.
Dokonca sme zaznamenali pokus spochybniť z českej
strany postup slovenskej strany. Upozornenie na to, že slovenská
strana postupuje spôsobom, ktorý neladí s
federálnymi predpisami. V dobe, kedy slovenská strana
nemá s týmito vecami problémy. Inými
slovami, napriek tomu, že sme si dali úvodné
motto, že nechceme tento problém spolitizovať,
musím konštatovať, že sa spolitizoval. Tento
problém sa spolitizoval, tento problém sa využíva
a ja by som si prial, aby sa vrátil na cestu dohody s predstaviteľmi
všetkých štátnych orgánov, aby
sa majetok presunul presne tam, kam patrí. Presne tam,
ako to mal na mysli jeden aj druhý ústavný
zákon, ktorý bol prijatý pred rokom.
Mám pocit, že toto sa nám môže podariť
v priebehu niekoľkých málo týždňov
a sme pripravení o tom dať záverečnú
správu Fedrálnemu zhromaždeniu. Padol tu návrh,
že do konca roku tento návrh môžeme akceptovať.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji premiéru Čalfovi. Navrhuji následující
postup. Hlásí se poslanec Voleník.
Poslanec SL L. Voleník: Pane předsedající,
kolegové a kolegyně, vzhledem k tomu, že tady
máme dnes již jeden danajský dar, se kterým
si nevíme rady, byl bych nerad, abychom si přivodili
další nepříjemnost v souvislosti s chystaným
hlasováním. Vezměte si lístky a podívejte
se. Ve Sněmovně národů se má
hlasovat o panu Longbauerovi a Stome a Sněmovna lidu o
panu Longbauerovi a Konvičkovi. Domnívám
se, že jde o zřejmý lapsus.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Nejde. Včera hlasovaly sněmovny samostatně
a prakticky zůstali dva s nejvyšším počtem
hlasů ve sněmovně. Do dalšího
kola postupují dva kandidáti s nejvyšším
počtem hlasů. Na toto téma teď nemohu
připustit diskusi ani dialog. Musíme uzavřít
první bod.
Domnívám se, že o obou usneseních, které
navrhl jednak kolega Suchánek a kolega Němec, bychom
měli případně hlasovat až po
přestávce.
Teď bych dal hlasovat pouze o postoji obou sněmoven
k přednesené zprávě. Než tak
učiním, dávám slovo kolegovi Němcovi,
protože on je navrhovatelem usnesení. Neotvírám
rozpravu. Předpokládám, že půjde
o technické vysvětlení k vašemu usnesení,
pane ministře poslanče.
Poslanec SN I. Němec: Děkuji za slovo. Pane předsedající,
bohužel moje situace je trochu neobvyklá, protože
po závěrečném slovu pana místopředsedy
bych se rád k některým problémům
vyjádřil.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Je mi líto. Osobně bych vám velmi rád
vyhověl, ale jsem vázán jednacím řádem.
Je možné, abyste to vyjádřil v rozpravě
k vašemu návrhu, když se bude posuzovat mimo
sněmovnu váš návrh usnesení.
Pokud na usnesení trváte.
Poslanec SL P. Kučera: Pane předsedající,
vzhledem k tomu, že se jedná o usnesení, které
jsme si nestačili zaznamenat, navrhuji, aby bylo rozdáno
písemně poslancům a teprve potom o něm
budeme moci jednat.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Pane poslanče, myslím, že je to řešení,
protože v tom můžete samozřejmě
vystoupit.
Poslanec SN I. Němec: Svůj návrh usnesení
stahuji. Je to ve stenografickém záznamu a federální
vláda se má možnost podle toho řídit.
Chtěl bych říci jenom jedno. Nejde mi o můj
osobní spor s někým, ale jedná se
o spor, ke kterému se vyjadřují soudy a soudy
odmítají tento postup, odmítají převody
majetku tak, jak o tom mluvil pan premiér.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Tím, že využíváte této oprávněné
politické cesty doporučení, myslím,
že to je zcela správné a ulehčuje to
situaci. Nepochybuji, že federální vláda
dokáže vyvodit optimální řešení
z této situace.
Obě sněmovny jsou usnášení schopné.
Máme se vyjádřit k přednesené
zprávě vlády o stavu realizace ústavních
zákonů č.496/1990 Sb. a č.497/1990
Sb., o navrácení majetku SSM lidu ČSFR. Hlasují
obě sněmovny prostou většinou hlasů.
Sněmovna národů hlasuje jako celek.
Táži se poslanců obou sněmoven, kdo
souhlasí s zprávou, ať hlasuje!
Musím zrušit otázku a tím přerušuji
hlasování. Je možno formulovat otázku
tak, jak to zde bylo předběžně řečeno.
Kdo bere přednesenou zprávu na vědomí,
nechť hlasuje!
(Hlasuje se.)
SN - pro 77, proti 5, zdrželo se 21
SL - pro 81, proti nikdo, zdrželo se 20.
Přednesenou zprávu obě sněmovny Federálního
shromáždění jako celek berou na vědomí.
Čtyři poslanci ze Sněmovny národů
hlasování ignorovali, čtyři poslanci
ze Sněmovny lidu též hlasování
ignorovali.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 205, SN
č. 348, SL č. 326)
Vyhlašuji polední přestávku. Prosím,
abyste teď odešli volit. Ještě se hlásí
poslanec Lux.
Poslanec SN J. Lux: Pane předsedající, navrhoval
jsem do usnesení vyslovit nesouhlas s postupem vlády.
0 tom se nehlasovalo.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Lituji.
Poslanec SN L. Kostya: Pane předsedající,
vaše výzva k volbě je předčasná.
Nebyla tady objasněna zásadní věc.
Byly rozdány hlasovací lístky, na kterých
jsou v podstatě tři jména.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
V každé sněmovně jen dvě jména.
Poslanec SL L. Kostya: Ano, ale musí dojít ke stejnému
usnesení obou sněmoven. To znamená, pan poslanec
Stome a Konvička, i kdyby dostali všechny hlasy, jeden
ve Sněmovně národů a jeden ve Sněmovně
lidu, tak nemohou být zvoleni.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Tak nebudou zvoleni a bude další kolo volby.
Poslanec SL L. Kostya: V podstatě dáváte
možnost zvolit jen pana Longbauera.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
To ne, šanci mají všichni, záleží
na nás. Prosím, přistupte k volbě
a nechte se překvapit. Pane poslanče, to je legislativně
čistý postup.
Ještě se hlásí kolega Jégl, ale
já jsem vyhlásil už polední přestávku
a vyzval jsem k volbě.
Poslanec SL P. Jégl: Ještě bych se vyjádřil
k volbě. Dovolte, abych jménem poslanců,
kteří navrhovali Libora Konvičku jako kandidáta
za generálního inspektora a jménem Libora
Konvičky samotného jeho kandidaturu stáhl.
Děkuji.

